EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 23.3.2022
COM(2022) 138 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Bezpečnost dodávek a dostupné ceny energie:
varianty okamžitých opatření a příprava na příští zimu
ÚVOD
V posledních 12 měsících vzrostly maloobchodní ceny zemního plynu o 65 % a ceny elektřiny o 30 %. K obtížné situaci v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu se tak přidávají i obavy ohledně zásobování a dochází i k většímu kolísání cen. Vysoké ceny energie přispívají k inflaci, poškozují evropské hospodářství a mají dopad na jeho oživení po krizi COVID-19.
V rámci reakce na tuto výjimečnou situaci přijala Evropská komise v říjnu 2021 soubor opatření a podpor 1 ke zmírnění dopadů na spotřebitele a podniky na úrovni EU a členských států. Tento tlak pomáhají zmírnit cílená podpůrná opatření, která mají snížit náklady na energie pro spotřebitele, domácnosti a průmyslová odvětví.
Dne 8. března 2022 poskytlo sdělení Komise o plánu REPowerEU 2 členským státům další pokyny, jak zmírnit nárůst cen elektřiny pro domácnosti a podniky a jak využít vysoké zisky některých výrobců elektřiny k financování těchto opatření. V zájmu zajištění udržitelnějšího energetického systému navrhne Komise v květnu plán na postupné odstranění závislosti Evropy na fosilních palivech z Ruska a zároveň na zvýšení odolnosti energetického systému celé EU.
Vedoucí představitelé EU se ve Versailles ve dnech 10.–11. března 2022 dohodli 3 , že co nejdříve ukončí závislost EU na dovozu plynu, ropy a uhlí z Ruska, a vyzvali Komisi, aby do konce března předložila plán na zajištění bezpečnosti dodávek a dostupných cen energie během příští zimní sezóny. Vedoucí představitelé EU se zároveň zavázali, že se v návaznosti na sdělení ze dne 8. března 2022 budou urychleně věnovat konkrétním možnostem řešení dopadu zvýšených cen energie na naše občany a podniky, zejména na zranitelné občany a malé a střední podniky, mimo jiné již na příštím zasedání Evropské rady ve dnech 24. a 25. března 2022.
Toto sdělení je reakcí na zmíněnou výzvu vedoucích představitelů. Uvádí výhody a nevýhody konkrétních výjimečných krátkodobých možností, jak zmírnit nárůst cen. Navrhuje rovněž společná evropská opatření k řešení základních příčin tohoto problému na trhu s plynem, aby se zabezpečily dodávky za rozumné ceny pro příští zimu a další období. Za tímto účelem by partnerství EU se třetími zeměmi umožnila společný nákup plynu a vodíku. V neposlední řadě se navrhuje evropská politika v oblasti skladování plynu, jejímž cílem je zlepšit odolnost energetického systému celé EU.
VARIANTY ŘEŠENÍ DOPADŮ VYSOKÝCH CEN ELEKTŘINY NA OBČANY A PODNIKY
Členské státy, zúčastněné strany a akademická sféra navrhly několik variant nouzových opatření k omezení dopadu vysokých cen elektřiny. Jejich cílem je ulevit konečným spotřebitelům a zároveň nenarušovat dlouhodobější zastřešující cíle Zelené dohody, včetně dekarbonizace a energetické účinnosti. Aby byly tyto dočasné, cílené a výjimečné varianty úspěšné, musí být fiskálně proveditelné a neměly by ohrozit bezpečnost dodávek a rovné podmínky na vnitřním trhu.
Krátkodobé varianty u cen elektřiny lze zhruba rozdělit do dvou kategorií:
Varianty intervence včetně finanční kompenzace
Cílem těchto variant je snížit ceny elektřiny, a to buď přímo na straně maloobchodu, nebo nepřímo na velkoobchodním trhu.
Maloobchod
Cílem těchto variant je zmírnit dopady vysokých cen na konečné spotřebitele a zároveň umožnit, aby evropské trhy s elektřinou a plynem stanovovaly ceny na velkoobchodní úrovni. V souladu s říjnovým souborem nástrojů Komise 4 zavedlo tato krizová opatření 26 členských států.
V rámci těchto opatření se přímá podpora pro zranitelné koncové uživatele zaměřuje na pomoc těm nejpotřebnějším a státní podpora může pomoci podnikům, které se potýkají s nadměrnými cenami energie. Státní podpora bude podpořena novým dočasným krizovým rámcem pro státní podporu 5 , který byl přijat dne 22. března a umožňuje podpořit přímo či nepřímo dotčené podniky formou omezených přímých grantů, podpory likvidity a podpory na zvýšení nákladů na plyn a elektřinu.
Většina členských států zavedla snížené sazby DPH na plyn, elektřinu a/nebo dálkové vytápění. Mnoho možností, zejména v rámci směrnice o zdanění energie 6 , včetně snížených sazeb nebo osvobození domácností od daně, však dosud není plně využito.
Komise zvažuje, že členským státům poskytne pokyny, jak tento právní rámec využít co nejlépe, včetně cílených odchylek pro jednotlivé země podle směrnice o zdanění energie 7 , aby se zabránilo narušení jednotného trhu.
Všechny varianty týkající se maloobchodu mají poskytnout přímou úlevu občanům a podnikům. K financování těchto cílených a dočasných opatření na podporu zranitelných domácností a podniků mohou přispět vyšší příjmy z daně z energie a stanovení ceny uhlíku nebo z výjimečných zisků některých energetických společností 8 .
Velkoobchod
Členské státy mohou zvážit vytvoření modelu agregátora, v jehož rámci by určitý subjekt nakupoval elektřinu za výhodných obchodních podmínek a poskytoval by ji určitým kategoriím spotřebitelů pod tržní cenou, čímž by se přenesly výhody na spotřebitele a v podstatě by se tak dotoval rozdíl mezi nižšími maloobchodními cenami a vyššími velkoobchodními cenami.
Další varianty by zahrnovaly přímé intervence do fungování velkoobchodních trhů s elektřinou. Tyto intervence by spočívaly buď ve finanční kompenzaci výrobců elektřiny z fosilních paliv za část jejich mimořádně vysokých nákladů na paliva, aby snížily nabízenou cenu na velkoobchodním trhu, nebo v přímém omezení ceny elektřiny na velkoobchodním trhu stanovením referenční hodnoty a vyrovnáním rozdílu ve srovnání s nabízenou cenou.
Cílem těchto variant by bylo snížit negativní dopad velmi vysokých cen plynu na velkoobchodním trhu s elektřinou. Jejich hlavní nevýhody souvisejí s jejich fiskálními náklady, možným narušením hospodářské soutěže, riziky pro přeshraniční obchod, a tudíž i pro bezpečnost dodávek elektřiny, přičemž jejichž rozsah závisí na koncepci těchto variant.
Varianty regulace bez fiskální kompenzace
Tyto varianty spočívají ve stanovení regulačního stropu pro maximální cenu, kterou mohou někteří výrobci elektřiny pro základní spotřebu účtovat. Zatímco tato varianta by v dlouhodobém horizontu snížila náklady, její přidaná hodnota v krátkodobém horizontu spočívá v řešení nadměrných zisků u některých technologií.
Hlavní nevýhody těchto variant souvisejí s problémy při provádění, jelikož by vyžadovaly přístup k informacím o nákladech a příjmech pro výrobce, které nemusí být přístupné veřejným subjektům, a možné právní problémy. Vyvolaly by rovněž regulační nejistotu, protože takové varianty by mohly odstranit některé pobídky pro soukromé investice do obnovitelných zdrojů, které mají zásadní význam pro dosažení našich dlouhodobých cílů odolného, udržitelného a bezpečného energetického systému.
Všechny varianty jsou podrobněji popsány a analyzovány v příloze.
Na základě tohoto posouzení se Komise domnívá, že vzhledem k rozdílné situaci v jednotlivých členských státech neexistuje jediné jednoduché řešení vysokých cen elektřiny. Některé varianty jsou vhodné pouze pro specifickou situaci v určitých členských státech. Některé intervence by zároveň vyžadovaly právní předpisy EU a/nebo společný přístup na úrovni EU k tomu, aby byly účinné a nepoškozovaly vnitřní trh a bezpečnost dodávek. Všechny obnášejí určité náklady a nevýhody, a to i pro fungování jednotného trhu.
ZAJIŠTĚNÍ DODÁVEK PLYNU PRO PŘÍŠTÍ ZIMU A NÁSLEDUJÍCÍ OBDOBÍ ZA ROZUMNÉ NÁKLADY
Řada variant předložených ve veřejné diskusi se sice zabývá symptomy, ale hlavní příčinou stávajících vysokých cen elektřiny je trh s plynem. Dnešní vysoká cena elektřiny je způsobena vysokou cenou plynu, jelikož výrobci elektřiny z plynu jsou stále často těmi dodavateli energie, kteří přicházejí na trh s elektřinou jako poslední, aby reagovali na aktuální poptávku. Na spotovém trhu s plynem je volatilita vysoká a nesouvisí úplně se základními veličinami.
Variantou, kterou lze zvážit, je stanovení maximální ceny plynu nebo její úprava regulačními prostředky, jelikož by měla okamžitý dopad na výši cen. Může být důležitým signálem toho, že EU nebude za plyn platit jakoukoli cenu, ale taková intervence by měla být zvažována až jako poslední možnost, neboť s sebou nese určité nevýhody, pokud jde o zabezpečení dodávek plynu.
Vzhledem k tomu, že období doplňování zásobníků plynu začíná nyní, je naléhavě nutné dohodnout se na společné strategii. Stávající situace, kdy jsou ceny vysoké a trhy s plynem napjaté, činí doplňování zásobníků pro příští zimu náročnějším než v běžných letech. Využití kolektivního pákového efektu Unie k zajištění dovozu plynu za co nejlepších podmínek má zásadní význam pro to, aby členské státy navzájem nesoutěžily o stejné dodávky.
EU je silnější, když postupujeme jednotně. EU by měla jednat společně, aby využila své tržní síly prostřednictvím vyjednaných partnerství s dodavateli.
Komise je připravena vytvořit pracovní skupinu pro společné nákupy plynu na úrovni EU. Sloučením poptávky by pracovní skupina usnadnila a posílila mezinárodní komunikaci EU s dodavateli LNG a plynu, aby bylo možné zabezpečit do příští zimy dovoz LNG a plynu za dobré ceny. EU může v krátkodobém horizontu lépe zajistit LNG, plyn a vodík za dostupné ceny ze třetích zemí, pokud s těmito zeměmi naváže dlouhodobou spolupráci a dlouhodobá partnerství v oblasti plynu z obnovitelných zdrojů, která by rovněž položila základ pro budoucí dovoz vodíku.
Pracovní skupina tak připraví půdu pro energetická partnerství s klíčovými dodavateli LNG, plynu a vodíku v oblasti Středomoří, s našimi partnery v Africe, ale také s Blízkým východem a USA.
Pracovní skupinu by podporovali zástupci členských států v řídícím výboru. Společný vyjednávací tým vedený Komisí by vedl rozhovory s dodavateli plynu. Inspiraci by poskytly zkušenosti z pandemie COVID-19, kdy akce na úrovni EU zásadním způsobem napomohla k zajištění dostatečných dodávek očkovacích látek pro všechny.
Pracovní skupina by rovněž podporovala účinné využívání plynárenské infrastruktury EU, zejména terminálů LNG, ale také zásobníků a plynovodů.
Zajištění dostatečných zásob plynu poskytne evropským zákazníkům určitou ochranu před rizikem nedostatku dodávek a jejich možným narušením, jelikož představuje určitou stabilitu. Proto Komise navrhuje společnou a strategickou evropskou politiku v oblasti skladování plynu, která by se prováděla prostřednictvím koordinovaných společných opatření a sdílení zátěže ve všech 27 členských státech EU. V příštích měsících bude pracovní skupina v úzké spolupráci s Koordinační skupinou pro otázky plynu pomáhat s doplňováním zásobníků před zimou.
Je třeba vyvinout společné úsilí, aby se optimalizovalo využívání stávající infrastruktury pro skladování. Opatření pro skladování, která budou přijata společně, a nikoli individuálně zabrání nadměrným investicím, jelikož plyn je přechodným zdrojem energie a jakákoli nová infrastruktura by měla být z dlouhodobého hlediska využitelná pro čistší zdroje energie, zejména pro vodík.
Aby byla zaručena dostatečně vysoká úroveň naplnění, předložila Komise legislativní návrh týkající se skladování energie, který má zajistit, aby stávající infrastruktura pro skladování byla do 1. listopadu každého roku naplněna alespoň na 90 % své kapacity. Tento cíl lze v průběhu času upravovat, pokud se hospodářská a geopolitická situace, jakož i zabezpečení dodávek energie změní. S ohledem na specifickou situaci v tomto roce se tím zajistí nižší cílová hodnota ve výši 80 % a flexibilní a hladké postupné zavádění. Členské státy by již měly přijmout opatření k zajištění odpovídajícího naplnění zásobníků pro příští zimu, která budou přecházet zmíněnému legislativnímu návrhu.
Zásadní význam má solidarita. Společné skladování plynu je pojištěním, které přináší prospěch všem a k němuž by všichni měli spravedlivým způsobem přispívat. Proto by členské státy bez skladovacích kapacit měly přispívat k plnění zásobníků v jiných členských státech a výměnou za to těžit ze zvýšené bezpečnosti dodávek. Mechanismus sdílení zátěže zakotvený v návrhu zajišťuje spravedlivé rozdělení nákladů na zabezpečení dodávek mezi všechny členské státy, jelikož všechny budou mít díky unijnímu trhu s energií prospěch ze snížení rizika narušení dodávek bez ohledu na to, kde v EU se zásobníky nacházejí. Tento mechanismus vychází z dohod o solidaritě, které by měly být neprodleně uzavřeny, aby umožnily účinně sdílet plyn v případě stavu nouze, jak bylo navrženo v prosinci 2021 9 . Stejně důležitá je transparentnost a sledování pokroku při dosahování cíle plnění. Koordinační skupina pro otázky plynu bude sledovat pokrok při dosahování cíle plnění zásobníků a v případě potřeby zváží vhodná opatření, aby toto úsilí nepolevilo.
Vzhledem k tomu, že infrastruktura pro skladování plynu má zásadní význam pro bezpečnost EU, certifikace provozovatelů skladovacích zařízení poskytne nezbytné záruky proti rizikům spojeným s vlastnictvím ze strany provozovatelů ze třetích zemí z hlediska zabezpečení dodávek.
ZÁVĚRY
Varianty řešení dopadu zvýšených cen energie na naše občany a podniky, které jsou představeny v tomto dokumentu, zahrnují intervence vázané na nouzové situace, jejichž cílem je omezit růst cen energie a které by neměly ohrozit dlouhodobé cíle Zelené dohody ani fungování jednotného trhu. Žádná z nich není dokonalá a všechny obnášejí určité výhody a nevýhody.
Je naléhavě nutné omezit růst cen energie a zajistit odpovídající dodávky plynu pro příští zimu a další období. Nejlepší variantou je postupovat společně a koordinovaně jako EU-27, aby bylo možné ušetřit náklady a využít pákového efektu naší společné síly.
Ve střednědobém horizontu jsou zapotřebí strukturovanější řešení, včetně propojení, aby se trh s energií plně integroval, mnohem větší množství energie z obnovitelných zdrojů, opatření v oblasti energetické účinnosti a diverzifikace dodávek energie, aby se zabránilo závislosti. Plán REPowerEU urychlí zavádění opatření ve všech těchto oblastech. Komise předloží svůj podrobný plán REPowerEU v květnu. V této souvislosti je Komise rovněž připravena navrhnout celounijní plán úspor energie.
V souvislosti se zavedením plánu REPowerEU je třeba přizpůsobit i regulační rámec EU podstatně většímu podílu energie z obnovitelných zdrojů ve skladbě zdrojů energie v souladu s ambiciózními cíli EU v oblasti dekarbonizace. Komise do května posoudí možnosti optimalizace uspořádání trhu s elektřinou. V rámci toho se zváží i konečné posouzení výhod a nevýhod uspořádání trhu s elektřinou v EU provedené Agenturou Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a další příspěvky k fungování trhu s elektřinou 10 .
V průběhu času vyplynou strukturální řešení pro zajištění přístupu k cenově dostupné energii z rychlejšího využívání obnovitelných zdrojů energie a z podpory účinnější spotřeby energie, spolu s evropskou politikou v oblasti skladování a s diverzifikací dodávek prostřednictvím koordinovanější spolupráce se spolehlivými dodavateli.
Varianty a návrhy nastíněné v tomto dokumentu vyzývají všechny členské státy, aby se spoléhaly na největší výhodu Evropy: jednotu a solidaritu.
Vedoucí představitelé se vyzývají, aby na zasedání Evropské rady v březnu 2022 poskytli pokyny pro další práci na úrovni Komise a na legislativní úrovni, aby se zajistila bezpečnost dodávek a dostupné ceny energie nyní, na příští zimu i na další období.
Sdělení s názvem „Řešení nárůstu cen energie: soubor opatření a podpor“, COM(2021) 660 final ze dne 13. října 2021.
Sdělení s názvem „REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii“, COM(2022) 108 final ze dne 8. března 2022.
COM(2021) 660 final ze dne 13. října 2021.
Sdělení o dočasném krizovém rámci pro opatření státní podpory na pomoc hospodářství v návaznosti na agresi Ruska proti Ukrajině, COM(2022) 1890 final ze dne 23. března 2022.
Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).
V souladu s čl. 19 odst. 1 uvedené směrnice.
Někteří (inframarginální) výrobci elektřiny v současné době generují nadměrné zisky z velmi vysokých cen elektřiny. Tyto nadměrné zisky mohou být zdaněny nebo dočasně získány zpět v souladu s pokyny, které Komise předložila dne 8. března (viz COM(2022) 108 final ze dne 8. března 2022).
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vnitřním trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem (přepracované znění), COM(2021) 804 final ze dne 15. prosince 2021.
. Některé prvky předpokládaných variant krátkodobých intervencí, jako je pořízení nové kapacity prostřednictvím dvousměrných rozdílových smluv nebo využití modelu agregátora, by mohly pomoci připravit půdu pro budoucí změny v dlouhodobém uspořádání evropského trhu, pomoci chránit spotřebitele před velkým kolísáním cen v budoucnosti a zvýšit odolnost evropského trhu s energií.
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 23.3.2022
COM(2022) 138 final
PŘÍLOHA
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Bezpečnost dodávek a dostupné ceny energie:
varianty okamžitých opatření a příprava na příští zimu
PŘÍLOHA
Přehled variant
V zájmu omezení dopadu vysokých cen elektřiny navrhly členské státy, zúčastněné strany a akademická sféra několik variant nouzových opatření. Jejich cílem je ulevit konečným spotřebitelům a zároveň nenarušovat dlouhodobější zastřešující cíle Zelené dohody, včetně dekarbonizace a energetické účinnosti. Aby byly tyto dočasné, cílené a výjimečné varianty úspěšné, musí být fiskálně proveditelné a neměly by ohrozit bezpečnost dodávek a rovné podmínky na vnitřním trhu. Rozsah výhod a nevýhod popsaných u jednotlivých variant závisí na jejich koncepci. I – Intervence na trhu s elektřinou zahrnující finanční kompenzaci spotřebitelů
A.Intervence na maloobchodní úrovni: přímá podpora spotřebitelů prostřednictvím poukázek, daňových úlev nebo „modelu agregátora“
Ve sdělení o plánu REPowerEU byl oznámen nový dočasný krizový rámec státní podpory. Tento rámec umožní poskytovat omezené přímé granty a podporu likvidity všem podnikům přímo či nepřímo zasaženým ruskou agresí vůči Ukrajině, uvalenými sankcemi nebo odvetnými opatřeními, jakož i podporu podnikům (zejména s vysokou spotřebou energie) na kompenzaci části jejich nákladů na energii. Sdělení rovněž objasňuje, že za současných okolností mohou členské státy regulovat maloobchodní ceny pro všechny domácnosti a mikropodniky.
Další způsob, jak chránit zejména chudé a zranitelné spotřebitele v domácnostech (ale také podniky), představuje „model agregátora“, který by používaly členské státy. V rámci tohoto modelu by státem kontrolovaný subjekt nakupoval elektřinu na trhu a poskytoval ji přímo nebo prostřednictvím dodavatelů určitým kategoriím spotřebitelů za ceny nižší, než jsou běžné tržní ceny, například na základě realizační ceny. Aby se zabránilo narušení jednotného trhu, je třeba pečlivě posoudit jakékoli rozšíření tohoto přístupu nad rámec ustanovení stávajícího článku 5 směrnice o elektřině a pravidel státní podpory.
Většina těchto opatření by mohla být přijata na vnitrostátní úrovni.
Přínosy
Vzhledem k tomu, že se tyto varianty přímo zaměřují na spotřebitele, jsou obzvláště účinné při zmírňování dopadu vysokých cen na koncové uživatele. Členským státům ponechávají flexibilitu, pokud jde o kategorie spotřebitelů v domácnostech a podniků, které mají být podporovány, s přihlédnutím k vnitrostátní situaci a k pravidlům hospodářské soutěže. Členské státy, které by model agregátora chtěly vytvořit, by musely určit jeho koncepci včetně prodaného objemu a konkrétních kategorií spotřebitelů nebo dodavatelů, kteří by této varianty mohli využít. V zájmu zajištění rovných podmínek a spravedlivé hospodářské soutěže na jednotném trhu by Komise mohla poskytnout pokyny, jak tento model používat.
Nedostatky
Tato varianta by mohla omezit hospodářskou soutěž na maloobchodních trzích, což by bylo nutné zmírnit pomocí zajištění spravedlivého a nediskriminačního zacházení se všemi dodavateli. Pokyny týkající se regulovaných cen připojené ke sdělení o plánu REPowerEU ukazují, jak je toho možné v případě modelu agregátora dosáhnout.
Pokud by značná část spotřebitelů získala podporu zcela kompenzující zvýšení cen, jejich motivace snižovat svou spotřebu by klesla. Stejně jako všechny varianty, které snižují náklady pro spotřebitele, by tato varianta mohla zvýšit využívání fosilních paliv, závislost EU na dovozu a obavy o bezpečnost dodávek. Dostupnost této varianty závisí na rozpočtových prostředcích členských států.
Náklady
Náklady a způsob jejich krytí by závisely na vnitrostátních rozhodnutích týkajících se pokrytí určitých kategorií spotřebitelů a rozsahu, v jakém by spotřebitelům byla poskytnuta úleva od finanční zátěže. Tato rozhodnutí se budou rovněž řídit fiskálním prostorem členských států.
II – Intervence na trhu s elektřinou na velkoobchodní úrovni: stanovení cen ve spojení s finanční kompenzací výrobců
B. Velkoobchodní intervence týkající se ceny paliv pro výrobce využívající fosilní paliva
Tato varianta by znamenala zavedení kompenzace ceny, kterou platí za palivo výrobci elektřiny z fosilních paliv (uhlí, plyn, ropa, motorová nafta). Jelikož by výrobci využívající fosilní paliva byli chráněni před dopadem aktuálního prudkého nárůstu cen na mezinárodních komoditních trzích, mohli by nabízet levnější elektřinu, než je tomu v současnosti. Tato varianta by fungovala tak, že by se výrobcům elektřiny platil rozdíl mezi jejich skutečnými náklady na nákup paliva (plyn, uhlí) a předem stanovenou referenční cenou těchto komodit.
Přínosy
Očekává se, že tato varianta ovlivní nabídky fosilních elektráren v EU a pravděpodobně povede ke snížení nákladů na elektřinu prodávanou těmito elektrárnami, a tím i ke snížení marginální ceny na velkoobchodním trhu. Tím by se měly snížit i maloobchodní ceny.
V závislosti na koncepci by tato varianta neovlivnila pořadí elektráren podle přínosu, a nenarušila by tedy ani fungování trhu.
Nedostatky
Pokud by tato varianta byla zavedena na vnitrostátní úrovni, mohla by narušit toky elektřiny v sousedních zemích (v EU i mimo EU) a vyvolat toky ze zemí s referenční cenou do zemí, které neberou v úvahu obavy o nedostatek zdrojů, bezpečnost dodávek nebo relativní náklady.
Stejně jako všechny varianty, které ovlivňují relativní cenovou konkurenceschopnost fosilních paliv, by tato varianta mohla bránit úsilí o snížení spotřeby fosilních paliv.
Náklady
Náklady a způsob jejich úhrady by závisely na jejich volbě. Financování nákladů by mohlo být pokryto příspěvky spotřebitelů elektřiny. Tyto náklady by sice v zásadě mohly být kompenzovány snížením velkoobchodních cen elektřiny, které toto opatření vyvolá, ale čistý dopad na spotřebitele bude záviset na změnách cen fosilních paliv, množství dovezených fosilních paliv a objemu elektřiny vyvezené do sousedních zemí. Zavedení těchto opatření by snížilo příjmy ze zdanění nadměrného zisku.
C.Velkoobchodní intervence zavedením cenového stropu na velkoobchodním trhu s elektřinou
Tato varianta by znamenala omezení cen elektřiny na předem stanovenou úroveň.
Pro zachování provozu výrobců používajících paliva, jejichž náklady při použití cenového stropu v současnosti neumožňují rentabilní výrobu (např. plyn, uhlí), by byla nutná finanční kompenzace na pokrytí rozdílu mezi tržní cenou vyrobené elektřiny a předem stanoveným cenovým stropem. K zajištění „rozumného“ objemu nabídek výroby elektřiny, které přesahují cenový strop (který rozhoduje o nároku na finanční kompenzaci), může být nutná přísná regulace. Podobně může být nezbytná regulace k zajištění toho, aby výrobci, jejichž náklady jsou pod úrovní cenového stropu, nepodávali nabídky přesahující cenový strop (aby získali vyšší cenu). V konečném důsledku tak může být nutná důkladná regulace nabídek, což by mohlo způsobit složitost právního prostředí.
Přínosy
Tato varianta by omezila velkoobchodní ceny, čímž by se měly i snížit maloobchodní ceny. Vedla by ke snížení inframarginálního zisku výrobců, kteří nejsou cenovým stropem přímo dotčeni.
Nedostatky
Tato varianta vyžaduje, aby správní subjekty disponovaly důkladnou znalostí nákladových struktur a provozu jednotlivých elektráren.
Co se týče varianty B, pokud by nebyla zavedena na úrovni EU, mohla by tato varianta narušit toky elektřiny na vnitřním trhu a vyvolat toky ze zemí se zavedeným cenovým stropem do zemí, které cenový strop nemají a které neberou v úvahu obavy o nedostatek zdrojů.
Z varianty B by nepatřičně těžily sousední země EU, které by získávaly elektřinu dotovanou členskými státy.
V neposlední řadě by tato varianta mohla narušit toky elektřiny na vnitřním trhu z důvodu absence cenového signálu a způsobit rizika pro bezpečnost dodávek.
Stejně jako všechny varianty, které snižují náklady pro spotřebitele, by tato varianta mohla zvýšit využívání fosilních paliv, závislost EU na dovozu a obavy o bezpečnost dodávek.
Náklady
K vyrovnání rozdílu mezi tržní cenou a cenovým stropem by byly zapotřebí finanční prostředky. Pro členské státy s omezenějším fiskálním prostorem by bylo obtížnější tyto náklady pokrýt.
V průběhu času by mohla kvůli absenci diferencovaných cenových signálů na trhu EU a v důsledku regulační nejistoty vzniknout rizika pro bezpečnost dodávek. Podobně by tato varianta odrazovala od nedotovaných projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, neboť tržní příjmy by byly nižší (rovněž proto, že spotřebitelé by byli méně motivováni podepisovat dlouhodobé smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, protože cenový strop snižuje jejich potřebu zajistit se proti vysokým cenám).
D.Regulační zásah na trhu s elektřinou: omezení výnosů některých účastníků trhu
Na velkoobchodních trzích s elektřinou se stanoví cena podle posledního zdroje potřebného k pokrytí veškeré poptávky. Výrobci elektřiny z fosilních paliv se v současné době potýkají s extrémně vysokými cenami fosilních paliv a zvýšenými cenami za emise CO2. To znamená, že marginální ceny elektřiny jsou vysoké. Výrobci elektřiny pro základní spotřebu, kteří nejsou závislí na fosilních palivech, nemají v této situaci podobnou strukturu nákladů, a když se rozhodnou investovat, jejich dodatečné výnosy značně přesahují jejich očekávání.
V příloze 2 sdělení o plánu REPowerEU se stanoví, že členské státy mohou výjimečně zavést daňová opatření, která zachytí některé z těchto vysokých výnosů.
Stejného cíle, jaký sledují tato daňová opatření, lze rovněž dosáhnout prostřednictvím regulačních zásahů. To lze uskutečnit tak, že se členským státům v zájmu omezení nadměrných výnosů výrobců dočasně umožní stanovit realizační cenu nebo mechanismus zpětného získání. Jednotlivé realizační ceny se mohou lišit, aby odrážely charakteristiky různých účastníků trhu, a musely by je stanovit vnitrostátní regulační orgány. Tato varianta prakticky funguje jako jednosměrná rozdílová smlouva, kdy se platby stávají splatnými až tehdy, když je referenční cena (tržní cena) vyšší než realizační cena. Podobně jako u daně z nadměrného zisku uvedené ve sdělení o plánu REPowerEU by byl zapotřebí samostatný mechanismus pro přerozdělení výnosů z tohoto regulačního zásahu mezi spotřebitele.
Členské státy by mohly své režimy podpory pro novou výrobu přeměnit v systémy obousměrných rozdílových smluv. Protože tento mechanismus po výrobcích elektřiny požaduje, aby svou investiční podporu splatili, když jsou ceny vysoké, brání situaci, kdy by nové výrobní kapacity budované v danou chvíli využívaly v budoucnu dotace i za situací, kdy jsou tržní ceny velmi vysoké a kolísají.
V případech, kdy subjekty na trzích se zemním plynem dosahují díky současné krizové situaci nadměrných výnosů (např. proto, že jsou schopni prodat dlouhodobě nasmlouvané objemy na spotovém trhu za výrazně vyšší ceny), by se mohly na tyto výnosy vztahovat podobné daňové zásahy.
Přínosy
Bude-li její koncepce dobře navržena, nebude tato varianta narušovat tvorbu cen na velkoobchodních trzích s elektřinou, takže signály pro obchod uvnitř EU i mimo ni a bezpečnost dodávek zůstanou zachovány. Tato varianta nemá vliv na celounijní obchodování s elektřinou.
Reforma koncepce režimů podpory pro nové investice by mohla připravit půdu pro možné dlouhodobější změny v uspořádání trhu.
Nedostatky
Tato varianta sama o sobě nesníží ceny pro spotřebitele, ale generované příjmy lze využít k poskytnutí přímé úlevy spotřebitelům energie, kteří jsou vysokými cenami postiženi nejvíce, například prostřednictvím poukázek pro domácnosti a finanční podpory pro podniky v souladu s pravidly státní podpory a hospodářské soutěže.
Aby bylo možné přesně určit existenci nadměrného inframarginálního zisku, musely by mít vnitrostátní orgány podrobné informace o nákladech výrobců, k nimž však nemusí mít přístup. Rychlé provedení by mohlo způsobit právní problémy, neboť účastníci trhu budou dotčeni v různé míře.
Bylo by třeba pečlivě posoudit a zohlednit otázky hospodářské soutěže, a to dodržováním pokynů Komise k regulovaným maloobchodním cenám a fiskálním opatřením týkajícím se inframarginálního zisku, jakož i dodržováním pravidel státní podpory.
Zavedení zdanění neočekávaných zisků bude mít pravděpodobně dopad na jistotu investorů, což může vyvolat potřebu podpory pro veškerou budoucí výrobu elektřiny. Toto regulační riziko se odrazí v budoucích vyšších kapitálových nákladech a omezenějším zavádění obnovitelných zdrojů energie.
III – Intervence na trzích s plynem
E.Cenové limity pro obchodování s plynem v EU
Tato varianta spočívá ve stanovení maximální ceny v celé EU, za kterou mohou provozovatelé ve všech členských státech EU obchodovat s plynem, nebo případně ve stanovení cenových limitů, v jejichž rámci se cena plynu může pohybovat. Takový cenový strop nebo cenové pásmo by omezily nabídky na evropských burzách. Limitovaná cena plynu by se stala novou smluvní referenční cenou pro dlouhodobé a derivátové smlouvy.
Aby byla tato varianta účinná, musela by být provedena ve všech členských státech.
Přínosy
Cenový strop pro obchodování s plynem v celé Evropě by omezil nadměrné kolísání a přímo by vedl k výraznému snížení cen plynu. Snížily by se tak náklady na elektřinu vyrobenou v plynových elektrárnách a spotřebitelské ceny plynu i elektřiny.
Nedostatky
Musela by být určena náležitá výše cenového stropu. Pokud by byl cenový strop pro plyn nastaven příliš nízko, bylo by obtížné přilákat do Evropy více plynu. Evropské společnosti by pak dokonce mohly být motivovány k tomu, aby vyvážely plyn do zemí s vyššími cenami. Nižší cena by podpořila větší spotřebu plynu, a tím i vyšší poptávku v Evropě. V zájmu zmírnění tohoto rizika by tato varianta musela být doprovázena silným řízením poptávky. Kombinace těchto faktorů by mohla vést k dalšímu napětí na trhu s plynem a ohrozit bezpečnost dodávek plynu.
Pokud by v celé EU platila stejná maximální cena, bylo by obtížné zajistit, aby plyn proudil do destinací, kde je ho zapotřebí, jakož i bezpečné fungování sítě a zachování rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.
Spotřebitelé, kteří nakoupili plyn na základě dlouhodobých smluv za cenu vyšší, než je limit, by před vypršením smluv výhody cenového stropu nevyužívali.
V závislosti na výši cenového stropu a období, během něhož by byl uplatňován, by mohl přilákat dodávky od našich obchodních partnerů. Jejich reakce na administrativně stanovenou cenu je však nejistá a nelze ji předvídat. Mohli by tuto variantu napadnout u soudu a/nebo dodávky omezit čí pozastavit.
Náklady
Náklady souvisejí s možným narušením dodávek v závislosti na tom, jak budou na cenový strop reagovat dodavatelé.
F.Objem a cena sjednané s mezinárodními dodavateli
Možností by bylo stanovit pro různé dodavatelské trasy či dodavatele konkrétnější cíle, pokud jde o objem plynu a cenu, a to na základě společné vyjednávací strategie koordinované s obchodními partnery EU na úrovni EU. Příslušné cílové ceny by se týkaly smluv o dodávkách se třetími zeměmi, ale neovlivnily by transakce probíhající v rámci EU (např. kvůli vyrovnávání na vnitřním trhu).
V zájmu zabezpečení cenově přijatelného dovozu plynu a zkapalněného zemního plynu (LNG) by EU měla zaujmout dlouhodobější perspektivu, pokud jde o partnerství s dodavateli v oblasti zemního plynu, a rozšířit působnost jednání tak, aby zahrnovala i zajištění dovozu vodíku v dlouhodobém výhledu.
Tato partnerství by mohla sestávat z:
·dlouhodobých smluv na zvýšené dodávky LNG a plynu z plynovodu,
·investic EU do dodatečné dovozní kapacity LNG kompatibilní s vodíkem,
·partnerství H2 v horizontu 5–10 let s cílem vytvořit infrastrukturu a pevný rámec a partnerství v oblasti investic (společný rámec, který by zajistil předvídatelnost a stabilitu investic a poptávky v EU, jakož i stabilní investiční podmínky v partnerských zemích).
Vyhlídky na úspěch této vyjednávací strategie by závisely na společném přístupu na evropské úrovni.
Přínosy
V případě úspěchu by vyjednaná nižší cena v celé Evropě vedla k výrazně nižším cenám plynu v rámci dohodnutého objemu jeho dovozu. Snížily by se tak náklady na elektřinu vyrobenou v plynových elektrárnách a spotřebitelské ceny plynu i elektřiny.
Vzhledem k tomu, že by tato varianta byla založena na jednáních a neukládala by žádná omezení pro obchodování s plynem v rámci EU (např. kvůli vyrovnávání), zabránilo by se narušení toků plynu uvnitř EU.
Nedostatky
Úspěch této varianty v konečném důsledku závisí na výsledku příslušných jednání s dodavateli ze třetích zemí.
Náklady
Pokud by byla tato varianta úspěšná, vedla by k trvalému snížení nákladů na nákup zemního plynu.