V Bruselu dne 3.6.2021

COM(2021) 291 final

2018/0196(COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU

podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie

týkající se

postoje Rady k přijetí návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky


2018/0196 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU

podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie


týkající se

postoje Rady k přijetí návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky

1.Souvislosti

Datum předání návrhu Evropskému parlamentu a Radě
(dokument COM(2018) 375 final – 2018/0196 (COD)):

29. května 2018

Datum vydání stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru:

17. října 2018

Datum vydání stanoviska Evropského účetního dvora:

31. října 2018

Datum vydání stanoviska Výboru regionů:

6. prosince 2018

Datum přijetí postoje Evropského parlamentu v prvním čtení:

27. března 2019

Datum předložení pozměněných návrhů    
(dokument COM(2020) 23 final – 2018/0196 (COD))
   
(dokument COM(2020) 450 final – 2018/0196 (COD)):

 
14. ledna 2020 a 28. května 2020

Datum vydání stanoviska Evropského účetního dvora:

14. června 2020

Evropský hospodářský a sociální výbor byl konzultován a rozhodl se stanovisko nevydat.

/

Výbor regionů byl konzultován a rozhodl se stanovisko nevydat.

/

Datum přijetí postoje Rady:

27. května 2021

2.Cíl návrhu Komise

Cílem návrhu nařízení o společných ustanoveních je stanovit společná ustanovení pro osm fondů se sdíleným řízením. Návrh omezuje roztříštěnost pravidel a předkládá společný soubor základních pravidel pro následující fondy:

·EFRR:        Evropský fond pro regionální rozvoj

·FS:        Fond soudržnosti

·ESF+:        Evropský sociální fond plus

·FST:        Fond pro spravedlivou transformaci

·ENRAF:    Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond

·AMIF:        Azylový, migrační a integrační fond

·BMVI:        Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky

·ISF:        Fond pro vnitřní bezpečnost

Hlavní cíle architektury a ustanovení navrhovaného nařízení o společných ustanoveních jsou následující:

1.významně snížit zbytečnou administrativní zátěž pro příjemce a řídicí orgány a současně udržet vysokou úroveň zajištění legality a správnosti. To je hlavní zásada přístupu pro období 2021–2027 a spadá pod ni mnoho procesů zjednodušování a slaďování napříč nařízeními – avšak zejména z těchto hledisek:

i.nevyžaduje se, aby byl proces určování orgánů součástí systémů řízení a kontroly (a další opatření, která usnadňují spuštění programu). Širší využívání „přiměřených opatření“, kdy se programy s nižším rizikem mohou více opírat o vnitrostátní systémy;

ii.další podpora zjednodušeného vykazování nákladů a využívání plateb na základě splnění podmínek nebo dosažení výsledků;

iii.finanční nástroje;

2.zvýšit flexibilitu pro úpravy cílů a zdrojů programů podle měnících se okolností i z hlediska dobrovolných příspěvků na nástroje přímo nebo nepřímo řízené na úrovni EU;

3.více programy sladit s prioritami EU a zvýšit jejich účinnost. To zahrnuje:

i.sladění intervenční logiky a podávání zpráv s kapitolami víceletého finančního rámce a zvýšení požadavků na zaměření fondů politiky soudržnosti na pět cílů politiky: 1) konkurenceschopnější a inteligentnější Evropa; 2) zelenější, nízkouhlíkový přechod k uhlíkově neutrálnímu hospodářství a odolná Evropa; 3) propojenější Evropa; 4) sociálnější a inkluzivnější Evropa; 5) Evropa bližší občanům;

ii.pevnější provázanost s procesem evropského semestru a v případě GŘ HOME s dalšími doporučeními EU (například doporučení pro schengenské hodnocení);

iii.stanovení smysluplných podmínek umožňujících podporu, které musí být plněny během celého prováděcího období.

Návrh rovněž potvrzuje celkový finanční příděl a rovnováhu mezi fondy politiky soudržnosti, kategoriemi regionů a cíli.

3.Připomínky k postoji Rady

Postoj Rady plně odráží dohodu dosaženou v rámci třístranných jednání. Mezi nejvýznamnější změny ve srovnání s návrhem Komise se řadí:

Programování, převody, přezkum v polovině období a základní podmínky

·Byl přidán nový článek obsahující cíle příspěvku v oblasti klimatu pro EFRR a Fond soudržnosti (30 % a 37 %) společně s mechanismem pro přizpůsobení se změně klimatu pro případ, že sledování odhalí nedostatečný pokrok při dosahování cíle. V příloze I jsou pro každou z oblastí intervence stanoveny klimatické koeficienty.

·Ustanovení o partnerství jsou posílena začleněním možnosti přidělení odpovídajícího procentního podílu zdrojů z fondů na budování správních kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti a podporou úlohy kodexu chování pro partnerskou spolupráci (nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014) ve všech fázích programování a provádění. Rada přijala doplnění článku o horizontálních zásadách v souladu s požadavkem Parlamentu a plně v souladu se zněním Smlouvy. Cíle fondů by měly mimo jiné zohledňovat zásadu „významně nepoškozovat“.

·Dohoda o partnerství zůstává hlavním dokumentem, který stanoví strategické směry pro programování a opatření pro provádění fondů. Fondy AMIF, ISF a nástroj BMVI byly z dohody o partnerství vyloučeny. Dohoda o partnerství se však bude i nadále vztahovat na koordinaci mezi osmi fondy podle nařízení o společných ustanoveních i na koordinaci mezi AMIF, ISF a BMVI, jakož i na doplňkovost s dalšími nástroji Unie. Dohodu o partnerství lze změnit pouze jednou, a to v návaznosti na přezkum v polovině období.

·Je umožněna větší flexibilita při převodu prostředků, například:

·Stropy příspěvků z fondů EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF do Fondu InvestEU byly rozděleny na dvě fáze (až 2 % z každého fondu na začátku programového období a dále až 3 % po 1. lednu 2023).

·Bylo zavedeno ustanovení o zpětných převodech v případě nevyužití zdrojů u převodů mezi fondy podle nařízení o společných ustanoveních – až 5 % (s výjimkou převodů mezi třemi fondy politiky soudržnosti – viz níže) a u převodů z fondů podle nařízení o společných ustanoveních do kteréhokoli nástroje v rámci přímého nebo nepřímého řízení – až 5 %.

·Byly zvýšeny stropy pro převody mezi fondy politiky soudržnosti – až na 20 % (25 % pro Česko).

·Převody z EFRR a ESF+ do FST se staly dobrovolnými.

·Možnost převodu zdrojů mezi kategoriemi regionů byla upravena podle úrovně rozvoje členských států (5 %, až 15 % u zemí, jejichž HND na obyvatele (v PPS za období 2015–2017) je nižší než 90 % průměru EU).

·Při splnění základních podmínek bude členským státům umožněno předkládat žádosti o platby odpovídající specifickým cílům, u nichž nejsou podmínky splněny. Komise nebude provádět platby před jejich splněním.

·Výkonnostní rámec a přezkum programů politiky soudržnosti v polovině období – byla zavedena částka pro účely flexibility odpovídající 50 % přídělů na poslední dva roky programového období, která bude v programech s konečnou platností přidělena až po přezkumu v polovině období v roce 2025.

·Období, během kterého může Komise navrhnout dočasná opatření jako reakci na výjimečné a neobvyklé okolnosti, bylo omezeno na osmnáct měsíců. Nová ustanovení o strukturovaném dialogu vzbudila obavy a Komise vydala odpovídající prohlášení.

·Byla zavedena určitá omezení týkající se časové platnosti a rozsahu působnosti opatření souvisejících s řádnou správou ekonomických záležitostí a byly rovněž zavedeny některé změny příslušného postupu (makroekonomická podmíněnost). Z uplatňování těchto ustanovení byly vyloučeny všechny programy ESF+.

·Možnost provádění cíle politiky č. 5 byla podmíněna použitím jednoho ze tří typů územních nástrojů: integrovaných územních investic, komunitně vedeného místního rozvoje a jiných územních nástrojů. V případě komunitně vedeného místního rozvoje byla vyjasněna úloha možnosti hlavního fondu s případným zapojením podpory z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).

·Byla zavedena možnost naprogramovat technickou pomoc jako alternativu k přístupu založenému na paušální sazbě s výjimkou fondů GŘ HOME a programu Interreg, přičemž pro každý z fondů se použije jiný stanovený procentní podíl.

Monitorování, hodnocení, komunikace a viditelnost

·Byla potvrzena hlasovací práva pro každého člena monitorovacích výborů.

·Úloha monitorovacího výboru v rámci fondu ENRAF byla omezena na konzultace týkající se schvalování změn programu.

·V případě ENRAF již nebude nutná výroční zpráva o výkonnosti.

·Četnost elektronických přenosů finančních údajů byla snížena ze šesti na pět ročně a v případě údajů o ukazatelích na dva ročně, což je stále nárůst oproti současné četnosti 2–3krát ročně v případě fondů politiky soudržnosti a jednou ročně v případě AMIF, ISF a BMVI (údaje, které mají být přenášeny, jsou uvedeny v příloze VII).

·Četnost zveřejňování aktualizovaných seznamů vybraných operací byla snížena z navrhovaného tříměsíčního intervalu na čtyřměsíční – je však vyšší, než je tomu v současnosti.

·Povinnosti fyzických osob a konečných příjemců informovat veřejnost o podpoře z EU, které byly zachovány, byly poté blíže specifikovány. Kromě toho se v případech, kdy příjemci povinnost zveřejňovat získanou podporu z EU nedodržují, snížila výše finančních oprav z 5 % na 3 %.

·Bylo zavedeno nové ustanovení, které vyžaduje, aby členské státy zveřejňovaly informace, s výjimkou případů, kdy právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy toto zveřejnění vylučují z důvodu bezpečnosti, veřejného pořádku, trestního vyšetřování nebo ochrany osobních údajů.

Finanční podpora z fondů, včetně ustanovení o finančních nástrojích a pravidlech způsobilosti

·Byla zavedena ustanovení o podmíněných grantech s dalšími ochrannými opatřeními týkajícími se opětovného využití vrácených částek ve srovnání s obdobím 2014–2020.

·Bylo zavedeno přímé zadávání správy finančních nástrojů EIB, mezinárodním finančním institucím a bankám ve veřejném vlastnictví.

·V zájmu zajištění právní srozumitelnosti byla zavedena další ustanovení o finančních nástrojích prováděných po několik po sobě jdoucích programových období.

·Byla zavedena možnost, aby DPH byla způsobilá v případě operací, jejichž celkové náklady činí nejméně 5 000 000 EUR (včetně DPH), pokud vnitrostátní právní předpisy o DPH neumožňují její odpočet. Rovněž jsou zahrnuta zvláštní pravidla týkající se operací, u kterých dochází ke kombinaci finančních nástrojů s určitou formou grantu.

·Byly zvýšeny a diferencovány náklady na správu a poplatky za správu v rámci přímo zadávaných finančních nástrojů, přičemž tyto náklady a poplatky činí v případě holdingového fondu 5 % a 7 % a v případě zvláštních fondů 7 % a 15 %.

Systém řízení a kontroly

·Opatření nezbytná k tomu, aby členské státy mohly předcházet nesrovnalostem, včetně podvodů, odhalovat je, napravovat a podávat o nich zprávy, byla rozšířena tak, aby zahrnovala shromažďování informací o skutečných majitelích příjemců finančních prostředků v souladu s novou přílohou XVII. Používání jednotného nástroje pro vytěžování dat zůstává i přes interinstitucionální dohodu dobrovolné. Komise vydala odpovídající prohlášení.

·Vzhledem k tomu, že členské státy zajišťují, aby veškerá výměna informací mezi příjemci a programovými orgány probíhala prostřednictvím systémů pro elektronickou výměnu dat (což je od 1. ledna 2023 nutné u fondů GŘ HOME a u fondu ENRAF), byla zavedena výjimka, která umožňuje, aby řídicí orgán mohl na výslovnou žádost příjemce výjimečně přijmout výměnu informací v tištěné podobě.

·Místo původně navrhovaného prováděcího aktu byl v nové příloze XII stanoven formát zpráv členských států o nesrovnalostech podle kritérií pro určení případů nesrovnalostí, které je třeba oznámit.

·Byla vyjasněna některá pravidla pro výběr operací týkající se zejména souvislosti se strategiemi pro inteligentní specializaci u některých specifických cílů v rámci cíle politiky č. 1 a byla pozměněna úloha Komise, pokud jde o pravidla pro výběr operací (žádné konzultace, pouze pro informaci, patnáct dní před zasedáním monitorovacího výboru).

·Pro platby řídicího orgánu byla zavedena 80denní lhůta ode dne předložení žádosti o platbu příjemcem (oproti 90denní lhůtě navrhované Komisí).

·Pokud jde o řídicí kontroly, byla požadovaná strategie řízení rizik nahrazena jednodušším písemným popisem rizik. Navíc byla zavedena možnost, aby AMIF, ISF a BMVI stanovily zvláštní pravidla pro řídicí kontroly, pokud je příjemcem mezinárodní organizace.

Finanční řízení

·Míra zadržení z žádostí o průběžnou platbu byla snížena z 10 % na 5 %, což vzbuzuje obavy, a Komise vydala odpovídající prohlášení.

·Počet žádostí o platbu zasílaných ročně se zvýšil z navrhovaných čtyř na šest.

·Byla zavedena možnost zahrnout do žádostí o platbu zálohy vyplacené příjemcům státní podpory.

·Částka, kterou lze zahrnout do první platby na finanční nástroje, se zvýšila z 25 % na 30 %.

·Pravidla pro zrušení přidělení prostředků na závazek: na období 2021–2026 bylo zavedeno pravidlo N+3 a současně bylo zachováno konečné datum způsobilosti na konci roku 2029.

·Pravidla pro předběžné financování: pro roky 2021 a 2022 bylo zavedeno roční zúčtování předběžných plateb (první účetní období končí dne 30. června 2022), přičemž pro ostatní roky bylo zachováno zúčtování v posledním účetním období. U fondů AMIF a ISF a u nástroje BMVI byla začleněna výjimka týkající se měr předběžného financování, které mají být stanoveny v nařízeních pro jednotlivé fondy, a zúčtování má být provedeno nejpozději v posledním účetním období. Omezené využití ročního zúčtování vzbuzuje obavy a Komise vydala odpovídající prohlášení.

Finanční rámec včetně ustanovení o zdrojích, míry spolufinancování (pouze politika soudržnosti)

·V souladu s víceletým finančním rámcem došlo k mírné úpravě objemu a rozdělení zdrojů.

·Byl aktualizován odkaz na společnou klasifikaci územních statistických jednotek („regiony úrovně NUTS 2“), a to s odkazem na nařízení Komise (EU) č. 2016/2066. Byl aktualizován základ pro výpočet přídělů s odkazem na základ údajů Unie za období 2015–2017.

·Míry spolufinancování byly zvýšeny a dále diferencovány: méně rozvinuté regiony – 85 %, přechodové regiony – 60 %, rozvinutější regiony – 40 %, přechodové regiony, které byly v programovém období 2014–2020 klasifikovány jako méně rozvinuté regiony – 70 %; rozvinutější regiony, které byly v období 2014–2020 přechodovými regiony nebo měly HDP na obyvatele nižší než 100 % – 50 %; Fond soudržnosti – 85 %; Interreg – 80 %; nejvzdálenější regiony – 85 %. V případě FST budou míry vyšší u přechodových a rozvinutějších regionů: a) 85 % pro méně rozvinuté regiony; b) 70 % pro přechodové regiony; c) 50 % pro rozvinutější regiony.

·Byl potvrzen převod z Fondu soudržnosti do Nástroje pro propojení Evropy ve výši 10 miliard EUR i rozdělení v poměru 70 % ku 30 % mezi vnitrostátní příděly do 1. ledna 2024 a soutěžní výzvy k předkládání návrhů; byla avšak stanovena zvláštní pravidla pro členské státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele vyjádřený ve standardu kupní síly a vypočtený na základě údajů Unie za období 2015–2017 je nižší než 60 % průměru HND na obyvatele v zemích EU-27 – 70 % ze 70 % částky, kterou převedly do Nástroje pro propojení Evropy, bude zaručeno do 1. ledna 2025.

Předmět/definice: ustanovení o přenesení pravomoci, prováděcí, přechodná a závěrečná ustanovení

·Zpracování a ochrana osobních údajů – byl zaveden nový článek obsahující právní základ pro zpracování osobních údajů ve formě povinnosti, pokud jde o využívání osobních údajů programovými orgány.

·Byly stanoveny revidované nebo nové definice hospodářského subjektu, příjemce, základní podmínky, priority ENRAF, zbytkové chybovosti.

·Bylo zavedeno nové ustanovení, které potvrzuje, že nařízení o společných ustanoveních přezkoumá Parlament a Rada do 31. prosince 2027 v souladu s článkem 177 SFEU.

4.Závěr

Komise podporuje výsledky interinstitucionálních jednání, a postoj Rady tedy přijímá.

Na druhou stranu, pokud jde o některé změny, které jsou považovány za problematičtější, vydala Komise k těmto záležitostem čtyři prohlášení:

1) „Zúčtování předběžných plateb“;

2) „Strukturovaný dialog v rámci dočasných opatření pro využívání fondů jako reakce na výjimečné a neobvyklé okolnosti“;

3) Další opatření na ochranu rozpočtu EU a zdrojů nástroje Next Generation EU (NGEU) proti podvodům a nesrovnalostem vyžadováním povinného používání jednotného nástroje pro vytěžování dat poskytovaného „Komisí“ a

4) „Ochrana rozpočtu EU využitím procentuálního zadržení plateb do programů v režimu sdíleného řízení“.

Prohlášení budou zveřejněna v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.



1. Zúčtování předběžných plateb

Prohlášení Komise o zúčtování předběžných plateb

Stropy plateb v nařízení o víceletém finančním rámci vycházely z předpokladu, že veškeré předběžné platby budou zúčtovány každoročně. Komise se domnívá, že dohoda, jíž bylo spolunormotvůrci v souvislosti s nařízením o společných ustanoveních dosaženo, by vzhledem k očekávaným platebním profilům mohla vést k překročení příslušných stropů víceletého finančního rámce pro prostředky na platby. To by mohlo ve druhé polovině příštího období vést ke zpoždění plateb.

2. Strukturovaný dialog v rámci dočasných opatření pro využívání fondů jako reakce na výjimečné a neobvyklé okolnosti

Prohlášení Komise o strukturovaném dialogu v rámci dočasných opatření pro využívání fondů jako reakce na výjimečné a neobvyklé okolnosti

Ustanovení přijatá spolunormotvůrci vyžadují, aby Komise neprodleně informovala Parlament a Radu o posouzení situace týkající se výjimečných a neobvyklých okolností. Spolunormotvůrci rovněž požadují, aby je Komise neprodleně informovala o zamýšlených následných krocích ve formě dočasných opatření týkajících se využívání fondů a aby náležitě zohlednila postoje a názory vyjádřené v rámci strukturovaného dialogu, ke kterému může Parlament nebo Rada Komisi vyzvat.

Tyto požadavky nejsou v souladu s čl. 291 odst. 2 a 3 SFEU a s nařízením o postupu projednávání ve výborech č. 182/2011, které nestanoví žádné zapojení Parlamentu a Rady do kontroly výkonu prováděcích pravomocí svěřených Komisi. Mohou vést k situacím, kdy by prováděcí pravomoci Komise byly omezeny. Komise proto může tyto požadavky splnit pouze tehdy, pokud nezasahují do prováděcích pravomocí, které upravuje článek 291 SFEU a nařízení o postupu projednávání ve výborech č. 182/2011.

Tato ustanovení nelze v žádném případě opakovat v jiném právním rámci, ve kterém nejsou upraveny výjimečné a neobvyklé okolnosti.



3. Další opatření na ochranu rozpočtu EU a zdrojů nástroje Next Generation EU (NGEU) proti podvodům a nesrovnalostem vyžadováním povinného používání jednotného nástroje pro vytěžování dat poskytovaného Komisí 

Prohlášení Komise o dalších opatřeních na ochranu rozpočtu EU a zdrojů nástroje Next Generation EU proti podvodům a nesrovnalostem vyžadováním povinného používání jednotného nástroje pro vytěžování dat poskytovaného Komisí

Body 30 až 33 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů, vyžadují, aby Komise zpřístupnila integrované a interoperabilní informace a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik, za účelem vyhodnocování a analýzy požadovaných údajů pro účely obecného užití členskými státy. Kromě toho se všechny tři orgány dohodly na loajální spolupráci v průběhu legislativního postupu souvisejícího s příslušnými základními právními akty za účelem zajištění opatření navazujících na závěry Evropské rady z července 2020, pokud jde o tento prvek.

Komise se domnívá, že dohoda dosažená spolunormotvůrci podle čl. 69 odst. 2 (oblasti odpovědnosti členských států) o povinném používání jednotného nástroje pro vytěžování dat a o shromažďování a analýze údajů o skutečných vlastnících příjemců finančních prostředků nestačí k posílení ochrany rozpočtu Unie a nástroje Next Generation EU proti podvodům a nesrovnalostem a k zajištění účinných kontrol střetů zájmů, nesrovnalostí, otázek dvojího financování a zneužívání finančních prostředků k trestné činnosti. Přístup, na němž se shodli spolunormotvůrci v nařízení o společných ustanoveních, proto náležitě neodráží žádoucí ambice a ducha interinstitucionální dohody.

4. Ochrana rozpočtu EU využitím procentuálního zadržení plateb do programů v režimu sdíleného řízení

Prohlášení Komise o ochraně rozpočtu EU využitím procentuálního zadržení plateb do programů v režimu sdíleného řízení

Komise se domnívá, že dohoda spolunormotvůrců na snížení míry zadržení u plateb do programů v režimu sdíleného řízení z 10 % na 5 % vytváří zvýšené riziko, že budou z rozpočtu EU hrazeny částky dotčené nesrovnalostmi.

Aby se toto riziko minimalizovalo, Komise vhodným způsobem využije přerušení a pozastavení plateb do programů, pokud se bude domnívat, že 5% míra zadržení není dostatečná k pokrytí částek případných nesrovnalostí.