V Bruselu dne 14.9.2022

COM(2022) 453 final

2022/0269(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zákazu produktů pocházejících z nucené práce na trhu Unie

(Text s významem pro EHP)


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Mezinárodní společenství se zavázalo vymýtit nucenou práci do roku 2030 (OSN, cíl udržitelného rozvoje č. 8.7) 1 . Zatím je ale její využívání stále široce rozšířené. Mezinárodní organizace práce (MOP) odhaduje celosvětový počet osob vykonávajících nucenou práci na 27,6 milionu 2 .

V souladu se Smlouvami EU podporuje EU dodržování lidských práv na celém světě, včetně souvisejících pracovních práv, například v rámci svého závazku podporovat důstojnou práci. V této souvislosti patří boj s nucenou prací a prosazování norem náležité péče podniků v oblasti udržitelnosti mezi priority agendy EU v oblasti lidských práv.

Cílem tohoto návrhu je účinně zakázat uvádění produktů pocházejících z nucené práce, včetně nucené dětské práce, a jejich dodávání na trh EU a vývoz z EU. Zákaz se vztahuje na domácí produkty i na produkty dovážené. Návrh vychází z mezinárodních norem a doplňuje stávající horizontální a odvětvové iniciativy EU, zejména povinnost náležité péče podniků a podávání zpráv v oblasti udržitelnosti, a stanoví zákaz podpořený robustním rámcem prosazování založeným na posouzení rizik.

Iniciativu poprvé oznámila předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie dne 15. září 2021 3 . Obecné prvky tohoto návrhu byly stanoveny 23. února 2022 ve sdělení Komise o důstojné práci na celém světě 4 a v návrhu směrnice Komise o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti 5 .

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Jak ve sdělení o důstojné práci na celém světě, tak v návrhu směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti Komise oznámila, že připravuje novou legislativní iniciativu, která by účinně zakázala uvádět a dodávat na trh EU produkty pocházející z nucené práce.

Na dopady nucené práce se vztahuje návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti. Konkrétně v příloze navrhované směrnice je mezi porušeními práv a zákazy uvedena nucená práce, jak je obsažena v příslušných mezinárodních dohodách, jako je Úmluva MOP č. 29 o nucené práci a její protokol z roku 2014 a Úmluva MOP č. 105 o odstranění nucené práce.

Návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, který předložila Komise, se zabývá chováním podniků a postupy náležité péče ve společnostech, které spadají do její oblasti působnosti, a nestanoví opatření, která by měla konkrétně zabránit uvádění a dodávání produktů pocházejících z nucené práce na trh EU. Návrh se zaměřuje na vytvoření systému v rámci práva obchodních společností a správy a řízení společností, který by řešil porušování lidských práv a poškozování životního prostředí ve vlastních provozech společností, provozech jejich dceřiných společností a v jejich hodnotových řetězcích. Společnosti jsou povinny zapojit obchodní partnery ve svých hodnotových řetězcích do nápravy těchto porušení. Poslední možností, pokud nepříznivé dopady nelze zmírnit, zůstává ukončení spolupráce. Návrh sice obsahuje sankce v případě nedodržení povinností náležité péče, nevyžaduje však, aby členské státy nebo společnosti zakázaly uvádění a dodávání jakéhokoli produktu na trh.

Listina základních práv EU 6 ve svém čl. 5 odst. 2 výslovně zakazuje nucenou práci. Tento zákaz je pevně zakotven v současných právních předpisech EU i v připravovaných legislativních iniciativách a rovněž se jím zabývají mezinárodní a evropské iniciativy.

V červenci 2021 zveřejnily Komise a Evropská služba pro vnější činnost pokyny 7 , které mají podnikům v EU pomoci přijmout vhodná opatření k řešení rizika nucené práce v jejich provozech a dodavatelských řetězcích na základě mezinárodních norem. Tento dokument sloužil jako most k právním předpisům zaměřeným na nucenou práci. Předložený návrh je v souladu s přístupem uvedeným v těchto pokynech, který bude zohledněn při řešení opatření hospodářských subjektů.

Nucená práce je forma vykořisťování pracovní síly, která je trestná podle směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí 8 . Směrnice navíc stanoví odpovědnost právnických osob za vykořisťování uvedené v této směrnici, společně se správními a trestními sankcemi, pokud bylo spácháno v jejich prospěch jakoukoli osobou, která má v právnické osobě vedoucí postavení, nebo pokud byl tento trestný čin umožněn v důsledku nedostatečného dohledu nebo kontroly. Tento návrh doplní uvedenou směrnici a nebude bránit příslušným orgánům, včetně donucovacích orgánů, v přijímání opatření v rámci jejich pravomocí, pokud jde o údajný nebo potvrzený trestný čin obchodování s lidmi související s nucenou prací a vykořisťováním jako pracovní síly.

Směrnice o sankcích vůči zaměstnavatelům 9 zakazuje zaměstnávání neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, včetně obětí obchodování s lidmi. Tento návrh uvedenou směrnici rovněž doplní.

Přetrvávající existence nucené práce dokládá potřebu dalších opatření zaměřených také na produkty, která by zabránila uvádění a dodávání produktů pocházejících z nucené práce na trh.

Soulad s ostatními politikami EU

Akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 10 zahrnuje jako prioritu EU a členských států podporu vymýcení nucené práce a provádění mezinárodních norem odpovědného chování podniků, jako jsou obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) týkající se nadnárodních společností a náležité péče 11 . Tento návrh je v souladu s prioritami uvedeného akčního plánu. Doplňuje rovněž Strategii EU pro práva dítěte 12 , která v souladu s článkem 32 Listiny základních práv EU zavazuje EU k nulové toleranci dětské práce a k zajištění toho, aby se v dodavatelských řetězcích společností EU taková práce nevyskytovala.

Tento návrh nemá žádný vliv na uplatňování jiných požadavků v oblasti lidských práv. Doplní také regulační prostředí EU, které v současné době neobsahuje zákaz uvádění a dodávání produktů pocházejících z nucené práce na trh EU. Mezinárodní spolupráce s orgány zemí mimo EU bude probíhat strukturovaně v rámci stávajících struktur dialogu, například dialogů o lidských právech s třetími zeměmi, nebo v případě potřeby v rámci zvláštních struktur, které budou vytvořeny ad hoc. Vysoký představitel/představitelka ve své funkci místopředsedy/místopředsedkyně Komise zajistí soulad s různými oblastmi vnější činnosti v rámci Komise.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Návrh vychází z článků 114 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“).

Článek 114 SFEU stanoví, že Parlament a Rada přijímají opatření ke sbližování ustanovení právních a správních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu.

Cílem nařízení je zamezit překážkám volného pohybu zboží a odstranit narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, které by vyplývalo z rozdílů ve vnitrostátních právních a správních předpisech týkajících se uvádění a dodávání produktů pocházejících z nucené práce na trh Unie.

Přetrvávajícímu problému nucené práce a potřebě zabránit tomu, aby byly dodávány produkty pocházející z nucené práce, je věnována stále větší pozornost. Několik parlamentů a vlád členských států oznámilo, že je třeba přijmout právní předpisy, které zajistí, že se produkty pocházející z nucené práce nedostanou na jejich trhy. V této souvislosti existuje konkrétní riziko, že členské státy přijmou vnitrostátní právní předpisy, které zakazují uvádění a dodávání zboží pocházejícího z nucené práce na jejich území. Tyto právní předpisy se budou pravděpodobně lišit. Takováto odlišnost pravděpodobně povede ke snahám o obcházení, což by ovlivnilo pohyb zboží na vnitřním trhu. Z toho vyplývá, že rozdíly v právních předpisech členských států týkajících se uvádění a dodávání produktů pocházejících z nucené práce na jejich vnitrostátní trh představují riziko narušení vnitřního trhu a vytváření neodůvodněných překážek volného pohybu zboží.

Podle článku 207 SFEU musí být společná obchodní politika založena na jednotných zásadách, např. pokud jde o vývozní politiku. Vzhledem k tomu, že tento návrh bude mít přímé a bezprostřední dopady na obchod v podobě zákazu vývozu produktů pocházejících z nucené práce a zákazu vstupu produktů, u nichž bylo prokázáno, že pocházející nucené práce, na trh EU, měl by být právním základem článek 207.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Provedení tohoto návrhu, zejména šetření a rozhodnutí o zákazu produktů pocházejících z nucené práce, bude v pravomoci vnitrostátních orgánů členských států. Celní orgány budou na vnějších hranicích EU jednat především na základě rozhodnutí vydaných příslušnými orgány členských států s cílem identifikovat a zastavit produkty pocházející z nucené práce, které vstupují na trh EU nebo jej opouštějí. Samotné právní předpisy členských států v této oblasti však pravděpodobně nebudou dostatečné a účinné a cílů návrhu nelze náležitě dosáhnout pouze právními předpisy na úrovni členských států. Právní předpisy EU a koordinace prosazování jsou nezbytné z následujících důvodů:

Fungování trhu EU vyžaduje společná ustanovení v této oblasti. Rozdíly v právních předpisech členských států mohou způsobit narušení vnitřního trhu a neodůvodněné překážky volného pohybu zboží.

Úsilí o prosazování musí být v celé Unii jednotné. Pokud je prosazování v některých částech EU méně přísné, vznikají slabé oblasti, které mohou ohrozit veřejný zájem a vytvořit nespravedlivé obchodní podmínky.

Rizika spojená s nucenou prací v hodnotových řetězcích společností mají často přeshraniční dopady a zasahují do několika členských států EU a/nebo zemí mimo EU. To zdůrazňuje potřebu celoevropského přístupu s právní jistotou a rovnými podmínkami pro společnosti působící na vnitřním trhu i mimo něj.

Návrh je proto nezbytný k zajištění důrazného a jednotného prosazování v této oblasti, k zabránění narušení fungování vnitřního trhu, k zachování veřejných zájmů hájených v této souvislosti a k zajištění rovných podmínek pro podniky usazené v EU i mimo ni.

Proporcionalita

Vzhledem k tomu, že se tento návrh zaměřuje na produkty pocházející z nucené práce jakéhokoli druhu a původu, vztahuje se na všechny hospodářské subjekty, které tyto produkty uvádějí a dodávají na trh EU. Účinné prosazování však bude vyžadovat, aby příslušné orgány zaměřily své úsilí tam, kde jsou rizika nucené práce nejrozšířenější a kde je pravděpodobný největší dopad. To znamená, že důraz bude pravděpodobně kladen na větší hospodářské subjekty v raných fázích hodnotového řetězce EU (např. dovozce, výrobce, producenty nebo dodavatele produktů).

Návrh stanoví společný soubor pravomocí pro všechny příslušné orgány v členských státech, což by mělo přispět k posílení prosazování práva. Pravomoci v oblasti prosazování budou mít členské státy. Některé členské státy možná budou muset upravit své vnitrostátní procesní předpisy, aby zajistily, že jejich donucovací orgány budou moci účinně využívat své pravomoci v přeshraničním kontextu, spolupracovat a řešit nevyhovující produkty v rámci celé EU. Zvolená úroveň harmonizace je nezbytná pro zajištění hladké spolupráce a výměny důkazů mezi příslušnými orgány.

Návrh zlepší spolupráci a soudržnost při prosazování práva vytvořením sítě příslušných orgánů, aniž by orgánům členských států ukládal nepřiměřenou nebo nadměrnou zátěž. Návrh tudíž nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení jeho cílů.

Volba nástroje

K dosažení cílů účinného prosazování a dodržování předpisů je nezbytné nařízení. Směrnice by těchto cílů nedosáhla, protože po jejím provedení mohou přetrvávat rozdíly v jurisdikcích, což by ohrozilo harmonizované prosazování.

Komise vydá pokyny na podporu donucovacích orgánů členských států a společností, které budou obsahovat obecné informace a souvislosti, jakož i rady, jak návrh uplatňovat a dodržovat.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Konzultace se zúčastněnými stranami

Konzultace zahrnovala zveřejnění výzvy k předložení faktických podkladů, cílenou konzultaci a další informační činnosti a ad hoc zpětnou vazbu. Cílem konzultační strategie bylo získat podněty od příslušných zúčastněných stran ze zemí EU i mimo EU. Mezi hlavní zúčastněné strany, s nimiž bylo konzultováno, patřily:

·společnosti (včetně mikropodniků, malých a středních podniků41) a jejich zastupující organizace a další subjekty v dodavatelských řetězcích, které mohou být ovlivněny nucenou prací,

·odborové organizace,

·členské státy EU a země mimo EU,

·mezinárodní organizace (zejména MOP a OECD),

·organizace občanské společnosti / nevládní organizace.

Cílená konzultace probíhala od 19. května 2022 do 23. června 2022. Konzultace vycházela z podnětů příslušných orgánů členských států a zúčastněných stran vznesených na setkáních se stávajícími platformami a sítěmi. Plánovaná iniciativa byla představena na 14 takových setkáních, včetně Evropské sítě pro soulad výrobků s předpisy, dialogu GŘ TRADE s občanskou společností, skupiny odborníků Komise pro obchod a udržitelný rozvoj a výměny názorů s evropskými sociálními partnery. Cílených konzultací se zúčastnili zástupci členských států a více než 450 dalších zúčastněných stran.

Obecně se všechny zúčastněné strany shodly na tom, že nucená práce je složitý problém a že je třeba se jím zabývat a odstranit jej. Některé strany však uvedly, že v EU by se měl řešit prostřednictvím vnitrostátního trestního práva členských států. Zástupci členských států i další zúčastněné strany zdůraznili, že plánovaný nástroj EU musí být v souladu s pravidly WTO a musí vycházet z mezinárodních norem, jako je definice nucené práce stanovená MOP. Všechny zúčastněné strany namítly, že nebylo provedeno specializované posouzení dopadů.

Většina zúčastněných stran rovněž zdůraznila, že nový nástroj by měl být slučitelný a provázaný s návrhem směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, ale neměl by jej duplikovat, zejména pokud jde o provádění a prosazování obou nástrojů.

Mnoho zúčastněných stran se vyslovilo pro to, aby byl kladen větší důraz na proporcionalitu, a uvedlo, že je třeba se vyhnout dalšímu zatěžování podniků, zejména malých a středních podniků. Zúčastněné strany rovněž požadovaly pokyny, které by jim pomohly zejména při identifikaci rizik. Některé zúčastněné strany nastolily otázku, jak se vyhnout rozdílům v provádění nového nástroje v různých členských státech.

Výzva k předložení faktických podkladů k návrhu byla zveřejněna 13 na portálu pro zlepšování právní úpravy (známém také jako „Podělte se o svůj názor“), aby měly zúčastněné strany možnost vyjádřit se k potřebě opatření a k zamýšlené iniciativě a poskytnout informace o dalších otázkách, které je třeba zvážit při rozpracování této oblasti politiky. Cílovou skupinu tvořili odborníci a zástupci zúčastněných stran, jako jsou hospodářská sdružení, dovozci a výrobci, spotřebitelé, nevládní organizace, odborové svazy, maloobchodní podniky a zástupci států, včetně vnitrostátních orgánů odpovědných za prosazování příslušných pravidel.

Veřejnost mohla předkládat připomínky a zpětnou vazbu v rámci výzvy k předložení faktických podkladů od 23. května 2022 do 20. června 2022. Celkem bylo obdrženo 107 odpovědí, z nichž 76 obsahovalo doplňující informace nebo k nim bylo připojeno stanovisko.

Respondenty byla především hospodářská sdružení (33 %), zástupci nevládních organizací (31 %) a společnosti / podnikatelské organizace (15 %), dále pak odborové svazy, občané, veřejné orgány a akademické/výzkumné instituce.

Zpětnou vazbu poskytly zúčastněné strany z 22 zemí na pěti kontinentech. Nejvíce odpovědí přišlo od zúčastněných stran se sídlem v Belgii (33 – sem patří i respondenti, kteří poskytli zpětnou vazbu prostřednictvím svého zastoupení v Belgii), Německu (19) a USA (12).

Pokud jde o rozsah působnosti nástroje, hlavním sporným bodem bylo, zda by měl být omezen na každou konkrétní zásilku, která se má posuzovat individuálně, nebo zda by měl umožnit zvýšenou kontrolu konkrétních produktů, průmyslových odvětví, výrobních závodů, regionů a zemí.

Zúčastněné strany se do značné míry shodly na používání definice nucené práce stanovené MOP v Úmluvě o nucené nebo povinné práci z roku 1930 (č. 29) a 11 ukazatelů nucené práce podle MOP 14 . Zúčastněné strany se také často odvolávaly na pokyny OECD týkající se nadnárodních společností a náležité péče a pokyny OECD pro náležitou péči v oblasti odpovědného chování podniků, jakož i na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv. Často uváděly, že tyto pokyny již dodržují, a žádaly, aby s nimi byl návrh v souladu.

Vyskytly se neshody ohledně toho, jaké důkazy potřebují orgány k zadržení zásilky v místě vstupu. Zúčastněné strany z občanské společnosti vyjádřily přání, aby se na konkrétní produkty, průmyslová odvětví, výrobní místa, regiony a země, v nichž dochází k významnému výskytu nucené práce, vztahovala vyvratitelná domněnka. Vnitrostátní orgány by rovněž měly mít možnost zahájit šetření, pokud mají důvodné podezření, že produkty obsahují prvky nucené práce v hodnotovém řetězci. Kromě toho by měl být zaveden mechanismus stížností, který by umožnil občanské společnosti a odborům podávat stížnosti k prošetření. Soukromý sektor by upřednostňoval přístup, který by se nevztahoval na konkrétní země a produkty, nýbrž při němž by se šetření zahajovalo na základě důvodného podezření. Předložené návrhy se rovněž rozcházely v názoru na důkazní břemeno, konkrétně zda by mělo být na dovozci, aby prokázal, že jeho zboží neobsahuje stopy nucené práce, nebo zda je povinností celního orgánu prokázat, že ve výrobním procesu šetřené zásilky byla nucená práce využita. V každém případě se většina zúčastněných stran shoduje na tom, že by měly být zavedeny konkrétní postupy a vyšetřovací standardy, aby byla zajištěna předvídatelnost a jednotnost.

Pokud jde o prosazování, většina zúčastněných stran se shodla na tom, že by měly platit stejné normy pro všechny členské státy a že je třeba zabránit riziku roztříštěnosti. Je proto nezbytné, aby byly vnitrostátním donucovacím orgánům poskytnuty jasné pokyny a zdroje potřebné k účinnému sledování a prosazování navrhovaného nařízení (včetně školení a zajištění dostatečného počtu pracovníků vnitrostátních orgánů) a aby EU zastávala koordinační úlohu.

Respondenti ze soukromého sektoru často zmiňovali soulad se stávajícími předpisy EU a vnitrostátními předpisy, aby se zabránilo zdvojování práce na straně společností a zvýšené byrokracii. V dalších podáních byla tato iniciativa považována spíše za doplnění mezer v jiných předpisech, jako například vynětí malých a středních podniků z navrhované směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti.

V otázce malých a středních podniků se názory rovněž rozcházejí. Zástupci občanské společnosti zdůraznili, že malé a střední podniky by neměly využívat výjimek nebo zvláštních ustanovení, jako tomu bylo v případě navrhované směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti. Vzhledem k tomu, že malé a střední podniky tvoří většinu společností v EU, je jejich plné začlenění zásadní pro to, aby měl nový nástroj smysluplný dopad. Na druhou stranu se značný počet zástupců hospodářských sdružení nebo podniků / obchodních organizací vyslovil pro to, aby se malým a středním podnikům dostalo zvláštního zacházení, a to buď poskytnutím podrobných pokynů či zvláštních ustanovení, nebo dokonce vynětím z nástroje. Hlavním argumentem v tomto ohledu bylo, že menší podniky mají méně zdrojů na provádění hloubkové kontroly a že mají menší tržní sílu na to, aby mohly vyvíjet tlak na dodavatele, aby vynakládali další úsilí nebo poskytli přístup ke svým výrobním závodům a zaměstnancům.

Nový návrh by měl zajistit, aby produkty, u nichž se zjistí, že pocházejí z nucené práce, byly nejen zakázány na jednotném trhu EU, ale nemohly být ani přesměrovány do zemí, které takový zákaz nemají nebo nejsou schopny věc vyšetřit a/nebo zákaz vymáhat. Proto je nanejvýš důležité posílit spolupráci s orgány v zemích mimo EU, aby se zajistilo, že produkty, které mají vstup na jejich trh zakázán, neskončí na jednotném trhu EU a naopak.

V obdržené zpětné vazbě byla zdůrazněna i přidaná hodnota databáze. Zúčastněné strany navrhly, že by veřejné orgány mohly zajistit registr sankcionovaných a zakázaných subjektů a produktů. To by pomohlo podnikům, zejména malým a středním podnikům, neboť by se mohly vyhnout problematickým dodavatelům. Řada zúčastněných stran rovněž požadovala, aby z důvodu transparentnosti celní orgány zveřejňovaly své údaje. Zástupci organizací občanské společnosti požadovali, aby dovozci byli povinni zmapovat všechny své dodavatele a poskytovat o nich podrobné informace.

Mnoho zúčastněných stran představilo iniciativy, které zavedly v jednotlivých společnostech nebo odvětvích k řešení problému nucené práce ve svých hodnotových řetězcích, a výsledky, kterých dosáhly.

Posouzení dopadů

Problém, který má být řešen – nucená práce – je v přímém rozporu s respektováním lidské důstojnosti a univerzálností a nedělitelností lidských práv, jak je stanoveno v článku 21 Smlouvy o Evropské unii, jakož i v čl. 5 odst. 2 Listiny základních práv EU a v článku 4 Evropské úmluvy o lidských právech.

Proto vyžaduje problém nucené práce naléhavá opatření, což neumožňuje provést posouzení dopadů. Při přípravě tohoto návrhu však byly využity informace shromážděné v rámci posouzení dopadů jiných iniciativ, jako je návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a Iniciativa pro udržitelné výrobky. Z tohoto důvodu a vzhledem k důležitosti a naléhavosti této iniciativy byla podle pokynů Komise pro zlepšování právní úpravy udělena výjimka. Analýza a dokladový materiál budou do tří měsíců od zveřejnění tohoto návrhu předloženy v pracovním dokumentu útvarů.

Pokud jde o náklady, návrh bude znamenat především náklady na prosazování pro orgány veřejné správy a náklady na dodržování předpisů pro hospodářské subjekty. Omezené náklady vzniknou také Komisi.

Náklady na dodržování předpisů jsou náklady, které budou muset společnosti vynaložit, aby zajistily, že na trh EU nebudou uvádět a dodávat produkty pocházející z nucené práce. Jejich náklady budou záviset na tom, zda se na ně již vztahují ustanovení o náležité péči (například navrhovaná směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti), nebo zda již náležitou péči prováděly dobrovolně.

Pokud jde o náklady členských států, které budou návrh provádět, ty budou záviset na stávající správní struktuře na vnitrostátní úrovni (tj. zda již existují orgány, které podobné úkoly vykonávají, či nikoli), na již existujících vnitrostátních právních předpisech týkajících se související problematiky a na případné aktualizaci celních systémů.

Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Návrh by se měl vztahovat na všechny hospodářské subjekty, které dodávají produkty na trh EU nebo z něj vyvážejí. To je nezbytné, aby bylo účinně zakázáno dodávat na trh EU produkty pocházející z nucené práce.

Malé a střední podniky mohou mít omezené zdroje a omezené odborné znalosti k zavedení účinných systémů náležité péče. Stažení zboží z trhu by také mohlo pro malé a střední podniky znamenat větší zátěž než pro velké společnosti.

Pro malé a střední podniky bude proto nutné provést několik úprav. Jedním ze způsobů, jak návrh přizpůsobit zvláštním potřebám a omezením malých a středních podniků, by teoreticky mohlo být vyjmutí těchto podniků z oblasti působnosti návrhu. Tato možnost však není reálná, neboť návrh se bude muset zaměřit na produkty, u nichž existuje podezření, že pocházejí z nucené práce, a to bez ohledu na velikost dotčených hospodářských subjektů. Nelze předem vyloučit, že subjekty, na které se orgány mohou obrátit při zahájení šetření nucené práce, budou v některých případech malé a střední podniky. Vynětí malých a středních podniků by proto ovlivnilo účinnost návrhu a vyvolalo nejistotu. Kromě toho je důležité vzít v úvahu, že vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou obvykle součástí hodnotových řetězců, mají politiky zaměřené na velké podniky v rámci těchto dodavatelských řetězců dopad i na malé a střední podniky, které musí mít zavedeny postupy náležité péče, aby získaly přístup k financování a splnily požadavky větších odběratelů/dodavatelů, kteří náležitou péči provádějí. Jak je uvedeno v doporučeních Komise ve výroční zprávě o evropských malých a středních podnicích za období 2021/202242, může být vhodnější, aby právní předpisy zvážily zjednodušené dobrovolné nástroje a zmírňující opatření, které malým a středním podnikům umožní prokázat jejich závazky v oblasti udržitelnosti.

Komise posoudila výhody zavedení prahové hodnoty pro objem a/nebo hodnotu produktů, pod kterou by orgány podle tohoto návrhu nezahajovaly šetření nucené práce. Vzhledem k tomu, že je pravděpodobnější, že malé a střední podniky dodávají na trh menší množství, mohla by taková doložka de minimis v zásadě sloužit jako způsob, jak zohlednit jejich situaci a do značné míry je vyjmout z šetření. Stanovení prahových hodnot de minimis by však narušilo rovné podmínky na vnitřním trhu a vytvořilo by právní mezery. Rovněž by nebylo zaručeno, že do oblasti působnosti tohoto návrhu nebudou malé a střední podniky nikdy spadat, neboť menší hospodářské subjekty jistě mohou v závislosti na odvětví dodávat na trh značný objem produktů.

Proto by se jejich situace měla řešit spíše než jednoznačnou výjimkou pro malé a střední podniky nebo prahovou hodnotou de minimis prostřednictvím koncepce opatření, včetně prosazování na základě rizik a podpůrných nástrojů. Bude se například jednat o následující:

Koncepce opatření: Při rozhodování o lhůtách pro předložení informací budou příslušné orgány brát v úvahu velikost a zdroje dotčených hospodářských subjektů, neboť je známo, že menší společnosti nemají pro zpracování přehledu hodnotového řetězce a jeho zmapování tolik zdrojů jako větší společnosti.

Prosazování na základě posouzení rizik: Příslušné orgány by měly zaměřit své úsilí při prosazování tam, kde je pravděpodobné, že bude mít nejlepší účinek, a to na hospodářské subjekty, které jsou zapojeny do fází hodnotového řetězce co nejblíže pravděpodobnému výskytu rizika nucené práce. Měly by rovněž zohlednit velikost a ekonomické zdroje hospodářských subjektů, množství dotčených produktů a také rozsah podezření na nucenou práci.

Podpůrné nástroje: Jelikož zkušenosti ukázaly, že pro malé a střední podniky jsou výhodné podpůrné nástroje, jako jsou pokyny nebo šablony, které vyžadují nižší náklady, vydá Komise pokyny, které budou zohledňovat velikost a ekonomické zdroje hospodářských subjektů.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Rozpočtové důsledky a dopad na lidské a administrativní zdroje jsou uvedeny v legislativním finančním výkazu, který je připojen k tomuto návrhu.

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise bude aktivně monitorovat provádění navrhovaného nařízení a zajistí, aby navrhované nařízení dosáhlo svých cílů. Monitorování se zaměří zejména na účinné zabránění tomu, aby na trhu EU byly dostupné produkty pocházející z nucené práce nebo aby byly takové produkty z EU vyváženy, a na zajištění účinné spolupráce mezi příslušnými orgány. Rovněž bude brát v úvahu dopad na podniky, zejména na malé a střední podniky.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Kapitola I obsahuje obecná ustanovení: předmět (článek 1), definice (článek 2) a zákaz produktů pocházejících z nucené práce, zejména jejich dodávání na trh EU a vývozu (článek 3).

Kapitola II podrobně popisuje postup šetření a rozhodování příslušných orgánů. Členské státy budou muset určit jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za plnění povinností vyplývajících z tohoto návrhu (článek 12). V předběžné fázi šetření budou příslušné orgány povinny postupovat na základě posouzení rizika a zejména budou muset posoudit riziko porušení výše uvedeného zákazu (článek 4). Pokud příslušný orgán zjistí, že existuje opodstatněná obava, že došlo k takovému porušení, bude muset provést šetření dotčených produktů a hospodářských subjektů (článek 5). Kapitola rovněž specifikuje rozhodnutí příslušných orgánů (článek 6), jejich obsah (článek 7), přezkum (článek 8) a uznávání (článek 14). Příslušné orgány budou mít povinnost informovat Komisi a příslušné orgány ostatních členských států (článek 9) a povinnosti týkající se spolupráce ve správní oblasti a vzájemné komunikace (článek 13). Tato kapitola rovněž obsahuje ustanovení o předkládání informací o údajných porušeních (článek 10) a o databázi oblastí nebo produktů, u nichž existuje riziko nucené práce (článek 11).

Kapitola III se týká ustanovení o produktech, které vstupují na trh EU nebo jej opouštějí. Jsou nezbytná zvláštní ustanovení pro celní kontroly, neboť nařízení (EU) 2019/1020 v tomto případě nevyhovuje danému účelu a celní orgány nemohou působit jako první linie obrany, jak to podle nařízení (EU) 2019/1020 obvykle činí. Proto se budou spoléhat na rozhodnutí příslušných orgánů. Kromě toho musí mít celní orgány k dispozici konkrétní informace o fyzických a právnických osobách zapojených do výrobního procesu, jakož i o samotném produktu, aby mohly účinně zastavit vstup produktů pocházejících z nucené práce na trh EU nebo jejich výstup z něj podle rozhodnutí příslušných orgánů.

Kapitola III proto obsahuje ustanovení o celních kontrolách (článek 15), informace, které má hospodářský subjekt poskytnout celním orgánům (článek 16), pozastavení propuštění do volného oběhu nebo vývozu produktů, které by mohly porušovat zákaz (článek 17), jejich propuštění do volného oběhu nebo k vývozu v případě, že nedošlo k porušení zákazu (článek 18), odmítnutí jejich propuštění do volného oběhu nebo vývozu (článek 19) a odstranění produktů, u nichž bylo propuštění do volného oběhu nebo vývozu zamítnuto (článek 20), jakož i ustanovení o výměně informací a spolupráci mezi příslušnými orgány a celními orgány (článek 21).

Kapitola IV obsahuje ustanovení o informačních systémech (článek 22), o pokynech, které bude muset Komise vydat s cílem pomoci příslušným orgánům při provádění tohoto navrhovaného nařízení a hospodářským subjektům při jeho dodržování, jakož i ustanovení zajišťující jasnost úkolů a soudržnost činnosti mezi příslušnými orgány (článek 23) a ustanovení o zřízení, složení a úkolech sítě Unie proti produktům nucené práce, která bude sloužit jako platforma pro strukturovanou koordinaci a spolupráci mezi příslušnými orgány a Komisí (článek 24).

Kapitola V obsahuje závěrečná ustanovení: o důvěrnosti (článek 25), mezinárodní spolupráci (článek 26), aktech v přenesené pravomoci (článek 27), postupu pro naléhavé případy (článek 28), postupu projednávání ve výboru (článek 29), sankcích (článek 30) a vstupu v platnost a datu použitelnosti tohoto navrhovaného nařízení (článek 31).

2022/0269 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zákazu produktů pocházejících z nucené práce na trhu Unie

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 114 a 207 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 15 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Jak je uvedeno v preambuli protokolu z roku 2014 k Úmluvě Mezinárodní organizace práce o nucené nebo povinné práci č. 29 (dále jen „Úmluva MOP č. 29“), nucená práce představuje závažné porušení lidské důstojnosti a základních lidských práv. MOP prohlásila odstranění všech forem nucené nebo povinné práce za zásadu týkající se základních práv. MOP považuje Úmluvu MOP č. 29 a její protokol z roku 2014 a Úmluvu MOP č. 105 o odstranění nucené práce (dále jen „Úmluva MOP č. 105“) za základní úmluvy MOP 16 . Nucená práce zahrnuje širokou škálu donucovacích pracovních praktik, kdy je práce nebo služba vymáhána od osob, které ji samy dobrovolně nenabídly 17 .

(2)Využívání nucené práce je ve světě velmi rozšířené. Odhaduje se, že v roce 2021 vykonávalo nucenou práci přibližně 27,6 milionu lidí 18 . Obzvláště náchylné stát se předmětem nátlaku na vykonávání nucené práce jsou zranitelné a vyloučené skupiny společnosti. I v případech, kdy nucená práce není uložena státem, bývá důsledkem nedostatečné řádné správy některých hospodářských subjektů.

(3)Vymýcení nucené práce je pro Unii prioritou. V článku 21 Smlouvy o Evropské unii je pevně zakotvena úcta k lidské důstojnosti a univerzálnost a nedělitelnost lidských práv. V čl. 5 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie a článku 4 Evropské úmluvy o lidských právech se stanoví, že od nikoho se nesmí vyžadovat, aby vykonával nucené nebo povinné práce. Evropský soud pro lidská práva opakovaně vyložil článek 4 Evropské úmluvy o lidských právech tak, že vyžaduje, aby členské státy trestaly a účinně stíhaly jakýkoli čin, který udržuje osobu v situacích popsaných v článku 4 Evropské úmluvy o lidských právech 19 .

(4)Všechny členské státy ratifikovaly základní úmluvy MOP o nucené a dětské práci 20 . Mají proto právní povinnost předcházet nucené práci a odstraňovat ji a pravidelně podávat zprávy MOP.

(5)Unie se snaží vymýtit využívání nucené práce prostřednictvím svých politik a legislativních iniciativ. Unie prosazuje náležitou péči v souladu s mezinárodními pokyny a zásadami stanovenými mezinárodními organizacemi, včetně MOP, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) a Organizace spojených národů (dále jen „OSN“), s cílem zajistit, aby se v hodnotových řetězcích podniků usazených v Unii nevyskytovala nucená práce.

(6)Obchodní politika Unie podporuje boj proti nucené práci v jednostranných i dvoustranných obchodních vztazích. Kapitoly obchodních dohod Unie týkající se obchodu a udržitelného rozvoje obsahují závazek ratifikovat a účinně provádět základní úmluvy MOP, mezi něž patří Úmluva MOP č. 29 a Úmluva MOP č. 105. Kromě toho by v případě závažného a systematického porušování Úmluvy MOP č. 29 a Úmluvy MOP č. 105 mohly být zrušeny jednostranné obchodní preference v rámci všeobecného systému preferencí Unie.

(7)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU o boji proti obchodování s lidmi 21 (dále jen „směrnice o boji proti obchodování s lidmi“) harmonizuje definici obchodování s lidmi, včetně nucené práce nebo nucených služeb, a stanoví minimální sankce. Uvedená směrnice, a zejména pravomoc donucovacích a soudních orgánů vyšetřovat a stíhat trestné činy obchodování s lidmi, včetně pracovního vykořisťování, by neměla být dotčena žádnými pravidly stanovenými v souvislosti se zákazem uvádění a dodávání domácích nebo dovážených produktů pocházejících z nucené práce na trh Unie nebo vývozu takových produktů a povinností zajistit stažení takových produktů z trhu Unie (dále jen „zákaz“).

(8)[Zejména směrnice 20XX/XX/EU o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti stanoví povinnosti horizontální náležité péče, které se týkají identifikace, prevence, zmírnění a zohlednění skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva, včetně nucené práce, a životní prostředí ve vlastních provozech, dceřiných společnostech a v hodnotových řetězcích společnosti v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských a pracovních práv a úmluvami o životním prostředí. Tyto povinnosti se vztahují na velké společnosti, které přesahují určitou hranici počtu zaměstnanců a čistého obratu, a na menší společnosti v odvětvích s vysokým dopadem, které přesahují určitou hranici počtu zaměstnanců a čistého obratu 22 .]

(9)Kromě toho nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 23 vyžaduje, aby dovozci nerostných surovin z Unie, kteří spadají do oblasti působnosti uvedeného nařízení, plnili povinnosti náležité péče v souladu s přílohou II pokynů OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí a s doporučeními pro náležitou péči v nich uvedenými. [Nařízení (EU) č. XX/20XX o bateriích a odpadních bateriích obsahuje povinnosti hospodářských subjektů provádět náležitou péči ve svých dodavatelských řetězcích, a to i s ohledem na pracovní práva 24 .] [Nařízení (EU) č. XX/20XX o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie určitých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů 25 vyžaduje náležitou péči, pokud jde o legální a odlesňování nezpůsobující charakter komodit a produktů v jeho oblasti působnosti, a to i s ohledem na lidská práva.]

(10)Články [XX] směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU vyžadují, aby členské státy zajistily, aby některé hospodářské subjekty každoročně zveřejňovaly přehledy nefinančních informací, v nichž informují o dopadu své činnosti na životní prostředí, sociální a zaměstnanecké otázky, dodržování lidských práv, včetně nucené práce, a boj proti korupci a úplatkářství 26 . [Kromě toho směrnice 20XX/XX/EU o podávání zpráv podniků o udržitelnosti předkládá podrobné požadavky na podávání zpráv pro zahrnuté společnosti, pokud jde o dodržování lidských práv, a to i v globálních dodavatelských řetězcích. Informace, které podniky zveřejňují o lidských právech, by měly v příslušných případech zahrnovat informace o nucené práci v jejich hodnotových řetězcích 27 .]

(11)V červenci 2021 zveřejnily Komise a Evropská služba pro vnější činnost pokyny, které mají podnikům v Unii pomoci přijmout vhodná opatření k řešení rizika nucené práce v jejich provozech a dodavatelských řetězcích 28 . 

(12)Jak bylo uvedeno ve sdělení Komise o důstojné práci na celém světě 29 , bez ohledu na stávající politiky a legislativní rámec je zapotřebí dalších opatření k dosažení cílů, jimiž je odstranění produktů pocházejících z nucené práce z trhu Unie, a tedy další přispění k boji proti nucené práci na celém světě.

(13)Evropský parlament ve svých usneseních nucenou práci důrazně odsoudil a vyzval k zákazu produktů pocházejících z nucené práce 30 . Skutečnost, že by produkty pocházející z nucené práce mohly být dostupné na trhu Unie nebo by mohly být vyváženy do třetích zemí, aniž by existoval účinný mechanismus pro zákaz nebo stažení takových produktů z trhu, je proto problémem veřejného morálního zájmu.

(14)Pro doplnění legislativního a politického rámce Unie v oblasti nucené práce by mělo být zakázáno uvádět a dodávat na trh Unie produkty pocházející z nucené práce nebo vyvážet jak domácí, tak dovážené produkty pocházející z nucené práce a mělo by být zajištěno stažení těchto produktů z trhu Unie.

(15)V současné době neexistuje žádný právní předpis Unie, který by orgány členských států zmocňoval, aby mohly přímo zadržet či zabavit produkt nebo nařídit stažení produktu na základě zjištění, že zcela nebo zčásti pochází z nucené práce.

(16)Aby byla zajištěna účinnost tohoto zákazu, měl by se vztahovat na produkty, u nichž byla v kterékoli fázi jejich produkce, výroby, sklizně a těžby, včetně opracování nebo zpracování souvisejícího s těmito produkty, využita nucená práce. Zákaz by se měl vztahovat na všechny produkty jakéhokoli druhu, včetně jejich složek, a měl by se vztahovat na produkty bez ohledu na odvětví, původ, na to, zda jsou domácí nebo dovážené, uváděné nebo dodávané na trh Unie nebo vyvážené.

(17)Zákaz by měl přispět k mezinárodnímu úsilí o odstranění nucené práce. Definice „nucené práce“ by proto měla být sladěna s definicí stanovenou v Úmluvě MOP č. 29. Definice „nucené práce uplatňované státními orgány“ by měla být sladěna s Úmluvou MOP č. 105, která výslovně zakazuje využívání nucené práce jako trestu za vyjadřování politických názorů, pro účely hospodářského rozvoje, jako prostředku pracovní kázně, jako trestu za účast ve stávkách nebo jako prostředku rasové, náboženské nebo jiné diskriminace 31 .

(18)Mikropodniky a malé a střední podniky mohou mít omezené zdroje a schopnosti k zajištění toho, aby produkty, které uvádějí nebo dodávají na trh Unie, nepocházejí z nucené práce. Komise by proto měla vydat pokyny k náležité péči v souvislosti s nucenou prací, které by měly zohledňovat také velikost a ekonomické zdroje hospodářských subjektů. Kromě toho by Komise měla vydat pokyny k ukazatelům rizik nucené práce a k veřejně dostupným informacím, aby pomohla malým a středním podnikům i dalším hospodářským subjektům dodržovat požadavky zákazu.

(19)Příslušné orgány členských států by měly monitorovat trh s cílem zjistit porušení zákazu. Při jmenování těchto příslušných orgánů by členské státy měly zajistit, aby tyto orgány měly dostatečné zdroje a aby jejich zaměstnanci měli potřebné kompetence a znalosti, zejména pokud jde o lidská práva, řízení hodnotového řetězce a postupy náležité péče. Příslušné orgány by měly úzce spolupracovat s vnitrostátními inspekcemi práce a soudními a donucovacími orgány, včetně orgánů odpovědných za boj proti obchodování s lidmi, aby nedocházelo k ohrožení vyšetřování prováděných těmito orgány.

(20)Aby se zvýšila účinnost zákazu, měly by příslušné orgány poskytnout hospodářským subjektům přiměřenou lhůtu ke zjištění, zmírnění, prevenci a odstranění rizika nucené práce.

(21)Při zjišťování možného porušení zákazu by příslušné orgány měly postupovat podle posouzení rizika, přičemž by měly posoudit všechny dostupné informace. Pokud příslušné orgány na základě posouzení všech dostupných informací zjistí, že existuje opodstatněná obava, že došlo k porušení zákazu, měly by zahájit šetření.

(22)Před zahájením šetření by si příslušné orgány měly od posuzovaných hospodářských subjektů vyžádat informace o opatřeních přijatých ke zmírnění, prevenci nebo odstranění rizik nucené práce v jejich činnostech a hodnotových řetězcích v souvislosti s posuzovanými produkty. Uplatňování této náležité péče v souvislosti s nucenou prací by mělo hospodářskému subjektu pomoci snížit riziko výskytu nucené práce v jeho činnostech a hodnotových řetězcích. Vhodná náležitá péče znamená, že problémy s nucenou prací v hodnotovém řetězci byly identifikovány a byly řešeny v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a mezinárodními normami. To znamená, že pokud se příslušný orgán domnívá, že neexistuje opodstatněná obava, že došlo k porušení zákazu, zejména například z důvodu, že příslušné právní předpisy, pokyny, doporučení nebo jakákoliv jiná náležitá péče ve vztahu k nucené práci jsou uplatňovány způsobem, který zmírňuje riziko nucené práce, předchází mu a odstraňuje je, nemělo by se žádné šetření zahájit.

(23)V zájmu zajištění spolupráce mezi příslušnými orgány určenými podle tohoto nařízení a dalších relevantních právních předpisů a v zájmu zajištění konzistentnosti jejich činností a rozhodnutí by si příslušné orgány určené podle tohoto nařízení měly v případě potřeby vyžádat od ostatních relevantních orgánů informace o tom, zda posuzované hospodářské subjekty podléhají povinnosti náležité péče v souvislosti s nucenou prací a zda ji vykonávají v souladu s platnými právními předpisy Unie nebo členských států, které stanoví požadavky na náležitou péči a transparentnost v souvislosti s nucenou prací.

(24)V předběžné fázi šetření by se příslušné orgány měly zaměřit na hospodářské subjekty zapojené do těch fází hodnotového řetězce, u nichž existuje vyšší riziko nucené práce v souvislosti s produkty, které jsou předmětem šetření, a to i s ohledem na jejich velikost a ekonomické zdroje, množství dotčených produktů a rozsah podezření na nucenou práci.

(25)Příslušné orgány by při vyžadování informací během šetření měly v co největší možné míře a v souladu s účinným vedením šetření upřednostnit hospodářské subjekty, které jsou předmětem šetření, zapojené do fází hodnotového řetězce co nejblíže pravděpodobnému výskytu rizika nucené práce a měly by zohlednit velikost a ekonomické zdroje těchto hospodářských subjektů, množství dotčených produktů, jakož i rozsah podezření na nucenou práci.

(26)Příslušné orgány by měly nést důkazní břemeno prokázání, že v kterékoli fázi produkce, výroby, sklizně nebo těžby produktu, včetně opracování nebo zpracování souvisejícího s produktem, byla využita nucená práce, a to na základě všech informací a důkazů shromážděných během šetření, včetně jeho předběžné fáze. V zájmu zajištění práva na řádný proces by hospodářské subjekty měly mít možnost předkládat příslušným orgánům v průběhu celého šetření informace na svou obhajobu.

(27)Příslušné orgány, které zjistí, že hospodářské subjekty porušily zákaz, by měly neprodleně zakázat uvádění a dodávání takových produktů na trh Unie a jejich vývoz z Unie a měly by požadovat, aby hospodářské subjekty, které jsou předmětem šetření, stáhly příslušné produkty, které již byly dodány na trh Unie, a nechaly je zničit, znehodnotit nebo jinak odstranit podle vnitrostátních právních předpisů, které jsou v souladu s právem Unie, včetně právních předpisů Unie o nakládání s odpady.

(28)V tomto rozhodnutí by příslušné orgány měly uvést výsledky šetření a informace, z nichž tato zjištění vycházejí, a měly by stanovit přiměřenou lhůtu, v níž mají hospodářské subjekty rozhodnutí vyhovět, jakož i informace umožňující identifikaci produktu, na který se rozhodnutí vztahuje. Komise by měla být zmocněna k přijímání prováděcích aktů nezbytných k upřesnění podrobností o informacích, jež mají být v těchto rozhodnutích obsaženy.

(29)Při stanovování přiměřené lhůty pro vyhovění rozhodnutí by příslušné orgány měly zohlednit velikost a ekonomické zdroje dotčených hospodářských subjektů.

(30)Pokud hospodářské subjekty nevyhoví rozhodnutí příslušných orgánů do konce stanovené lhůty, měly by příslušné orgány zajistit, aby bylo zakázáno dané produkty uvádět nebo dodávat na trh Unie nebo je vyvážet, nebo aby byly staženy z trhu Unie a aby byly veškeré takové produkty, které zůstaly u příslušných hospodářských subjektů, na náklady hospodářských subjektů zničeny, znehodnoceny nebo jinak odstraněny podle vnitrostátních právních předpisů, které jsou v souladu s právem Unie, včetně právních předpisů Unie o nakládání s odpady.

(31)Po předložení nových informací, z nichž vyplývá, že nelze učinit závěr, že dané produkty pocházejí z nucené práce, by hospodářské subjekty měly mít možnost požádat příslušné orgány o přezkum rozhodnutí. Pokud příslušné orgány na základě těchto nových informací zjistí, že nelze prokázat, že produkty pocházejí z nucené práce, měly by své rozhodnutí zrušit.

(32)Pokud se jakákoli osoba, ať už se jedná o fyzickou či právnickou osobu, nebo sdružení bez právní subjektivity, domnívá, že na trh Unie jsou uváděny a dodávány produkty pocházející z nucené práce, měla by mít možnost předložit příslušným orgánům informace a měla by být informována o výsledku posouzení svého podání.

(33)Komise by měla vydat pokyny, aby hospodářským subjektům a příslušným orgánům provádění zákazu usnadnila. Tyto pokyny by měly obsahovat návod na náležitou péči ve vztahu k nucené práci a doplňující informace pro příslušné orgány k provádění zákazu. Pokyny k náležité péči ve vztahu k nucené práci by měly vycházet z Pokynů pro podniky v EU týkajících se náležité péče k řešení rizika nucené práce v jejich provozech a dodavatelských řetězcích, které Komise a Evropská služba pro vnější činnost vydaly v červenci 2021. Pokyny by měly být v souladu s dalšími pokyny Komise v tomto kontextu a s příslušnými pokyny mezinárodních organizací. Při stanovování ukazatelů rizik by měly být zohledněny zprávy mezinárodních organizací, zejména MOP, jakož i další nezávislé a ověřitelné zdroje informací.

(34)Rozhodnutí příslušných orgánů o porušení zákazu by měla být sdělena celním orgánům, které by měly usilovat o identifikaci dotčeného produktu mezi produkty deklarovanými k propuštění do volného oběhu nebo k vývozu. Příslušné orgány by měly být odpovědné za celkové prosazování zákazu, pokud jde o vnitřní trh a produkty vstupující na trh Unie nebo jej opouštějící. Vzhledem k tomu, že nucená práce je součástí výrobního procesu a nezanechává na produktu žádné stopy, a vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2019/1020 se vztahuje pouze na vyrobené výrobky a jeho oblast působnosti je omezena na propuštění do volného oběhu, celní orgány by podle nařízení (EU) 2019/1020 nemohly při uplatňování a prosazování zákazu jednat samostatně. Konkrétní organizací kontrol jednotlivých členských států by nemělo být dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 32 a jeho obecná ustanovení o pravomocích celních orgánů v oblasti kontroly a dohledu.

(35)Informace, které hospodářské subjekty v současné době poskytují celním orgánům, obsahují pouze obecné údaje o produktech, nikoliv údaje o výrobci nebo producentovi a dodavateli produktu či konkrétní informace o produktech. Aby celní orgány mohly identifikovat produkty, které vstupují na trh Unie nebo jej opouštějí a které by mohly být v rozporu s nařízením, a měly by být proto na vnějších hranicích EU zastaveny, měly by hospodářské subjekty celním orgánům předkládat informace umožňující přiřadit k danému produktu rozhodnutí příslušných orgánů. Tyto informace by měly zahrnovat údaje o výrobci nebo producentovi a o dodavatelích produktu, jakož i veškeré další informace o produktu samotném. Za tímto účelem by Komise měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, v nichž určí produkty, u nichž by tyto informace měly být poskytovány, mimo jiné s využitím databáze zřízené podle tohoto nařízení, jakož i informací a rozhodnutí příslušných orgánů uvedených v informačním a komunikačním systému stanoveném v článku 34 nařízení (EU) 2019/1020 („ICSMS“). Kromě toho by Komise měla být zmocněna k přijímání prováděcích aktů nezbytných k upřesnění podrobností ohledně informací, které mají hospodářské subjekty poskytovat celním orgánům. Tyto informace by měly zahrnovat popis, název nebo obchodní značku produktu, zvláštní požadavky podle právních předpisů Unie na identifikaci produktu (jako je typ, referenční číslo, model, číslo šarže nebo sériové číslo umístěné na produktu nebo uvedené na obalu či v dokladu přiloženém k produktu, případně jedinečný identifikátor digitálního pasu produktu), jakož i údaje o výrobci nebo producentovi a dodavatelích produktu, včetně jejich názvu, obchodního jména nebo registrované ochranné známky, kontaktních údajů, jedinečného identifikačního čísla v zemi, kde jsou usazeni, případně registračního a identifikačního čísla hospodářských subjektů (EORI), pokud je k dispozici. V rámci přezkumu celního kodexu Unie bude zváženo zavedení informací, které musí hospodářské subjekty poskytovat celním orgánům za účelem prosazování tohoto nařízení a obecněji za účelem posílení transparentnosti dodavatelského řetězce, do celních předpisů.

(36)Celní orgány, které zjistí, že se na produkt může vztahovat rozhodnutí, kterým se stanoví porušení zákazu, oznámené příslušnými orgány, by měly pozastavit propuštění tohoto produktu a neprodleně o tom informovat příslušné orgány. Příslušné orgány by měly v přiměřené lhůtě dospět k závěru o případu, který jim celní orgány oznámily, a to buď potvrzením, nebo vyvrácením toho, že se rozhodnutí na dotčený produkt vztahuje. V případě potřeby by příslušné orgány měly být oprávněny požadovat, aby bylo pozastavení jeho propuštění zachováno. Pokud příslušné orgány ve stanovené lhůtě nedospějí k závěru, měly by celní orgány produkty propustit, jsou-li všechny ostatní příslušné požadavky a formality splněny. Obecně by propuštění do volného oběhu nebo k vývozu nemělo být považováno ani za důkaz souladu s právem Unie, neboť takové propuštění nemusí nutně zahrnovat úplnou kontrolu tohoto souladu.

(37)Pokud příslušné orgány dojdou k závěru, že produkt odpovídá rozhodnutí, kterým se stanoví porušení zákazu, měly by o tom neprodleně informovat celní orgány, které by měly jeho propuštění do volného oběhu nebo k vývozu zamítnout. Produkt by měl být zničen, znehodnocen nebo jinak odstraněn podle vnitrostátních právních předpisů, které jsou v souladu s právem Unie, včetně právních předpisů o nakládání s odpady, což vyloučí zpětný vývoz v případě zboží, jež není zbožím Unie.

(38)Podmínky platné pro produkty během pozastavení jejich propuštění do volného oběhu nebo k vývozu, včetně jejich skladování nebo zničení a odstranění v případě zamítnutí propuštění do oběhu, by měly stanovit celní orgány, a to v příslušných případech podle nařízení (EU) č. 952/2013. Pokud produkty vstupující na trh Unie vyžadují další zpracování, musí být propuštěny do příslušného celního režimu umožňujícího takové zpracování v souladu s články 220, 254, 256, 257 a 258 nařízení (EU) č. 952/2013.

(39)Jednotného prosazování zákazu, pokud jde o produkty vstupující na trh Unie nebo jej opouštějící, lze dosáhnout pouze systematickou výměnou informací a spoluprací mezi příslušnými orgány, celními orgány a Komisí.

(40)Ke shromažďování, zpracovávání a uchovávání informací ve strukturované podobě o otázkách týkajících se prosazování zákazu by příslušné orgány měly používat systém ICSMS. Komise, příslušné orgány a celní orgány by měly mít k tomuto systému přístup, aby mohly plnit své povinnosti podle tohoto nařízení.

(41)V zájmu optimalizace a odlehčení procesu kontroly produktů vstupujících na trh Unie nebo jej opouštějících je nezbytné umožnit automatizovaný přenos údajů mezi systémem ICSMS a celními systémy. Je třeba rozlišovat tři různé přenosy údajů s ohledem na jejich účel. Zaprvé, rozhodnutí, kterými se stanoví porušení zákazu, by měla být ze systému ICSMS předávána do elektronického celního systému řízení rizik (CRMS) uvedeného v článku 36 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 33 , a to bez ohledu na případný budoucí vývoj prostředí pro řízení celních rizik, aby je celní orgány mohly využívat k identifikaci produktů, které mohou takovému rozhodnutí odpovídat. Pro tyto první přenosy údajů by měla být použita dostupná rozhraní celního prostředí. Zadruhé, pokud celní orgány takový produkt identifikují, bude nezbytné řízení případů, mimo jiné za účelem přenosu oznámení o pozastavení, závěrů příslušných orgánů a výsledků opatření přijatých celními orgány. Tyto druhé přenosy údajů mezi systémem ICSMS a vnitrostátními celními systémy by měly být podporovány jednotným portálem EU pro oblast celnictví. Zatřetí, celní systémy obsahují informace o produktech vstupujících na trh Unie a opouštějících jej, které by byly pro příslušné orgány při plnění jejich povinností důležité, ale nemají k nim přístup. Proto by z nich měly být příslušné informace získány a předány do systému ICSMS. Tato tři propojení by měla být vysoce automatizovaná a snadno použitelná, aby se omezila další zátěž pro celní orgány. Komise by měla být zmocněna k tomu, aby ve spolupráci s celními orgány a příslušnými orgány přijala prováděcí akty nezbytné ke stanovení procesních pravidel, praktických opatření a datových prvků, které mají být přenášeny mezi systémem ICSMS a celními systémy, a případných dalších doplňujících požadavků.

(42)Pro zajištění účinného prosazování by rozhodnutí přijatá příslušným orgánem v jednom členském státě měla být uznávána a prosazována příslušnými orgány v ostatních členských státech, pokud jde o produkty se stejnou identifikací ze stejného dodavatelského řetězce, u nichž byla zjištěna nucená práce.

(43)Pokud je z důvodu zákazu nezbytné zpracovávat osobní údaje, mělo by být toto zpracování prováděno v souladu s právem Unie o ochraně osobních údajů. Veškeré zpracování osobních údajů v rámci zákazu by se mělo řídit nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 34 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 35 .

(44)Pro zajištění účinného prosazování zákazu je nezbytné vytvořit síť zaměřenou na strukturovanou koordinaci a spolupráci mezi příslušnými orgány členských států – a v příslušných případech odborníky z celních orgánů – a Komisí. Tato síť by se měla rovněž zaměřit na zefektivnění postupů příslušných orgánů v Unii, které usnadňují provádění společných činností členských států v oblasti prosazování práva, včetně společných šetření. Tato podpůrná správní struktura by měla umožnit sdružování zdrojů a udržovat komunikační a informační systém mezi členskými státy a Komisí a přispět tak k posílení prosazování zákazu.

(45)Vzhledem k tomu, že nucená práce je celosvětovým problémem, a vzhledem k propojení globálních hodnotových řetězců je nutné podporovat mezinárodní spolupráci v boji proti nucené práci, což by rovněž zlepšilo účinnost uplatňování a prosazování zákazu. Komise by měla odpovídajícím způsobem spolupracovat s orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi a vyměňovat si s nimi informace, aby se účinnost provádění zákazu zvýšila. Mezinárodní spolupráce s orgány zemí mimo EU by měla probíhat strukturovaně v rámci stávajících struktur dialogu, například dialogů o lidských právech se třetími zeměmi, nebo v případě potřeby zvláštních struktur, které budou vytvořeny ad hoc.

(46)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 36 .

(47)Za účelem doplnění nebo změny některých jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(48)Aby bylo zajištěno, že celní orgány budou mít k dispozici všechny informace o produktu, které jsou nezbytné pro účinné jednání, včetně informací identifikujících příslušný produkt, informací o výrobci nebo producentovi a informací o dodavatelích produktu, pokud jde o produkty vstupující na trh Unie nebo jej opouštějící, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU. Celní orgány musí mít možnost rychle získat informace o konkrétních produktech, které jsou uvedeny v rozhodnutích příslušných orgánů, aby mohly účinně a rychle přijímat kroky a opatření. V takových případech by měly být akty v přenesené pravomoci přijímány postupem pro naléhavé případy.

(49)Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zákazu, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej může být z důvodu jeho rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(50)Pro dosažení rychlé použitelnosti opatření stanovených tímto nařízením by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.Toto nařízení stanoví pravidla, která zakazují hospodářským subjektům uvádět a dodávat na trh Unie nebo z něj vyvážet produkty pocházející z nucené práce.

2.Toto nařízení se nevztahuje na stahování produktů, které se dostaly ke konečným uživatelům na trhu Unie.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)„nucenou prací“ nucená nebo povinná práce, jak je definována v článku 2 Úmluvy Mezinárodní organizace práce o nucené nebo povinné práci z roku 1930 (č. 29), včetně nucené dětské práce;

b)„nucenou prací uloženou státními orgány“ využívání nucené práce, jak je popsáno v článku 1 Úmluvy Mezinárodní organizace práce o odstranění nucené práce z roku 1957 (č. 105);

c)„náležitou péčí ve vztahu k nucené práci“ snaha hospodářského subjektu uplatňovat povinné požadavky, dobrovolné pokyny, doporučení nebo postupy s cílem zjistit využívání nucené práce u produktů, které mají být dodávány na trh Unie nebo vyváženy, zabránit tomuto využívání, zmírnit je nebo je odstranit;

d)„dodáním na trh“ jakékoli dodání produktu k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezplatně, přičemž v případě, že je produkt nabízen k prodeji online nebo jinými prostředky prodeje na dálku, má se za to, že k dodání na trh dochází, je-li nabídka k prodeji zaměřena na uživatele v Unii;

e)„uvedením na trh“ první dodání produktu na trh Unie;

f)„produktem“ jakýkoli produkt, jehož hodnotu lze vyjádřit v penězích a který je jako takový schopen být předmětem obchodních transakcí, ať už je vytěžen, sklizen, vyprodukován nebo vyroben, včetně opracování nebo zpracování souvisejícího s produktem v kterékoli fázi jeho dodavatelského řetězce;

g)„produktem pocházejícím z nucené práce“ produkt, u něhož byla v kterékoli fázi jeho těžby, sklizně, produkce nebo výroby, včetně opracování nebo zpracování souvisejícího s produktem v kterékoli fázi jeho dodavatelského řetězce, zcela nebo částečně použita nucená práce;

h)„hospodářským subjektem“ fyzická nebo právnická osoba nebo sdružení osob, které uvádějí nebo dodávají produkty na trh Unie nebo je vyvážejí;

i)„výrobcem“ výrobce produktu podle právních předpisů Unie, které se na tento produkt vztahují;

j)„producentem“ producent zemědělských produktů podle čl. 38 odst. 1 SFEU nebo surovin;

k)„dodavatelem produktu“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo sdružení osob v dodavatelském řetězci, které těží, sklízí, produkují nebo vyrábějí produkt jako celek nebo jeho část nebo se podílejí na zpracování nebo opracování produktu v jakékoli fázi jeho dodavatelského řetězce, ať už jako výrobce, nebo za jakýchkoli jiných okolností;

l)„dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba nebo sdružení osob usazené v Unii, které uvádí na trh Unie produkt ze třetí země;

m)„vývozcem“ vývozce podle definice v čl. 1 bodě 19 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 37 ;

n)„opodstatněnou obavou“ podložený důvod založený na objektivních a ověřitelných informacích, na jehož základě mají příslušné orgány podezření, že produkty pravděpodobně pocházejí z nucené práce;

o)„celními orgány“ celní orgány definované v čl. 5 bodě 1 nařízení (EU) č. 952/2013;

p)„produkty vstupujícími na trh Unie“ produkty ze třetích zemí určené k uvedení na trh Unie nebo určené k soukromému použití či spotřebě na celním území Unie a propuštěné do celního režimu „propuštění do volného oběhu“;

q)„produkty opouštějícími trh Unie“ produkty propuštěné do celního režimu „vývoz“;

r)„propuštěním do volného oběhu“ režim stanovený v článku 201 nařízení (EU) č. 952/2013;

s)„vývozem“ režim stanovený v článku 269 nařízení (EU) č. 952/2013;

t)„jednotným celním portálem EU pro výměnu certifikátů“ (nebo „EU CSW-CERTEX“) systém zřízený článkem 4 [nařízení (EU) XX/20XX, kterým se zřizuje jednotný portál Evropské unie pro oblast celnictví a mění nařízení (EU) č. 952/2013, COM(2020) 673 final];

u)„vnitrostátními jednotnými portály pro oblast celnictví“ vnitrostátní jednotné portály pro oblast celnictví, jak jsou definovány v čl. 2 bodě 9 [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XX/20XX 38 ]].

Článek 3

Zákaz produktů pocházejících z nucené práce

Hospodářské subjekty nesmějí na trh Unie uvádět ani na něj dodávat produkty, které pocházejí z nucené práce, ani takové produkty vyvážet.

Kapitola II

Šetření a rozhodnutí příslušných orgánů

Článek 4

Předběžná fáze šetření

1.Příslušné orgány při posuzování pravděpodobnosti, že hospodářské subjekty porušily článek 3, postupují na základě posouzení rizika. Toto posouzení vychází ze všech relevantních informací, které mají k dispozici, včetně následujících informací:

a)podání fyzických nebo právnických osob nebo sdružení, která nemají právní subjektivitu, předložená podle článku 10;

b)ukazatele rizik a další informace podle čl. 23 písm. b) a c);

c)databáze uvedená v článku 11;

d)informace a rozhodnutí zakódované v informačním a komunikačním systému uvedeném v čl. 22 odst. 1, včetně všech předchozích případů dodržování nebo nedodržování článku 3 ze strany hospodářského subjektu;

e)informace, které si příslušný orgán případně vyžádá od jiných příslušných orgánů, o tom, zda posuzované hospodářské subjekty podléhají povinnosti náležité péče v souvislosti s nucenou prací a zda ji provádějí v souladu s platnými právními předpisy Unie nebo členských států, které stanoví požadavky na náležitou péči a transparentnost v souvislosti s nucenou prací.

2.Při posuzování pravděpodobnosti, že hospodářské subjekty porušily článek 3, se příslušné orgány zaměří na hospodářské subjekty, které jsou zapojeny do fází hodnotového řetězce co nejblíže pravděpodobnému výskytu rizika nucené práce, a zohlední velikost a ekonomické zdroje těchto hospodářských subjektů, množství dotčených produktů, jakož i rozsah podezření na nucenou práci.

3.Před zahájením šetření podle čl. 5 odst. 1 si příslušný orgán vyžádá od posuzovaných hospodářských subjektů informace o opatřeních přijatých za účelem identifikace, prevence, zmírnění nebo odstranění rizik nucené práce v jejich činnostech a hodnotových řetězcích, pokud jde o posuzované produkty, a to i na základě některého z následujících podkladů:

a)platné právní předpisy Unie nebo členských států, které stanoví požadavky na náležitou péči a transparentnost v souvislosti s nucenou prací;

b)pokyny vydané Komisí podle čl. 23 písm. a);

c)pokyny pro náležitou péči nebo doporučení OSN, MOP, OECD nebo jiných příslušných mezinárodních organizací;

d)jakákoli jiná náležitá péče v souvislosti s nucenou prací.

4.Hospodářské subjekty odpoví na žádost příslušného orgánu uvedenou v odstavci 3 do 15 pracovních dnů ode dne, kdy takovou žádost obdržely. Hospodářské subjekty mohou příslušným orgánům poskytnout jakékoli další informace, které považují za užitečné pro účely tohoto článku.

5.Do 30 pracovních dnů ode dne obdržení informací předložených hospodářskými subjekty podle odstavce 4 ukončí příslušné orgány předběžnou fázi šetření, zda existuje opodstatněná obava, že došlo k porušení článku 3, a to na základě posouzení uvedeného v odstavci 1 a informací předložených hospodářskými subjekty podle odstavce 4.

6.Příslušný orgán náležitě zohlední, pokud hospodářský subjekt prokáže, že na základě zjištěného dopadu nucené práce ve svém dodavatelském řetězci postupuje s náležitou péčí a během krátké lhůty přijímá a provádí vhodná a účinná opatření pro odstranění nucené práce.

7.Příslušné orgány nezahájí šetření podle článku 5 a informují o tom posuzované hospodářské subjekty, pokud na základě posouzení uvedeného v odstavci 1 a informací předložených hospodářskými subjekty podle odstavce 4 dospějí k názoru, že neexistuje opodstatněná obava, že došlo k porušení článku 3, například mimo jiné proto, že platné právní předpisy, pokyny, doporučení nebo jakékoli jiné formy náležité péče v souvislosti s nucenou prací uvedené v odstavci 3 jsou uplatňovány způsobem, který zmírňuje riziko nucené práce, předchází mu a odstraňuje je.

Článek 5

Šetření

1.Příslušné orgány, které v souladu s čl. 4 odst. 5 určí, že existuje opodstatněná obava, že došlo k porušení článku 3, rozhodnou o zahájení šetření dotčených produktů a hospodářských subjektů.

2.Příslušné orgány, které zahájí šetření podle odstavce 1, informují hospodářské subjekty, které jsou předmětem šetření, do 3 pracovních dnů ode dne rozhodnutí o zahájení tohoto šetření o:

a)zahájení šetření a jeho možných důsledcích;

b)produktech, které jsou předmětem šetření;

c)důvodech zahájení šetření, pokud by to neohrozilo výsledek šetření;

d)možnosti, aby hospodářské subjekty předložily příslušnému orgánu jakékoli jiné dokumenty nebo informace, a datu, do kterého musí být tyto informace předloženy.

3.Pokud o to příslušné orgány požádají, předloží jim hospodářské subjekty, které jsou předmětem šetření, veškeré informace, které jsou pro šetření relevantní a nezbytné, včetně informací identifikujících produkty, které jsou předmětem šetření, jejich výrobce nebo producenta a dodavatele těchto produktů. Při vyžadování těchto informací příslušné orgány v co největší míře:

a)upřednostní hospodářské subjekty, které jsou předmětem šetření, zapojené do fází hodnotového řetězce co nejblíže pravděpodobnému výskytu rizika nucené práce a

b)zohlední velikost a ekonomické zdroje hospodářských subjektů, množství dotčených produktů a rozsah podezření na nucenou práci.

4.Hospodářské subjekty předloží tyto informace do 15 pracovních dnů od žádosti uvedené v odstavci 3 nebo podají odůvodněnou žádost o prodloužení této lhůty.

5.Při rozhodování o lhůtách uvedených v tomto článku zohlední příslušné orgány velikost a ekonomické zdroje dotčených hospodářských subjektů.

6.Příslušné orgány mohou provádět veškeré nezbytné kontroly a inspekce včetně šetření ve třetích zemích, pokud s tím dotčené hospodářské subjekty souhlasí a pokud byla vláda členského státu nebo třetí země, v níž mají být kontroly provedeny, oficiálně informována a nevznesla námitky.

Článek 6

Rozhodnutí příslušných orgánů 

1.Příslušné orgány posoudí všechny informace a důkazy shromážděné podle článků 4 a 5 a na jejich základě v přiměřené lhůtě ode dne zahájení šetření podle čl. 5 odst. 1 stanoví, zda byl porušen článek 3.

2.Bez ohledu na odstavec 1 mohou příslušné orgány určit, že článek 3 byl porušen, na základě jakýchkoli jiných dostupných skutečností, pokud nebylo možné shromáždit informace a důkazy podle čl. 5 odst. 3 nebo 6.

3.Pokud příslušné orgány nemohou prokázat, že článek 3 byl porušen, přijmou rozhodnutí o ukončení šetření a informují o tom hospodářský subjekt.

4.Pokud příslušné orgány zjistí, že článek 3 byl porušen, přijmou neprodleně rozhodnutí obsahující:

a)zákaz uvádět nebo dodávat dotčené produkty na trh Unie a vyvážet je;

b)příkaz, aby hospodářské subjekty, které byly předmětem šetření, stáhly příslušné produkty, které již byly uvedeny nebo dodány na trh, z trhu Unie;

c)příkaz, aby hospodářské subjekty, které byly předmětem šetření, odstranily příslušné produkty podle vnitrostátních právních předpisů, které jsou v souladu s právem Unie.

5.Pokud hospodářský subjekt nevyhověl rozhodnutí uvedenému v odstavci 4, příslušné orgány zajistí všechny následující požadavky:

a)aby mu bylo zakázáno uvádět nebo dodávat dotčené produkty na trh;

b)aby byly produkty, které již byly uvedeny nebo dodány na trh, staženy z trhu Unie;

c)aby byl každý produkt, který zůstal u dotčeného hospodářského subjektu, odstraněn podle vnitrostátních právních předpisů, které jsou v souladu s právem Unie, a to na náklady hospodářského subjektu.

6.Jestliže hospodářské subjekty předloží příslušným orgánům důkaz, že splnily rozhodnutí uvedené v odstavci 4 a že nucenou práci ze svých činností nebo dodavatelského řetězce souvisejících s dotčenými produkty vyloučily, příslušné orgány své rozhodnutí s budoucím účinkem zruší a informují hospodářské subjekty.

Článek 7

Obsah rozhodnutí

1.Rozhodnutí podle čl. 6 odst. 4 musí obsahovat všechny následující údaje:

a)výsledky šetření a informace, z nichž tato zjištění vycházejí;

b)přiměřenou lhůtu, v níž mají hospodářské subjekty příkaz splnit, která nesmí být kratší než 30 pracovních dnů a delší, než je nezbytné pro stažení příslušných produktů. Při stanovení této lhůty příslušný orgán zohlední velikost a ekonomické zdroje hospodářského subjektu;

c)všechny relevantní informace, zejména údaje umožňující identifikaci produktu, na který se rozhodnutí vztahuje, včetně údajů o výrobci nebo producentovi a jeho dodavatelích produktu;

d)informace požadované podle celních předpisů, jak jsou definovány v čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013, pokud jsou k dispozici a jsou použitelné.

2.Komise přijme prováděcí akty, v nichž upřesní podrobnosti ohledně informací, které mají být uvedeny v rozhodnutí. Tyto podrobnosti zahrnují alespoň podrobnosti ohledně informací, které mají být předány celním orgánům v souladu s čl. 16 odst. 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 29.

Článek 8

Přezkoumání rozhodnutí

1.Příslušné orgány poskytnou hospodářským subjektům, kterých se týká rozhodnutí přijaté podle čl. 6 odst. 4, možnost požádat o přezkum tohoto rozhodnutí do 15 pracovních dnů ode dne jeho obdržení. V případě zboží podléhajícího rychlé zkáze, zvířat a rostlin činí tato lhůta pět pracovních dnů. Žádost o přezkum musí obsahovat informace, které prokazují, že produkty jsou uváděny nebo dodávány na trh nebo mají být vyvezeny v souladu s článkem 3.

2.Žádost o přezkum rozhodnutí přijatého podle čl. 6 odst. 4 musí obsahovat nové informace, které nebyly příslušnému orgánu sděleny v průběhu šetření. Žádost o přezkum má odkladný účinek na rozhodnutí přijaté podle čl. 6 odst. 4, dokud příslušný orgán o žádosti o přezkum nerozhodne.

3.Příslušný orgán rozhodne o žádosti o přezkum do 15 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti. V případě zboží podléhajícího rychlé zkáze, zvířat a rostlin činí tato lhůta pět pracovních dnů.

4.Pokud příslušný orgán dopěje k názoru, že po zohlednění nových informací poskytnutých hospodářským subjektem v souladu s odstavcem 1 nemůže prokázat, že produkty byly uvedeny nebo dodány na trh nebo jsou vyváženy v rozporu s článkem 3, zruší své rozhodnutí přijaté podle čl. 6 odst. 4.

5.Hospodářské subjekty, které byly dotčeny rozhodnutím příslušného orgánu podle tohoto nařízení, se mohou obrátit na soud za účelem přezkoumání procesní a věcné zákonnosti rozhodnutí.

6.Odstavcem 5 není dotčeno žádné ustanovení vnitrostátního práva, které vyžaduje, aby před zahájením soudního řízení byly vyčerpány postupy správního přezkumu.

7.Rozhodnutími přijatými příslušnými orgány podle článku 6 a tohoto článku nejsou dotčena žádná rozhodnutí soudní povahy přijatá vnitrostátními soudy členských států ve vztahu ke stejným hospodářským subjektům nebo produktům.

Článek 9

Informační povinnosti příslušných orgánů

1.Příslušný orgán neprodleně informuje Komisi a příslušné orgány ostatních členských států prostřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v čl. 22 odst. 1 o:

a)rozhodnutí nezahájit šetření po předběžné fázi šetření podle čl. 4 odst. 7;

b)rozhodnutí zahájit šetření podle čl. 5 odst. 1;

c)rozhodnutí zakázat uvádění a dodávání produktů na trh a jejich vývoz, jakož i nařídit stažení produktů již uvedených nebo dodaných na trh Unie a jejich odstranění podle čl. 6 odst. 4;

d)rozhodnutí ukončit šetření podle čl. 6 odst. 3;

e)zrušení rozhodnutí podle čl. 6 odst. 6;

f)žádosti hospodářského subjektu o přezkum podle čl. 8 odst. 1;

g)všech výsledcích přezkumu podle čl. 8 odst. 4.

2.Komise zpřístupní rozhodnutí a zrušení uvedená v odst. 1 písm. c), d), e) a g) na zvláštní internetové stránce.

Článek 10

Předkládání informací o porušení článku 3

1.Informace o údajném porušení článku 3, které příslušným orgánům předloží jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo sdružení bez právní subjektivity, musí obsahovat informace o dotčených hospodářských subjektech nebo produktech a odůvodnění obvinění.

2.Příslušný orgán co nejdříve informuje osobu nebo sdružení uvedené v odstavci 1 o výsledku posouzení jejich podání.

3.Na oznamování všech porušení tohoto nařízení a na ochranu osob, které takové porušení oznamují, se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 39 .

Článek 11

Databáze oblastí nebo produktů rizikových z hlediska nucené práce

1.Komise si vyžádá externí posudek, který poskytne orientační, demonstrativní, ověřitelnou a pravidelně aktualizovanou databázi rizik nucené práce v konkrétních zeměpisných oblastech nebo souvisejících s konkrétními produkty, včetně rizik nucené práce uložené státními orgány. Tato databáze bude vycházet z pokynů uvedených v čl. 23 písm. a), b) a c) a z příslušných externích zdrojů informací, mimo jiné od mezinárodních organizací a orgánů třetích zemí.

2.Komise zajistí, aby byla databáze zpřístupněna veřejnosti prostřednictvím externích odborných posudků nejpozději 24 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.Hospodářské subjekty, které uvádějí nebo dodávají na trh Unie nebo vyvážejí produkty, které nejsou uvedeny v databázi podle odstavce 1 tohoto článku nebo které pocházejí z oblastí, jež nejsou v této databázi uvedeny, jsou rovněž povinny dodržovat článek 3.

Článek 12

Příslušné orgány

1.Členské státy určí jeden nebo více orgánů příslušných pro plnění povinností vyplývajících z tohoto nařízení. Určené příslušné orgány členských států odpovídají za zajištění jednotného a účinného provádění tohoto nařízení v celé Unii.

2.Pokud členské státy určí více než jeden příslušný orgán, jasně vymezí jednotlivé povinnosti a zavedou komunikační a koordinační mechanismy, které těmto orgánům umožní úzkou spolupráci a účinný výkon jejich povinností.

3.Nejpozději do tří měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost poskytnou členské státy prostřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v čl. 22 odst. 1 Komisi a ostatním členským státům tyto informace:

a)názvy, adresy a kontaktní údaje určeného příslušného orgánu nebo určených příslušných orgánů;

b)oblasti působnosti určeného příslušného orgánu nebo určených příslušných orgánů.

Členské státy pravidelně aktualizují informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) tohoto odstavce.

4.Komise zveřejní seznam určených příslušných orgánů na svých internetových stránkách a pravidelně jej aktualizuje na základě aktualizací obdržených od členských států.

5.Členské státy zajistí, aby určené příslušné orgány vykonávaly své pravomoci nestranně, transparentně a s náležitým ohledem na povinnost zachovávat služební tajemství. Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány měly nezbytné pravomoci a zdroje k provádění šetření, včetně dostatečných rozpočtových a jiných zdrojů, a aby úzce koordinovaly svou činnost s vnitrostátními inspekcemi práce a soudními a donucovacími orgány, včetně orgánů odpovědných za boj proti obchodování s lidmi.

6.Členské státy svěří svým příslušným orgánům pravomoc ukládat sankce v souladu s článkem 30.

Článek 13

Správní spolupráce a komunikace mezi příslušnými orgány

1.Komise zajišťuje účinnou spolupráci mezi příslušnými orgány členských států tím, že usnadňuje a koordinuje výměnu a shromažďování informací a osvědčených postupů, pokud jde o uplatňování tohoto nařízení.

2.Příslušné orgány se aktivně účastní sítě uvedené v článku 24.

Článek 14

Vzájemné uznávání rozhodnutí

1.Rozhodnutí přijatá příslušným orgánem v jednom členském státě jsou uznávána a vymáhána příslušnými orgány v ostatních členských státech, pokud se týkají produktů se stejnou identifikací a ze stejného dodavatelského řetězce jako ty, u nichž byla zjištěna nucená práce.

2.Příslušný orgán, který prostřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v čl. 22 odst. 1 obdržel žádost příslušného orgánu jiného členského státu o informace za účelem ověření důkazů poskytnutých hospodářským subjektem, poskytne tyto informace do 15 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti.

3.Pokud dva nebo více příslušných orgánů zahájí šetření týkající se stejných produktů nebo stejných hospodářských subjektů, je vedoucím orgánem ten, který jako první informoval Komisi a příslušné orgány ostatních členských států o rozhodnutí zahájit šetření v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. b).

4.Před zahájením šetření podle článku 5 příslušný orgán v informačním a komunikačním systému uvedeném v čl. 22 odst. 1 ověří, zda existuje vedoucí orgán podle odstavce 3, který provádí šetření stejného produktu a stejného hospodářského subjektu.

5.Pokud existuje vedoucí orgán podle odstavce 3, příslušné orgány sdílejí s tímto vedoucím orgánem veškeré důkazy a informace, které mohou mít, aby usnadnily šetření, a nezahájí samostatné šetření.

6.Vedoucí orgán provede šetření a přijme rozhodnutí v souladu s článkem 6 na základě posouzení všech důkazů, které mu byly předloženy.

Kapitola III

Produkty vstupující na trh Unie nebo jej opouštějící

Článek 15

Kontroly

1.Produkty vstupující na trh Unie nebo jej opouštějící podléhají kontrolám a opatřením stanoveným v této kapitole.

2.Uplatňováním této kapitoly nejsou dotčeny jiné právní předpisy Unie upravující propuštění produktů do volného oběhu nebo k vývozu, zejména články 46, 47, 134 a 267 nařízení (EU) č. 952/2013.

3.Pokud nebyla podána žádost o přezkum ve lhůtě uvedené v čl. 8 odst. 1 nebo pokud je rozhodnutí v případě žádosti o přezkum podle čl. 8 odst. 3 konečné, příslušný orgán neprodleně informuje celní orgány členských států o:

a)rozhodnutí zakázat uvádění nebo dodávání produktů na trh Unie a jejich vývoz, jakož i nařídit stažení produktů již uvedených nebo dodaných na trh Unie a jejich odstranění podle čl. 6 odst. 4;

b)jakémkoli rozhodnutí v návaznosti na přezkum podle čl. 8 odst. 3.

4.Celní orgány vycházejí z rozhodnutí, která jim byla sdělena podle odstavce 3, aby zjistily, které produkty nemusí být v souladu se zákazem stanoveným v článku 3. Za tímto účelem provádějí kontroly produktů vstupujících na trh Unie nebo jej opouštějících v souladu s články 46 a 47 nařízení (EU) č. 952/2013.

5.Příslušný orgán neprodleně oznámí celním orgánům členských států zrušení rozhodnutí podle čl. 6 odst. 6.

Článek 16

Informace, které mají být předány celním orgánům

1.Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27 za účelem doplnění tohoto nařízení určením produktů nebo skupin produktů, u nichž se informace uvedené v odstavci 2 poskytují celním orgánům, mimo jiné na základě databáze uvedené v článku 11 nebo informací a rozhodnutí uvedených v informačním a komunikačním systému uvedeném v čl. 22 odst. 1.

2.Celním orgánům se poskytují informace identifikující produkt, informace o výrobci nebo producentovi a informace o dodavatelích produktu, pokud jde o produkty vstupující na trh Unie nebo jej opouštějící, které Komise určila podle odstavce 1, jestliže se poskytnutí těchto informací nevyžaduje již podle celních předpisů v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013.

3.Komise může přijmout prováděcí akty, kterými dále upřesní podrobnosti ohledně informací, které mají být předány celním orgánům podle odstavce 1.

4.Prováděcí akty uvedené v odstavci 3 se přijímají přezkumným postupem podle článku 29.

5.Pokud byl v rozhodnutí uvedeném v čl. 6 odst. 4 určen konkrétní produkt, na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku se použije postup stanovený v článku 28, aby mohly celní orgány okamžitě jednat.

Článek 17

Pozastavení propuštění do volného oběhu nebo vývozu

Pokud celní orgány zjistí, že produkt, který vstupuje na trh Unie nebo jej opouští, by mohl být podle rozhodnutí, které obdržely v souladu s čl. 15 odst. 3, v rozporu s článkem 3, pozastaví propuštění tohoto produktu do volného oběhu nebo jeho vývoz. Celní orgány o tomto pozastavení neprodleně informují příslušné orgány a předají jim veškeré relevantní informace, aby mohly zjistit, zda se na produkt vztahuje rozhodnutí, které obdržely podle čl. 15 odst. 3.

Článek 18

Propuštění do volného oběhu nebo k vývozu

1.V případě pozastavení propuštění do volného oběhu nebo k vývozu produktu v souladu s článkem 17 se produkt smí propustit do volného oběhu nebo vyvézt, jsou-li všechny ostatní požadavky a formality týkající se takového propuštění nebo vývozu splněny a je-li splněna některá z těchto podmínek:

a)příslušné orgány nepožádaly do čtyř pracovních dnů od pozastavení celní orgány o zachování pozastavení. V případě produktů podléhajících rychlé zkáze, zvířat a rostlin činí tato lhůta dva pracovní dny;

b)příslušné orgány informovaly celní orgány o schválení propuštění do volného oběhu nebo k vývozu podle tohoto nařízení.

2.Propuštění do volného oběhu nebo k vývozu se nepovažuje za doklad souladu s právem Unie, a zejména s tímto nařízením.

Článek 19

Odmítnutí propuštění do volného oběhu nebo k vývozu

1.Pokud příslušné orgány dospějí k závěru, že produkt, který jim byl oznámen v souladu s článkem 17, je produktem pocházejícím z nucené práce podle rozhodnutí uvedeného v čl. 6 odst. 4, požádají celní orgány, aby jej nepropustily do volného oběhu ani nepovolily jeho vývoz.

2.Příslušné orgány tyto informace neprodleně zanesou do informačního a komunikačního systému uvedeného v čl. 22 odst. 1 a oznámí je celním orgánům. Na základě tohoto oznámení celní orgány nepovolí propuštění tohoto produktu do volného oběhu nebo k vývozu a rovněž uvedou v systému zpracování celních údajů a pokud možno na obchodní faktuře přiložené k produktu a na jakémkoli jiném příslušném průvodním dokladu tuto poznámku:

„Produkt pocházející z nucené práce – propuštění do volného oběhu / k vývozu není povoleno – nařízení (EU) XX/20XX“ [Úřad pro publikace: uveďte odkaz na toto nařízení].

Článek 20

Opatření u produktů, jejichž propuštění do volného oběhu nebo k vývozu bylo zamítnuto

Pokud bylo propuštění produktu do volného oběhu nebo k vývozu zamítnuto v souladu s článkem 19, přijmou celní orgány nezbytná opatření, aby zajistily, že s dotčeným produktem bude naloženo podle vnitrostátních právních předpisů, které jsou v souladu s právem Unie. Články 197 a 198 nařízení (EU) č. 952/2013 se použijí obdobně.

Článek 21

Výměna informací a spolupráce

1.S cílem umožnit přístup založený na posouzení rizik u produktů vstupujících na trh Unie nebo jej opouštějících a zajistit, aby kontroly byly účinné a prováděly se v souladu s požadavky tohoto nařízení, příslušné orgány a celní orgány úzce spolupracují a vyměňují si informace týkající se rizik.

2.Spolupráce mezi orgány a výměna informací o rizicích nezbytná pro plnění jejich příslušných funkcí podle tohoto nařízení, a to i elektronickými prostředky, probíhá mezi těmito orgány:

a)celními orgány podle čl. 46 odst. 5 nařízení (EU) č. 952/2013;

b)příslušnými orgány a celními orgány podle čl. 47 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013.

Kapitola IV

Informační systémy, pokyny a koordinované prosazování

Článek 22

Informační a komunikační systémy

1.Pro účely kapitol II a III používají příslušné orgány informační a komunikační systém uvedený v článku 34 nařízení (EU) 2019/1020. Komise, příslušné orgány a celní orgány mají pro účely tohoto nařízení do uvedeného systému přístup.

2.Rozhodnutí oznámená podle čl. 15 odst. 3 se zapíší do příslušného prostředí pro řízení celních rizik.

3.Komise vytvoří propojení umožňující automatizované sdělování rozhodnutí podle čl. 15 odst. 3 z informačního a komunikačního systému uvedeného v odstavci 1 do portálu uvedeného v odstavci 4. Uvedené propojení začne fungovat nejpozději do dvou let ode dne přijetí prováděcího aktu podle odst. 7 písm. b) týkajícího se tohoto propojení.

4.Výměna žádostí a oznámení mezi příslušnými orgány a celními orgány podle článků 17 až 20 tohoto nařízení, jakož i následné výměny zpráv se uskutečňují prostřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v odstavci 1.

5.Komise propojí vnitrostátní jednotné portály pro oblast celnictví s informačním a komunikačním systémem uvedeným v odstavci 1, aby umožnila výměnu žádostí a oznámení mezi celními orgány a příslušnými orgány podle článků 17 až 20 tohoto nařízení. Uvedené propojení bude zajištěno prostřednictvím [EU CSW-CERTEX podle nařízení XX/20XX] 40 do čtyř let ode dne přijetí prováděcího aktu podle odst. 7 písm. c). Výměny podle odstavce 4 budou probíhat prostřednictvím tohoto propojení, jakmile bude uvedeno do provozu.

6.Komise může ze systému dohledu podle čl. 56 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 získávat informace o produktech, které vstupují na trh Unie nebo jej opouštějí, související s prováděním tohoto nařízení a předávat je do informačního a komunikačního systému uvedeného v odstavci 1.

7.Komise je zmocněna přijmout prováděcí akty v souladu s přezkumným postupem podle článku 29 s cílem upřesnit procesní pravidla a podrobnosti prováděcích opatření k tomuto článku, včetně:

a)funkcí, datových prvků a zpracování údajů, jakož i pravidel pro zpracování osobních údajů, důvěrnost a správu údajů v rámci informačního a komunikačního systému podle odstavců 1 a 4;

b)funkcí, datových prvků a zpracování údajů, jakož i pravidel pro zpracování osobních údajů, důvěrnost a správu údajů v rámci propojení podle odstavce 3;

c)údajů, které mají být předávány mezi informačním a komunikačním systémem podle odstavce 1 a vnitrostátními jednotnými portály pro oblast celnictví pro účely odstavce 5;

d)údajů, které mají být předávány, jakož i pravidel pro jejich důvěrnost a správu v souladu s odstavcem 6.

Článek 23

Pokyny

Nejpozději 18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost vydá Komise pokyny obsahující:

a)pokyny k náležité péči ve vztahu k nucené práci, které zohlední platné právní předpisy Unie stanovující požadavky na náležitou péči týkající se nucené práce, pokyny a doporučení mezinárodních organizací, jakož i velikost a ekonomické zdroje hospodářských subjektů;

b)informace o ukazatelích rizik nucené práce vycházející z nezávislých a ověřitelných informací, včetně zpráv mezinárodních organizací, zejména Mezinárodní organizace práce, občanské společnosti, hospodářských organizací a zkušeností z provádění právních předpisů Unie, jež stanoví požadavky na náležitou péči v souvislosti s nucenou prací;

c)seznam veřejně dostupných zdrojů informací, které jsou pro provádění tohoto nařízení podstatné;

d)další informace, které příslušným orgánům usnadní provádění tohoto nařízení;

e)návod na praktické provádění článku 16 a v příslušných případech dalších ustanovení kapitoly III tohoto nařízení.

Článek 24

Síť Unie proti produktům nucené práce

1.Zřizuje se síť Unie proti produktům nucené práce (dále jen „síť“). Síť slouží jako platforma pro strukturovanou koordinaci a spolupráci mezi příslušnými orgány členských států a Komisí a racionalizaci postupů prosazování tohoto nařízení v rámci Unie, čímž pomáhá zefektivnit a sjednotit jeho prosazování.

2.Síť se skládá ze zástupců příslušných orgánů jednotlivých členských států, zástupců Komise a v příslušných případech odborníků z celních orgánů.

3.Síť má tyto úkoly:

a)usnadnit určení společných priorit pro činnosti v oblasti prosazování, vyměňovat si informace, odborné poznatky a osvědčené postupy;

b)provádět společná šetření;

c)usnadnit činnosti v oblasti budování kapacit a přispět k jednotným přístupům založeným na posouzení rizik a správním postupům při provádění tohoto nařízení v členských státech;

d)přispívat k tvorbě pokynů pro zajištění účinného a jednotného uplatňování tohoto nařízení;

e)podporovat a usnadňovat spolupráci s cílem prozkoumat možnosti využití nových technologií pro prosazování tohoto nařízení a sledovatelnost produktů;

f)podporovat spolupráci a výměnu odborných znalostí a osvědčených postupů mezi příslušnými orgány a celními orgány.

4.Komise podporuje a podněcuje spolupráci mezi donucovacími orgány prostřednictvím sítě a účastní se zasedání sítě.

5.Síť přijme svůj jednací řád.

Kapitola V

Závěrečná ustanovení

Článek 25

Ochrana důvěrných informací

1.Příslušné orgány použijí informace získané podle tohoto nařízení pouze pro účely uplatňování tohoto nařízení.

2.Je-li to požadováno, Komise, členské státy a příslušné orgány považují totožnost osob, které informace poskytly, nebo poskytnuté informace za důvěrné. Žádost o zachování důvěrnosti musí být doplněna nedůvěrným souhrnem poskytnutých informací nebo uvedením důvodů, proč takový nedůvěrný souhrn nelze pořídit.

3.Odstavec 2 nebrání Komisi zveřejnit obecné informace v souhrnné podobě, pokud tyto obecné informace neobsahují žádné údaje, které by umožnily identifikovat poskytovatele informací. Při takovém zveřejnění obecných informací v souhrnné podobě se zohlední oprávněný zájem dotčených stran na tom, aby nedošlo k vyzrazení důvěrných informací.

Článek 26

Mezinárodní spolupráce

1.Za účelem usnadnění účinného provádění a prosazování tohoto nařízení může Komise podle potřeby spolupracovat, jednat a vyměňovat si informace zejména s orgány třetích zemí, mezinárodními organizacemi, zástupci občanské společnosti a hospodářskými organizacemi. Mezinárodní spolupráce s orgány třetích zemí probíhá strukturovaně v rámci stávajících struktur dialogu se třetími zeměmi nebo v případě potřeby v rámci zvláštních struktur, které budou vytvořeny ad hoc.

2.Pro účely odstavce 1 může spolupráce zejména s mezinárodními organizacemi, zástupci občanské společnosti, hospodářskými organizacemi a příslušnými orgány třetích zemí vést k tomu, že Unie vypracuje doprovodná opatření na podporu úsilí podniků a partnerských zemí a místních dostupných kapacit v boji proti nucené práci.

Článek 27

Akty v přenesené pravomoci a výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 16 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 16 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 41 .

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 16 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 28

Postup pro naléhavé případy

1.Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 27 odst. 6. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.

Článek 29

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 30

Sankce

1.Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí za porušení rozhodnutí uvedeného v čl. 6 odst. 4 a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování v souladu s vnitrostátním právem.

2.Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

3.Členské státy tato ustanovení oznámí Komisi do dne [Úřad pro publikace: vložte DATUM = 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost], pokud jí je neoznámily dříve, a neprodleně jí oznámí všechny jejich následné změny.

Článek 31

Vstup v platnost a datum použitelnosti

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije od [Úřad pro publikace: vložte DATUM = 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik

1.3Návrh/podnět se týká:

1.4Cíle

1.4.1Obecné cíle

1.4.2Specifické cíle

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

1.4.4Ukazatele výkonnosti

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systémy řízení a kontroly

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.4Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se na trhu Unie zakazují produkty pocházející z nucené práce

1.2.Příslušné oblasti politik 

Vnitřní trh se zbožím a službami

[Společná obchodní politika]

1.3.Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 42  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

Mezinárodní společenství se zavázalo vymýtit nucenou práci do roku 2030 (OSN, cíl udržitelného rozvoje č. 8.7). Zatím je ale její využívání stále široce rozšířené. Mezinárodní organizace práce (MOP) odhaduje celosvětový počet osob vykonávajících nucenou práci na 27,6 milionu.

Cílem tohoto nařízení je účinně zakázat uvádění a dodávání produktů pocházejících z nucené práce, včetně nucené dětské práce, na trh Unie a jejich vývoz z Unie. Zákaz se vztahuje na domácí produkty i na produkty dovážené a vyvážené. Nařízení vychází z mezinárodních norem a doplňuje stávající horizontální a odvětvové iniciativy EU, zejména povinnosti náležité péče a transparentnosti, a kombinuje zákaz s robustním rámcem prosazování založeným na posouzení rizik.

1.4.2.Specifické cíle

Specifický cíl č.:

1. Vymýtit nucenou práci v EU a přispět ke snížení využívání nucené práce ve světě.

2. Zřídit a podporovat příslušné orgány v členských státech při řešení problematiky nucené práce.

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Očekává se, že návrh vytvoří rámec pro identifikaci produktů pocházejících z nucené práce, které jsou v EU dodávány, a jejich následný zákaz.

To bude výrazně odrazovat od využívání nucené práce k produkci, těžbě, sklizni nebo výrobě produktů a jejich dodávání v EU. Rovněž se tím vyrovnají podmínky a odstraní nekalá konkurence založená na nižších cenách v důsledku využívání nucené práce.

Vzhledem k tomu, že hospodářské subjekty budou muset řešit problematiku nucené práce ve svém dodavatelském řetězci, aby mohly s jistotou uvádět tyto produkty na trh v EU, počet obětí nucené práce se sníží. Kromě toho bude navrhovaný akt obsahovat také opatření k řešení státem podporované nucené práce.

Díky nástrojům, které budou v rámci tohoto návrhu zavedeny, budou mít hospodářské subjekty další pokyny a informace o tom, jak se vyhnout nucené práci ve svém dodavatelském řetězci, a spotřebitelé budou informováni o produktech, při jejichž výrobě byla nucená práce využita.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

Počet provedených šetření a šetření v předběžné fázi.

Počet zjištěných produktů pocházejících z nucené práce.

Objem produktů stažených z trhu nebo nepropuštěných do volného oběhu na hranicích.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Navrhované nařízení vstupuje v platnost dnem následujícím po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a bude použitelné [24] měsíců po tomto datu.

V rámci přípravy na uplatňování tohoto nařízení bude muset Komise do [18] měsíců od jeho vstupu v platnost připravit pokyny pro příslušné orgány a hospodářské subjekty (článek 23).

Komise rovněž vytvoří databázi rizikových oblastí, kde se nucená práce využívá, a produktů pocházejících z nucené práce, přičemž využije externích odborných znalostí (článek 11).

Komise bude zmocněna k přijímání prováděcích aktů za účelem stanovení procesních pravidel a podrobností prováděcích opatření pro informační a komunikační systémy (článek 22) a k dalšímu upřesnění podrobností ohledně informací, které mají být obsaženy v rozhodnutích příslušných orgánů (článek 7).

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvody pro akci na evropské úrovni (ex ante)

Rozsah nucené práce ve světě a význam unijního trhu pro výrobce využívající nucenou práci jsou pádnými důvody k tomu, aby se na úrovni EU zastavilo uvádění a dodávání takových produktů na unijní trh s cílem přispět k vymýcení tohoto jevu.

Samotné právní předpisy členských států v této oblasti pravděpodobně nebudou dostatečné a účinné pro dosažení cílů návrhu. Koordinace evropských právních předpisů a jejich prosazování jsou nezbytné z následujících důvodů:    

– Fungování trhu Unie bude vyžadovat společná ustanovení v této oblasti.

– Úsilí o prosazování musí být jednotné v celé Unii. Pokud je prosazování v některých částech EU méně přísné, vznikají slabé oblasti, které mohou ohrozit veřejný zájem a vytvořit nespravedlivé obchodní podmínky.

– Rizika spojená s nucenou prací v hodnotových řetězcích společností mají často přeshraniční dopady, které zasahují do několika členských států Unie a/nebo třetích zemí. To zdůrazňuje potřebu celoevropského přístupu s právní jistotou a rovnými podmínkami pro společnosti působící na vnitřním trhu i mimo něj.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni Unie (ex post)

Zákaz dodávání produktů pocházejících z nucené práce na trh Unie významně přispěje k vymýcení nucené práce na celém světě. Z toho budou mít prospěch i oběti nucené práce, neboť hospodářské subjekty budou nucenou práci řešit přijetím vhodných opatření, jako je vyplácení náhrad, náprava pracovních smluv atd., v souladu s mezinárodními standardy v oblasti náležité péče.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Toto nařízení je novým opatřením a v EU s ním nejsou žádné zkušenosti z minulosti. Při jeho přípravě jsme se však poučili ze zkušeností s podobnými opatřeními přijatými mezinárodními organizacemi a partnerskými zeměmi, zejména Spojenými státy americkými.

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Tento návrh je politickou prioritou Evropské komise a naplňuje závazek podporovat dodržování lidských práv na celém světě. Doplňuje další legislativní návrhy Komise, jako je návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a návrh nařízení o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.

Vychází z logiky jiných právních předpisů týkajících se produktů, jako je nařízení o dozoru nad trhem. Informační a komunikační nástroj nezbytný pro prosazování tohoto nařízení je navíc postaven na systému vytvořeném pro nařízení o dozoru nad trhem.

Pokud jde o práci celních orgánů a celní režimy, budou již zavedené systémy upraveny tak, aby provádění tohoto nařízení umožňovaly.

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Vzhledem k tomu, že do oblasti působnosti nařízení spadají všechny produkty dodávané na trh Unie, a vzhledem k tomu, že se jedná o nové činnosti, budou zapotřebí další lidské zdroje, administrativní zdroje a operační prostředky.

Následující ustanovení budou pro Komisi znamenat roční náklady:

   Pokyny a databáze oblastí nebo produktů rizikových z hlediska nucené práce (články 11 a 23)

   Síť Unie proti produktům nucené práce (článek 24) a výbor (článek 27)

   Informační a komunikační systém (článek 22)

Návrh bude časově neomezený. Komise bude sloužit jako sekretariát sítě Unie proti produktům nucené práce, což vyžaduje stálé lidské zdroje. Pokud jde o informační a komunikační systém, bude třeba vytvořit nový modul stávajícího informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34 nařízení (EU) 2019/1020 a upravit informační systémy pro celní orgány. Pokyny a databáze (kde budou poskytovány externí vstupy) budou rovněž vyžadovat správu ze strany Komise. Odhaduje se, že všechny úkoly budou v prvních dvou letech provádění vyžadovat více lidských zdrojů.

Předběžně se odhaduje, že tato ustanovení budou vyžadovat lidské zdroje uvedené níže v ekvivalentech plného pracovního úvazku (FTE). Plné pracovní úvazky by byly rozděleny mezi GŘ GROW, GŘ TRADE a GŘ TAXUD a zahrnovaly by zaměstnance AD i AST.

První rok po přijetí

Druhý rok po přijetí

Následující roky

Pokyny a databáze

3

3

3

Síť Unie proti produktům nucené práce, výbor

6

3

3

Informační a komunikační systém

4

3

2

Kromě toho návrh vyvolá další administrativní výdaje. Jedná se zejména o náklady spojené s informačním a komunikačním systémem, ale také o administrativní náklady spojené s hostováním databáze, zveřejňováním pokynů a organizací zasedání sítě a výboru. Tyto náklady se odhadují na 4,3 milionu EUR.

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 Časově omezená doba trvání

   s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

   finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od roku 2024 do roku [2025],

poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 43   

 Přímé řízení Komisí

   prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

   prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

EIB a Evropský investiční fond,

subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

veřejnoprávní subjekty,

soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

Platí standardní pravidla pro sledování výdajů Komise na provádění tohoto nařízení.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Způsobem řízení této iniciativy je přímé řízení ze strany Komise a odpovědnost za provádění budou mít její útvary. Důvody jsou tyto:

– vysoce politický obsah, například při vypracovávání pokynů,

– informační a komunikační systémy potřebné k provádění tohoto právního aktu jsou již pod kontrolou útvarů Komise.

Komisi bude nápomocen výbor složený ze zástupců členských států. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Provozní rizika se týkají informačních a komunikačních systémů a toho, že účinně nepodporují spolupráci mezi příslušnými orgány a jejich spolupráci s celními orgány.

Provozní rizika týkající se databáze, pokud jde o její funkčnost a informativnost pro příslušné orgány.

Pokyny:

Mimo jiné objasněte, jak jsou v současnosti řešeny hlavní příčiny vysoké chybovosti zjištěné v předchozích programech, např. zjednodušením dřívějších složitých postupů náchylných k chybám a/nebo posílením kontrol (ex ante a/nebo ex post) u činností, jež jsou ve své podstatě vysoce rizikové.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

Náklady na kontroly jsou ve srovnání s prostředky na prosazování právních předpisů zanedbatelné.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

Opatření prováděná Komisí budou podléhat kontrolám ex ante a kontrolám ex post v souladu s finančním nařízením. Smlouvy a dohody o financování provádění tohoto nařízení musí výslovně opravňovat Komisi, včetně úřadu OLAF a Účetního dvora, k provádění auditů, kontrol na místě a inspekcí.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh výdaje

Příspěvek

Číslo  

RP/NRP 44

zemí ESVO 45

kandidátských zemí 46

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

1

03.010101 – Podpůrné výdaje pro Program pro jednotný trh

NRP

ANO

ANO 47

ANO6

NE

1

03.020101 – Fungování a rozvoj vnitřního trhu zboží a služeb

RP

ANO

bude upřesněno6

bude upřesněno6

NE

1

03.020107 – Dozor nad trhem

RP

ANO

bude upřesněno6

bude upřesněno6

NE

6

14.200402 – Zahraničně obchodní vztahy a podpora na rozvoj obchodu

RP

NE

NE

NE

NE

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

   Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Okruh víceletého finančního rámce

1

Jednotný trh, inovace a digitální agenda

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

GŘ: GROW

Rok 
2024

Rok 
2025

Rok 
2026

Rok 
2027

Další roky

CELKEM

□ Operační prostředky

Rozpočtová položka 03.020101 – Provoz a rozvoj vnitřního trhu zboží a služeb

Závazky

(1a)

0,602

0,612

0,425

0,375

0,000

2,014

Platby

(2a)

0,301

0,607

0,519

0,400

0,187

2,014

Rozpočtová položka 03.020107 – Dozor nad trhem

Závazky

(1b)

0,182

0,182

0,075

0,075

0,000

0,514

Platby

(2b)

0,050

0,134

0,155

0,100

0,075

0,514

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 48  

Rozpočtová položka 03.010101 – Podpůrné výdaje pro Program pro jednotný trh

(3)

0

0

0,062

0,062

0,000

0,124

Prostředky 
na GŘ GROW CELKEM 49

Závazky

=1a+1b+3

0,784

0,794

0,562

0,512

0,000

2,652

Platby

=2a+2b

+3

0,351

0,741

0,736

0,562

0,150

2,652

 

Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4)

0,784

0,794

0,500

0,450

0,000

2,528

Platby

(5)

0,351

0,741

0,674

0,500

0,262

2,528

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

0,000

0,000

0,062

0,062

0,000

0,124

Prostředky z OKRUHU 1 
víceletého finančního rámce CELKEM

Závazky

=4+6

0,784

0,794

0,562

0,512

0,000

2,652

Platby

=5+6

0,351

0,741

0,736

0,562

0,262

2,652

Okruh víceletého finančního rámce

6

Sousedství a svět



GŘ: TRADE

Rok 
2024

Rok 
2025

Rok 
2026

Rok 
2027

Další roky

CELKEM

□ Operační prostředky

Rozpočtová položka 14.200402 – Zahraničně obchodní vztahy a podpora na rozvoj obchodu 50

Závazky

(1a)

0 750

0 300

0 300

0 300

0,000

1,650

Platby

(2a)

0,200

0,600

0,300

0,300

0,250

1,650

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 51  

Rozpočtová položka

(3)

Prostředky 
na GŘ TRADE CELKEM

Závazky

=1a+1b+3

0 750

0 300

0 300

0 300

0,000

1,650

Platby

=2a+2b

+3

0,200

0,600

0,300

0,300

0,250

1,650

 



Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4)

0 750

0 300

0 300

0 300

0,000

1,650

Platby

(5)

0,200

0,600

0,300

0,300

0,250

1,650

□ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

Prostředky z OKRUHU 6 
víceletého finančního rámce CELKEM

Závazky

=4+6

0 750

0 300

0 300

0 300

0,000

1,650

Platby

=5+6

0,200

0,600

0,300

0,300

0,250

1,650

Pokud je návrhem/podnětem dotčen více než jeden operační okruh, zopakuje se výše uvedený oddíl:

Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)

Závazky

(4)

1,534

1,094

0,800

0,750

0,000

4,178

Platby

(5)

0,551

1,341

0,974

0,800

0,512

4,178

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy (všechny operační okruhy) CELKEM

 

(6)

0,000

0,000

0,062

0,062

0,000

0,124

Prostředky z OKRUHŮ 1 až 6 
víceletého finančního rámce CELKEM 
(referenční částka)

Závazky

=4+6

1,534

1,094

0,862

0,812

0,000

4,302

Platby

=5+6

0,551

1,341

1,036

0,862

0,512

4,302





Okruh víceletého finančního rámce

7

„Správní výdaje“

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok 
2024

Rok 
2025

Rok 
2026

Rok 
2027

CELKEM

GŘ: GROW

□ Lidské zdroje

0,883

0,484

0,327

0,327

2,021

□ Ostatní správní výdaje

GŘ GROW CELKEM

Prostředky

0,883

0,484

0,327

0,327

2,021

 

 

Rok 
 2024

Rok 
 2025

Rok 
 2026

Rok 
 2027

CELKEM

GŘ: TAXUD

Lidské zdroje

0,242

0,242

0,242

0,242

0,968

Ostatní správní výdaje

 

 

 

 

 

GŘ TAXUD CELKEM

Prostředky

0,242

0,242

0,242

0,242

0,968

Rok 
2024

Rok 
2025

Rok 
2026

Rok 
2027

CELKEM

GŘ: TRADE

□ Lidské zdroje

0,484

0,399

0,399

0,399

1,681

□ Ostatní správní výdaje

GŘ TRADE CELKEM

Prostředky

0,484

0,399

0,399

0,399

1,681

Prostředky 
z OKRUHU 7 
víceletého finančního rámce CELKEM 

(Závazky celkem = platby celkem)

1,609

1,125

0,968

0,968

4,670

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

 

 

Rok 
 2024

Rok 
 2025

Rok 
 2026

Rok 
 2027

Další roky

CELKEM

Prostředky z OKRUHŮ 1 až 7 
víceletého finančního rámce CELKEM

Závazky

3,143

2,219

1,830

1,780

0,000

8,972

Platby

2,160

2,466

2,004

1,830

0,512

8,972

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

Rok 
N

Rok 
N+1

Rok 
N+2

Rok 
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 52

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 53

– Výstup

– Výstup

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

CELKEM

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok 
2024

Rok 
2025

Rok 
2026

Rok 
2027

CELKEM

OKRUH 7 
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

1,609

1,125

0,968

0,968

4,670

Ostatní správní výdaje

Mezisoučet za OKRUH 7 
víceletého finančního rámce

1,609

1,125

0,968

0,968

4,670

Mimo OKRUH 7 54   
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

Ostatní výdaje správní povahy

 0,000

0,000

0,062

0,062

0,124

Mezisoučet mimo OKRUH 7 
víceletého finančního rámce

 0,000

0,000

0,062

0,062

0,124

CELKEM

1,609

1,125

1,030

1,030

4,794

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Rok 
2024

Rok 
2025

Rok

2026

Rok 2027

20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

7

5

4

4

20 01 02 03 (při delegacích)

01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)

01 01 01 11 (v přímém výzkumu)

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

20 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)

6

4

4

4

20 02 03 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

XX 01 xx yy zz 55

– v ústředí

– při delegacích

01 01 01 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)

01 01 01 12 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

CELKEM

13

9

8

8

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Úředníci a dočasní zaměstnanci vypracují pokyny pro hospodářské subjekty a příslušné orgány, uspořádají schůzky a budou koordinovat činnost útvarů Komise při prosazování navrhovaného nařízení. Budou rovněž připravovat schůzky sítě a zajišťovat usnadnění a spolupráci mezi příslušnými orgány, spravovat systém ICSMS a internetové stránky a zajišťovat, aby byly v případě potřeby zodpovězeny dotazy všech zúčastněných stran.

Externí zaměstnanci

Externí zaměstnanci budou poskytovat další pomoc úředníkům a dočasným zaměstnancům při plnění jejich povinností. Kromě toho budou plnit úkoly, které nespadají do kompetencí úředníků a dočasných zaměstnanců, a další výjimečné úkoly, které se mohou vyskytnout, včetně specializované práce.

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

   může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

Přerozdělení prostředků se bude zvažovat nejprve v rámci programu pro jednotný trh.

   vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky, odpovídající částky a navrhované nástroje, které mají být použity.

   vyžaduje revizi VFR.

Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

   nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

   počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok 
N 56

Rok 
N+1

Rok 
N+2

Rok 
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt 

Spolufinancované prostředky CELKEM



Odhadovaný dopad na příjmy 

   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

   na vlastní zdroje

   na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu 57

Rok 
N

Rok 
N+1

Rok 
N+2

Rok 
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………….

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)     https://www.unodc.org/roseap/en/sustainable-development-goals.html
(2)    The 2021 Global Estimates of Modern Slavery (Celosvětové odhady moderního otroctví 2021), https://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---ed_norm/---ipec/documents/publication/wcms_854733.pdf .
(3)     Stav Unie v roce 2021 | Evropská komise (europa.eu) .
(4)     Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o důstojné práci na celém světě v zájmu globální spravedlivé transformace a udržitelného oživení , COM(2022) 66 final, 23.2.2022.
(5)    Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937, COM(2022) 71 final, 23.2.2022.
(6)    Listina základních práv Evropské unie, Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391.
(7)     Guidance on due diligence for EU businesses to address the risk of forced labour in their operations and supply chains (Pokyny pro podniky v EU týkající se náležité péče k řešení rizika nucené práce v jejich provozech a dodavatelských řetězcích).
(8)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV, Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.
(9)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, Úř. věst. L 168, 30.6.2009, s. 24.
(10)    https://www.eeas.europa.eu/sites/default/files/eu_action_plan_on_human_rights_and_democracy_2020-2024.pdf
(11)    Seznam odvětvových pokynů naleznete na adrese http://mneguidelines.oecd.org/sectors/.
(12)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie EU o právech dítěte“, COM(2021) 142 final ze dne 24. března 2021.
(13)    Účinný zákaz produktů, které byly vyrobeny, vytěženy nebo sklizeny s využitím nucené práce (europa.eu).
(14)    https://www.ilo.org/global/topics/forced-labour/publications/WCMS_203832/lang--en/index.htm
(15)    Úř. věst. C , , s. .
(16)     https://www.ilo.org/global/standards/introduction-to-international-labour-standards/conventions-and-recommendations/lang--en/index.htm
(17)    Definice nucené práce podle Úmluvy MOP o nucené a povinné práci z roku 1920 (č. 29); What is forced labour, modern slavery and human trafficking (Forced labour, modern slavery and human trafficking) (ilo.org) (Co je nucená práce, moderní otroctví a obchodování s lidmi (Nucená práce, moderní otroctví a obchodování s lidmi)).
(18)    The 2021 Global Estimates of Modern Slavery (Celosvětové odhady moderního otroctví 2021), https://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---ed_norm/---ipec/documents/publication/wcms_854733.pdf .
(19)    Například věc Siliadin v. Francie, body 89 a 102, nebo věc Chowdury a ostatní v. Řecko, bod 105.
(20)     https://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---europe/---ro-geneva/---ilo-brussels/documents/publication/wcms_195135.pdf  
(21)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV, Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.
(22)    Směrnice 20XX/XX/EU Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937, Úř. věst. XX, XX.XX.20XX, s. XX.
(23)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí, Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1.
(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady o bateriích a odpadních bateriích, o zrušení směrnice 2006/66/ES a o změně nařízení (EU) č. 20XX/XX, Úř. věst. XX, XX.XX.20XX, s. XX.
(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie určitých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení (EU) č. XXX/20XX, Úř. věst. XX, XX.XX.20XX, s. XX.
(26)    Směrnice 2013/34/EU o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami.
(27)    Směrnice 20XX/XX/EU Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a nařízení (EU) č. 537/2014, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, Úř. věst. XX, XX.XX.20XX, s. XX.
(28)     Guidance on due diligence for EU businesses to address the risk of forced labour in their operations and supply chains (Pokyny pro podniky v EU týkající se náležité péče k řešení rizika nucené práce v jejich provozech a dodavatelských řetězcích).
(29)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ze dne 23. března 2022 o důstojné práci na celém světě v zájmu globální spravedlivé transformace a udržitelného oživení (COM(2022) 66 final).
(30)    Viz usnesení: návrh usnesení o novém obchodním nástroji pro zákaz produktů pocházejících z nucené práce (europa.eu) , Přijaté texty – Nucená práce a situace Ujgurů v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang – čtvrtek 17. prosince 2020 (europa.eu) , Přijaté texty – Nucená práce v továrně společnosti Linglong a ekologické protesty v Srbsku – čtvrtek 16. prosince 2021 (europa.eu) .
(31)     What is forced labour, modern slavery and human trafficking (Forced labour, modern slavery and human trafficking) (ilo.org) (Co je nucená práce, moderní otroctví a obchodování s lidmi (Nucená práce, moderní otroctví a obchodování s lidmi)) a úmluvy MOP č. 29 a č. 105, na které se odkazuje.
(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (přepracované znění) (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).
(33)    Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).
(34)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
(35)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES, Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39.
(36)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(37)

   Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1. 

(38)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XX/20XX ze dne ........ , Úř. věst. .......
(39)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17.
(40)    Zřízeno nařízením o jednotném portálu EU pro oblast celnictví (EU SWE-C).
(41)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).
(42)    Jak je uvedeno v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(43)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  
(44)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(45)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(46)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.
(47)    Probíhá jednání o účasti kandidátských a třetích zemí v programu pro jednotný trh.
(48)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(49)

   Operační prostředky z GŘ GROW pokrývají také náklady GŘ TAXUD ve výši 1,5 milionu EUR na období 2024–2027 na integraci se systémem jednotného celního portálu EU pro výměnu certifikátů (EU CSW-CERTEX) i se společným systémem řízení rizik (CRMS 2).

(50)    Tato rozpočtová položka pokryje náklady na přípravu ukazatelů rizik a databáze.
(51)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(52)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
(53)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“
(54)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(55)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
(56)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.
(57)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.