USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (prvního senátu)

10. listopadu 2009

Věc F-70/07

Luigi Marcuccio

v.

Komise Evropských společenství

„Veřejná služba – Úředníci – Žaloba na náhradu škody – Námitka nevyčerpání jiných procesních prostředků – Zjevná nepřípustnost“

Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou L. Marcuccio zejména navrhuje, aby se Komisi uložila náhrada škody, kterou měl utrpět z důvodu jejího odmítnutí nahradit mu nahraditelné náklady údajně vynaložené ve věci T‑176/04.

Rozhodnutí: První, druhé, třetí a šesté návrhové žádání v žalobě L. Marcuccia musí být odmítnuto jako zjevně nepřípustné. Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady, pokud jde o první, druhé, třetí a šesté návrhové žádání v žalobě žalobce, včetně nákladů vynaložených v rámci řízení T-176/04DEP.

Shrnutí

Řízení – Náklady řízení – Určení – Předmět

(Článek 236 ES; jednací řád Tribunálu, čl. 92 odst. 1; služební řád úředníků, článek 91)

Zákonodárce zavedl zvláštní řízení k určení výše nákladů, jestliže jsou účastníci řízení po přijetí rozsudku nebo usnesení, kterým Tribunál ukončil spor a rozhodl o nákladech řízení, ve sporu ohledně výše a povahy nahraditelných nákladů. Kromě toho toto zvláštní řízení stanovené v čl. 92 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu, směřující k určení výše nákladů, vylučuje požadování stejných částek nebo částek vynaložených za stejným účelem v rámci žaloby uplatňující mimosmluvní odpovědnost Společenství. Žalobce tak nemůže podat na základě článku 236 ES a článku 91 služebního řádu žalobu, která má ve skutečnosti stejný předmět jako návrh na určení výše nákladů řízení.

(viz body 16 a 17)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 11. července 2007, Schneider Electric v. Komise, T‑351/03, Sb. rozh. II‑2237, bod 297