Věc C-1/04 SA

Tertir-Terminais de Portugal SA

v.

Komise Evropských společenství

„Návrh na přivolení k zajišťovacímu zabavení pohledávky za Komisí Evropských společenství“

Shrnutí usnesení

Výsady a imunity Evropských společenství – Návrh na přivolení k zabavení pohledávky za orgánem – Potřeba přivolení Soudního dvora – Odmítnutí přivolení – Neoprávněný a neúměrný zásah do výkonu lidských práv – Neexistence

(Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství, článek 1)

Článek 1 protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství, na základě kterého se majetek a pohledávky Společenství nemohou stát předmětem jakéhokoliv výkonu správního nebo soudního rozhodnutí bez přivolení Soudního dvora, má za cíl předejít tomu, aby bylo narušeno fungování a nezávislost Společenství. Takový výklad je v souladu s pravidly obecného mezinárodního práva, která se uplatní v oblasti imunit států a mezinárodních organizací.

Z toho vyplývá, že rozhodnutí Soudního dvora, kterým odmítá přivolit k výkonu rozhodnutí, jako je zabavení pohledávky, a které bylo přijato v souladu s tímto výkladem, nemůže být považováno za neoprávněný a neúměrný zásah do výkonu lidských práv chráněných jednotlivými mezinárodními smlouvami a konkrétněji do výkonu práva na ochranu vlastnictví nebo práva na přístup k soudu, které je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces.

(viz body 10, 12–13)




USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA   (třetího senátu)

14. prosince 2004 (*)

„Návrh na přivolení k zajišťovacímu zabavení pohledávky za Komisí Evropských společenství“

Ve věci C-1/04 SA,

jejímž předmětem je návrh na přivolení k zajišťovacímu zabavení pohledávky za Komisí Evropských společenství, podaný dne 15. března 2004  

Tertir-Terminais de Portugal SA, se sídlem v Terminal do Freixieiro (Portugalsko), zastoupená  G. Vandersandenem, C. Houssou a L. Levi, advokáty, jakož i F. Gonçalves Pereirou, advokátem, s adresou pro účely doručování v Bruselu (Belgie),

   žalobkyně,

proti

Komisi Evropských společenství, zastoupené I. Martinez del Peral Cagigal a F. Clotuche-Duvieusart, jako zmocněnkyněmi, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,

žalované,

SOUDNÍ DVŮR (třetí senát),

ve složení A. Rosas, předseda senátu, A. Borg Barthet, S. von Bahr (zpravodaj), J. Malenovský a A. Ó Caoimh, soudci,

generální advokát:  D. Ruiz-Jarabo Colomer,

vedoucí soudní kanceláře:  R. Grass,

po vyslechnutí generálního advokáta,

vydává toto

Usnesení

1        Svým návrhem se společnost portugalského práva Tertir-Terminais de Portugal SA (dále jen „Tertir-Terminais”) domáhá, aby Soudní dvůr přivolil k zajišťovacímu zabavení pohledávky za Komisí Evropských společenství ohledně částek, které dluží Evropské společenství Republice Guinea-Bissau z titulu finančního příspěvku na základě nařízení Rady (ES) č. 249/2002 ze dne 21. ledna 2002 o uzavření Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a vládou Republiky Guinea-Bissau o rybolovu při pobřeží Guineje-Bissau na období od 16. června 2001 do 15. června 2006 (Úř. věst. L 40 s. 1; Zvl. vyd. 04/05, s. 329). 

 Skutkový základ sporu

2        Tertir-Terminais ve své žalobě uvádí, že uzavřela s Republikou Guinea–Bissau smlouvu o právu na využívání přístavu Bissau v rámci uděleného oprávnění k provádění veřejných služeb. 

3        Mezi smluvními stranami vznikl spor ohledně plnění této smlouvy. Tento spor byl postoupen rozhodčímu soudu, který uložil Republice Guinea-Bissau, aby uhradila společnosti Tertir-Terminais částky různé výše, jejichž celkový součet tvořící jistinu činí přibližně 6 000 000 eur. Tento rozhodčí nález byl vydán ve Francii. 

4        Tertir-Terminais doručila Komisi příkaz k zajišťovacímu zabavení pohledávky tvořené částkami, které Společenství dlužilo na základě nařízení č. 249/2002 Republice Guinea-Bissau. 

5        Komise sdělila společnosti Tertir-Terminais, že nehodlá tomuto příkazu k zabavení pohledávky vyhovět, neboť jeho výkon by představoval překážku nezávislosti a řádného fungování Společenství, čemuž má za cíl předejít článek 1 protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství (dále jen „protokol“).

 Návrh k Soudnímu dvoru

6        Tertir-Terminais se domáhá, aby Soudní dvůr na základě článku 1 protokolu přivolil k zabavení pohledávky za Komisí Evropských společenství ohledně částek, které dluží Evropské společenství Republice Guinea-Bissau z titulu finančního příspěvku na základě nařízení Rady (ES) č. 249/2002.

7        Tertir-Terminais tvrdí, že výklad článku 1 protokolu zastávaný až doposud Soudním dvorem překračuje imunitu, pokud jde o exekuční opatření, uznávanou mezinárodním právem a zasahuje do základního práva na spravedlivý proces, které vyplývá z článku 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, podepsané v Římě dne 4. listopadu 1950, jakož i právo na ochranu vlastnictví upravené v článku 1 dodatkového protokolu k téže úmluvě.

8        Podpůrně Tertir-Terminais tvrdí, že dotčené zabavení pohledávky nemůže narušit fungování ani nezávislost Společenství. Domnívá se, že finanční příspěvek  stanovený v nařízení č. 249/2002 představuje pouze úhradu za službu, tedy rybolovná práva přiznaná Republikou Guinea-Bissau. Dokonce i za předpokladu, že by tento příspěvek spadal do některé z politik Společenství, by toto zabavení pohledávky nemohlo představovat překážku fungování a nezávislosti Společenství. 

9        Komise navrhuje, aby Soudní dvůr zamítl návrh společnosti Tertir-Terminais. 

 Závěry Soudního dvora

10      Úvodem je třeba připomenout, že článek 1 protokolu stanoví, že „[m]ajetek a pohledávky Společenství se nemohou stát předmětem jakéhokoliv výkonu správního nebo soudního rozhodnutí bez zmocnění [přivolení] Soudního dvora.“ Soudní dvůr vyložil toto ustanovení tak, že má za cíl předejít tomu, aby bylo narušeno fungování a nezávislost Společenství (usnesení ze dne 11. dubna 1989, Générale de Banque v. Komise, 1/88 SA, Recueil, s. 857, bod 2; ze dne 29. května 2001, Cotecna Inspection v. Komise, C-1/00 SA, Recueil, s. I-4219, bod 9, a ze dne 27. března 2003, Antippas v. Komise, C-1/02 SA, Recueil, s. I-2893, bod 12).

11      Z tohoto výkladu článku 1 protokolu vyplývá, že imunita, které Společenství požívají, není absolutní a že nařízení výkonu rozhodnutí, jakým je zabavení pohledávky, může být povoleno za předpokladu, že nepředstavuje riziko narušení fungování Společenství (viz například zabavení pohledávky, ke kterému bylo přivoleno výše uvedeným usnesením Générale de Banque v. Komise).

12      Takový výklad je v souladu s pravidly obecného mezinárodního práva, která se uplatní v oblasti imunit států a mezinárodních organizací.

13      Z toho vyplývá, že rozhodnutí Soudního dvora, kterým odmítá přivolit k výkonu rozhodnutí a které bylo přijato v souladu s tímto výkladem, nemůže být považováno za neoprávněný a neúměrný zásah do výkonu lidských práv chráněných jednotlivými mezinárodními smlouvami a konkrétněji do výkonu práva na ochranu vlastnictví nebo práva na přístup k soudu, které je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces.

14      Jak vyplývá z judikatury Soudního dvora, fungování Společenství mohou narušit  opatření k výkonu rozhodnutí, kterými je dotčeno financování společných politik nebo provádění programů činnosti Společenství (výše uvedená usnesení Générale de Banque v. Komise, body 9 a 13; Cotecna Inspection v. Komise, bod 12, a Antippas v. Komise, bod 15).

15      Na základě čl. 3 odst. 1 písm. e) ES činnost Společenství zahrnuje společnou politiku pro oblast rybolovu, jejíž cíle jsou stanoveny v článcích 32 ES až 38 ES.

16      Společenství uzavřelo se třetími zeměmi na základě zejména článku 37 ES celou řadu dohod o rybolovu, které za finanční příspěvky stanoví rybolovná práva státům Společenství v pobřežních vodách těchto zemí.  

17      Taková dohoda, uzavřená dne 27. února 1980 mezi Společenstvím a Republikou Guinea-Bissau o rybolovu při pobřeží tohoto státu, byla schválena nařízením Rady (EHS) č. 2213/80 ze dne 27. června 1980 (Úř. věst. L 226, s. 33).  

18      Nařízením č. 249/2002 schválila Rada uzavření protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek na období od 16. června 2001 do 15. června 2006. 

19      Návrh společnosti Tertir-Terminais se týká finančních prostředků Společenství, které mají být vyplaceny Republice Guinea-Bissau z titulu finančního příspěvku na základě posledně zmíněného nařízení.

20      Je namístě uvést, že zabavení pohledávky, byť jako zajišťovací předběžné opatření, je způsobilé ovlivnit fungování společné politiky rybolovu.

21      Takové nařízení výkonu rozhodnutí může vést jednak k přerušení provádění dohody o rybolovu s Republikou Guinea-Bissau. Na základě článku 6 protokolu schváleného nařízením č. 249/2002 má posledně zmíněná právo přerušit provádění tohoto protokolu v případě, že Společenství neprovede stanovené platby jako protiplnění za rybolovná práva.

22      Krom toho by takové zajišťovací zabavení pohledávky mohlo mít nepříznivé důsledky na vztahy mezi Společenstvím a třetími zeměmi v oblasti rybolovu, a to zejména co se týče možnosti Společenství uzavírat s nimi dohody o rybolovu.  

23      Za těchto podmínek je třeba dojít k závěru, že přivolení k zajišťovacímu zabavení pohledávky za Komisí je způsobilé narušit řádné fungování a nezávislost Evropských společenství.

24      Z toho vyplývá, že návrh společnosti Tertir-Terminais musí být zamítnut. 

 K nákladům řízení

25      Podle čl. 69 odst. 2 jednacího řádu bude účastníku řízení, který byl ve sporu neúspěšný, uložena náhrada nákladů řízení, pokud účastník, který byl ve sporu úspěšný, náhradu nákladů ve svém návrhu požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení ve svém návrhu a Tertir-Terminais  byla ve sporu neúspěšná, je namístě jí uložit náhradu nákladů řízení.

Z těchto důvodů, Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto:

1)      Návrh se zamítá.

2)      Tertir-Terminais de Portugal SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

Podpisy


* Jednací jazyk: francouzština.