V Bruselu dne 20.9.2024

COM(2024) 426 final

2024/0234(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a poskytuje mimořádná makrofinanční pomoc Ukrajině


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

EU neochvějně podporuje Ukrajinu, jejíž budoucnost je spojena s EU. EU podporuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic a je pevně odhodlána poskytovat politickou, finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu 1 . Vzhledem ke stupňující se ruské agresi je nutné jednat rychle s cílem zajistit Ukrajině přístup ke zdrojům, které naléhavě potřebuje. Tento návrh má do konce letošního roku zajistit vytvoření nového mechanismu pro mobilizaci finančních prostředků pro Ukrajinu a rovněž stanoví mimořádnou makrofinanční pomoc pro řešení těchto naléhavých potřeb.

Dne 24. února 2022 zahájilo Rusko totální vojenskou invazi na Ukrajinu, která má pro Ukrajinu a její lid zničující důsledky. Nedávná eskalace brutální válečné agrese Ruska proti Ukrajině potvrzuje jeho připravenost porušit základní práva Ukrajiny na nezávislost, svrchovanost a územní celistvost v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic a zničit její životaschopnost jako státu. Statečnost, odvaha a odhodlání ukrajinského lidu bránit svou zemi si zaslouží hlubokou úctu a vděčnost.

EU společně se svými členskými státy jednoznačně odsoudila kroky Ruska a nabídla Ukrajině bezprecedentní podporu. EU, její členské státy a evropské finanční instituce společně poskytly Ukrajině a jejímu lidu od vypuknutí války rozsáhlou pomoc ve výši 118 miliard EUR. Odráží to závazek EU pomáhat Ukrajině tak dlouho a tak intenzivně, jak bude třeba.

Zintenzivnění agrese Ruska však zvýšilo finanční potřeby Ukrajiny. Je zřejmé, že bude zapotřebí dalších zdrojů financování jak ze strany EU, tak ze strany mezinárodního společenství. Finanční potřeby Ukrajiny na rok 2025 převýší stávající prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF), jehož čtvrtý přezkum programu MMF předpokládal, že válka skončí do konce roku 2024. Tento předpoklad se jeví jako stále méně pravděpodobný a nedávno přijaté prohlášení o rozpočtu Ukrajiny, vypracované ve spolupráci s MMF, zvyšuje její finanční potřeby pro rok 2025 o dalších 12 miliard USD, čímž celková částka dosáhla výše 38 miliard USD. Ukrajina sice provádí opatření ke zvýšení příjmů a snížení jiných než nezbytných výdajů, prostor pro další škrty je však nyní omezený a prostor pro domácí opatření k řešení dodatečných potřeb je jen malý. Další plošné zvyšování daní by mohlo poškodit hospodářskou činnost, která je již nyní vystavena mimořádnému riziku v důsledku pokračujících útoků na klíčovou energetickou a jinou infrastrukturu a nedostatku pracovních sil, který je způsoben pokračujícím vysídlováním obyvatel a mobilizací vojáků. Rychlá finanční podpora je pro Ukrajinu zásadní, aby mohla udržet základní funkce státu, zajistit makroekonomickou stabilitu a obnovit kritickou infrastrukturu. K těmto potřebám je třeba přidat významné požadavky na střednědobou obnovu a rekonstrukci.

Vedoucí představitelé skupiny G7 ve svém prohlášení ze summitu ze dne 14. června 2024 2 znovu potvrdili své odhodlání pokračovat v poskytování vojenské, rozpočtové, humanitární podpory a podpory související s rekonstrukcí Ukrajiny. Za tímto účelem vedoucí představitelé skupiny G7 oznámili poskytnutí úvěrů v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu s cílem poskytnout do konce roku 2024 dodatečné finanční prostředky ve výši přibližně 50 miliard USD.

Aktuálně předložený návrh je krokem vpřed, neboť zajišťuje, že pokračující podpora Ukrajině může probíhat prostřednictvím společného přístupu mezinárodního společenství. Umožní to vytvoření mechanismu, který poskytne Ukrajině podporu na obsluhu a splácení půjček od partnerů ze skupiny G7 spolu s novou mimořádnou půjčkou EU v rámci makrofinanční pomoci.

Využití mimořádných příjmů na podporu půjček Ukrajině

V rámci sankcí, které EU uvalila na Rusko v reakci na jeho kroky na Ukrajině, byla od února 2022 imobilizována aktiva ruské centrální banky v držení finančních institucí v členských státech 3 . Aktiva držená v EU v hodnotě přibližně 210 miliard EUR představují většinu těchto imobilizovaných aktiv na celém světě. Zákaz transakcí s těmito aktivy vytváří mimořádnou a neočekávanou akumulaci hotovosti v rozvahách centrálních depozitářů cenných papírů 4 . V závislosti na výši úrokových sazeb se mimořádné příjmy odhadují až na 4–5 miliard EUR ročně.

Tyto neočekávané a mimořádné příjmy nepředstavují státní aktiva a podle platných pravidel nemusí být poskytnuty ruské centrální bance ani po ukončení imobilizace. Vzhledem k tomu, že tato opatření vyplývají z provádění omezujících opatření 5 , nemohou centrální depozitáře cenných papírů očekávat, že z nich budou mít prospěch.

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2024/577 6 stanovilo opatření použitelná od 15. února 2024, která stanoví pravidla pro vyčlenění mimořádných příjmů plynoucích z imobilizace. V květnu 2024 následovala opatření týkající se využití následných čistých zisků ve prospěch Ukrajiny 7 . V současné době se využívají ve formě finančního příspěvku na podporu vojenských cílů i cílů rekonstrukce. V současné době omezující opatření Unie stanoví, že 90 % finančního příspěvku je přiděleno Evropskému mírovému nástroji a 10 % Nástroji pro Ukrajinu. Odráží to naléhavé vojenské potřeby Ukrajiny. Příslušná pravidla týkající se omezujících opatření však umožňují revizi tohoto rozdělení.

Mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu

V červnu 2024 Evropská rada vyzvala Komisi, vysokého představitele a Radu, aby do konce roku pokročili v práci na poskytnutí dodatečných finančních prostředků Ukrajině. V souladu s výsledky summitu skupiny G7 by se jednalo o půjčky, které by byly obsluhovány a spláceny z budoucích toků mimořádných příjmů. Evropská rada objasnila, že tato konstrukce má umožnit obsluhu a splácení nejen půjčky od EU, ale i od ostatních partnerů ze skupiny G7. Evropská rada rovněž dospěla k závěru, že ruská aktiva by měla zůstat imobilizována, dokud Rusko neukončí útočnou válku proti Ukrajině a nenahradí jí válkou způsobené škody. To představuje závazek zachovat imobilizaci aktiv, a tedy i výběr finančního příspěvku získaného z mimořádných zisků, který nabízí zdroj finančních prostředků na obsluhu a splácení půjček Ukrajiny do doby, než bude na splácení těchto půjček k dispozici kompenzace z Ruska.

Současný návrh podpoří partnery ze skupiny G7 při poskytování půjček Ukrajině souběžně s mimořádnou půjčkou EU v rámci makrofinanční pomoci s cílem dosáhnout celkové částky plánované na summitu skupiny G7. Konkrétně by tento návrh vytvořil mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu, který by Ukrajině poskytl nevratnou finanční podporu, jež by jí pomohla splatit půjčky poskytnuté partnery skupiny G7. Splácení půjček by bylo podpořeno výnosy z budoucích toků mimořádných zisků plynoucích z imobilizovaných aktiv Ruska v Unii a bylo by otevřeno i dalším zdrojům, včetně mimořádných příjmů vytvořených v jiných příslušných jurisdikcích.

Mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu by tyto obdržené částky pravidelně vyplácel tak, aby Ukrajina mohla pokrýt jistinu a úroky ze způsobilých půjček pro EU a další věřitele ze skupiny G7 v poměrné výši podle jistiny každé půjčky.

Zbytkové riziko nese každý věřitel u svých příslušných úvěrů. Smlouva o půjčce s Ukrajinou objasní, že jakmile agresor vyplatí odškodnění, tyto prostředky zajistí splacení půjček Ukrajinou. Vzhledem k tomu, že půjčky jsou kryty příjmy z imobilizovaných ruských aktiv, nezvýší dluhovou zátěž Ukrajiny.

Za účelem zprovoznění mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu bude třeba upravit přidělování částek vyplácených centrálními depozitáři cenných papírů, jak je stanoveno v rozhodnutí Rady (SZBP) 2024/1470 a v příloze XLI nařízení Rady (EU) č. 833/2014. Komise a vysoký představitel připravují právní návrhy prováděcích aktů, kterými se mění přidělování. Kromě toho může být v zájmu zjednodušení profilu plateb veškeré rozpočtové podpory Unie pro Ukrajinu změněn harmonogram plateb Nástroje pro Ukrajinu. Komise sleduje celkovou výši finanční podpory Ukrajině a v případě potřeby může připravit návrh na změnu tohoto harmonogramu plateb.

Nadcházející měsíce budou rozhodující pro prokázání kolektivního závazku skupiny G7 ve formě těchto půjček, což vyžaduje koordinované mezinárodní úsilí a úzkou spolupráci mezi mezinárodními partnery. Je naléhavě nutné přijmout návrhy do konce října, aby mohla být půjčka Unie uvolněna před koncem roku 2024 pro budoucí výplaty v tranších a aby bylo možné využít již poskytnutou záruku z rozpočtové rezervy.

Finanční pomoc EU Ukrajině

Tento návrh doplní již probíhající podporu. EU, její členské státy a evropské finanční instituce poskytly dohromady více než 118 miliard EUR ve formě grantů a půjček na podporu válečného úsilí na Ukrajině a jejího hospodářství, přičemž pomohly zachovat základní služby a nabídnout včasnou rekonstrukci, humanitární pomoc a pomoc osobám prchajícím před válkou. V rámci vojenské pomoci poskytuje EU prostřednictvím Evropského mírového nástroje vojenskou podporu ve výši 6,1 miliardy EUR, která se v roce 2024 zvýší využitím příjmů z imobilizovaných ruských aktiv. Z celkové částky bylo více než 45 miliard EUR poskytnuto nebo zaručeno z rozpočtu EU na rozpočtovou podporu, jakož i na humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech. Zahrnuje 25,2 miliardy EUR vyplacených v rámci čtyř operací makrofinanční pomoci s cílem pomoci Ukrajině řešit naléhavé finanční potřeby a 12,2 miliardy EUR v prostředcích dosud vyplacených v rámci Nástroje pro Ukrajinu.

Významná makrofinanční pomoc EU Ukrajině v letech 2022 a 2023 významně přispěla k makroekonomické stabilitě Ukrajiny. Stabilizace veřejných financí umožnila Ukrajině zachovat základní služby pro své obyvatele a uvolnit zdroje pro nezbytnou vojenskou obranu proti ruské agresi. Pomohla rovněž pokročit v provádění zásadních hospodářských reforem. Prokázané výsledky reforem na Ukrajině připravily v roce 2024 půdu pro přijetí Nástroje pro Ukrajinu ve výši 50 miliard EUR, střednědobého nástroje, který má Ukrajině poskytnout trvalý, předvídatelný a flexibilní zdroj financování do roku 2027 a zároveň zajistit, aby Ukrajina pokračovala v zásadních reformách, zejména s ohledem na její cestu k přistoupení. V této souvislosti ukrajinské orgány přijaly Plán pro Ukrajinu, zastřešující program reforem na období 2024–2027. Financování v rámci tohoto nástroje pomůže Ukrajině udržet v chodu její správu, zajistit základní veřejné služby a podpořit obnovu a rekonstrukci. Plán pro Ukrajinu obsahuje klíčové reformy a investice, které mohou podpořit udržitelný hospodářský růst a přilákat investice s cílem posílit růstový potenciál země ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Očekává se, že jen v roce 2024 bude v rámci I. pilíře nástroje vyplaceno 16 miliard EUR, a to především v závislosti na včasném a úspěšném provedení opatření Plánu pro Ukrajinu, což z něj činí nejen důležitý zdroj financování, ale také klíčový rámec pro podporu reformního úsilí Ukrajiny.

Tento návrh stanoví mimořádnou makrofinanční pomoc k řešení zvýšených potřeb. Tato pomoc bude poskytována předvídatelným, nepřetržitým, řádným a včasným způsobem s cílem financovat okamžité potřeby, obnovit kritickou infrastrukturu a nabídnout počáteční podporu pro udržitelnou poválečnou rekonstrukci a podpořit Ukrajinu na její cestě k evropské integraci. Vyplácení bude vázáno na předběžné podmínky a politické podmínky, které budou stanoveny v memorandu o porozumění mezi Komisí a Ukrajinou (dále jen „memorandum o porozumění“). Tyto podmínky by měly být v souladu s kvalitativními a kvantitativními kroky obsaženými v Plánu pro Ukrajinu.

Příspěvek EU prostřednictvím mimořádné makrofinanční pomoci poskytne Ukrajině fiskální prostor, aby mohla rozhodovat o výdajích podle svých nejnaléhavějších potřeb, včetně obnovy a rekonstrukce, jakož i její sebeobrany proti útočné válce Ruska. V této souvislosti je vhodné, aby se Ukrajina zavázala podporovat spolupráci s Unií v oblasti obnovy, rekonstrukce a modernizace ukrajinského obranného průmyslu v souladu s cíli Programu pro evropský obranný průmysl (EDIP) a dalšími příslušnými nástroji Unie.

Aby byl zajištěn zdravý finanční základ, měla by být půjčka v rámci makrofinanční pomoci Ukrajině (stejně jako nástroj makrofinanční pomoci+ a část půjčky v rámci Nástroje pro Ukrajinu, které Ukrajině poskytují finanční podporu od roku 2023) kryta zárukou z rozpočtové rezervy EU, tj. z rozpočtového prostoru nad stropem pro platby víceletého finančního rámce (VFR), a to až do výše stropu vlastních zdrojů. To by investorům poskytlo vysoký stupeň ochrany a jistoty, přičemž by se předešlo vytváření rezervy na půjčky nebo zavádění vnitrostátní záruky, aniž by bylo nutné měnit velikost nebo stropy víceletého finančního rámce 8 . Rozhodnutí o uvolnění nové půjčky v rámci makrofinanční pomoci by proto mělo být přijato do konce letošního roku.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Podpora v rámci operace makrofinanční pomoci bude konzistentní a doplňková k činnostem financovaným podle nařízení (EU) 2024/792 9 , nařízení (EU) 2021/947 10 a nařízení (ES) č. 1257/96 11 v souladu s příslušnými cíli, intervenční logikou a pravidly těchto nástrojů.

Půjčka v rámci makrofinanční pomoci zejména doplňuje podporu poskytovanou EU v rámci Nástroje pro Ukrajinu. Zvláštní pozornost je věnována soudržnosti a vzájemnému posilování operací makrofinanční pomoci a provádění nástroje. Uvolnění půjčky v rámci makrofinanční pomoci bude především vázáno na uspokojivé plnění politických podmínek stanovených v memorandu o porozumění, což bude v souladu s kvalitativními a kvantitativními kroky obsaženými v příloze prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2024/1447 o schválení posouzení Plánu pro Ukrajinu 12 , a jejími případnými změnami až do doby, kdy vstoupí memorandum o porozumění v platnost. Kromě toho by se pro účely půjčky v rámci makrofinanční pomoci měl uplatnit mechanismus řádného finančního řízení a kontroly zavedený v rámci Nástroje pro Ukrajinu, jakož i práva, odpovědnosti a povinnosti stanovené v rámcové smlouvě v rámci tohoto nástroje, které by měly zajistit finanční zájem Unie.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Podpora v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu bude v souladu s uplatňováním omezujících opatření (sankcí) vůči Rusku. Bude rovněž v souladu se závěry Evropské rady ze dne 27. června 2024, v nichž byla Komise, vysoký představitel a Rada vyzváni, aby do konce roku společně s partnery ze skupiny G7 pokročili v práci na poskytnutí dodatečných finančních prostředků Ukrajině ve formě půjček, které budou obsluhovány a spláceny z budoucích toků mimořádných příjmů na podporu současných a budoucích vojenských a rozpočtových potřeb a potřeb souvisejících s rekonstrukcí Ukrajiny.

Kromě toho status kandidátské země udělený Evropskou radou 23. června 2022 a rozhodnutí Evropské rady ze 14. a 15. prosince 2023 o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou pevně ukotvují Ukrajinu na její evropské cestě. Proto reakce celé EU na podporu odolnosti a oživení Ukrajiny – včetně mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a operace makrofinanční pomoci, která bude na druhou stranu v souladu s Nástrojem pro Ukrajinu a podpoří jeho provádění – rovněž přispěje k rané fázi předvstupního procesu Ukrajiny.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Článek 212 SFEU je vhodným právním základem pro programy finanční pomoci poskytované Unií třetím zemím, které nejsou rozvojovými zeměmi, a je právním základem, který byl použit pro předchozí půjčky v rámci makrofinanční pomoci.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Zásada subsidiarity je dodržena, neboť uspokojivě zvládnout potřebu společné reakce při poskytování podpory Ukrajině v přiměřeném rozsahu není v moci jednotlivých členských států a z důvodu jejího rozsahu a účinku jí může být lépe dosaženo na úrovni EU. Hlavními důvody jsou fiskální kapacita a rozpočtová omezení na vnitrostátní úrovni a potřeba silné koordinace dárců, aby se maximalizoval rozsah a účinnost podpory a zároveň se omezila zátěž pro správní kapacitu ukrajinských orgánů, která je za současných okolností velmi napjatá. EU má jedinečnou možnost poskytnout Ukrajině vnější pomoc na pokrytí naléhavých finančních potřeb, zejména tím, že předvídatelným, nepřetržitým, řádným a včasným způsobem poskytne zvýhodněnou krátkodobou a dlouhodobou pomoc ve formě půjček a nevratné finanční podpory.

•Proporcionalita

Mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a operace makrofinanční pomoci jsou navrhovány jako cílená reakce na konkrétní situaci Ukrajiny v důsledku ruské vojenská agrese.

Pokračující nevyprovokovaná a neodůvodněná vojenská agrese ze strany Ruska vyžaduje poskytnutí další finanční pomoci Ukrajině v souladu s cíli a podmínkami popsanými v tomto návrhu.

Navrhovaná finanční podpora Ukrajině je považována za přiměřenou vzhledem ke zvýšeným potřebám financování, přičemž je zohledněna vysoká nejistota válečných okolností.

Celková výše finančních prostředků poskytnutých Ukrajině prostřednictvím mimořádné operace makrofinanční pomoci a způsobilých dvoustranných úvěrů, které budou obsluhovány a spláceny budoucími toky mimořádných příjmů prostřednictvím mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu, je v souladu s iniciativou skupiny G7, která zajišťuje široké mezinárodní sdílení zátěže s partnery a nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro sledovaný účel podpory předpokládaných rozpočtových potřeb Ukrajiny.

•Volba nástroje

Nařízení je vhodným nástrojem, neboť stanoví přímo použitelná pravidla pro provádění mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a makrofinanční pomoci.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti stávajících právních předpisů

Návrh navazuje na řadu operací makrofinanční pomoci poskytovaných Ukrajině od roku 2015. Dřívější hodnocení ex post předchozích operací makrofinanční pomoci Ukrajině ukázala, že obecně byla vysoce relevantní, pokud jde o jejich cíle, finanční krytí a politické podmínky. Operace makrofinanční pomoci se ukázaly jako zásadní zejména pro podporu Ukrajiny při řešení problémů s platební bilancí a provádění klíčových strukturálních reforem, aby se ekonomika stabilizovala a posílila se udržitelnost její vnější pozice. Operace umožnily fiskální úspory a finanční výhody a katalyzovaly další finanční podporu a důvěru investorů. Bylo zjištěno, že podmíněnost spojená s operacemi makrofinanční pomoci doplňuje související programy MMF. Vytvořila politicky posilující účinek, který přispěl k mobilizaci ukrajinských orgánů pro zásadní reformy, zejména v oblastech strukturální politiky, které jsou méně pokryty jinými mezinárodními dárcovskými programy.

Nástroj makrofinanční pomoci+ v roce 2023 zvýšil celkovou finanční podporu na maximální úroveň 18 miliard EUR, což pomohlo Ukrajině pokrýt její okamžité potřeby financování v roce 2023 prostřednictvím stabilního, předvídatelného a významného nástroje finanční podpory. Toto financování mělo zásadní význam pro zachování makroekonomické stability, přičemž podpůrná podmíněnost reforem umožnila rozsáhlé zlepšení strukturální hospodářské struktury země. Jednalo se zejména o posílení nezávislosti specializovaného protikorupčního státního zastupitelství, zlepšení fungování právních institucí, například prostřednictvím jmenování vedoucího protikorupčního úřadu, a zlepšení výběrového řízení na soudce. Ukrajina navíc zlepšila rámec pro konkurzní řízení a insolvenci a také učinila významné pokroky v oblasti účinnějšího energetického systému a podpory lepšího podnikatelského prostředí.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Návrh reaguje na výzvy mezinárodního společenství, aby bylo i nadále pevně odhodláno pomoci Ukrajině uspokojit její naléhavé krátkodobé finanční potřeby, jakož i podporovat její dlouhodobé priority v oblasti obnovy a rekonstrukce. Navazuje na závazek přijatý na summitu skupiny G7 v Apulii dne 14. června 2024, a to zahájit poskytování „mimořádných půjček pro Ukrajinu na urychlení příjmů“ s cílem poskytnout Ukrajině do konce roku 2024 dodatečné finanční prostředky ve výši přibližně 50 miliard USD. Při přípravě tohoto návrhu konzultovaly útvary Komise mezinárodní finanční instituce a další bilaterální (včetně členských států a členů skupiny G7) a multilaterální dárce s významnými odbornými znalostmi, a to i pokud jde o ukrajinské hospodářství. Komise byla rovněž v pravidelném kontaktu s ukrajinskými orgány.

Formální konzultace se zúčastněnými stranami nemohla být provedena z důvodu naléhavosti přípravy návrhu tak, aby jej spolunormotvůrci mohli včas přijmout tak, že bude funkční do konce roku 2024. To umožní využít možnosti financování, které vyprší na konci roku 2024, a reagovat na nové a rostoucí hospodářské a finanční potřeby způsobené útočnou válkou Ruska, které bude třeba uspokojit, stejně jako na obnovu a rekonstrukci. EU zajistí odpovídající komunikaci a zviditelnění cílů a opatření prováděných v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a operace makrofinanční pomoci na Ukrajině, v rámci Unie i mimo ni.

•Sběr informací a využití výsledků odborných konzultací

Návrh vychází z třicetiletých zkušeností s makrofinanční pomocí i ze zkušeností s podporou vnější činnosti Unie.

Komise tento návrh založila na pečlivé analýze finančních potřeb a širší makrofinanční situace Ukrajiny, která vycházela také z podkladů mezinárodních finančních institucí a dalších příslušných mezinárodních institucí. Součástí analýzy byly pravidelné diskuse o nejnovějších prognózách finančních potřeb Ukrajiny v rámci mezinárodních fór, jako je skupina G7 a platforma pro koordinaci dárců pomoci Ukrajině, jakož i průběžný přímý kontakt s ukrajinskými orgány.

•Posouzení dopadů

Vzhledem k naléhavé povaze návrhu, který má zemi ve válce poskytnout do konce roku naléhavou pomoc, nebylo možné provést posouzení dopadů. Předběžné posouzení potřeb, u nichž se navrhuje, aby byly pokryty půjčkami podporovanými v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu (včetně samotné operace makrofinanční pomoci), vychází mimo jiné z nejnovějších údajů Mezinárodního měnového fondu. Podpora v rámci operace makrofinanční pomoci by měla vycházet ze zkušeností a výsledků získaných z operací makrofinanční pomoci s Ukrajinou od roku 2015, včetně operací nouzové a mimořádné makrofinanční pomoci v roce 2022 a nástroje makrofinanční pomoci+ v roce 2023 za konkrétních okolností probíhající války. Politická podmíněnost půjčky makrofinanční pomoci by navíc měla být v souladu s kroky uvedenými v Plánu pro Ukrajinu a měla by dále posílit pobídky k jeho provádění.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Tento návrh nesouvisí s Programem pro účelnost a účinnost právních předpisů.

•Základní práva

Poskytnutí podpory ve formě půjčky v rámci makrofinanční pomoci je podmíněno tím, že Ukrajina bude i nadále respektovat účinné demokratické mechanismy a své instituce, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran a právním státě a zaručí dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin.

Pozitivním signálem je odhodlání ukrajinských orgánů k reformám a silná politická vůle, o čemž svědčí zejména udělení kandidátského statusu Ukrajině Evropskou radou v červnu 2022 a rozhodnutí Evropské rady z prosince 2023 zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, a opětovné úspěšné splnění podmínek strukturální politiky spojených s nedávnými operacemi makrofinanční pomoci Ukrajině a zahájením provádění Plánu pro Ukrajinu. Od ruské agrese prokázaly ukrajinské orgány působivou míru odolnosti a jsou i nadále odhodlány provádět tyto reformy transparentním způsobem a pracovat na standardech EU a v souladu s cestou země k integraci do EU.

Má se tedy za to, že podmínky operace makrofinanční pomoci jsou v současné době splněny. Současně bude trvalé dodržování této podmínky dále zajištěno zvláštními podmínkami v budoucí smlouvě o půjčce pro operaci makrofinanční pomoci. Stejná podmínka podpory platí i pro provádění Plánu pro Ukrajinu.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh je plně v souladu se stropy víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027.

Financování mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu vyžaduje úpravu pravidel pro přidělování finančního příspěvku od centrálních depozitářů cenných papírů zřízených v rámci omezujících opatření Unie. Částky převedené do mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu budou představovat vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení. Mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu může být dále financován částkami získanými jako dodatečné finanční příspěvky od členských států, třetích zemí nebo z jiných zdrojů. Tyto příspěvky budou představovat vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. a) bod ii), d) a e) finančního nařízení.

Mimořádná půjčka v rámci makrofinanční pomoci poskytne podporu ve výši až 35 miliard EUR ve formě půjček v jedné splátce, která bude k dispozici k uvolnění do 31. prosince 2024. K tomu je nutné, aby Ukrajina v roce 2024 splnila příslušné podmínky.

Finanční prostředky lze vyplatit v jedné či více tranších. Všechny tyto tranše budou vyplaceny nejpozději do 31. prosince 2025.

Další podrobnosti o rozpočtových důsledcích jsou uvedeny v legislativním finančním výkazu, který je připojen k tomuto návrhu.

5.DALŠÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Pro účely provádění mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu uzavře Komise s Ukrajinou smlouvu, která stanoví podmínky a povinnosti pro přijetí a použití nevratné finanční podpory.

Evropská unie by navíc měla Ukrajině poskytnout mimořádnou půjčku v rámci makrofinanční pomoci, a přispět tak k úsilí mezinárodních partnerů Ukrajiny, které vyjádřili zejména vedoucí představitelé skupiny G7 v červnu 2024 v Apulii, s cílem pokrýt její rozpočtové potřeby. Podpora přispěje k pokrytí zbývajícího nedostatku vnějších finančních prostředků Ukrajiny v letech 2024–2025 a plánuje se, že bude vyplacena v jedné splátce, která může být vyplacena v několika tranších. Uvolnění splátky bude podmíněno uspokojivým splněním politických podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění a uvedených v tomto návrhu. Komise bude úzce spolupracovat s vnitrostátními orgány na sledování příslušného vývoje a uplatňování požadavků a politických podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění. Za správu podpory bude odpovídat Komise. V souladu s rámcovou smlouvou uzavřenou v rámci Nástroje pro Ukrajinu platí zvláštní ustanovení o předcházení podvodům a jiným nesrovnalostem, která jsou v souladu s finančním nařízením. Kromě toho budou pro půjčku v rámci makrofinanční pomoci použity systémy řízení a kontroly navržené v rámci Plánu pro Ukrajinu stanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 ze dne 29. února 2024 o zřízení Nástroje pro Ukrajinu.

Na závěr Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění podpory ze strany Unie Ukrajině v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a operace makrofinanční pomoci, a to včetně hodnocení. Nejpozději do 31. prosince 2027 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost podpory, kterou Unie poskytla v rámci operace makrofinanční pomoci, a také míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této podpory.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Kapitola I nařízení se týká jeho obecných ustanovení.

Článek 1 stanoví předmět nařízení, kterým je zřízení mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a poskytování mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině.

Článek 2 stanoví definice použitelné podle nařízení.

Kapitola II nařízení se týká mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu.

Článek 3 definuje účel mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu.

Článek 4 popisuje financování podpory v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu, včetně způsobu, jakým mohou členské státy a zainteresované třetí země a strany přispívat do mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu.

Článek 5 popisuje dostupnou podporu v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu.

Článek 6 uvádí kritéria způsobilosti, podle nichž Komise posoudí, zda je dvoustranný úvěr způsobilý v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu, a stanoví, že způsobilost dvoustranných úvěrů pro mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu schvaluje Komise.

Článek 7 stanoví, že Komise uzavře s Ukrajinou smlouvu o mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu o provádění mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu, a poskytuje informace o jejím obsahu a změnách.

Článek 8 stanoví způsob uvolnění podpory v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu.

Kapitola III nařízení se týká mimořádné makrofinanční pomoci.

Článek 9 popisuje podporu dostupnou v rámci makrofinanční pomoci Unie, včetně její podoby, provádění a dostupnosti.

Článek 10 stanoví výši makrofinanční pomoci Unie.

Článek 11 stanoví soulad s předpoklady nezbytnými pro vyplácení makrofinanční pomoci.

Článek 12 stanoví, že Komise uzavře s Ukrajinou memorandum o porozumění, a poskytuje informace o jeho obsahu a načasování.

Článek 13 stanoví podmínky a postup pro uvolnění půjčky v rámci makrofinanční pomoci.

Článek 14 zmocňuje Komisi, aby si vypůjčila jménem Unie potřebné prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí.

Článek 15 upravuje smlouvu o půjčce v rámci makrofinanční pomoci a její obsah.

Článek 16 upravuje řízení prostřednictvím postupů ve výborech.

Kapitola IV nařízení se týká závěrečných ustanovení.

Článek 17 upravuje poskytování informací Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 18 upravuje vstup v platnost.

2024/0234 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a poskytuje mimořádná makrofinanční pomoc Ukrajině

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 212 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Od zahájení nevyprovokované a neodůvodněné útočné války Ruska proti Ukrajině dne 24. února 2022 zmobilizovala Unie, její členské státy a evropské finanční instituce bezprecedentní podporu pro hospodářskou, sociální a finanční odolnost Ukrajiny. Tato podpora je kombinací podpory z rozpočtu Unie včetně mimořádné makrofinanční pomoci a podpory Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj, plně nebo částečně zaručené z rozpočtu Unie, a další finanční podpory od členských států. 

(2)Poskytnutí makrofinanční pomoci Unií ve výši až 18 miliard EUR podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 13 bylo považováno za vhodnou reakci na nedostatek finančních prostředků Ukrajiny pro rok 2023 a pomohlo mobilizovat významné finanční prostředky od dalších dárců a mezinárodních finančních institucí. Šlo o významný faktor přispívající k makroekonomické a finanční odolnosti Ukrajiny v kritickém období.

(3)Dne 29. února 2024 byl nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 14 zřízen Nástroj pro Ukrajinu jako mimořádný střednědobý nástroj, který sdružuje dvoustrannou podporu poskytovanou Unií Ukrajině a zajišťuje koordinaci a účinnost. V období 2024 až 2027 pomáhá Nástroj pro Ukrajinu řešit finanční potřeby Ukrajiny a přispívá k její obnově, rekonstrukci a modernizaci a zároveň podporuje úsilí Ukrajiny o reformy v rámci jejího přistoupení k Unii. Nástroj pro Ukrajinu je projevem neochvějného závazku Unie poskytovat Ukrajině a jejímu lidu trvalou finanční podporu.

(4)Útočná válka Ruska proti Ukrajině způsobila na Ukrajině obrovské škody, přičemž odhadované náklady na obnovu a rekonstrukci k 31. prosinci 2023 činily 486 miliard USD 15 . Ukrajina navíc ztratila přístup na mezinárodní finanční trhy a zaznamenala výrazný pokles veřejných příjmů, zatímco veřejné výdaje výrazně vzrostly. Na tomto základě lze stanovit podstatné potřeby financování pro nadcházející roky.

(5)Dne 30. března 2023 se Mezinárodní měnový fond (MMF) dohodl s Ukrajinou na čtyřletém programu v hodnotě 15,6 miliardy USD v rámci rozšířené finanční facility s cílem udržet hospodářskou a finanční stabilitu v době mimořádně vysoké nejistoty, obnovit udržitelnost dluhu a prosadit reformy, které podpoří poválečné oživení Ukrajiny. Program spolu s finančními zárukami ze strany vedoucích představitelů skupiny G7, Unie a dalších dárců má řešit potřeby Ukrajiny v oblasti financování platební bilance a obnovit střednědobou vnější životaschopnost. Ukrajina doposud úspěšně dokončila čtyři přezkumy v rámci rozšířené finanční facility, čímž zdůraznila pevné odhodlání ukrajinských orgánů provádět reformy a obezřetnou politiku. Základní celkový nedostatek finančních prostředků v programovém období odhaduje MMF na 121,9 miliardy USD.

(6)Vzhledem k mimořádně zvýšené nejistotě ohledně výhledu předložil MMF u příležitosti čtvrtého přezkumu programu také aktualizovaný scénář nepříznivého vývoje, který zohledňuje hospodářský otřes způsobený intenzivnější válkou trvající do roku 2025. V důsledku nepříznivého dopadu na hospodářské klima, migraci, rostoucího tlaku na dodávky energie, zhoršení vývozních kapacit a zejména výdajů na obranu by hrozilo, že celkový nedostatek finančních prostředků podle tohoto nepříznivého scénáře vzroste během programového období MMF na 140,7 miliardy USD. Vzhledem k pokračující intenzitě války a škodám na kritické civilní infrastruktuře Ukrajiny v důsledku zvýšených rozsáhlých útoků ruského agresora musí Ukrajina mobilizovat značné dodatečné zdroje pro své rozpočtové a dlouhodobé priority v oblasti obnovy a rekonstrukce. Z tohoto důvodu a vzhledem k tomu, že nad rámec zdrojů, které již poskytla Unie a další dárci a instituce, včetně MMF, existuje i nadále zbytkový nedostatek finančních prostředků, měla by Unie dále poskytovat odpovídající reakci.

(7)Vedoucí představitelé skupiny G7 ve svém komuniké ze dne 14. června 2024 znovu potvrdili svou neochvějnou podporu Ukrajině a pevné odhodlání pomoci Ukrajině uspokojit její naléhavé krátkodobé finanční potřeby, jakož i podpořit její dlouhodobé priority v oblasti obnovy a rekonstrukce. Za tímto účelem vedoucí představitelé skupiny G7 oznámili zahájení poskytování mimořádných půjček na urychlení příjmů pro Ukrajinu s cílem poskytnout do konce roku 2024 dodatečné finanční prostředky ve výši přibližně 50 miliard USD na vojenské a rozpočtové potřeby a potřeby související s rekonstrukcí Ukrajiny. Vedoucí představitelé skupiny G7 oznámili svůj záměr poskytnout finanční prostředky, které budou obsluhovány a spláceny z budoucích toků mimořádných příjmů plynoucích z imobilizace ruských státních aktiv držených v Evropské unii a v dalších příslušných jurisdikcích.

(8)Evropská rada ve svých závěrech ze dne 27. června 2024 vyzvala Komisi, vysokého představitele a Radu, aby při řešení všech příslušných právních a finančních aspektů pokročily v práci s cílem poskytnout Ukrajině do konce roku dodatečné finanční prostředky ve formě půjček, které budou obsluhovány a spláceny z budoucích toků mimořádných příjmů, a to společně s partnery ze skupiny G7, jak o tom jednali vedoucí představitelé skupiny G7, s cílem podpořit současné a budoucí vojenské a rozpočtové potřeby a potřeby související s rekonstrukcí Ukrajiny. Evropská rada rovněž uvedla, že v souladu s právem Unie by ruská aktiva měla zůstat imobilizována, dokud Rusko neukončí útočnou válku proti Ukrajině a neuhradí škody způsobené touto válkou.

(9)V souvislosti s pokračující agresí Ruska vůči Ukrajině je nutné zajistit, aby byla Ukrajině poskytována dostatečná a trvalá finanční podpora. Za tímto účelem by měl být zřízen mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu, který by Ukrajině poskytoval nevratnou finanční podporu s cílem pomoci této zemi splácet půjčky poskytnuté na její podporu. Mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu by měl získávat zdroje, včetně budoucích toků mimořádných zisků z imobilizovaných aktiv Ruska, a pravidelně je vyplácet Ukrajině na pokrytí jistiny, úroků a dalších souvisejících nákladů na půjčky. Kromě toho, aby Unie sama přímo pomohla Ukrajině uspokojit její finanční potřeby, měla by jí poskytnout mimořádnou makrofinanční pomoc (dále jen „makrofinanční pomoc“), přičemž tato mimořádná makrofinanční pomoc by měla být podporována mechanismem úvěrové spolupráce pro Ukrajinu.

(10)V rozhodnutí Rady (SZBP) 2024/1470 16 , kterým se mění rozhodnutí Rady (SZBP) 2014/512, se uvádí, že „Omezující opatření spojená se zákazem transakcí souvisejících se správou aktiv a rezerv ruské centrální banky by měla zůstat v platnosti, dokud Rusko neukončí svou útočnou válku proti Ukrajině a nenahradí Ukrajině škody způsobené touto válkou.“

(11)Dne 21. května 2024 Rada změnila nařízení Rady (EU) č. 833/2014 17 , kterým se provádějí některá opatření stanovená v rozhodnutí (SZBP) 2024/1470. Tato opatření zahrnují pravidla pro to, jak by měly být čisté zisky plynoucí z neočekávaných a mimořádných příjmů centrálních depozitářů cenných papírů v důsledku provádění zákazu stanoveného v čl. 1a odst. 4 rozhodnutí Rady 2014/512/SZBP 18 a čl. 5a odst. 4 nařízení (EU) č. 833/2014 směrovány na podporu Ukrajiny, a to i prostřednictvím programů Unie, které jsou financovány z rozpočtu Unie, v souladu s platnými smluvními závazky a v souladu s unijním a mezinárodním právem v koordinaci s partnery. Zejména centrální depozitáře cenných papírů, které drží aktiva a rezervy ruské centrální banky v celkové hodnotě přesahující 1 milion EUR, mají Unii poskytnout finanční příspěvek ve výši 99,7 % mimořádných čistých zisků plynoucích z imobilizace ruských aktiv a nahromaděných od 15. února 2024.

(12)Tento příspěvek je splatný, dokud budou platit omezující opatření spojená se zákazem transakcí souvisejících se správou aktiv a rezerv ruské centrální banky, a tedy dokud Rusko neukončí svou útočnou válku proti Ukrajině a nenahradí Ukrajině škody způsobené touto válkou.

(13)Dne [...] byl procentní podíl částek finančního příspěvku splatných centrálními depozitáři cenných papírů, který má být použit na podporu Ukrajiny prostřednictvím programů Unie stanovených v rozhodnutí (SZBP) 2014/512, upraven na [...] %. Ke stejnému datu bylo upraveno přidělení částek finančního příspěvku vyplaceného do rozpočtu Unie jako vnější účelově vázané příjmy, jak je stanoveno v příloze XLI nařízení Rady (EU) č. 833/2014, tak, aby [...] % tohoto příspěvku bylo přiděleno mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu. Unie proto podnikla nezbytné kroky k zajištění dalšího využívání finančního příspěvku na mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu.

(14)Mimořádné příjmy plynoucí z imobilizace ruských státních aktiv držených v jiných příslušných jurisdikcích než v Evropské unii mohou být poskytnuty na podporu mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu. Za tímto účelem by mělo být možné, aby do mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu přispívaly třetí země nebo jiné zdroje. Kromě toho mohou členské státy přispívat na mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu dobrovolně, zejména z příjmů, které státu plynou z imobilizace ruských státních aktiv. Tyto příspěvky by měly představovat vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a) bodu ii) a písm. d) a e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 19 (dále jen „finanční nařízení“). Třetí země mohou navíc přímo využít mimořádné příjmy plynoucí z imobilizace ruských státních aktiv v rámci své jurisdikce ke snížení potřeb splácení jakéhokoli příslušného dvoustranného úvěru poskytnutého Ukrajině, a tím podpořit mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu snížením celkové výše podpory, která by byla pro tuto půjčku potřebná.

(15)Podpora v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu by měla být k dispozici na pokrytí celkové částky jistiny, úroků a veškerých dalších souvisejících nákladů na půjčku, kterou si Ukrajina vzala podpisem smlouvy o půjčce v rámci makrofinanční pomoci, jakož i prostřednictvím smluv o dvoustranném úvěru s věřiteli jednajícími pod záštitou iniciativy G7 „Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu“, jak je zakotveno v komuniké skupiny G7 přijatém dne 14. června 2024 v Apulii.

(16)Podpora v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu by měla být k dispozici a poskytována způsobem, který zajistí rovný přístup jak pro věřitele poskytující dvoustranný úvěr, tak pro mimořádnou půjčku Unie v rámci makrofinanční pomoci. Poskytování dvoustranných úvěrů prostřednictvím zprostředkovatele by nemělo bránit jejich způsobilosti pro účely tohoto nařízení. Nevratná finanční podpora by měla být Ukrajině přidělena na splacení půjčky v rámci makrofinanční pomoci a způsobilých dvoustranných úvěrů v poměru jistiny příslušné půjčky k součtu jistiny půjčky v rámci makrofinanční pomoci a všech způsobilých dvoustranných úvěrů. Přidělení by mělo být upraveno poté, co Ukrajina příslušné půjčky, včetně úroků a dalších souvisejících nákladů, zcela splatí, a to tak, že se veškeré budoucí zdroje přidělí na zbývající půjčky v poměru jistiny půjčky v rámci makrofinanční pomoci nebo způsobilé dvoustranné úvěry k součtu jistin všech zbývajících půjček. Jistina každé půjčky by měla být považována za počáteční jistinu přislíbenou v příslušné dokumentaci půjčky a neměly by být brány v úvahu další faktory, jako jsou splátky, dodatečné financování nebo jakékoli kapitalizované částky.

(17)Aby bylo zajištěno, že dvoustranné úvěry poskytované věřiteli poskytujícími dvoustranný úvěr mohou být rychle a účinně podpořeny mechanismem úvěrové spolupráce pro Ukrajinu, měla by Komise posoudit a případně schválit k podpoře dvoustranných úvěrů, které mají být poskytnuty věřiteli jednajícími pod záštitou skupiny G7 jako „Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu“. Pokud jsou tyto smlouvy o dvoustranných úvěrech ve formě návrhu nebo ještě nevstoupily v platnost, měla by Komise sledovat vstup těchto smluv v platnost. Aby bylo zajištěno včasné vyplacení dvoustranných úvěrů Ukrajině, měly by být smlouvy o dvoustranných úvěrech předloženy Komisi do 1. června 2025 a měly by vstoupit v platnost do 30. června 2025.

(18)Uvolnění podpory v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu by mělo být podmíněno uzavřením smlouvy mezi Komisí a Ukrajinou o podrobných ustanoveních pro provádění tohoto mechanismu a kladným posouzením žádosti Ukrajiny o nevratnou finanční podporu ze strany Komise. Ukrajina by měla Komisi poskytnout informace nezbytné k zajištění toho, aby mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu podporoval dvoustranné úvěry až do výše celkové částky splatné dotčenému věřiteli poskytujícímu dvoustranný úvěr. Výjimečně by Komise mohla v řádně odůvodněných případech posoudit i žádosti o platby od věřitelů poskytujících dvoustranný úvěr.

(19)Kromě podpory v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu by měla být poskytnuta mimořádná půjčka v rámci makrofinanční pomoci na podporu makrofinanční stability na Ukrajině a na zmírnění omezení v oblasti vnějšího financování Ukrajiny, zejména s cílem pokrýt finanční potřeby země. Vzhledem k naléhavosti těchto finančních potřeb by měla být půjčka v rámci makrofinanční pomoci k dispozici v roce 2024.

(20)Makrofinanční pomoc by měla poskytnout podporu ve formě půjčky až do výše 35 miliard EUR. Aby bylo možné vyhovět případným žádostem o podporu dvoustranných úvěrů v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a zároveň zajistit řádné finanční řízení podpory Unie dostupné podle tohoto nařízení, měla by být výše půjčky v rámci makrofinanční pomoci upravena s ohledem na dvoustranné úvěry Ukrajině schválené jako způsobilé v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu spolu s částkou jistiny uvedenou v záměrech třetích zemí, které byly sděleny Komisi pod záštitou iniciativy G7 „Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu“. K této úpravě by mělo dojít za předpokladu, že celková výše všech půjček, pro které byla požadována podpora podle tohoto nařízení, přesáhne 45 miliard EUR.

(21)Podpora Ukrajině ve formě půjčky v rámci makrofinanční pomoci by měla být dodatečná a doplňková k podpoře Unie poskytované podle nařízení (EU) 2024/792. Komise by měla pokud možno usilovat o minimalizaci administrativní zátěže a zátěže spojené s podáváním zpráv pro Ukrajinu.

(22)Podpora Ukrajině ve formě půjčky v rámci makrofinanční pomoci by měla být podmíněna tím, že Ukrajina bude i nadále prosazovat a respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran a právním státě a zaručí dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tato podmínka by se měla vztahovat i na žádosti o vyplacení prostředků z mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu, které se týkají půjčky v rámci makrofinanční pomoci. Stejná podmínka platí i pro podporu poskytovanou podle nařízení (EU) 2024/792 a Komise by měla provést posouzení obou nástrojů společně.

(23)Komise by měla řádně zohlednit rozhodnutí Rady 2010/427/EU 20 a případně úlohu Evropské služby pro vnější činnost.

(24)Půjčka v rámci makrofinanční pomoci poskytnutá podle tohoto nařízení by měla být vázána na politické podmínky, které budou stanoveny v memorandu o porozumění mezi Komisí a Ukrajinou (dále jen „memorandum o porozumění“). Tyto podmínky by měly být v souladu s kvalitativními a kvantitativními kroky obsaženými v příloze prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2024/1447 21 a s veškerými jejími změnami provedenými před přijetím memoranda o porozumění. Kromě toho by memorandum o porozumění mělo obsahovat závazek Ukrajiny podporovat spolupráci s Unií při obnově, rekonstrukci a modernizaci ukrajinského obranného průmyslu v souladu s cíli Programu pro evropský obranný průmysl (EDIP) a dalších příslušných programů Unie. Měly by být rovněž podniknuty nezbytné kroky k zajištění koordinace a doplňkovosti dvoustranných úvěrů, včetně mimořádné půjčky v rámci makrofinanční pomoci, s ostatními dárci. V tomto ohledu by měla být jako již zavedené fórum pro tuto výměnu využita platforma pro koordinaci dárců pomoci Ukrajině.

(25)V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna ke sjednání těchto podmínek s ukrajinskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 22 . Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 milionů EUR je vhodné použít na operace přesahující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou Unie Ukrajině poskytne, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění nebo pro jakékoli omezení či zrušení této pomoci použit přezkumný postup.

(26)Uvolnění jediné splátky půjčky v rámci makrofinanční pomoci by mělo být podmíněno kladným posouzením žádosti o finanční prostředky předložené Ukrajinou ze strany Komise. Posouzení politických podmínek stanovených v memorandu o porozumění by nemělo mít vliv na posouzení plnění sladěných podmínek v rámci jiných programů a nástrojů Unie.

(27)S ohledem na zásadu řádného finančního řízení a s cílem usnadnit ukrajinským orgánům řízení likvidity a zajistit předvídatelnost by Komise měla zajistit, aby byly tranše vypláceny v průběhu let 2024 a 2025 a aby se pokud možno zabránilo výrazným odchylkám vyplácených částek v jednotlivých čtvrtletích. Výplata těchto tranší by měla být případně sladěna s načasováním výplaty půjček nebo nevratné finanční podpory v rámci I. pilíře Nástroje pro Ukrajinu v souladu s nařízením (EU) 2024/792. Dále je vhodné stanovit možnost přehodnotit finanční potřeby Ukrajiny a snížit nebo zrušit podporu ve formě půjček, pokud se tyto potřeby během období dostupnosti podpory v rámci makrofinanční pomoci oproti původním prognózám zásadně sníží.

(28)Smlouva o půjčce, která má být uzavřena mezi Komisí a ukrajinskými orgány, by měla obsahovat ustanovení, která jsou v souladu s právy, povinnostmi a závazky stanovenými v rámcové dohodě uvedené v článku 9 nařízení (EU) 2024/792 podepsané mezi EU a Ukrajinou, která vstoupila v platnost dne 20. června 2024. Tím se zajistí účinná ochrana finančních zájmů Unie souvisejících s mimořádnou makrofinanční pomocí Unie a vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí souvisejících s pomocí. V souladu s finančním nařízením rovněž poskytne potřebná práva a přístup Komisi, úřadu OLAF, Evropskému účetnímu dvoru a případně Úřadu evropského veřejného žalobce, a to i třetích stran zapojených do vynakládání finančních prostředků Unie během období dostupnosti mimořádné makrofinanční pomoci a po něm. Ukrajina by rovněž měla v souladu s postupy stanovenými v rámcové dohodě hlásit Komisi nesrovnalosti týkající se využívání finančních prostředků.

(29)V kontextu finančních potřeb Ukrajiny je vhodné organizovat finanční pomoc v rámci diverzifikované strategie financování stanovené v článku 220a finančního nařízení a zřízené uvedeným článkem jako jednotná metoda financování, která by měla zvýšit likviditu dluhopisů Unie a atraktivitu a nákladovou efektivnost emisí Unie.

(30)Odchylně od čl. 31 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 23 by finanční závazek z půjček podle tohoto nařízení neměl být podporován zárukou pro vnější činnost zřízenou uvedeným nařízením. Podpora ve formě půjček podle tohoto nařízení by měla představovat finanční pomoc ve smyslu čl. 220 odst. 1 finančního nařízení. Vzhledem k tomu, že finanční pomoc ve formě půjčky v rámci makrofinanční pomoci je k dispozici v roce 2024 a je schválena v souladu s čl. 220 odst. 1 finančního nařízení, je vhodné, aby byla záruka za finanční pomoc Ukrajině uvolněna nad rámec stropů víceletého finančního rámce (VFR) a do výše stropů uvedených v čl. 3 odst. 1 a 2 rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 24 v souladu s čl. 2 odst. 3 nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 25 . S ohledem na finanční rizika a rozpočtové krytí by neměly být vytvářeny žádné rezervy na podporu ve formě půjček podle tohoto nařízení, která by měly být zaručeny nad rámec stropů víceletého finančního rámce, a odchylně od čl. 211 odst. 1 finančního nařízení by neměla být stanovena žádná míra tvorby rezerv.

(31)Vzhledem k obtížné situaci Ukrajiny způsobené ruskou válečnou agresí a s cílem podpořit Ukrajinu na její cestě k dlouhodobé stabilitě je vhodné, aby Unie poskytla Ukrajině půjčku za vysoce zvýhodněných podmínek s dostatečně dlouhou dobou trvání, aby pokryla kapacity záruky nad rámec stropů.

(32)Podporu Unie Ukrajině podle tohoto nařízení by měla řídit Komise.

(33)Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s podporou a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto nařízení sledovat.

(34)Aby byla zajištěna trvalá účinnost opatření stanovených tímto nařízením, měla by Komise pravidelně přezkoumávat jejich přiměřenost a podávat zprávy Evropskému parlamentu a Radě, čímž zaručí transparentnost a odpovědnost.

(35)Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by se měly uplatňovat v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(36)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž poskytnutí podpory Ukrajině na pokrytí finančních potřeb, zejména poskytnutím zvýhodněné krátkodobé a dlouhodobé úlevy ve formě půjčky a nevratné finanční podpory, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(37)Vzhledem k naléhavosti dané výjimečnými okolnostmi způsobenými nevyprovokovanou a neodůvodněnou válečnou agresí Ruska je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(38)S ohledem na situaci na Ukrajině by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu (dále jen „mechanismus“) a Ukrajině se poskytuje mimořádná makrofinanční pomoc s cílem podpořit Ukrajinu při pokrytí jejích finančních potřeb.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

(1)„podporou Unie“ půjčka makrofinanční pomoci a nevratná finanční podpora dostupná podle tohoto nařízení;

(2)„dvoustranným úvěrem“ úvěr poskytnutý přímo nebo nepřímo třetí zemí jako věřitelem (také „věřitel poskytující dvoustranný úvěr“) ve prospěch Ukrajiny;

(3)„způsobilým dvoustranným úvěrem“ dvoustranný úvěr, který Komise schválila jako způsobilý v rámci mechanismu;

(4)„půjčkou v rámci makrofinanční pomoci“ mimořádná finanční podpora poskytnutá Unií Ukrajině ve formě půjčky podle kapitoly III;

(5)„smlouvou o půjčce v rámci makrofinanční pomoci“ smlouva o půjčce podepsaná Komisí jménem Unie a Ukrajinou podle kapitoly III;

(6)„dalšími souvisejícími náklady“ jakékoli náklady nebo poplatky splatné na základě půjčky v rámci makrofinanční pomoci a příslušného dvoustranného úvěru.

Kapitola II

Mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu

Článek 3

Účel

Účelem mechanismu je poskytnout Ukrajině nevratnou finanční podporu s cílem pomoci jí splatit půjčku v rámci makrofinanční pomoci a způsobilého dvoustranného úvěru. Za tímto účelem mechanismus přijímá zdroje a pravidelně je vyplácí Ukrajině za účelem pokrytí jistiny, úroků a veškerých dalších souvisejících nákladů na půjčku v rámci makrofinanční pomoci a způsobilých dvoustranných úvěrů. Mechanismus při své činnosti zajišťuje rovný přístup jak pro věřitele poskytující dvoustranný úvěr, tak pro Unii.

Článek 4

Financování

1)Mechanismus je vybaven zdroji, které poskytnou:

a)částky převedené v souladu s přílohou XLI nařízení Rady (EU) č. 833/2014, které představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení; a

b)částky získané jako finanční příspěvky od členských států, třetích zemí nebo z jiných zdrojů. Tyto příspěvky představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. a) bod ii), d) a e) finančního nařízení.

2)Pro všechny příspěvky uvedené v odst. 1 písm. b) uzavře Komise jménem Unie s přispěvatelem dohodu o přiznání příspěvku. Dohoda o přiznání příspěvku obsahuje zejména ustanovení týkající se platebních podmínek. Komise o schválených dohodách o přiznání příspěvku současně a neprodleně informuje Evropský parlament a Radu.

Článek 5

Dostupná podpora

1)Nevratná finanční podpora v rámci mechanismu je k dispozici za podmínek stanovených v článcích 6 až 8 s cílem pomoci Ukrajině splatit jistinu, úroky a veškeré další související náklady:

a)půjčky v rámci makrofinanční pomoci; a

b)způsobilých dvoustranných úvěrů.

2)Nevratná finanční podpora se Ukrajině poskytne s cílem pomoci splatit půjčky uvedené v odstavci 1 v poměru k jistině každé půjčky vyjádřené v eurech k součtu jistiny půjčky v rámci makrofinanční pomoci a všech způsobilých dvoustranných úvěrů vyjádřených v eurech. Po úplném splacení půjčky v rámci makrofinanční pomoci nebo způsobilého dvoustranného úvěru Ukrajinou, včetně úroků a veškerých dalších souvisejících nákladů, se toto přidělení upraví tak, aby veškeré budoucí zdroje byly přiděleny na zbývající půjčky v poměru jistiny každé půjčky vyjádřené v eurech k součtu jistin všech zbývajících půjček vyjádřených v eurech.

3)Komise přijme rozhodnutí, kterým stanoví přidělení podle odstavce 2 mezi půjčku v rámci makrofinanční pomoci a způsobilý dvoustranný úvěr. Komise použije jistinu každé způsobilého dvoustranného úvěru vyjádřenou v eurech, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 5 písm. b). Komise změní toto rozhodnutí tak, aby zahrnovalo každý dvoustranný úvěr neprodleně po vstupu příslušného dvoustranného úvěru v platnost. Komise může toto rozhodnutí změnit tak, že poměrně sníží přidělení na dvoustranný úvěr, pokud tento dvoustranný úvěr nebude plně vyplacen ve lhůtě stanovené v čl. 6 odst. 2 písm. c).

4)Celková výše jistiny půjček uvedených v odstavci 1 nepřesáhne 45 miliard EUR.

5)Nevratná finanční podpora v rámci mechanismu se poskytuje v eurech.

6)Všechny platby jsou podmíněny dostupností zdrojů uvedených v čl. 4 odst. 1.

7)Unie nepřebírá žádnou odpovědnost za splacení způsobilých dvoustranných úvěrů.

Článek 6

Prováděcí rozhodnutí Komise o způsobilosti dvoustranných úvěrů

1)Pokud si Ukrajina přeje požádat o podporu v rámci mechanismu, která by jí pomohla splatit určitý dvoustranný úvěr, předloží Komisi znění smlouvy o příslušném dvoustranném úvěru nejpozději do 1. června 2025.

2)Komise neprodleně posoudí způsobilost dvoustranného úvěru v rámci mechanismu podle následujících kritérií:

a)smlouva o dvoustranném úvěru nebyla podepsána přede dnem [datum přijetí návrhu];

b)protistrana dvoustranného úvěru jedná pod záštitou iniciativy skupiny G7 „Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu“; a

c)dvoustranný úvěr má být plně vyplacen ve prospěch Ukrajiny do 31. prosince 2027. Tyto výplaty mohou být vázány na splnění politických podmínek.

Pro účely posouzení si Komise může od Ukrajiny vyžádat další informace.

3)Odkládací podmínka ve smlouvě o dvoustranném úvěru, která stanoví, že tato smlouva nevstoupí v platnost před schválením způsobilosti dvoustranného úvěru Komisí nebo před vstupem smlouvy uvedené v článku 7 v platnost, nebrání kladnému posouzení dvoustranného úvěru.

4)Komise schválí způsobilost dvoustranného úvěru prostřednictvím prováděcího rozhodnutí.

5)Prováděcí rozhodnutí Komise podle odstavce 4 stanoví:

a)věřitele poskytujícího dvoustranný úvěr;

b)jistinu dvoustranného úvěru vyjádřenou v eurech; v nezbytném rozsahu se jistina dvoustranného úvěru vyjádří rovněž v měně příslušného dvoustranného úvěru, přičemž přepočítacím kurzem dvoustranného úvěru na euro je denní směnný kurz eura zveřejněný v řadě „C“ Úředního věstníku Evropské unie ke dni [datum přijetí návrhu]; a

c)odůvodnění kladného posouzení dvoustranného úvěru.

6)Součet jistin všech dvoustranných úvěrů schválených Komisí v souladu s tímto článkem a půjčky v rámci makrofinanční pomoci vždy respektuje částku uvedenou v čl. 5 odst. 4.

7)Komise může prováděcí rozhodnutí uvedené v odstavci 4 zrušit, pokud smlouva o dvoustranném úvěru nevstoupí v platnost do 30. června 2025.

8)V případě záporného posouzení sdělí Komise Ukrajině řádně odůvodněné posouzení.

Článek 7

Smlouva o provádění mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu

1)Nevratná finanční podpora uvedená v článku 5 se Ukrajině poskytne až poté, co Komise uzavře s Ukrajinou smlouvu (dále jen „smlouva o mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu“).

2)Smlouva o mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu obsahuje zejména tyto prvky:

a)povinnost Ukrajiny použít nevratnou finanční podporu na splacení jistiny, úroků a dalších souvisejících nákladů půjčky v rámci makrofinanční pomoci nebo způsobilých dvoustranných úvěrů;

b)bankovní účty všech věřitelů poskytujících dvoustranný úvěr, kam Komise provádí platby nevratné finanční podpory související s jejich příslušnými dvoustrannými úvěry;

c)pro platby nevratné finanční podpory související s půjčkou v rámci makrofinanční pomoci, ustanovení zajišťující, že Unie použije tyto částky na přímé splacení půjčky v rámci makrofinanční pomoci;

d)zvláštní ustanovení, která odrážejí čl. 5 odst. 7 a zajišťují, že Unie nenese odpovědnost za jakoukoli škodu způsobenou Ukrajinou nebo třetími stranami při provádění způsobilých dvoustranných úvěrů, a to i v důsledku provádění mechanismu, a zejména v případě, že se částky uvedené v čl. 4 odst. 1 v průběhu času změní nebo přestanou platit;

e)povinnost Ukrajiny získat od věřitelů poskytujících dvoustranný úvěr a neprodleně poskytnout Komisi důkaz o:

a)vstupu v platnost každé smlouvy o dvoustranném úvěru; a

b)splnění každého závazku splácet v nezbytném rozsahu, včetně použitého směnného kurzu.

f)povinnost Ukrajiny dohodnout se s každým věřitelem poskytujícím dvoustranný úvěr na tom, že veškeré částky poskytnuté Ukrajinou na splacení půjčky, které okamžitě nehradí závazky splácet, zůstanou k dispozici až do doby, než se stanou splatnými závazky splácet, přičemž veškeré naběhlé úroky z této částky budou rovněž k dispozici k použití na splnění závazků ke splácení podle smlouvy o dvoustranném úvěru;

g)povinnost Ukrajiny přiložit ke každé žádosti o platbu:

a)podrobné údaje o zbývajících částkách splatných podle každé smlouvy o dvoustranném úvěru; a

b)podrobné údaje o částkách uvedených v písmenu f).

h)výslovné zmocnění pro věřitele poskytující dvoustranný úvěr, aby výjimečně podali žádost o platbu v souladu s čl. 8 odst. 6, pokud informace uvedené v písmenu g) tohoto odstavce předloží věřitelé poskytující dvoustranný úvěr; a

i)veškeré další požadavky potřebné pro provádění mechanismu.

3)Smlouva o mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu se v nezbytném rozsahu změní po vstupu v platnost jakéhokoli rozhodnutí Komise přijatého podle čl. 6 odst. 4.

Článek 8

Vyplácení nevratné finanční podpory

1)Ukrajina může dvakrát ročně předložit Komisi žádost o nevratnou finanční podporu v souvislosti s půjčkou v rámci makrofinanční pomoci a způsobilými dvoustrannými úvěry.

2)Komise žádost Ukrajiny posoudí na základě následujících požadavků:

a)splnění podmínky stanovené v článku 11, která se vztahuje pouze na půjčku v rámci makrofinanční pomoci;

b)potvrzení, že celková hodnota vyplacených částek v souvislosti s půjčkou v rámci makrofinanční pomoci nebo každým způsobilým dvoustranným úvěrem spolu s naběhlými úroky nepřesahuje celkovou částku splatnou tomuto věřiteli; a

c)dodržování povinností vyplývajících ze smlouvy o mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu.

3)V závislosti na dostupnosti zdrojů uvedených v čl. 4 odst. 1, pokud Komise provede kladné posouzení, přijme bez zbytečného odkladu rozhodnutí, kterým povolí vyplacení nevratné finanční podpory, včetně částky vyplacené na podporu splacení každého způsobilého dvoustranného úvěru a částky poskytnuté na podporu splacení půjčky v rámci makrofinanční pomoci. Vyplacená částka se rovná výši zdrojů, které jsou k dispozici na základě čl. 4 odst. 1. Tato vyplacená částka se přidělí v souladu s rozhodnutím Komise uvedeným v čl. 5 odst. 3.

4)V případě, že částka poskytnutá Ukrajině na podporu splácení půjčky v rámci makrofinanční pomoci je vyšší než splatná částka, může být přebytečná částka použita na předčasné splacení půjčky v souladu s čl. 15 odst. 2 písm. e) nebo si ji může Unie ponechat výhradně pro účely podpory splácení půjčky v rámci makrofinanční pomoci v budoucnu. Na podporu tohoto účelu jsou rovněž k dispozici veškeré naběhlé úroky.

5)Pokud Komise žádost posoudí záporně, neprodleně o tom informuje Ukrajinu a uvede důvody svého posouzení.

6)Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, může Komise v řádně odůvodněných případech výjimečně posoudit žádosti o platbu předložené věřiteli poskytujícími dvoustranný úvěr, zejména pokud by Komise přijala rozhodnutí v souladu s čl. 11 odst. 4 nebo pokud by Ukrajina neplnila povinnosti vyplývající ze smlouvy o mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu.

Kapitola III

Makrofinanční pomoc

Článek 9

Poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci EU Ukrajině

1)Unie poskytne Ukrajině mimořádnou makrofinanční pomoc s cílem podpořit Ukrajinu v pokrytí finančních potřeb. Mimořádná makrofinanční pomoc Unie se Ukrajině poskytne ve formě půjček. Pomoc přispěje k pokrytí finančního deficitu Ukrajiny zjištěného ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi.

2)Uvolnění mimořádné makrofinanční pomoci Unie řídí Komise na základě svého posouzení podmínky uvedené v článku 11 a provádění politických podmínek obsažených v memorandu o porozumění uvedeném v čl. 12 odst. 1.

3)Půjčka v rámci makrofinanční pomoci Ukrajině bude k dispozici do 31. prosince 2024. Komise ji poskytne v jedné splátce, která může být vyplacena v jedné nebo více tranších. Všechny tyto tranše budou vyplaceny nejpozději do 31. prosince 2025.

Článek 10

Částka

1)Půjčka v rámci makrofinanční pomoci Ukrajině bude poskytnuta v maximální výši 35 miliard EUR. Pokud však v okamžiku přijetí rozhodnutí Komise o uvolnění splátky uvedené v článku 13 součet této maximální částky a jistiny způsobilých dvoustranných úvěrů, které již Komise schválila v souladu s článkem 6, a jistiny uvedené v deklarovaných záměrech třetích zemí sdělených Komisi pod záštitou iniciativy skupiny G7 „Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu“ překročí 45 miliard EUR, sníží se maximální částka půjčky v rámci makrofinanční pomoci o hodnotu tohoto překročení.

2)V případě, že se během období dostupnosti mimořádné makrofinanční pomoci Unie potřeby financování Ukrajiny podstatně sníží, a to i v případě úhrady válečných škod způsobených Ukrajině Ruskem, může Komise poskytovanou pomoc omezit nebo její poskytování zrušit přezkumným postupem podle článku 16.

3)Půjčka v rámci makrofinanční pomoci má maximální dobu trvání 45 let.

Článek 11

Podmínka podpory

1)Poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci je podmíněno tím, že Ukrajina bude i nadále prosazovat a respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a právní stát a že zaručí dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin.

2)Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost sledují plnění podmínky stanovené v odstavci 1, zejména před uvolněním splátky a vyplacením tranší, přičemž v příslušných případech řádně zohlední pravidelnou zprávu Komise o rozšíření. Komise v tomto procesu zohlední příslušná doporučení mezinárodních orgánů, jako je Rada Evropy a její Benátská komise. Komise informuje Radu o splnění předběžné podmínky stanovené v odstavci 1 před uvolněním splátky a před vyplacením tranší Ukrajině.

3)Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU 26 .

4)Posouzení uvedené v odstavci 2 se provádí společně s posouzením stanoveným v článku 5 nařízení (EU) 2024/792 27 .

5)Pokud Komise zjistí, že podmínka není splněna nebo již není nadále plněna, pozastaví výplatu mimořádné makrofinanční pomoci a uvolnění nevratné podpory uvedené v článku 8, pokud jde o půjčku v rámci makrofinanční pomoci.

Článek 12

Memorandum o porozumění

1)Komise se s Ukrajinou dohodne na politických podmínkách, s nimiž má být mimořádná makrofinanční pomoc Unie spojena. Tyto politické podmínky se stanoví v memorandu o porozumění.

2)Politické podmínky v memorandu o porozumění musí být v souladu s kvalitativními a kvantitativními kroky obsaženými v příloze prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2024/1447 o schválení posouzení Plánu pro Ukrajinu a jejími případnými změnami. Politické podmínky v memorandu o porozumění navíc zahrnují závazek podporovat spolupráci s Unií při obnově, rekonstrukci a modernizaci ukrajinského obranného průmyslu v souladu s cíli Programu pro evropský obranný průmysl (EDIP) a dalších příslušných programů Unie.

3)Komise schvaluje podpis memoranda o porozumění a jeho změny prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.

Článek 13

Rozhodnutí o uvolnění

1)Ukrajina předloží žádost o finanční prostředky před uvolněním splátky spolu se zprávou v souladu s ustanoveními memoranda o porozumění.

2)Komise rozhodne o uvolnění splátky po posouzení následujících požadavků:

a)dodržení podmínky stanovené v článku 11; a

b)uspokojivé splnění politických podmínek stanovených v memorandu o porozumění.

3)Výplata tranší může být sladěna s načasováním výplat půjčky nebo nevratné finanční podpory v rámci I. pilíře Nástroje pro Ukrajinu v souladu s nařízením (EU) 2024/792.

Článek 14

Výpůjční a úvěrové operace

1)Za účelem financování mimořádné makrofinanční pomoci je Komise zmocněna jménem Unie vypůjčit si potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí v souladu s článkem 220a finančního nařízení.

2)Odchylně od čl. 31 odst. 3 druhé věty nařízení (EU) 2021/947 se finanční pomoc poskytovaná Ukrajině ve formě úvěrů nepodporuje ze záruky pro vnější činnost. K půjčkám v rámci makrofinanční pomoci se netvoří žádné rezervy a odchylně od čl. 211 odst. 1 finančního nařízení se nestanoví žádná míra tvorby rezerv v procentech z částky uvedené v článku 10 tohoto nařízení.

3)Částky pozastavené v souladu s čl. 11 odst. 4 jsou v nezbytném rozsahu k dispozici na podporu splácení výpůjčních operací Unie. Použití těchto zdrojů tímto způsobem nezbavuje Ukrajinu povinnosti splatit půjčku v souladu s podmínkami smlouvy o půjčce v rámci makrofinanční pomoci.

Článek 15

Smlouva o půjčce v rámci makrofinanční pomoci

1)Podrobné finanční podmínky mimořádné makrofinanční pomoci Unie se stanoví ve smlouvě o půjčce v rámci makrofinanční pomoci.

2)Smlouva o půjčce obsahuje vedle náležitostí stanovených v čl. 220 odst. 5 finančního nařízení požadavky:

a)aby se práva, odpovědnosti a povinnosti stanovené v rámcové dohodě uvedené v článku 9 nařízení (EU) 2024/792 vztahovaly na smlouvu o půjčce v rámci makrofinanční pomoci a na finanční prostředky v ní obsažené;

b)aby Ukrajina používala stejné systémy řízení a kontroly, jaké jsou navrženy v Plánu pro Ukrajinu vypracovaném podle nařízení (EU) 2024/792;

c)zajišťující, aby Unie měla nárok na předčasné splacení půjčky, pokud se prokáže, že se Ukrajina v souvislosti s řízením mimořádné makrofinanční pomoci Unie dopustila jakéhokoli podvodu, korupce nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího finanční zájmy Unie;

d)aby Ukrajina nadále dodržovala podmínky uvedené v čl. 11 odst. 1;

e)aby přebytečná částka uvedená v čl. 8 odst. 4 mohla být zcela nebo částečně použita na předčasné splacení půjčky v rámci makrofinanční pomoci z podnětu Komise nebo se souhlasem Komise na žádost Ukrajiny; a

f)které definují způsoby splácení na základě kaskádové struktury. Za prvé, že nevratná podpora poskytnutá na půjčku v rámci makrofinanční pomoci z mechanismu schváleného v souladu s článkem 8 se použije na přímé splacení půjčky v rámci makrofinanční pomoci. Za druhé, pokud není poskytnuta žádná nevratná podpora nebo je poskytnuta pouze částečná nevratná podpora z důvodu nedostatečných částek, použijí se částky, které si Unie ponechá v souladu s čl. 8 odst. 4, na přímé splacení půjčky v rámci makrofinanční pomoci. Za třetí, pokud výše uvedené částky nepostačují, Ukrajina v případě dosažení dohody o poskytnutí válečných reparací Ukrajině nebo jakéhokoli rovnocenného finančního vyrovnání válečných škod použije tyto prostředky na obsluhu půjčky v rámci makrofinanční pomoci. Za čtvrté, pokud výše uvedené částky nepostačují, Ukrajina je i nadále odpovědná za zbývající dlužnou částku.

3)Nedodržení podmínek smlouvy o půjčce v rámci makrofinanční pomoci je důvodem k tomu, aby Komise pozastavila nebo zrušila uvolnění splátky nebo tranší nebo v odůvodněných případech požadovala předčasné splacení půjčky v rámci makrofinanční pomoci.

4)Smlouva o půjčce v rámci makrofinanční pomoci se na požádání zpřístupní současně Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 16

Postup projednávání ve výborech

1)Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2)Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Kapitola IV

Závěrečná ustanovení

Článek 17

Informování Evropského parlamentu a Rady

1)Komise informuje Evropský parlament a Radu o vývoji v oblasti provádění tohoto nařízení, včetně vyplácení prostředků v rámci mechanismu a půjčky v rámci makrofinanční pomoci, a předkládá těmto institucím včas příslušné dokumenty. Tyto informace by měly být poskytovány v souladu s interinstitucionálními ujednáními dohodnutými v rámci Nástroje pro Ukrajinu, včetně dialogu o Nástroji pro Ukrajinu.

2)Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. Tato zpráva: a) vyhodnotí, jakého pokroku bylo při provádění mimořádné makrofinanční pomoci Unie dosaženo; a b) posoudí hospodářskou situaci a vyhlídky Ukrajiny, jakož i pokrok dosažený při provádění politických opatření uvedených v čl. 12 odst. 1. V případě potřeby, zejména po skončení platnosti půjčky v rámci makrofinanční pomoci a všech smluv o způsobilých dvoustranných úvěrech, zahrne Komise do této zprávy přezkum přiměřenosti opatření obsažených v tomto nařízení.

3)Nejpozději do 31. prosince 2027 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost dokončené mimořádné makrofinanční pomoci Unie poskytnuté podle tohoto nařízení a také míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této pomoci.

Článek 18

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1 Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a poskytuje se makrofinanční pomoci Ukrajině

1.2 Příslušné oblasti politik (klastr programu)

Oblast politiky: Hospodářské a finanční záležitosti

Činnost: Mezinárodní hospodářské a finanční záležitosti
1.3 Návrh/podnět se týká:

 nové akce, 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 28 , 

 prodloužení stávající akce, 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci.

1.4 Cíle

1.4.1 Obecné cíle

Zřídit mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a poskytnout Ukrajině makrofinanční pomoc s cílem podpořit Ukrajinu při pokrývání jejích finančních potřeb.

1.4.2 Specifické cíle

Poskytnout Ukrajině nevratnou finanční podporu s cílem pomoci Ukrajině splatit půjčku v rámci makrofinanční pomoci a dvoustranného úvěru poskytnutého na podporu Ukrajiny, a tím přispět k makrofinanční stabilitě a zmírnit vnější a vnitřní finanční omezení země.

1.4.3 Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

•    Podpora ekonomické odolnosti a stability Ukrajiny ve válečných podmínkách.

•    Přispění k pokrytí potřeb Ukrajiny v oblasti vnějšího financování v souvislosti s výrazným zhoršením jejích vnějších účtů, ke kterému došlo v důsledku nevyprovokované a neodůvodněné invaze Ruska na Ukrajinu.

•    Zmírnit rozpočtové potřeby financování Ukrajiny, jako pokračování již poskytnuté nouzové pomoci.

•    Přispívat prostřednictvím mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu na splácení půjčky v rámci makrofinanční pomoci poskytnuté Ukrajině podle tohoto nařízení a dvoustranných úvěrů.

1.4.4 Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

Ukrajinské orgány budou muset před vyplacením splátky půjčky v rámci makrofinanční pomoci předložit zprávu o dodržování dohodnutých politických podmínek. Útvary Komise budou nadále úzce spolupracovat s platformou pro koordinaci dárců pomoci Ukrajině, aby využily poznatků z probíhajících činností příslušných dárců.

Po operačním hodnocení finančních okruhů a správních postupů, které bylo u Ukrajiny provedeno v červnu 2020, budou útvary Komise dále sledovat řízení veřejných financí.

Delegace EU bude také podávat pravidelné zprávy o záležitostech, které jsou významné pro monitorování pomoci. Předpokládá se, že Radě a Evropskému parlamentu bude předkládána výroční zpráva o provádění tohoto nařízení, včetně čerpání prostředků z mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a půjčky v rámci makrofinanční pomoci. Komise provede hodnocení ex post dokončené makrofinanční pomoci Unie.

1.5 Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Pro provádění mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu uzavře Komise s Ukrajinou smlouvu, která stanoví podmínky a povinnosti pro přijetí a použití nevratné finanční podpory. Podpora na pomoc Ukrajině při splácení půjček poskytnutých třetími zeměmi v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu bude podmíněna kladným posouzením způsobilosti dvoustranných úvěrů předložených Ukrajinou ze strany Komise. Uvolnění nevratné finanční podpory v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu bude podmíněno schválením žádostí o nevratnou finanční podporu předložených Ukrajinou nebo výjimečně věřiteli poskytujícími dvoustranný úvěr ze strany Komise.

Půjčka v rámci makrofinanční pomoci bude podmíněna splněním podmínky i politických podmínek uvedených v memorandu o porozumění mezi Komisí a ukrajinskými orgány. Pomoc se bude skládat z jedné splátky, která může být vyplacena v několika tranších.

Makrofinanční pomoc bude řídit Komise. Použijí se zvláštní ustanovení o předcházení podvodům a jiným nesrovnalostem v souladu s finančním nařízením, včetně příslušných ustanovení o zajištění finančních zájmů Unie, jak je stanoveno v rámcové dohodě podle nařízení (EU) 2024/792. Komise a ukrajinské orgány by se dohodly na memorandu o porozumění, které by stanovilo požadavky na podávání zpráv. Komise bude úzce spolupracovat s mezinárodními finančními institucemi a vnitrostátními orgány, jakož i se třetími zeměmi, které se účastní mnohostranné platformy pro koordinaci dárců pomoci Ukrajině s cílem koordinovat priority a podmíněnost jejich příslušné podpory a sledovat příslušný vývoj a uplatňování požadavků a podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění.

1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Tento návrh reaguje na potřebu společné reakce při poskytování podpory Ukrajině v přiměřeném rozsahu, které nemohou uspokojivě zvládnout samotné členské státy. Tuto úlohu může lépe splnit Evropská unie jako celek. Hlavními důvody jsou fiskální kapacita a rozpočtová omezení na vnitrostátní úrovni a potřeba silné koordinace dárců, aby se maximalizoval rozsah a účinnost podpory a zároveň se omezila zátěž pro správní kapacitu ukrajinských orgánů, která je za současných okolností velmi napjatá.

Tato iniciativa je součástí cíle EU poskytnout Ukrajině krátkodobou podporu likvidity. Rovněž posiluje činnosti Unie zaměřené na přímou humanitární, hospodářskou a obrannou podporu, jakož i iniciativy Unie ke koordinaci mnohostranných akcí.

Klíčovou přidanou hodnotou mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu je ve srovnání s jinými nástroji Unie pomoc Ukrajině při splácení půjčky v rámci makrofinanční pomoci a způsobilých dvoustranných úvěrů poskytnutých na podporu Ukrajiny. Reaguje tak na výzvu Evropské rady obsaženou v závěrech ze dne 27. června 2024, aby pokročila v práci a zároveň se zabývala všemi příslušnými právními a finančními aspekty s cílem poskytnout Ukrajině do konce roku dodatečné finanční prostředky ve formě půjček, které budou obsluhovány a spláceny z budoucích toků mimořádných příjmů.

Klíčovou přidanou hodnotou půjček v rámci makrofinanční pomoci ve srovnání s ostatními nástroji EU je rychle zmírnit problémy s externím financováním a pomoci zajistit pokračující stabilní makrofinanční rámec, mimo jiné tím, že podpoří trvale udržitelnou platební bilanci a rozpočtovou situaci, to vše ve vhodném rámci pro požadavky na podávání zpráv.

1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Operace makrofinanční pomoci podléhají hodnocení ex post. Dřívější hodnocení ex post předchozích operací makrofinanční pomoci Ukrajině ukázala, že obecně byla vysoce relevantní, pokud jde o její cíle, rozpočet a politické cíle. Zásadně podpořily Ukrajinu při řešení problémů s platební bilancí a při provádění klíčových strukturálních reforem, aby se ekonomika stabilizovala a posílila se udržitelnost její vnější pozice. Operace umožnily fiskální úspory a finanční výhody, jakož i katalyzovaly další finanční podporu a důvěru investorů.

Vzhledem k inovativní povaze mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu nebylo možné zjistit žádné získané poznatky. 1.5.4. Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Návrh je v souladu se stropy víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027.

Mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu bude financován z vnějších účelově vázaných příjmů.

Makrofinanční pomoc ve formě půjček bude k dispozici do 31. prosince 2024, přičemž tranše budou vypláceny do 31. prosince 2025. Prostředky na půjčku v rámci makrofinanční pomoci budou financovány z výpůjček.

Při zvažování finančních rizik a rozpočtového krytí by neměly být vytvářeny rezervy na podporu ve formě půjček v rámci tohoto nařízení vzhledem k tomu, že záruka jde nad rámec stropů, a odchylně od čl. 211 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 by neměla být stanovena žádná míra tvorby rezerv.

1.5.5. Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Tato operace makrofinanční pomoci má formu půjček, a tím zvyšuje účinnost rozpočtu EU prostřednictvím pákového efektu a zajišťuje nejlepší nákladově efektivní řešení. Komise je zmocněna vypůjčit si finanční prostředky z kapitálových trhů jménem Evropské unie i Euratomu a využít při tom záruku rozpočtu EU. Cílem je získat finanční prostředky z trhu za nejlepší dostupné sazby díky špičkovému úvěrovému statusu.

Mělo by se zabránit dalšímu tlaku na napjatý rozpočet EU v důsledku požadavků na poskytování rezerv a složitých opatření zahrnujících množství vnitrostátních záruk ad hoc. Proto bude půjčka v rámci makrofinanční pomoci zaručena nad rámec stropů VFR. Jednotný a účinný systém pro zajištění nejlepších podmínek pro poskytování půjček a rozšíření přístupu na trh pro úvěrovou podporu má v současném tržním kontextu velké výhody.

1.6. Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 Časově omezená doba trvání

   s platností od RRRR do RRRR,

finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 časově neomezená doba trvání

provádění s obdobím rozběhu od 1. října 2024 do 30. června 2025,

poté plné fungování.

29 1.7. Předpokládaný způsob řízení 

 Přímé řízení Komisí

 prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

   prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

 třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

 mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

 EIB a Evropský investiční fond,

 subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

 veřejnoprávní subjekty,

 soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

 soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

 osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Nepoužije se.

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Uplatňují se povinnosti sledování a podávání zpráv podle nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Útvary Komise budou opatření sledovat na základě konkrétních opatření, na nichž se s ukrajinskými orgány dohodnou v memorandu o porozumění.

Memorandum o porozumění bude obsahovat politické podmínky, které by měly být v souladu s kvalitativními a kvantitativními kroky obsaženými v příloze prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2024/1447 o schválení posouzení Plánu pro Ukrajinu a jejími případnými změnami.

Komise ověří, zda jsou splněny politické podmínky stanovené v memorandu o porozumění. O výsledcích tohoto ověření uvědomí Komise Evropský parlament a Radu.

Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. Tato zpráva: a) vyhodnotí, jakého pokroku bylo při provádění makrofinanční pomoci Unie dosaženo; a b) posoudí hospodářskou situaci a vyhlídky Ukrajiny, jakož i pokrok dosažený při provádění politických podmínek obsažených v memorandu o porozumění. V případě potřeby, zejména po skončení platnosti půjčky v rámci makrofinanční pomoci a všech smluv o dvoustranných úvěrech, zahrne Komise do této zprávy přezkum přiměřenosti opatření obsažených v tomto nařízení.

Nejpozději do 31. prosince 2027 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost podpory, kterou Unie poskytla v rámci operace makrofinanční pomoci, a také míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této pomoci.

2.2. Systémy řízení a kontroly

2.2.1. Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Opatření, která mají být financována podle tohoto návrhu, budou prováděna v rámci přímého řízení Komisí, neboť se jedná o finanční podporu poskytovanou přímo státu.

Nevratnou podporu v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu poskytne Komise v závislosti na dostupnosti částek v mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu.

Uvolňování tranší lze organizovat pružně a rychle v průběhu let 2024 a 2025. S cílem usnadnit ukrajinským orgánům řízení likvidity a zajistit předvídatelnost hodlá Komise zajistit, aby byly tranše uvolňovány v průběhu let 2024 a 2025 a aby se pokud možno zabránilo výrazným odchylkám částek v jednotlivých čtvrtletích. Výplata tranší může být sladěna s načasováním výplat půjčky nebo nevratné finanční podpory v rámci I. pilíře Nástroje pro Ukrajinu v souladu s nařízením (EU) 2024/792. 

Půjčka v rámci makrofinanční pomoci by měl být uvolněna s výhradou dodržení podmínek a uspokojivého splnění politických podmínek.

2.2.2. Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

S navrhovanou operací jsou spojena politická, fiduciární a strategická rizika. Hlavní riziko pro operaci vyplývá z pokračující války způsobené neodůvodněnou a nevyprovokovanou invazí Ruska na Ukrajinu, která by mohla mít další negativní dopad na makroekonomickou stabilitu a správní kapacitu Ukrajiny.

Za druhé, budoucí toky mimořádných příjmů plynoucích z imobilizace ruských státních aktiv držených v Evropské unii jsou podmíněny řadou předpokladů. Pokud by se tyto předpoklady nenaplnily, mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu by nemusel dosáhnout svého plného potenciálního dopadu.

Za třetí, existuje riziko, že by půjčky mohly být použity podvodným způsobem. Vzhledem k tomu, že návrh není určen na konkrétní výdaje (například na rozdíl od projektového financování), souvisí toto riziko s faktory, jako je obecná kvalita systémů řízení v Ukrajinské národní bance a na ministerstvu financí, správních postupů, kontrolních a dohledových funkcí, bezpečnosti systémů IT a odpovídající kapacity interního a externího auditu.

Za čtvrté, v případě, že nevratná podpora z mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu nebude stačit na splacení půjčky v rámci makrofinanční pomoci a jiné zdroje splácení nejsou možné, vyplývá riziko z možnosti, že Ukrajina nebude schopna půjčku v rámci makrofinanční pomoci splácet, což by mohlo být způsobeno například dalším výrazným zhoršením platební bilance a fiskální situace partnera.

Systémy vnitřní kontroly

Za ověřování, kontrolu a audit operací bude odpovídat Komise, včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), a Evropský účetní dvůr, jak stanoví článek 129 finančního nařízení. Platba podléhá sledování zaměstnanci Komise. Vyplácení prostředků na operace může být podmíněno dalšími nezávislými kontrolami ex post (dokumentární kontrolou a/nebo kontrolou na místě), které provádějí úředníci z týmu pro provádění kontrol ex post příslušného útvaru Komise. Tyto kontroly mohou být rovněž zahájeny na žádost odpovědné pověřené schvalující osoby. Pokud by to bylo nutné (doposud tomu tak nebylo), je možné platby přerušit, pozastavit, provést finanční opravy (Komisí) a finanční prostředky vymáhat zpět a je třeba je výslovně stanovit ve smlouvách s Ukrajinou. 

2.2.3. Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

Zavedené kontrolní systémy dosud zajistily efektivní míru chyb u plateb typu makrofinanční pomoci ve výši 0 %. Nejsou známy žádné případy podvodů, korupce nebo nezákonné činnosti. Operace mají jasnou intervenční logiku, která umožňuje Komisi posoudit jejich dopad. Díky kontrolám je možné zajistit jistotu finančního řízení a dosáhnout politických cílů a priorit.

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii proti podvodům.

Ke zmírnění rizik podvodného zneužití již bylo a ještě bude přijato několik opatření. Podrobné podmínky nevratné podpory v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu budou stanoveny v právní dohodě podepsané mezi Komisí a Ukrajinou Právní dohoda stanoví povinnost Ukrajiny použít nevratnou finanční podporu na splácení jistiny, úroků a jakýchkoli dalších souvisejících nákladů na půjčku v rámci makrofinanční pomoci nebo způsobilých dvoustranných úvěrů, jakož i získat od věřitelů poskytujících dvoustranný úvěr a neprodleně předložit Komisi doklad o splnění každé platební povinnosti.

Dále má být mezi Komisí a Ukrajinou uzavřena smlouva o úvěru v souladu s článkem 220 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Smlouva o úvěru bude obsahovat soubor ustanovení o kontrolách, prevenci podvodů, auditech a vymáhání finančních prostředků v případě podvodu nebo korupce. Smlouva o úvěru bude obsahovat zejména ustanovení, že Komise bude provádět kontroly, Účetní dvůr bude provádět audity a Úřad evropského veřejného žalobce bude vykonávat své pravomoci v souladu s články 129 a 220 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Na operaci makrofinanční pomoci se budou vztahovat zvláštní ustanovení o ochraně finančních zájmů Unie, jak je stanoveno v rámcové dohodě v rámci Nástroje pro Ukrajinu.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek



RP/NRP

ze zemí ESVO

z kandidátských zemí

z třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

6

Rozpočtová položka provozních výdajů: 14 11 01 – Mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu

RP

ANO

ANO

ANO

ANO

3.2. Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

Účelem mechanismu je poskytnout Ukrajině nevratnou finanční podporu s cílem pomoci jí splatit půjčku v rámci makrofinanční pomoci a dvoustranných úvěrů poskytnutých na podporu Ukrajiny.

Mechanismus přijímá zdroje a pravidelně je vyplácí Ukrajině za účelem pokrytí jistiny, úroků a veškerých dalších souvisejících nákladů na půjčku v rámci makrofinanční pomoci a dvoustranných úvěrů.

Částky převedené do mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu na základě případné změny přílohy XLI nařízení Rady (EU) č. 833/2014, jakož i částky vyplývající z konkrétních dobrovolných příspěvků členských států, třetích zemí nebo jiných zdrojů, budou použity na poskytnutí nevratné podpory Ukrajině s cílem pomoci Ukrajině splatit půjčku v rámci makrofinanční pomoci a dvoustranných úvěrů poskytnutých na podporu Ukrajiny. 

Mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu

(Předpoklad: prostředky na závazky se rovnají prostředkům na platby)

Rok
2024

Rok
2025

Rok
2026

Rok
2027

·Operační prostředky (z toho)

14 11 01 – Mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.



Okruh víceletého finančního
rámce

7

„Správní výdaje“

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v  příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

GŘ: <…….>

□ Lidské zdroje

□ Ostatní správní výdaje

GŘ <…….> CELKEM

Prostředky

Prostředky
z OKRUHU 7
víceletého finančního rámce 

(Závazky celkem = platby celkem)

   

3.2.2. Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

   Návrh/podnět vyžaduje použití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
2024

Rok
2025

Rok
2026

Rok
2027

CELKEM

OKRUH 7
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

Ostatní správní výdaje

Mezisoučet za OKRUH 7
víceletého finančního rámce

Mimo OKRUH 7 30   
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

Ostatní výdaje
správní povahy

Mezisoučet
mimo OKRUH 7
víceletého finančního rámce

CELKEM

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

2024

2025

2026

2027

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

□ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

20 01 02 03 (při delegacích)

01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)

01 01 01 11 (v přímém výzkumu)

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

□ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 31

20 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)

20 02 03 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

XX 01 xx yy zz  32

– v ústředí

– při delegacích

01 01 01 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)

01 01 01 12 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)

Jiné rozpočtové položky

CELKEM

□ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO a MOD  33

Jiná rozpočtová položka: Účelově vázané příjmy

Financováno z účelově vázaných příjmů – v ústředí

Financováno z účelově vázaných příjmů – v delegaci

CELKEM

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Externí zaměstnanci

3.2.3. Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Půjčky budou financovány z výpůjček EU na finančních trzích.

může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

   vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

vyžaduje revizi VFR.

3.2.4. Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

nepočítá se spolufinancováním od třetích stran 34 .

 počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
N 35

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt 

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

Spolufinancované prostředky CELKEM

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

Návrh/podnět má tento finanční dopad:

   na vlastní zdroje

na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu 36

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Položka 6642 Mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu – Účelově vázané příjmy

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Viz oddíl 3.2.1. výše.

(1)    Závěry Evropské rady, 27. června 2024; Dokument EUCO 15/24.
(2)    Komuniké vedoucích představitelů skupiny G7 z Apulie, 14. června 2024.
(3)    Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/335 ze dne 28. února 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 57, 28.2.2022, s. 4).
(4)    Centrální depozitáře cenných papírů jsou definovány v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).
(5)    Zejména zákaz stanovený v čl. 1a odst. 4 rozhodnutí Rady 2014/512/SZBP ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině a v čl. 5a odst. 4 nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 229, 31.7.2014, s. 1).
(6)    Rozhodnutí Rady (SZBP) 2024/577 ze dne 12. února 2024, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L, 2024/577, 14.2.2024).
(7)    Rozhodnutí Rady (SZBP) 2024/1470 ze dne 21. května 2024, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L, 2024/1470, 22.5.2024).
(8)    To je možné vzhledem ke změně nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11). To umožnilo, aby se s podmíněnými závazky vyplývajícími z finanční pomoci Ukrajině, která je k dispozici pro roky 2023 a 2024, zacházelo stejně jako s finanční pomocí členským státům.
(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 ze dne 29. února 2024, kterým se zřizuje Nástroj pro Ukrajinu.
(10)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).
(11)    Nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1).
(12)    Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2024/1447 ze dne 14. května 2024 o schválení posouzení Plánu pro Ukrajinu (Úř. věst. L, 2024/1447, 24.5.2024).
(13)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zřizuje nástroj pro poskytování podpory Ukrajině na rok 2023 (makrofinanční pomoc+) (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2463/oj).
(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 ze dne 29. února 2024 o zřízení Nástroje pro Ukrajinu (Úř. věst. L, 2024/792, 29.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/792/oj).
(15)    Třetí rychlé posouzení škod na Ukrajině a jejích potřeb (RDNA3); únor 2022 – prosinec 2023.
(16)    Rozhodnutí Rady (SZBP) 2024/1470 ze dne 21. května 2024, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L, 2024/1470, 22.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2024/1470/oj).
(17)    Nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 229, 31.7.2014, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/833/oj).
(18)    Rozhodnutí Rady 2014/512/SZBP ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 229, 31.7.2014, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2014/512/oj).
(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1046/oj).
(20)    Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2010/427/oj).
(21)    Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2024/1447 ze dne 14. května 2024 o schválení posouzení Plánu pro Ukrajinu (Úř. věst. L, 2024/1447, 24.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2024/1447/oj). 
(22)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj).
(23)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1,ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/947/oj).
(24)    Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2020/2053/oj).
(25)    Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/2093/oj).
(26)    Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).
(27)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 ze dne 29. února 2024 o zřízení Nástroje pro Ukrajinu (Úř. věst. L, 2024/792, 29.2.2024).
(28)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(29)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  
(30)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(31)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(32)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
(33)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(34)    Příspěvky třetích stran budou mít podobu účelově vázaných příjmů uvedených v níže uvedeném oddíle.
(35)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.
(36)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. po odečtení 25 % nákladů na výběr.