Zdanění energetických produktů a elektřiny je v Unii upraveno směrnicí Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny 1 (dále jen „směrnice o zdanění energie“ nebo „směrnice“).

Podle čl. 19 odst. 1 směrnice může Rada kromě ustanovení uvedených zejména v článcích 5, 15 a 17 jednomyslně na návrh Komise povolit kterémukoli členskému státu, aby zavedl další osvobození od daně nebo snížení daně z důvodu některé zvláštní politiky.

Na základě prováděcího rozhodnutí Rady 2015/993/EU ze dne 19. června 2015 2 bylo Dánsku povoleno uplatňovat sníženou sazbu daně na elektřinu dodávanou přímo plavidlům v kotvištích přístavů („pobřežní elektřina“), s výjimkou soukromých rekreačních plavidel 3 .

Cílem tohoto návrhu je na žádost Dánska prodloužit platnost tohoto povolení vzhledem k tomu, že platnost stávající odchylky končí dne 18. června 2021.

Dopisem ze dne 5. května 2020 informovaly dánské orgány Komisi o svém záměru prodloužit platnost stávajícího opatření do 17. června 2027. Další informace byly poskytnuty dopisem ze dne 16. února 2021.

Záměrem dánských orgánů je pokračovat u pobřežní elektřiny v uplatňování snížené sazby spotřební daně ve výši 0,4 øre/kWh (cca 0,535 EUR/MWh 4 ). V době podání žádosti byla navrhovaná sazba daně v souladu s minimální sazbou daně z elektřiny pro obchodní účely stanovenou ve směrnici 2003/96/ES. Článek 13 směrnice stanoví pro členské státy, které nepřijaly euro, přípustnou odchylku ve výši 5 %.

Připomíná se, že článek 13 směrnice o zdanění energie ukládá členským státům povinnost jednou ročně zkontrolovat, zda jsou daňové sazby vyjádřené v národních měnách v souladu s minimálními sazbami stanovenými ve směrnici. Tento postup se provádí s použitím směnných kurzů zveřejněných v Úředním věstníku Evropské unie v první pracovní den měsíce října. Členské státy mohou zachovat úroveň zdanění platnou v okamžiku roční úpravy, pouze pokud by přepočet částky zdanění vyjádřené v národní měně na euro nezpůsobil nárůst zdanění vyšší než o 5 % nebo 5 EUR, podle toho, která z částek je nižší.

Požadovaná doba platnosti odchylky je od 18. června 2021 do 17. června 2027, navazuje tak na stávající odchylku a je v rámci maximální doby povolené podle článku 19 směrnice o zdanění energie.

Cílem snížení daně je podpořit využívání pobřežní elektřiny. Využívání uvedeného druhu elektřiny se považuje za environmentálně méně škodlivý způsob uspokojování energetických potřeb plavidel v kotvištích přístavů ve srovnání se spalováním ropných paliv na těchto plavidlech. Toto opatření sníží emise látek znečišťujících ovzduší z plavidel v kotvištích.

Snížení zahrnuje snížení energetické daně, která se vztahuje na pobřežní elektřinu, z jinak použitelné úrovně 89,2 øre/kWh (sazba z roku 2020) na 0,4 øre/kWh.

Na druhé straně musí členské státy podle čl. 14 odst. 1 písm. c) směrnice o zdanění energie osvobodit od daně energetické produkty používané k výrobě elektřiny a elektřinu vyrobenou na palubě lodí v kotvištích přístavů. Podle čl. 15 odst. 1 písm. f) směrnice mohou rovněž osvobodit od daně elektřinu vyrobenou na palubě lodí pro plavbu po vnitrozemských vodách. Dánsko potvrdilo, že toto volitelné osvobození provedlo.

Plavidla však nemají povinnost pobřežní elektřinu používat.

Zdanění elektřiny se řídí směrnicí 2003/96/ES, zejména článkem 10. V čl. 14 odst. 1 písm. c) je stanoveno povinné osvobození od daně u energetických produktů pro plavbu a u elektřiny vyráběné na palubě plavidel. Články 5, 15 a 17 stanoví možnost členských států uplatňovat rozlišené sazby daně, včetně osvobození od daně a jejího snížení, na určitá použití elektřiny. Tato ustanovení však explicitně nestanoví snížení daně u pobřežní elektřiny.

Opatření představuje státní podporu a spadá do působnosti právních předpisů EU týkajících se tohoto tématu, zejména nařízení Komise 651/2014/EU 5 .

Posouzení opatření podle článku 19 směrnice 2003/96/ES

V čl. 19 odst. 1 prvním pododstavci směrnice se uvádí:

Kromě ustanovení předchozích článků, zejména článků 5, 15 a 17, může Rada jednomyslně na návrh Komise povolit kterémukoli členskému státu, aby zavedl další osvobození od daně nebo snížení z důvodů některé zvláštní politiky.

Předmětným snížením daně sledují dánské orgány cíl, kterým je podpora environmentálně méně škodlivého způsobu uspokojování energetických potřeb lodí v kotvištích přístavů, potažmo zlepšení kvality místního ovzduší. Komise již využívání pobřežní elektřiny jakožto alternativy k výrobě elektřiny na palubě plavidel v kotvištích doporučila, a příslušné výhody pro životní prostředí tak uznala 6 .

Možnost zavedení příznivého daňového zacházení s pobřežní elektřinou lze podle článku 19 směrnice zvažovat, neboť jeho účelem je umožnit členským státům, aby zavedly další osvobození od daně nebo snížení z důvodů některé zvláštní politiky.

Dánsko požádalo, aby se opatření uplatňovalo po maximální délku období podle čl. 19 odst. 2, tj. šest let. Doba uplatňování odchylky by měla být v zásadě dostatečně dlouhá, aby provozovatele přístavů a poskytovatele elektřiny neodradila od pokračujících či nových potřebných investic do zařízení pro pobřežní elektřinu. Toto období poskytne právní jistotu rovněž provozovatelům lodí, kteří si musí naplánovat investice do palubního zařízení.

Pravidla státní podpory

Snížená sazba daně ve výši 0,4 øre/kWh (přibližně 0,535 EUR/MWh 9 ), kterou mají v úmyslu uplatňovat dánské orgány, byla v době podání žádosti v souladu s minimální sazbou daně z elektřiny pro obchodní účely stanovenou ve směrnici 2003/96/ES.

Zdá se tedy, že opatření spadá pod článek 44 nařízení Komise č. 651/2014/EU, ve kterém jsou stanoveny podmínky, za nichž může být podpora v podobě úlev na ekologických daních podle směrnice 2003/96/ES vyňata z oznamovací povinnosti v rámci pravidel státní podpory. V této fázi však nelze určit, zda jsou splněny všechny podmínky stanovené v uvedeném nařízení, a návrh prováděcího nařízení Rady nepředjímá povinnost členského státu zajistit soulad s pravidly státní podpory, v případě vyňaté podpory zejména podle nařízení Komise (EU) č. 651/2014.

Politika v oblasti životního prostředí a změny klimatu

Požadované opatření se týká především politiky EU v oblasti životního prostředí a změny klimatu. Jelikož pomůže omezit spalování ropných paliv na palubách plavidel v přístavech, přispěje k plnění cíle spočívajícího ve zlepšení kvality místního ovzduší a snížení hladiny hluku. Článek 13 směrnice 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší 10 členským státům ukládá zajistit, aby hodnoty některých látek znečišťujících ovzduší nepřekračovaly limitní hodnoty a aby byly dodržovány cílové hodnoty a další normy kvality ovzduší stanovené v uvedené směrnici. Po členských státech se tedy vyžaduje, aby v příslušných případech hledaly řešení problémů, jako jsou emise z lodí v kotvištích přístavů, a lze předpokládat, že v přístavech s těmito problémy je používání pobřežní elektřiny podporováno jako součást celkové strategie pro kvalitu ovzduší. Používání pobřežní elektřiny se rovněž podporuje podle směrnice (EU) 2016/802 11 , která upravuje obsah síry v lodních palivech. Přispělo by to rovněž ke splnění požadavků týkajících se ukládání dusíku podle směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. V tomto ohledu dánské orgány očekávají, že místní emise látek znečišťujících ovzduší (NOx, SOx, PM10, PM2,5) z výroby elektřiny na palubě výletních lodí by se mohly významně snížit, a to až o 90 % vzhledem k tomu, že některé pomocné a záložní energetické systémy nelze vypnout.

Energetická politika

Opatření je v souladu se směrnicí 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva 12 , která se týká problematiky instalace zařízení pro pobřežní elektřinu v přístavech, kde je po takových zařízeních poptávka a náklady nejsou s ohledem na přínosy, včetně přínosů pro životní prostředí, nepřiměřené. Bylo též uznáno jako cíl společného zájmu pro poskytování státní podpory podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU 13 .

Zde je třeba připomenout, že významným důvodem nepříznivého soutěžního postavení pobřežní elektřiny je skutečnost, že její alternativa, tj. elektřina vyráběná na palubě plavidel v době, kdy se nacházejí v námořních přístavech, je v současnosti od daně zcela osvobozena: od daně jsou osvobozena nejen ropná paliva spalovaná pro výrobu elektřiny, což odpovídá běžné situaci podle čl. 14 odst. 1 písm. a) směrnice 2003/96/ES, ale i samotná elektřina vyráběná na palubě plavidel (viz čl. 14 odst. 1 písm. c) směrnice 2003/96/ES). Ačkoliv posledně uvedenou výjimku lze stěží pokládat za opatření, které je v souladu s environmentálními cíli Unie, je odrazem praktických aspektů. Zdanění elektřiny vyráběné na palubě by totiž vyžadovalo prohlášení majitele lodi (který je často usazen ve třetí zemi) nebo jejího provozovatele o množství spotřebované elektřiny. V prohlášení by musel být navíc uveden podíl elektřiny spotřebované v teritoriálních vodách členského státu, v němž má být daň uhrazena. To by znamenalo obrovskou administrativní zátěž pro majitele lodí, kteří by museli takováto prohlášení vydávat pro každý členský stát, jehož teritoriálních vod se to týká. Za této situace může být odůvodněné nepenalizovat méně znečišťující alternativu v podobě pobřežní elektřiny tím, že se Dánsku povolí uplatňovat nižší sazbu daně.

Dopravní politika

Toto opatření je v souladu s doporučením Komise 2006/339/ES o podpoře využívání pobřežní elektrické energie loděmi v kotvištích přístavů Unie 14 a se sdělením Komise „Strategické cíle a doporučení pro politiku EU v oblasti námořní dopravy“ 15 .

Vnitřní trh a spravedlivá hospodářská soutěž

Z hlediska vnitřního trhu a spravedlivé hospodářské soutěže dané opatření pouze omezuje narušení daňového režimu, které v současnosti existuje mezi oběma konkurenčními zdroji elektřiny pro lodě v kotvištích, tj. mezi výrobou elektřiny na palubě a pobřežní elektřinou, a které je způsobeno osvobozením lodních ropných paliv od daně.

Dánské orgány nezaznamenaly významné změny ve výběru přístavů majiteli lodí v souvislosti s dostupností zařízení pro pobřežní elektřinu. V současnosti pobřežní elektřinu využívají především trajekty a rybářská plavidla. Kromě toho dánské orgány uvádějí, že do určité míry používají pobřežní elektřinu i nákladní lodě, zejména když jsou v přístavu po delší dobu. Dánské orgány uvádějí, že v dánských přístavech dosud neexistují zařízení pro velké lodě, například výletní nebo kontejnerové, které využívají pobřežní elektřinu.

Vzhledem k tomu, že tento režim sníží náklady lodí, ovlivní obchod mezi členskými státy. Dopady se však odhadují jako minimální, neboť o tom, zda lodě budou kotvit v dánských přístavech, rozhoduje přání cestujících a místo určení nákladu.

Dánské orgány navíc považují režim za neutrální z hlediska hospodářské soutěže, jelikož přístup k pobřežní elektřině bude otevřen všem plavidlům, která splňují výše uvedené podmínky a zakotví v dánských přístavech, bez ohledu na to, pod jakou vlajkou plují, aniž by to vedlo k výhodnějšímu daňovému zacházení s vnitrostátními hospodářskými subjekty ve srovnání s jejich konkurenty z jiných členských států EU.

Omezení uplatňování snížené sazby daně na dodávky pobřežní elektřiny o minimálním napětí 380 V by mohlo být považováno za narušení trhu. V praxi však není komerčním plavidlům dodávána pobřežní elektřina o napětí menším než 380 V, elektřina o tomto napětí se dodává pouze malým rekreačním plavidlům.

Co se týká hospodářské soutěže mezi přístavy, lze očekávat, že případný dopad na obchod mezi členskými státy, jenž by mohl vzniknout, pokud by plavidla kvůli možnosti spotřebovávat pobřežní elektřinu se sníženou sazbou daně změnila své trasy, bude zanedbatelný. V situaci, kdy (jak bylo uvedeno výše) se navzdory snížení daně používání pobřežní elektřiny přinejmenším v krátkodobém horizontu pravděpodobně nestane hospodárnějším než výroba elektřiny na palubě, je nepravděpodobné i to, že by uvedené snížení daně u pobřežní elektřiny významně narušilo hospodářskou soutěž mezi přístavy tím, že plavidla přiměje ke změně trasy podle dostupnosti této možnosti.

Vzhledem k časovému rámci, po který se navrhuje prodloužit povolení uplatňovat sníženou sazbu daně, je nepravděpodobné, že se analýza provedená v předchozích odstavcích změní před datem skončení platnosti opatření, nedojde-li k významným změnám stávajícího rámce a situace.

Článek 19 směrnice Rady 2003/96/ES.

Oblast nepřímých daní, na niž se vztahuje článek 113 Smlouvy o fungování EU, nespadá sama o sobě do výlučné pravomoci Evropské unie ve smyslu článku 3 uvedené smlouvy.

Podle článku 19 směrnice 2003/96/ES však zavedení dalšího osvobození od daně nebo snížení daně ve smyslu uvedeného ustanovení může členskému státu v rámci sekundárního práva na základě výlučné pravomoci povolit pouze Rada. Členské státy tedy nemohou Radu nahradit. V důsledku toho se zásada subsidiarity na toto prováděcí rozhodnutí nevztahuje. Protože tento akt nepředstavuje návrh legislativního aktu, neměl by být navíc podle Protokolu č. 2 připojeného ke Smlouvám předán vnitrostátním parlamentům pro přezkum dodržování zásady subsidiarity.

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality. Snížení daně nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení uvedeného cíle.

Navrhovaným nástrojem je prováděcí rozhodnutí Rady. Článek 19 směrnice 2003/96/ES stanoví pouze tento druh opatření.

Opatření nevyžaduje hodnocení platných právních předpisů.

Tento návrh vychází z žádosti Dánska a týká se pouze tohoto členského státu.

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací.

Tento návrh se týká povolení pro jeden členský stát na základě jeho žádosti a nevyžaduje posouzení dopadů.

Z informací poskytnutých Dánskem vyplývá, že opatření bude mít omezený dopad na daňové příjmy. Přesněji se podle dánských orgánů v následujících letech na základě odhadů daňových výdajů vyplývajících z opatření očekává ztráta 15 milionů DKK ročně.

Z historických důvodů poskytuje v Dánsku plavidlům pobřežní elektřinu velký počet obchodních přístavů. Dánské orgány zaznamenaly, že několik přístavů v posledních několika letech nainstalovalo a plánuje instalovat zařízení pro větší plavidla, jako jsou trajekty zajišťující pravidelné mezinárodní a vnitrostátní linky. Totéž platí i pro výletní lodě v mezinárodní dopravě. Některé dánské přístavy rovněž zřídily mobilní pobřežní elektrárny pro nákladní lodě. Trajekty a výletní lodě potřebují k zajištění dostatečného výkonu nová zařízení infrastruktury.

Dánské orgány očekávají, že opatření bude mít výrazný pozitivní dopad na dosažení cílů země v oblasti životního prostředí, a zejména na zlepšení kvality ovzduší v souladu se směrnicí 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Využívání pobřežní elektřiny vede ke snížení emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, částic a oxidů uhlíku. Plného potenciálu opatření nebylo dosud dosaženo vzhledem k tomu, že je zapotřebí nákladného vybavení, a to jak na přístavních hrázích, tak na lodích.

Opatření nestanoví zjednodušení. Vychází ze žádosti, kterou podalo Dánsko, a týká se pouze tohoto členského státu.

Opatření nemá žádný dopad na základní práva.

Tímto opatřením nevzniká Unii žádná finanční ani administrativní zátěž. Návrh proto nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie.

Prováděcí plán není zapotřebí. Tento návrh se týká povolení k snížení daně pro jeden členský stát na základě jeho žádosti. Je navržen na omezené období do 17. června 2027. Použije se daňová sazba, která bude muset odpovídat minimální úrovni zdanění stanovené směrnicí o zdanění energie. Opatření může být vyhodnoceno v případě žádosti o prodloužení po uplynutí platnosti.

Tento návrh nevyžaduje informativní dokumenty o provádění.

Článek 1 stanoví, že Dánsko bude moci uplatňovat sníženou sazbu daně na elektřinu dodávanou přímo plavidlům v kotvištích dánských přístavů („pobřežní elektřina“), s výjimkou soukromých rekreačních plavidel. Daňová sazba musí být v souladu s minimální úrovní zdanění elektřiny pro obchodní účely stanovenou směrnicí. Elektřinu za sníženou sazbu nebude možné dodávat soukromým rekreačním plavidlům ve smyslu čl. 14 odst. 1 písm. c) druhém pododstavci směrnice 2003/96/ES.

Článek 2 stanoví, že požadované povolení se v souladu s žádostí Dánska uděluje v návaznosti na stávající prováděcí rozhodnutí Rady 2015/993/EU s účinkem od 18. června 2021 do 17. června 2027, tedy v rámci maximální lhůty šesti let povolené směrnicí.