SDĚLENÍ KOMISE

Změny sdělení Komise – Pokyny k prioritám Komise v oblasti prosazování práva při používání článku 82 Smlouvy o ES na zneužívající chování dominantních podniků vylučující ostatní soutěžitele

(Text s významem pro EHP)

(2023/C 116/01)

V průběhu let měla pravidla Evropské unie (EU) v oblasti hospodářské soutěže zásadní význam pro ochranu hospodářské soutěže v rámci vnitřního trhu EU (1). Prosazování těchto pravidel, konkrétně článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), „tím, že pomáhá vytvořit rovné podmínky, takže trhy slouží spotřebitelům, prokazuje EU dobrou službu“ (2). Kromě toho může přispět k dosažení cílů, které jdou nad rámec blahobytu spotřebitelů, jako je pluralita v demokratické společnosti (3).

V této souvislosti je nanejvýš důležité, aby pravidla Unie v oblasti hospodářské soutěže byla důsledně a účinně uplatňována. O to nezbytnější je to v dobách hospodářských obtíží a s ohledem na rostoucí koncentraci trhu v různých odvětvích.

Článek 102 SFEU zakazuje zneužívání dominantního postavení podniky, které působí na vnitřním trhu. Významně přispěl ke korekci jednání dominantních podniků, které mají zvláštní odpovědnost za to, aby jejich chování nebránilo skutečné a nenarušené hospodářské soutěži na vnitřním trhu (4).

Dne 5. prosince 2008 přijala Komise sdělení s názvem „Pokyny k prioritám Komise v oblasti prosazování práva při používání článku 82 Smlouvy o ES [nyní článek 102 SFEU] na zneužívající chování dominantních podniků vylučující ostatní soutěžitele“ (dále jen „pokyny k prioritám v oblasti prosazování práva“) (5).

Uvedené sdělení stanovilo priority Komise v oblasti prosazování práva v případě zneužívání dominantního postavení spočívajícího ve vyloučení ostatních soutěžitelů, s cílem zajistit větší jasnost a předvídatelnost, pokud jde o obecný rámec analýzy Komise při určování toho, zda přednostně sledovat některé případy chování zakládajícího vyloučení (6). Pokyny k prioritám v oblasti prosazování práva přispěly k podpoře prosazování článku 102 SFEU se zaměřením na schopnost určitého chování poškodit hospodářskou soutěž, a to prostřednictvím analýzy dynamiky trhu, která byla popsána jako přístup založený na účincích (7).

Pokyny k prioritám v oblasti prosazování práva však nepředstavovaly právní závěry a neposkytly výklad pojmu zneužití dominantního postavení, ale pouze popsaly přístup Komise, pokud jde o volbu případů, které hodlá přednostně posuzovat (8).

Priority Komise v oblasti prosazování práva se v průběhu času vyvíjely díky zkušenostem získaným z praxe Komise, která zohledňovala vývoj judikatury soudů Unie (9), jakož i vývoj na trhu. Judikatura soudů Unie zejména potvrdila přístup k článku 102 SFEU založený na účincích a objasnila význam a rozsah některých pojmů obsažených v pokynech k prioritám v oblasti prosazování práva.

S ohledem na tento vývoj mění toto sdělení některé části pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva, které již neodrážejí přístup Komise při určování toho, zda je třeba některé případy řešit přednostně. Změny jsou prováděny v souladu se zásadou řádné správy a s cílem zvýšit transparentnost zásad, na nichž je činnost Komise v oblasti prosazování práva založena.

Změny pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva jsou uvedeny v příloze tohoto sdělení.

(1) Právo hospodářské soutěže je jednou ze složek dotvoření vnitřního trhu, který „zahrnuje systém zajišťující, aby hospodářská soutěž nebyla narušována“ (viz Protokol č. 27 ke Smlouvě o Evropské unii).

(2) Sdělení Komise – Formování digitální budoucnosti Evropy, COM(2020) 67 final, s. 8.

(3) Rozsudek ze dne 14. září 2022, Google a Alphabet v. Komise (Google Android), T-604/18, EU:T:2022:541, bod 1028.

(4) Rozsudek ze dne 6. září 2017, Intel v. Komise, C-413/14 P, EU:C:2017:632, bod 135 a citovaná judikatura; rozsudek ze dne 19. ledna 2023, Unilever Italia Mkt. Operations Srl v. Autorita Garante della Concorrenza e del Mercato, C-680/20, EU:C:2023:33, body 28 a 38.

(5) Úř. věst. C 45, 24.2.2009, s. 7.

(6) Pokyny k prioritám v oblasti prosazování práva, bod 2.

(7) Viz tisková zpráva ze dne 3. prosince 2008, Antimonopolní opatření: blaho spotřebitelů jako hlavní cíl boje Komise proti zneužívajícímu chování dominantních podniků, IP/08/1877.

(8) Rozsudek ze dne 6. října 2015, Post Danmark, C-23/14, EU:C:2015:651, bod 52.

(9) Od přijetí pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva přijala Komise 27 rozhodnutí na základě článku 102 SFEU (týkajících se chování zakládajícího vyloučení) a soudy Unie vydaly 32 rozsudků.

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE

S ohledem na zkušenosti získané při prosazování práva ze strany Komise a s přihlédnutím k objasněním vyplývajícím z judikatury soudů Unie je vhodné vyjasnit, že pojem „uzavírání trhu narušující hospodářskou soutěž“ (bod 19 pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva) se vztahuje nejen na případy, kdy chování dominantního podniku může vést k úplnému vyloučení nebo marginalizaci hospodářské soutěže, ale také na případy, kdy může vést k oslabení hospodářské soutěže, a tím narušit strukturu hospodářské soutěže na trhu ve prospěch dominantního podniku a na úkor spotřebitelů. Kromě toho je s ohledem na praxi Komise v oblasti prosazování práva a judikaturu soudů Unie důležité vyjasnit, že není vhodné používat prvek ziskovosti v chování dominantního podniku k určení priorit Komise v oblasti prosazování práva, tj. přednostně řešit pouze ty případy, kdy dominantní podnik může se ziskem udržovat vyšší než konkurenční ceny nebo se ziskem ovlivňovat jiné parametry hospodářské soutěže, jako je výroba, inovace, rozmanitost nebo kvalita zboží nebo služeb. V bodě 19 pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva se proto druhá věta nahrazuje tímto:

„V tomto dokumentu se výraz ‚uzavírání trhu narušující hospodářskou soutěž‘ používá k popisu situace, kdy chování dominantního podniku nepříznivě ovlivňuje účinnou hospodářskou soutěž (1a), což tomuto dominantnímu podniku umožňuje negativně ovlivňovat k vlastnímu prospěchu a na úkor spotřebitelů různé parametry hospodářské soutěže, jako je cena, výroba, inovace, rozmanitost nebo kvalita zboží nebo služeb (1b).

(1a) Rozsudek ze dne 19. ledna 2023, Unilever Italia Mkt. Operations Srl v. Autorita Garante della Concorrenza e del Mercato, C-680/20, EU:C:2023:33, bod 36."

(1b) Rozsudek ze dne 14. září 2022, Google a Alphabet v. Komise (Google Android), T-604/18, EU:T:2022:541, bod 281.“"

S ohledem na zkušenosti získané při prosazování práva ze strany Komise a s přihlédnutím k objasněním vyplývajícím z judikatury soudů Unie není vhodné, pokud jde o chování dominantního podniku spočívající ve vyloučení soutěžitelů na základě cen, věnovat se přednostně pouze chování, které může vést k odchodu z trhu nebo marginalizaci soutěžitelů, kteří jsou z hlediska struktury nákladů stejně výkonní jako dominantní podnik. Za určitých okolností může ke skutečné hospodářské soutěži docházet také ze strany podniků, které jsou z hlediska struktury nákladů méně výkonné než dominantní podnik. Proto byly v pokynech k prioritám v oblasti prosazování práva provedeny dvě níže uvedené změny:

V bodě 23 pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva se poslední věta nahrazuje tímto:

„S cílem zabránit uzavření trhu narušujícímu hospodářskou soutěž Komise obvykle zasáhne, jestliže dotyčné chování již narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž ze strany soutěžitelů, kteří jsou pokládáni za stejně výkonné jako dominantní podnik (1).

(1) Rozsudek ze dne 3. července 1991, AKZO Chemie v. Komise, 62/86, EU:C:1991:286, bod 72, v němž v souvislosti s cenami nižšími než průměrné celkové náklady Soudní dvůr EU uvedl: ‚Takovéto ceny mohou vytlačit z trhu podniky, které jsou možná stejně výkonné jako dominantní podnik, jež však vzhledem ke svým nižším finančním prostředkům nejsou schopny odolat soutěži, která je proti nim vedena.‘; viz rovněž rozsudek ze dne 10. dubna 2008, Deutsche Telekom v. Komise, T-271/03, EU:T:2008:101, bod 194, potvrzený v odvolacím řízení Soudním dvorem (viz rozsudek ze dne 14. října 2010, Deutsche Telekom AG v. Komise, C-280/08 P, EU:C:2010:603). Soudní dvůr uznal, že pojem ‚stejně výkonný‘ soutěžitel odkazuje na efektivitu a atraktivitu pro spotřebitele mimo jiné z hlediska ceny, výběru, kvality nebo inovace, viz rozsudek ze dne 6. září 2017, Intel Corp. v. Komise, C-413/14 P, EU:C:2017:632, bod 134, a rozsudek ze dne 19. ledna 2023, Unilever Italia Mkt. Operations, C-680/20, EU:C:2023:33, bod 37.“"

V bodě 24 pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva se první věta nahrazuje tímto:

„Současně Komise uznává, že v určitých situacích může rovněž méně výkonný soutěžitel vyvíjet tlak, který je nutno vzít v úvahu při posuzování, zda konkrétní chování založené na ceně vede k uzavření trhu narušujícímu hospodářskou soutěž (1a).

(1a) Rozsudek ze dne 6. října 2015, Post Danmark A/S v. Konkurrencerådet, C-23/14, EU:C:2015:651, body 59–60; rozsudek ze dne 19. ledna 2023, Unilever Italia Mkt. Operations, C-680/20, EU:C:2023:33, bod 57.“"

Jak vyplývá z praxe Komise v oblasti prosazování práva a z vysvětlení poskytnutých judikaturou soudů Unie, uplatnění kritéria „stejně výkonného soutěžitele“ na ceny a náklady je pouze jednou z řady metod, jak společně se všemi ostatními relevantními okolnostmi posoudit, zda určité chování může mít vylučující účinky. Soudní dvůr rovněž objasnil, že použití kritéria „stejně výkonného soutěžitele“ je nepovinné a že takové kritérium může být nevhodné v závislosti na druhu praktiky nebo na dynamice relevantního trhu (2). V důsledku toho není opodstatněné obecné používání tohoto kritéria k určení, které případy chování vylučujícího ostatní soutěžitele na základě cen je třeba přednostně sledovat, a pokud se toto kritérium uplatní, měly by být výsledky v každém případě posouzeny společně se všemi ostatními relevantními okolnostmi. Proto byly v pokynech k prioritám v oblasti prosazování práva provedeny dvě níže uvedené změny:

V bodě 25 pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva se první věta nahrazuje tímto:

„S cílem určit, zda by i hypotetickému soutěžiteli stejně výkonnému jako dominantní podnik z hlediska nákladů byl v důsledku dotyčného chování trh pravděpodobně uzavřen, Komise může ověřit hospodářské údaje týkající se nákladů a prodejních cen, a zejména to, zda dominantní podnik stanovuje ceny nižší než náklady (1b).

(1b) Rozsudek ze dne 6. října 2015, Post Danmark A/S v. Konkurrencerådet, C-23/14, EU:C:2015:651, bod 61; rozsudek ze dne 6. září 2017, Intel Corp. v. Evropská komise, C-413/14 P, EU:C:2017:632, bod 141; rozsudek ze dne 14. září 2022, Google a Alphabet v. Komise (Google Android), T-604/18, EU:T:2022:541, bod 643; rozsudek ze dne 19. ledna 2023, Unilever Italia Mkt. Operations, C-680/20, EU:C:2023:33, body 57, 58 a 62.“"

Bod 27 pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva se nahrazuje tímto:

„Při analýze údajů za účelem posouzení, zda stejně výkonný soutěžitel může účinně soutěžit s cenovým chováním dominantního podniku, začlení Komise tuto analýzu do obecného posouzení uzavírání trhu narušujícího hospodářskou soutěž (viz oddíl B výše) s přihlédnutím k ostatním relevantním kvantitativním a/nebo kvalitativním důkazům (4).

(4) Rozsudek ze dne 30. ledna 2020, Generics (UK) a další, C-307/18, EU:C:2020:52, bod 154; rozsudek ze dne 29. března 2012, Telefónica a Telefónica de España v. Komise, T-336/07, EU:T:2012:172, bod 175; rozsudek ze dne 14. října 2010, Deutsche Telekom v. Komise, C-280/08 P, EU:C:2010:603, bod 175; rozsudek ze dne 17. února 2011, TeliaSonera Sverige, C-52/09, EU:C:2011:83, bod 28.“"

S ohledem na zkušenosti získané při prosazování práva ze strany Komise, pokud jde o přístup ke vstupům nebo aktivům dominantního podniku, a s přihlédnutím k objasněním vyplývajícím z judikatury soudů Unie týkajícím se tohoto přístupu je důležité odlišit situace úplného odmítnutí dodávek od situací, kdy dominantní společnost podmiňuje přístup nespravedlivými podmínkami (tzv. „nepřímé odmítnutí dodávek“). V situacích nepřímého odmítnutí dodávek není vhodné přednostně sledovat pouze případy týkající se poskytnutí nezbytného vstupu nebo přístupu k základnímu zařízení. To je v souladu s judikaturou soudů Unie, která objasnila, že takové případy nelze považovat za přímé odmítnutí dodávek, a kritérium nezbytnosti dotčeného výrobku nebo služby se proto nepoužije (3).

V bodě 79 pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva se proto zrušují poslední dvě věty.

S ohledem na zkušenosti získané při prosazování práva ze strany Komise a s přihlédnutím k objasněním vyplývajícím z judikatury soudů Unie není vhodné se přednostně zabývat případy stlačování marží pouze tehdy, pokud se tyto případy týkají výrobku nebo služby, které jsou objektivně nutné pro účinnou soutěž na navazujícím trhu. To je v souladu s judikaturou soudů Unie, která objasnila, že stlačování marží není druhem odmítnutí dodávek, ale samostatnou formou zneužití, která podléhá odlišným kritériím posouzení. V pokynech k prioritám v oblasti prosazování práva byly proto provedeny čtyři níže uvedené změny:

a)	Nadpis předcházející bodu 75 pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva se nahrazuje tímto: „D. Odmítnutí dodávek“.

b)	Bod 80 včetně poznámek pod čarou č. 8 a 9 se zrušuje.

Body 81 až 90 se přečíslují takto:

bod 81 se označuje jako bod 80; bod 82 se označuje jako bod 81; bod 83 se označuje jako bod 82; bod 84 se označuje jako bod 83; bod 85 se označuje jako bod 84; bod 86 se označuje jako bod 85; bod 87 se označuje jako bod 86; bod 88 se označuje jako bod 87; bod 89 se označuje jako bod 88; bod 90 se označuje jako bod 89.

Za nový bod 89 pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva se vkládá nový nadpis a bod 90, které znějí:

„E. Stlačování marží

90.

Dominantní podnik může účtovat cenu za výrobek na předcházejícím trhu, která v porovnání s cenou účtovanou na navazujícím trhu (3) neumožňuje ani stejně výkonnému soutěžiteli trvale obchodovat se ziskem na navazujícím trhu (tzv. ‚stlačování marží‘) (4). V případě stlačování marží jsou referenční hodnotou, z níž bude Komise obvykle vycházet při určování nákladů stejně výkonného soutěžitele, dlouhodobé průměrné přírůstkové náklady divize integrovaného dominantního podniku na navazujícím trhu (5).

(3) Včetně situace, kdy integrovaný podnik, který prodává ‚systém‘ doplňujících se výrobků, prodává jeden z doplňkových výrobků mimo spojený prodej soutěžiteli, který vyrábí druhý doplňkový výrobek."

(4) Toto chování představuje samostatnou formu zneužití odlišnou od odmítnutí dodávek; rozsudek ze dne 17. února 2011, TeliaSonera Sverige, C-52/09, EU:C:2011:83, bod 56."

(5) V některých případech je však možno jako referenční hodnotu použít dlouhodobé průměrné přírůstkové náklady neintegrovaného soutěžitele na navazujícím trhu, například není-li možné jednoznačně rozdělit náklady dominantního podniku na navazující a předcházející činnosti.“"

(1a) Rozsudek ze dne 19. ledna 2023, Unilever Italia Mkt. Operations Srl v. Autorita Garante della Concorrenza e del Mercato, C-680/20, EU:C:2023:33, bod 36.

(1b) Rozsudek ze dne 14. září 2022, Google a Alphabet v. Komise (Google Android), T-604/18, EU:T:2022:541, bod 281.“

(4) Toto chování představuje samostatnou formu zneužití odlišnou od odmítnutí dodávek; rozsudek ze dne 17. února 2011, TeliaSonera Sverige, C-52/09, EU:C:2011:83, bod 56.

(2) Rozsudek ze dne 19. ledna 2023, Unilever Italia Mkt. Operations Srl v. Autorita Garante della Concorrenza e del Mercato, C-680/20, EU:C:2023:33, body 57–58.

(3) Rozsudek ze dne 25. března 2021, Slovak Telekom v. Komise (Slovak Telekom), C-165/19 P, EU:C:2021:239, body 50–51, a rozsudek ze dne 12. února 2023, Lietuvos geležinkeliai AB v. Evropská komise, C-42/21 P, EU:C:2023:12, body 81–84 a 91.