30.4.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 130/2 |
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 8. března 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal du travail de Bruxelles — Belgie) — Gerardo Ruiz Zambrano v. Office national de l'emploi (ONEM)
(Věc C-34/09) (1)
(Občanství Unie - Článek 20 SFEU - Přiznání práva pobytu na základě práva Unie nezletilému dítěti na území členského státu, jehož je toto dítě státním příslušníkem, nezávisle na předchozím výkonu práva tohoto dítěte na volný pohyb na území členských států - Přiznání za týchž okolností odvozeného práva pobytu příbuznému v přímé vzestupné linii, který je státním příslušníkem třetího státu a na kterého je nezletilé dítě odkázáno výživou - Následky práva pobytu nezletilého dítěte na požadavky, jež musí z hlediska pracovního práva splňovat příbuzný v přímé vzestupné linii tohoto nezletilého, který je státním příslušníkem třetího státu)
2011/C 130/02
Jednací jazyk: francouzština
Předkládající soud
Tribunal du travail de Bruxelles
Účastníci původního řízení
Žalobce: Gerardo Ruiz Zambrano
Žalovaný: Office national de l'emploi (ONEM)
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunal du travail de Bruxelles — Výklad článků 12, 17 a 18 Smlouvy o založení Evropského společenství ve spojení s články 21, 24 a 34 Listiny základních práv — Přiznání práva pobytu občanu Unie na území členského státu, jehož je tento občan státním příslušníkem, nezávisle na předchozím výkonu jeho práva pohybu — Přiznání, za stejných okolností, odvozeného práva pobytu příbuznému v přímé vzestupné linii, který je státním příslušníkem třetího státu, který má vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti, jež má státní příslušnost členského státu, a které by mu každopádně příslušelo v případě, kdyby nezletilé dítě vykonalo své právo pohybu — Důsledky práva pobytu nezletilého dítěte pro požadavky, které musí z hlediska pracovního práva splnit příbuzný v přímé vzestupné linii tohoto nezletilého dítěte, který je státním příslušníkem třetího státu.
Výrok
Článek 20 SFEU musí být vykládán tak, že brání tomu, aby členský stát odepřel státnímu příslušníku třetího státu, na kterého jsou výživou odkázány jeho děti nízkého věku, jež jsou občany Unie, právo na pobyt v členském státě, v němž mají tyto děti bydliště a jehož mají státní příslušnost, a aby uvedenému státnímu příslušníku třetího státu odmítl vydat pracovní povolení, neboť taková rozhodnutí by uvedené děti připravila o možnost skutečně využívat podstatné části práv spojených se statusem občana Unie.
(1) Úř. věst. C 90, 18.4.2009.