EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 23.3.2022
COM(2022) 133 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Zajištění potravinového zabezpečení a posílení odolnosti potravinových systémů
1.Úvod
Nevyprovokovaná ruská invaze na Ukrajinu ještě více destabilizovala již tak nestabilní zemědělské trhy. Pandemie COVID-19 a změna klimatu vystavují zemědělství na celém světě tlaku. Nejnovější zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) dokládá, jak se již projevují hrozby pro potravinové zabezpečení a výživu způsobené suchem, záplavami a vlnami veder, jakož i zvyšování hladiny moří, a to v důsledku globálního oteplování, jež zejména dopadá na zranitelné regiony 1 .
Již před invazí zaznamenaly komoditní trhy značný nárůst cen, který zemědělské trhy pociťovaly zvýšením nákladů na energii a hnojiva a následným zvýšením cen zemědělských produktů. Ceny potravin v EU se ve srovnání s únorem loňského roku zvýšily o 5,6 %.
Dodávky potravin nejsou v současné době v EU ohroženy. EU je z velké části soběstačná, pokud jde o klíčové zemědělské produkty, a je hlavním vývozcem pšenice a ječmene a z velké části může pokrýt svou spotřebu u dalších základních plodin, jako je kukuřice nebo cukr. EU je rovněž z velké části soběstačná, pokud jde o živočišné produkty, včetně mléka a masa, s výjimkou mořských plodů.
Invaze na Ukrajinu a globální nárůst cen komodit však zvyšují ceny na trzích se zemědělskými produkty a mořskými produkty a odhalují zranitelnost našeho potravinového systému: naši závislost na dovozu např. energie, hnojiv a krmiv. To zvyšuje náklady producentů a ovlivňuje cenu potravin, což vyvolává obavy, pokud jde o kupní sílu spotřebitelů a příjmy výrobců.
Narušení obchodu rovněž vzbuzuje vážné obavy ohledně globálního potravinového zabezpečení, které vyplývají z krátkodobého dopadu války a dlouhodobé nejistoty, jež ji obklopuje. V obléhaných ukrajinských městech je patrný dramatický nedostatek potravin. Významné obchodní toky obilovin a olejnatých semen od Černého moře se prakticky zastavily.
Válka na Ukrajině dramaticky změnila tržní očekávání a ovlivnila ceny všech komodit, včetně zemědělsko-potravinářských surovin. Obavy o potravinové zabezpečení jsou soustředěny především na světový trh s pšenicí. Ceny na termínovaných trzích s pšenicí od invaze vzrostly o 70 %. Celosvětová produkce pšenice je ohrožena jak šokem na straně nabídky vzhledem k velikosti podílu Ukrajiny a Ruska na trzích s pšenicí, tak šokem na straně vstupních nákladů, zejména u zemního plynu, dusíkatých hnojiv a kyslíku. Aby bylo možné uspokojit celosvětové potřeby v oblasti potravin v současné a příští sezóně, bude třeba nahradit až 25 milionů tun 2 .
Nyní je více než kdy jindy čas projevit solidaritu. Toto sdělení stanoví reakci Komise na výzvu Evropské rady obsaženou v jejím Versailleském prohlášení z 10. a 11. března 2022, aby předložila možnosti řešení rostoucích cen potravin a otázky globálního potravinového zabezpečení. Vychází z posouzení situace (příloha 1) a je založeno na vizi spravedlivého, zdravého a ekologického potravinového systému stanoveného v Zelené dohodě pro Evropu a ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“. Stanoví krátkodobá opatření na podporu potravinového zabezpečení a zemědělství na Ukrajině, globálního potravinového zabezpečení, jakož i producentů a spotřebitelů v EU. Vyzývá rovněž k řešení nedostatků, které odhalila rozvíjející se krize, a to způsoby, jež posilují přechod k udržitelným, odolným a spravedlivým potravinovým systémům v EU i v globálním měřítku.
2.Globální potravinové zabezpečení
Ruská invaze na Ukrajinu může mít vážné důsledky pro globální potravinové zabezpečení, a to jak na Ukrajině, tak i pro mnoho zemí s nedostatkem potravin v Africe (včetně subsaharské Afriky), na Blízkém východě a na západním Balkáně. Spolu s rostoucími cenami potravin to pravděpodobně povede k nárůstu chudoby a nestability v těchto zemích.
Potravinové zabezpečení na válkou zmítané Ukrajině vzbuzuje velké obavy, zejména proto, že Rusko zřejmě záměrně cílí na zásoby potravin a místa jejich skladování a ničí je. Podle odhadů výzvy OSN bude na Ukrajině postiženo až 18 milionů osob, z nichž až 6,7 milionu bude nově vnitřně vysídleno. Nedostatek potravin ve městech a miliony uprchlíků a vysídlených osob vyžadují naléhavou potravinovou pomoc Ukrajině. Humanitární aktéři, jako je Světový potravinový program, poskytují potravinovou pomoc a zintenzivňují operace. EU mobilizuje pomoc jak prostřednictvím svých mechanismů civilní ochrany, tak humanitárních mechanismů. Humanitární pomoc ze strany EU je již funkční a činí 93 milionů EUR pro Ukrajinu a Moldavsko, včetně potravinové pomoci a podpory základních potřeb.
Sklizeň na Ukrajině, známé jako obilnice Evropy, bude v roce 2022 výrazně ovlivněna válkou a všeobecnými nepokoji. K zajištění produkce potřebují ukrajinští zemědělci osivo, naftu, hnojiva a přípravky na ochranu rostlin. Komise podporuje Ukrajinu v tom, aby vypracovala a prováděla krátkodobou a střednědobou strategii potravinového zabezpečení s cílem zajistit, aby se tam, kde je to možné, vstupy dostaly do zemědělských podniků a aby byla zachována přepravní a skladovací zařízení, což Ukrajině umožní nasytit své občany a nakonec znovu získat své vývozní trhy. Komise spolupracuje s Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) přímo na západní Ukrajině s cílem podpořit malé zemědělské podniky a zabezpečit zemědělskou produkci. Kromě toho Komise na žádost ukrajinských zemědělských orgánů zajistí, aby byl přístup na trhy EU zachován a usnadněn pružným způsobem jak pro dovoz na ukrajinské trhy, tak pro vývoz z nich. Ukrajinská vláda plánuje financovat úroky z půjček pro zemědělce v rámci programu v hodnotě 25 miliard hřiven (760 milionů EUR) jako součást řady nových opatření ke zmírnění hospodářského otřesu způsobeného válkou. A v neposlední řadě zemědělské organizace EU poskytují pomoc a podporu ukrajinským zemědělcům.
Válka přímo ovlivňuje globální dodávky potravin (zejména pšenice, kukuřice, ječmene a slunečnicového oleje) a ceny hnojiv, jakož i ceny energií. Současné zvyšování cen zhoršuje již tak obtížnou sociálně-ekonomickou situaci způsobenou onemocněním COVID-19, suchem a dalšími konflikty. V září 2021 trpělo více než 161 milionů lidí ve 42 zemích akutním nedostatkem potravin. Téměř každý třetí člověk na světě nemá přístup k odpovídajícím potravinám a pro přibližně 3 miliardy lidí byly náklady na zdravou stravu mimo jejich možnosti. Hrozí, že se tato čísla dále zvýší, což by ještě více zaostávalo za dosažením cílů udržitelného rozvoje do roku 2030. Podle počáteční analýzy FAO se předpokládá, že počet podvyživených osob vzroste v globálním měřítku o 7,6 milionu (scénář mírného šoku) až na 13,1 milionu (scénář závažného šoku).
V mnoha zemích s nízkými příjmy a dokonce i v zemích s nižšími středními příjmy tyto okolnosti znamenají zvýšené náklady na dovoz (potravin) v době, kdy se zvýšil dluh a směnné kurzy jsou pod tlakem. Země dovážející velkou část svých potravin, zejména pšenice, významné základní komodity, z Ruska a Ukrajiny (např. Afrika, Blízký východ a západní Balkán) jsou silně zasaženy a může se stát, že rostoucí napětí povede k sociálním nepokojům, radikalizaci a nestabilitě. Země závislé na dovozu hnojiv u významné části své zemědělské produkce, z nichž některé jsou rovněž závislé na dovozu pšenice, budou čelit rostoucím nákladům, které se mohou stát neudržitelnými v důsledku začarovaného kruhu, což vážně ohrožuje produkci potravin pro několik příštích sklizní.
Je pravděpodobné, že se zvýší humanitární potřeby i náklady a že zvýší tlak na humanitární pomoc. Světový potravinový program například odhaduje, že jejich provozní náklady vzrostou ve srovnání se současnou úrovní o 26,1 milionu EUR měsíčně, a to díky kombinovanému účinku nárůstu cen potravin a paliv. Ve srovnání s úrovní před pandemií činí tyto dodatečné náklady 63,8 milionu EUR měsíčně.
EU jakožto významný humanitární a rozvojový aktér v oblasti zajišťování potravin a výživy poskytuje značnou finanční a politickou podporu. Od roku 2015 vynaložila EU na humanitární potravinovou pomoc ročně minimálně 350 milionů EUR. Kromě toho EU v období 2014–2020 vyčlenila více než 10 miliard EUR na rozvojovou spolupráci s cílem zlepšit potravinové zabezpečení pro nejchudší a nejzranitelnější osoby, pomoci vymýtit hlad a lépe řešit všechny formy podvýživy. Na období 2021–2024 EU přislíbila nejméně 2,5 miliardy EUR (1,4 miliardy EUR na rozvoj a 1,1 miliardy EUR na humanitární pomoc) na mezinárodní spolupráci zacílenou na oblast výživy. V programu mezinárodní spolupráce na období 2021–2027 bude EU podporovat potravinové systémy v přibližně 70 partnerských zemích.
Asymetrický nárůst cen futures od ruské invaze na Ukrajině ukazuje, že globální obavy o potravinové zabezpečení jsou soustředěny především na trhu s pšenicí. Z geostrategického hlediska je zásadní, aby EU přispěla k zaplnění mezery v produkci s cílem řešit očekávaný globální nedostatek pšenice. EU není pouze významným čistým vývozcem pšenice, ale je vývozcem s nejvyššími výnosy na světě 3 . Od loňského léta vyvezla EU 19 milionů tun pšenice a očekává se, že do konce června vyveze dalších 13 milionů tun. Toto číslo by se mohlo mírně zvýšit v reakci na vysoké ceny podporující prodej na vývoz. Vyhlídky na sklizeň ozimé pšenice v EU v roce 2022 jsou dobré, neboť plochy se ve srovnání s minulým rokem zvýšily o 1 % a plodiny v zimě v hlavních producentských členských státech nebyly ovlivněny nepříznivými povětrnostními podmínkami.
V krátkodobém horizontu Komise pravidelně sleduje a analyzuje ceny potravin a nedostatek potravin, aby byly koordinovány s dalšími globálními aktéry, včetně stavu zásob na úrovni jednotlivých zemí a regionů, a to pokud možno na základě informačního systému pro trh se zemědělskými produkty (AMIS). Monitoruje potřeby těch komodit, u nichž je globální stav zásob nízký, aby poskytla správné tržní signály pro podporu produkce za použití udržitelných postupů. Je třeba posílit humanitární pomoc zaměřenou na země s nedostatkem potravin, jakož i na země zasažené konfliktem v severní Africe a na Blízkém východě, v Asii a subsaharské Africe. Pomoc by v příslušných případech měla vycházet z přístupu založeného na propojování humanitární, rozvojové a mírotvorné činnosti a měla by rozšířit činnost Globální sítě pro boj proti potravinovým krizím na vnitrostátní a místní úroveň. Kromě toho byla na prvním Evropském humanitárním fóru (21.–23. března 2022) zveřejněna výzva ke spolupráci jako tým Evropa s cílem řešit humanitární krizi v oblasti globálního potravinového zabezpečení. EU a její členské státy mohou díky své kolektivní akci společně zvýšit humanitární pomoc na pomoc a obnovu.
Navrhovaný program mimořádné podpory EU ve prospěch Ukrajiny (330 milionů EUR) má přispět ke zmírnění utrpení ukrajinského obyvatelstva způsobeného ruskou invazí, a to zajištěním přístupu k základnímu zboží a službám, jakož i ochrany. Akce rovněž přispěje k posílení odolnosti země a její odolnosti vůči hybridním hrozbám tím, že zvýší schopnost vlády, hospodářských subjektů, sdělovacích prostředků a občanské společnosti odolávat dopadům krize, a přispěje k oživení země. Důraz bude kladen rovněž na obnovu drobné civilní infrastruktury a její strategické plánování, jakož i na energetickou bezpečnost.
To lze v případě splnění požadavků na způsobilost doplnit makroekonomickou podporou pro zmírňující opatření na podporu skupin nejvíce postižených zvyšováním cen (potravin) a vypracováním mechanismů sociální ochrany. EU může rovněž nadále začleňovat zmírnění dluhového břemene do širšího politického dialogu, strategií financování a opatření s cílem podpořit zelené oživení. Měly by být zavedeny anticipační mechanismy, které by zabránily vzniku případných budoucích otřesů a omezily jejich dopad tam, kde nastanou, spíše než aby reagovaly na jejich následky.
Kromě toho bude EU i nadále důrazně prosazovat, a to i na mezinárodních fórech, zabránění omezením vývozu a zákazům vývozu potravin, neboť jejich výsledky jsou katastrofální, jak krize v letech 2007–2008 výrazně prokázala v různých částech světa. Zásadní význam bude mít koordinace s WTO. V zájmu zvýšení odolnosti se dovážející země vybízejí, aby zajistily lepší diverzifikaci zdrojů dodávek potravin. Kromě toho pro globální potravinové zabezpečení mají zásadní význam dobře fungující globální dodavatelské řetězce a logistika.
Ve střednědobém horizontu bude EU nadále podporovat země při transformaci na odolné a udržitelné zemědělské systémy a systémy výroby potravin z vodních zdrojů. To zahrnuje analytickou a politickou podporu, vypracovanou v souvislosti s opatřeními navazujícími na summit OSN o potravinových systémech z roku 2021 a na summit o výživě pro růst. V této souvislosti EU posílí svou mezinárodní spolupráci týkající se výzkumu a inovací v oblasti potravin, včetně toho, že bude hrát vedoucí úlohu v Poradní skupině pro mezinárodní zemědělský výzkum (CGIAR), zejména pokud jde o přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a jejich ochranu, přičemž bude uplatňovat přístupy, jako je agroekologie, péče o krajinu a agrolesnictví, diverzifikace obchodních toků a systémů produkce a omezení potravinových ztrát a plýtvání potravinami. Kromě toho EU posílí svou mezinárodní spolupráci v oblasti výživy a zdravého stravování, mimo jiné prostřednictvím humanitární pomoci, jakož i v oblasti odolných a inkluzivních hodnotových řetězců. Africe poskytuje základ pro posílenou spolupráci Akční agenda Africké unie a EU pro transformaci venkova, která byla dohodnuta v roce 2019.
EU je připravena společně s mezinárodními organizacemi a v souvislosti s probíhajícím procesem skupiny G7 určit požadavky zemí, které jsou čistými dovozci potravin, a v případě potřeby reagovat cílenou a sladěnou podporou programů, za něž nesou odpovědnost jednotlivé země (například v souladu s vnitrostátními plány summitu o potravinových systémech a Souhrnným programem rozvoje zemědělství v Africe (CAADP)).
EU aktivně mobilizuje mezinárodní společenství, aby urychleně rozšířilo mnohostrannou aktivitu nad rámec humanitární pomoci. To zahrnuje zajištění toho, aby orgány OSN s mandáty týkajícími se potravinového zabezpečení byly schopny přijmout nezbytná opatření. Potravinové zabezpečení je například ústředním prvkem mandátu FAO. Hraje klíčovou úlohu při analýze a řešení dopadů ruské invaze na Ukrajinu na mezinárodní potravinové systémy a při předcházení dalšímu zhoršování, se zvláštním zaměřením na ochranu nejzranitelnějších osob. EU rovněž usiluje o to, aby bylo potravinové zabezpečení začleněno do úsilí celého systému OSN, včetně Rady bezpečnosti OSN a Valného shromáždění, s cílem znovu potvrdit mezinárodní mír a bezpečnost.
Komise navrhuje členským státům a vyzývá je, aby:
·projevily solidaritu s Ukrajinou poskytováním potravinové pomoci, humanitární pomoci a podpory odvětví zemědělství a rybolovu v úzké spolupráci s mezinárodními partnery,
·nadále začleňovaly zmírnění dluhového břemene do širšího politického dialogu, strategií financování a opatření s cílem podpořit zelené oživení,
·zajistily pravidelné sledování a analýzu cen potravin a nedostatku potravin, které by měly být koordinovány s dalšími globálními aktéry, včetně stavu zásob na úrovni jednotlivých zemí a regionů a zpřístupnění zásob zemím v nouzi,
·i nadále podporovaly země při transformaci na odolné a udržitelné zemědělské systémy a systémy výroby potravin z vodních zdrojů,
·posílily humanitární pomoc regionům a skupinám obyvatelstva, které jsou nejvíce postiženy nedostatkem potravin,
·v případě splnění požadavků na způsobilost zvážily makroekonomickou podporu rozvojovým zemím s nízkými příjmy a nedostatkem potravin pro zmírňující opatření na podporu skupin nejvíce postižených zvyšováním cen (potravin),
·vystupovaly, a to i na mezinárodních fórech, proti omezením vývozu a zákazům vývozu potravin a v zájmu dobře fungujícího jednotného trhu.
3.Potravinové zabezpečení v EU
3.1Dostupnost a cenová dostupnost potravin
V případě EU není ohrožena dostupnost potravin, ačkoli cenová dostupnost potravin pro osoby s nízkými příjmy ohrožena je.
EU je z velké části soběstačná, pokud jde o řadu zemědělských produktů, a je čistým vývozcem pšenice. EU je však významným čistým dovozcem konkrétních produktů, které mohou být obtížně (rychle) nahraditelné, jako jsou krmné bílkoviny, slunečnicový olej nebo mořské plody. Nehrozí riziko rozsáhlého nedostatku spotřebitelů. Stabilní dodávky potravin v EU sice nejsou ohroženy, avšak tato zranitelná místa spolu s rostoucími vstupními náklady v potravinovém řetězci dále zvyšují ceny potravin. Pokud výrazně vyšší výrobní náklady na úrovni zemědělských podniků nebudou kompenzovány vyššími cenami, může to mít dopad na jistotu dodávek.
V této souvislosti Komise nedávno zřídila nový evropský mechanismus připravenosti a reakce na krize v oblasti potravinového zabezpečení (EFSCM) 4 , jehož cílem je zlepšit koordinační úsilí evropských a vnitrostátních správních orgánů, jakož i příslušných třetích zemí a zúčastněných stran ze soukromého sektoru k zajištění dodávek potravin a potravinového zabezpečení v dobách krize. Mechanismus, který zahájil svou činnost dne 9. března 2022, provede důkladné zmapování rizik a zranitelných míst potravinového řetězce EU, po němž budou následovat doporučení a vhodná zmírňující opatření.
Dobře fungující jednotný trh je základem pro potravinové zabezpečení a bezpečnost potravin v EU, a to i za současné krize. Naše dodavatelské řetězce jsou vzájemně závislé a jakékoli neodůvodněné omezení jednotného trhu může mít nezamýšlené důsledky, které mohou ohrozit dodávky bezpečných potravin. Komise se důrazně staví proti opatřením členských států na ochranu domácích dodávek potravin tím, že brání vývozu. Tato opatření narušující obchod jsou a priori neslučitelná s jednotným trhem a budou mít v konečném důsledku negativní dopad na potravinové zabezpečení. Je důležité, aby členské státy koordinovaly opatření s cílem zlepšit obchodní toky a dopravit komodity a potraviny tam, kde je jich nejvíce zapotřebí. Zřízení nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu ještě více posílí připravenost a koordinační schopnosti Unie a sníží riziko neodůvodněného omezování. Komise a členské státy prověřují přímé zahraniční investice (PZI) v rámci nařízení (EU) 2019/452, podle něhož mohou zvážit možný dopad přímých zahraničních investic na dodávky kritických vstupů, jakož i na potravinové zabezpečení. Nové případy budou předmětem důkladného posouzení s ohledem na jejich možný dopad na dodávky potravin a ceny potravin.
Zvláštní pozornost by měla být věnována nejzranitelnějším osobám, včetně uprchlíků z Ukrajiny, jakož i osobám s nízkými příjmy, které jsou již postiženy vysokými cenami energií a stále trpí socioekonomickým otřesem způsobeným pandemií COVID-19. Studie ukázaly, že po zvýšení cen potravin v roce 2008 domácnosti v průměru nakupovaly méně ovoce a zeleniny a přešly na levnější potraviny, které jsou obvykle kalorické a chudé na živiny (tj. chybí vitaminy, minerály a vláknina, jež jsou nezbytné pro zdraví).
V souvislosti s rostoucími cenami potravin jsou opatření sociální politiky důležitá jak pro ochranu nejzranitelnějších občanů před nedostatkem potravin, tak pro zajištění toho, aby si každý mohl dovolit dostatečné množství zdravých a výživných potravin, zejména zranitelné skupiny, jako jsou rodiny s dětmi, starší osoby a osoby s nízkými příjmy. To musí být zakotveno v integrovaném přístupu k řešení základních příčin chudoby a sociálního vyloučení. Kromě toho evropská záruka pro děti poskytuje členským státům pokyny k zajištění účinného přístupu k dostatečné a zdravé výživě dětí v nouzi, včetně alespoň jednoho bezplatného zdravého jídla každý školní den.
Členské státy mohou čerpat z fondů EU, jako je Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), který podporuje opatření zemí EU zaměřená na poskytování potravinové a/nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, přičemž potravinovou pomoc poskytuje více než 15 milionům lidí. Členské státy mohou navýšit své zdroje tím, že mobilizují pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU), a mohou co nejlépe využít dodatečné flexibility svých programů FEAD, které poskytuje Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě (CARE), jak nedávno navrhla Komise.
Aby se zmírnil dopad vysokých cen potravin na nejzranitelnější osoby, mohou členské státy zavést snížené sazby daně z přidané hodnoty a vybízet hospodářské subjekty ke snižování cen pro spotřebitele. V prosinci 2021 se Rada dohodla na reformě sazeb DPH na úrovni EU, která členským státům umožní dále snižovat jejich sazby až na 0 % u určitého zboží a služeb, jež slouží k zajištění základních potřeb, zejména potravin. Členské státy již mohou této možnosti využít, jakož i provádět paušální transfery domácnostem jako účinné a účelné řešení problému cenové dostupnosti.
3.2Stabilizace zemědělských trhů EU a podpora producentů
Dynamika trhu ovlivňuje rozhodnutí producentů. Aby se zmírnil tlak vysokých cen, mohly by krátkodobé úpravy snížit poptávku po palivech a krmivech a zvýšit nabídku tím, že podpoří vyšší výsadbu pšenice jarní. Zemědělci stále více používají udržitelné postupy, které si zaslouží další podporu.
Společná zemědělská politika (SZP) a společná rybářská politika (SRP) stanoví řadu opatření, včetně záchranné sítě týkající se cen a možnosti přijmout výjimečná opatření. Tato opatření lze použít k zajištění stabilních trhů a k řešení mimořádných okolností. Cílená podpora pro producenty, kteří čelí nárůstu vstupních nákladů, je nezbytná, neměla by však podrývat dlouhodobé cíle odolnějšího a udržitelnějšího potravinového systému.
Komise pečlivě sleduje současnou situaci na základě nástrojů pro získávání informací o trhu vyvinutých od roku 2008 5 . V zájmu lepšího sledování stavu zásob v tomto prostředí vysokých cen a vnímané nejistoty ohledně dodávek Komise navrhne, aby členské státy každý měsíc sdělovaly údaje o soukromých zásobách základních komodit u potravin a krmiv, aby byly schopny poskytnout včasný a přesný obraz o jejich dostupnosti.
S ohledem na současnou výjimečnou situaci navrhla Komise balíček podpory ve výši 500 milionů EUR, včetně využití krizové rezervy, na podporu producentů nejvíce postižených závažnými důsledky války na Ukrajině. Na tomto základě by členské státy mohly poskytnout finanční podporu zemědělcům s cílem přispět ke globálnímu potravinovému zabezpečení nebo řešit narušení trhu v důsledku zvýšených vstupních nákladů nebo omezení obchodu. Prioritou by měla být podpora pro zemědělce, kteří používají udržitelné postupy, a zároveň by mělo být zajištěno, aby se opatření zaměřovala na odvětví a zemědělce, kteří jsou krizí zasaženi nejvíce. Aby mohla Komise řešit případné problémy s peněžními toky letos na podzim, umožní členským státům vyplácet zemědělcům od 16. října 2022 zvýšené úrovně záloh na přímé platby a opatření pro rozvoj venkova týkající se plochy a zvířat.
Reakce EU na dodávky je omezena dostupností úrodné půdy. S cílem rozšířit výrobní kapacitu EU dnes Komise přijala prováděcí akt, který členským státům výjimečně a dočasně umožňuje odchýlit se od některých povinností v oblasti ekologizace. Zejména mohou v roce 2022 umožnit produkci jakýchkoli plodin pro potravinářské a krmné účely na půdě ležící ladem, která je součástí ploch využívaných v ekologickém zájmu, při zachování plné výše ekologické platby. Tato dočasná flexibilita umožní zemědělcům přizpůsobit se a rozšířit své pěstební plány v letošním roce.
Komise podporuje členské státy ve využívání možností snížit podíl přimíchávání biopaliv, což by mohlo vést ke snížení zemědělské půdy v EU využívané k produkci surovin pro biopaliva, čímž by se zmírnil tlak na trhy s potravinářskými a krmivovými komoditami.
Pokud jde o hospodářské subjekty v odvětví rybolovu, Komise zvažuje aktivaci krizového mechanismu ENRAF 6 , který je navržen pro mimořádné události způsobující významné narušení trhů. Umožňuje členským státům poskytovat náhradu hospodářským subjektům za jejich ušlé příjmy a hospodářské ztráty a uznaným organizacím a sdružením producentů, které skladují produkty rybolovu 7 .
Aby členské státy mohly napravit vážná narušení hospodářství způsobená válkou na Ukrajině, přijala Komise dne 23. března 2022 nový, samostatný dočasný krizový rámec. Tento rámec umožňuje podporu podnikům přímo či nepřímo postiženým krizí, včetně zemědělců a rybářů, a to ve formě podpory likvidity a podpory na zvýšení nákladů na plyn a elektřinu. Tento rámec umožňuje podporu, včetně přímých grantů, producentům postiženým krizí (např. těm, kteří jsou postiženi výrazným zvýšením vstupních nákladů, zejména krmiv a hnojiv), jakož i podporu energeticky náročným podnikům (např. výrobcům hnojiv a zpracovatelskému průmyslu).
V krátkodobém horizontu vzbuzuje obavy i dostupnost krmiv pro živočišnou výrobu. Chovatelé hospodářských zvířat a producenti v odvětví akvakultury již hledají alternativní zdroje dodávek, které by nahradily dodávky ztracené v důsledku války. Některé členské státy se rozhodly využít stávající flexibilitu právních předpisů EU 8 pro dovoz v řádně odůvodněných případech, které neohrožují bezpečnost potravin a zdraví spotřebitelů, a to výjimečně a dočasně. Komise tato vnitrostátní opatření monitoruje. V neposlední řadě jsou na podporu trhu s vepřovým masem vzhledem ke specifickým obtížím, jimž toto odvětví čelí, zavedena opatření záchranné tržní sítě.
Vysoké ceny hnojiv podporují účinnější využívání a podněcují inovace při používání udržitelnějších alternativ, které přispívají k cíli strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ snížit do roku 2030 úbytek živin o 50 %. Ekologické zemědělství například používá omezené množství minerálních hnojiv, a je proto méně vystaveno zvyšování cen. V krátkodobém horizontu však musí být náklady na minerální hnojiva a jejich dostupnost i nadále prioritou až do přechodu k používání udržitelných typů hnojiv nebo způsobů hnojení. Odvětví hnojiv v EU musí mít přístup k potřebným dovozům, včetně plynu pro výrobu hnojiv v rámci samotné EU. Budou sledovány ceny a dodávky hnojiv pro zemědělce, aby se zajistilo, že nebudou ohroženy vyhlídky na sklizeň v EU.
4.Zajištění odolnosti potravinového systému
4.1Udržitelné potravinové systémy
Krátkodobá mimořádná podpůrná opatření jsou sice důležitá, nenahrazují však význam přeorientování odvětví zemědělství v dlouhodobém horizontu na udržitelnost a odolnost.
Udržitelnost potravinového systému je základním předpokladem potravinového zabezpečení. Bez přechodu stanoveného ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a ve strategii v oblasti biologické rozmanitosti bude potravinové zabezpečení ve střednědobém a dlouhodobém horizontu vážně ohroženo, což bude mít celosvětově nezvratné dopady. Při provádění těchto strategií chce Komise zajistit, aby celková produktivita produkce zemědělství, ryb a mořských plodů v EU nebyla oslabena.
Komise si je plně vědoma vzájemných vztahů mezi naším zdravím, ekosystémy, dodavatelskými řetězci, spotřebními návyky a možnostmi naší planety a ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ představila svou vizi spravedlivého, zdravého a ekologického potravinového systému. V této strategii Komise zdůraznila význam odolnosti potravinového systému EU pro zajištění přístupu k dostatečným dodávkám cenově dostupných potravin pro občany za všech okolností a pro transformaci na udržitelné potravinové systémy spravedlivým a demokratickým způsobem v souladu s evropským pilířem sociálních práv.
Současná krize odkrývá závislost potravinového systému EU na dovážených vstupech, jako jsou fosilní paliva, hnojiva, krmiva a suroviny, a potvrzuje nutnost zásadního přesměrování zemědělství EU a potravinových systémů EU směrem k udržitelnosti v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a reformovanou SZP a usnadněného opatřeními navrženými v Dlouhodobé vizi pro venkovské oblasti 9 .
Lepší a omezené využívání vstupů (živin, pesticidů) a ekologického zemědělství (které na těchto vstupech méně závisí) jsou pilíři přechodu k udržitelnému zemědělství. Ukončením nehospodárných výmětů do moře a bojem proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu bude dosaženo udržitelných úrovní rybích populací. Současná krize rovněž zdůrazňuje náklady spojené s nečinností, včetně naléhavého řešení problémů, pokud jde o produktivitu zemědělství a dopady nepřímé změny ve využívání půdy na životní prostředí, a to i ve třetích zemích.
Inovace prostřednictvím výzkumu, znalostí, technologií, agroekologie a přijetí osvědčených postupů mohou zmírnit tlak na vstupní náklady, aniž by byla narušena výrobní kapacita, což povede k dlouhodobému pokroku v produktivitě za účelem dosažení ekologické transformace. Ještě důležitější je, že pomohou dosáhnout zásadní změny ve společnosti tím, že omezí plýtvání potravinami, podpoří stravu více založenou na rostlinách a vytvoří partnerství se třetími zeměmi pro rozvoj udržitelných potravinových systémů. Lepší informace o udržitelnosti našich potravin umožní spotřebitelům rozhodnout se ve prospěch větší udržitelnosti. Boj proti potravinovým ztrátám a plýtvání potravinami snižuje tlak na omezené přírodní zdroje a přináší úspory a přerozdělování přebytků potravin pomáhá lidem v nouzi.
Je třeba upřednostnit opatření, která udržitelným způsobem zvyšují výnosy prostřednictvím technologických i agroekologických inovací. Komise navrhne nová pravidla, která usnadní uvádění přípravků na ochranu rostlin obsahujících biologické účinné látky na trh. Posuzuje rovněž možnosti nových pravidel pro nové genomické techniky, jež mají potenciál vytvářet odrůdy rostlin, které jsou méně náchylné k měnícím se teplotám a klimatickým hrozbám, odolnější vůči škůdcům rostlin a účinnější při používání hnojiv. V zájmu zachování úrodnosti půdy má mise „Dohoda o půdě pro Evropu“ v rámci programu Horizont Evropa za cíl zřídit 100 živých laboratoří a majákových projektů, které budou stát v čele přechodu ke zdravé půdě.
Současná a dramatická krize potvrzuje, že musíme urychlit přechod potravinového systému k udržitelnosti, abychom se lépe připravili na krize budoucí. V návaznosti na summit OSN o potravinových systémech z roku 2021 se Komise zapojí do osmi koalic 10 , jejichž cílem je transformace potravinového systému, odolnost a udržitelný růst produktivity.
Úloha strategických plánů SZP na období 2023–2027 bude mít zásadní význam pro podporu přechodu k udržitelným zemědělským postupům a odolným systémům produkce, zejména prostřednictvím kombinace politického rámce více zaměřeného na výsledky a účinnějšího souboru politických nástrojů a mechanismů. Na to se zaměří nadcházející připomínky Komise k návrhům plánů členských států.
Komise vyzývá členské státy, aby zajistily spravedlivější rozdělování podpory příjmu s cílem posílit zejména odolnost malých a středních zemědělských podniků, které jsou zranitelné vůči výkyvům trhů, jež mohou ohrozit kontinuitu. Komise rovněž vybízí členské státy, aby více využívaly Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova k financování nástrojů řízení rizik, aby pomáhaly zemědělcům vyrovnat se se ztrátami výnosů a příjmů a aby podporovaly rozvoj krátkých dodavatelských řetězců a dalších druhů diverzifikace příjmů zemědělských podniků. Stejně tak vítá plány na usnadnění přístupu zemědělců k úvěrům, aby mohli investovat do udržitelných výrobních metod, včetně například výroby a využívání energie z obnovitelných zdrojů.
V této souvislosti Komise rovněž očekává, že členské státy vymezí a provedou nový mechanismus podmíněnosti způsobem, který maximalizuje klimatické a environmentální cíle a zároveň minimalizuje jeho možný krátkodobý dopad na výrobní kapacitu. Například minimální podíl orné půdy, který má být vyčleněn na biologickou rozmanitost, by se měl spíše zaměřit na zachování a zavádění neproduktivních prvků, jako jsou krajinné prvky (např. remízky a stromy), než na nechávání půdy ležet ladem (což by omezilo produkční potenciál EU).
Členské státy se vyzývají, aby zrevidovaly své strategické plány SZP s cílem podpořit zemědělce při přijímání postupů, které optimalizují účinnost hnojiv, a tím snižují jejich používání. Toho lze dosáhnout konkrétně prostřednictvím přesného zemědělství, ale také ekologického zemědělství, agroekologie a účinnějšího používání díky poradenství, přičemž důležitou úlohu hraje odborná příprava v oblasti hospodaření s živinami. Členské státy by v tomto ohledu měly plně využít možností svých strategických plánů SZP a optimalizovat a omezit používání jiných vstupů, jako jsou antibiotika a pesticidy, a zapojit se do uhlíkového zemědělství.
4.2Zvýšení odolnosti snížením závislosti na fosilních palivech a dovážených vstupech
Odolnost potravinářského odvětví EU vyžaduje diverzifikaci dovážených zdrojů a odbytišť prostřednictvím ambiciózní a silné obchodní politiky, a to na mnohostranné úrovni i prostřednictvím obchodních dohod. Válka na Ukrajině a reakce trhů odhalily potřebu řešit závislost evropského odvětví zemědělství a rybolovu na energiích a energeticky náročných dovozech.
Obzvláště důležitým cílem je snížit závislost na minerálních hnojivech vyráběných z fosilních paliv. Dusíkatá hnojiva se vyrábějí hlavně ze zemního plynu (jako zdroj energie i jako reaktant). Investice do oběhového biohospodářství přispívají k nahrazení výrobků, materiálů a energie na fosilní bázi, a pomáhají tak dekarbonizovat hospodářství 11 . Výroba minerálních hnojiv s využitím čistých technologií je důležitou oblastí inovací. Komise podporuje přechod na zelený čpavek 12 , např. pro výrobce hnojiv, zaváděním čistého vodíku, jak je stanoveno ve vodíkové strategii 13 Komise a podpořeno Evropskou aliancí pro čistý vodík a investicemi ve výši 800 milionů EUR.
Fosfáty a potaš jsou klíčovými živinami pro zajištění dobrých výnosů vysoce kvalitních plodin na orné půdě. Existuje akutní závislost na dovozu obou těchto živin, neboť většina rezerv se nachází ve třetích zemích, včetně Ruska, Číny, Maroka a Běloruska. Vývoz potaše z Ruska a Běloruska představuje 40 % světového obchodu. V důsledku nedávno přijatých sankcí bude muset EU nahradit podíl těchto dvou zemí na dovozu, a sice 60 % u potaše a 35 % u fosfátů, jinými zdroji. Již platná dohoda o volném obchodu může usnadnit získávání těchto vstupů z jiných zemí původu. Komise bude situaci pečlivě sledovat, aby předjímala možné nedostatky, a v případě potřeby přijme dočasná nápravná opatření k usnadnění tohoto získávání zdrojů.
Unie bude prostřednictvím programu Horizont Evropa ještě více investovat do výzkumu a inovací s cílem nahradit používání syntetických hnojiv a urychlit přechod na udržitelné a oběhové potravinové systémy účinně využívající zdroje v EU. V rámci jednoho z pracovních programů programu Horizont Evropa na období 2021–2022 bude na odvětví oběhového hospodářství a biohospodářství vyčleněn značný rozpočet ve výši 268,5 milionu EUR. Kromě toho bude na partnerství v oblasti evropského oběhového biohospodářství vyčleněna částka až 1 miliardy EUR na období sedmi let, kdy bude posíleno postavení prvovýrobců. To podporuje slibné cesty určené v biohospodářské strategii, jako je zvýšení udržitelného využívání biomasy, zhodnocování cenných živin (včetně fosfátů 14 a živin ze statkových hnojiv) a výroba alternativ založených na biotechnologiích (mimo jiné využíváním vedlejších produktů, zbytků a toků odpadů) k uzavření koloběhu živin při současné ochraně kvality vody, ovzduší a půdy. Usnadní se přístup výrobků pocházejících z oběhového hospodářství na vnitřní trh 15 . Komise bude i nadále zvažovat další bezpečné regulační kroky s cílem umožnit širší možnosti využití získaných živin ze statkových hnojiv. Komise dále s členskými státy vypracuje akční plán pro integrované hospodaření s živinami, aby se řešilo znečištění živinami hned u zdroje a zvýšila se udržitelnost odvětví živočišné výroby.
Využívání energie v zemědělství a při produkci mořských plodů již v průmyslových zemích klesá díky úsporám z důvodu vyšší efektivity 16 . Existuje prostor pro další úspory díky vyšší efektivitě využívání dusíku, zhodnocování biomasy a omezení plýtvání potravinami. Cílený výzkum a inovace se zaměří na další zlepšení účinnosti používání hnojiv na úrovni zemědělských podniků, mimo jiné zaváděním technik přesného zemědělství. Kromě toho financování EU podporuje výzkum udržitelných systémů produkce potravin, včetně souběžné produkce, agroekologie nebo ekologické produkce. Luštěniny, které váží dusík a používají méně dusíkatých hnojiv, hrají v těchto systémech produkce významnou úlohu a bude jim věnována zvláštní pozornost. Snížení používání motorové nafty u traktorů by mohlo být dosaženo prostřednictvím inovací, které omezí používání přípravků na ochranu rostlin a mechanického odstraňování plevele.
Udržitelné řízení rybích populací v kombinaci s energeticky účinnějšími rybářskými plavidly rovněž přispěje ke snížení využívání fosilních paliv k produkci mořských plodů.
Další prioritou, k níž přispívají strategické plány SZP, ENRAF 17 a financování nástroje Next Generation EU, je urychlení výroby a využívání energie z obnovitelných zdrojů. Výroba elektřiny v zemědělských podnicích prostřednictvím větrné energie, solární energie nebo bioplynu nejen posílí odolnost těchto konkrétních zemědělských podniků, ale také přispěje k bezpečnosti a udržitelnosti dodávek energie v Evropě. V této krizi musíme zabránit tomu, aby se zvyšovalo využívání potravinářských a krmných plodin jako vstupních surovin pro biopaliva. Komise vyzývá členské státy, aby zvýšily investice do bioplynu založeného na zemědělských podnicích nebo zemědělských družstvech z udržitelných zdrojů biomasy, zejména včetně zemědělského odpadu a zbytků a odpadu a zbytků z akvakultury, a zakotvily tak vytváření hodnot do hospodářství venkova.
Snížení závislosti na dovozu krmiv je součástí větší transformace potravinového systému EU, včetně přechodu ke stravě více založené na rostlinách a zajištění odolnějšího a autonomnějšího potravinového systému. Evropská rada ve svém Versailleském prohlášení vyzvala k posílení produkce rostlinných bílkovin v EU.
Nejméně 19 členských států má v úmyslu využít možností poskytovat „podporu vázanou na produkci“ na bílkovinné plodiny ve svých strategických plánech SZP na období 2023–2027. Komise vyzývá členské státy, aby rovněž využívaly dalších možností pro podporu produkce rostlinných bílkovin, včetně specializovaných odvětvových intervencí, v rámci udržitelných zemědělských systémů založených na diverzifikovaných zdrojích krmiv. Komise bude věnovat zvláštní pozornost bílkovinným plodinám ve svém souhrnném posouzení strategických plánů SZP členských států 18 a přezkoumá politiku uvedenou v její zprávě z roku 2018 o rozvoji rostlinných bílkovin v EU 19 .
Komise:
Členské státy se vyzývají, aby:
·prostřednictvím Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) podpoří opatření členských států EU při poskytování potravinové nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám,
·poskytne balíček podpory ve výši 500 milionů EUR pro nejvíce postižené zemědělce,
·zavede opatření záchranné tržní sítě na podporu konkrétních trhů a umožní zvýšení úrovně záloh na přímé platby v průběhu tohoto roku,
·použije nový, samostatný dočasný krizový rámec pro státní podporu,
·umožní členským státům se v roce 2022 odchýlit od některých povinností v oblasti ekologizace za účelem přeměny další zemědělské půdy na půdu pro zemědělskou produkci.
·využívaly nové strategické plány SZP k upřednostnění investic, jež snižují závislost na plynu, palivu a vstupech, jako jsou pesticidy a hnojiva, např.:
oinvestic do udržitelné výroby bioplynu, snížení závislosti na ruském plynu,
oinvestic do přesného zemědělství, snížení závislosti na syntetických a minerálních hnojivech a na chemických pesticidech,
opodpory uhlíkového zemědělství, snižování emisí skleníkových plynů a poskytování lepších příjmů zemědělcům,
opodpory agroekologických postupů, snížení závislosti na chemických vstupech a zajištění trvalého potravinového zabezpečení,
·zajistily účinnost a pokrytí systémů sociální ochrany a přístup k základním službám pro osoby v nouzi.
5.Závěrečné poznámky
Nevyprovokovaná válka na evropském kontinentě opět zapříčinila nedostatek potravin na Ukrajině, zemi s jednou z nejúrodnějších půd v Evropě.
Evropská rada ve svém Versailleském prohlášení vyzývá Komisi, aby co nejdříve přijala naléhavá opatření s cílem předložit možnosti řešení rostoucích cen potravin a otázky globálního potravinového zabezpečení. Toto sdělení nastiňuje okamžitá a probíhající opatření na podporu potravinového zabezpečení pro občany Ukrajiny, jakož i na podporu potravinového zabezpečení v zemích s nedostatkem potravin. Zabývá se cenovou dostupností potravin v EU a specifickými krátkodobými výzvami pro producenty, kteří se potýkají s vysokými vstupními náklady. Připomíná závazek Komise týkající se Zelené dohody pro Evropu a strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a stanoví střednědobá opatření na podporu přechodu na udržitelný potravinový systém.
Komise vyzývá členské státy, aby se aktivně zapojily a urychleně provedly nezbytná opatření k řešení naléhavých problémů a dlouhodobých zranitelných míst. Členské státy jsou schopny mnoho z těchto opatření zavést bez dalšího regulačního rámce na úrovni EU. Komise konkrétně vyzývá členské státy, aby v případě potřeby zrevidovaly své plány SZP s cílem zajistit odolnost potravinového systému.
Komise zároveň zintenzivní své úsilí a posílí spolupráci s mezinárodními organizacemi a dalšími klíčovými aktéry s cílem včas a účinně řešit důsledky ruské invaze na Ukrajinu pro globální potravinové zabezpečení.
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 23.3.2022
COM(2022) 133 final
PŘÍLOHY
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Zajištění potravinového zabezpečení a posílení odolnosti potravinových systémů
Příloha 1
globální potravinové zabezpečení a zemědělsko-potravinový řetězec EU
Situace v EU
Pokud jde o klíčové potravinářské výrobky, je EU z velké části soběstačná. EU je hlavním vývozcem pšenice a ječmene a z velké části pokrývá svou spotřebu u dalších základních plodin, jako je kukuřice nebo cukr. EU je rovněž z velké části soběstačná, pokud jde o živočišné produkty, a to jak mléčné výrobky, tak masné výrobky (kromě skopového a kozího masa a mořských plodů), ovoce a zeleniny (broskve, nektarinky, jablka, rajčata, pomeranče).
U některých konkrétních produktů je však EU významným čistým dovozcem. V některých případech je obtížné dovážené produkty nahradit, ať již z hlediska objemu, zdrojů dovozu, kvality nebo nákladů. To je případ tropických produktů (tropické ovoce, káva, kakao), rybích produktů, krmiv a různých přísad, jako jsou vitaminy a aminokyseliny, které jsou klíčové pro výrobu krmiv nebo potravin. Konkrétně 22 % krmných bílkovin pochází v období 2021/22 ze zemí mimo EU, přičemž tento podíl dosahuje 75 % u mouček z olejnatých semen 1 (hlavně sóji).
Dopad prudkého nárůstu globálních cen komodit
Současný všeobecný prudký nárůst cen komodit vykazuje určité podobnosti s překotným růstem potravinářských komodit v roce 2008 v tom, že dosahuje ve své obecné povaze vysoké úrovně, společného pohybu a vysoké volatility cen u všech komodit. Dnes stejně jako předtím se zvýšení cen vstupů u zemědělských produktů multiplikuje v nárůstu cen potravin a znovu obnažuje problém, jemuž čelí producenti potýkající se překážkami a zpožděními při přenosu cen v potravinovém řetězci, a současně stále vede k významnému nárůstu cen potravin.
Graf č. 1. Změny cen komodit
Mezi těmito dvěma epizodami však existují určité značné rozdíly. Relativní úrovně zásob hlavních zemědělských komodit jsou dnes vyšší. Přestože zásoby hlavních základních komodit v posledních čtyřech letech mírně poklesly, poměr zásob ke spotřebě není zdaleka blízko úrovni, která předcházela prudkému nárůstu cen v letech 2008–2010, a to ani při zohlednění skutečnosti, že Ukrajina a Rusko nebudou v tomto hospodářském roce plně zásobovat trhy.
Došlo k výraznému zlepšení regulace a transparentnosti komoditních trhů od publikování sdělení z roku 2008 o cenách potravin v Evropě 2 , které bylo vypracováno po prudkém nárůstu cen potravin v letech 2007/2008. V té době Komise doporučila podporovat konkurenceschopnost potravinového řetězce, důsledně prosazovat pravidla hospodářské soutěže a ochrany spotřebitele, přezkoumat a v případě potřeby zlepšit regulaci fungování potravinového řetězce, zlepšit informovanost spotřebitelů a odrazovat od spekulací na trzích se zemědělskými komoditami a deriváty. Všechna tato doporučení se promítla do legislativních a politických opatření (viz příloha 2), která poskytují solidní výchozí bod pro stávající bouřlivou situaci.
Dopad vysokých cen energií na zemědělství a rybolov v EU
Kromě přímého vystavení prudkému nárůstu cen energií je potravinářské odvětví vystaveno inflačním účinkům řady produktů a služeb. Je hlavním spotřebitelem hnojiv a fytosanitárních produktů, ale také strojních zařízení, potravinových obalových materiálů a je ovlivněno prudkým nárůstem nákladů na dopravu.
Dopad rostoucích nákladů na hnojiva je obzvláště palčivý. Hnojiva představují 18 % vstupních nákladů zemědělských podniků s plodinami na orné půdě (průměr za období 2017–2019). Zemní plyn je hlavním určujícím faktorem pro cenu hnojiv na bázi dusíku. Představuje 60–80 % variabilních vstupních nákladů na jejich výrobu. Vysoké velkoobchodní ceny zemního plynu se promítají do vysokých cen hnojiv (u hnojiv na bázi dusíku jako močoviny dosáhly ceny nejvyšších úrovní podobných úrovním pozorovaným během finanční krize v letech 2007–2008). Někteří výrobci hnojiv v EU svou výrobu dočasně zastavili, neboť náklady na energii byly příliš vysoké. Ceny minerálních hnojiv (fosfát a ještě více potaš) méně korelují s cenami energií, i když jsou také pod tlakem z důvodu podílu Ruska a Běloruska na světové produkci.
Přestože EU dováží z Ruska hnojiva v hodnotě 3 miliard EUR, závislost na dovozu hnojiv na bázi dusíku zůstává omezená, přičemž více než 90 % spotřeby EU zajišťuje domácí výrobní odvětví EU. Toto odvětví je však silně závislé na plynu ruského původu.
Odvětví rybolovu je rovněž silně zasaženo zvýšením cen lodního paliva. Cena lodního paliva se v současné době pohybuje na rekordní úrovni za poslední dvě desetiletí a ve srovnání s průměrnou cenou v roce 2021 vzrostla o 100 %. Na této úrovni cen pohonných hmot je většina skupin flotily EU pod hranicí rentability a nepokrývá své provozní náklady. Zvýšení nákladů na elektřinu je velkým problémem v odvětví akvakultury (čerpání a oběh vody) a ve zpracovatelském odvětví (výrobní linky a skladovací/mrazírenská zařízení).
Příjmová situace zemědělských podniků
Dobrá úroveň produkce a dobré ceny v zemědělství EU vedly ke zlepšení příjmů zemědělských podniků EU na pracovníka v roce 2021 ve srovnání s průměrem za období 2017–2019. Velmi silný nárůst vstupních nákladů vytváří tlak na marže, zejména u hospodářských zvířat, především vepřového masa, a producentů akvakultury, kteří již čelí mnohem vyšším nákladům na krmivo. Očekává se proto, že průměrný příjem zemědělského podniku na pracovníka v letech 2022 a 2023 klesne, čímž se odstraní zisky dosažené v letech 2020 a 2021, přičemž k výraznějšímu poklesu dojde u chovatelů hospodářských zvířat.
Zvýšení nákladů na logistiku a další vstupy
Výrobci potravin, obchodníci s potravinami a maloobchodníci čelí zvýšeným nákladům na dopravu a logistiku (volně loženého, kontejnerově nebo letecky dopravovaného zboží). Dopady pandemie COVID-19 a silné hospodářské oživení, které následovalo, přetížily kapacity námořní nákladní dopravy. S dalším narušením v Černém moři bude námořní nákladní doprava vystavena dalšímu tlaku. U jiných vstupů se rovněž zvyšují náklady: je tomu tak například u nákladů na balení (dřevěné kontejnery +37 %, papír a buničina +26 %, plasty +13 %) 3 . Rovněž je vykazováno, že určitou úlohu hraje i nedostatek pracovních sil a potíže s náborem pracovníků v potravinářském průmyslu EU (míra volných pracovních míst ve výrobě se zvýšila o 62 %).
Rostoucí ceny potravin v EU
V neposlední řadě od léta 2021 vzrostly spotřebitelské ceny potravin a v únoru 2022 dosáhly meziročního nárůstu 5,6 %, což je nejvyšší míra od začátku pandemie COVID-19. Potraviny jsou důležitou složkou celkové míry inflace (HISC 4 ) s průměrným podílem 16 % v EU-27, k němuž lze doplnit dalších 6 % na stravování. Pro srovnání, náklady na energie na bydlení a dopravu představují 10% podíl v průměrném koši domácností.
Členské státy jsou zasaženy různě v závislosti na jejich vnitrostátních hospodářských kontextech, na struktuře jejich potravinových dodavatelských řetězců a na struktuře vnitrostátní spotřebitelské poptávky.
Graf č. 2: Inflace u cen potravin podle členských států
Zdroj:
Eurostat
(vybrané členské státy).
Ukrajina, Rusko a globální potravinové zabezpečení
K již tak napjatým (energetickým) komoditním trhům a inflačním tlakům přišla ruská invaze na Ukrajinu 5 . Navíc má dopad na globální potravinové zabezpečení: Ukrajina a Rusko jsou hlavními hráči na světovém trhu s obilovinami a olejnatými semeny. Na Ukrajinu připadá 10 % světového trhu s pšenicí, 13 % trhu s ječmenem, 15 % trhu s kukuřicí a je nejdůležitějším hráčem na trhu se slunečnicovým olejem (více než 50 % světového obchodu). Pokud jde o Rusko, činí tyto údaje 24 % (pšenice), 14 % (ječmen) a 23 % (slunečnicový olej). Rusko je rovněž významným vývozcem bílých ryb, zejména tresky pestré pro zpracovatelský průmysl (16 % dodávek).
Severní Afrika a Blízký východ více než 50 % svých potřeb uspokojují dovozem obilovin z Ukrajiny a Ruska. Země východní Afriky dovážejí 72 % obilovin z Ruska a 18 % z Ukrajiny. Ukrajina je rovněž důležitým dodavatelem (krmné) kukuřice do Evropské unie a Číny.
Ukrajina je čtvrtým největším dodavatelem zemědělsko-potravinářských produktů do EU a klíčovým zdrojem obilovin (52 % dovozu kukuřice do EU, 19 % pšenice obecné), rostlinných olejů (23 % dovozu do EU) a olejnatých semen (22 % dovozu do EU, zejména 72 % dovozu řepky olejky do EU). Rusko vyváží do EU méně.
Vzhledem k významu Ukrajiny v mezinárodním obchodu má narušení ukrajinské zemědělské produkce a logistiky ve spojení s nárůstem nákladů na přepravu a pojištění značný dopad na světové trhy, a tedy i na ceny obilovin. Od počátku konfliktu již byl zaznamenán prudký nárůst světových cen obilovin, který překonal ceny v letech 2007/2008. Tato situace ohrožuje nejen dodávky potravin ukrajinskému obyvatelstvu, ale také potravinové zabezpečení zemí mimo EU, které závisí na dovozu komodit z Ukrajiny.
Potenciál ukrajinské zemědělské produkce je silně ovlivněn ruskou invazí do země. Kromě lidských obětí, ničení a nebezpečí války existuje nedostatek pracovní síly pro zemědělské podniky a obory, a to i v sousedních členských státech. Základní vstupy jsou nedostatkové a je obtížné nebo nemožné je získat. Na Ukrajině bude v roce 2022 rozhodující schopnost osévat jařiny a sklízet jařiny i ozimé plodiny, přičemž dopad války bude pravděpodobně trvat několik let, v neposlední řadě i v důsledku válečných škod na infrastruktuře a logistických zařízeních. V Rusku sice výroba není poškozována ani omezována válkou, avšak přetrvává nejistota, pokud jde o jeho schopnost vyvážet velká množství přes Černé moře.
Potravinové zabezpečení v globálním kontextu
Potravinové zabezpečení je i nadále zdrojem rostoucí obav na planetě. OSN zdůraznila, že změna klimatu a úbytek biologické rozmanitosti představují hlavní celosvětovou hrozbu pro potravinové zabezpečení 6 . Organizace OSN pro výživu a zemědělství uvádí, že 811 milionů lidí zůstává chronicky podvyživených a kombinace faktorů podkopává pokrok směrem k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 2 „Konec hladu“. Očekává se, že bez účinných zmírňujících a adaptačních opatření změna klimatu situaci ještě zhorší. Rostoucí ceny potravin mají okamžitý dopad na občany rozvojových i nejméně rozvinutých zemí závislých na nákupu potravin. Index cen potravin FAO, který sleduje změny mezinárodních cen komodit na měsíční bázi, ukazuje na stále obtížnější situaci: v únoru 2022 dosáhl průměrně 140,7 bodu, tj. historicky nejvyššího bodu o 3,1 bodu převyšujícího předchozí vrchol z února 2011.
Zatímco klíčoví odběratelé ukrajinské a ruské pšenice mají údajně zásoby na několik měsíců, růst cen je již pociťován v zemích, které se nacházejí v nejisté situaci, jako je Sýrie a Libanon, jakož i v Alžírsku.
V roce 2021 dosáhl globální nedostatek potravin bezprecedentní úrovně, kdy více než 161 milionů lidí potřebovalo naléhavou potravinovou pomoc a téměř 0,6 milionu lidí zažilo podmínky podobné hladomoru. Tato situace se může dále zhoršovat, pokud ceny potravin nadále porostou.
Příloha 2
Opatření v návaznosti na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Ceny potravin v Evropě z roku 2008 (KOM(2008) 0821 v konečném znění).
|
Doporučení pro sdělení z roku 2008 |
Návazná opatření |
|
Podpora konkurenceschopnosti potravinového řetězce |
Postupné reformy SZP (2008, 2013, 2021) Fórum na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce (2010–2019). Dohody o volném obchodu (např. Japonsko, Vietnam, Singapur, Kanada, Mexiko, SADC EPA) vedoucí k otevření trhu a snížení necelních překážek pro vývoz zemědělsko-potravinářských produktů. Dozor nad trhem a zřízení pracovní skupiny pro prosazování jednotného trhu. Program InvestEU: podpora zemědělsko-potravinářských malých a středních podniků prostřednictvím sítě EEN a přístup k finančním nástrojům. Partnerství EU pro dovednosti v zemědělsko-potravinářském odvětví Kodex chování EU pro odpovědné potravinářské podniky a marketingové praktiky. |
|
Zajištění energického a důsledného vymáhání pravidel na ochranu hospodářské soutěže a spotřebitelů na trzích s potravinami jak Evropskou komisí, tak vnitrostátními orgány pro ochranu hospodářské soutěže a ochranu spotřebitelů |
Komise zasáhla a sankcionovala omezení paralelního obchodu v řadě případů na zemědělsko-potravinářských trzích. Komise a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž zastavily řadu vnitrostátních protekcionistických iniciativ týkajících se potravinářských výrobků. Komise povolila některé fúze zemědělských vstupů (např. přípravků na ochranu plodin) a některých potravinářských a nápojových výrobků (např. mléka a mléčných výrobků, piva) s výhradou nápravných opatření chránících cenovou soutěž a výběr a inovace. Komplexní studie Komise o koncentraci moderního maloobchodního odvětví a o tom, jak se v letech 2004–2012 vyvíjely možnosti volby a inovace poskytované spotřebitelům v obchodech I . |
|
Přezkum vnitrostátních, případně evropských právních předpisů, jež byly shledány jako potenciálně problematické pro fungování potravinového řetězce |
Zpráva pracovní skupiny pro zemědělské trhy: Zlepšování výsledků na trhu: posilování postavení zemědělců v dodavatelském řetězci (2016) II Vyjasnění ustanovení o hospodářské soutěži v nařízení o společné organizaci trhů III (společná organizace trhů), 2018, 2021. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 ze dne 17. dubna 2019 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci Zjednodušení předpisů v oblasti bezpečnosti potravin, včetně kontroly účelnosti nařízení o obecném potravinovém právu. |
|
Lepší informovanost spotřebitelů, veřejných orgánů a tržních subjektů prostřednictvím zavedení stálého evropského sledování cen potravin a dodavatelského řetězce |
Zřízení 6 středisek pro sledování trhu se zemědělskými produkty IV a datového portálu AGRIFOOD. Zveřejňování pravidelných zpráv o krátkodobém výhledu V . Zřízení nástroje Eurostatu pro sledování cen potravin VI Lepší ustanovení, pokud jde o transparentnost trhu se zemědělskými produkty (nařízení Komise (EU) 2019/1746; změny z roku 2021 společné organizace trhů se zemědělskými produkty1). Zřízení mezinárodního informačního systému pro trh se zemědělskými produkty (AMIS – viz oddíl 3): Údaje Eurostatu o cenách potravin |
|
Přezkum opatření k zabránění spekulacím, které poškozují obchodní subjekty na trzích se zemědělskými komoditami |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU posilující ochranu investorů a zlepšující fungování finančních trhů tak, aby byly účinnější, odolnější a transparentnější. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/338 mění směrnici 2014/65/EU s cílem napomoci oživení po krizi COVID-19. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů se vztahuje na širokou škálu OTC derivátů, včetně některých komoditních derivátů, které zvyšují transparentnost OTC komoditních derivátů. |
https://ec.europa.eu/competition/sectors/agriculture/retail_study_report_en.pdf .
https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/food-farming-fisheries/farming/documents/amtf-report-improving-markets-outcomes_en.pdf
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty.