21.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 282/8

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 6. října 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Amsterdam — Nizozemsko) — řízení, jehož předmětem je výkon evropského zatýkacího rozkazu vydaného na Dominica Wolzenburga

(Věc C-123/08) (1)

(„Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech - Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV - Evropský zatýkací rozkaz a postupy předávání mezi členskými státy - Článek 4 bod 6 - Důvod, pro který je možné odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu - Provedení do vnitrostátního práva - Zatčená osoba-státní příslušník vystavujícího členského státu - Nevykonání evropského zatýkacího rozkazu členským státem, který má rozkaz vykonat, podmíněné pobytem po dobu pěti let na jeho území - Článek 12 ES“)

2009/C 282/14

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Amsterdam

Účastník původního řízení

Dominic Wolzenburg

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Výklad čl. 4 bodu 6 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. L 190, s. 1; Zvl. vyd. 19/06, s. 34) — Možnost vykonávajícího justičního orgánu odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu, který byl za účelem výkonu trestu odnětí svobody vydán na osobu, která se zdržuje ve vykonávajícím členském státu, nebo v něm má bydliště — Pojmy „bydliště“ a „pobyt“ — Výklad článků 12 ES, 17 ES a 18 ES — Vnitrostátní právní úprava dovolující rozdílné zacházení s hledanou osobou, jestliže tato odmítne své vydání, vykonávajícím justičním orgánem v závislosti na tom, zda hledaná osoba je státním příslušníkem vykonávajícího členského státu nebo jiného členského státu.

Výrok

1)

Státní příslušník členského státu, který má legální trvalé bydliště v jiném členském státě, je oprávněn dovolávat se čl. 12 prvního pododstavce ES vůči takové vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon o předávání osob (Overleveringswet) ze dne 29. dubna 2004, která stanoví podmínky, za kterých příslušný justiční orgán může odmítnout vykonat evropský zatýkací rozkaz vydaný za účelem výkonu trestu odnětí svobody.

2)

Článek 4 bod 6 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy je nutno vykládat v tom smyslu, že pokud se jedná o občana Unie, vykonávající členský stát nemůže vedle podmínky týkající se délky pobytu v tomto státě podmínit uplatnění důvodu, pro který je možné odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu, jenž je stanoven v tomto ustanovení, takovými dodatečnými správními požadavky, jako je povinnost být držitelem povolení k pobytu na dobu neurčitou.

3)

Článek 12 první pododstavec ES je nutno vykládat v tom smyslu, že nebrání právní úpravě vykonávajícího členského státu, podle níž příslušný justiční orgán tohoto státu odmítne vykonat evropský zatýkací rozkaz vydaný proti některému z jeho státních příslušníků za účelem výkonu trestu odnětí svobody, zatímco pokud se jedná o státního příslušníka jiného členského státu majícího právo pobytu založené na čl. 18 odst. 1 ES, je takovéto odmítnutí podmíněno tím, že tento státní příslušník na území uvedeného vykonávajícího členského státu nepřetržitě legálně pobýval po dobu pěti let.

(1)  Úř. věst. C 116, 9.5.2008.