1.1.

Má čl. 11 body 1, 2 a 3 směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (1) přímý účinek?

1.2.

Je nutno uvedená ustanovení – pakliže je jim přiznán přímý účinek – vykládat tím způsobem, že v průběhu doby, po kterou platí zákaz výkonu práce pro nastávající matky nebo v průběhu mateřské dovolené, existuje nárok na pokračování ve vyplácení příplatku za pohotovostní služby?

1.3.

Platí toto i v případě, že členský stát učiní systémové rozhodnutí ohledně pokračování ve vyplácení „odměny za práci“ v tom smyslu, že je v ní zahrnut zásadně veškerý příjem, ovšem s výjimkou [v § 15 (rakouského) Gehaltsgesetz 1956 (zákon o odměnách z roku 1956) uvedených] vedlejších příplatků, jako je sporný příplatek za pohotovostní službu, které jsou vypláceny v závislosti na skutečně vykonané práci?