1. Sbližování právních předpisů – Reklama na tabákové výrobky a sponzorství související s tabákovými výrobky – Směrnice 2003/33
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/33/ES, články 3, 4 a 8)
2. Sbližování právních předpisů – Reklama na tabákové výrobky a sponzorství související s tabákovými výrobky – Směrnice 2003/33
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/33/ES, čl. 3 odst. 1)
3. Sbližování právních předpisů – Opatření určená ke zlepšení fungování vnitřního trhu – Právní základ – Článek 95 ES
(Články 95 ES a 152 ES)
4. Sbližování právních předpisů – Reklama na tabákové výrobky a sponzorství související s tabákovými výrobky – Směrnice 2003/33
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/33/ES, články 3 a 4)
1. Zákaz reklamy na tabákové výrobky a sponzorství souvisejícího s těmito výrobky v tištěných médiích, ve službách informační společnosti a v rozhlasových programech stanovený v článcích 3 a 4 směrnice 2003/33 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se reklamy na tabákové výrobky a sponzorství souvisejícího s tabákovými výrobky mohl být přijat na základě článku 95 ES.
Pokud jde nejprve o tiskoviny a další tištěná média, existovaly totiž v době přijetí směrnice 2003/33 rozdíly ve vnitrostátních předpisech členských států v oblasti reklamy na tabákové výrobky, přičemž tyto rozdíly mohly narušit volný pohyb zboží i služeb. Totéž je nutné konstatovat ohledně reklamy na tabákové výrobky v rozhlasových programech a ve službách informační společnosti i ohledně sponzorství rozhlasových programů tabákovými podniky. Řada členských států již v těchto oblastech přijala příslušnou právní úpravu nebo tak hodlá učinit. S přihlédnutím k rostoucímu povědomí veřejnosti o škodlivosti spotřeby tabákových výrobků pro zdraví bylo pravděpodobné, že z důvodu přijetí nových pravidel odrážejících tento vývoj, jež mají účinněji odrazovat od spotřeby těchto výrobků, dojde k novému narušování obchodu nebo volného pohybu služeb.
Navíc účelem článků 3 a 4 směrnice 2003/33 je skutečně zlepšení podmínek fungování vnitřního trhu. Zákaz reklamy na tabákové výrobky v tisku a dalších tištěných médiích uvedený v čl. 3 odst. 1 této směrnice má totiž zabránit tomu, aby volný pohyb tiskovin uvnitř Společenství byl narušován vnitrostátními předpisy toho či onoho členského státu. Článek 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 uvedené směrnice, které zakazují reklamu na tabákové výrobky ve službách informační společnosti a v rozhlasových programech, mají podporovat volné vysílání těchto rozhlasových programů, jakož i volný pohyb sdělení, která spadají do služeb informační společnosti. Stejně tak má čl. 4 odst. 2 tím, že zakazuje sponzorství rozhlasových programů podniky, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej tabákových výrobků, zabránit tomu, aby volný pohyb služeb byl narušován vnitrostátními předpisy toho či onoho členského státu. Mimoto účel uvedené směrnice, jímž je zlepšení podmínek fungování vnitřního trhu, je vyjádřen v jejím článku 8, podle nějž členské státy nezakáží ani neomezí volný pohyb zboží nebo služeb, které jsou v souladu s touto směrnicí.
Konečně zákaz uvedený v článcích 3 a 4 směrnice se omezuje na různé formy reklamy nebo sponzorství, a není tedy zákazem s obecnou působností.
(viz body 55, 61, 65, 71, 73–78, 87–88)
2. Výraz „tištěná média“, použitý v čl. 3 odst. 1 směrnice 2003/33 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se reklamy na tabákové výrobky a sponzorství souvisejícího s tabákovými výrobky, zahrnuje pouze publikace, jako jsou noviny, časopisy a magazíny, aniž by do působnosti zákazu reklamy stanoveného v tomto ustanovení spadaly další typy publikací. Tento výklad je potvrzen čtvrtým bodem odůvodnění téže směrnice, který uvádí, že v důsledku právních a správních předpisů členských států, které zakazují nebo regulují tabákovou reklamu v publikacích, jako jsou noviny, časopisy a jiný periodický tisk, existuje patrné riziko vzniku překážek pro volný pohyb tohoto zboží na vnitřním trhu. Za účelem zajištění volného oběhu všech těchto médií na vnitřním trhu týž bod odůvodnění uvádí, že je nezbytné omezit tabákovou reklamu v nich na ty časopisy a periodický tisk, které nejsou určeny pro širokou veřejnost.
(viz body 84–86)
3. Jsou-li podmínky pro použití článku 95 ES jako právního základu splněny, nelze zákonodárci Společenství z důvodu, že ochrana veřejného zdraví je rozhodující při volbách řešení, které je třeba učinit, bránit v tom, aby se o tento právní základ opíral.
Článek 95 odst. 3 ES totiž výslovně požaduje, aby při prováděné harmonizaci byla zaručena vysoká úroveň ochrany lidského zdraví. Navíc čl. 152 odst. 1 první pododstavec ES stanoví, že při vymezení a provádění všech politik a činností Společenství je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.
Konečně je sice pravda, že čl. 152 odst. 4 písm. c) ES vylučuje jakoukoli harmonizaci právních a správních předpisů členských států, které mají za cíl ochranu a zlepšení lidského zdraví, toto ustanovení však neznamená, že harmonizační opatření přijatá na základě jiných ustanovení Smlouvy nemohou mít vliv na ochranu lidského zdraví.
(viz body 92–95)
4. Články 3 a 4 směrnice 2003/33 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se reklamy na tabákové výrobky a sponzorství souvisejícího s tabákovými výrobky nejsou v rozporu se zásadou proporcionality, jelikož mohou být považovány za opatření způsobilá k uskutečnění cíle, který sledují, tedy k harmonizaci vnitrostátních právních předpisů členských států v oblasti reklamy na tabákové výrobky a sponzorství souvisejícího s těmito výrobky. Krom toho s přihlédnutím k povinnosti zákonodárce Společenství zaručit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví nepřekračují meze toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné.
Zaprvé se totiž zákaz reklamy na tabákové výrobky v tištěných médiích stanovený v článku 3 uvedené směrnice nevztahuje na publikace určené pro profesionály v oblasti obchodu s tabákem a na publikace tištěné a vydávané ve třetích zemích, které nejsou určeny v první řadě pro trh Společenství. Krom toho zákonodárce Společenství nemohl přijmout jako méně restriktivní opatření zákaz reklamy, z něhož by byly vyjmuty publikace určené pro místní či regionální trh, neboť taková výjimka by vedla k tomu, že by zákaz reklamy na tabákové výrobky měl nejistý a náhodě podléhající rozsah působnosti, což by zabránilo tomu, aby směrnice dosáhla svého cíle.
Zadruhé nelze zákaz reklamy na tabákové výrobky ve službách informační společnosti a v rozhlasových programech stanovený v čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 směrnice považovat za nepřiměřený a při konvergenci médií může být odůvodněn snahou zamezit obcházení zákazu použitelného na tištěná média zvýšeným využíváním obou těchto médií.
Zatřetí, pokud jde o zákaz sponzorství rozhlasových programů stanovený v čl. 4 odst. 2 směrnice, z bodů odůvodnění této směrnice nevyplývá, že by neomezením takového opatření na činnosti a akce s přeshraničními účinky zákonodárce Společenství překročil meze posuzovací pravomoci, jíž v této oblasti disponuje.
Krom toho opatření zakazující reklamu nebo sponzorství upravená v článcích 3 a 4 směrnice nejsou ani v rozporu se základním právem na svobodu projevu, uznaným článkem 10 Evropské úmluvy o lidských právech. I za předpokladu, že by účinkem uvedených opatření bylo nepřímo oslabení svobody projevu, zůstává totiž svoboda novinářského projevu jako taková nedotčena, a tudíž nejsou dotčeny redakční příspěvky novinářů.
(viz body 146–152, 156–158)