EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 19.7.2022
COM(2022) 349 final
2022/0219(COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se stanoví akt o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 19.7.2022
COM(2022) 349 final
2022/0219(COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se stanoví akt o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Geopolitický kontext Unie, který se již řadu let vyznačuje nestabilní situací v sousedních regionech Evropy a složitým a náročným prostředím, se dramaticky změnil v souvislosti s vojenskou agresí Ruska vůči Ukrajině. Návrat územních konfliktů a válek vysoké intenzity na evropskou půdu vyžaduje, aby členské státy přehodnotily své obranné plány a kapacity.
Hlavy států a předsedové vlád EU se dne 11. března 2022 na zasedání ve Versailles zavázali v souvislosti s ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině „zlepšit obranné schopnosti Evropy“. Versailleské prohlášení zejména uvádí, že členské státy by měly zvýšit výdaje na obranu; posílit spolupráci prostřednictvím společných projektů, odstranit nedostatky a splnit cíle v oblasti schopností, podpořit inovace, mj. prostřednictvím synergií v civilní a vojenské oblasti, a posílit a rozvíjet obranný průmysl EU, včetně malých a středních podniků. Rada dále vyzvala „Komisi, aby ve spolupráci s Evropskou obrannou agenturou do poloviny května předložila analýzu nedostatků v oblasti investic do obrany a aby navrhla veškeré další kroky nezbytné k posílení evropské obranné průmyslové a technologické základny“.
V reakci na tuto výzvu předložili Evropská komise a vysoký představitel dne 18. května 2022 společné sdělení o analýze nedostatků v oblasti investic do obrany a dalším postupu (dále jen „společné sdělení“). Analýza poskytla poznatky o třech hlavních typech nedostatků: nedostatky v oblasti financí, průmyslu a schopností. Společné sdělení konstatuje, že k nedávnému navýšení rozpočtu členských států došlo po letech výrazných škrtů a nedostatečných investic. Tato nedostatečná úroveň investic do výdajů na obranu vedla k nedostatkům v oblasti průmyslu a schopností v EU a k současnému nízkému stavu zásob vojenského vybavení. Transfery vojenského vybavení na Ukrajinu spolu s úrovní zásob přizpůsobenou období míru vedly ke vzniku naléhavých a kritických nedostatků, pokud jde o vojenské vybavení.
Společné sdělení připomíná, že členské státy musí s ohledem na bezpečnostní situaci a již uskutečněné transfery na Ukrajinu urychleně obnovit bojovou a obrannou připravenost. Díky doplnění zásob materiálu by navíc byly schopny poskytnout Ukrajině další pomoc.
Ve společném sdělení se uvádí, že při doplňování svých zásob a zvyšování množství svého vojenského vybavení by členské státy měly využít možnosti vzájemné spolupráce. Přinesla by vyšší hodnotu za vynaložené prostředky, zvýšila interoperabilitu a zabránila tomu, aby nejohroženější členské státy EU čelily nemožnosti získat to, co potřebují, kvůli protichůdným požadavkům na obranný průmysl, který na tento nárůst poptávky nemůže v krátkodobém horizontu reagovat.
Bez koordinace a spolupráce s sebou nesou zvýšené investice členských států do obrany riziko, že dojde k prohloubení roztříštěnosti evropského odvětví obrany, omezení potenciálu spolupráce v průběhu celého životního cyklu příslušného vybavení, prohloubení vnější závislosti a pravděpodobnému ztížení interoperability. Rozhodnutí učiněná v souvislosti s krátkodobými akvizicemi budou mít dlouhodobý dopad na tržní sílu evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB) a na příležitosti pro příští desetiletí.
Vzhledem k potřebě včas a cíleně podpořit členské státy při posilování jejich obranných schopností v této mimořádné situaci navrhla Evropská komise motivovat kolaborativní zadávání veřejných zakázek z rozpočtu EU pomocí specializovaného krátkodobého nástroje, kterým se stanoví akt o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (dále jen „nástroj“).
Finanční podpora EU poskytnutá prostřednictvím nástroje by měla stimulovat proces kooperativního zadávání zakázek v oblasti obrany prováděného členskými státy a přinést prospěch základně EDTIB a zároveň zajistit akceschopnost ozbrojených sil členských států EU, bezpečnost dodávek a vyšší interoperabilitu.
Tento nástroj by měl být zřízen s cílem motivovat ty členské státy, které jsou ochotny pokračovat v kolaborativním zadávání veřejných zakázek s cílem uvedené nedostatky odstranit. Nástroj by měl být specializovaným prostředkem určeným k řešení nepříznivých dopadů a důsledků války na Ukrajině v Unii.
Nástroj bude následovat po zřízení pracovní skupiny pro společné zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany, která bude podporovat koordinaci velmi krátkodobých potřeb v oblasti veřejných zakázek, aby bylo možné čelit nové bezpečnostní situaci. V návaznosti na vytvoření nástroje navrhne Komise nařízení o Evropském programu investic do obrany (EDIP). Nařízení o EDIP by mohlo sloužit jako základ pro budoucí společné projekty vývoje a zadávání veřejných zakázek vysokého společného zájmu pro bezpečnost členských států a Unie, a v návaznosti na logiku uvedeného krátkodobého nástroje i pro případné související finanční intervence Unie na posílení evropské průmyslové základny obrany, zejména pro projekty, které by žádný členský stát nemohl vyvinout nebo obstarat sám.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Nástroj je v souladu s Evropským obranným fondem. Doplňuje jej a opírá se o stejný právní základ. Zatímco Evropský obranný fond motivuje ke spolupráci právních subjektů na projektech obranného výzkumu a vývoje, nástroj bude podporovat spolupráci při kolaborativním zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany. Nástroj rovněž přejímá přístup Evropského obranného fondu, pokud jde o zákaz podpory zboží nebo služeb, které jsou zakázány platným mezinárodním právem, nebo smrtících autonomních zbraní bez možnosti smysluplné kontroly ze strany člověka nad výběrem a rozhodováním o nasazení při provádění útoků proti lidem.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Nástroj doplní stávající iniciativy EU v oblasti obrany založené na vzájemné spolupráci, například stálou strukturovanou spolupráci (PESCO), a vytvoří synergie s prováděním Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu a s dalšími programy EU, například s Evropským obranným fondem.
Nástroj bude rovněž prováděn v plném souladu s plánem rozvoje schopností EU (CDP), který určuje priority v oblasti obranných schopností na úrovni EU, jakož i v plném souladu s koordinovaným každoročním přezkumem v oblasti obrany EU (CARD), který mimo jiné určuje nové možnosti spolupráce v oblasti obrany. V této souvislosti lze také zohlednit příslušné činnosti prováděné Organizací Severoatlantické smlouvy (NATO) a dalšími partnery, kteří se starají o bezpečnost Unie a její obranné zájmy a nevylučují z účasti členské státy.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Návrh, jehož cílem je podpořit konkurenceschopnost základny EDTIB podporou spolupráce mezi členskými státy při kolaborativním zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany, vychází z článku 173 SFEU (podpora konkurenceschopnosti evropského průmyslu).
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Přestože spolupráce přináší několik zjevných výhod (vyšší interoperabilita, nižší jednotkové náklady a náklady na údržbu), členské státy EU nadále pořizují obranné systémy převážně vnitrostátně.
Lze to vysvětlit několika faktory:
–zvýšená složitost a administrativní zátěž spolupráce,
–různé vnitrostátní požadavky,
–rozdílné harmonogramy zadávání veřejných zakázek a nedostatečná rozpočtová synchronizace,
–bezpečnost informací,
–aspekty vnitrostátní obranné průmyslové politiky,
–nedostatek vnitrostátní odbornosti v agenturách pro zadávání veřejných zakázek.
Podle údajů agentury EDA o obraně za rok 2020 investovaly členské státy EU do nákupu vojenského vybavení ve vzájemné spolupráci pouze 4,1 miliardy EUR (11 % svých celkových výdajů), což je o 13 % méně než v roce 2019.
Je to mnohem méně než referenční hodnota 35 %, ke které se členské státy zavázaly. Roztříštěnost poptávkové strany obranného trhu vede k řadě problémů a k neefektivnosti, a to i na straně nabídky, přičemž velké množství různých systémů zároveň zvyšuje náklady na údržbu.
Pokud se tento současný trend nebude řešit, bude i nadále výrazně oslabovat konkurenceschopnost základny EDTIB a hrozí, že v příštím desetiletí ovlivní její tržní vyhlídky.
Současné souvislosti obranného trhu, který se vyznačuje zvýšenou bezpečnostní hrozbou a reálnou vyhlídkou na konflikt vysoké intenzity, zároveň vede k tomu, že členské státy rychle navyšují své rozpočty na obranu a usilují o nákupy podobného vybavení. Vede to k poptávce, která převyšuje výrobní kapacity základny EDTIB, která je v současnosti přizpůsobena pro období míru.
V důsledku toho lze očekávat silnou cenovou inflaci a delší zpoždění v dodacích lhůtách, což může poškodit bezpečnost občanů EU. Obranný průmysl potřebuje zajistit výrobní kapacitu potřebnou ke zpracování objednávek, jakož i kritické suroviny a dílčí komponenty. V této souvislosti mohou výrobci obranných zařízení upřednostňovat velké zakázky, což může vést k tomu, že nejohroženější země, které nemají kritickou velikost a finanční prostředky k zajištění velkých zakázek, zůstanou vystaveny riziku.
Roztříštěné zakázky jednotlivě zadávané členskými státy by vedly k omezenějším tržním vyhlídkám společností v oblasti obrany a nutně by se promítly do větší roztříštěnosti nabídky, což by výrazně poškodilo hospodářskou účinnost odvětví a zhoršilo konkurenceschopnost základny EDTIB.
Motivace ke společnému zadávání veřejných zakázek je proto nutností a její výhodou by bylo, že zatímco obranný průmysl by se mohl rychleji přizpůsobit současným strukturálním změnám na trhu, vnitrostátní ozbrojené síly by díky spolupráci ve fázi akvizice získaly lepší podmínky a termíny dodávek. Kromě toho by spolupráce v oblasti akvizice vedla ke snížení nákladů na provoz, údržbu a stažení systémů (náklady se odhadují na 55 % celkových nákladů na zařízení).
Současná situace proto vyžaduje politický zásah na úrovni EU s cílem zlepšit úroveň spolupráce tím, že dojde k motivování k finanční spolupráci mezi členskými státy v procesu zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany. Takovýto zásah je prospěšný pro bezpečnost občanů EU i pro základnu EDTIB.
•Proporcionalita
Navrhovaný politický přístup je úměrný rozsahu a závažnosti zjištěných problémů, tj. potřebě urychlit přizpůsobení průmyslu strukturálním změnám a podpořit prostředí příznivé pro spolupráci mezi podniky v rámci systému otevřených a konkurenčních trhů tím, že se podpoří spolupráce a koordinace mezi členskými státy. Dodržuje omezení pro možné intervence Unie podle platných Smluv.
Podnět se omezuje na cíle, jichž nemohou členské státy dosáhnout uspokojivě samy, a očekává se u nich, že je může lépe řešit Unie.
•Volba nástroje
Pro zřízení předmětného nástroje Komise navrhuje formu nařízení Evropského parlamentu a Rady. Je nejvhodnějším právním nástrojem, neboť pouze nařízení může díky svým přímo použitelným právním ustanovením zajistit nezbytnou míru jednotnosti, která je zapotřebí k vytvoření a fungování nástroje Unie zaměřeného na podporu posílení odvětví průmyslu napříč Evropou.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Neexistují žádné předchozí právní předpisy, které by se vztahovaly na tuto konkrétní akci. Doposud neexistovaly žádné jiné legislativní iniciativy Unie v oblasti obrany, jejichž cílem by bylo zvýšit konkurenceschopnost základny EDTIB zejména tím, že by se na základě vzájemné spolupráce urychlilo přizpůsobení průmyslu strukturálním změnám, včetně zvýšení jeho výrobních kapacit. V oblasti obrany rovněž neexistovaly žádné další legislativní iniciativy Unie, jejichž cílem by bylo podpořit spolupráci mezi zúčastněnými členskými státy v procesu zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany. Není tudíž k dispozici dřívější hodnocení ex post ani kontrola účelnosti platných právních předpisů, které se v případě takové legislativní iniciativy prováděly.
•Posouzení dopadů
V závěrech Evropské rady ze dne 30. a 31. května 2022 byla Rada vyzvána, aby tento krátkodobý nástroj urychleně posoudila. Komise proto předkládá návrh nařízení, kterým se zřizuje tento nástroj, aniž by obsahoval posouzení dopadů, aby jej spolunormotvůrci mohli obdržet co nejdříve.
•Účelnost právních předpisů a zjednodušení
Neočekává se, že by nástroj zvýšil administrativní zátěž.
Navrhovaný přístup založený na výkonnosti, který spočívá v podmíněnosti mezi vyplácením plateb a dosažením milníků a cílů konsorciem, je rovněž prvkem zjednodušení pro provádění nástroje.
•Základní práva
Zvýšení bezpečnosti občanů EU může přispět k ochraně jejich základních práv.
Kromě toho nejsou pro podporu z nástroje způsobilé akce ke kolaborativnímu zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany na zboží nebo služby, které jsou zakázány platným mezinárodním právem.
Pro podporu z nástroje nejsou způsobilé ani akce, jejichž cílem je kolaborativní zadávání veřejných zakázek na smrtící autonomní zbraně bez možnosti smysluplné kontroly ze strany člověka nad výběrem a rozhodováním o nasazení při provádění útoků proti lidem.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Finanční krytí pro provádění nástroje na období od XX 2022 do 31. prosince 2024 činí 500 milionů EUR v běžných cenách.
Dopad na období víceletého finančního rámce ve smyslu potřebných rozpočtových a lidských zdrojů je podrobně popsaný v legislativním finančním výkazu, který je přiložen k návrhu.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Komise by měla svá opatření pravidelně monitorovat, posuzovat pokrok v plnění předpokládaných výsledků a hledat synergie s dalšími doplňujícími programy Unie. Komise by o nástroji měla vypracovat hodnotící zprávu a poskytnout ji Evropskému parlamentu a Radě. V této zprávě bude zejména zhodnocen pokrok dosažený při plnění cílů stanovených v návrhu.
2022/0219 (COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se stanoví akt o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 1 ,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Hlavy států a předsedové vlád EU se dne 11. března na zasedání ve Versailles zavázali v souvislosti s ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině „zlepšit obranné schopnosti Evropy“. Dohodli se na zvýšení výdajů na obranu, posílení spolupráce prostřednictvím společných projektů a kolaborativního zadávání veřejných zakázek v oblasti obranných schopností, odstranění nedostatků, podpoře inovací a posílení a rozvoji obranného průmyslu EU.
(2)Neoprávněná invaze Ruské federace na Ukrajinu dne 24. února 2022 a probíhající ozbrojený konflikt na Ukrajině jasně ukázaly, že pro vyřešení stávajících nedostatků je zásadně důležité jednat okamžitě. Došlo k návratu války vysoké intenzity a územního konfliktu v Evropě, což vyžaduje výrazné zvýšení kapacity členských států k odstranění nejnaléhavějších a nejkritičtějších nedostatků, zejména těch, které se prohloubily v důsledku předávání obranných produktů na Ukrajinu.
(3)Komise a vysoký představitel předložili dne 18. května 2022 společné sdělení nazvané „Analýza nedostatků v oblasti investic do obrany a další postup“. Sdělení zdůraznilo, že v rámci EU existují nedostatky v oblasti financí, průmyslu a schopností.
(4)Specializovaný krátkodobý nástroj navržený v duchu solidarity byl označen jako prostředek, který by členské státy motivoval k dobrovolnému kolaborativnímu zadávání veřejných zakázek s cílem odstranit ve vzájemné spolupráci nejnaléhavější a nejkritičtější nedostatky, zejména ty, které vznikly v reakci na současnou ruskou agresi.
(5)Tento nový nástroj přispěje k posílení kolaborativního zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a prostřednictvím souvisejícího financování ze strany Unie k posílení schopností obranného průmyslu EU.
(6)Jádrem tohoto úsilí by proto mělo být posílení evropské technologické a průmyslové základny obrany. Potíže a nedostatky tedy stále existují, přičemž evropská průmyslová základna obrany zůstává značně roztříštěná a chybí jí dostatečná spolupráce a interoperabilita výrobků.
(7)V současných souvislostech obranného trhu, který se vyznačuje zvýšenou bezpečnostní hrozbou a reálnou vyhlídkou na konflikt vysoké intenzity, členské státy rychle zvyšují své rozpočty na obranu a usilují o podobné nákupy. Vede to k poptávce, která převyšuje výrobní kapacity evropské technologické a průmyslové základny obrany, která je v současnosti přizpůsobena pro období míru.
(8)V důsledku toho lze očekávat silnou cenovou inflaci a delší zpoždění v dodacích lhůtách, což může poškodit bezpečnost Unie a jejích členských států. Obranný průmysl potřebuje zajistit výrobní kapacitu potřebnou ke zpracování objednávek, jakož i kritické suroviny a dílčí komponenty. V této souvislosti mohou výrobci upřednostňovat velké zakázky, což může vést k tomu, že nejohroženější země, které nemají kritickou velikost a finanční prostředky k zajištění velkých zakázek, zůstanou vystaveny riziku.
(9)Dále je třeba usilovat o to, aby zvýšené výdaje vedly k mnohem silnější evropské technologické a průmyslové základně obrany. Bez koordinace a spolupráce by zvýšené vnitrostátní investice pravděpodobně prohloubily roztříštěnost evropského obranného průmyslu.
(10)Vzhledem k výše uvedeným výzvám a souvisejícím strukturálním změnám v obranném průmyslu EU se jeví jako nezbytné urychlit přizpůsobení evropské technologické a průmyslové základny obrany, zvýšit její konkurenceschopnost a efektivitu, a tím přispět k posílení a reformování schopností obranného průmyslu členských států. Řešení nedostatků v průmyslu by mělo zahrnovat rychlé odstranění těch nejnaléhavějších z nich.
(11)Podporovány by měly být zejména společné investice a kolaborativní zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany, neboť taková spolupráce by zajistila, že nezbytné změny v průmyslové základně EU budou probíhat na základě vzájemné spolupráce, čímž by se zabránilo dalšímu tříštění průmyslu.
(12)Za tímto účelem by měl být zřízen krátkodobý nástroj k posílení spolupráce členských států ve fázi zadávání zakázek v oblasti obrany (dále jen „nástroj“). Bude motivovat členské státy k tomu, aby pokračovaly ve vzájemné spolupráci, a zejména aby při zadávání veřejných zakázek za účelem odstranění těchto nedostatků postupovaly společně, čímž se zvýší úroveň interoperability a posílí a zreformují schopnosti jejich obranného průmyslu.
(13)Krátkodobý nástroj by měl kompenzovat složitost a rizika spojená s těmito společnými akcemi a zároveň umožnit úspory z rozsahu při akcích prováděných členskými státy s cílem posílit a modernizovat evropskou technologickou a průmyslovou základnu, a tím zvýšit odolnost kapacit Unie a bezpečnost dodávek. Motivace ke kolaborativnímu zadávání veřejných zakázek by rovněž vedla ke snížení nákladů na provoz, údržbu a stažení systémů.
(14)Tento nástroj bude vycházet z práce pracovní skupiny pro společné zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany, kterou zřídila Komise a vysoký představitel / vedoucí agentury v souladu se společným sdělením nazvaným „Analýza nedostatků v oblasti investic do obrany a další postup“, a tuto práci zohlední s cílem koordinovat velmi krátkodobé potřeby v oblasti zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a spolupracovat s členskými státy a výrobci obranného materiálu v EU na podpoře společného zadávání veřejných zakázek za účelem doplnění zásob, zejména s ohledem na podporu poskytnutou Ukrajině.
(15)Nástroj je v souladu se stávajícími iniciativami EU v oblasti obrany založenými na vzájemné spolupráci, například Evropským obranným fondem a stálou strukturovanou spoluprací (PESCO), a vytváří synergie s dalšími programy EU. Nástroj je plně v souladu s ambicemi Strategického kompasu.
(16)Vzhledem k tomu, že cílem nástroje je zvýšit konkurenceschopnost a efektivitu obranného průmyslu Unie, bude k využití tohoto nástroje nutné, aby byly kolaborativní veřejné zakázky uzavřeny s právními subjekty usazenými v Unii nebo v přidružených zemích a nepodléhajícími kontrole ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí. Kontrolu je třeba v této souvislosti chápat jako schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů. K zajištění ochrany základních bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států se navíc infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje dodavatelů a subdodavatelů zapojených do kolaborativního zadávání veřejných zakázek, které jsou využívány pro účely kolaborativního zadávání veřejných zakázek, musí nacházet na území členského státu nebo přidružené třetí země.
(17)Za určitých okolností by mělo být možné odchýlit se od zásady, že dodavatelé a subdodavatelé zapojení do kolaborativního zadávání veřejných zakázek podporovaného z nástroje nepodléhají kontrole nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí. V této souvislosti se právní subjekt usazený v Unii nebo v přidružené třetí zemi a podléhající kontrole ze strany nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země může účastnit jako dodavatel a subdodavatel zapojený do kolaborativního zadávání veřejných zakázek, pokud jsou splněny přísné podmínky týkající se bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států, jak jsou stanoveny v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), a to i pokud jde o posílení evropské technologické a průmyslové základny obrany.
(18)Kolaborativní zadávací řízení a zakázky navíc rovněž obsahují požadavek, aby obranný produkt nepodléhal kontrole nebo omezení ze strany nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země.
(19)Granty v rámci nástroje mohou mít podobu financování, které není vázáno na náklady a je založeno na dosažení výsledků s odkazem na pracovní balíčky, milníky nebo cíle procesu kolaborativního zadávání veřejných zakázek s cílem vytvořit potřebný motivační účinek.
(20)Pokud má grant Unie formu financování, které není vázáno na náklady, měla by Komise v pracovním programu stanovit podmínky financování pro každou akci, zejména a) popis akce zahrnující spolupráci při kolaborativním zadávání veřejných zakázek s cílem řešit nejnaléhavější a nejkritičtější potřeby v oblasti kapacit, b) milníky pro provádění akce, c) řádově přibližný očekávaný objem kolaborativně zadaných veřejných zakázek a d) maximální dostupný příspěvek Unie.
(21)Pro vytvoření motivačního účinku lze výši příspěvku Unie rozlišit na základě činitelů, jako jsou a) složitost kolaborativního zadávání veřejné zakázky, pro což může jako počáteční ukazatel sloužit podíl předpokládané velikosti veřejné zakázky na základě zkušeností získaných při podobných akcích, b) charakteristiky spolupráce, například společné využívání, skladování, vlastnictví nebo údržba, které pravděpodobně vyvolají lepší výsledky interoperability a dlouhodobé investiční signály pro průmysl, a c) počet zúčastněných členských států nebo přidružených zemí nebo začlenění dalších členských států nebo přidružených zemí do stávající spolupráce.
(22)Členské státy by měly jmenovat zástupce pro zadávání veřejných zakázek, který by jejich jménem prováděl kolaborativní zadávání veřejných zakázek. Zástupce pro zadávání veřejných zakázek by měl být veřejným zadavatelem usazeným v členském státě nebo v přidružené třetí zemi, včetně orgánů Unie nebo mezinárodních organizací, například Organizace pro vzájemnou spolupráci v oblasti vyzbrojování (OCCAR).
(23)V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Finanční příspěvek by se však neměl vztahovat na období před datem podání žádosti o grant, s výjimkou řádně odůvodněných výjimečných případů. Aby se předešlo jakémukoli narušení podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, mělo by být možné v rozhodnutí o financování stanovit finanční příspěvky na akce, které se vztahují na období od 24. února 2022, i když byly zahájeny před podáním žádosti o grant.
Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“). Uvedené nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů.
(25)Toto nařízení stanoví pro fond finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů 2 (interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020).
(26)V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 3 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 4 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 5 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 6 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může podle nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 7 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, úřadu EPPO a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.
(27)Podle článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU 8 jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů nástroje a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.
(28)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíš jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět
Tímto nařízením se stanoví akt o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (dále jen „nástroj“).
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1)„kolaborativním zadáváním veřejných zakázek“ kooperativní zadávání veřejných zakázek prováděné společně nejméně třemi členskými státy;
2)„kontrolou ze strany nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země“ schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů;
3)„strukturou výkonného vedení“ orgán právního subjektu jmenovaný v souladu s vnitrostátním právem a případně podléhající generálnímu řediteli, který je oprávněn určovat strategii, cíle a celkové směřování právního subjektu a který vykonává dohled nad rozhodováním vedení a sleduje je;
4)„subjektem nepřidružené třetí země“ právní subjekt, který je usazen v nepřidružené třetí zemi, nebo je-li usazen v Unii nebo v přidružené zemi, který má v nepřidružené třetí zemi své struktury výkonného vedení;
5)„zástupcem pro zadávání veřejných zakázek“ veřejný zadavatel usazený v členském státě nebo přidružené zemi, který je určen nejméně třemi členskými státy k provádění kolaborativního zadávání veřejných zakázek jejich jménem, včetně orgánů Unie nebo mezinárodních organizací;
6)„třetí zemí“ země, která není členským státem Unie.
Článek 3
Cíle
1.Nástroj má tyto cíle:
a)podpořit konkurenceschopnost a efektivitu evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB) v zájmu větší odolnosti Unie, zejména rychlejším přizpůsobením průmyslu strukturálním změnám, včetně zvýšení jeho výrobních kapacit, a to na základě vzájemné spolupráce;
b)podporovat spolupráci v procesu zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany mezi zúčastněnými členskými státy, čímž přispěje k solidaritě, interoperabilitě, předcházení účinkům vytěsňování, zamezení roztříštěnosti a zvýšení efektivity veřejných výdajů.
2.Tyto cíle se sledují s důrazem na posílení a rozvoj průmyslové základny obrany Unie, aby mohla řešit zejména nejnaléhavější a nejkritičtější potřeby v oblasti obranných produktů, zejména ty, které se objevily nebo zvýšily v důsledku reakce na ruskou agresi vůči Ukrajině, s přihlédnutím k práci pracovní skupiny pro společné zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany.
Článek 4
Rozpočet
1.Finanční krytí pro provádění nástroje na období od vstupu tohoto nařízení v platnost do 31. prosince 2024 činí 500 milionů EUR v běžných cenách.
2.Částka uvedená v odstavci 1 může být použita na technickou a administrativní pomoc určenou k provádění nástroje, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.
3.Zdroje přidělené členským státům v rámci sdíleného řízení mohou být na jejich žádost převedeny do nástroje, jsou-li splněny podmínky stanovené v příslušných ustanoveních nařízení o společných ustanoveních pro období 2021–2027. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“). Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.
4.Rozpočtové závazky na činnosti trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.
Článek 5
Třetí země přidružené k nástroji
Nástroj je otevřen účasti členských států a členů Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (přidružené země), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru.
Článek 6
Provádění a formy financování z prostředků EU
1.Nástroj se provádí v přímém řízení v souladu s finančním nařízením.
2.Financování EU motivuje spolupráci mezi členskými státy při plnění cílů uvedených v článku 3. Finanční příspěvek se stanoví při zohlednění charakteru vzájemné spolupráce při kolaborativním zadávání veřejných zakázek a přiměřené částky, která vytvoří motivační účinek nezbytný pro podporu spolupráce.
3.Pokud je to nezbytné pro realizaci akce, mohou se finanční příspěvky vztahovat na období před datem žádosti o finanční příspěvky na danou akci, pokud akce nebyla zahájena před 24. únorem 2022.
4.Granty prováděné v rámci přímého řízení se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.
Článek 7
Způsobilé akce
1.Pro financování jsou způsobilé pouze akce, které splňují všechna následující kritéria:
a)akce zahrnují spolupráci při kolaborativním zadávání veřejných zakázek na nejnaléhavější a nejkritičtější obranné produkty mezi způsobilými subjekty, které provádějí cíle uvedené v článku 3;
b)akce zahrnují novou spolupráci nebo rozšíření stávající spolupráce na nové členské státy nebo přidružené země;
c)akce provádí konsorcium nejméně tří členských států;
d)akce musí splňovat další podmínky stanovené v článku 8.
2.Následující akce nejsou způsobilé pro financování:
a)akce ke kolaborativnímu zadávání veřejných zakázek na zboží nebo služby, které jsou zakázány platným mezinárodním právem;
b)akce ke kolaborativnímu zadávání veřejných zakázek na smrtící autonomní zbraně bez možnosti smysluplné kontroly ze strany člověka nad výběrem a rozhodováním o nasazení při provádění útoků proti lidem.
Článek 8
Další podmínky financování
1.Členské státy nebo přidružené třetí země jmenují zástupce pro zadávání veřejných zakázek, který jedná jejich jménem pro účely kolaborativního zadávání veřejných zakázek. Zástupce pro zadávání veřejných zakázek provádí zadávací řízení a uzavírá výsledné dohody s dodavateli jménem zúčastněných členských států.
2.Zadávací řízení uvedená v odstavci 1 jsou založena na dohodě, kterou zúčastněné členské státy podepíší se zástupcem pro zadávání veřejných zakázek za podmínek stanovených v pracovním programu uvedeném v článku 11.
3.Kolaborativní zadávací řízení a zakázky obsahují požadavky na účast dodavatelů a subdodavatelů zapojených do kolaborativního zadávání veřejných zakázek podle odstavců 4 až 10.
4.Dodavatelé a subdodavatelé zapojení do kolaborativního zadávání veřejných zakázek jsou usazeni a mají své struktury výkonného vedení v Unii. Nepodléhají kontrole ze strany nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země.
5.Odchylně od odstavce 4 se může právní subjekt usazený v Unii nebo v přidružené třetí zemi a podléhající kontrole ze strany nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země účastnit jako dodavatel a subdodavatel zapojený do kolaborativního zadávání veřejných zakázek pouze tehdy, pokud poskytne záruky schválené členským státem nebo přidruženou třetí zemí, v níž je dodavatel usazen.
6.Zúčastněné členské státy poskytnou Komisi oznámení zástupce pro zadávání veřejných zakázek o zárukách poskytnutých dodavatelem nebo subdodavatelem zapojeným do kolaborativního zadávání veřejných zakázek, který je usazen v Unii nebo v přidružené třetí zemi a podléhá kontrole ze strany nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země. Záruky a související ustanovení ve veřejné zakázce se na požádání zpřístupní Komisi. Tyto záruky zajišťují, že účast dodavatele nebo subdodavatele zapojeného do kolaborativního zadávání veřejných zakázek není v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, jak jsou stanoveny v rámci skupiny SZBP podle hlavy V Smlouvy o EU, nebo s cíli stanovenými v článku 3.
7.Tyto záruky zejména dokládají, že pro účely kolaborativního zadávání veřejných zakázek jsou zavedena opatření, jimiž se zajistí, že:
a)kontrola nad dodavatelem nebo subdodavatelem zapojeným do kolaborativního zadávání veřejných zakázek není vykonávána způsobem, který by omezoval jeho schopnost realizovat zakázku a přinést výsledky, a
b)je zabráněno přístupu nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země k citlivým informacím, přičemž zaměstnanci nebo jiné osoby zapojené do kolaborativního zadávání veřejných zakázek mají bezpečnostní prověrku vydanou členským státem.
8.Infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje dodavatelů a subdodavatelů zapojených do kolaborativního zadávání veřejných zakázek, které jsou využívány pro účely kolaborativního zadávání veřejných zakázek, se nacházejí na území členského státu nebo přidružené třetí země. Nejsou-li v Unii nebo v přidružené třetí zemi bezprostředně k dispozici konkurenceschopná náhradní řešení, mohou dodavatelé a subdodavatelé zapojení do kolaborativního zadávání veřejných zakázek použít svůj majetek, infrastrukturu, zařízení a zdroje nacházející se nebo držené mimo území členských států nebo přidružených třetích zemí, pokud takové použití není v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států a je slučitelné s cíli stanovenými v článku 3.
9.Kolaborativní zadávací řízení a zakázky rovněž obsahují požadavek, aby obranný produkt nepodléhal omezení ze strany nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země.
10.Pro účely tohoto článku se „subdodavateli zapojenými do kolaborativního zadávání veřejných zakázek“ rozumí všechny tyto subjekty:
a)subdodavatelé s přímým smluvním vztahem k dodavateli;
b)další subdodavatelé, kterým je přidělen alespoň 10% podíl na práci;
c)subdodavatelé, kteří mohou k provádění kolaborativního zadávání veřejných zakázek vyžadovat přístup k utajovaným informacím.
Článek 9
Způsobilé subjekty
Za předpokladu, že splňují kritéria způsobilosti stanovená v článku 197 finančního nařízení, jsou pro financování způsobilé tyto subjekty:
a)veřejní zadavatelé nebo zadavatelé ve smyslu směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU 9 a 2014/25/EU 10 ;
b)orgány veřejné správy přidružených třetích zemí.
Článek 10
Kritéria pro zadání
Komise hodnotí předložené návrhy na základě těchto kritérií pro zadání:
1.přínos akce k posílení a rozvoji průmyslové základny obrany Unie s cílem řešit zejména nejnaléhavější a nejkritičtější potřeby obranných produktů uvedené v článku 3, včetně zadávacího řízení a dodacích lhůt, doplňování zásob, dostupnosti a dodávek;
2.přínos akce ke konkurenceschopnosti a přizpůsobení základny EDTIB, mimo jiné prostřednictvím plánovaného navýšení jejích výrobních kapacit, rezervace výrobních kapacit, změny kvalifikace a prohlubování dovedností a celkové modernizace;
3.přínos akce k posílení spolupráce mezi členskými státy nebo přidruženými zeměmi a interoperability výrobků;
4.počet členských států nebo přidružených zemí, které se účastní kolaborativního zadávání veřejných zakázek;
5.odhadovaný rozsah kolaborativně zadávaných veřejných zakázek a prohlášení účastníků, že budou obranné produkty, které jsou předmětem veřejné zakázky, společně používat, skladovat, vlastnit nebo udržovat;
6.katalytický účinek finanční podpory Unie tím, že se ukáže, jak lze pomocí příspěvku Unie překonat překážky kolaborativního zadávání veřejných zakázek;
7.kvalita a účinnost plánů na provedení akce.
Článek 11
Pracovní program
1.Nástroj se provádí prostřednictvím pracovního programu uvedeného v článku 110 finančního nařízení.
2.Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu pracovní program uvedený v odstavci 1. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 3.
3.Pracovní program stanoví minimální finanční rozsah akcí ke společnému zadávání veřejných zakázek a určí orientační výši finanční podpory pro akce prováděné minimálním počtem členských států podle čl. 7 odst. 1 písm. c), jakož i motivaci pro zadávání veřejných zakázek s vyšší hodnotou a zapojení dalších členských států nebo přidružených zemí.
4.Pracovní program stanoví priority financování v souladu s potřebami uvedenými v čl. 3 odst. 2.
Článek 12
Monitorování a podávání zpráv
1.Komise vypracuje hodnotící zprávu o nástroji nejpozději do 31. prosince 2024 a poskytne ji Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva vyhodnotí dopad a účinnost akcí přijatých v rámci nástroje.
2.Zpráva vychází z konzultací s členskými státy a klíčovými zúčastněnými stranami a zejména posoudí, do jaké míry se podařilo splnit cíle stanovené v článku 3.
Článek 13
Informace, komunikace a publicita
1.Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci akcí a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.
2.Komise provádí k nástroji a jeho akcím a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje přidělené na nástroj rovněž přispějí ke krytí nákladů na společnou komunikaci o politických prioritách Unie, pokud se týkají cílů uvedených v článku 3.
Článek 14
Postup projednávání ve výboru
1.Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.Evropská obranná agentura je přizvána k účasti na činnosti výboru jako pozorovatel, aby poskytla své názory a odborné znalosti. Evropská služba pro vnější činnost je rovněž přizvána k účasti na činnosti výboru.
3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 15
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament Za Radu
předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1Název návrhu/podnětu
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví akt o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek.
1.2Příslušné oblasti politik
Obranná průmyslová politika Unie
1.3Povaha návrhu/podnětu
☑ nová akce
◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 11
◻ prodloužení stávající akce
◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci
1.4Cíle
1.4.1Obecné cíle
Nástroj má tyto cíle:
Viz přiložený návrh právního aktu.
1.4.2Specifické cíle
Není relevantní
1.4.3Očekávané výsledky a dopady
Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.
Očekávané výsledky:
Nástroj pomůže posílit a rozvinout průmyslovou základnu obrany Unie, aby mohla řešit nedostatky v oblasti průmyslu v souvislosti s nejnaléhavějšími a nejkritičtějšími potřebami v oblasti obranných produktů, zejména těmi, které se objevily nebo zvýšily v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině.
Finanční příspěvek EU by měl přispět k uvolnění řady akcí pro kolaborativní zadávání veřejných zakázek, které by jinak vzhledem k rizikům a složitosti společných obranných zakázek nebyly vyhlášeny.
Očekává se, že posílená spolupráce poskytne vyšší hodnotu za vynaložené finance, zvýší interoperabilitu a zabrání tomu, aby nejohroženější členské státy EU čelily nemožnosti získat to, co potřebují, kvůli protichůdným požadavkům na obranný průmysl, který není přizpůsoben takovému nárůstu poptávky.
Očekávané dopady:
Příspěvek Unie ve výši 500 milionů EUR by byl pro členské státy vhodnou motivací, která by je přiměla ke kolaborativnímu zadávání veřejných zakázek. Kolaborativní zadávání veřejných zakázek EU by se mělo stát spíše normou než výjimkou. Kromě toho nástroj podpoří agilní a konkurenceschopnou základnu EDTIB. Z dlouhodobějšího hlediska se očekává, že další investice do základny EDTIB budou přínosem, pokud jde o vytváření pracovních míst a dovedností, a zvýší bezpečnost dodávek.
1.4.4Ukazatele výkonnosti
Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.
Vzhledem ke krátkosti prováděcího období budou výsledky a dopady nástroje posouzeny při zpětném posouzení na konci provádění programu.
Komise zajistí, aby subjekt pověřený prováděním programu používal nezbytné ukazatele sloužící ke sledování provádění programu. Ty budou zahrnovat:
– počet provedených akcí v rámci kolaborativního zadávání veřejných zakázek,
– celkovou hodnotu provedených akcí v rámci kolaborativního zadávání veřejných zakázek,
– počet členských států zapojených jako členové konsorcia,
– skutečnost, že členské státy zpřístupnily stávající spolupráci novým členům.
1.5Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu
Nařízení se provede prostřednictvím přímého řízení. Komise bude muset být personálně vybavena příslušnými odborníky, aby mohla účinně sledovat provádění.
1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.
Přestože spolupráce přináší několik zjevných výhod (vyšší interoperabilita, nižší jednotkové náklady a náklady na údržbu), členské státy EU nadále pořizují obranné systémy převážně vnitrostátně. Tato skutečnost vedla k velké roztříštěnosti trhu s vnitrostátním průmyslovými kapacitami a odpovídajícímu rozsahu obranných systémů stejného druhu, které často nejsou vzájemně interoperabilní. Současné souvislosti obranného trhu, který se vyznačuje zvýšenou bezpečnostní hrozbou a reálnou vyhlídkou na konflikt vysoké intenzity, zároveň vedou k tomu, že členské státy rychle zvyšují své rozpočty na obranu a usilují o nákupy podobného vybavení. Vede to k poptávce, která překonává výrobní kapacity základny EDTIB, která je v současnosti přizpůsobena pro období míru.
V důsledku toho lze očekávat silnou cenovou inflaci a delší zpoždění v dodacích lhůtách, což může poškodit bezpečnost občanů EU. Obranný průmysl potřebuje zajistit výrobní kapacitu potřebnou ke zpracování objednávek, jakož i kritické suroviny a dílčí komponenty. V této souvislosti mohou výrobci obranných zařízení upřednostňovat velké zakázky, což může vést k tomu, že nejohroženější země, které nemají kritickou velikost a finanční prostředky k zajištění velkých zakázek, zůstanou vystaveny riziku. Motivace ke společnému zadávání veřejných zakázek je proto nutností a její výhodou by bylo, že zatímco obranný průmysl by se mohl rychleji přizpůsobit současným strukturálním změnám na trhu, vnitrostátní ozbrojené síly by díky spolupráci ve fázi akvizice získaly lepší podmínky a dodací lhůty. Kromě toho by spolupráce v oblasti akvizice vedla ke snížení nákladů na provoz a údržbu systémů a upouštění od nich (náklady se odhadují na 55 % celkových nákladů na zařízení).
Současná situace proto vyžaduje politický zásah na úrovni EU s cílem zlepšit současný stav úrovně spolupráce tím, že dojde k motivování k finanční spolupráci mezi členskými státy v procesu zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany. Takovýto zásah je prospěšný pro bezpečnost občanů EU i pro základnu EDTIB.
1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Není relevantní
1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji
Nástroj doplní stávající programy EU, například Evropský program rozvoje obranného průmyslu a Evropský obranný fond, a obranné iniciativy EU, například stálou strukturovanou spolupráci (PESCO). Bude také vytvářet synergie s prováděním Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu a dalších programů EU.
1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků
Není relevantní
1.6Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu
☑ Časově omezená doba trvání
–☑ s platností od roku 2022 do 31.12.2024,
–☑ finanční dopad od roku 2022 do roku 2024 u prostředků na závazky a od roku 2023 do roku 2027 u prostředků na platby.
◻ Časově neomezená doba trvání
–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,
–poté plné fungování.
1.7Předpokládaný způsob řízení 12
☑ Přímé řízení Komisí
–☑prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,
–◻ prostřednictvím výkonných agentur.
◻ Sdílené řízení s členskými státy
◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,
–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),
–◻ EIB a Evropský investiční fond,
–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,
–◻ veřejnoprávní subjekty,
–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,
–◻soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,
–◻osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.
–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.
Poznámky
Nástroj se provádí v přímém řízení v souladu s finančním nařízením.
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Upřesněte četnost a podmínky.
V souladu s článkem 13 nástroje vypracuje Komise nejpozději do 31. prosince 2024 hodnotící zprávu o nástroji a předloží ji EP a Radě. Zpráva vyhodnotí dopad a účinnost akcí v rámci nástroje.
Za tímto účelem Komise zavede nezbytná monitorovací opatření, aby zajistila spolehlivé a bezproblémové shromažďování příslušných údajů.
2.2Systémy řízení a kontroly
2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie
Komise by měla celkovou odpovědnost za provádění nástroje. Komise má v úmyslu provádět nástroj zejména v přímém řízení. Použití režimu přímého řízení vyjasňuje odpovědnosti (provádění schvalujícími osobami), zkracuje dodavatelský řetězec (zkrácení doby pro poskytnutí grantu a doby pro zaplacení), zabraňuje střetu zájmů a snižuje náklady na provádění (žádné poplatky za správu pověřeného subjektu). Komise by měla definovat priority a podmínky financování prostřednictvím jednoho víceletého pracovního programu. Stanovení priorit by mělo být podpořeno prací pracovní skupiny pro společné zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany. Měl by být zřízen programový výbor členských států, do něhož bude jako pozorovatel přizvána Evropská obranná agentura, aby výboru poskytovala své názory a odborné znalosti, a rovněž Evropská služba pro vnější činnost, aby výboru pomáhala. Komise přijme víceletý pracovní program na základě stanoviska výboru v rámci přezkumného postupu.
Financování v rámci nástroje bude probíhat především formou grantů. Finanční příspěvek se stanoví tak, aby zohledňoval charakter vzájemné spolupráce při kolaborativním zadávání veřejných zakázek a navíc dodatečnou částku s cílem motivovat spolupráci mezi členskými státy za účelem společného zadávání zakázek. Komise může využít financování, které není vázáno na náklady, aby snížila administrativní zátěž příjemců a zaměřila se na dosažení požadovaných cílů, čímž zvýší účinnost a efektivitu podpory Unie.
Způsoby plateb zůstanou podobné jako v případě Evropského programu rozvoje obranného průmyslu a Evropského obranného fondu, tj. tři platby pro každý grant (včetně alespoň jedné platby předem). Prognóza plateb bude připravena na základě návrhu příjemce, aby příjemce mohl efektivně řídit zadávání veřejných zakázek a vyhnout se problémům s financováním. Komise si ponechává pravomoc při schvalování platby, zejména má zákonné právo ji snížit, pokud nejsou splněny podmínky pro uvolnění platby (nejsou dosaženy milníky, dodávky nejsou vyrobeny včas).
Kontrolní strategie, která bude definována v grantové dohodě, bude založena na skromných zkušenostech získaných v rámci Evropského obranného fondu a jeho předchozích programů Evropského programu rozvoje obranného průmyslu a přípravné akce zaměřené na obranný výzkum, kde byly použity granty využívající zjednodušené možnosti nákladů (jednorázové příspěvky). Komise má v úmyslu využívat zejména financování, které není vázáno na náklady, kdy je výše grantu stanovena ex ante na základě splnění určitých podmínek (včetně způsobilosti nákladů) a vyplácena na základě výsledků (hlášení), jež prokazují, že byly splněny očekávané výsledky definované v grantové dohodě (technických přílohách).
2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění
Nástroj má podpořit spolupráci při pořizování nejnaléhavějších a nejkritičtějších obranných produktů. Hlavní zjištěná rizika tedy jsou: Časové riziko: Problém s harmonogramem, zpoždění v provádění, riziko v oblasti správy a řízení: nedostatečná spolupráce mezi členskými státy a/nebo vnitrostátním průmyslem vedoucí ke zpoždění neefektivního provádění; finanční riziko: řízení nákladů, nízké čerpání prostředků (zpoždění) atd.; technická rizika: komplikace při vývoji, technické problémy, snížená funkčnost. Komise by proto prováděla nástroj v přímém řízení na základě zkušeností získaných při provádění Evropského obranného fondu, připravila a přijala by pouze jeden víceletý pracovní program, zkrátila by dobu pro poskytnutí grantu a použila by financování, které není vázáno na náklady.
2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)
Rozpočet programu bude spravován v přímém řízení. Na základě zkušeností Komise s řízením grantů se celkové náklady na kontrolu nástroje Komisí odhadují na méně než 1 % souvisejících spravovaných prostředků.
Pokud jde o očekávanou míru chyb, je cílem zachovat míru chyb pod hranicí 2 %. Komise se domnívá, že provádění programu v přímém řízení, s vyškolenými (zkušenými pracovníky, kteří mohou být případně přijati z ministerstev obrany členských států) a dobře obsazenými týmy, které jednají pod vedením pověřených schvalujících osob, uplatňují jasná pravidla a vhodně využívají nástroje založené na výstupech (tj. financování nesouvisející s náklady), udrží míru chyb pod 2% prahem významnosti.
2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) je příslušný pro vyšetřování operací podporovaných v rámci této iniciativy. Dohody vyplývající z tohoto nařízení, včetně dohod uzavřených s mezinárodními organizacemi, upravují především dohled a finanční kontrolu ze strany Komise nebo jí pověřeného zástupce a audity Evropského účetního dvora, Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) nebo úřadu OLAF, které jsou v případě potřeby prováděny na místě. Úředníci Komise, kteří mají požadovanou bezpečnostní prověrku, mohou také provádět prohlídky na místě.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
·Stávající rozpočtové položky (viz tabulka v oddíle 3.2)
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
|
Okruh víceletého finančního rámce |
Rozpočtová položka |
Druh
|
Příspěvek |
|||
|
Číslo
|
RP/NRP 13 |
zemí ESVO 14 |
kandidátských zemí 15 |
třetích zemí |
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení |
|
|
[XX.YY.YY.YY] |
RP/NRP |
ANO/NE |
ANO/NE |
ANO/NE |
ANO/NE |
|
·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
|
Okruh víceletého finančního rámce |
Rozpočtová položka |
Druh
|
Příspěvek |
|||
|
Číslo
|
RP/NRP |
zemí ESVO |
kandidátských zemí |
třetích zemí |
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení |
|
|
5 |
13.0106 |
NRP |
ANO |
NE |
NE |
NE |
|
5 |
13.06 |
RP |
ANO |
NE |
NE |
NE |
3.2Zdroje financování návrhu
3.2.1Zdroj financování prostředků podle návrhu
|
Příspěvek z rozpětí a zvláštních nástrojů VFR |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Celkem |
|
Rozpětí okruhu 5 |
83,700 |
44,900 |
32,100 |
1 |
160,700 |
|||
|
Zvláštní nástroje VFR |
111,400 |
227,900 |
339,300 |
|||||
|
Celkem |
83,700 |
156,300 |
260,000 |
500,000 |
3.2.2Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.
–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního rámce |
05 |
Bezpečnost a obrana – klastr 13 Obrana |
||||||||||||
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
||||||
|
13.0601 Provozní prostředky STI na obranné produkty |
Závazky |
(1) |
|
83,700 |
156,300 |
260,000 |
|
|
|
|
500,000 |
|||
|
Platby |
(2) |
|
|
72,000 |
174,000 |
104,000 |
72,000 |
78,000 |
|
500,000 |
||||
|
13.016 – Výdaje na podporu |
Závazky = Platby |
(3) |
|
|
p.m. |
p.m. |
|
|
|
0 |
||||
|
Prostředky z okruhu 5 na krytí programu CELKEM |
Závazky |
=1+3 |
|
83,700 |
156,300 |
260,000 |
|
|
|
|
500,000 |
|||
|
Platby |
=2+3 |
|
0 |
72,000 |
174,000 |
104,000 |
72,000 |
78,000 |
|
500,000 |
||||
|
|
7 |
„Správní výdaje“ |
Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
||
|
Lidské zdroje |
0,961 |
1,831 |
1,831 |
1,517 |
1,517 |
1,187 |
8,844 |
|||
|
Ostatní správní výdaje |
0,047 |
0,279 |
0,279 |
0,067 |
0,057 |
0,057 |
0,786 |
|||
|
Prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM |
(Závazky celkem = platby celkem) |
1,008 |
2,110 |
2,110 |
1,584 |
1,574 |
1,244 |
9,630 |
||
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Po roce 2027 |
CELKEM |
||||||
|
Prostředky
|
Závazky |
84,708 |
158,410 |
262,110 |
1,584 |
1,574 |
1,244 |
509,630 |
||||||
|
Platby |
1,008 |
74,110 |
176,110 |
105,584 |
73,574 |
79,244 |
0 |
509,630 |
||||||
3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy
–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Rok |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
CELKEM |
||||||||||||||||||
|
OKRUH 7
|
||||||||||||||||||||||||||
|
Lidské zdroje |
|
0,961 |
1,831 |
1,831 |
1,517 |
1,517 |
1,187 |
8,844 |
||||||||||||||||||
|
Ostatní správní výdaje |
0,047 |
0,279 |
0,279 |
0,067 |
0,057 |
0,057 |
0,786 |
|||||||||||||||||||
|
Mezisoučet za OKRUH 7
|
|
1,008 |
2,110 |
2,110 |
1,584 |
1,574 |
1,244 |
9,630 |
||||||||||||||||||
|
Mimo OKRUH 7
|
||||||||||||||||||||||||||
|
Lidské zdroje |
||||||||||||||||||||||||||
|
Ostatní výdaje
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||
|
Mezisoučet mimo
|
||||||||||||||||||||||||||
|
CELKEM |
|
1,008 |
2,110 |
2,110 |
1,584 |
1,574 |
1,244 |
9,630 |
Potřeby v oblasti správních prostředků budou pokryty z prostředků, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na stávající rozpočtová omezení.
3.2.3.1Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
–✓ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:
Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky
|
Rok |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|
|
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) pro GŘ DEFIS |
||||||||
|
V ústředí a v zastoupeních Komise |
5 |
10 |
10 |
8 |
8 |
7 |
||
|
Při delegacích |
||||||||
|
Výzkum |
||||||||
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ MZ, VNO, ZAP a MOD pro GŘ DEFIS Okruh 7 |
||||||||
|
Financovaní z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce |
– v ústředí |
2 |
3 |
3 |
3 |
3 |
1 |
|
|
– při delegacích |
||||||||
|
Financovaní z finančního krytí programu |
– v ústředí |
|||||||
|
– při delegacích |
||||||||
|
Výzkum |
||||||||
|
Jiné (upřesněte) |
||||||||
|
CELKEM |
7 |
13 |
13 |
11 |
11 |
8 |
||
Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci |
V roce 2022 bude zapotřebí 5 plných pracovních úvazků (5 AD) pro náběh nástroje a zahájení prvních činností, 10 plných pracovních úvazků (7 AD a 3 AST) pro provádění činností, přičemž v roce 2027 se sníží na 7 (5 AD a 2 AST) s cílem zajistit přijetí pracovního programu; řízení hodnocení a provozní, finanční a právní monitorování provádění projektů. |
|
Externí zaměstnanci |
2 plné pracovní úvazky pro zahájení činností (2 VNO). Zvýšení na 3 (1 SZ a 2 VNO), snížení na 1 v roce 2027 (1 VNO) k zajištění provozního, finančního a právního monitorování provádění projektů. |
3.2.4Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem
Návrh/podnět:
–◻ může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).
–☑ vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.
Rozpětí v okruhu 5. Viz podrobné informace v oddíle 3.2
–◻ vyžaduje revizi VFR.
Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.
3.2.6Příspěvky třetích stran
Návrh/podnět:
–☑ nepočítá se spolufinancováním od třetích stran
–◻ počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:
prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Celkem |
|||
|
Spolufinancované prostředky CELKEM |
||||||||
3.3Odhadovaný dopad na příjmy
–☑ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
–◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:
na vlastní zdroje
na jiné příjmy
uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka: |
Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce |
Dopad návrhu/podnětu 16 |
||||||
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) |
||||
|
Článek …………. |
||||||||
U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.
[…]
Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).
[…]