26.2.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 63/4


Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 22. prosince 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof — Rakousko) — Ilonka Sayn-Wittgenstein v. Landeshauptmann von Wien

(Věc C-208/09) (1)

(Evropské občanství - Svoboda pohybovat se a pobývat v členských státech - Zákon členského státu o zrušení šlechtictví v tomto státě, který má právní sílu ústavního zákona - Příjmení dospělé osoby, státního příslušníka uvedeného členského státu, získané osvojením v jiném členském státě, ve kterém má bydliště - Šlechtický titul a šlechtický přídomek tvořící součást příjmení - Zápis do matriky provedený orgány prvního členského státu - Oprava zápisu provedená bez návrhu - Odnětí šlechtického titulu a přídomku)

2011/C 63/06

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Ilonka Sayn-Wittgenstein

Žalovaný: Landeshauptmann von Wien

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Verwaltungsgerichtshof — Výklad článku 18 ES — Ústavní zákon členského státu, jehož předmětem je zrušení šlechtictví v tomto státě a který svým státním příslušníkům zakazuje používat zahraniční šlechtické tituly — Odmítnutí orgánů tohoto členského státu zapsat do matriky šlechtický titul a šlechtický přídomek, které jsou součástí příjmení, jež dospělý příslušník tohoto státu nabyl v jiném členském státě, ve kterém pobývá, v důsledku osvojení státním příslušníkem posledně uvedeného státu

Výrok

Článek 21 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby orgány členského státu mohly za takových okolností, jako jsou okolnosti v projednávané věci, odmítnout uznat všechny prvky příjmení státního příslušníka tohoto státu, tak jak bylo určeno v druhém členském státě, kde má uvedený státní příslušník bydliště, při jeho osvojení v dospělém věku státním příslušníkem tohoto druhého členského státu, pokud toto příjmení obsahuje šlechtický titul, který v prvně uvedeném členském státě není přípustný na základě jeho ústavního práva, pokud jsou opatření přijatá těmito orgány v takovém kontextu odůvodněna důvody veřejného pořádku, tedy jsou nezbytná pro ochranu zájmů, které mají zaručit a jsou přiměřená legitimně sledovanému cíli.


(1)  Úř. věst. C 193, 15.8.2009.