P9_TA(2022)0264

Provádění Nástroje pro oživení a odolnost

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o provádění Nástroje pro oživení a odolnost (2021/2251(INI))

(2023/C 32/06)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 175 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (1) (dále jen „nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost“),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (2) (nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o právu Parlamentu na informace, pokud jde o průběžné posuzování národních plánů pro oživení a odolnost (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. června 2021 o stanoviscích Parlamentu k průběžnému posuzování národních plánů pro oživení a odolnost Komisí a Radou (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. dubna 2022 o závěrech zasedání Evropské rady konaného ve dnech 24.–25. března 2022: aktuální situace, pokud jde o válku proti Ukrajině a sankce EU vůči Rusku a jejich uplatňování (5), a na své usnesení ze dne 19. května 2022 o sociálních a hospodářských důsledcích ruské války na Ukrajině pro EU – posílení akceschopnosti EU (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2022 o právním státu a případném schválení polského národního plánu pro oživení (RRF) (7),

—

s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2106 ze dne 28. září 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, stanovením společných ukazatelů a podrobných prvků srovnávacího přehledu oživení a odolnosti (8),

—	s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2105 ze dne 28. září 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vymezením metodiky pro vykazování sociálních výdajů (9),

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. října 2021 nazvané Roční strategie pro udržitelný růst 2021 (10),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. listopadu 2021 nazvané „Roční analýza udržitelného růstu na rok 2022“ (COM(2021)0740),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. listopadu 2021 nazvané „Návrhy rozpočtových plánů na rok 2022: celkové posouzení“ (COM(2021)0900),

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 24. listopadu 2021 nazvaný „Analýza hospodářství eurozóny“ připojená k dokumentu „Doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny“ (SWD(2021)0362),

—	s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 1. prosince 2021 k provádění Nástroje pro oživení a odolnost (11),

—	s ohledem na první výroční zprávu Komise o provádění Nástroje pro oživení a odolnost (COM(2022)0075) zveřejněnou dne 1. března 2022,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2022 nazvané „REPowerEU: Společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii“ (COM(2022)0108).

—

s ohledem na společnou analýzu Evropského výboru regionů a Rady evropských obcí a regionů (CEMR) o zapojení obcí, měst a regionů do přípravy národních plánů pro oživení a odolnost a na výsledky jejich cílené konzultace ze dne 27. dubna 2022 s názvem „Provádění Nástroje pro oživení a odolnost: perspektiva místních a regionálních orgánů“;

—	s ohledem na svá usnesení ze dne 10. března 2022 o právním státu a důsledcích rozsudku ESD (12) a ze dne 5. května 2022 o probíhajících slyšeních podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (SEU) týkajících se Polska a Maďarska (13),

—	s ohledem na srovnávací přehled oživení a odolnosti a na jeho tematické analýzy a prezentace pro Parlament (14),

—	s ohledem na oznámení Komise ze dne 12. února 2021 nazvané „Technické pokyny k uplatňování zásady ‚významně nepoškozovat‘ podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost“ (C(2021)1054),

—	s ohledem na analýzy a briefingy výzkumných služeb o Nástroji pro oživení a odolnost (15),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—	s ohledem na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro kulturu a vzdělávání,

—	s ohledem na dopisy Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro ústavní záležitosti,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru (A9-0171/2022),

A.	vzhledem k tomu, že Nástroj pro oživení a odolnost je hlavním stavebním prvkem balíčku stimulačních opatření NextGenerationEU (NGEU);

vzhledem k tomu, že na financování vnitrostátních opatření určených ke zmírnění hospodářských a sociálních důsledků pandemie COVID-19 (dále jen „pandemie“) je k dispozici 672,5 miliardy EUR ve formě grantů a půjček; vzhledem k tomu, že Parlament původně prosazoval v rámci Nástroje pro oživení a odolnost vyšší podíl grantů;

vzhledem k tomu, že finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost podporují klíčové oblasti politiky, jako je ekologická transformace, digitální transformace, hospodářská, sociální a územní soudržnost, institucionální odolnost a připravenost na krize, ale také děti a mladí lidé, včetně vzdělávání a dovedností;

vzhledem k tomu, že ruská invaze na Ukrajinu z 24. února 2022 vedla EU k uvalení bezprecedentních hospodářských sankcí; vzhledem k tomu, že konflikt vyvolaný Ruskem vedl k tomu, že velký počet ukrajinských občanů opustil Ukrajinu, vycestoval do EU a usadil se v ní; vzhledem k tomu, že tato vojenská invaze bude mít hospodářské a sociální důsledky na celém evropském kontinentu, zejména ve východoevropských zemích, a to i v souvislosti s naléhavou potřebou snížit energetickou závislost na dovážených fosilních palivech;

E.	vzhledem k tomu, že EU má potíže s přístupem k určitým kritickým surovinám, což může mít důsledky pro provádění Nástroje pro oživení a odolnost;

vzhledem k tomu, že pandemie měla ničivý dopad na ekonomickou a sociální situaci občanů a podniků v Evropě; vzhledem k tomu, že hospodářství EU zaznamenalo během pandemie výrazný pokles; vzhledem k tomu, že podniky v EU, a zejména malé a střední podniky, byly pandemií zasaženy, což mělo negativní důsledky pro růst a konkurenceschopnost EU, jakož i pro jejich produktivitu a schopnost vytvářet pracovní místa; vzhledem k tomu, že jednotný trh EU je hlavní hnací silou růstu v EU a že by měl být posílen a chráněn před negativními dopady pandemie a zároveň by měly být podporovány investice do výzkumu a inovací; vzhledem k tomu, že během pandemie některé země opět zaznamenaly nadprůměrný nárůst nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že tento vývoj více ohrožuje ženy, mladé lidi, starší osoby, osoby se zdravotním postižením a velké rodiny; vzhledem k tomu, že odvětví zdravotnictví EU se během pandemie dostalo na své limity a že to mělo dopad na jeho odolnost, která prošla zatěžkávací zkouškou; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí zůstává vyšší než celková míra nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že mladí lidé jsou vystaveni vyššímu riziku chudoby a sociálního vyloučení a významně je ohrožen jejich přístup ke kvalitním pracovním místům;

vzhledem k tomu, že neustálý rozvoj digitálních dovedností, jakož i rozvoj dovedností s ekonomickým potenciálem, jako jsou zelené nebo podnikatelské dovednosti, mají klíčový význam pro konkurenceschopný, zdravý, inkluzivní a na budoucnost orientovaný evropský trh práce a měly by každému Evropanovi umožnit přístup ke kvalitním pracovním místům a vytvářet příležitosti taková místa získat; vzhledem k tomu, že totéž platí pro odborné vzdělávání a obchodní a životní dovednosti; vzhledem k tomu, že EU musí překonat veškerý nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, má-li účinně využít svůj lidský kapitál; vzhledem k tomu, že přístup k odpovídající digitální infrastruktuře a odborné přípravě v oblasti digitálních dovedností by měl být otevřený všem, aby se zabránilo prohlubování rozdílů mezi lidmi z hlediska digitální gramotnosti a zajistily se rovné příležitosti pro všechny ve vzdělávacím systému a na trhu práce;

vzhledem k tomu, že předpokladem způsobilosti národních plánů pro oživení a odolnost pro financování je, že musí zahrnovat reformy a investice, které spadají do oblasti působnosti šesti pilířů nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a které respektují jeho obecné a specifické cíle, horizontální zásady a 11 hodnotících kritérií stanovených v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost;

I.	vzhledem k tomu, že pro optimální provádění Nástroje pro oživení a odolnost má zásadní význam dialog a transparentnost mezi orgány EU a členskými státy;

vzhledem k tomu, že Komise, která je odpovědná za monitorování provádění Nástroje pro oživení a odolnost, musí pravidelně informovat Parlament o stavu hodnocení národních plánů pro oživení a odolnost a o tom, jak členské státy plní cíle a milníky, včetně toho, jak přispívají k pokroku při plnění ekologických a digitálních cílů; vzhledem k tomu, že Komise je povinna názory Parlamentu zohlednit;

K.	vzhledem k tomu, že členské státy musí zavést a udržovat spolehlivé kontrolní systémy a provádět nezbytné audity, aby zajistily ochranu finančních zájmů Unie po celou dobu trvání Nástroje pro oživení a odolnost;

L.	vzhledem k tomu, že výroční zprávy Komise o právním státu slouží k identifikaci výzev v oblasti právního státu a pomáhají členským státům nalézt řešení za podpory Komise a ostatních členských států;

M.	vzhledem k tomu, že nařízení poskytuje členskému státu možnost podat odůvodněnou žádost o změnu svého národního plánu pro oživení a odolnost v období jeho provádění, pokud takový postup odůvodňují objektivní okolnosti;

vzhledem k tomu, že demokratická kontrola a parlamentní dohled nad prováděním Nástroje pro oživení a odolnost jsou možné pouze za plné účasti Parlamentu a při zvážení všech jeho doporučení ve všech fázích, a vzhledem k tomu, že Parlament bude i nadále dohlížet na provádění Nástroje pro oživení a odolnost;

O.	vzhledem k tomu, že Komise předloží Parlamentu a Radě do 31. července 2022 zprávu o přezkumu provádění Nástroje pro oživení a odolnost;

Zmírnění sociálních a hospodářských dopadů krize

zdůrazňuje, že Nástroj pro oživení a odolnost je bezprecedentním nástrojem solidarity a jedním ze základních kamenů nástroje NGEU, který skončí v roce 2026 a jenž představuje základní prostředek reakce EU na pandemii, který má připravit ekonomiky EU na nové výzvy;

připomíná, že reakce EU na pandemii byla rozhodná, koordinovaná, komplexní, včasná a založená na solidaritě, což vedlo k rozsáhlému využití stávajících nástrojů a nasazení dodatečných finančních nástrojů; připomíná dále, že v reakci na pandemii a za účelem podpory oživení přijaly členské státy rozsáhlá fiskální opatření (5,2 % hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2021 a 2,8 % HDP v roce 2021);

zdůrazňuje stabilizační účinek Nástroje pro oživení a odolnost pro členské státy v době velké hospodářské nejistoty, který zmírňuje krizi a její negativní hospodářské a sociální důsledky a pomáhá vládám zachovat úrovně investic a zároveň zvládat obrovský tlak na vnitrostátní rozpočty;

dále zdůrazňuje zásadní úlohu Nástroje pro oživení a odolnost při podpoře hospodářské, sociální a územní soudržnosti, předcházení roztříštěnosti vnitřního trhu a prohlubování makroekonomických rozdílů;

vítá skutečnost, že i když nelze plně oddělit hospodářské dopady Nástroje pro oživení a odolnost od ostatního vývoje, lze patrně oprávněně konstatovat, že Nástroj pro oživení a odolnost má zatím příznivé dopady na HDP a že jeho účinné provádění bude mít klíčový význam pro hospodářský růst EU; poukazuje na úlohu Nástroje pro oživení a odolnost při ochraně fiskálního prostoru členských států před výrazným hospodářským otřesem, který způsobila pandemie; uznává, že ačkoli se očekává, že hlavní dopad na růst HDP se projeví až v následujících letech, Nástroj pro oživení a odolnost už nyní pomáhá ochránit ekonomiky a občany EU před nejpalčivějšími dopady pandemie a příznivě napomáhá k oživení a odolnosti EU, včetně hospodářské a sociální soudržnosti, zaměstnanosti, produktivity, konkurenceschopnosti, výzkumu, vývoje a inovací a dobře fungujícího vnitřního trhu se silnými malými a středními podniky; zdůrazňuje, že mezi členskými státy existují značné rozdíly, pokud jde o hospodářskou, sociální a institucionální odolnost, což ovlivňuje nerovnoměrnou dynamiku oživení; poukazuje na to, že Nástroj pro oživení a odolnost je katalyzátorem ekologické a digitální transformace a hraje zásadní úlohu při posilování udržitelné transformace a dobrých životních podmínek lidí pro odolné, spravedlivé, inkluzivní a konkurenceschopné hospodářství, které obstojí i v budoucnu, v souvislosti s prováděním ambiciózních reforem a investic;

bere na vědomí značný dopad nástroje NGEU, jak jej odhadují Komise, ECB a MMF, zejména v podobě růstu HDP, který je až o 1,5 procentního bodu vyšší, než by byl bez investic z NGEU, je-li tento nástroj prováděn účinně;

dále konstatuje, že Komise předpokládá, že z grantů Nástroje pro oživení a odolnost bude v roce 2022 financováno 24 % celkových opatření na podporu oživení; zdůrazňuje pozitivní makroekonomické vedlejší účinky a potenciál dobře zacílených reforem a investic; poukazuje na to, že granty z Nástroje pro oživení a odolnost budou i nadále poskytovat členským státům značnou fiskální podporu, a mohou jim tak pomoci provádět strukturální reformy a investice s dlouhodobými dopady na oživení a odolnost jejich ekonomik a společností; vyzývá členské státy, aby této příležitosti co nejlépe využívaly;

poukazuje na to, že úspěšné a transparentní provádění Nástroje pro oživení a odolnost by přispělo k tomu, aby se ekonomiky a společnosti EU staly udržitelnějšími, inkluzivnějšími a odolnějšími, dlouhodobě konkurenceschopnějšími, strategicky autonomnějšími a lépe připravenými na současné i nadcházející výzvy; zdůrazňuje, že úspěšné provádění národních plánů pro oživení a odolnost podpoří hospodářskou a sociální konvergenci a územní soudržnost a sníží sociální nerovnosti;

je přesvědčen, že k tomu, aby Nástroj pro oživení a odolnost dosáhl svých obecných cílů a podpořil EU v překonání krize a aby se maximalizoval dlouhodobý dopad na hospodářství a společnost EU, je nezbytné, aby členské státy důsledně a včas prováděly dohodnuté reformy a investice; připomíná, že Nástroj pro oživení a odolnost je mechanismus založený na dosažených výsledcích a že čerpání prostředků je vázáno výhradně na plnění příslušných milníků a cílů souvisejících s opatřeními; připomíná, že pro úspěšnost Nástroje pro oživení a odolnost má zásadní význam účast místních, regionálních a vnitrostátních orgánů a subjektů odpovědných za vypracování těchto politik, jak je uvedeno v článku 28 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost;

10.

upozorňuje, že Nástroj pro oživení a odolnost bude zmírňovat sociální a ekonomické dopady krize pouze tehdy, budou-li prostředky účinně čerpány a využívány tak, aby se dostaly do reálné ekonomiky a k lidem; vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná rozhodnutí ohledně administrativních struktur a lidských zdrojů vyhrazených na to, aby se zajistilo včasné vynakládání finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost;

11.

zdůrazňuje, že pandemie zřetelně ukázala potřebu zvýšení strategické autonomie Unie v klíčových dodavatelských řetězcích a kritických infrastrukturách a službách; konstatuje, že investice Nástroje pro oživení a odolnost do ekologické a digitální transformace by měly přispět ke zvýšení strategické autonomie a nezávislosti EU, zejména ke snížení její závislosti na dovážených fosilních palivech; konstatuje, že podle Komise by měl Nástroj pro oživení a odolnost výrazně podpořit provádění průmyslové strategie EU a tím dále rozvíjet průmyslová odvětví EU;

12.

zdůrazňuje, že balíčky reforem a investic, zejména těch, které jsou v rámci Nástroje pro oživení a odolnost určeny k podpoře růstu, by měly rovněž vytvářet přidanou hodnotu EU; konstatuje, že podle Komise jsou dopady na HDP v celé EU přibližně o třetinu vyšší, pokud se výslovně zohlední efekty přelévání opatření v jednotlivých zemích; zdůrazňuje, že balíčky reforem a investic v rámci Nástroje pro oživení a odolnost by měly rovněž přispívat k provádění evropského pilíře sociálních práv a priorit Zelené dohody pro Evropu a digitální agendy a k podpoře a začleňování genderové rovnosti a rovných příležitostí pro všechny;

13.

vyzývá Komisi, aby posoudila, zda nedošlo ke zbytečnému zdvojování investic v národních plánech pro oživení a odolnost sousedních zemí, a aby pomohla členským státům zabránit zbytečnému překrývání;

14.

vyjadřuje politování nad tím, že krize COVID-19 nejvíce zasáhla ženy (16), děti (17), mladé lidi, starší osoby a zranitelné skupiny; připomíná, že je třeba zajistit inkluzivnost, aby EU nikoho neopomíjela a aby se na své cestě k oživení zabývala genderově specifickými sociálně-ekonomickými dopady a aby se řadou genderově specifických dopadů krize nezabývaly národní plány pro oživení a odolnost; vítá zlepšení dostupnosti a kvality pečovatelských zařízení, vyjadřuje však politování nad tím, že jsou stále příliš omezená;

15.

připomíná význam šesti pilířů, které členským státům poskytují strukturu pro navrhování a provádění reforem a investic, jež řeší otázky ekologické a digitální transformace, hospodářství, produktivity a konkurenceschopnosti, sociální a územní soudržnosti, zdraví a institucionální odolnosti a opatření pro děti a mládež; zdůrazňuje, že všechny členské státy jsou podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost povinny zahrnout do svých národních plánů pro oživení a odolnost opatření, která se týkají všech pilířů; vyjadřuje politování nad tím, že ne všechny členské státy se rozhodly držet struktury pilířů dané v nařízení, což by umožnilo snadnější sledování;

Finanční hlediska Nástroje pro oživení a odolnost

16.

konstatuje, že ve 26 dosud předložených národních plánech pro oživení a odolnost požádaly členské státy o granty v celkové výši 331,7 miliardy EUR z dostupných 338 miliard EUR; dále konstatuje, že ne všechny členské státy ve svých stávajících národních plánech pro oživení a odolnost požádaly o plnou výši grantů, které mají k dispozici, jak je uvedeno v článku 11 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost;

17.

je však znepokojen tím, že pouze sedm členských států požádalo o půjčky v celkové výši 166 miliard EUR z 385,8 miliardy EUR, které jsou určeny pro půjčky, což ponechává k dispozici značnou částku pro případ, že by členské státy požádaly o půjčky později; je zneklidněn tím, že omezený zájem o úvěrovou složku může vést k promarnění příležitostí a zabránit tomu, aby Nástroj pro oživení a odolnost plně využil svého potenciálu; zdůrazňuje, že pokud by členské státy, jejichž národní plány pro oživení a odolnost už byly schváleny, chtěly požádat o půjčky, bude to vyžadovat změnu příslušného národního plánu pro oživení a odolnost, případně doplnění dodatečného souboru reforem a investic, milníků a cílů, aniž by došlo k oslabení již provedených opatření; vybízí členské státy, aby plně využily potenciál Nástroje pro oživení a odolnost, včetně půjček, k tomu, aby mohly čelit dopadům pandemie a nadcházejícím výzvám;

18.

pověřuje Komisi, aby analyzovala důvody, proč členské státy nežádaly o půjčky v plném rozsahu přidělených prostředků, což by mohlo bránit plnému využití potenciálu Nástroje pro oživení a odolnost; připomíná, že členský stát může podle platného nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost požádat o podporu v podobě půjčky současně s předložením svého plánu pro oživení a odolnost nebo jindy až do 31. srpna 2023;

19.

připomíná, že podle článku 21 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost umožňují objektivní okolnosti členskému státu podat Komisi odůvodněnou žádost o to, aby předložila návrh na změnu nebo nahrazení schváleného plánu; připomíná, že pokud se Komise domnívá, že důvody předložené členským státem odůvodňují změnu národního plánu pro oživení a odolnost, posoudí pozměněný národní plán pro oživení a odolnost v souladu s článkem 19 a předloží návrh prováděcího rozhodnutí Rady podle článku 20 nařízení; připomíná, že taková žádost o změnu zahrnuje postup posuzování a schvalování, který je totožný s prvním postupem posuzování a schvalování, a vyzývá členské státy, aby pečlivě zohlednily riziko zpoždění při provádění celkových národních plánů pro oživení a odolnost; konstatuje, že dosud žádný členský stát nepožádal o změnu nebo nahrazení schváleného plánu; vybízí členské státy, aby využívaly článek 21 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, a konstatuje, že potenciální zvýšení nákladů národních plánů pro oživení a odolnost v důsledku značné inflace může vést k tomu, že členské státy budou žádat o aktualizaci národních plánů pro oživení a odolnost;

20.

konstatuje, že vývoj HDP členských států se podle současných prognóz bude lišit od prognózy Komise z podzimu 2020, což povede k očekávaným změnám ve výši grantů, které budou členským státům k dispozici pro druhé okno financování Nástroje pro oživení a odolnost ve výši 30 %; upozorňuje, že významné změny v přidělené části grantů mohou vyžadovat změny národních plánů pro oživení a odolnost;

21.

zdůrazňuje, že podpora z Nástroje pro oživení a odolnost musí respektovat zásadu doplňkovosti uvedenou v článku 9 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost; očekává podrobnější a více dezagregovaná data, která umožní získání lepší představy o dopadech Nástroje pro oživení a odolnost na doplňkovost; naléhavě vyzývá členské státy, aby Komisi poskytovaly podrobné, transparentní a včasné informace s cílem zajistit účinné podávání zpráv o dopadu Nástroje pro oživení a odolnost; znovu zdůrazňuje význam srovnávacího přehledu oživení a odolnosti, který občanům poskytuje základní informace o celkovém pokroku při provádění plánů pro oživení a odolnost; vyzývá Komisi, aby zvýšila míru transparentnosti a vizualizace údajů ve srovnávacím přehledu a aby podávala podrobnější zprávy, které budou zaměřeny spíše na ukazatele výsledků a dopadů než na výstupy, a aby zajistila kvalitativní analýzu navrhovaných reforem a investic;

22.

konstatuje, že mezi Komisí a členskými státy bylo do poloviny června 2022 podepsáno pouze dvanáct provozních ujednání; vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejdříve podepsaly provozní ujednání, a žádá Komisi, aby o těchto ujednáních informovala Parlament; kromě toho naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby včas zveřejnily svá provozní ujednání, dohody o financování a půjčkách, a zajistily tak lepší transparentnost a posílily vyvozování odpovědnosti;

23.

konstatuje, že dvacet jedna členských států obdrželo předběžné financování až do výše 13 % celkového přídělu, že jeden členský stát o předběžné financování nepožádal, že sedm členských států dosud požádalo o první platby z Nástroje pro oživení a odolnost a že jeden členský stát požádal o druhou platbu;

24.

znovu připomíná, že zpoždění v provádění nástroje a národních plánů pro oživení a odolnost by nemělo zpomalit proces oživení po pandemii nebo snížit úroveň odolnosti Unie;

25.

připomíná, že nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost stanoví možnost zahrnout do národních plánů pro oživení a odolnost opatření zahájená od 1. února 2020 a že některé členské státy této možnosti využily;

26.

vítá včasný dialog mezi Komisí a členskými státy při přípravě žádostí o platby a připravenost Komise při posuzování žádostí o platby; vyzývá ji, aby i nadále důkladně posuzovala, zda jsou milníky a cíle plněny včas, a v případě potřeby konzultovala s příslušnými odborníky; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila rychlou realizaci plateb a pečlivě sledovala provádění reforem a investic;

27.

připomíná, že je třeba urychleně přistoupit k zavedení souboru nových vlastních zdrojů, které by nejpozději do roku 2058 plně pokryly splacení nástroje NGEU a zejména Nástroje pro oživení a odolnost v souladu s plánem stanoveným v interinstitucionální dohodě, kterou v prosinci 2020 uzavřely Parlament, Rada a Komise; bere na vědomí emisi evropských zelených dluhopisů k financování podílu výdajů souvisejících s klimatem v rámci Nástroje pro oživení a odolnost; konstatuje, že u prvních zelených dluhopisů nabízených Komisí poptávka značně překračovala nabídku;

Úloha Nástroje pro oživení a odolnost při zmírňování důsledků ruské invaze na Ukrajinu

28.

zdůrazňuje, že je třeba posílit příspěvek finančních nástrojů EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, k řešení současných výzev, včetně těch, které jsou způsobeny nevyprovokovanou a neoprávněnou ruskou vojenskou agresí a invazí na Ukrajinu;

29.

je znepokojen tím, že tato agrese vůči Ukrajině a oprávněné sankce, které EU přijala proti Rusku a Bělorusku v reakci na tuto agresi, budou mít vážný dopad na strategii Unie pro hospodářské a sociální oživení a odolnost; konstatuje, že jejich dopad na členské státy je různorodý; je znepokojen nerovnoměrnými dopady na hospodářství EU, souvisejícími hospodářskými a sociálními důsledky a ještě větším nárůstem sociální nerovnosti, zejména v důsledku vyšších cen energií a potravin; zdůrazňuje, že inflace může rovněž potenciálně vést k nepříznivé změně, pokud jde o očekávané výsledky Nástroje pro oživení a odolnost a odhadované náklady v rámci národních plánů pro oživení a odolnost členských států; očekává, že odhodlání, jednota a rychlost reakce EU na tuto novou krizi budou pokračovat;

30.

znovu zdůrazňuje svou výzvu k zavedení dalších sankcí, včetně uvalení úplného a okamžitého embarga na různé typy dovozu ruské energie a opuštění související infrastruktury v souladu se svým usnesením ze dne 7. dubna 2022, a k vytvoření plánu, který by i nadále zajišťoval bezpečnost dodávek energie do EU, což bude mimo jiné vyžadovat přehodnocení evropské energetické politiky s ohledem na různou míru energetické závislosti na dovozu ruských fosilních paliv v jednotlivých členských státech;

31.

je znepokojen tím, že současná situace na Ukrajině má výrazný dopad na ceny energií, a zdůrazňuje, že je třeba posílit energetickou nezávislost a bezpečnost, diverzifikovat zdroje energie, a to i prostřednictvím zdrojů energie EU, a urychlit transformaci energetiky; zdůrazňuje úlohu Nástroje pro oživení a odolnost při zavádění iniciativy REPowerEU a zdůrazňuje, že půjčky dostupné v rámci Nástroje pro oživení a odolnost by mohly být do značné míry využity k doplnění iniciativy REPowerEU a k podpoře investic do transformace energetiky, včetně rozvoje čisté energie; očekává proto, že Nástroj pro oživení a odolnost významně přispěje k energetické suverenitě EU prostřednictvím energetické účinnosti, diverzifikace a investic do spravedlivé ekologické transformace;

32.

vítá v tomto ohledu různá opatření v národních plánech pro oživení a odolnost zaměřená na posílení transformace energetiky a energetické bezpečnosti a opatření na posílení strategické autonomie, snížení závislosti členských států na dovážené energii z fosilních paliv a urychlení diverzifikace zdrojů energie, energetické účinnosti a rozvoje čistých energií; zdůrazňuje, že přeshraniční projekty, zlepšení propojení evropských energetických sítí a plná synchronizace elektrizačních soustav v celé EU by měly být podporovány s cílem posílit součinnost a spolupráci mezi zeměmi EU a zohlednit společné zájmy a společné priority;

33.

bere na vědomí návrh Komise na změnu nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost v souvislosti s iniciativou REPowerEU a vyjadřuje své odhodlání přijmout k tomuto návrhu neprodleně postoj; naléhavě vyzývá členské státy, aby v případě, že nemají v úmyslu využít celou částku svého maximálního přídělu úvěrů z Nástroje pro oživení a odolnost, oficiálně informovaly Komisi; vítá v této souvislosti návrh s cílem motivovat k optimálnímu využívání úvěrů dostupných v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, mimo jiné tím, že navrhne přerozdělení úvěrů jiným členským státům, které čelí dalším výzvám v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, a umožní členským státům žádat o úvěry vyšší než 6,8 % jejich hrubého národního důchodu (HND), zejména s cílem zmírnit hospodářské, sociální a energetické důsledky ruské invaze na Ukrajinu pro EU a vedlejší účinky omezujících opatření EU vůči Rusku a Bělorusku;

34.

uznává, že je třeba přijmout opatření na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, zejména pokud jde o ubytování, sociální péči a péči o děti, vzdělávání, zdravotní péči a bydlení, která pomohou zmírnit jejich sociálně-ekonomickou situaci; zdůrazňuje proto, že v tomto ohledu musí být zajištěna vyšší úroveň investic;

Národní plány pro oživení a odolnost

35.

vítá skutečnost, že bylo schváleno 24 národních plánů pro oživení a odolnost, a konstatuje, že k začátku června 2022 jeden členský stát svůj národní plán pro oživení a odolnost ještě nepředložil; dále konstatuje, že jeden národní plán pro oživení a odolnost čeká na posouzení ze strany Komise; naléhavě vyzývá zemi, jejíž národní plán pro oživení a odolnost čeká na posouzení, aby se zapojila do konstruktivních diskusí s Komisí, aby byl plán připraven ke schválení bez dalších odkladů; vyzývá Komisi, aby při posuzování zbývajících plánů důsledně uplatňovala nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost s cílem zajistit soulad s 11 hodnotícími kritérii stanovenými v nařízení;

36.

bere na vědomí skutečnost, že z hodnocení Komise vyplynulo, že všechny schválené národní plány pro oživení a odolnost řeší všech šest pilířů Nástroje pro oživení a odolnost a že uspokojivě splňují všechna hodnotící kritéria stanovená v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a představují vyvážený soubor reforem a investic; domnívá se, že členské státy mohly své národní plány pro oživení a odolnost lépe sladit se šesti pilíři Nástroje pro oživení a odolnost a s požadavky nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost;

37.

připomíná Komisi, že dodržování zásad právního státu a článku 2 SFEU je předpokladem pro přístup k fondu a že na Nástroj pro oživení a odolnost se v plném rozsahu vztahuje mechanismus podmíněnosti dodržováním zásad právního státu; vyzývá Komisi a Radu, aby neschvalovaly návrh maďarského národního plánu pro oživení a odolnost, dokud budou přetrvávat obavy týkající se dodržování zásad právního státu, nezávislosti soudnictví a předcházení podvodům, střetům zájmů a korupci a jejich odhalování a boje proti nim; trvá na tom, že milníky a cíle, které se týkají ochrany finančních zájmů Unie, vytvoření adekvátního monitorovacího systému, nezávislosti soudnictví, prevence a odhalování a potírání podvodů, střetů zájmů a korupce, představují podmínky, které musí být splněny před podáním první žádosti o platbu, a připomíná, že dokud se tak nestane, nelze z Nástroje pro oživení a odolnost vyplatit žádné prostředky; připomíná členským státům, že nedodržování všech ustanovení nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a následné prodlevy při schvalování národních plánů pro oživení a odolnost vážně ovlivňují schopnost místních a regionálních orgánů odpovídajícím způsobem řešit dopad pandemie na své komunity, podniky a občany a mohou vést k dlouhodobému zhoršení místní a regionální hospodářské situace; vyjadřuje politování nad skutečností, že kvůli opatřením polské a maďarské vlády se finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost dosud nedostaly k polským a maďarským obyvatelům a regionům;

38.

připomíná, že z Nástroje pro oživení a odolnost by neměla být financována žádná opatření, která jsou v rozporu s hodnotami EU zakotvenými v článku 2 SEU; naléhavě vyzývá Komisi, aby velmi pečlivě sledovala rizika ohrožující finanční zájmy EU při plnění Nástroje pro oživení a odolnost a všechna porušení či potenciální porušení zásad právního státu a aby přijala okamžitá opatření, pokud by takové poškození finančních zájmů EU hrozilo; vyzývá proto Komisi, aby v souladu s nařízením o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu byla vůči členským státům obzvláště přísná, pokud jde o ochranu finančních zájmů Unie, jak je zakotveno v článku 22 uvedeného nařízení;

39.

dále připomíná, že dodržování zásad právního státu a řádné finanční řízení finančních prostředků EU je třeba průběžně vyhodnocovat po celou dobu trvání Nástroje pro oživení a odolnost a že Komise musí přestat vyplácet finanční prostředky a případně je vymáhat zpět, pokud tyto podmínky přestanou být plněny;

40.

konstatuje, že v posouzení Komise se uvádí, že od všech schválených národních plánů pro oživení a odolnost se očekává dosažení zeleného cíle ve výši nejméně 37 % stanoveného v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a že celkové výdaje na ochranu klimatu ve všech schválených národních plánech pro oživení a odolnost dosahují téměř 220 miliard EUR; poukazuje však na to, že pokud jde o zelené výdaje, uvádějí externí přezkumy výdajů nižší hodnoty; v této souvislosti zdůrazňuje, že milníky a cíle spojené s opatřeními v oblasti klimatu měly být vymezeny tak, aby bylo zajištěno, že prováděná opatření budou představovat takovou podporu pro ochranu klimatu, jaká byla ohlášena; zdůrazňuje, že národní plány pro oživení a odolnost by měly přispívat k ekologické transformaci, včetně biologické rozmanitosti; bere na vědomí panující obavy ohledně toho, zda všechna příslušná opatření účinně přispívají k dosažení cílů;

41.

připomíná, že národní plány pro oživení a odolnost musí být v souladu s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizovanými verzemi podle nařízení (EU) 2018/1999 (18); vyzývá Komisi, aby posoudila, jak investice určené na ekologickou transformaci v rámci národních plánů pro oživení a odolnost přispějí k dosažení nových cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030 stanovených v příslušných revidovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu;

42.

připomíná, že Nástroj pro oživení a odolnost by měl přispívat k začleňování opatření v oblasti biologické rozmanitosti do politik Unie; konstatuje, že několik národních plánů pro oživení a odolnost k biologické rozmanitosti přispívá, avšak trvá na tom, že členské státy mohly Nástroj pro oživení a odolnost využít ke zlepšení biologické rozmanitosti ve větší míře;

43.

varuje před rizikem „lakování nazeleno“ při provádění národních plánů pro oživení a odolnost, zejména pokud jde o některá opatření, která přispívají k požadavkům na zelené výdaje, včetně opatření na energeticky účinnou renovaci budov;

44.

konstatuje, že u všech schválených národních plánů pro oživení a odolnost se očekává, že dosáhnou digitálního cíle ve výši alespoň 20 % stanoveného v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, přičemž některé členské státy přidělily dokonce více než polovinu svých prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost na opatření spadající do digitálního cíle, a že celkové digitální výdaje všech schválených národních plánů pro oživení a odolnost dosahují téměř 29 %, tj. 130 miliard EUR; vítá silný důraz národních plánů pro oživení a odolnost na podporu malých a středních podniků a digitalizaci veřejných služeb, včetně zdravotnictví, a na digitální dovednosti, digitalizaci podnikání, konektivitu, digitální výzkum a vývoj a pokročilé technologie; konstatuje, že dvě třetiny členských států zahrnuly do svých plánů pro oživení a odolnost vlastní posuzování investic do digitálních kapacit a konektivity;

45.

připomíná Komisi a členským státům, že podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost by investice do digitálních technologií měly respektovat zásady interoperability, energetické účinnosti a ochrany osobních údajů, umožňovat účast malých a středních podniků a začínajících podniků a podporovat využívání řešení s otevřeným zdrojovým kódem; zdůrazňuje, že výzvy k předkládání nabídek v digitální oblasti musí být pečlivě navrženy, zejména s cílem zajistit malým a středním podnikům přístup k příslušným veřejným investicím;

46.

konstatuje, že několik národních plánů pro oživení a odolnost obsahuje investiční návrhy na připojení 5G; připomíná, že členské státy by měly při zavádění připojení 5G a mobilního širokopásmového připojení a infrastruktury zajistit ve všech oblastech soudržnost a doplňkovost tak, aby nikdo nebyl opomenut;

47.

poukazuje na význam toho, že národní plány pro oživení a odolnost věnují téměř 50 % celkových výdajů, tj. 203 miliard EUR, na opatření ve prospěch dobrého fungování jednotného trhu, zlepšení podnikatelského prostředí a na podporu soukromých investic; znovu připomíná význam soukromého sektoru pro úspěšné provádění Nástroje pro oživení a odolnost; naléhavě vyzývá členské státy, aby usnadnily soukromé investice v souvislosti s projekty financovanými z Nástroje pro oživení a odolnost odstraněním všech zbytečných překážek, které by malým a středním podnikům bránily v přístupu k příslušnému financování z tohoto nástroje, a za tímto účelem vyzývá Komisi, aby poskytla podrobnou analýzu přístupu soukromého sektoru k financování z Nástroje pro oživení a odolnost; žádá členské státy, aby národní plány pro oživení a odolnost plnily podle transparentního harmonogramu, který umožní soukromému sektoru plánovat své činnosti a projekty v souladu s příslušnými opatřeními;

48.

konstatuje, že podle odhadů Komise tvoří sociální výdaje v národních plánech pro oživení a odolnost přibližně 20 % požadovaných grantů a půjček; podotýká, že tyto výdaje se zaměřují na pobídky k zaměstnávání konkrétních znevýhodněných skupin, reformy právních předpisů na ochranu zaměstnanosti a úpravu pracovních smluv; připomíná, že sociální důsledky pandemie byly mnohostranné a nerovnoměrně a nepřiměřeně zatížily skupiny s nižšími příjmy a zranitelné skupiny a zároveň posílily potřebu veřejných služeb; vyjadřuje politování nad tím, že opatření v oblasti sociálních investic se omezují spíše na sociální infrastrukturu a že pouze některé národní plány pro oživení a odolnost obsahují opatření na rozvoj služeb řádné péče a opatření dočasné podpory;

49.

podporuje záměr Komise, kterým je vybudovat prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost odolnější a inkluzivnější trh práce, a zároveň konstatuje, že příslušná opatření by měla podporovat kvalitní zaměstnanost;

50.

poukazuje na to, že všechny dosud schválené národní plány pro oživení a odolnost řeší sociální výzvy a výzvy v oblasti zaměstnanosti, mimo jiné prostřednictvím opatření na zlepšení účasti na trhu práce, podporu prohlubování dovedností a změny kvalifikace, modernizaci institucí a služeb trhu práce, jakož i systémů sociální ochrany a zdravotní péče; vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy při posilování sociálního rozměru svých plánů zaostávají;

51.

zdůrazňuje význam reforem a investic do zdravotní, hospodářské, sociální a institucionální odolnosti za účelem zvýšení připravenosti na krize a schopnosti reagovat na krize, které tvoří více než 17 % celkových prostředků přidělených v rámci národních plánů pro oživení a odolnost, což představuje 76 miliard EUR; zdůrazňuje, že podle Komise musí členské státy v rámci tohoto pilíře Nástroje pro oživení a odolnost provést 789 opatření spojených s 1 900 milníky a cíli; zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 prokázala, že je důležité zlepšit odolnost veřejných institucí vůči otřesům;

52.

konstatuje, že schválené národní plány pro oživení a odolnost předpokládají výdaje na opatření související se zdravotní péčí ve výši 37 miliard EUR, což odpovídá 8 % celkových výdajů národních plánů pro oživení a odolnost; poznamenává, že nejvyšší příspěvek je vyčleněn na renovaci a rozšíření nemocniční infrastruktury, po níž následuje posílení primární péče a prevence, digitální transformace ve zdravotnictví a dlouhodobá péče; očekává, že tato opatření související se zdravotní péčí přispějí ke zvýšení kapacity a odolnosti systémů zdravotní péče a jejich připravenosti na budoucí krize; je znepokojen tím, že řada členských států nezahrnula dostatečná opatření na zpřístupnění péče o duševní zdraví, která by byla cenově dostupná pro všechny věkové skupiny, a zdůrazňuje, že duševní zdraví by mělo být nedílnou součástí sociálně-ekonomického oživení EU po pandemii a jednou z priorit v oblasti zdraví při práci; je znepokojen tím, že některé členské státy nezahrnuly dostatečná opatření k řešení dlouhodobých problémů v oblasti veřejné zdravotní péče;

53.

konstatuje, že modernizace veřejné správy zaujímá významné místo v mnoha národních plánech pro oživení a odolnost, přičemž se očekává, že investice do posílení veřejné správy dosáhnou přibližně 1,8 miliardy EUR; zdůrazňuje, že národní plány pro oživení a odolnost by mohly přispět ke zvýšení schopnosti veřejné správy účinně spravovat evropské fondy na celostátní, regionální a místní úrovni; poukazuje na to, že přínosy reforem přesahují náklady s nimi spojené, což by mělo vést ke konkrétním příznivým dopadům na občany;

54.

konstatuje, že schválené národní plány pro oživení a odolnost počítají s výdaji na děti a mládež, včetně předškolního vzdělávání a péče, nezaměstnanosti mladých lidí a dovedností, ve výši 49 miliard EUR, což odpovídá přibližně 11,5 % celkových výdajů národních plánů pro oživení a odolnost; konstatuje, že tato částka představuje první krok k zajištění provádění koordinovaných opatření věnovaných příští generaci ve všech 27 členských státech; je znepokojen tím, že mnohé národní plány pro oživení a odolnost řádně neodrážejí cíle stanovené evropskou zárukou pro děti a že jen částečně odrážejí cíle posílené záruky pro mladé lidi; vyjadřuje politování nad tím, že dva členské státy se rozhodly nezahrnout do svých plánů zvláštní opatření věnovaná dětem a mládeži, a namísto toho předložily opatření, která podporují dovednosti a digitální dovednosti všech občanů;

55.

konstatuje, že téměř všechny schválené národní plány pro oživení a odolnost obsahují investice do digitálního vzdělávání, které tvoří přibližně 30 % celkových výdajů na vzdělávání; vítá zaměření na modernizaci vzdělávací infrastruktury a vybavení v členských státech;

56.

konstatuje, že členské státy dosud předložily celkem 228 opatření zaměřených na podporu dětí a mládeže; konstatuje, že 74 % těchto opatření se zaměřuje na kapacitu všeobecného, odborného a vysokoškolského vzdělávání a odborné přípravy, jakož i na přístupnost, cenovou dostupnost, kvalitu a inkluzivitu, a to i pokud jde o digitalizaci a infrastrukturu; dále uvádí, že 14 % opatření se týká předškolního vzdělávání a péče, předčasného ukončování školní docházky a chudoby dětí; konstatuje, že 12 % opatření se zaměřuje na řešení nezaměstnanosti mladých lidí prostřednictvím vytváření pracovních míst, zaměstnávání, pobídek k přechodu mezi zaměstnáními a podpory samostatné výdělečné činnosti; připomíná, že Parlament požádal členské státy, aby vyčlenily nejméně 2 % rozpočtu každého národního plánu pro oživení a odolnost na kulturu a 10 % na vzdělávání; vyjadřuje politování nad tím, že opatření související s kulturou začlenilo do svých národních plánů pro oživení a odolnost pouze 16 členských států; domnívá se, že členské státy mohly Nástroj pro oživení a odolnost využít na podporu těchto odvětví ve větší míře;

57.

požaduje, aby Komise nadále sledovala provádění šesti pilířů a zajistila, aby byly ve srovnávacím přehledu Nástroje pro oživení a odolnost k dispozici podrobné údaje; žádá Komisi, aby usnadnila více regionálních metod, které umožní sledovat provádění prostřednictvím srovnávacího přehledu, a vítá iniciativy v oblasti sledování na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, které umožňují lépe sledovat provádění Nástroje pro oživení a odolnost; hodnotí kladně skutečnost, že několik členských států poskytuje údaje na regionální úrovni, a vyzývá ostatní členské státy, aby rovněž poskytovaly údaje na této úrovni;

58.

zdůrazňuje, že Nástroj pro oživení a odolnost nesmí sloužit jako náhrada opakujících se výdajů rozpočtu členského státu, pokud to není řádně odůvodněno; konstatuje, že Komise schválila národní plány pro oživení a odolnost pouze na pokrytí počátečních nákladů na přípravu a zahájení reforem; připomíná členským státům, že Nástroj pro oživení a odolnost musí být prováděn tak, aby neomezoval jejich vlastní odpovědnost za řízení veřejných financí; vyzývá Komisi, aby poskytla podrobnosti o posouzení souladu s touto horizontální zásadou a veškeré související odůvodnění;

59.

poukazuje na to, že Komise v souladu se svými technickými pokyny hodnotila u každého opatření hledisko zásady „významně nepoškozovat“; zdůrazňuje, že uplatnění kritéria zásady „významně nepoškozovat“, jak o něm pojednávají pokyny Komise, musí zabraňovat opatřením, která poškozují životní prostředí; žádá Komisi, aby zveřejnila předložená hodnocení zásady „významně nepoškozovat“, a zdůrazňuje, že by Komise měla během prováděcí fáze pečlivě přezkoumat a sledovat plné dodržování této zásady; konstatuje, že některé členské státy musely v zájmu naplnění této zásady některá svá opatření zlepšit; konstatuje, že dodržování této zásady dále vedlo k počátečním nesrovnalostem mezi požadavky Komise a požadavky Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu u zemí, které zajišťovaly své finanční krytí programu InvestEU z prostředků Nástroje pro oživení a odolnost, což mohlo vést ke zpožděním v procesu provádění;

60.

konstatuje, že převážná většina národních plánů pro oživení a odolnost obsahuje zvláštní část vysvětlující, jak plán řeší aspekty a výzvy související s rovností žen a mužů; konstatuje, že národní plány pro oživení a odolnost obsahují opatření zaměřená na účast žen na trhu práce a na snížení rozdílů v odměňování žen a mužů, avšak vyjadřuje zklamání nad tím, že nezahrnují konkrétní vysvětlení toho, jak plán řeší obavy a výzvy související s rovností žen a mužů; zdůrazňuje význam vysoce kvalitních veřejných služeb péče, které by zmírnily zátěž neplacené pečovatelské práce, kterou v současnosti z velké části vykonávají ženy, což má nepříznivý dopad na HDP; žádá Komisi, aby předložila studii, která by ověřila, do jaké míry Nástroj pro oživení a odolnost přispívá k vytváření pracovních míst v odvětvích, kde je převážně zastoupeno jedno pohlaví, a zda doprovodná opatření dostatečně přispívají ke zvýšení přítomnosti méně zastoupeného pohlaví v těchto odvětvích;

61.

konstatuje, že dvacet členských států plánuje ve svých národních plánech pro oživení a odolnost přeshraniční projekty, které se většinou zaměřují na infrastrukturu, jako je železniční nebo elektrické propojení, vodík, kvantové technologie, připojení 5G, cloudové kapacity a inovační centra; je zklamán, že národní plány pro oživení a odolnost neobsahovaly vyšší počet přeshraničních projektů, které by posílily efekty přelévání a přispěly k přidané hodnotě EU; konstatuje, že dvacet členských států ve svých národních plánech pro oživení a odolnost počítá s přeshraničními projekty, jako jsou významné projekty společného evropského zájmu, které se většinou zaměřují na infrastrukturu; vyzývá členské státy, aby v případě potřeby vyjasnily úlohu příslušných zúčastněných stran při zavádění a provádění projektů ve více zemích; je přesvědčen, že do národních plánů pro oživení a odolnost měla být zahrnuta další přeshraniční opatření, aby se posílil efekt přelévání a zvýšila jejich přidaná hodnota pro EU;

62.

upozorňuje zejména na význam přeshraničních projektů souvisejících s přenosem energie mezi členskými státy; domnívá se, že v současné situaci by národní plány pro oživení a odolnost měly větší prospěch z dalších přeshraničních projektů, zejména v oblasti energetiky; zdůrazňuje, že tyto investice mají zásadní význam pro dosažení energetické nezávislosti a ekologické transformace; zdůrazňuje, že současná situace ukazuje, jak zásadní je diverzifikace energetických zdrojů EU a řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou mezi členskými státy; vyzývá ke zlepšení propojení evropských energetických sítí a k plné synchronizaci elektrických sítí v celé EU; dále zdůrazňuje, že je důležité zvýšit úsilí o zlepšení energetické účinnosti s cílem omezit očekávaný růst poptávky po elektřině;

63.

konstatuje, že ani jeden členský stát nenavrhl převést strukturální fondy do svého národního plánu pro oživení a odolnost, že pouze dva členské státy plánují zajistit své finanční krytí programu InvestEU z prostředků Nástroje pro oživení a odolnost a že pouze čtyři členské státy zamýšlejí zahrnout náklady na technickou podporu do svých národních plánů pro oživení a odolnost; vyjadřuje politování nad tím, že ustanovení o převodu prostředků Nástroje pro oživení a odolnost do vnitrostátních podfondů InvestEU nebylo plně využito; připomíná, že součinnost mezi jednotlivými fondy EU má zásadní význam pro řádné oživení a upevnění odolnosti Unie, a připomíná členským státům, že využívání tohoto ustanovení přispívá k posílení součinnosti;

64.

připomíná, že podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost musí být plány pro oživení a odolnost rovněž v souladu s informacemi, které členské státy uvedly v dohodách o partnerství a operačních programech v rámci unijních fondů; opakuje, že toto ustanovení je důležité nejen proto, aby se zabránilo dvojímu financování nebo překrývání cílů, ale také proto, aby se zajistil koordinovaný přístup a maximalizoval přínos financování EU; požaduje, aby Komise předložila analýzu toho, jak je tato koordinace zajištěna; konstatuje, že přijetí národních plánů pro oživení a odolnost vedlo v některých případech ke zpožděním při přijímání dohod o partnerství, a je znepokojen důsledky těchto zpoždění; vyzývá Komisi a členské státy, aby se vyhnuly dalším zpožděním při přípravě a přijímání dohod o partnerství, a vyzývá k rychlému řešení těchto zpoždění;

65.

zdůrazňuje, že pro zajištění řádného oživení a upevnění odolnosti Unie má zásadní význam součinnost a soudržnost mezi Nástrojem pro oživení a odolnost a dalšími programy financování Unie; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly součinnost mezi národními plány pro oživení a odolnost a dalšími programy financování Unie, zejména dohodami o partnerství; pokládá za sporný způsob, jakým Komise povzbuzuje členské státy k podpoře součinnosti s národními plány pro oživení a odolnost jiných členských států;

66.

připomíná členským státům, že se očekává, že národní plány pro oživení a odolnost přispějí k účinnému řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, včetně jejich fiskálních hledisek, a v případných doporučeních učiněných dotčenému členskému státu podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 (19) nebo výzev uvedených v jiných příslušných dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru; bere na vědomí hodnocení Komise, podle něhož všechny národní plány pro oživení a odolnost řeší alespoň významnou část výzev uvedených v příslušných doporučeních evropského semestru, avšak nejsou řešeny všechny výzvy;

67.

uznává příznivý dopad nezbytných daňových reforem v členských státech, které jsou zahrnuty v některých národních plánech, a zároveň vyjadřuje politování nad tím, že žádný z členských států, jejichž doporučení pro jednotlivé země se týkala agresivního daňového plánování, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových úniků a praní peněz, se těmito problémy ve svých národních plánech pro oživení a odolnost nezabýval;

68.

vyzývá Komisi, aby náležitě vyhodnotila plnění všech milníků a cílů, včetně těch, které se týkají doporučení pro jednotlivé země v národních plánech pro oživení a odolnost ve fázi vyplácení prostředků z nástroje, a aby na základě důležitosti milníků a cílů přiměřeně snížila platby, pokud nejsou schválené milníky a cíle uspokojivě plněny, včetně toho, že nebudou oslabeny dříve dosažené milníky a cíle; dále vyzývá Komisi, aby v případě potřeby využila ustanovení nařízení, která jí umožňují vymáhat prostředky z grantů nebo požadovat předčasné splacení půjček v případě porušení povinností členských států vyplývajících z dohod o financování;

69.

konstatuje, že podle hodnocení Komise obdržely všechny členské státy hodnocení A téměř za všechna kritéria stanovená v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost; připomíná, že podle hodnocení Komise obdržely všechny členské státy hodnocení B za kritérium, které posuzuje, zda jsou odhadované celkové náklady na národní plány pro oživení a odolnost přiměřené; vyzývá Komisi, aby zajistila, že náklady budou věrohodné a že bude provedena řádná analýza nákladů, aby bylo možné bojovat proti podvodům a korupci; naléhavě vyzývá Komisi, aby před přijetím žádostí o platbu důkladně posoudila, zda byly uspokojivě splněny milníky a cíle, a rovněž zajistila, aby dříve dosažené milníky a cíle nebyly rušeny;

Transparentnost, monitorování a kontrolní mechanismy

70.

zdůrazňuje význam transparentnosti a řádného řízení postupů v rámci procesů a postupů zadávání veřejných zakázek; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby zajistily rovnost a spravedlnost procesu zadávání veřejných zakázek, a zejména přístup pro všechny, včetně mikropodniků a malých a středních podniků;

71.

naléhavě vyzývá členské státy, aby včas zahájily veřejné zakázky na provádění opatření, aby bylo zajištěno splnění harmonogramu milníků a cílů;

72.

zdůrazňuje, že transparentnost je klíčem k silnému systému sledování národních plánů pro oživení a odolnost, který by umožňoval smysluplné zapojení veřejnosti; znovu vyjadřuje politování nad tím, že Rada odmítla vytvořit za podpory Parlamentu a Komise on-line platformu, na níž by byli zveřejňováni koneční příjemci; konstatuje, že vzhledem k povaze používaných nástrojů se kontrola zaměřuje na dosažení výsledků a výstupů namísto ověřování nákladů; konstatuje, že tento přístup může zjednodušit provádění a přispět k dosažení požadovaného výsledku; varuje, že bez řádného monitorování by mohlo být obtížnější odhalovat zneužívání fondů EU; nicméně naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala vhodná opatření k zajištění včasného odhalování případů zneužívání finančních prostředků EU; vyzývá ji, aby důsledně sledovala všechny případy dvojího financování, a pokud se tyto případy potvrdí, aby neprodleně zahájila zpětné získávání finančních prostředků;

73.

vyzývá Komisi, aby informovala rozpočtový orgán o využívání informačních systémů zavedených Komisí, pomocí nichž poskytují členské státy příslušné informace o provádění národních plánů pro oživení a odolnost;

74.

naléhavě vyzývá členské státy, aby shromažďovaly a zaznamenávaly údaje o konečných příjemcích a příjemcích finančních prostředků Unie v elektronickém standardizovaném a interoperabilním formátu a používaly jednotný nástroj pro vytěžování dat a hodnocení rizik, který má poskytnout Komise; naléhavě vyzývá Komisi, aby trvala na používání integrovaného a interoperabilního monitorovacího systému, včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik (ARACHNE) pro všechny výdaje z Nástroje pro oživení a odolnost, a aby zajistila, že nástroj ARACHNE bude interoperabilní s veškerým příslušným softwarem a datovými soubory s cílem udržet administrativní zátěž na co nejnižší úrovni; dále připomíná, že je třeba digitalizovat veškeré podávání zpráv, sledování i audit;

75.

připomíná, že členské státy by měly shromažďovat údaje o skutečném vlastníkovi (skutečných vlastnících) příjemce finančních prostředků a příjemců programu a zajistit k nim přístup, a znovu připomíná, že je důležité zajistit transparentnost konečných příjemců, aniž by to znamenalo další zatížení při podávání zpráv; vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu důvěry veřejnosti a transparentnosti pravidelně zveřejňovaly aktuální údaje o konečných příjemcích a převedených finančních prostředcích; vyzývá Komisi, aby vytvořila integrovaný, interoperabilní a snadno použitelný systém, jenž bude obsahovat informace o všech projektech spolufinancovaných EU, o příjemcích a skutečných majitelích, dodavatelích a subdodavatelích a který bude schopen sdružovat všechny částky, jež obdrží stejný příjemce nebo skutečný majitel;

76.

připomíná Komisi, že při hodnocení národních plánů pro oživení a odolnost a žádostí o platbu jí mohou být nápomocni odborníci, a vyzývá ji, aby tohoto ustanovení v případě potřeby plně využila, zejména pokud nemá vlastní kapacity k důkladné kontrole plánů nebo plnění milníků a cílů; vyjadřuje pochybnosti o dostatečné schopnosti Rady řádně analyzovat národní plány pro oživení a odolnost nebo žádosti o platbu, a vyzývá k jejich odpovídajícímu posouzení;

77.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že hodnocení milníků a cílů dosažených členskými státy v rámci národních plánů pro oživení a odolnost bude založeno na komplexním a transparentním hodnocení milníků a cílů ve všech jejich aspektech, zejména pokud jde o kvalitu;

78.

připomíná, že členské státy jsou povinny zavést spolehlivý kontrolní a auditní systém s cílem zaručit ochranu finančních zájmů Unie, předcházet podvodům, korupci a střetům zájmu a bojovat proti nim, a rovněž zajistit transparentnost, a že Komise je odpovědná za zajištění toho, aby tyto systémy byly zavedeny a plně funkční před schválením prvních plateb; připomíná, že platby mají být vyplaceny po dosažení milníků a cílů;

79.

konstatuje, že Komise do značné míry spoléhá na to, že členské státy provedou důkladný audit provádění národních plánů pro oživení a odolnost; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila účinné monitorování, audit a prosazování plného provádění těchto požadavků a aby průběžně sledovala dodržování všech těchto opatření, a to po celou dobu životnosti Nástroje pro oživení a odolnost; vyzývá Komisi, aby zajistila silný mechanismus pravidelného auditu kontrolních systémů členských států;

80.

připomíná důležitou úlohu Evropského účetního dvora, Úřadu evropského veřejného žalobce, Evropského úřadu pro boj proti podvodům, Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech a dalších příslušných orgánů a agentur EU při podpoře členských států a Komise, pokud jde o ochranu finančních zájmů Unie během provádění nástroje NGEU, a vyzývá tyto orgány a instituce, aby plně využívaly svých výsad podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a dalších příslušných právních předpisů k prevenci, odhalování, nápravě a vyšetřování podvodů, korupce a střetů zájmů s cílem důkladně kontrolovat veškeré výdaje Nástroje pro oživení a odolnost; připomíná, že tyto orgány a agentury EU by měly mít k plnění svých úkolů odpovídající zdroje; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s těmito orgány a institucemi a zajistila, aby byly k dispozici odpovídající kontrolní kapacity a aby jim členské státy poskytly plný přístup ke všem relevantním informacím tak, aby mohly vykonávat své výsady;

81.

vítá Fórum pro vymáhání práva nástroje NGEU a Operaci Sentinel, které v součinnosti pomáhají předcházet a čelit hrozbám ohrožujícím prostředky nástroje NGEU a obecněji finanční blahobyt Unie a mapovat slabá místa ve vnitrostátních systémech pro přidělování finančních prostředků;

82.

znovu připomíná, že je důležité, aby Komise průběžně sledovala výdaje Nástroje pro oživení a odolnost a údaje o provádění a řízení, a to i ex post, a zajistila spolu s členskými státy plnou transparentnost s cílem analyzovat výsledky Nástroje pro oživení a odolnost a řešila případné nedostatky v tomto ohledu;

83.

připomíná, že v rámci postupu udělování absolutoria Komisi v souladu s článkem 319 SFEU se na Nástroj pro oživení a odolnost vztahuje podávání zpráv v rámci integrovaných finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti podle článku 247 finančního nařízení, a zejména samostatně ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti;

Správa, transparentnost a viditelnost plnění Nástroje pro oživení a odolnost

84.

znovu potvrzuje úlohu Parlamentu při kontrole plnění Nástroje pro oživení a odolnost, zejména prostřednictvím pěti plenárních rozprav konaných v roce 2021, dvou přijatých usnesení, čtyř dialogů s Komisí o oživení a odolnosti konaných v roce 2021, 20 schůzí specializované pracovní skupiny pro kontrolu Nástroje pro oživení a odolnost, parlamentních otázek a pravidelného toku informací a ad hoc žádostí o informace od Komise; připomíná, že článek 25 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost požaduje, aby Komise předávala příslušné dokumenty a informace současně a za stejných podmínek Evropskému parlamentu i Radě; bere na vědomí pomalé zahájení řádného toku dokumentů a obtíže, s nimiž se Parlament setkal, pokud jde o přístup k informacím, které Komise obdržela od členských států; vítá skutečnost, že od té doby byly zavedeny lepší komunikační postupy, a vyzývá k zachování tohoto toku informací;

85.

vyzývá Komisi, aby během dialogů o oživení a odolnosti uplatňovala otevřený, transparentní a konstruktivní přístup a aby dodržovala ustanovení čl. 26 odst. 1 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, pokud jde o pravidelné kontakty s Parlamentem; připomíná, že interinstitucionální spolupráce navázaná prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost by se měla stát minimálním pravidlem ve všech programech financování;

86.

vyzývá vnitrostátní parlamenty a příslušné zúčastněné strany, aby v souladu s vnitrostátními právními rámci následovaly příklad Parlamentu a kontrolovaly provádění svých národních plánů pro oživení a odolnost otevřeným, transparentním a demokratickým způsobem;

87.

vyjadřuje politování nad tím, že ne ve všech členských státech byly místní a regionální orgány, organizace občanské společnosti, sociální partneři, akademičtí pracovníci nebo jiné příslušné zúčastněné strany dostatečně zapojeny do přípravy a provádění národních plánů pro oživení a odolnost v souladu s vnitrostátním právním rámcem, a vyzývá k jejich zapojení do provádění těchto plánů v nejvyšší možné míře podle vnitrostátních právních předpisů a na základě jasných a transparentních zásad;

88.

připomíná, že místní a regionální orgány, organizace občanské společnosti, sociální partneři a další příslušné zúčastněné strany zaujímají přední místo při provádění národních plánů pro oživení a odolnost na místní úrovni, a připomíná Komisi a členským státům, že pro úspěšné oživení v Unii a zajištění účinnosti a širokého uplatňování národních plánů pro oživení a odolnost je rozhodující řádné zapojení místních a regionálních orgánů, organizací občanské společnosti, sociálních partnerů a dalších příslušných zúčastněných stran a jejich koordinace při provádění a monitorování plánů; vyzývá Komisi, aby prozkoumala způsoby, jak navázat dialog se zástupci příslušných zúčastněných stran Nástroje pro oživení a odolnost na úrovni EU;

89.

vyzývá členské státy, aby zajistily jasnost při rozdělování úkolů a odpovídající systémy řízení fondů Nástroje pro oživení a odolnost, které budou zohledňovat specifické potřeby občanů na regionální a místní úrovni a budou zároveň dodržovat zásady nediskriminace a rovného zacházení; připomíná, že provádění opatření národních plánů pro oživení a odolnost musí postupovat v souladu se všemi příslušnými právními předpisy podle vnitrostátních právních rámců;

90.

očekává, že zpráva o přezkumu provádění Nástroje pro oživení a odolnost, kterou připravila Komise, poskytne rozsáhlé údaje a analýzy o tom, jak národní plány pro oživení a odolnost přispívají k provádění evropského pilíře sociálních práv, jaký mají dopad na genderovou rovnost a jak k ní přispívají a jak podporují malé a střední podniky a strategickou autonomii;

91.

vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je pravděpodobné, že během prováděcí fáze Nástroje pro oživení a odolnost bude dosaženo právně stanovených cílů výdajů ve výši 37 % zelených výdajů a 20 % digitálních výdajů, jak bylo plánováno, a ve vhodných případech vyzývá členské státy, aby uskutečnily kroky nezbytné k dosažení těchto cílů, u nichž předpokládají, že nebudou dosaženy, v případě potřeby za podpory Komise;

92.

očekává, že zpráva o přezkumu provádění Nástroje pro oživení a odolnost vypracovaná Komisí poskytne informace o případných problematických místech, která brání náležitému provádění národních plánů pro oživení a odolnost;

93.

vítá spuštění srovnávacího přehledu oživení a odolnosti v prosinci 2021, který umožní každému občanovi sledovat plnění Nástroje pro oživení a odolnost; konstatuje, že členské státy musí v souladu s aktem v přenesené pravomoci o společných ukazatelích podávat zprávy o několika ukazatelích, včetně ukazatelů týkajících se provádění evropského pilíře sociálních práv a podporovaných malých a středních podniků; vyzývá Komisi, aby zlepšila a rozšířila možnosti srovnávacího přehledu, a zajistila tak vysokou míru viditelnosti a odpovědnosti Nástroje pro oživení a odolnost; vítá skutečnost, že srovnávací přehled u ukazatelů vyjádřených počtem osob uvádí údaje rozdělené podle pohlaví;

94.

naléhavě vyzývá Komisi, aby prosazoval ustanovení vyžadující, aby členské státy poskytovaly údaje nezbytné pro podávání zpráv o pokroku týkajících se šesti pilířů nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, a umožnily tak každému občanovi sledovat provádění Nástroje pro oživení a odolnost; vyjadřuje však politování nad tím, že členské státy nebyly ochotny poskytnout podrobnější údaje, které by byly zahrnuty do srovnávacího přehledu oživení a odolnosti; konstatuje, že podrobnější údaje by občanům umožnily lépe dohlížet na to, zda jejich vlády nesou odpovědnost;

95.

zdůrazňuje, že jedním z cílů nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost je přispívat k plnění sociálních cílů EU, a zdůrazňuje, že je třeba mít k dispozici metodiky pro sledování pokroku v provádění a toho, jak nařízení přispívá k evropskému pilíři sociálních práv; obává se, že akt v přenesené pravomoci týkající se sociálních výdajů a srovnávacího přehledu odolnosti nebude dostatečný pro sledování sociálního a genderového rozměru a dopadů Nástroje pro oživení a odolnost a jejich vykazování; vyzývá Komisi, aby lépe zohlednila sledování provádění 20 zásad evropského pilíře sociálních práv prostřednictvím doplňkových sociálních a genderových ukazatelů, které jsou součástí tematické analýzy srovnávacího přehledu;

96.

vyzývá Komisi, aby předložila doplňkové ukazatele zahrnuté do tematické analýzy srovnávacího přehledu s cílem sledovat výsledky členských států v oblasti biologické rozmanitosti, soudržnosti a konkurenceschopnosti;

97.

připomíná, že podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost musí Komise provádět informační a komunikační činnosti týkající se tohoto nástroje; vybízí Komisi, aby prostřednictvím svých zastoupení v členských státech a ve spolupráci s kontaktními kancelářemi Evropského parlamentu v členských státech zahájila v členských státech činnosti, které budou propagovat srovnávací přehled a představovat různé analýzy provedené Komisí, včetně šesti pilířů; vybízí Komisi, aby zveřejnila podrobnou analýzu kladných účinků Nástroje pro oživení a odolnost tím, že upozorní na osvědčené postupy při provádění národních plánů pro oživení a odolnost a předloží doporučení pro překonání překážek při provádění a zlepšení účinnosti využívání prostředků;

98.

poukazuje na to, že vnitrostátní orgány veřejné správy čelí značné výzvě, pokud jde o čerpání veškerých finančních prostředků Nástroje pro oživení a odolnost v tak krátkém časovém období; naléhavě vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala členské státy při čerpání těchto prostředků, aby mohly být prostředky Nástroje pro oživení a odolnost úspěšně vypláceny v celé Unii;

99.

je i nadále připraven plně využít celou řadu možností, které nabízí nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost k hodnocení, kontrole a propagaci Nástroje pro oživení a odolnost, a to i prostřednictvím akcí a aktivit na místní, regionální a celostátní úrovni;

100.

vítá iniciativu evropské veřejné ochránkyně práv na vypracování zásad správné praxe pro transparentní využívání prostředků na oživení ze strany státních orgánů;

101.

konstatuje, že ve zprávách o národních plánech pro oživení a odolnost podávají členské státy informace o svých komunikačních strategiích; vyjadřuje však politování nad tím, že bez jednoznačného standardu se plány pro tyto komunikační kampaně velmi liší, čímž se omezí viditelnost Nástroje pro oživení a odolnost a financování z EU celkově; vítá skutečnost, že se většina členských států řídila doporučeními Komise, pokud jde o vytvoření zvláštních internetových stránek, na nichž jsou poskytovány informace týkající se Nástroje pro oživení a odolnost, vyjadřuje však politování nad tím, že existují velké rozdíly, co do podrobností informací, které jsou na těchto stránkách dostupné;

102.

vyzývá k další harmonizaci informací o provádění Nástroje pro oživení a odolnost na vnitrostátní úrovni a o vnitrostátních komunikačních strategiích souvisejících s tímto nástrojem, které jsou dostupné občanům, s cílem podpořit transparentnost a odpovědnost, čímž by se posílila vlastní odpovědnost za provádění; vyzývá Komisi, aby doporučila harmonizovaný přístup a pravidla pro uvádění informací o provádění Nástroje pro oživení a odolnost na celostátní/regionální úrovni, a žádá členské státy, aby tato pravidla dodržovaly nebo vysvětlily, proč se od nich odchýlily;

Zkušenosti získané do dnešního dne z Nástroje pro oživení a odolnost

103.

připomíná, že je třeba, aby členské státy provedly Nástroj pro oživení a odolnost úspěšně, aby tak byl zajištěn dlouhodobý dopad na hospodářství a společnost EU; zdůrazňuje, že revize rámce EU pro správu ekonomických záležitostí bude představovat příležitost poučit se z úspěchů, ale i nedostatků Nástroje pro oživení a odolnost; naléhavě vyzývá Komisi, aby prozkoumala a předložila různé scénáře, jak by poznatky získané při navrhování a provádění Nástroje pro oživení a odolnost mohly být inspirací pro přezkum rámce EU pro makroekonomickou správu, zejména s ohledem na dosažení větší transparentnosti, demokracie, zapojení, koordinace a dohledu;

104.

zdůrazňuje, že Nástroj pro oživení a odolnost ukázal, jak je důležité řádně zapojit Evropský parlament spolu s Radou do definování společných priorit EU, reakce na nové výzvy a navrhování základních politických pokynů a mechanismů řízení, jakož i do kontroly jeho provádění za účelem zajištění silné evropské odpovědnosti; znovu potvrzuje, že Parlament by měl mít při kontrole provádění nástroje stejné postavení jako Rada, a vyzývá Komisi, aby zajistila, že v budoucích iniciativách EU bude s oběma orgány zacházeno stejným způsobem; poukazuje na význam aktů v přenesené pravomoci pro posílení demokratické odpovědnosti a legitimity tohoto procesu;

105.

s uspokojením konstatuje, že podpora EU poskytovaná na reformy a investice ve formě balíčků hrála spolu s pobídkami zásadní úlohu při posilování odpovědnosti členských států za Nástroj pro oživení a odolnost a evropský semestr na základě společných priorit EU; dále zdůrazňuje, že smysluplné sociální a územní dialogy, do nichž se v souladu s vnitrostátním právním rámcem zapojí ve vysoké míře místní a regionální orgány, sociální partneři a organizace občanské společnosti, mají zásadní význam pro vlastní odpovědnost jednotlivých států, úspěšné provádění a demokratickou odpovědnost a že by tyto dialogy měly být posíleny a důsledněji uplatňovány a mohly by být inspirací pro budoucí iniciativy a mechanismy v EU a jejích členských státech;

106.

na základě dobrého příkladu Nástroje pro oživení a odolnost jako součásti nástroje NGEU uznává silnou přidanou hodnotu společné, moderní a účinné reakce EU, kterou lze rychle mobilizovat k řešení krizí a nových výzev;

107.

vyzývá Komisi, aby plně zohlednila názory Parlamentu v nadcházející zprávě o přezkumu plnění Nástroje pro oživení a odolnost, kterou Komise předloží Parlamentu a Radě do 31. července 2022; vyzývá Komisi, aby v této zprávě zohlednila také příspěvky všech příslušných zúčastněných stran;

o o

108.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému účetnímu dvoru, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.

(2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1.

(3) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 184.

(4) Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 90.

(5) Přijaté texty, P9_TA(2022)0121.

(6) Přijaté texty, P9_TA(2022)0219.

(7) Přijaté texty, P9_TA(2022)0240.

(8) Úř. věst. L 429, 1.12.2021, s. 83.

(9) Úř. věst. L 429, 1.12.2021, s. 79.

(10) Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 45.

(11) Úř. věst. C 97, 28.2.2022, s. 21.

(12) Přijaté texty, P9_TA(2022)0074.

(13) Přijaté texty, P9_TA(2022)0204.

(14) https://ec.europa.eu/economy_finance/recovery-and-resilience-scoreboard/

(15) https://www.europarl.europa.eu/thinktank/cs/research/advanced-search?textualSearch=RRF&startDate=01%2F07%2F2019&endDate=&firstCameToPage=false

(16) Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie, tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti, COVID-19 and its economic impact on women and women’s poverty – Insights from 5 European Countries (Pandemie COVID-19 a její hospodářský dopad na ženy a chudobu žen – poznatky z pěti evropských zemí), květen 2021. https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2021/693183/IPOL_STU(2021)693183_EN.pdf

(17) Eurochild, Growing up in lockdown: Europe’s children in the age of COVID-19 (Vyrůstání v době omezení volného pohybu: evropské děti ve věku pandemie COVID-19), 17. listopadu 2020. https://www.eurochild.org/resource/growing-up-in-lockdown-europes-children-in-the-age-of-covid-19/

(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25).