Věc C-376/08

Serrantoni Srl

a

Consorzio stabile edili Scrl

v.

Comune di Milano

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale amministrativo regionale per la Lombardia)

„Veřejné zakázky na stavební práce — Směrnice 2004/18/ES — Články 43 ES a 49 ES — Zásada rovného zacházení — Skupiny podniků — Zákaz účasti ‚consorzio stabile‘ (‚stálého konsorcia‘) a společnosti, která je jeho členem, jakožto soutěžitelů na téže zakázce“

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 23. prosince 2009   I ‐ 12172

Shrnutí rozsudku

Právo Společenství – Zásady – Rovné zacházení – Svoboda usazování – Volný pohyb služeb – Postupy při zadávání veřejných zakázek – Zakázka nedosahující prahové hodnoty stanovené směrnicí 2004/18

(Články 43 ES a 49 ES)

Právo Společenství musí být vykládáno v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že v řízení o zadání veřejné zakázky, jejíž výše nedosahuje prahové hodnoty stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. c) směrnice 2004/18 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, ale která má nepochybný přeshraniční význam, dojde k automatickému vyloučení jak stálého konsorcia, ve smyslu vnitrostátní právní úpravy, tak podniků, které jsou jeho členy, z účasti v tomto zadávacím řízení a budou jim uloženy trestní sankce, předloží-li tyto podniky v rámci téhož řízení nabídky, které konkurují nabídce tohoto konsorcia, třebaže nabídka uvedeného konsorcia nebyla podána jménem a v zájmu těchto podniků.

Takové opatření spočívající v automatickém vyloučení, které se týká výlučně formy stálého konsorcia a podniků, které jsou jeho členem, a jež se uplatní v případě konkurenčních nabídek, nezávisle na otázce, zda se má za to, že se konsorcium účastní dotčené veřejné zakázky jménem a v zájmu podniků, které předložily nabídku, či nikoli, je totiž znevýhodňujícím zacházením v neprospěch této formy konsorcia, a je tudíž v rozporu se zásadou rovnosti.

Krom toho pravidlo systematického vyloučení, jaké zahrnuje rovněž absolutní povinnost veřejných zadavatelů vyloučit dotyčné entity, a to i v případech, kdy vztahy mezi těmito entitami nemají dopad na jejich chování v rámci řízení, kterých se účastní, je v rozporu se zájmem Společenství, kterým je zajistit co nejširší možnou účast uchazečů na nabídkovém řízení, a překračuje meze toho, co je nezbytné pro dosažení cíle spočívajícího v zajištění uplatnění zásad rovného zacházení a transparentnosti. Takové pravidlo tedy není slučitelné se zásadou proporcionality.

Mimoto články 43 ES a 49 ES brání veškerým vnitrostátním opatřením, která – i když se použijí bez diskriminace na základě státní příslušnosti – mohou státním příslušníkům členských států Společenství zakázat výkon svobody usazování a volného pohybu služeb zaručených těmito ustanoveními Smlouvy nebo tomuto jejich výkonu bránit či jej učinit méně zajímavým. V tomto ohledu vnitrostátní pravidlo, které stanoví opatření spočívající v automatickém vyloučení v neprospěch stálých konsorcií a podniků, které jsou jejich členy, může mít odrazující vliv na hospodářské subjekty usazené v jiných členských státech, a to jednak na subjekty, které mají v úmyslu usadit se v dotyčném členském státě prostřednictvím založení stálého konsorcia, tvořeného případně vnitrostátními a zahraničními podniky, a jednak na subjekty, které chtějí přistoupit k takovým již založeným konsorciím, aby se mohly snadněji účastnit zadávacích řízení vyhlášených veřejným zadavateli tohoto členského státu, a tak mohly snadněji nabízet své služby. Takové omezení ve smyslu článků 43 ES a 49 ES nemůže být navzdory svému legitimnímu cíli spočívajícímu v boji proti možným koluzím mezi předmětným konsorciem a podniky, které jsou jeho členy, odůvodněné, jelikož překračuje meze toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(viz body 37–38, 40–42, 45–46 a výrok)