P9_TA(2022)0263

Provádění a plnění cílů udržitelného rozvoje

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o provádění a plnění cílů udržitelného rozvoje (2022/2002(INI))

(2023/C 32/05)

Evropský parlament,

—	s ohledem na rezoluci OSN nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, která byla přijata na summitu OSN o udržitelném rozvoji dne 25. září 2015 v New Yorku (dále jen „Agenda 2030“),

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. listopadu 2020 nazvaný „Plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje – komplexní přístup“ (SWD(2020)0400),

—	s ohledem na publikaci odboru OSN pro ekonomické a sociální věci z roku 2022 nazvanou „Osvědčené postupy v oblasti cílů udržitelného rozvoje – sbírka úspěšných příkladů a poznatků při provádění cílů udržitelného rozvoje – druhé vydání“,

—	s ohledem na zprávu OSN o globálním udržitelném rozvoji za rok 2019,

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 17. února 2021 o posílení příspěvku EU k multilateralismu založenému na pravidlech (JOIN(2021)0003),

—	s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise ze dne 30. června 2017 o novém Evropském konsensu o rozvoji – „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“ (1),

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 28. ledna 2019 nazvaný „Zpráva EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje za rok 2019“ (SWD(2019)0020),

—	s ohledem na Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC) a na Úmluvu o biologické rozmanitosti,

—	s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21) v Paříži (dále jen „Pařížská dohoda“),

—	s ohledem na to, že dne 6. března 2015 předložily Lotyšsko a Komise jménem EU a jejích členských států Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek EU a jejích členských států,

—	s ohledem na to, že dne 17. prosince 2020 předložily Německo a Komise jménem EU a jejích členských států Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu aktualizaci vnitrostátně stanoveného příspěvku EU a jejích členských států,

—	s ohledem na třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která se konala v Addis Abebě ve dnech 13.–16. července 2015,

—	s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise ze dne 30. června 2017 o novém Evropském konsensu o rozvoji – „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“ (2),

—	s ohledem na pracovní programy Komise na rok 2020 (COM(2020)0037), 2021 (COM(2020)0690) a 2022 (COM(2021)0645) a odkazy v těchto programech na cíle udržitelného rozvoje,

—

s ohledem na začlenění cílů udržitelného rozvoje do rámce pro zlepšování právní úpravy, včetně sdělení Komise ze dne 29. dubna 2021 nazvaného „Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů“ (COM(2021)0219), pracovního dokumentu útvarů Komise ze dne 3. listopadu 2021 nazvaného „Pokyny ke zlepšování právní úpravy“ (SWD(2021)0305) a souboru nástrojů z listopadu 2021, včetně nového nástroje č. 19 v oblasti cílů udržitelného rozvoje,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Rozvojového programu OSN z roku 2022 nazvanou „Nové hrozby pro lidskou bezpečnost v antropocénu – požadavek větší solidarity“,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2019 o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu,

—	s ohledem na šestou hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu ze dne 28. února 2022 nazvanou „Změna klimatu 2022: dopady, adaptace a zranitelnost“,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (3),

—	s ohledem na sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030, který přijaly členské státy OSN dne 18. března 2015 na třetí světové konferenci OSN o snižování rizika katastrof,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2022 o potřebě naléhavého akčního plánu EU s cílem zajistit potravinové zabezpečení v EU i mimo ni s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu (4),

—	s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN nazvanou „Naše společná agenda“, která byla předložena Valnému shromáždění OSN a získala mandát prostřednictvím rezoluce Valného shromáždění OSN č. 76/6 ze dne 15. listopadu 2021,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě krize způsobené onemocněním COVID-19 a pokrizového období (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o Výroční strategické zprávě o plnění cílů udržitelného rozvoje (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2014 o EU a globálním rámci pro rozvoj po roce 2015 (7),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2019 nazvané „Vybudování udržitelné Evropy do roku 2030 – dosavadní pokrok a další kroky“,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 18. října 2018,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 20. června 2017 nazvané „Udržitelná budoucnost Evropy: Reakce EU na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030“,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2017 o úsilí EU v oblasti udržitelnosti (8),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021 o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života (9),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 9. dubna 2019 nazvané „Směřování ke stále udržitelnější Unii do roku 2030“,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2016 o sledování a přezkumu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 (10),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 15. května 2019 nazvanou „Hodnocení 7. rámcového programu pro životní prostředí“ (COM(2019)0233),

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 (COM(2020)0652), který předložila Komise,

—	s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí z roku 2019 nazvanou „Životní prostředí v Evropě – stav a výhled do roku 2020: znalosti pro transformaci na udržitelnou Evropu“,

—	s ohledem na monitorovací zprávu Eurostatu z roku 2021 o pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2021 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční strategie pro udržitelný růst na rok 2021 (11),

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018 nazvané „Vhodnější ukazatele k hodnocení cílů udržitelného rozvoje – příspěvek občanské společnosti“ (12),

—	s ohledem na zprávu o udržitelném rozvoji za rok 2021 ze dne 14. června 2021 nazvanou „Desetiletí opatření v zájmu cílů udržitelného rozvoje“,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 22. června 2021 nazvané „Komplexní přístup k urychlení provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 – obnova k lepšímu po krizi způsobené onemocněním COVID-19“,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora 26/2020 nazvanou „Mořské prostředí: ochrana EU je široká, ale nesahá do hloubky“,

—

s ohledem na diskusní dokument Komise ze dne 30. ledna 2019 nazvaný „Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030“ (COM(2019)0022), zejména na jeho přílohu III nazvanou „Příspěvek mnohostranné platformy zaměřené na provádění cílů udržitelného rozvoje k diskusnímu dokumentu Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030“,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na společná jednání Výboru pro rozvoj a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin podle článku 58 jednacího řádu,

—	s ohledem na dopis Výboru pro kulturu a vzdělávání,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9-0174/2022),

vzhledem k tomu, že není možné, aby na evropské a mezinárodní úrovni existovala klimatická spravedlnost bez environmentálně, sociálně a ekonomicky udržitelného a inkluzivního rozvoje; vzhledem k tomu, že splnění cílů udržitelného rozvoje je proto základním předpokladem pro dosažení spravedlivé transformace podle Pařížské dohody a Zelené dohody pro Evropu;

vzhledem k tomu, že dopad pandemie COVID-19 není dosud plně znám, ale že již nyní má za následek značnou regresi v oblasti cílů udržitelného rozvoje, zejména v zemích globálního Jihu, které mají slabé systémy zdravotní péče a kde míra proočkovanosti zůstává velmi nízká, a další nerovnosti a chudobu; vzhledem k tomu, že podle zprávy OSN nazvané „Financování pro udržitelný rozvoj 2021“ by pandemie COVID-19 mohla vést ke „ztracenému desetiletí“ v oblasti udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že nejméně rozvinuté země byly zasaženy obzvláště tvrdě kvůli jejich zranitelnosti vůči vnějším otřesům; vzhledem k tomu, že zdravé životní prostředí je základním pilířem udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že podle odhadů došlo v roce 2020 k „prudkému a bezprecedentnímu poklesu“ indexu lidského rozvoje, a to poprvé za 30 let, kdy je tento index vypočítáván; vzhledem k tomu, že míra extrémní chudoby v roce 2020 poprvé za 20 let vzrostla; vzhledem k tomu, že na druhé straně představuje období po pandemii COVID-19 významnou příležitost k přetvoření našich společností v zájmu naplnění ambicí cílů udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že před pandemií COVID-19 chybělo podle odhadů v globálním financování určeném na cíle udržitelného rozvoje každoročně 2,5 bilionu USD nutných pro jejich splnění; vzhledem k tomu, že podle jednoho odhadu se na počátku roku 2021 kvůli hospodářské nejistotě a deficitu způsobenému pandemickými výdaji na oživení v rozvojových zemích tato chybějící částka zvýšila o 50 % na 3,7 bilionu USD; vzhledem k tomu, že nový zvláštní výbor Parlamentu pro pandemii onemocnění COVID-19: získané zkušenosti a doporučení pro budoucnost by mohl prozkoumat dopad pandemie na cíle udržitelného rozvoje;

vzhledem k tomu, že podle zprávy OSN o globálním udržitelném rozvoji vydané v roce 2019 a indexu cílů udržitelného rozvoje Sítě OSN řešení pro udržitelný rozvoj za rok 2020 není žádná země, a to ani žádná evropská země, na dobré cestě k dosažení všech cílů udržitelného rozvoje do roku 2030; vzhledem k tomu, že podle zprávy o evropském udržitelném rozvoji z roku 2021 se v roce 2020 poprvé od přijetí cílů udržitelného rozvoje nezvýšilo průměrné skóre indexu cílů udržitelného rozvoje EU; vzhledem k tomu, že podle Evropské hospodářské komise OSN je Evropa na dobré cestě ke splnění pouze 26 – tj. 15 % – ze 169 cílů; vzhledem k tomu, že podle indexu cílů udržitelného rozvoje Sítě OSN řešení pro udržitelný rozvoj za rok 2021 mají nejblíže k dosažení cílů Agendy 2030 země OECD, které však vytvářejí největší negativní vedlejší dopady, což oslabuje schopnost jiných zemí dosáhnout jejich cílů;

vzhledem k tomu, že nová geopolitická a humanitární situace vyvolaná ruskou nezákonnou invazí a válkou na Ukrajině má obrovský dopad na plnění cílů udržitelného rozvoje na celosvětové úrovni, zejména pokud jde o boj proti nerovnostem, chudobě a hladu, a může zkomplikovat harmonogram pro jejich dosažení do roku 2030; vzhledem k tomu, že pro dosažení cílů udržitelného rozvoje je naléhavě nutný nový politický impuls, který by umožnil zohlednit dopad onemocnění COVID-19 a globální důsledky ruské invaze na Ukrajinu; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je třeba financovat obnovitelné zdroje energie za účelem zajištění souladu s cíli Agendy 2030 a zabránění budoucímu celosvětovému finančnímu tlaku v odvětví energetiky;

vzhledem k tomu, že EU je povinna začlenit cíle rozvojové spolupráce do všech vnitřních i vnějších politik, které by mohly mít dopad na rozvojové země, jak je stanoveno v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie; vzhledem k tomu, že dosažení souladu v rámci všech politik EU je klíčové pro dosažení cílů udržitelného rozvoje na globální úrovni; vzhledem k tomu, že soudržnost politik ve prospěch udržitelného rozvoje je přístupem, který komplexně začleňuje nejrůznější rozměry udržitelného rozvoje do všech fází tvorby politik a je klíčovým prvkem úsilí EU o provádění Agendy 2030; vzhledem k tomu, že Komise se ve svém pracovním dokumentu ze dne 18. listopadu 2021 nazvaném „Plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje – komplexní přístup“ zavázala k tomu, že při provádění cílů udržitelného rozvoje zaujme přístup mezirezortní spolupráce, který bude koordinovat předsedkyně von der Leyenová; vzhledem k tomu, že přechod na ekonomiku blahobytu, která vrací planetě víc, než si od ní bere, jenž je součástí osmého akčního programu EU pro životní prostředí a zakotven v jejích prioritních cílech pro roky 2030 a 2050, bude vyžadovat, aby EU vypracovala ucelenější přístup k tvorbě politik;

F.	vzhledem k tomu, že od přijetí Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 v roce 2015 vyzvaly Parlament, Rada a Evropská rada při různých příležitostech opakovaně Komisi, aby přijala zastřešující strategii pro plné provedení cílů udržitelného rozvoje;

G.	vzhledem k tomu, že existuje silná provázanost mezi zdravotními krizemi, environmentálními krizemi a klimatickými krizemi; vzhledem k tomu, že tyto krize budou v nadcházejících letech častější, zejména v důsledku změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti;

H.	vzhledem k tomu, že v některých rozvojových zemích existuje omezená kapacita pro získávání údajů nutných pro vyplňování ukazatelů cílů udržitelného rozvoje, což může vážně ztěžovat posuzování pokroku;

I.	vzhledem k tomu, že rozdíl mezi nejbohatšími a nejchudšími lidmi a zeměmi se neustále zvětšuje; vzhledem k tomu, že snižování nerovností (cíl udržitelného rozvoje č. 10) má strategický význam a mělo by být základem společného úsilí o naplnění Agendy 2030;

J.	vzhledem k tomu, že cíle udržitelného rozvoje pokrývají všechny hlavní problémy, jimž lidstvo čelí, a nesouvisí pouze s rozvojovými politikami, ale týkají se rovněž širších veřejných politik na evropské úrovni;

K.	vzhledem k tomu, že EU prostřednictvím svého závazku k realizaci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 uznala, že důstojnost jednotlivce má zásadní význam a že cíle a úkoly této agendy by měly být splněny ve prospěch všech národů, lidí a segmentů společnosti;

L.	vzhledem k tomu, že Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty jsou rovněž povinny zajistit začlenění udržitelného rozvoje do svých postupů, aby bylo odstraněno izolované fungování jednotlivých složek;

M.	vzhledem k tomu, že cíle udržitelného rozvoje se zabývají rostoucí nerovností, změnou klimatu, úbytkem biologické rozmanitosti a zvětšující se produkcí odpadů; vzhledem k tomu, že všechny tyto jevy zhoršují životní podmínky lidí;

vzhledem k tomu, že mnohostranná platforma EU na vysoké úrovni zabývající se prováděním cílů udržitelného rozvoje, která fungovala v letech 2017 až 2019, byla zřízena s cílem podporovat Komisi a poskytovat jí poradenství a byla fórem pro výměnu zkušeností a osvědčených postupů napříč odvětvími a na místní, regionální, vnitrostátní a unijní úrovni, neboť sdružovala zúčastněné strany z občanské společnosti, nevládních organizací a soukromého a podnikového sektoru;

vzhledem k tomu, že s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti by evropská správní strategie začleňující cíle udržitelného rozvoje v průřezovém přístupu umožnila větší soulad a účinnost veřejných politik; vzhledem k tomu, že například cíl udržitelného rozvoje č. 14 (život ve vodě), který vyzývá k ochraně a udržitelnému využívání oceánů, moří a mořských zdrojů pro zajištění udržitelného rozvoje, by měl být prováděn v rámci integrované námořní politiky;

P.	vzhledem k tomu, že nemáme jasnou představu o celosvětovém pokroku v oblasti plnění cílů udržitelného rozvoje kvůli nedostatečným monitorovacím kapacitám, zejména v rozvojových zemích;

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 velmi vyostřila stávající problémy zadlužení rozvojových zemí, což dále ohrožuje jejich úsilí o mobilizaci dostatečných zdrojů pro dosažení cílů udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že je proto naléhavě zapotřebí vyvinout další úsilí v oblasti zmírnění dluhového břemene s cílem zabránit hromadným platebním selháním v rozvojových zemích a usnadnit investice do oživení a cílů udržitelného rozvoje;

R.	vzhledem k tomu, že podle šesté zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu z roku 2022 ohrožuje změna klimatu zabezpečení dodávek potravin a vody, což brání úsilí o splnění cílů udržitelného rozvoje;

S.	vzhledem k tomu, že cíle udržitelného rozvoje mají podnárodní a místní rozměr;

T.	vzhledem k tomu, že oceány jsou obrovskými zásobárnami biologické rozmanitosti a primárním regulátorem celosvětového klimatu; vzhledem k tomu, že jejich ochrana má zásadní význam pro udržitelný rozvoj, přispívá k vymýcení chudoby a zajišťuje udržitelné živobytí a dodávky potravin pro miliardy lidí;

U.	vzhledem k tomu, že cíle udržitelného rozvoje jsou univerzální a nedělitelné; vzhledem k tomu, že jsou společné a platné pro všechny aktéry, včetně veřejného a soukromého sektoru, občanské společnosti a sociálních partnerů;

V.	vzhledem k tomu, že 17 cílů udržitelného rozvoje a jejich 169 dílčích cílů a doprovodných ukazatelů tvoří jediný celosvětově sdílený a politicky schválený rámec pro fakticky podložené politiky;

Úvod

znovu potvrzuje svůj závazek plnit Agendu 2030 i jejích 17 cílů udržitelného rozvoje, jakož i závazek neopomenout žádného jednotlivce ani lokalitu; zdůrazňuje, že s ohledem na současné a budoucí pandemie a následky války na Ukrajině představuje Agenda 2030 jedinečnou cestu k ekonomice blahobytu, aby bylo dosaženo obnovy k lepšímu a vybudován rovnější, spravedlivější, inkluzivnější, udržitelnější a odolnější svět; uznává, že cíle udržitelného rozvoje jsou společným zájmem lidstva; vybízí Komisi, aby přijala opatření s cílem řešit změnu klimatu a dodržovat a prosazovat lidská práva, právo na zdraví, práva místních komunit, uprchlíků a migrantů, dětí, menšinových skupin a osob ve zranitelném postavení, právo na rozvoj, rovnost žen a mužů, posílení postavení žen a mezigenerační rovnost;

připomíná, že ke splnění cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 zbývá méně než osm let a že dvacátá léta 21. století byla OSN vyhlášena za Desetiletí opatření pro udržitelný rozvoj;

zdůrazňuje, že plnění Agendy 2030 přispěje k dosažení spravedlivé a inkluzivní ekologické a digitální transformace v souladu s ambicemi a opatřeními EU uvedenými v Zelené dohodě pro Evropu a Digitálním kompasu 2030;

Správa a řízení

vítá závazek předsedkyně Komise, že bude k provádění cílů udržitelného rozvoje v EU uplatňovat přístup mezirezortní spolupráce a začlení cíle udržitelného rozvoje do portfolia každého komisaře; vyzývá proto Komisi a její předsedkyni, aby dále prokázaly, jak je přístup mezirezortní spolupráce k provádění cílů udržitelného rozvoje na úrovni EU uplatňován; trvá však na tom, že takovýto přístup může být účinný pouze v případě existence vedení na nejvyšší úrovni a konkrétního plánu pro zajištění komplexních opatření napříč Komisí; vyjadřuje politování nad skutečností, že od roku 2019 nemá jeden komisař přidělenu odpovědnost za vnitřní a vnější provádění a koordinaci cílů udržitelného rozvoje, což vedlo k roztříštěnému přístupu v rozporu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje; dále navrhuje, aby Komise jmenovala zvláštního vyslance pro cíle udržitelného rozvoje, který by byl odpovědný příslušnému komisaři a prosazoval by soudržná opatření v oblasti cílů udržitelného rozvoje v celosvětovém měřítku prostřednictvím vnější činnosti EU;

opakuje, že mají-li být cíle udržitelného rozvoje splněny, vyžaduje Agenda 2030 vysokou úroveň společenské legitimity a skutečně nové nastavení politik, čehož lze dosáhnout pouze tehdy, pokud budou cíle udržitelného rozvoje vnímány jako příležitost pro občany; v tomto ohledu vyzdvihuje význam sdělovacích prostředků; připomíná, že základem cílů udržitelného rozvoje je strukturované zapojení zúčastněných stran a partnerství mnoha zúčastněných stran; vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že mandát mnohostranné platformy nebyl v roce 2019 obnoven, a vyzývá k jeho urychlenému obnovení nebo k vytvoření nového mechanismu pro strukturované zapojení s vyváženým, diverzifikovaným a demokratickým zastoupením zahrnujícím organizace občanské společnosti, komunitní organizace, soukromý sektor (včetně malých a středních podniků a organizací vedených výrobci), odbory, družstva, akademickou obec a výzkumné instituce, regionální a místní vlády a marginalizované skupiny; zdůrazňuje klíčovou úlohu všech těchto zúčastněných stran, neboť pečlivě monitorují, jakým způsobem vlády cíle udržitelného rozvoje provádějí, a přímo přispívají k udržitelnému rozvoji; vyzývá k rozsáhlejší spolupráci a konzultacím s těmito skupinami; zdůrazňuje, že mnohostranná platforma by měla systematicky spolupracovat s Pracovní skupinou pro Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 s cílem zajistit skutečnou účast členských států;

uznává, že nedostatečná odpovědnost, transparentnost a řádná správa věcí veřejných mají silný negativní dopad na provádění Agendy 2030 jak v rozvinutých, tak v rozvojových zemích, a zdůrazňuje, že v zájmu urychlení provádění cílů udržitelného rozvoje a důsledného sledování pokroku je třeba podporovat boj proti korupci a bezúhonnost;

zdůrazňuje skutečnost, že úsilí o začlenění cílů udržitelného rozvoje do vnitřních a vnějších politik EU by se nemělo omezovat na mapování; připomíná, že mnoho vnitřních politik EU nejenže přispívá k provádění cílů udržitelného rozvoje, ale má také velmi výrazné ekologické, sociální a hospodářské dopady na rozvojové země a zranitelné skupiny a obyvatelstvo; trvá proto na tom, že má-li být dosaženo dalšího pokroku na celosvětové úrovni, musí být vnitřní a vnější činnost EU dále koordinována; zdůrazňuje význam integrovaného přístupu, který by vyžadoval systémová řešení; uznává pokrok, jehož bylo dosaženo při budování kapacit, ale zdůrazňuje, že činnosti v oblasti budování kapacit v celé EU je třeba více sladit a koordinovat;

důrazně vybízí k větší soudržnosti politik ve prospěch rozvoje v rámci přelomového legislativního balíčku „Fit for 55“ (13), společné zemědělské politiky, společné rybářské politiky, společné obchodní politiky a činnosti Komise obecně; vyjadřuje politování nad skutečností, že vzhledem k neexistenci strategie pro provádění cílů udržitelného rozvoje je obtížnější soudržnosti politik dosáhnout, neboť chybí jasné, měřitelné a časově vymezené celounijní cíle, na základě kterých by byly o všech cílech udržitelného rozvoje podávány zprávy; vyzývá k tomu, aby byl udržitelný rozvoj upřednostňován a začleňován do celého politického cyklu (návrh, provádění a hodnocení) a aby byly všechny jeho rozměry systematicky zohledňovány při posuzování dopadů a v požadavcích na zveřejňování informací a externí podávání zpráv; navrhuje, aby Komise provedla interní audit s cílem zajistit soulad mezi vnitřními a vnějšími politikami EU; zdůrazňuje, že cíle udržitelného rozvoje by měly být základem evropských veřejných politik;

vyzývá Komisi, aby – jak požadovala Evropská rada v říjnu 2018 – přijala novou strategii EU na vysoké úrovni pro provádění Agendy 2030, která by vycházela z usnesení a politických směrnic EU zaměřených na dosažení cílů udržitelného rozvoje, neboť ke splnění Agendy 2030 zbývá necelých osm let, a proto je její provedení naléhavě nutné, a to v souladu s desetiletím opatření pro dosažení globálních cílů; domnívá se, že tato strategie by měla přinejmenším definovat:

a)	nový správní rámec pod vedením jediného komisaře na vysoké úrovni, který by byl odpovědný za provádění cílů udržitelného rozvoje ve všech portfoliích a který by systematicky vedl konzultace s novou mnohostrannou platformou;

b)	revidovaný soubor konkrétních, měřitelných a časově vymezených celounijních cílů za účelem posílení ambicí EU a konkrétní opatření pro dosažení těchto cílů;

c)	aktualizovaný monitorovací systém a ukazatele zohledňující vnitřní a vnější dopad EU na celosvětový pokrok při plnění cílů udržitelného rozvoje;

d)	jednotný finanční plán pro dosažení cílů EU v oblasti udržitelného rozvoje spojený s výše uvedenými cíli;

e)	plán týkající se diplomacie EU v oblasti cílů udržitelného rozvoje a mezinárodní spolupráce pod vedením zvláštního vyslance pro cíle udržitelného rozvoje za účelem zajištění spravedlivého sdílení zátěže a rovných podmínek;

vyzývá předsedkyně Parlamentu a Komise a předsedu Rady, aby k této strategii připojili interinstitucionální prohlášení, které obnoví závazek EU k Agendě 2030; zdůrazňuje, že tato strategie by měla být zveřejněna nejpozději do června 2023, aby EU mohla stát v čele snah o oživení Agendy 2030 na summitu o cílech udržitelného rozvoje v září 2023; zdůrazňuje, že strategie by měla být pravidelně přezkoumávána a doprovázena nápravnými opatřeními v oblastech, u nichž se má za to, že zde pokrok ustrnul nebo je nedostatečný;

10.

zdůrazňuje, že předpokladem pro zvýšení účinnosti opatření EU je koordinace uvnitř orgánů EU a mezi nimi; vyzývá k vytvoření interinstitucionální pracovní skupiny, která by usnadňovala strukturovaný dialog o cílech udržitelného rozvoje a sestávala by ze zástupců Parlamentu, Komise a Rady; domnívá se, že by tato pracovní skupina, která by se měla scházet čtvrtletně, měla převzít odpovědnost za koordinaci úsilí EU o dosažení cílů udržitelného rozvoje na vnitřní i celosvětové úrovni; věří, že Komise bude spolunormotvůrce pravidelně informovat o vývoji politik a o opatřeních přijatých za účelem provádění cílů udržitelného rozvoje;

11.

vítá začlenění cílů udržitelného rozvoje do revize souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy v roce 2021, včetně sdělení, pokynů a souboru nástrojů jako takového, zejména specializovaného nástroje pro provádění cílů udržitelného rozvoje a stanovení příslušných ukazatelů cílů udržitelného rozvoje pro různé druhy dopadů;

12.

je toho názoru, že přijetí nové komplexní prováděcí strategie by mělo být založeno na přístupu zdola nahoru, jemuž by předcházelo mapování cílů udržitelného rozvoje a široký, strukturovaný, inkluzivní a smysluplný proces participativní konzultace s veřejností, jenž by byl doplněn o plán rozsáhlého úsilí o oslovení a zapojení občanů, včetně občanské společnosti, příslušných zástupců průmyslu a obecněji soukromého sektoru, odborových svazů, akademické obce, regionálních a místních vlád, menšin a zranitelných skupin;

13.

vyzývá Komisi, aby se připravila na příští agendu OSN pro období po roce 2030 a vypracovala cestovní mapu cílů a opatření pro plánování dalších cílů udržitelného rozvoje;

Monitorování

14.

vyzývá Parlament, aby jmenoval stálého zpravodaje pro provádění cílů udržitelného rozvoje, který bude spolupracovat s předsednictvem, výbory i s mnohostrannou platformou; dále navrhuje, aby každý výbor jmenoval jednoho člena odpovědného za plnění cílů udržitelného rozvoje a aby se tito odpovědní členové čtvrtletně scházeli, vzájemně i se stálým zpravodajem, za účelem zajištění souladu;

15.

zdůrazňuje, že Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty se musí rovněž zapojit a zajistit začlenění udržitelného rozvoje do svých postupů a odstranění izolovaného fungování jednotlivých složek; vyzdvihuje význam účasti Parlamentu na každoročním politickém fóru na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji a jeho příspěvek k tomuto fóru, jakož i úlohu, kterou by v tomto ohledu mohla hrát výroční zpráva o provádění cílů udržitelného rozvoje;

16.

trvá na tom, že lepšího pochopení skutečného dopadu EU na pokrok při plnění cílů udržitelného rozvoje v EU i celosvětově lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li odstraněny stávající nedostatky v údajích, včetně chybějících rozčleněných údajů a nedostatků v informačních systémech, a to posílením využívání existujících statistických údajů z různých zdrojů a začleněním nových druhů údajů a umělé inteligence v souladu s předpisy a pravidly v oblasti ochrany údajů; domnívá se, že je zásadní monitorovat pokrok při plnění všech 169 dílčích cílů; vyzývá EU, aby výrazně posílila technickou spolupráci s rozvojovými zeměmi s cílem řešit celosvětový nedostatek údajů způsobený nedostatečnými monitorovacími kapacitami a nesoudržnými metodikami;

17.

vítá výroční monitorovací zprávy Eurostatu týkající se cílů udržitelného rozvoje; vyzývá ke každoročnímu přezkumu souboru ukazatelů Eurostatu týkajících se cílů udržitelného rozvoje za systematické účasti regionálních a místních vlád a organizací občanské společnosti podobně, jak tomu bylo při přezkumu v roce 2021; zdůrazňuje, že udržitelný rozvoj ze své podstaty přesahuje hranice zemí i odvětví; potvrzuje svou ochotu zabývat se negativními vedlejšími účinky, které má provádění cílů udržitelného rozvoje na ostatní regiony; vítá činnost, kterou za tímto účelem začal vyvíjet Eurostat, a první pokus o částečné vyčíslení těchto „efektů přelévání“, zdůrazňuje však, že je třeba tuto metodiku dále rozvíjet, aby byla globální stopa EU dostatečně zohledněna (14); vyzývá k rozšíření souboru ukazatelů stanovených pro každý cíl nad maximální limit šesti tak, aby byla zohledněna vnější činnost EU, evropské dodavatelské a hodnotové řetězce a vedlejší účinky spotřeby EU8;

18.

zdůrazňuje, že je třeba provést závěry Rady ze dne 24. října 2019 o ekonomice blahobytu, a vyzývá v této souvislosti Komisi, aby neprodleně předložila souhrnný přehled a soubor ukazatelů překračujících rámec HDP, jak je stanoveno v osmém akčním programu EU pro životní prostředí, který se při koncipování politik primárně zaměřuje na obyvatele a jejich blahobyt; vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení alternativního měření pokroku při monitorování provádění cílů udržitelného rozvoje, jako je index sociálního pokroku;

19.

zdůrazňuje, že by v souladu s celosvětovým rámcem pro monitorování cílů udržitelného rozvoje měla být u každého cíle udržitelného rozvoje v EU stanovena minimální úroveň údajů a statistického členění, které by případně zahrnovalo zeměpisnou polohu, pohlaví, sexuální orientaci, příjem, úroveň vzdělání, věk, rasu, etnickou příslušnost, migrační status, zdravotní postižení a další charakteristiky, přičemž by se měly zohledňovat zásady přístupu k údajům založeného na lidských právech; vítá iniciativu Komise na vytvoření ukazatelů pro měření nerovnosti v tomto ohledu; vyzývá Eurostat, aby provedl veškeré přípravné práce nezbytné k začlenění této úrovně členění do nadcházejících monitorovacích zpráv v souladu s pokyny a prioritami stanovenými meziagenturní a odbornou skupinou pro ukazatele cílů udržitelného rozvoje a přizpůsobenými kontextu EU;

20.

připomíná, že dobrovolné vnitrostátní přezkumy jsou v Agendě 2030 klíčovým nástrojem pro zajištění odpovědnosti; připomíná význam vnitrostátních přezkumů jako způsobu, jak zjistit nesoulad mezi cíli udržitelného rozvoje a určit možné kompromisy mezi nimi a jak vytvořit iterativní proces úpravy politik s ohledem na pokrok při plnění cílů; vybízí členské státy EU, aby se účastnily dobrovolných vnitrostátních přezkumů a smysluplně zohledňovaly a prováděly doporučení vydaná při této příležitosti; vyzývá Komisi, aby na fóru na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji v roce 2023 a poté každý rok předložila dobrovolný přezkum EU a aby prosazovala další standardizaci vnitrostátních dobrovolných přezkumů, a to se zaměřením na všechny výlučné a sdílené pravomoci EU, ale také s posouzením celkového pozitivního a negativního dopadu EU a jejích členských států na celosvětový pokrok v plnění cílů udržitelného rozvoje; domnívá se, že tento přezkum by měl vycházet z revidovaného souboru ukazatelů cílů udržitelného rozvoje a měl by zahrnovat vnitřní priority, diplomacii a mezinárodní opatření s cílem obnovit a chránit globální společné statky a řešit problém mezinárodního přelévání vnitřních politik EU, ale i pozitivní a negativní aspekty činnosti EU;

21.

uznává význam dobrovolných místních přezkumů a dobrovolných přezkumů na úrovni nižší než celostátní pro provádění každého cíle udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby ve věci dobrovolného přezkumu EU konzultovala s Parlamentem a aby jej o něm informovala před summitem o cílech udržitelného rozvoje v roce 2023; zdůrazňuje, že je třeba vypracovat pravidelný přezkum provádění cílů udržitelného rozvoje na regionální a místní úrovni v EU; vítá v tomto ohledu činnost programu OSN pro lidská sídla; vybízí k dalšímu rozvoji iniciativy OSN „Lokalizace cílů udržitelného rozvoje“ s cílem urychlit a zintenzivnit úsilí o dosažení cílů udržitelného rozvoje do roku 2030; oceňuje práci Společného výzkumného střediska v souvislosti s lokalizací Agendy 2030 a Evropskou příručkou pro dobrovolné místní přezkumy cílů udržitelného rozvoje, která nabízí užitečné oficiální a experimentální ukazatele pro vytvoření účinného místního systému monitorování cílů udržitelného rozvoje zaměřeného konkrétně na evropská města; vítá pilotní projekt „Monitorování cílů udržitelného rozvoje v regionech EU – odstranění nedostatků v údajích“, který zahájil Evropský parlament a který bude definovat a testovat harmonizovaný soubor ukazatelů pro regiony EU s cílem monitorovat plnění cílů udržitelného rozvoje a připravit půdu pro systematický proces přezkumu v regionech EU;

22.

vyzývá Komisi, aby každý rok v rámci projevu o stavu Unie zhodnotila dosažený pokrok a zjištění výroční monitorovací zprávy Eurostatu týkající se cílů udržitelného rozvoje; očekává, že roční pracovní program Komise zahrne cíle udržitelného rozvoje jako roční prioritu, včetně konkrétních návrhů legislativních či nelegislativních iniciativ, které mají přispět k jejich dosažení, a že cíle udržitelného rozvoje budou plně začleněny do celého ročního pracovního programu Komise;

23.

uznává, že pro provádění cílů udržitelného rozvoje je důležité podávání zpráv ze strany soukromého sektoru; zdůrazňuje, že podávání zpráv podniků o udržitelnosti a náležitá péče, jsou-li předmětem příslušných auditů, mohou být důležitým rámcem pro podporu větší odpovědnosti v soukromém sektoru, pokud jde o sociální a environmentální dopad společností a jejich příspěvek k dosažení cílů udržitelného rozvoje; vybízí všechny aktéry v celé společnosti, včetně soukromých subjektů, aby se zapojili do pravidelných dobrovolných zpráv o provádění cílů udržitelného rozvoje;

24.

vyzývá Komisi, aby zřídila on-line fórum pro sdílení osvědčených postupů zaměřené na iniciativy na místní úrovni, které usilují o dosažení cílů udržitelného rozvoje, přičemž by toto fórum mělo být uspořádáno podle jednotlivých cílů udržitelného rozvoje; navrhuje, aby byla existence tohoto fóra podporována jako součást vnější a vnitřní činnosti EU v oblasti dosahování cílů udržitelného rozvoje;

Rozpočet a financování

25.

zdůrazňuje, že rozpočet EU spolu se souborem opatření na podporu oživení NextGenerationEU je vzhledem k výši 1,8 bilionu EUR, které společně dosahují, svému dlouhodobému dosahu a mnohonárodnímu rozměru (15) klíčovým nástrojem pro provádění cílů udržitelného rozvoje;

26.

se znepokojením konstatuje, že veřejné zadlužení v zemích globálního Jihu bylo na nebývalé úrovni již před pandemií COVID-19, což vedlo k tomu, že rostoucí část veřejných rozpočtů byla použita na pokrytí vnějších dluhů, což ovlivnilo schopnost vlád odpovídajícím způsobem financovat a poskytovat základní veřejné služby; je znepokojen tím, že současná krize tuto již existující dluhovou zranitelnost ještě zhoršila; vyzývá k vytvoření mnohostranného mechanismu pro řešení dluhu pod záštitou OSN, který by řešil dluhovou krizi v rozvojových zemích a finanční požadavky Agendy 2030;

27.

zdůrazňuje, že příspěvek EU k cílům udržitelného rozvoje je důležité přesně a komplexně měřit, neboť se jedná o základní podmínku pro dosažení soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje; vítá cíle Komise, pokud jde o výdaje na oficiální rozvojovou pomoc stanovené pro konkrétní cíle udržitelného rozvoje, a její úsilí o sledování výdajů z rozpočtu EU na klima, biologickou rozmanitost, čisté ovzduší, migraci a rovnost žen a mužů (16); vítá skutečnost, že v řadě politik jsou zaváděny systémy pro podávání zpráv o cílech udržitelného rozvoje, včetně rozvojové spolupráce; vyjadřuje však politování nad tím, že navzdory závazku Komise z listopadu 2020 nebylo dosaženo dostatečného pokroku, pokud jde o sledování všech zdrojů a výdajů souvisejících s cíli udržitelného rozvoje, kromě oblasti vnější činnosti, jak je uvedeno v přezkumu Evropského účetního dvora z roku 2019, ani pokud jde o sledování nesrovnalostí ve výdajích, což brání EU a třetím zemím v plnění cílů udržitelného rozvoje, zejména v oblasti zemědělství; trvá proto na tom, že výdaje na cíle udržitelného rozvoje je třeba sledovat komplexně pomocí zvláštních metodik, například s ohledem na nerovnosti (cíl udržitelného rozvoje č. 10) a jejich strategický význam pro provádění všech cílů udržitelného rozvoje; opakuje, že bude třeba jít nad rámec stávajícího mapování, které se provádí ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti rozpočtu EU; se znepokojením konstatuje, že v posledních několika letech se úroveň úlev v rámci oficiální rozvojové pomoci u rozvojových zemí obecně, a zejména u nejméně rozvinutých zemí, postupně snižovala, a vyzývá EU k plnění svého cíle, tj. aby alespoň 20 % oficiální rozvojové pomoci bylo přidělováno na lidský rozvoj jakožto základní nástroj pro dosažení cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je třeba, aby dárci upřednostňovali financování založené na grantech, zejména v případě nejméně rozvinutých zemí, s ohledem na jejich neudržitelnou dluhovou zátěž; vyzývá Komisi, aby posílila stávající finanční nástroje s cílem dosáhnout do roku 2030 čistých nulových emisí v rámci evropské činnosti a evropských dodavatelských řetězců;

28.

zdůrazňuje, že je třeba financovat odbornou přípravu zaměřenou na budování kapacit malých a středních podniků, aby se naučily, jak provádět cíle udržitelného rozvoje v rámci svých každodenních činností;

29.

vítá úsilí vynaložené na komplexní začlenění cílů udržitelného rozvoje do evropského semestru, mimo jiné prostřednictvím ročních analýz udržitelného růstu a začleněním každoročního monitorování cílů udržitelného rozvoje ze strany Eurostatu do jarního balíčku evropského semestru; znovu opakuje, že podporuje začlenění ukazatelů biologické rozmanitosti do evropského semestru; naléhavě vyzývá členské státy, aby zvýšily úroveň ambicí svých vnitrostátních reakcí na provádění Agendy 2030; vítá skutečnost, že se cíle udržitelného rozvoje staly jedním z ústředních prvků podzimního balíčku, zejména doporučení, aby členské státy uplatňovaly strategii „nad rámec HDP“ s cílem plně začlenit cíle udržitelného rozvoje do svých vnitrostátních reakcí; vyzývá Komisi, aby pokračovala v reformě evropského semestru s cílem vyvážit hospodářské, sociální a environmentální priority tak, aby stimuloval dlouhodobou sociální, environmentální a hospodářskou transformaci a zlepšil integraci Agendy 2030, evropského pilíře sociálních práv a Zelené dohody pro Evropu na všech úrovních, plně zapojil místní a regionální orgány a doplňoval reformy a investice v členských státech; domnívá se, že takováto reforma by měla zajistit, aby koordinace evropské politiky v oblasti cílů udržitelného rozvoje nevedla k politickému procesu souběžnému s evropským semestrem, ale sestávala z integrovaného a soudržného přístupu založeného na novém paktu pro udržitelný rozvoj; očekává, že proces evropského semestru posílí kapacity členských států při sledování pokroku při provádění cílů udržitelného rozvoje;

30.

podporuje Zelenou dohodu pro Evropu; vyzývá k většímu uznávání synergické úlohy, kterou hrají cíle udržitelného rozvoje při řešení změny klimatu, a v této souvislosti poukazuje na přínos cílů udržitelného rozvoje, zejména pak cíle č. 13, a příležitost usilovat o nalezení kompromisních řešení a zajištění soudržnosti politik ve vztahu k rámci cílů udržitelného rozvoje;

31.

požaduje komplexní zmapování finančního krytí politik, programů a fondů EU, které bylo posíleno dodatečnými fondy NextGenerationEU, s cílem vytvořit ekologičtější, digitálnější a odolnější Evropu, včetně zmapování toho, zda investice a strukturální reformy prováděné v rámci Nástroje pro oživení a odolnost jsou v souladu s cíli Agendy 2030 a dále je rozvíjejí; vyzývá k plnému provedení metodiky sledování klimatu a zásady „významně nepoškozovat“ v národních plánech pro oživení a odolnost, jakož i sociálních a demografických priorit stanovených v cílech udržitelného rozvoje a v evropském pilíři sociálních práv;

32.

zdůrazňuje, že veřejné a soukromé financování musí být v souladu s cíli udržitelného rozvoje; naléhavě vyzývá Komisi, aby začlenila Agendu 2030 do hospodářských a finančních politik a právních předpisů; vyzývá EU a její členské státy, aby v situaci, kdy oficiální rozvojová pomoc zůstává nedostatečným zdrojem, zaměřily operace kombinování zdrojů na ty oblasti, kde mohou místnímu hospodářství přinést přidanou hodnotu; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby daleko více upřednostňovaly partnerství s domácími podniky z nejméně rozvinutých zemí, které usilují o udržitelné a inkluzivní obchodní modely;

33.

zdůrazňuje, že je důležité, aby veřejný a soukromý sektor spolupracovaly na podpoře a financování udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je nutné požadovat, aby finanční instituce definovaly a přijímaly strategie a dílčí cíle za účelem sladění finančních portfolií s cíli udržitelného rozvoje a pravidelně podávaly zprávy o pokroku; vyzývá k podrobným jednáním a spolupráci se soukromým sektorem s cílem podpořit soukromé financování a posílit vytváření ročních pracovních pokynů v oblasti cílů udržitelného rozvoje pro mikropodniky a malé a střední podniky, akademickou obec a organizace občanské společnosti; vyzývá EU a její členské státy, aby zejména z důvodu obav o udržitelnost dluhu zaujaly ke kombinovanému financování obezřetný přístup a zajistily, aby veškeré finanční prostředky mobilizované prostřednictvím kombinovaného financování splňovaly zásady účinnosti rozvoje, udržitelnosti a kombinovaného financování Výboru pro rozvojovou pomoc OECD;

34.

konstatuje, že EU stále nemá plán na financování cílů udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby tento plán urychleně předložila a zohlednila přitom odhadovaný roční schodek financování cílů udržitelného rozvoje v období po skončení pandemie COVID-19 ve výši 3,7 bilionu USD (17); zdůrazňuje, že neexistence takového plánu s jasně definovanými a vyčíslitelnými cíli brání komplexnímu sledování výdajů na cíle udržitelného rozvoje v rámci rozpočtu EU;

35.

vyzývá EU, aby splnila závazky v oblasti cílů udržitelného rozvoje týkající se investic do vzdělávání a odborné přípravy uprchlíků a migrantů s cílem zajistit, aby mohli dosáhnout svého potenciálu v rámci komunit a ekonomik svých hostitelských zemí;

36.

bere na vědomí změny evropské struktury pro financování rozvoje, jak je nastíněna v závěrech Rady ze dne 14. června 2021; vyzývá Komisi, aby ústředním prvkem nové evropské struktury pro financování rozvoje učinila provádění Agendy 2030 s cílem dosáhnout toho, aby byla účinnější, koordinovanější a inkluzivnější; zdůrazňuje, že plně funkční evropská struktura pro financování rozvoje má potenciál zaplnit celosvětovou mezeru ve financování cílů udržitelného rozvoje; vyzývá k větší spolupráci a sladění mezi Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj, národními rozvojovými bankami a dalšími malými a středními finančními subjekty, obzvláště v případě investičních projektů v hodnotě do 5 milionů EUR, s cílem dosáhnout většího přínosu z hlediska plnění cílů udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby vypracovala společný rámec a pokyny pro komplexní prověřování udržitelnosti financování EU, a to v souladu s přístupem „tým Evropa“, s cílem zajistit jak účinnost, tak účelnost evropských rozvojových politik; vyzývá k tomu, aby byl přístup „tým Evropa“ využíván k zajištění úzké koordinace mezi EU a jejími členskými státy s cílem dosáhnout Agendy 2030; vyzývá EU, aby se postavila do čela úsilí o mobilizaci odpovídajících finančních zdrojů z rozvinutých zemí na podporu transformace související s cíli udržitelného rozvoje a naléhavé potřeby přizpůsobení se změně klimatu v nejzranitelnějších zemích; vyzývá Komisi, aby zajistila, že nová evropská struktura pro financování rozvoje bude usilovat o obnovení mnohostranného systému oficiálního financování (MSOF) s cílem ukončit neudržitelné poskytování úvěrů některým zemím, které nejsou součástí tohoto systému;

37.

zdůrazňuje, že v tomto kritickém desetiletí je naléhavě nutné zvýšit ambice a opatření v souvislosti se zmírňováním, přizpůsobováním se a financováním s cílem řešit rozdíly mezi členskými státy v otázkách životního prostředí;

38.

zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v plnění cílů udržitelného rozvoje, a opakuje, že i v době rozpočtových restrikcí zůstává vzdělání základním právem a nezbytnou investicí, díky které je možno těchto cílů dosáhnout, a zdůrazňuje, že EU hraje důležitou roli v humanitární pomoci a navazování silnějších partnerství s různými zeměmi světa, a to i v Africe;

39.

zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou pro dosažení cílů udržitelného rozvoje hrají vzdělávání, kultura, sport a příslušné programy EU, a vyzývá k posílení jejich mezinárodního rozměru, přičemž uznává sílu diplomacie mezi lidmi;

40.

upozorňuje na význam dílčího cíle udržitelného rozvoje č. 4.1, který se vztahuje na plné a kvalitní bezplatné primární a sekundární vzdělávání v délce 12 let pro všechny; připomíná, že současná výše veřejných výdajů v zemích s nízkými a nižšími středními příjmy k dosažení cílů udržitelného rozvoje nepostačuje; připomíná, že klíčem k podpoře vzdělávacích příležitostí pro nejchudší obyvatele světa je vnější financování; vyzývá EU a její členské státy, aby zvýšily rozvojovou pomoc s cílem dosáhnout cíle všeobecného přístupu ke vzdělání prostřednictvím rozpočtové podpory EU, která se v oblasti vzdělávání osvědčila;

41.

vyzývá světové lídry, aby považovali konektivitu a přístup k digitálním infrastrukturám, jako je přístup k cenově dostupné a kvalitní síti, za právo odvozené od základního práva na vzdělání;

42.

vyzývá Komisi, aby prostřednictvím specifických doporučení a sdílení osvědčených postupů vedla a motivovala členské státy k tomu, aby v souladu s vizí Evropského prostoru vzdělávání, ekologickou a digitální transformací EU a cílem udržitelného rozvoje č. 4 zlepšily kvalitu a inkluzivitu svých vzdělávacích systémů a aby odstranily genderové a socioekonomické rozdíly v získávání základních dovedností a ve studiu vědeckých, technologických, uměleckých, inženýrských a matematických oborů;

43.

vyzývá členské státy, aby plně využívaly iniciativu GreenComp, evropský rámec kompetencí pro udržitelnost, k rozvoji systematického přístupu k udržitelnosti napříč věkovými kategoriemi a vzdělávacími úrovněmi, který v sobě spojí zohledňování místní, regionální a vnitrostátní situace s jednotným pojetím v rámci Evropského prostoru vzdělávání; opakuje svou výzvu, aby členské státy do roku 2025 dokončily Evropský prostor vzdělávání, který bude zásadním dílčím krokem k dosažení plánů stanovených v rámci plnění cíle udržitelného rozvoje č. 4;

44.

vybízí ke spolupráci mezi formálními a neformálními vzdělávacími sektory a k vytvoření profesionálních vzdělávacích komunit, které by podporovaly učitele při modernizaci pedagogických postupů, rozvoji koncepce multigramotnosti, pomoci studentům, aby sami převzali zodpovědnost za své vzdělávání, a rozvoji jejich emoční inteligence a odolnosti vůči strachu a nejistotám; v tomto ohledu upozorňuje na zkušenosti z lokálních sportovních a kulturních sdružení;

45.

požaduje, aby vzdělávací orgány investovaly do zvyšování kvality odborného vzdělávání a přípravy pomocí nejmodernější infrastruktury, procesů digitalizace a propojení se znalostním trojúhelníkem, který toto odvětví spojuje s cíli environmentální a sociální udržitelnosti a který zajišťuje alternativní cesty k rozvoji dovedností, které přispívají k provádění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje;

46.

připomíná pedagogům důležitou roli předškolního vzdělávání při vštěpování postojů a hodnot, které dětem napomáhají k tomu, aby vnímaly problematiku udržitelnosti, a přispívají k tomu, že o vlastním příspěvku k udržitelnosti budou přemýšlet i rodiny těchto dětí, ať už individuálně nebo v komunitách;

47.

vzhledem k potenciálu pro zlepšení zaměstnanosti, zaručení důstojného živobytí pro ohrožené skupiny lidí a rozvoj inovativních řešení podporuje podnikání mladistvých jakožto mechanismus k dosažení cílů udržitelného rozvoje, a to jak v rámci EU, tak i mimo ni, za pomoci nástrojů EU jako Erasmus pro mladé podnikatele či program poskytování informací a zvyšování povědomí o rozvojové problematice;

48.

vyjadřuje politování nad tím, že tři ze čtyř cílů udržitelného rozvoje č. 14 pro rok 2020 (život ve vodě) EU nesplnila; dále vyjadřuje politování nad tím, že Evropský účetní dvůr došel v roce 2020 k závěru, že i přes zavedení rámce na ochranu mořského prostředí neobnovila opatření EU moře tak, aby byla v dobrém environmentálním stavu a aby rybolov byl na udržitelné úrovni ve všech mořích; vyzývá Komisi, aby provedla zjištění a doporučení této zprávy ve svém nadcházejícím akčním plánu na zachování rybolovných zdrojů a ochranu mořských ekosystémů a také v nadcházejících opatřeních v rámci strategie v oblasti biologické rozmanitosti;

49.

připomíná, že krize v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti jsou vzájemně propojeny a je třeba je řešit uceleně a souběžně; zdůrazňuje, že k řešení drastického úbytku biologické rozmanitosti v EU a k dosažení cílů udržitelného rozvoje č. 14 a 15, které by měly pomoci zmírnit klimatickou krizi a vybudovat odolnost, jsou naléhavě zapotřebí právně závazné cíle v oblasti obnovy přírody; vyjadřuje v této souvislosti politování nad prodlevou v předložení návrhu právního předpisu EU o obnově přírody a vyzývá k jeho urychlenému zveřejnění;

50.

zdůrazňuje význam cíle udržitelného rozvoje č. 17 (partnerství pro dosažení těchto cílů); pokud jde o globální partnerství a budování kapacit, je si vědom toho, že inovativní úlohu mají iniciativy s otevřeným zdrojovým kódem, jako je iniciativa „Vnitřní rozvojové cíle“, jejichž cílem je vzdělávat a inspirovat lidi a posilovat jejich postavení tak, aby byli silou, která pomůže uskutečnit změny ve společnosti, čímž se urychlí pokrok v dosahování cílů udržitelného rozvoje;

Mnohostranná spolupráce

51.

trvá na tom, že k tomu, aby EU a její partneři mohli v nadcházejících osmi letech dosáhnout smysluplného pokroku, bude třeba obnovit globální politické úsilí a zahájit intenzivnější mnohostrannou spolupráci; vyzývá k přijetí závazků zaměřených na konkrétní kroky k dosažení cílů udržitelného rozvoje do summitu o cílech udržitelného rozvoje v roce 2023, který bude představovat polovinu období provádění Agendy 2030; připomíná, že jakožto nejúspěšnější projekt integrace na světě, jenž úspěšně prosazuje multilateralismus, a jakožto globální tvůrce norem má EU jedinečné předpoklady k tomu, aby urychlila pokrok v plnění cíle udržitelného rozvoje č. 17 (partnerství pro dosažení cílů); vyzývá proto EU, aby se na politickém fóru na vysoké úrovni v roce 2022 a na summitu o cílech udržitelného rozvoje v roce 2023 ujala vedoucí úlohy při definování tohoto nového nastavení politik; navrhuje, aby byla do každého politického fóra na vysoké úrovni aktivně zapojena předsedkyně Komise;

52.

je znepokojen skutečností, že úbytek biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb zpomalí plnění přibližně 80 % posuzovaných cílů udržitelného rozvoje; připomíná, že ekologická obnova má zásadní význam pro naplnění koncepce „jednoho zdraví“; vyzývá EU, aby řešila prvotní příčiny úbytku biologické rozmanitosti a aby povinnosti spojené s ochranou, obnovou a udržitelným využíváním zdrojů zahrnula do širších politik rozvoje;

53.

zdůrazňuje, že mezinárodní právo se vyvinulo tak, aby zahrnulo nové pojmy, jako je společné dědictví lidstva, udržitelný rozvoj a budoucí pokolení, ale upozorňuje, že neexistuje žádný stálý mezinárodní mechanismus na monitorování a řešení poškozování životního prostředí nebo jeho ničení, jež mají silně negativní dopady na náš společný svět či dlouhodobé ekosystémové služby;

54.

zdůrazňuje skutečnost, že Evropa čelí největším výzvám týkajícím se cílů udržitelného rozvoje v oblasti udržitelných potravinových systémů, dostupné a čisté energie, zemědělství, klimatu a biologické rozmanitosti (cíle č. 2, 12, 13, 14 a 15); vyzývá Komisi, aby vypracovala důkladnou srovnávací analýzu cíle udržitelného rozvoje č. 6 (čistá voda a hygienická zařízení) a cíle udržitelného rozvoje č. 14 (život ve vodě), zejména s ohledem na konferenci OSN o oceánech, která se bude konat v červnu 2022 v Lisabonu, a na politické fórum na vysoké úrovni, které se uskuteční v červenci 2022, neboť nelze vypočítat příslušné trendy kvůli nedostatečným srovnatelným údajům za posledních pět let; vyzývá Komisi, aby zdůrazňovala potřebu udržitelné výroby a spotřeby, a to zejména tak, aby spotřebitelé pochopili, jak jejich spotřebitelské chování ovlivňuje cíle udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že sdílení osvědčených postupů s partnerskými zeměmi může EU a jejím členským státům poskytnout důležité poznatky, pokud jde o jednotlivé iniciativy a opatření, která lze přijmout k dosažení cílů „Fit for 55“, a že EU může rovněž sdílet své zkušenosti a osvědčené postupy s partnerskými zeměmi; domnívá se, že v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a jejího dopadu mimo jiné na potravinářský průmysl může pokrok v plnění některých cílů udržitelného rozvoje, zejména cílů č. 1, 2 a 10, nejen zpomalit, ale i zvrátit, a to jak v rámci EU, tak celosvětově; je obzvláště znepokojen rostoucími cenami potravin, jejich dopadem na nejméně rozvinuté země a z toho vyplývajícím nárůstem chudoby, nedostatku potravin, podvýživy a hladu;

55.

připomíná, že změna klimatu bude stále více vyvíjet tlak na produkci potravin a přístup k nim, zejména ve zranitelných regionech, a bude zhoršovat situaci, pokud jde o potravinové zabezpečení a výživu; zdůrazňuje závěry zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu z roku 2022, podle nichž globální oteplování postupně zhorší zdraví půdy a ekosystémové služby, což oslabí produkci potravin v mnoha pevninských i oceánských regionech; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby byly i nadále plně odhodlány dostát svým mezinárodním závazkům a závazkům v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a dodržovat Zelenou dohodu pro Evropu, včetně strategie v oblasti biologické rozmanitosti a strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, zejména v situaci, kdy pandemie a válka na Ukrajině ukázaly, jak zranitelné jsou rozvojové země vůči narušení celosvětového trhu s potravinami;

56.

zdůrazňuje, že je důležité provádět Agendu 2030 pro dosažení pozitivních vedlejších účinků, zejména v zemích globálního Jihu, a roztočit v rámci mezinárodních partnerství pozitivní spirálu; zdůrazňuje význam vnějšího rozměru, neboť EU představuje pouze 19 % globální hospodářské výkonnosti a 5,6 % světové populace, přičemž oba podíly se snižují; poukazuje na to, že dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 10 je strategickým nástrojem, který našim partnerům umožní, aby se vydali na cestu k udržitelnému rozvoji;

57.

zdůrazňuje skutečnost, že nejméně 85 % všech nových vnějších akcí prováděných prostřednictvím Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa bude muset mít za důležitý nebo hlavní cíl rovnost žen a mužů, jak je definováno v ukazateli politiky rovnosti žen a mužů Výboru pro rozvojovou pomoc OECD, a nejméně 5 % těchto akcí by mělo mít za hlavní cíl rovnost žen a mužů a práva žen a dívek a posílení jejich postavení; opakuje, že Evropská služba pro vnější činnost a členské státy by při plánování programů EU měly považovat sexuální a reprodukční zdraví a práva za prioritu, a to i v rámci společného plánování; trvá na rychlém a úplném provedení požadavku stanoveného v akčním programu EU pro životní prostředí na období do roku 2030, aby byla rovnost žen a mužů zohledňována v politikách v oblasti klimatu a životního prostředí, a to i začleněním genderového hlediska do všech fází procesu tvorby politik;

58.

vyzývá Komisi a případně Evropskou službu pro vnější činnost a členské státy, aby na nadcházejícím politickém fóru na vysoké úrovni v roce 2022 předložily relevantní výsledky dosažené při plnění pěti prioritních cílů udržitelného rozvoje, konkrétně cíle udržitelného rozvoje č. 4 (kvalitní vzdělávání), č. 5 (rovnost žen a mužů), č. 14 (život ve vodě), č. 15 (život na souši) a č. 17 (partnerství ke splnění cílů); zdůrazňuje význam aktivního zapojení Parlamentu do politického fóra na vysoké úrovni a skutečnost, že by měl být nedílnou součástí delegace EU; očekává proto, že poslancům Parlamentu bude umožněno účastnit se koordinačních schůzí EU a že jim bude během celého summitu zaručen přístup k dokumentům;

o o

59.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Organizaci spojených národů.

(1) Úř. věst. C 210, 30.6.2017, s. 1.

(2) Úř. věst. C 210, 30.6.2017, s. 1.

(3) Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1.

(4) Přijaté texty, P9_TA(2022)0099.

(5) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 191.

(6) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 130.

(7) Úř. věst. C 289, 9.8.2016, s. 5.

(8) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 151.

(9) Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 25.

(10) Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 45.

(11) Úř. věst. C 474, 24.11.2021, s. 91.

(12) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 14.

(13) COM(2021)0550.

(14) Eurostat, Evropská komise, „Soubor ukazatelů cílů udržitelného rozvoje EU 2021 – Výsledek přezkumu v rámci přípravy vydání monitorovací zprávy EU o cílech udržitelného rozvoje za rok 2021“ (EU SDG Indicator set 2021 – Result of the review in preparation of the 2021 edition of the EU SDG monitoring report), 2021.

(15) Tematická sekce pro rozpočtové záležitosti, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu, „Cíle udržitelného rozvoje v rozpočtu EU“ (The Sustainable Development Goals in the EU budget), 2021.

(16) Tematická sekce pro rozpočtové záležitosti, generální ředitelství pro vnitřní politiky, pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu, „Rozpočtová kontrola cílů udržitelného rozvoje v rozpočtu EU – Jaká opatření jsou zavedena k zajištění účinného provádění?“ (Budgetary control of the Sustainable Development Goals in the EU budget – What measures are in place to ensure effective implementation?), 2021.

(17) OECD, Global Outlook on Financing for Sustainable Development 2021 – A New Way to Invest for People and Planet (Globální výhled financování udržitelného rozvoje 2021 – nový způsob investování pro lidi a planetu), Paříž, 2020.