EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 23.8.2022

COM(2022) 426 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Rámcové dohody o komplexním partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Thajským královstvím na straně druhé

PŘÍLOHA

RÁMCOVÁ DOHODA
O KOMPLEXNÍM PARTNERSTVÍ A SPOLUPRÁCI
MEZI EVROPSKOU UNIÍ
A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ
A THAJSKÝM KRÁLOVSTVÍM NA STRANĚ DRUHÉ

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“ nebo „EU“,

a

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

BULHARSKÁ REPUBLIKA,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

CHORVATSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKO,

REPUBLIKA MALTA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

RUMUNSKO,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

členské státy Evropské unie, dále jen „členské státy“,

   na jedné straně

a

THAJSKÉ KRÁLOVSTVÍ, dále jen „Thajsko“,

   na straně druhé,

společně dále jen „smluvní strany“,

VZHLEDEM k tradičním přátelským vztahům mezi smluvními stranami a pevným historickým, politickým a hospodářským vazbám, které je spojují,

PŘIKLÁDAJÍCE zvláštní význam komplexní povaze svých vzájemných vztahů,

ZNOVU POTVRZUJÍCE oddanost demokratickým zásadám a lidským právům a základním svobodám, jak je stanoveno ve Všeobecné deklaraci lidských práv, přijaté Valným shromážděním Organizace spojených národů (dále jen „Valné shromáždění OSN“) dne 10. prosince 1948, a v jiných příslušných mezinárodních nástrojích v oblasti lidských práv,

ZNOVU POTVRZUJÍCE oddanost zásadám právního státu a řádné správy věcí veřejných a přání podporovat hospodářský a sociální rozvoj ve prospěch svých obyvatel s přihlédnutím k požadavkům na ochranu životního prostředí a zásadám udržitelného rozvoje, jakož i k Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, přijaté rezolucí Valného shromáždění OSN č. 70/1 ze dne 25. září 2015,

UZNÁVAJÍCE status Thajska jakožto rozvojové země a s ohledem na příslušné úrovně rozvoje smluvních stran,

UZNÁVAJÍCE potřebu podporovat koncepce a cíle v oblasti nešíření zbraní a odzbrojení prostřednictvím příslušných mezinárodních a regionálních nástrojů, aby bylo možné čelit nebezpečí, které představují zbraně hromadného ničení (ZHN). Konsensuální přijetí rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1540 (2004) podtrhuje závazek celého mezinárodního společenství bojovat proti šíření těchto zbraní. Dne 12. prosince 2003 přijala Evropská rada strategii proti šíření zbraní hromadného ničení a dne 17. listopadu 2003 přijala Rada Evropské unie politiku Evropské unie zaměřenou na prosazování politik nešíření zbraní do vztahů Unie se třetími zeměmi. Thajsko je jakožto člen Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) zakládajícím signatářem Smlouvy o zóně bez jaderných zbraní v jihovýchodní Asii, podepsané v Bangkoku dne 15. prosince 1995,

VZHLEDEM K TOMU, že smluvní strany uznávají vazby mezi odzbrojením, kontrolou zbrojení, mírem a bezpečností a rozvojem a konstatují, že užší spolupráce mezi smluvními stranami při podpoře provádění příslušných mezinárodních nástrojů může vést k pokroku při dosahování cílů udržitelného rozvoje OSN a k bezpečnějšímu světu,

VZHLEDEM K TOMU, že smluvní strany považují terorismus za hrozbu pro celosvětovou bezpečnost a že si přejí posílit dialog a spolupráci v boji proti terorismu v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, zejména s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1373 (2001), smluvní strany znovu potvrzují, že dodržování lidských práv pro všechny a právní stát jsou základem boje proti terorismu,

ZNOVU POTVRZUJÍCE, že nejzávažnější zločiny, které znepokojují mezinárodní společenství jako celek, nesmějí být ponechávány bez trestu a že jejich účinné stíhání musí být zajištěno přijetím opatření na vnitrostátní úrovni a zlepšením celosvětové spolupráce,

ZNOVU POTVRZUJÍCE odhodlání bojovat proti závažným zločinům s mezinárodním dosahem,

UZNÁVAJÍCE význam dohody o spolupráci mezi Evropským hospodářským společenstvím a Indonésií, Malajsií, Filipínami, Singapurem a Thajskem – členskými státy sdružení ASEAN, podepsané dne 7. března 1980, a pozdějších protokolů o přistoupení,

UZNÁVAJÍCE význam posílení stávajícího vztahu mezi smluvními stranami s cílem zlepšit vzájemnou spolupráci a společnou vůli upevnit, prohloubit a diverzifikovat své vztahy v oblastech společného zájmu na základě respektování svrchovanosti, rovnosti, nediskriminace, respektování přirozeného prostředí a vzájemné prospěšnosti,

UZNÁVAJÍCE, že Thajsko a Evropská unie sdílejí společnou snahu o dosažení ekonomik, které účinně využívají zdroje, jsou inkluzivní a inovativní, mají nulové čisté emise a jsou zelené, a že výměna zkušeností s prováděním jejich domácích politik může zlepšit jejich výsledky a urychlit realizaci cílů udržitelného rozvoje OSN,

S VYJÁDŘENÍM svého pevného odhodlání podporovat udržitelný rozvoj ve všech jeho rozměrech, včetně ochrany životního prostředí a účinné spolupráce v boji proti změně klimatu a účinného provádění Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), přijaté v Riu de Janeiru dne 9. května 1992, a Pařížské dohody, přijaté v Paříži dne 12. prosince 2015, jakož i účinnou podporu a provádění mezinárodně uznaných pracovních a sociálních norem,

SE ZAJIŠTĚNÍM, aby v tomto ohledu nikdo nebyl opomenut,

ZDŮRAZŇUJÍCE význam prohloubení vztahů a spolupráce v oblastech, jako je migrace,

POTVRZUJÍCE své přání posílit, v plném souladu s činnostmi prováděnými v regionálních rámcích, vzájemnou spolupráci mezi oběma smluvními stranami na základě společných hodnot a vzájemné prospěšnosti,

UZNÁVAJÍCE význam, který smluvní strany přisuzují zásadám a pravidlům upravujícím mezinárodní obchod, obsaženým zejména v dohodě z Marrákeše zakládající Světovou obchodní organizaci (dále jen „Dohoda o WTO“), uzavřenou v Marrákeši dne 15. dubna 1994, a nutnost jejich transparentního a nediskriminačního uplatňování,

KONSTATUJÍCE, že pokud se smluvní strany rozhodnou v rámci této dohody uzavřít zvláštní dohody v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, které měly být uzavřeny ze strany EU podle hlavy V části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie, nebudou ustanovení těchto budoucích zvláštních dohod závazná pro Irsko, pokud EU spolu s Irskem, pokud jde o jeho příslušné předchozí dvoustranné vztahy, neinformuje Thajsko o tom, že Irsko je těmito budoucími zvláštními dohodami vázáno jako součást EU v souladu s Protokolem č. 21 o postavení Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie. Podobně i jakákoli následná vnitřní opatření EU, jež měla být přijata v souladu s výše uvedenou hlavou V za účelem provedení této dohody, nebudou zavazovat Irsko, pokud neoznámí své přání účastnit se takových opatření či je přijmout v souladu s protokolem č. 21. Rovněž je třeba poznamenat, že na takové budoucí zvláštní dohody nebo taková následná vnitřní opatření EU by se vztahoval Protokol č. 22 o postavení Dánska připojený k uvedeným Smlouvám,

SE DOHODLY TAKTO:

HLAVA I

POVAHA A PŮSOBNOST

ČLÁNEK 1

Obecné zásady

1.    Dodržování zásad demokracie, lidských práv a základních svobod, jak jsou stanoveny ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v jiných příslušných mezinárodních nástrojích v oblasti lidských práv, jakož i zásady právního státu, je jádrem vnitřních a mezinárodních politik smluvních stran a představuje základní prvek této dohody.

2.    Smluvní strany potvrzují svůj závazek podporovat udržitelný rozvoj ve všech jeho rozměrech, spolupracovat při řešení otázek v oblasti změn klimatu a globalizace a přispívat k Agendě pro udržitelný rozvoj 2030.

3.    Smluvní strany znovu potvrzují závazek vůči Pařížské deklaraci o účinnosti pomoci, přijaté v roce 2005, a souhlasí s posílením spolupráce v zájmu dalšího zlepšování výsledků rozvojové spolupráce.

4.    Smluvní strany znovu potvrzují svou oddanost zásadám řádné správy věcí veřejných a boji proti korupci na všech úrovních, zejména s přihlédnutím ke svým mezinárodním závazkům.

5.    Smluvní strany se shodují, že při všech činnostech v oblasti spolupráce v rámci této dohody se zohlední jejich příslušné potřeby a kapacity.

ČLÁNEK 2

Cíle spolupráce

S ohledem na své zavedené partnerství se smluvní strany shodují na vztazích zaměřených do budoucna a založených na strukturovanější a strategičtější perspektivě, společných hodnotách a otázkách společného zájmu a zavazují se vést široký dialog a podporovat další vzájemnou spolupráci ve všech odvětvích společného zájmu. Jejich úsilí se zaměří zejména na:

a)    rozvíjení spolupráce na dvoustranné a mnohostranné úrovni na všech příslušných regionálních a mezinárodních fórech a ve všech organizacích, které se zabývají záležitostmi, na něž se vztahuje tato dohoda;

b)    zahájení spolupráce v boji proti šíření zbraní hromadného ničení;

c)    zahájení dialogu o závažných zločinech s mezinárodním dosahem;

d)    zahájení spolupráce v oblasti předcházení terorismu a nadnárodní trestné činnosti a boje proti nim;

e)    zajištění podmínek pro růst a rozvoj obchodu a investic mezi smluvními stranami k jejich vzájemnému prospěchu a jejich podpory při zajištění dodržování zásad a pravidel WTO a způsobem, který podporuje cíl udržitelného rozvoje a prosazuje udržitelné dodavatelské řetězce a zodpovědné obchodní praktiky;

f)    zahájení spolupráce ve všech oblastech souvisejících s obchodem a investicemi, které jsou předmětem společného zájmu, s cílem podpořit provádění zásad a pravidel WTO, usnadnit udržitelné obchodní a investiční toky a zabránit vzniku překážek pro obchod a investice a takové překážky odstraňovat, a to způsobem, který je v souladu se stávajícími a budoucími regionálními iniciativami EU-ASEAN a s udržitelným rozvojem a doplňuje je;

g)    zahájení spolupráce v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, včetně právního státu a justiční a právní spolupráce, ochrany osobních údajů, migrace, boje proti praní peněz, organizované trestné činnosti a nedovoleným drogám;

h)    zahájení spolupráce ve všech dalších oblastech společného zájmu, zejména v oblasti makroekonomické politiky a finančních institucí, plánování rozvoje, řádné správy v daňové oblasti, boje proti korupci, sociální odpovědnosti podniků, průmyslové politiky a mikropodniků a malých a středních podniků, informační společnosti, vědy, technologií a inovací a nízkouhlíkového, oběhového a ekologického hospodářství, bioekonomiky, změny klimatu, energetiky, dopravy, výzkumu a vývoje, vzdělávání a odborné přípravy, kultury, cestovního ruchu, lidských práv, rovnosti žen a mužů, životního prostředí a přírodních zdrojů, zemědělství a rozvoje venkova, zdraví, statistiky, znalostní společnosti, bezpečnosti potravin, rostlinolékařských a veterinárních otázek, zaměstnanosti a sociálních věcí;

i)    posílení účasti smluvních stran v programech subregionální, regionální a třístranné spolupráce, jež jsou otevřené pro účast druhé smluvní strany;

j)    zvýšení úlohy a zviditelnění smluvních stran v regionech druhé strany, a to cestou různých prostředků, včetně kulturních výměn, využívání informační a komunikační technologie a vzdělávání;

k)    podporu vzájemného porozumění mezi lidmi prostřednictvím spolupráce různých nevládních subjektů, jako jsou skupiny odborníků, akademičtí pracovníci, občanská společnost a média, a to v podobě seminářů, konferencí, mládežnických akcí, práce v kyberprostoru, školení, výměn a dalších činností.

ČLÁNEK 3

Zbraně hromadného ničení

1.    Smluvní strany se domnívají, že šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, jak státními, tak i nestátními aktéry, představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb mezinárodní stability a bezpečnosti. Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a také jejich nosičů prostřednictvím úplného dodržování a vnitrostátního provedení svých stávajících závazků v rámci mezinárodních smluv a dohod o odzbrojení a nešíření a ostatních příslušných mezinárodních závazků v rámci OSN, jako jsou rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Smluvní strany se dohodly, že toto ustanovení představuje základní prvek této dohody.

2.    Smluvní strany se dále dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů a k podpoře provádění mezinárodních nástrojů týkajících se odzbrojení tím, že:

a)    podniknou kroky k přistoupení ke všem ostatním příslušným mezinárodním nástrojům a k jejich plnému provádění;

b)    v souladu se svými příslušnými mezinárodními závazky budou zvyšovat účinnost vnitrostátních kontrol vývozu, v jehož rámci budou prováděny kontroly vývozu a tranzitu zboží souvisejícího se zbraněmi hromadného ničení, včetně případné kontroly koncového použití technologií dvojího užití, pokud jde o zbraně hromadného ničení, a s účinnými prostředky pro právní či správní prosazování, včetně účinných postihů a preventivních opatření v případě porušení kontrol vývozu, zejména prostřednictvím spolupráce a budování kapacit;

c)    budou podporovat úplné a účinné provádění Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), podepsané v Londýně, Moskvě a Washingtonu dne 1. července 1968, jako základního kamene celosvětového režimu nešíření jaderných zbraní a odzbrojení a důležitého prvku v rozvoji mírového využití jaderné energie, Úmluvy o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní (BTWC), podepsané v Londýně, Moskvě a Washingtonu dne 10. dubna 1972, a Úmluvy o chemických zbraních (CWC), podepsané v Paříži a New Yorku dne 13. ledna 1993.

3.    Smluvní strany se dohodly, že zahájí pravidelný dialog, který bude uvedené prvky doprovázet a upevňovat. Tento dialog může probíhat na regionálním základě.

ČLÁNEK 4

Ruční palné a lehké zbraně a jiné konvenční zbraně

1.    Smluvní strany uznávají, že nedovolená výroba, přeprava a oběh ručních palných a lehkých zbraní včetně střeliva a také jejich nadměrné hromadění, nedostatečná správa a zabezpečení zásob a nekontrolované šíření, které mají řadu humanitárních a socioekonomických důsledků, i nadále představují vážnou hrozbu pro mír a mezinárodní bezpečnost, jakož i pro udržitelný rozvoj na individuální, místní, vnitrostátní, regionální a mezinárodní úrovni.

2.    Smluvní strany se dohodly, že budou dodržovat a náležitě provádět příslušné povinnosti týkající se potírání nedovoleného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi, včetně střeliva pro ně, podle stávajících mezinárodních dohod a rezolucí Rady bezpečnosti OSN, jakož i závazky v rámci jiných mezinárodních nástrojů platných v této oblasti, jako je Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi, přijatý Valným shromážděním OSN dne 20. července 2001.

3.    Smluvní strany uznávají význam vnitrostátních kontrolních systémů pro přepravu konvenčních zbraní v souladu se svými mezinárodními závazky a předmětem a účelem Smlouvy o obchodu se zbraněmi (ATT), přijaté rezolucí Valného shromáždění OSN č. 67/234B ze dne 2. dubna 2013. Smluvní strany uznávají důležitost používání těchto kontrol odpovědným způsobem jakožto příspěvek k mezinárodnímu a regionálnímu míru, bezpečnosti a stabilitě a ke zmírnění lidského utrpení, jakož i k zabránění odklonu konvenčních zbraní. Smluvní strany se dohodly, že posílí dialog a spolupráci v oblasti kontroly vývozu.

4.    Smluvní strany se dohodly, že posílí svou spolupráci a budou usilovat o koordinaci, doplňkovost a součinnost svých snah v oblasti prevence a vymýcení nedovoleného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi, přepravy konvenčních zbraní a vnitrostátních kontrolních systémů pro dovoz a vývoz konvenčních zbraní.

ČLÁNEK 5

Závažné trestné činy s mezinárodním dosahem

Smluvní strany znovu potvrzují, že nejzávažnější trestné činy, které znepokojují celé mezinárodní společenství, by neměly zůstat nepotrestány a že jejich stíhání by mělo být zajištěno přijetím příslušných opatření na vnitrostátní či mezinárodní úrovni a zlepšením mezinárodní spolupráce v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy.

ČLÁNEK 6

Spolupráce při předcházení a potírání terorismu

1.    Smluvní strany znovu potvrzují důležitost boje proti terorismu při důsledném dodržování zásad právního státu, mezinárodního práva, zejména Charty OSN, podepsané v San Franciscu dne 26. června 1945, a příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, předpisů v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. V tomto rámci a při zohlednění Celosvětové strategie OSN pro boj proti terorismu, která je obsažena v rezoluci Valného shromáždění OSN č. 60/288 ze dne 8. září 2006, ve znění pozdějších revizí, jakož i společného prohlášení ASEAN-EU o spolupráci za účelem boje proti terorismu, přijatého dne 28. ledna 2003, se strany dohodly na spolupráci v oblasti předcházení a potlačování terorismu ve všech jeho formách a projevech.

2.    Smluvní strany tak činí zejména:

a)    v rámci plného provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1267 (1999), 1373 (2001), 1822 (2008), 2242 (2015), 2396 (2017) a 2462 (2019) a dalších příslušných rezolucí OSN, mezinárodních úmluv a nástrojů;

b)    výměnou informací o teroristických skupinách a jednotlivcích a jejich podpůrných sítích v souladu s mezinárodním právem a svými vnitrostátními právními předpisy;

c)    spoluprací v oblasti prostředků, včetně vybavení, a metod používaných v boji proti terorismu, včetně technických oblastí a vzdělávání, a výměnou zkušeností, pokud jde o předcházení terorismu a náboru teroristů;

d)    spoluprací na prohloubení mezinárodního konsensu ohledně boje proti terorismu a jeho financování a zneužívání informační technologie pro teroristické účely a na dosažení dohody o všeobecné úmluvě o mezinárodním terorismu, která by byla doplněním stávajících nástrojů OSN a dalších platných mezinárodních nástrojů na potírání terorismu;

e)    sdílením osvědčených postupů v oblasti ochrany lidských práv v boji proti terorismu.

HLAVA II

DVOUSTRANNÁ, REGIONÁLNÍ A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

ČLÁNEK 7

Spolupráce v regionálních a mezinárodních organizacích

1.    Smluvní strany se zavazují spolupracovat a vyměňovat si názory v rámci regionálních a mezinárodních fór a organizací, zejména v rámci OSN a jejích specializovaných organizací a agentur, mimo jiné v Mezinárodní organizaci práce (MOP), ve vztazích v rámci dialogu ASEAN-EU, především v kontextu strategického partnerství ASEAN-EU, regionálního fóra ASEAN ARF) a setkání Asie-Evropa (ASEM).

2.    Smluvní strany se zavazují spolupracovat a vyměňovat si názory v hospodářských a jiných souvisejících oblastech na regionálních a mezinárodních fórech a v organizacích, mimo jiné v rámci setkání ASEM, konference UNCTAD, WTO a Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO).

ČLÁNEK 8

Dvoustranná a regionální spolupráce

1.    Smluvní strany se dohodnou, že při řádném důrazu na záležitosti v rámci dvoustranné spolupráce provedou v každé oblasti dialogu a spolupráce podle této dohody související činnosti na dvoustranné nebo regionální úrovni nebo na obou úrovních současně. Při výběru vhodného rámce se smluvní strany budou snažit maximalizovat dopad na všechny zúčastněné strany a posílit jejich zapojení a přitom co nejlépe využít dostupných zdrojů při zohlednění politické a institucionální proveditelnosti a zajištění soudržnosti s dalšími činnostmi, na nichž se podílejí členské státy EU a sdružení ASEAN.

2.    Smluvní strany mohou podle potřeby rozhodnout o rozšíření finanční podpory pro kooperační činnosti v oblastech, na něž se tato dohoda vztahuje nebo jež s ní souvisí, podle svých finančních postupů a zdrojů. Tato spolupráce může zejména zahrnovat organizaci vzdělávacích programů, pracovních setkání a seminářů, výměnu odborníků, studie a další činnosti dohodnuté smluvními stranami.

HLAVA III

SPOLUPRÁCE V OBLASTI OBCHODU A INVESTIC

ČLÁNEK 9

Obecné zásady

1.    Smluvní strany se aktivně účastní dialogu o dvoustranném a mnohostranném obchodu a otázkách souvisejících s obchodem s cílem posílit dvoustranné obchodní vztahy a rozvinout mnohostranný obchodní systém způsobem, který podporuje cíl udržitelného rozvoje.

2.    Smluvní strany se zavazují podporovat rozvoj a diverzifikaci vzájemných obchodních výměn v nejvyšší možné míře a ke svému vzájemnému prospěchu v souladu se zásadami a pravidly WTO. Smluvní strany se zavazují, že dosáhnou lepších podmínek přístupu na trh přijetím opatření ke zlepšení transparentnosti, s ohledem na činnosti vykonávané mezinárodními organizacemi v této oblasti.

3.    Smluvní strany se vzájemně informují o rozvoji obchodu a souvisejících politik a ostatních souvisejících záležitostí, jako např. zemědělské politiky, bezpečnosti potravin, nesazebních opatření, ochrany spotřebitele a politiky životního prostředí, včetně nakládání s odpady.

4.    Smluvní strany podporují dialog a spolupráci k rozvíjení svých obchodních a investičních vztahů, včetně řešení obchodních problémů a dalších otázek v oblastech uvedených v článcích 10 až 19 této dohody.

ČLÁNEK 10

Sanitární a fytosanitární otázky

1.    Smluvní strany spolupracují v otázkách bezpečnosti potravin a sanitárních a fytosanitárních otázkách za účelem ochrany života nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin na území smluvních stran.

2.    Smluvní strany diskutují a vyměňují si informace o svých opatřeních vymezených Dohodou WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření, která vstoupila v platnost se zřízením WTO dne 1. ledna 1995, a tedy včetně norem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, podepsané v Římě dne 6. prosince 1951, Světové organizace pro zdraví zvířat a Komise pro Codex Alimentarius.

3.    Strany se dohodly na závazku spolupráce při budování kapacit v sanitárních a fytosanitárních otázkách. Toto budování kapacit bude odpovídat specifickým potřebám smluvních stran a bude prováděno s cílem pomáhat těmto stranám při dodržování právního rámce druhé strany.

4.    Smluvní strany navážou včasný dialog o sanitárních a fytosanitárních otázkách na žádost jedné ze smluvních stran s cílem zvážit související otázky a další naléhavé otázky.

5.    Smluvní strany určí kontaktní místa pro komunikaci o záležitostech podle tohoto článku.

6.    Smluvní strany této spolupráci přikládají velký význam.

ČLÁNEK 11

Udržitelné potravinové systémy

1.    Smluvní strany spolupracují při podpoře celosvětového přechodu na udržitelné potravinové systémy.

2.    Smluvní strany podporují dialog, činnosti v oblasti budování kapacit a úzkou spolupráci v otázkách společného zájmu s cílem podpořit udržitelné potravinové systémy v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN. Mezi tyto otázky patří mimo jiné:

a)    snížení dopadu potravinových systémů na životní prostředí a klima;

b)    udržitelné zemědělství a potravinové systémy ve všech fázích potravinového řetězce, včetně agroekologie, ekologické produkce, sníženého používání a rizika pesticidů, dobrých životních podmínek zvířat a antimikrobiální rezistence;

c)    snižování ztrát potravin a plýtvání potravinami v celém potravinovém řetězci;

d)    boj proti podvodům v potravinářství.

3.    Smluvní strany určí kontaktní místa pro komunikaci o záležitostech podle tohoto článku.

4.    Smluvní strany této spolupráci přikládají velký význam.

ČLÁNEK 12

Technické překážky obchodu

1.    Smluvní strany podporují využití mezinárodních norem a mezinárodních akreditačních systémů a výměnu informací o normách, technických předpisech a postupech posuzování shody, mimo jiné v rámci Dohody WTO o technických překážkách obchodu, která vstoupila v platnost se zřízením WTO dne 1. ledna 1995.

2.    Smluvní strany posílí spolupráci v oblasti norem, technických předpisů a postupů posuzování shody, včetně budování technických kapacit a spolupráce, s cílem dodržovat opatření týkající se technických překážek obchodu.

3.    Smluvní strany určí kontaktní místo pro koordinaci výměny informací a spolupráce v souladu s tímto článkem a pro usnadnění spolupráce v oblasti regulace mezi smluvními stranami.

ČLÁNEK 13

Celní spolupráce a usnadňování obchodu

1.    Smluvní strany si vyměňují zkušenosti a hledají možnosti, jak zjednodušit dovoz, vývoz a jiné celní režimy, zvyšují transparentnost obchodních předpisů a rozvíjejí celní spolupráci, včetně účinných mechanismů vzájemné správní pomoci. Smluvní strany spolupracují s cílem usnadnit provádění Dohody WTO o usnadnění obchodu, která vstoupila v platnost dne 22. února 2017. Smluvní strany budou věnovat zvláštní pozornost zlepšení bezpečnostního rozměru mezinárodního obchodu, včetně dopravních služeb, a zajištění vyváženého přístupu mezi usnadňováním obchodu, účinnými kontrolami a bojem proti podvodům a nesrovnalostem v celní oblasti.

2.    Aniž jsou dotčeny další formy spolupráce stanovené v této dohodě, smluvní strany prohlašují, že mají zájem zvážit do budoucna možnost uzavřít v institucionálním rámci zřízeném touto dohodou protokol o spolupráci v celní oblasti včetně vzájemné pomoci.

ČLÁNEK 14

Antidumping

1.    Smluvní strany znovu potvrzují svá práva a povinnosti podle článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 a Dohody WTO o provádění článku VI GATT 1994, zejména článku 15 uvedené dohody.

2.    Smluvní strany přikládají spolupráci v oblasti antidumpingu velký význam.

ČLÁNEK 15

Investice

Smluvní strany podporují větší tok investic rozvíjením přitažlivého a příznivého prostředí pro reciproční investice prostřednictvím důsledného dialogu zaměřeného na zlepšení porozumění a spolupráce v oblasti investic, na přezkum správních mechanismů pro usnadnění investičních toků a na podporu transparentnosti, otevřenosti a nediskriminace pro investory v souladu se svými příslušnými právními předpisy a nařízeními.

ČLÁNEK 16

Politika hospodářské soutěže

1.    Smluvní strany podporují efektivní vytvoření a uplatňování pravidel hospodářské soutěže a šíření informací s cílem podporovat transparentnost a právní jistotu pro podniky činné na trzích druhé smluvní strany v souladu se svými příslušnými právními předpisy, nařízeními a vnitřními pravidly.

2.    Obě smluvní strany se snaží spolupracovat ve vzájemně dohodnutých oblastech s cílem zlepšit vzájemné porozumění právním předpisům a politikám druhé strany v oblasti hospodářské soutěže.

ČLÁNEK 17

Služby

Smluvní strany zahájí důsledný dialog zaměřený zejména na výměnu informací ohledně svého regulativního prostředí a současně podporují vzájemný přístup na své trhy, přístup ke zdrojům kapitálu a technologiím a obchod se službami mezi oběma regiony a na trzích třetích zemí.

ČLÁNEK 18

Práva duševního vlastnictví

1.    Smluvní strany si vyměňují informace a zkušenosti o takových záležitostech, jako je používání, podpora, šíření, zefektivnění, řízení, ochrana a efektivní uplatňování práv duševního vlastnictví, předcházení zneužívání těchto práv a boj proti padělání a pirátství, zejména prostřednictvím celní spolupráce a dalších vhodných forem spolupráce, a posílení ochrany těchto práv v souladu se vzájemnou dohodou obou smluvních stran. V souladu se svými právními předpisy a v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami, jichž jsou smluvní strany stranami, budou smluvní strany spolupracovat zejména při prosazování práv duševního vlastnictví a ochraně patentů, zeměpisných označení, ochranných známek, autorských práv a průmyslových vzorů, jakož i při ochraně odrůd rostlin.

2.    Smluvní strany si vzájemně poskytují technickou pomoc v oblasti práv duševního vlastnictví a vzájemně si pomáhají při zlepšování ochrany duševního vlastnictví, prosazování, využívání a obchodního využívání duševního vlastnictví na základě evropských zkušeností a při zlepšování šíření souvisejících znalostí.

3.    Smluvní strany uznávají význam prohlášení z Dohá o Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) a veřejném zdraví, přijatého v Dohá dne 14. listopadu 2001, a znovu potvrzují svůj závazek k němu. Smluvní strany dodržují rozhodnutí Generální rady WTO ze dne 30. srpna 2003 o odstavci 6 prohlášení z Dohá o Dohodě TRIPS a veřejném zdraví a rovněž Protokol, kterým se mění Dohoda TRIPS, přijatý v Ženevě dne 6. prosince 2005, a přispívají k jejich provádění.

ČLÁNEK 19

Digitální obchod

1.    Smluvní strany si vyměňují informace o regulačních záležitostech v souvislosti s digitálním obchodem v souladu se svými příslušnými vnitrostátními právními předpisy, které se týkají:

a)    uznávání a usnadňování interoperabilních elektronických služeb vytvářejících důvěru a autentizačních služeb;

b)    zacházení s přímými marketingovými sděleními;

c)    ochrany spotřebitele;

d)    dalších záležitostí důležitých pro rozvoj digitálního obchodu.

2.    Smluvní strany uznávají globální povahu digitálního obchodu a potvrzují význam aktivní účasti na mnohostranných fórech na podporu rozvoje digitálního obchodu.

HLAVA IV

SPOLUPRÁCE V PROSTORU SVOBODY, BEZPEČNOSTI A PRÁVA

ČLÁNEK 20

Právní stát

1.    Při spolupráci podle této hlavy přikládají smluvní strany zvláštní význam prosazování právního státu a zajištění rovného přístupu ke spravedlnosti pro všechny. Smluvní strany budou ke svému vzájemnému prospěchu plně spolupracovat na účinném fungování institucí v oblasti vymáhání práva a výkonu spravedlnosti.

2.    Spolupráce mezi smluvními stranami bude rovněž zahrnovat vzájemnou výměnu informací o právních systémech a předpisech.

ČLÁNEK 21

Rovnost žen a mužů a posilování postavení žen a dívek

1.    Smluvní strany uznávají nutnost rovnosti žen a mužů a posílení postavení všech žen a dívek jako samostatný cíl, jakož i hnací sílu demokracie, udržitelného a inkluzivního rozvoje, míru a bezpečnosti.

2.    Smluvní strany spolupracují na podpoře rovnosti žen a mužů, plného požívání všech lidských práv ženami a dívkami a posilování jejich postavení, jakož i na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů při provádění této dohody.

3.    Smluvní strany si vyměňují osvědčené postupy a zkoumají další plány spolupráce a případné synergie mezi příslušnými politikami a programy smluvních stran v oblasti rovnosti žen a mužů v souladu s mezinárodními normami a závazky platnými pro smluvní strany, jako je Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW), přijatá Valným shromážděním OSN dne 18. prosince 1979, Pekingská deklarace a akční platforma, přijaté na 4. světové konferenci o ženách v Pekingu dne 15. září 1995, akční program Mezinárodní konference o populaci a rozvoji a výsledky jejích hodnotících konferencí, Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 a rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) a její následné rezoluce o ženách, míru a bezpečnosti.

ČLÁNEK 22

Ochrana osobních údajů a soukromí

1.    Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat s cílem dosáhnout vysoké úrovně ochrany osobních údajů a soukromí a jejího účinného prosazování v souladu se svými závazky vyplývajícími z mezinárodních předpisů v oblasti lidských práv a dalších mezinárodních právních nástrojů v této oblasti, a budou tak usilovat o usnadnění toku osobních údajů mezi smluvními stranami jako klíčového prvku pro další rozvoj obchodních výměn a spolupráce v oblasti prosazování práva v souladu s příslušnými právními předpisy smluvních stran.

2.    Spolupráce v oblasti ochrany osobních údajů a soukromí zahrnuje mimo jiné technickou a právní pomoc v podobě výměny informací a osvědčených postupů, odborné přípravy a odborných znalostí, jakož i podporu spolupráce příslušných dozorových orgánů smluvních stran při prosazování práva, a to i na mnohostranných fórech.

ČLÁNEK 23

Justiční a právní spolupráce

1.    Smluvní strany zlepší stávající spolupráci v oblasti vzájemné právní pomoci a vydávání na základě příslušných mezinárodních dohod, které jsou pro ně závazné. Smluvní strany podle potřeby posílí stávající mechanismy a zváží vytvoření nových mechanismů k usnadnění mezinárodní spolupráce v této oblasti, zejména prostřednictvím užšího zapojení do dalších příslušných mezinárodních sítí pro právní spolupráci.

2.    Smluvní strany usilují o rozvoj justiční spolupráce v občanských a obchodních záležitostech, zejména co se týká provádění jejich povinností v rámci mnohostranných úmluv o justiční spolupráci v občanskoprávních věcech, včetně úmluv Haagské konference o mezinárodním právu soukromém.

3.    Smluvní strany spolupracují na podpoře bezpečného a účinného předávání příslušných soudních písemností a provádění důkazů a případně výslechů prostřednictvím videokonference, jakož i na ochraně osobních údajů pro účely mezinárodní justiční spolupráce.

ČLÁNEK 24

Konzulární ochrana

Smluvní strany se dohodly na pravidelných výměnách s cílem dále usnadnit poskytování konzulární ochrany a koordinovat úsilí v oblasti konzulární pomoci, zejména v době krize.

ČLÁNEK 25

Spolupráce v oblasti migrace

1.    Smluvní strany znovu potvrzují význam komplexního zapojení do všech otázek souvisejících s migrací, včetně legální migrace v souladu s pravomocemi EU a členských států, řízení migračních toků s ohledem na nelegální migraci, prvotních příčin nelegální migrace, mezinárodní ochrany a předcházení nelegální migraci, převaděčství a obchodování s lidmi a boje proti nim.

2.    Spolupráce mezi smluvními stranami se uskutečňuje vzájemně přijatelným a komplexním způsobem v souladu s jejich příslušnými mezinárodními závazky a platnými vnitrostátními právními předpisy. Spolupráce se mimo jiné zaměří na:

a)    řešení prvotních příčin nelegální migrace;

b)    rozvoj pravidel a postupů zaměřených na poskytování mezinárodní ochrany osobám v nouzi v souladu s mezinárodním právem při zajištění dodržování zásady nenavracení, lidskosti a mezinárodní solidarity a spolupráce, sdílení zátěže a odpovědnosti;

c)    pravidla přijímání, jakož i práva a status přijatých osob v souladu s těmito pravidly, spravedlivé zacházení s legálně pobývajícími cizími státními příslušníky, vzdělávání a odbornou přípravu, opatření proti rasismu a xenofobii;

d)    zavedení účinné a preventivní politiky proti nelegální migraci, převaděčství a obchodování s lidmi v souladu s Úmluvou OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Palermská úmluva), přijatou rezolucí Valného shromáždění OSN č. 55/25 ze dne 15. listopadu 2000, a jejími protokoly, které vstoupily v platnost pro smluvní strany, včetně způsobů potírání sítí převaděčů, rozbití zločineckých sítí zapojených do obchodování s lidmi a ochrany obětí tohoto obchodu;

e)    návrat, pokud možno dobrovolný, za bezpečných, lidských a důstojných podmínek, osob nelegálně pobývajících, včetně prosazování jejich dobrovolného a trvalého návratu, a zpětné přebírání těchto osob v souladu s odstavcem 3;

f)    otázky, které se považují za věc společného zájmu v oblasti víz a bezpečnosti cestovních dokladů;

g)    otázky, které se považují za věc společného zájmu v oblasti správy hranic.

3.    V rámci spolupráce za účelem prevence a kontroly nedovolené migrace, a aniž je dotčena nezbytnost ochrany obětí obchodu s lidmi, smluvní strany dále souhlasí s tím, že:

a)    Thajsko převezme své státní příslušníky, kteří nesplňují platné podmínky pro vstup na území některého z členských států či pro přítomnost nebo pobyt na něm, nebo kteří tyto podmínky splňovat přestali, a to na žádost dotčeného členského státu a bez dalších náležitostí a bez zbytečného odkladu;

b)    kterýkoli z členských států na žádost Thajska a bez dalších náležitostí a bez zbytečného odkladu zpětně převezme své státní příslušníky, kteří nesplňují platné podmínky pro vstup na území Thajska či pro přítomnost nebo pobyt na něm, nebo kteří tyto podmínky splňovat přestali;

c)    členské státy a Thajsko vydávají pro tyto účely cestovní doklady. Pokud nejsou předloženy žádné průkazy nebo jiné doklady potvrzující státní příslušnost, poskytnou odpovědná diplomatická a konzulární zastoupení daného členského státu nebo Thajska na žádost Thajska nebo daného členského státu plnou součinnost za účelem neprodleného prokázání státní příslušnosti.

4.    Smluvní strany se dohodly, že v rámci konzultací o otázkách migrace zahájí dialog o zpětném přebírání osob, který může na žádost jedné ze smluvních stran vést, pokud to podmínky dovolí, k uzavření dohody o zpětném přebírání osob, včetně používání cestovního dokladu Evropské unie 1 . Smluvní strany mohou rovněž zvážit zahájení dialogu o usnadnění pohybu osob, který může na žádost jedné ze smluvních stran vést, pokud to podmínky dovolí, k uzavření dohody o zjednodušení vízového režimu pro občany členských států a Thajska.

ČLÁNEK 26

Humanitární spolupráce

Smluvní strany usilují o další spolupráci ve všech otázkách týkajících se humanitární spolupráce a pomoci, včetně vysídlených osob a podpory při budování kapacit pro úředníky, kteří se zabývají vysídlenými osobami ve svých regionech. Spolupráce mezi smluvními stranami se uskutečňuje na základě vzájemné přijatelnosti a na individuálním základě v souladu s příslušnými mezinárodními normami platnými pro smluvní strany a humanitárními zásadami lidskosti, nestrannosti, nezávislosti a neutrality. Toto úsilí musí i nadále zohledňovat komplexní pohled na základní příčiny vysídlení a jejich pochopení a hledání udržitelných řešení. Smluvní strany se zavazují posílit vazbu mezi humanitární a rozvojovou oblastí.

ČLÁNEK 27

Boj proti organizované trestné činnosti a korupci

Smluvní strany se dohodly na spolupráci v boji proti nadnárodní organizované, hospodářské a finanční trestné činnosti, závažné trestné činnosti 2 a korupci a v boji proti sexuálnímu zneužívání dětí. Cílem této spolupráce je zejména provádění a prosazování příslušných mezinárodních norem a právních nástrojů, jichž jsou smluvní strany stranami, jako je Palermská úmluva a její doplňující protokoly a Úmluva OSN proti korupci, přijatá rezolucí Valného shromáždění OSN č. 58/4 ze dne 31. října 2003.

ČLÁNEK 28

Spolupráce při předcházení a potírání
praní peněz a financování terorismu

1.    Smluvní strany se dohodly na tom, že je nutné spolupracovat na účinném předcházení zneužívání jejich finančních systémů pro účely praní peněz a financování terorismu a bojovat proti němu v souladu s jejich právními předpisy.

2.    Smluvní strany se dohodly, že se zapojí do vypracování a provádění zákonů, pravidel a předpisů pro boj proti praní peněz a financování terorismu v souladu s normami vypracovanými mezinárodními orgány působícími v této oblasti, jako je Finanční akční výbor (FATF). Cílem spolupráce podle odstavce 1 je rovněž podpora výměny příslušných informací v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

ČLÁNEK 29

Spolupráce v oblasti protidrogové politiky

1.    Smluvní strany spolupracují v souladu se svými právními předpisy na zajištění komplexního, vyváženého a integrovaného přístupu založeného na důkazech prostřednictvím účinné spolupráce a koordinace mezi příslušnými orgány, včetně orgánů v oblasti zdravotnictví, justice a vnitra a dalších příslušných odvětví, s cílem omezit nabídku nedovolených drog a obchodování s nimi a poptávku po nich, jakož i jejich dopad na uživatele drog a společnost jako celek a na dosažení účinnější protidrogové preventivní politiky a zabránění zneužívání prekursorů drog, včetně „prekursorů na zakázku“, používaných k nedovolené výrobě omamných a psychotropních látek a nových psychoaktivních látek.

2.    Smluvní strany se dohodnou na způsobech spolupráce pro dosažení těchto cílů. Opatření vycházejí ze společně dohodnutých zásad stanovených v úmluvách OSN o kontrole drog a ze všech mezinárodních závazků příslušných smluvních stran v oblasti kontroly drog.

3.    Spolupráce mezi smluvními stranami zahrnuje mimo jiné technickou a správní pomoc, školení zaměstnanců, výzkum v oblasti drog, sdílení informací a zkušeností ohledně využívání informačních technologií v oblasti kontroly drog, jakož i ohledně inovativních přístupů k protidrogové politice, spolupráci v oblasti soudnictví a prosazování práva a prevenci zneužívání prekursorů drog, včetně „prekursorů na zakázku“, používaných k nedovolené výrobě omamných a psychotropních látek a nových psychoaktivních látek. Smluvní strany se mohou dohodnout na zahrnutí dalších oblastí, k nimž patří výměna osvědčených postupů nebo informací o prevenci, léčbě, rehabilitaci, snižování škod a monitorování drogové závislosti, lécích pro substituční léčbu, jakož i dalších opatření k posílení spolupráce v oblasti kontroly prekursorů drog, forenzních věd, finančního vyšetřování souvisejícího s drogami a alternativního rozvoje.

HLAVA V

SPOLUPRÁCE V DALŠÍCH OBLASTECH

ČLÁNEK 30

Lidská práva

1.    Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat při podpoře a ochraně lidských práv na základě zásady vzájemné shody a vzájemného respektu. Smluvní strany podporují pravidelný smysluplný a široce pojatý dialog o lidských právech.

2.    Tato spolupráce může mimo jiné zahrnovat:

a)    budování kapacit pro provádění mezinárodních nástrojů v oblasti lidských práv, které se vztahují na smluvní strany, a pro posílení provádění akčních plánů týkajících se lidských práv;

b)    podporu dialogu a výměny kontaktů a informací o lidských právech;

c)    posílení konstruktivní spolupráce mezi smluvními stranami v rámci orgánů OSN pro lidská práva.

3.    Smluvní strany spolupracují na posilování demokratických zásad, právního státu a řádné správy věcí veřejných. Tato spolupráce může zahrnovat:

a)    posílení spolupráce mezi národními a regionálními institucemi zabývajícími se lidskými právy, právním státem a řádnou správou věcí veřejných;

b)    spolupráci a koordinaci s cílem posílit demokratické zásady, lidská práva a právní stát, včetně rovnosti před zákonem, přístupu osob k účinné právní pomoci a práva na spravedlivý proces, řádný proces a přístup ke spravedlnosti, v souladu s jejich závazky vyplývajícími z mezinárodního práva v oblasti lidských práv.

ČLÁNEK 31

Spolupráce mezi finančními sektory

Smluvní strany se dohodly, že budou podle svých potřeb a v rámci svých programů a právních předpisů podporovat spolupráci mezi finančními institucemi.

ČLÁNEK 32

Dialog o makroekonomické politice

Smluvní strany se dohodly, že posílí dialog mezi svými orgány a budou spolupracovat při výměně zkušeností v oblasti makroekonomických politik, zejména v oblastech hospodářské integrace.

ČLÁNEK 33

Řádná správa věcí veřejných v oblasti daní

Smluvní strany v zájmu posílení a rozvoje hospodářských činností a s přihlédnutím k potřebě rozvíjet vhodný regulační rámec uznávají zásady řádné správy v oblasti daní, včetně celosvětových norem v oblasti daňové transparentnosti a výměny informací, spravedlivého zdanění a minimálních norem proti erozi základu daně a přesouvání zisku, a zavazují se k jejich provádění. Smluvní strany budou prosazovat řádnou správu v oblasti daní, zlepšovat mezinárodní spolupráci v daňové oblasti, vypracovávat opatření pro účinné provádění výše uvedených zásad a usnadňovat výběr daňových výnosů za účelem předcházení daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem.

ČLÁNEK 34

Průmyslová politika a spolupráce mikropodniků a malých a středních podniků

Smluvní strany se s ohledem na své příslušné hospodářské politiky a cíle dohodly, že budou podporovat spolupráci v oblasti průmyslové politiky, která podporuje inkluzivní a udržitelné výrobní činnosti zaměřené na rozvoj, vytváření důstojných pracovních míst, podnikání, tvořivost a inovace, jakož i odolnost dodavatelského řetězce a přístup k financování ve všech oblastech, které považují za vhodné, s cílem zlepšit formalizaci mezinárodních trhů a přístup na ně, konkurenceschopnost a růst mikropodniků a malých a středních podniků, mimo jiné prostřednictvím:

a)    výměny informací a zkušeností týkajících se vytváření rámcových podmínek pro zlepšení konkurenceschopnosti mikropodniků a malých a středních podniků;

b)    podpory kontaktů mezi hospodářskými subjekty, podpory společných investic a zakládání společných podniků a informačních sítí, zejména prostřednictvím stávajících horizontálních programů EU, především podněcováním transferů know-how a technologií mezi partnery;

c)    poskytování informací, stimulace inovací a výměny osvědčených postupů týkajících se přístupu k financování a na trh;

d)    podpory budování kapacit mikropodniků a malých a středních podniků s cílem umožnit jejich hladší integraci do globální ekonomiky a dodavatelských řetězců;

e)    usnadnění a podpory činností, které vyvíjejí mikropodniky a malé a střední podniky smluvních stran;

f)    prosazování sociální odpovědnosti podniků a podpory zodpovědných obchodních praktik, včetně udržitelné spotřeby a výroby.

ČLÁNEK 35

Usnadňování obchodní spolupráce

Smluvní strany usnadňují a podporují příslušné činnosti spolupráce vyvíjené jejich soukromým sektorem.

ČLÁNEK 36

Spolupráce v oblasti informačních a komunikačních technologií

1.    Smluvní strany uznávají, že informační a komunikační technologie (IKT) jsou klíčovou součástí moderního života a mají zásadní význam pro hospodářský a sociální rozvoj. Smluvní strany souhlasí s tím, že si budou v této oblasti za účelem podpory hospodářského a sociálního rozvoje a lidských práv a základních svobod vyměňovat názory na své politiky.

2.    Spolupráce v této oblasti se zaměřuje mimo jiné na:

a)    účast na různých regionálních dialozích o různých aspektech informační společnosti, zejména o politikách a regulaci v oblasti elektronických komunikací včetně všeobecných služeb, licencí a všeobecných povolení, ochrany osobních údajů a nezávislosti a efektivnosti regulačního orgánu;

b)    propojení a interoperabilitu mezi výzkumnými sítěmi a službami smluvních stran a jihovýchodní Asie;

c)    normalizaci a šíření nových IKT;

d)    podporu spolupráce mezi smluvními stranami při výzkumu v oblasti IKT;

e)    společné výzkumné projekty v oblasti IKT, zejména prostřednictvím rámcových výzkumných programů Unie. Spolupráce mezi smluvními stranami by se týkala zejména těchto oblastí: elektronické veřejné správy, mobilních aplikací, animací a multimédií;

f)    problémy/aspekty bezpečnosti IKT, včetně podpory internetové bezpečnosti, boje proti kyberkriminalitě, dezinformacím a zneužívání informačních technologií a všech forem elektronických médií.

3.    Spolupráce mezi podniky je podporována v souladu s příslušnými právními předpisy smluvních stran.

4.    Smluvní strany spolupracují v oblasti kybernetické bezpečnosti prostřednictvím výměny informací o strategiích, politikách a osvědčených postupech v souladu se svými právními předpisy a mezinárodními závazky.

5.    Smluvní strany podporují výměnu informací o kybernetické bezpečnosti v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, iniciativ na zvyšování povědomí, používání svých příslušných norem a technických specifikací pro účely řízení kybernetických bezpečnostních rizik a kybernetické bezpečnosti produktů a služeb IKT, včetně certifikace kybernetické bezpečnosti, jakož i souvisejících politik výzkumu a vývoje.

ČLÁNEK 37

Spolupráce v oblasti vědy, technologií a inovací

1.    Smluvní strany se zavazují spolupracovat na poli vědy, technologií a inovací v oblastech společného zájmu při zohlednění svých příslušných politik. Spolupráce posílí podporu mnohostranných a regionálních výzkumných a inovačních iniciativ, které mají přinést nová řešení ekologických, digitálních, zdravotních, sociálních a inovačních výzev. Společná opatření budou zapotřebí zejména k předcházení budoucím celosvětovým zdravotním krizím, zejména novým infekčním nemocem, a ke společnému závazku budovat zdravější, bezpečnější, spravedlivější a udržitelnější svět. Oblasti spolupráce mohou zahrnovat mimo jiné hledání řešení globálních výzev, k nimž patří změna klimatu, krize v oblasti biologické rozmanitosti, znečištění, vyčerpání zdrojů nebo infekční nemoci, a to i v krizových situacích, a řešení umožňující ekologickou a digitální transformaci. Iniciativy by měly ukázat vedoucí postavení na světové scéně v oblasti klimatu a životního prostředí.

2.    Cílem této spolupráce je:

a)    podporovat kontinuitu vědeckých, technologických a inovačních programů a hospodářský rozvoj, znalostní společnost, kvalitu života a udržitelné životní prostředí;

b)    podporovat výměny informací a know-how v oblasti vědy, technologií a inovací, zejména pokud jde o provádění politik a programů;

c)    podporovat trvalé vztahy mezi vědeckými komunitami, výzkumnými středisky, univerzitami a průmyslem smluvních stran;

d)    podporovat rozvoj lidských zdrojů;

e)    podporovat společný výzkum v rámci vědeckotechnické spolupráce a prosazovat spravedlivý přístup k výsledkům výzkumu, partnerství a společné vlastnictví výsledků výzkumu v souladu s pravidly práv duševního vlastnictví, jakož i společnými hodnotami a zásadami a dohodnutými rámcovými podmínkami.

3.    Spolupráce má podobu společných výzkumných projektů a výměn, setkání a vzdělávání vědců prostřednictvím programů mezinárodní mobility a zajišťuje co největší šíření výsledků výzkumu. Veškeré duševní vlastnictví, které je výsledkem společného výzkumu a činností, se sdílí za vzájemně dohodnutých podmínek.

4.    Smluvní strany upřednostňují zapojení svých vládních agentur, vysokoškolských institucí, výzkumných středisek a výrobních odvětví, zejména malých a středních podniků, do této spolupráce.

5.    Smluvní strany souhlasí s tím, že budou vyvíjet veškeré úsilí o zvýšení informovanosti veřejnosti o možnostech, které nabízejí jejich programy spolupráce v oblasti vědy, technologií a inovací.

ČLÁNEK 38

Změna klimatu

1.    Smluvní strany mají za to, že změna klimatu představuje existenciální hrozbu pro lidstvo, a opakují svůj závazek posílit globální reakci na tuto hrozbu. Smluvní strany znovu potvrzují svůj závazek dosáhnout cílů úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody. Každá smluvní strana proto účinně provádí úmluvu UNFCCC a Pařížskou dohodu.

2.    Cílem smluvních stran je posílit globální reakci na změnu klimatu a její dopady. Smluvní strany rovněž posílí spolupráci v oblasti politik, které mají pomoci zmírnit změnu klimatu a přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu, včetně vzestupu hladiny moří, a nastavit své ekonomiky, včetně finančních toků, směrem k nízkým emisím skleníkových plynů a rozvoji odolnému vůči změně klimatu, a to v souladu s Pařížskou dohodou.

3.    Cílem této spolupráce je:

a)    posílit kapacitu a schopnost zvládat výzvy související se změnou klimatu, a to na základě vnitrostátních potřeb a v reakci na ně;

b)    posílit budování kapacit při plnění vnitrostátně stanovených příspěvků a vnitrostátních adaptačních plánů a dalších zmírňujících opatření v oblastech společného zájmu na podporu udržitelného a nízkouhlíkového růstu;

c)    podporovat spolupráci a dialog o financování opatření v oblasti klimatu a o rozvoji finančních mechanismů pro řešení změny klimatu, včetně zapojení soukromého sektoru;

d)    přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu, včetně začlenění adaptačních opatření do strategií a plánování rozvoje smluvních stran na všech úrovních;

e)    podporovat spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje a technologií pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;

f)    podporovat zvyšování informovanosti, mimo jiné u nejzranitelnějších skupin obyvatelstva a osob žijících v ohrožených oblastech, usnadňovat účast veřejnosti v reakci na změnu klimatu a v tomto ohledu začlenit analýzu genderových důsledků změny klimatu;

g)    podporovat spolupráci a dialog o vývoji ekonomických nástrojů pro řešení změny klimatu, jako je stanovení cen uhlíku, a případně dalších;

h)    podporovat rozvoj strategií snižování a řízení rizik katastrof, včetně strategií pro zranitelné oblasti a komunity.

ČLÁNEK 39

Energetika

1.    Smluvní strany usilují o posílení spolupráce v odvětví energetiky s cílem:

a)    zajistit všeobecný přístup k cenově dostupným, spolehlivým a udržitelným energetickým službám a výrazně zvýšit podíl obnovitelné energie v celosvětové skladbě energie;

b)    rozvíjet nové, udržitelné, inovativní a obnovitelné formy energie, včetně biopaliv a biomasy, větrné, solární a geotermální energie, jakož i výroby vodní energie, a zároveň si uvědomovat význam diverzifikace dodávek energie v zájmu posílení energetické bezpečnosti;

c)    podporovat vypracování politik k zajištění větší konkurenceschopnosti energie z obnovitelných zdrojů;

d)    dosáhnout racionálního využívání energie a zlepšení energetické účinnosti na straně nabídky i poptávky podporou energetické účinnosti při výrobě, přepravě, distribuci a konečném užití energie;

e)    podporovat spolupráci v oblasti technologií čisté energie, včetně výzkumné spolupráce, zejména v oblasti obnovitelných zdrojů energie, skladování energie a dekarbonizace využívání fosilních paliv;

f)    podporovat nízkouhlíkovou výrobu energie, která přispívá k přechodu na čistou energii v souladu s cíli Pařížské dohody;

g)    posilovat budování kapacit a podporovat investice do energetických infrastruktur a technologií čisté energie s ohledem na zásadu transparentnosti;

h)    podporovat hospodářskou soutěž a příznivé investiční prostředí na trhu s energií.

2.    Za tímto účelem smluvní strany souhlasí s tím, že budou podporovat kontakty a společný výzkum ke vzájemnému prospěchu, a to i prostřednictvím regionální energetické spolupráce. Vzhledem k Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížské dohodě jako zastřešujícímu rámci, jímž se partnerství řídí, smluvní strany berou na vědomí, že je třeba řešit vazby mezi dostupným přístupem k čistým energetickým službám a udržitelným rozvojem. Tyto činnosti lze podporovat mimo jiné ve spolupráci s Energetickou iniciativou Evropské unie.

ČLÁNEK 40

Doprava

1.    Smluvní strany usilují o spolupráci v příslušných oblastech dopravní politiky s cílem podporovat udržitelnou dopravu, jakož i kvalitní, spolehlivou, udržitelnou a odolnou infrastrukturu, včetně regionální a přeshraniční infrastruktury, v souladu s příslušnými mezinárodními normami a zásadami, které se vztahují na obě smluvní strany, zlepšovat pohyb zboží a cestujících, podporovat hospodářský rozvoj a dobré životní podmínky lidí se zaměřením na cenově dostupný a spravedlivý přístup pro všechny, podporovat bezpečnost a zabezpečení námořní a letecké dopravy, podporovat ochranu životního prostředí a zvyšovat účinnost svých dopravních systémů.

2.    Cílem spolupráce mezi smluvními stranami v této oblasti je podpora:

a)    výměny informací o dopravních politikách a postupech, zejména pokud jde o bezpečné, cenově dostupné, přístupné a udržitelné systémy městské a veřejné dopravy pro všechny, se zvláštním zřetelem na potřeby osob ve zranitelném postavení (včetně žen, dětí, osob se zdravotním postižením a starších osob), pozemní dopravu, námořní dopravu, leteckou dopravu, dopravní logistiku a propojení a interoperabilitu multimodálních dopravních sítí;

b)    civilního využívání globálních satelitních navigačních systémů s důrazem na otázky společného prospěchu týkající se regulace, průmyslu a rozvoje trhu; v tomto ohledu bude zváženo využití evropského globálního družicového navigačního systému, aby se maximalizovaly výhody pro obě smluvní strany;

c)    dialogu zaměřeného na zvýšení bezpečnosti letectví, sítí infrastruktury letecké dopravy a provozu za účelem rychlého, účinného, udržitelného a bezpečného pohybu osob a zboží a na prozkoumání možností pro další rozvoj vztahů v oblasti letecké dopravy. Spolupráce v oblasti civilní letecké dopravy by měla být dále podporována;

d)    dialogu v oblasti služeb námořní dopravy v oblastech společného zájmu, zejména za účelem: usnadnění a spolupráce při odstraňování všech překážek, které by mohly bránit rozvoji námořního obchodu, a zlepšení podmínek, za nichž se uskutečňuje námořní nákladní doprava mezi přístavy smluvních stran; poskytování neomezeného přístupu k mezinárodnímu obchodu a dopravnímu styku s třetími zeměmi na komerčním základě; zvýšení konkurenceschopnosti odvětví námořní dopravy smluvních stran a poskytování nediskriminačního zacházení plavidlům plujícím pod vlajkou členského státu nebo Thajska nebo provozovaným státními příslušníky nebo společnostmi druhé smluvní strany ve srovnání se zacházením poskytovaným jejím vlastním plavidlům, pokud jde o přístup do přístavů, k pomocným službám a přístavním službám, včetně úlohy námořní dopravy při rozvoji účinného dopravního řetězce;

e)    zavádění norem v oblasti bezpečnosti, ochrany a zabránění a snižování znečišťování moří, zejména pokud jde o námořní dopravu, v souladu s mezinárodními úmluvami, které jsou platné pro smluvní strany, včetně spolupráce na příslušných mezinárodních fórech s cílem zajistit lepší prosazování mezinárodních předpisů.

ČLÁNEK 41

Cestovní ruch

1.    Smluvní strany se řídí příslušnými mezinárodními pokyny pro udržitelný cestovní ruch a usilují o zlepšení výměny informací a zavedení osvědčených postupů s cílem zajistit vyvážený rozvoj udržitelného cestovního ruchu, který vytváří pracovní místa a podporuje místní kulturu a produkty, a podporovat rozvoj nástrojů pro sledování dopadů udržitelného rozvoje na udržitelný cestovní ruch.

2.    Smluvní strany se dohodly na rozvoji spolupráce při ochraně a maximálním využívání přírodního a kulturního dědictví zmírňováním negativních dopadů cestovního ruchu, zejména vykořisťování lidí, především dětí, v jakékoli formě, respektováním volně žijících živočichů, rostlin, biologické rozmanitosti a ekosystémů a zvyšováním kladného přínosu odvětví cestovního ruchu k udržitelnému rozvoji místních společenství, mimo jiné rozvojem udržitelného cestovního ruchu, při zachování integrity a zájmů místních a tradičních společenství a zlepšením vzdělávání v odvětví cestovního ruchu.

ČLÁNEK 42

Vzdělávání a kultura

1.    Smluvní strany se dohodly, že budou podporovat spolupráci v oblasti vzdělávání a kultury, která bude náležitě respektovat jejich různorodost, s cílem zlepšovat vzájemné porozumění a znalosti o svých kulturách a jazycích.

2.    Smluvní strany usilují o přijetí vhodných opatření na podporu přínosu vzdělávání a kultury k odborné přípravě v oblasti udržitelného rozvoje a kulturních výměn a o provádění společných iniciativ v těchto oblastech, včetně společného pořádání kulturních akcí. V tomto ohledu se smluvní strany rovněž dohodly, že budou nadále podporovat činnosti nadace Asie-Evropa (ASEF).

3.    Smluvní strany se dohodly na úzké spolupráci v rámci příslušných mezinárodních fór, jako je Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), s cílem posílit ochranu hmotného a nehmotného kulturního dědictví, zejména v kontextu Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, přijaté na generální konferenci UNESCO dne 16. listopadu 1972, a Úmluvy o zachování nehmotného kulturního dědictví, přijaté na generální konferenci UNESCO dne 17. října 2003, přičemž přikládají význam podpoře kulturní rozmanitosti pro rozvoj umění a kreativní ekonomiky založené na znalostech.

4.    Smluvní strany dále podporují opatření zaměřená na vytváření kontaktů mezi svými odbornými agenturami a na podporu výměny informací, know-how, studentů, akademických pracovníků a odborníků a dále podporují vazby mezi skupinami odborníků. Při spolupráci a využívání technických zdrojů se využijí možnosti, které nabízejí programy Unie v jihovýchodní Asii v oblasti vzdělávání a kultury, jakož i zkušenosti, které smluvní strany v této oblasti získaly. Smluvní strany se rovněž dohodly na prohloubení spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání a na podpoře provádění programu Erasmus+, jakož i na výměně osvědčených postupů v oblasti politik mládeže a práce s mládeží.

ČLÁNEK 43

Životní prostředí a přírodní zdroje

1.    Smluvní strany se shodují, že je třeba spolupracovat v oblasti ochrany životního prostředí a směřovat k nízkouhlíkovému, odolnému a oběhovému hospodářství, které účinně využívá zdroje, včetně biohospodářství, oddělit hospodářský růst od zhoršování životního prostředí a udržitelným způsobem chránit a spravovat přírodní zdroje a podporovat biologickou rozmanitost jako základ pro rozvoj současných i budoucích generací.

2.    Smluvní strany se dohodly, že předmětem spolupráce v oblasti životního prostředí a přírodních zdrojů bude účinné využívání zdrojů, zachování životního prostředí a zlepšení jeho stavu s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje. Při realizaci spolupráce budou smluvní strany usilovat o provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a o účinné provádění příslušných mnohostranných dohod v oblasti životního prostředí, včetně Pařížské dohody.

3.    Smluvní strany usilují o pokračování a posílení spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí, zejména pokud jde o:

a)    podporu povědomí o problematice životního prostředí a řádné správy v oblasti životního prostředí, včetně vyšší a smysluplné účasti místních společenství na ochraně životního prostředí a úsilí o udržitelný rozvoj;

b)    přechod na oběhové hospodářství s cílem zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu, maximalizovat účinnost zdrojů a minimalizovat vznik odpadů, zejména plastových, aby se zabránilo znečištění moří plasty a mikroplasty;

c)    začlenění hodnot ekosystémů a biologické rozmanitosti do vnitrostátního a místního plánování, strategií a účtů pro snižování chudoby a podporu provádění příslušných mnohostranných environmentálních dohod, včetně dohod o biologické rozmanitosti a mezinárodním obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami;

d)    ochranu, zachování a obnovu půdy a udržitelné hospodaření s půdou s cílem dosáhnout světa, který je neutrální z hlediska degradace půdy;

e)    spolupráci na udržitelném hospodaření s lesy a zlepšování správy lesů, včetně příspěvků k regionální spolupráci v boji proti nezákonné těžbě dřeva a souvisejícímu obchodu, odlesňování a znehodnocování lesů, a to i prostřednictvím podpory dodavatelských řetězců v zemědělských komoditách bez odlesňování, podpory ochrany, zalesňování, opětovného zalesňování, obnovy a zvyšování zásob uhlíku v lesích. To může zahrnovat uzavření dohody o dobrovolném partnerství pro prosazování práva, správu a obchod v lesnictví;

f)    účinnou správu národních parků a vymezení a ochranu oblastí s bohatou biologickou rozmanitostí a křehkými ekosystémy, s náležitým ohledem na místní společenství žijící v těchto oblastech nebo v jejich blízkosti a na ohrožené a bezprostředně ohrožené druhy;

g)    ochranu a udržitelné řízení pobřežních a mořských zdrojů, včetně chráněných mořských oblastí a mořského prostředí;

h)    zamezení nezákonnému přeshraničnímu pohybu chemických látek, pevného a elektronického odpadu a mořského odpadu, látek poškozujících ozonovou vrstvu a ohrožených a bezprostředně ohrožených druhů, zamezení znečištění vody, půdy, ovzduší a hlukovému znečištění;

i)    zajištění inkluzivního, odolného a ekologického nakládání s chemickými látkami a odpady;

j)    podporu spolupráce v oblasti udržitelného hospodaření s vodou a kanalizace s cílem zajistit dostupnost, kvalitu a účinnost vody;

k)    podporu ekologických inovací a čistých technologií s cílem podpořit a zavádět ekologické technologie, udržitelné výrobky a služby, a to i prostřednictvím vhodných daňových a finančních pobídek;

l)    podporu využívání systémů pozorování Země v otázkách životního prostředí, jakož i souvisejícího budování kapacit a sdílení zkušeností.

ČLÁNEK 44

Správa oceánů

1.    Smluvní strany posílí dialog a spolupráci v otázkách správy oceánů s cílem podpořit dlouhodobé zachování a udržitelné řízení živých mořských zdrojů a mořských ekosystémů.

2.    Smluvní strany posílí spolupráci v oblasti ochrany, řízení a udržitelného využívání živých mořských zdrojů, jak je definováno v Úmluvě OSN o mořském právu z roku 1982, přijaté na třetí konferenci o mořském právu dne 10. prosince 1982, a v kodexu chování organizace FAO pro odpovědný rybolov, přijatém rezolucí konference FAO č. 4/95 ze dne 31. října 1995. Smluvní strany se zavazují spolupracovat při podpoře provádění cílů Dohody Organizace spojených národů o provedení ustanovení Úmluvy OSN o mořském právu o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací pomocí mezinárodních opatření na zachování a řízení rybářskými plavidly na volném moři.

3.    Smluvní strany se dále dohodly na spolupráci:

a)    při podpoře provádění Dohody FAO o opatřeních přístavních států k předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „rybolov NNN“);

b)    s regionálními organizacemi pro řízení rybolovu nebo s ujednáními, jichž jsou členy, pozorovateli nebo spolupracujícími nesmluvními stranami, a v jejich rámci s cílem podpořit zachování a udržitelné řízení živých mořských zdrojů a jejich ekosystémů;

c)    v boji proti rybolovu NNN a činnostem souvisejícím s rybolovem pomocí komplexních, účinných a transparentních opatření, včetně sdílení zkušeností, podpory budování kapacit a výměny informací o nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činnostech, případně s ohledem na důvěrnost údajů a vnitrostátní právní předpisy;

d)    při prosazování základních zásad a práv v práci v odvětví rybolovu a mořských plodů a při provádění Úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 188 o práci v odvětví rybolovu, uzavřené v Ženevě dne 30. května 2007;

e)    při rozvoji udržitelné a odpovědné mořské akvakultury, včetně provádění cílů a zásad kodexu chování organizace FAO pro odpovědný rybolov;

f)    při snižování tlaku na oceány, mimo jiné prostřednictvím boje proti odpadu v mořích a znečišťování moří, a to i z pozemních a lodních zdrojů, jakož i z námořních lidských činností v rámci mezinárodních závazků platných pro smluvní strany, a prostřednictvím adaptačních a zmírňujících opatření na zvýšení odolnosti oceánů a pobřežních společenství vůči změně klimatu.

ČLÁNEK 45

Zemědělství, chov hospodářských zvířat, rybolov a rozvoj venkova

1.    Smluvní strany se dohodly, že podpoří dialog v oblasti zemědělství, chovu hospodářských zvířat, rybolovu a rozvoje venkova. Smluvní strany si budou vyměňovat informace a rozvíjet spolupráci v těchto oblastech:

a)    zemědělská politika a mezinárodní perspektiva zemědělství obecně;

b)    podpora a usnadnění zemědělského obchodu, včetně obchodu s rostlinami, zvířaty, vodními živočichy a produkty z nich;

c)    politika rozvoje ve venkovských oblastech, včetně dalších výrobních zdrojů a vstupů, znalostí, finančních služeb, trhů a příležitostí pro vytváření přidané hodnoty a zaměstnanost mimo zemědělství;

d)    politika týkající se rostlin, zvířat a produktů z vodních živočichů, včetně zemědělských režimů jakosti, jako jsou zeměpisná označení a ekologická produkce, jakož i spolupráce v oblasti správné zemědělské praxe;

e)    podpora systémů certifikace a akreditace ekologického zemědělství a udržitelné zemědělské produkce.

2.    Smluvní strany se dohodly, že budou podporovat technologickou spolupráci, budování kapacit nebo jakékoli jiné formy spolupráce, které zvyšují produktivitu, bezpečnou a udržitelnou produkci a odolné postupy v oblasti zemědělství, chovu hospodářských zvířat, rybolovu a rozvoje venkova a které zlepšují připravenost, prevenci, odhalování, reakci a kontrolu rostlin, zvířat a zoonotických onemocnění v souladu s přístupem „jedno zdraví“ a mezinárodními normami.

3.    Smluvní strany se dohodly, že budou podporovat veřejný a soukromý sektor v diskusi a výměně obchodních informací, včetně akcí zaměřených na zprostředkování obchodu a na podporu obchodu se zemědělskými produkty.

ČLÁNEK 46

Zdraví

1.    Smluvní strany se dohodly na spolupráci a sdílení zkušeností a osvědčených postupů v oblasti zdravotnictví s cílem posílit činnosti v oblasti výzkumu, zabývat se hrozbami závažných nepřenosných a přenosných chorob, včetně pandemie COVID-19, a posílit všeobecnou dostupnost zdravotní péče, jakož i zdravotních služeb, včetně služeb sexuální a reprodukční zdravotní péče. Smluvní strany se rovněž dohodly na výměně názorů a osvědčených postupů v regulačních otázkách týkajících se léčiv a zdravotnických prostředků.

2.    Spolupráce probíhá zejména prostřednictvím mezinárodních fór, včetně Světové zdravotnické organizace, a mnohostranných iniciativ v oblastech, jako jsou:

a)    společný výzkum a rozvoj významných vertikálních zdravotních programů, společný výzkum prostřednictvím mnohostranných iniciativ, jako je Globální aliance pro boj proti chronickým onemocněním a Globální spolupráce ve výzkumu připravenosti na infekční onemocnění;

b)    budování kapacit a rozvoj lidských zdrojů;

c)    mezinárodní dohody v oblasti zdravotnictví.

ČLÁNEK 47

Zaměstnanost a sociální věci

1.    Smluvní strany se dohodly na posílení spolupráce a podpoře technické pomoci v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, včetně spolupráce na regionální a sociální soudržnosti, bezpečnosti a zdraví na pracovišti, rovnosti žen a mužů a stejné odměny za rovnocennou práci, celoživotního učení a rozvoje dovedností, sociální ochrany a důstojné práce, s cílem posílit sociální rozměr globalizace.

2.    Smluvní strany znovu potvrzují, že je nutné podpořit proces globalizace, který je prospěšný pro všechny, a prosazovat řádné a produktivní zaměstnání a důstojnou práci jako hlavní prvky udržitelného rozvoje a snižování chudoby, což potvrdila Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci, přijatá v Ženevě dne 10. června 2008, a Deklarace o budoucnosti práce přijatá u příležitosti 100. výročí založení MOP v Ženevě dne 21. června 2019. Smluvní strany zohlední charakteristiky a rozdílné povahy svých hospodářských a sociálních podmínek.

3.    Smluvní strany znovu potvrzují své závazky podporovat a účinně uplatňovat mezinárodně uznané sociální a pracovní normy a dodržovat, podporovat a uskutečňovat základní zásady a práva při práci, jak jsou stanoveny v Deklaraci MOP o základních principech a právech v práci, přijaté v Ženevě dne 18. června 1998 a pozměněné dne 10. června 2022. Smluvní strany se dohodly na spolupráci a poskytování technické pomoci s cílem usilovat o ratifikaci a provádění základních úmluv MOP, jakož i na spolupráci při prosazování ratifikace a provádění dalších aktuálních úmluv MOP, a to i pokud jde o násilí a obtěžování ve světě práce.

4.    Smluvní strany se dohodly, že budou podporovat spolupráci mezi vládou a sociálními partnery v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, jakož i výměnu informací týkajících se zaměstnanosti, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, inspekcí práce a sociálního dialogu o sociální a pracovní ochraně.

5.    Spolupráce podle tohoto článku může zahrnovat mimo jiné zvláštní vzájemně dohodnuté programy a projekty, jakož i dialog, spolupráci a iniciativy týkající se témat společného zájmu na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni, jako jsou ASEM, EU-ASEAN a MOP.

ČLÁNEK 48

Statistiky

Smluvní strany se dohodly, že v souladu se stávajícími činnostmi v oblasti statistické spolupráce mezi Unií a ASEAN podpoří spolupráci při slaďování statistických metod a postupů, včetně shromažďování, zpracování, analýzy a šíření statistik, s cílem zvýšit dostupnost vysoce kvalitních, včasných, relevantních a podrobnějších souhrnných údajů, což jim umožní vzájemně přijatelným způsobem využívat statistiky o obchodu se zbožím a službami a v obecnějším smyslu o jakékoli jiné oblasti zahrnuté do této dohody, která umožňuje statistické zpracování. Smluvní strany zdůrazňují význam údajů a statistik pro provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

ČLÁNEK 49

Občanská společnost

Smluvní strany uznávají úlohu a přínos občanské společnosti, zejména akademických pracovníků, sociálních partnerů, jakož i vazeb mezi skupinami odborníků a sociálními partnery, v procesu dialogu a spolupráce podle této dohody a souhlasí s tím, že budou podporovat a prosazovat účinný dialog s občanskou společností a podporovat její účinnou a konstruktivní účast, jakož i mnohostranná partnerství.

HLAVA VI

PROSTŘEDKY SPOLUPRÁCE

ČLÁNEK 50

Zdroje pro spolupráci

1.    Smluvní strany souhlasí s tím, že zpřístupní odpovídající zdroje, včetně finančních prostředků, v rozsahu, který jim jejich zdroje a předpisy umožní, za účelem plnění cílů v oblasti spolupráce stanovených v této dohodě.

2.    Smluvní strany vyzvou Evropskou investiční banku, aby pokračovala ve svém působení v Thajsku v souladu se svými postupy a kritérii pro financování.

ČLÁNEK 51

Spolupráce na rozvoji třetích zemí

1.    Smluvní strany se dohodly na zahájení pravidelného dialogu o svých rozvojových programech ve třetích zemích.

2.    Smluvní strany se rovněž dohodly, že budou spolupracovat na společných akcích zaměřených na poskytování pomoci pro udržitelný rozvoj zemím sousedícím s Thajskem i vzdálenějším zemím, a to v příslušných odvětvích třístranné spolupráce. Oblasti spolupráce určí všichni zúčastnění partneři na základě potřeb přijímajících zemí, kapacit a odborných znalostí EU a Thajska a rozhodnou o nich ad hoc.

HLAVA VII

INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC

ČLÁNEK 52

Smíšený výbor

1.    Zřizuje se smíšený výbor složený ze zástupců obou smluvních stran na co nejvyšší úrovni, jehož úkolem je:

a)    zajistit řádné fungování a provádění této dohody;

b)    stanovovat priority ohledně cílů této dohody;

c)    vydávat doporučení pro prosazování cílů této dohody;

d)    případně řešit rozpory nebo odchylky plynoucí z výkladu, provádění nebo uplatňování této dohody podle článku 55;

e)    ověřovat veškeré informace předložené některou ze smluvních stran, které se týkají neplnění povinností, a vést s druhou stranou konzultace v zájmu nalezení smírného a vzájemně přijatelného řešení pro obě smluvní strany v souladu s článkem 55.

2.    Smíšený výbor se obvykle schází nejméně každé dva roky střídavě v Bangkoku a Bruselu v den stanovený vzájemnou dohodou. Dohodou mezi smluvními stranami je rovněž možné svolat mimořádná zasedání smíšeného výboru. Smíšenému výboru předsedají střídavě obě smluvní strany. Program jednání smíšeného výboru se stanoví vzájemnou dohodou mezi smluvními stranami.

3.    Smíšený výbor může zřídit specializované pracovní skupiny, které mu pomáhají plnit jeho úkoly. Tyto pracovní skupiny pro smíšený výbor vypracují na každém zasedání podrobné zprávy o své činnosti.

4.    Smluvní strany souhlasí s tím, že úkolem smíšeného výboru bude rovněž zajišťovat správné fungování případných odvětvových dohod nebo protokolů, které mezi nimi byly nebo budou uzavřeny.

5.    Smíšený výbor přijme svůj jednací řád.

HLAVA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 53

Ustanovení o budoucím vývoji

1.    Smluvní strany mohou ve vzájemné shodě rozšířit tuto dohodu za účelem posílení spolupráce, a to i formou jejího doplnění dohodami nebo protokoly o konkrétních oblastech, odvětvích nebo činnostech. Tyto zvláštní dohody nebo protokoly jsou nedílnou součástí celkových dvoustranných vztahů mezi smluvními stranami a vztahuje se na ně společný institucionální rámec.

2.    V rámci provádění této dohody může každá smluvní strana na základě zkušeností z jejího provádění podat návrhy na rozšíření oblasti spolupráce.

ČLÁNEK 54

Jiné dohody

1.    Aniž jsou dotčena příslušná ustanovení Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, nejsou touto dohodou ani opatřeními přijatými na jejím základě nijak dotčeny pravomoci členských států provádět činnosti v oblasti dvoustranné spolupráce s Thajskem nebo případně uzavírat nová partnerství a dohody o spolupráci s Thajskem.

2.    Touto dohodou není dotčeno uplatňování ani plnění závazků přijatých smluvními stranami ve vztahu ke třetím stranám.

3.    Žádné ustanovení této dohody nebrání smluvní straně v tom, aby podnikla jakékoli kroky, včetně opatření pro řešení sporů, podle jiné mezinárodní dohody, jejímiž stranami jsou obě smluvní strany.

ČLÁNEK 55

Plnění povinností

1.    Smluvní strany přijímají veškerá obecná nebo zvláštní opatření potřebná pro plnění povinností vyplývajících z této dohody. Dbají o to, aby bylo dosaženo cílů stanovených v této dohodě.

2.    V souladu s čl. 52 odst. 1 písm. d) může kterákoli ze smluvních stran předložit smíšenému výboru jakékoli odchylky při uplatňování nebo výkladu této dohody.

3.    Domnívá-li se některá ze smluvních stran, že druhá smluvní strana neplní své závazky vyplývající z této dohody, může přijmout vhodná opatření v souladu s mezinárodním právem.

4.    Před přijetím vhodných opatření uvedených v odstavci 3 výše, s výjimkou případů uvedených v odstavci 5, poskytne tato smluvní strana smíšenému výboru všechny důležité informace nezbytné pro důkladné posouzení situace za účelem nalezení řešení přijatelného pro obě smluvní strany. Smluvní strany vedou konzultace pod záštitou smíšeného výboru. Pokud smíšený výbor není schopen dosáhnout vzájemně přijatelného řešení, může tato smluvní strana přijmout vhodná opatření.

5.    Pokud má kterákoli ze smluvních stran vážné důvody domnívat se, že druhá smluvní strana podstatným způsobem neplní jakékoli závazky, jež jsou uvedeny jako základní prvky v čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 1, neprodleně o tom uvědomí druhou smluvní stranu. Na žádost kterékoli smluvní strany uskuteční smíšený výbor, nebo pokud se smluvní strany nedohodnou jinak, ve lhůtě 30 dnů okamžité konzultace nezbytné pro důkladné posouzení všech aspektů opatření nebo základu opatření za účelem nalezení řešení přijatelného pro obě smluvní strany. Po uplynutí této lhůty může oznamující smluvní strana uplatnit vhodná opatření.

6.    Při výběru vhodného opatření musí být dána přednost takovým opatřením, která co nejméně naruší fungování této dohody nebo případně jiné zvláštní dohody. Tato opatření jsou dočasné povahy a přiměřená porušení s cílem podpořit konečné splnění závazků. Pro účely odstavce 4 mohou „vhodná opatření“ zahrnovat částečné nebo úplné pozastavení platnosti této dohody. Pro účely odstavce 5 mohou „vhodná opatření“ zahrnovat částečné nebo úplné pozastavení platnosti této dohody nebo jiné zvláštní dohody uvedené v čl. 53 odst. 1.

Rozhodnutí o pozastavení by každá smluvní strana přijala v souladu se svými právními předpisy.

7.    Kterákoli smluvní strana může požádat smíšený výbor o přezkoumání okolností, které vedly k uplatnění vhodných opatření, s cílem nalézt pro smluvní strany vzájemně přijatelné řešení. Smluvní strana, která přijala vhodná opatření, je stáhne, jakmile to je odůvodněné.

ČLÁNEK 56

Usnadnění

Pro usnadnění spolupráce v rámci této dohody se smluvní strany dohodly, že poskytnou odborníkům a úředníkům podílejícím se na provádění spolupráce nezbytné vybavení pro plnění jejich úkolů, a to v souladu s jejich právními předpisy a pravidly.

ČLÁNEK 57

Územní působnost

Tato dohoda se vztahuje na jedné straně na území, na která se vztahuje Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie za podmínek v nich stanovených, a na straně druhé na území Thajska.

ČLÁNEK 58

Definice smluvních stran

Pro účely této dohody se „smluvními stranami“ rozumí na jedné straně Unie a její členské státy v souladu s jejich příslušnými pravomocemi a na straně druhé Thajsko.

ČLÁNEK 59

Vstup v platnost a prozatímní uplatňování

1.    Tato dohoda vstupuje v platnost třicet (30) dnů po dni, kdy poslední smluvní strana oznámí druhé smluvní straně dokončení svých příslušných vnitřních právních postupů nezbytných pro tento účel.

2.    Bez ohledu na odstavec 1 mohou Thajsko a Evropská unie prozatímně provádět tuto dohodu zcela nebo zčásti v souladu se svými příslušnými vnitřními postupy, dokud dohoda nevstoupí v platnost.

3.    Toto prozatímní provádění nabývá účinku třicet (30) dnů po dni, kdy:

a)    Evropská unie oznámila Thajsku dokončení nezbytných postupů a určila části této dohody, které budou prováděny prozatímně, a

b)    Thajsko oznámilo Evropské unii dokončení nezbytných postupů a přijalo části dohody, které by měly být prozatímně prováděny.

4.    Kterákoli smluvní strana může druhé smluvní straně písemně oznámit svůj záměr ukončit prozatímní provádění této dohody. Ukončení platnosti nabývá účinku třicet (30) dní ode dne přijetí daného oznámení.

5.    U ustanovení této dohody, která jsou prozatímně prováděna, se vstupem této dohody v platnost rozumí datum prozatímního provádění, jak je uvedeno v odstavci 3.

Smíšený výbor a jiné orgány zřízené podle této dohody mohou vykonávat své funkce během prozatímního provádění této dohody v rozsahu nezbytném pro zajištění prozatímního provádění této dohody. Je-li prozatímní provádění této dohody ukončeno podle odstavce 4, pozbydou veškerá rozhodnutí přijatá při plnění jejich úkolů účinnosti.

ČLÁNEK 60

Doba trvání a ukončení platnosti

1.    Tato dohoda platí po dobu pěti (5) let. Automaticky se prodlužuje o další následná období jednoho roku, pokud jedna ze smluvních stran písemně neuvědomí druhou smluvní stranu o svém záměru tuto dohodu neprodloužit šest (6) měsíců před skončením kteréhokoliv následného jednoletého období.

2.    Tuto dohodu může kterákoli ze stran vypovědět písemným oznámením druhé straně. Výpověď nabývá účinku šest (6) měsíců po obdržení oznámení druhou smluvní stranou. Výpověď nemá vliv na probíhající projekty, které byly zahájeny podle této dohody před obdržením oznámení.

ČLÁNEK 61

Změny

Veškeré změny této dohody se provádějí dohodou mezi smluvními stranami. Veškeré změny nabývají účinku teprve poté, co se smluvní strany navzájem informují, že byly dokončeny všechny nezbytné formality.

ČLÁNEK 62

Společná prohlášení

Společná prohlášení připojená k této dohodě jsou její nedílnou součástí.

ČLÁNEK 63

Oznámení

Oznámení učiněná v souladu s článkem 59 se podávají generálnímu tajemníkovi Rady Evropské unie a ministerstvu zahraničních věcí Thajska.

ČLÁNEK 64

Závazná znění

Tato dohoda je vyhotovena v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a thajském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

V […] dne […]

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K ČLÁNKU 5
(ZÁVAŽNÁ TRESTNÁ ČINNOST S MEZINÁRODNÍM DOSAHEM)

Členské státy i Thajsko jsou signatáři Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, což představuje významný prvek vývoje směrem k mezinárodnímu justičnímu systému a jeho účinnému fungování. Římský statut stanoví, že genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny jsou „nejzávažnější zločiny, kterými je dotčeno mezinárodní společenství jako celek“.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K ČLÁNKU 23
(JUSTIČNÍ A PRÁVNÍ SPOLUPRÁCE)

Vláda Thajského království postupuje všemi prostředky v souladu se svými zákony, aby zajistila, že osoba neodpyká trest smrti, a pokud soud vynese rozsudek smrti, vláda Thajského království předloží doporučení ke královské milosti.

________________

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1953.

(2)    Jak je definováno v článku 2b Úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Palermská úmluva).