V Bruselu dne 17.3.2021

COM(2021) 140 final

2021/0071(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení během pandemie COVID-19 státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo oprávněným bydlištěm na území členských států (digitální zelený certifikát)


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

V souladu s Úmluvou k provedení Schengenské dohody se státní příslušníci třetích zemí s oprávněným bydlištěm nebo oprávněným pobytem v některém členském státě mohou volně pohybovat po území ostatních členských států, pokud splňují určité podmínky. Z politiky Unie, díky níž se při překračování vnitřních hranic neprovádějí kontroly osob, tudíž těží nejen občané Unie, ale také státní příslušníci třetích zemí, kteří mají právo cestovat v rámci EU. Některá z omezení přijatých členskými státy za účelem omezení šíření koronaviru 2 způsobujícího těžký akutní respirační syndrom (dále jen „SARS-CoV-2“), který je příčinou onemocnění koronavirem 2019 (dále jen „COVID-19“), však měla dopad na uplatňování tohoto práva. Tato opatření často spočívala v omezeních vstupu nebo jiných specifických požadavcích na přeshraniční cestující, jako je podstoupení karantény či domácí izolace nebo podstoupení testu na infekci SARS-CoV-2 před příjezdem a/nebo po příjezdu.

Aby byl zajištěn dobře koordinovaný, předvídatelný a transparentní přístup k přijímání omezení svobody pohybu, přijala Rada dne 13. října 2020 doporučení Rady (EU) 2020/1475 o koordinovaném přístupu k omezování volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 1 , které se týká rovněž postavení státních příslušníků třetích zemí s oprávněným pobytem nebo oprávněným bydlištěm v Unii. Podle bodu 17 doporučení Rady (EU) 2020/1475 by členské státy mohly vyžadovat, aby osoby cestující z rizikových oblastí v jiném členském státě EU před příjezdem a/nebo po příjezdu podstoupily karanténu / domácí izolaci nebo test na infekci SARS-CoV-2.

Na důkaz splnění příslušných požadavků mají lidé při cestách předkládat různé druhy písemných dokumentů, jako jsou lékařská osvědčení, výsledky testů nebo prohlášení. Kvůli neexistenci standardizovaných a zabezpečených formátů vznikají jejich držitelům problémy s přijímáním těchto dokumentů v jiných členských státech a je hlášeno i předkládání padělaných nebo pozměněných dokumentů 2 . Tyto problémy, které mohou způsobit zbytečné prodlevy a překážky, budou pravděpodobně narůstat s tím, jak se stále více Evropanů nechává testovat na COVID-19 a očkovat proti tomuto viru a dostává o tom potvrzení. Evropská rada se touto záležitostí zabývá. Její členové ve svém prohlášení přijatém v návaznosti na neformální videokonference konané ve dnech 25. a 26. února 2021 3 vyzvali k pokračování práce na společném přístupu k certifikátům o očkování.

Členské státy se shodují na nutnosti používat tyto certifikáty pro lékařské účely, například z důvodu zajištění řádných návazných kroků mezi první a druhou dávkou, jakož i případných nezbytných přeočkování. Členské státy pracují na vytvoření certifikátů o očkování, často s využitím informací dostupných v imunizačních registrech.

Komise spolupracuje na přípravě interoperability certifikátů o očkování s členskými státy v rámci sítě pro elektronické zdravotnictví – dobrovolné sítě spojující vnitrostátní orgány odpovědné za elektronické zdravotnictví. Dne 27. ledna 2021 přijala síť pro elektronické zdravotnictví pokyny k potvrzení o očkování pro lékařské účely, které aktualizovala dne 12. března 2021 4 . Tyto pokyny definují ústřední prvky interoperability, zejména minimální soubor údajů pro certifikáty o očkování a jedinečný identifikátor. Síť pro elektronické zdravotnictví a Výbor pro zdravotní bezpečnost zřízený článkem 17 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU 5 rovněž pracují na společném standardizovaném souboru údajů pro certifikáty o výsledcích testů na COVID-19 6 , pokynech pro certifikáty o uzdravení a souvisejících datových souborech, jakož i na konceptu interoperability zdravotních certifikátů 7 .

Na základě dosavadní technické práce navrhuje Komise ve svém návrhu nařízení o digitálním zeleném certifikátu (COM(2021)/xxx), který se předkládá zároveň s tímto návrhem, aby byl zřízen celounijní rámec pro vydávání, ověřování a uznávání certifikátů o očkování v rámci EU jako součást „digitálního zeleného certifikátu“. Tento rámec by měl zároveň zahrnovat i další certifikáty vydané během pandemie COVID-19, konkrétně potvrzení o negativním výsledku testu na infekci SARS-CoV-2, jakož i potvrzení, že se držitel z infekce virem SARS-CoV-2 uzdravil. Tohoto interoperabilního rámce tak budou moci využít i lidé, kteří nejsou očkováni nebo dosud neměli možnost nechat se naočkovat, čímž se jim usnadní cestování. Například děti v současné době nemohou být proti onemocnění COVID-19 očkovány, ale měly by mít možnost získat certifikát o testu nebo o uzdravení (který by jejich jménem mohli obdržet jejich rodiče).

Rámec stanovený v návrhu nařízení o digitálním zeleném certifikátu (COM(2021)/xxx) se vztahuje na občany Unie a jejich rodinné příslušníky, kteří mohou být státními příslušníky třetích zemí. Cílem tohoto návrhu je zajistit, aby se týž rámec vztahoval i na ostatní státní příslušníky třetích zemí s oprávněným pobytem nebo oprávněným bydlištěm na území členského státu EU, kteří v souladu s právem Unie mohou cestovat do jiného členského státu.

Podle čl. 77 odst. 2 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále také jen „SFEU“) rozvíjí Unie politiky, které stanoví podmínky, za kterých požívají státní příslušníci třetích zemí v Unii svobody pohybu. Některá opatření přijatá členskými státy s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19 však měla dopad na svobodu pohybu v rámci Unie u státních příslušníků třetích zemí s oprávněným pobytem nebo oprávněným bydlištěm. Tato opatření mnohdy spočívají v omezení vstupu nebo v jiných zvláštních požadavcích na přeshraniční cestující, přičemž nejvíce dopadají na obyvatelstvo žijící v pohraničních oblastech a překračující hranice v rámci svého běžného pracovního života, vzdělávání, zdravotní péče, nákupů, kulturních a volnočasových aktivit. Jedná se například o požadavek podrobit se karanténě či domácí izolaci nebo se před příjezdem a/nebo po něm nechat otestovat na infekci COVID-19.

Doporučení Rady (EU) 2020/1475 stanovilo koordinovaný přístup, který se skládá z těchto klíčových bodů: uplatňování společných kritérií a prahových hodnot při rozhodování o tom, zda omezení volného pohybu zavést, vytváření map rizika přenosu onemocnění COVID-19 na základě dohodnutého barevného kódu, jež zveřejňuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) 8 , a koordinovaný přístup, pokud jde o případná opatření, která se mohou odpovídajícím způsobem uplatnit na osoby pohybující se mezi oblastmi, v závislosti na úrovni rizika přenosu v uvedených oblastech.

Dne 30. října 2020 přijala Rada doporučení Rady (EU) 2020/1632 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 v schengenském prostoru, v němž doporučila členským státům, které jsou vázány schengenským acquis, aby uplatňovaly zásady, společná kritéria, společné prahové hodnoty a společný rámec opatření stanovené v doporučení Rady (EU) 2020/1475. K zajištění interoperability různých technických řešení certifikátů o očkování, která vyvíjejí členské státy, z nichž některé již začaly přijímat potvrzení o očkování s cílem osvobodit cestující od určitých omezení, jsou zapotřebí jednotné podmínky pro vydávání, ověřování a uznávání certifikátů o očkování, testování a uzdravení v kontextu onemocnění COVID-19.

Rámec „digitálního zeleného certifikátu“, který má být vytvořen, by měl stanovit formát a obsah certifikátů o očkování, testování a uzdravení v kontextu onemocnění COVID-19. Komise rovněž navrhuje, aby rámec „digitálního zeleného certifikátu“ zajišťoval, že se certifikáty budou vydávat v interoperabilním formátu a bude možné je spolehlivě ověřit při předložení držitelem v jiných členských státech, čímž by se usnadnilo cestování po území EU.

Tyto certifikáty by měly obsahovat pouze nezbytné osobní údaje. Vzhledem k tomu, že uváděné osobní údaje zahrnují citlivé lékařské údaje, měla by se zajistit vysoká úroveň ochrany údajů a dodržování zásad minimalizace údajů. Rámec „digitálního zeleného certifikátu“ by především neměl vyžadovat, aby byla zřízena a udržována databáze na úrovni EU. Měl by naopak umožnit decentralizované ověřování digitálně podepsaných interoperabilních certifikátů.

Navrhované nařízení (EU) 2021/XXX zohledňuje probíhající úsilí na mezinárodní úrovni, například pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO) a jiných specializovaných agentur OSN, o stanovení specifikací a pokynů pro používání digitálních technologií k dokumentaci stavu očkování. Třetí země by měly být vybízeny, aby při rušení omezení u cest, které nejsou nezbytně nutné, uznávaly „digitální zelený certifikát“. Především by mohla být zajištěna interoperabilita mezi technologickými systémy zřízenými na celosvětové úrovni a systémy zřízenými pro účely tohoto nařízení k usnadnění cestování v rámci Evropské unie.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tímto návrhem nejsou dotčena schengenská pravidla, pokud jde o podmínky vstupu státních příslušníků třetích zemí. Navrhované nařízení by v žádném případě nemělo být chápáno tak, že podporuje nebo usnadňuje opětovné zavedení kontrol na vnitřních hranicích, které musí zůstat krajním opatřením, jež podléhá podmínkám stanoveným v nařízení (EU) 2016/399 (Schengenský hraniční kodex) 9 .

Návrh doplňuje další politické iniciativy přijaté během pandemie COVID-19 v oblasti volného pohybu a cestování, jako jsou doporučení Rady (EU) 2020/1475, (EU) 2021/119, (EU) 2020/912 a (EU) 2021/132, a navazuje na ně 10 . Doporučení Rady (EU) 2020/1475 popisuje zejména obecné zásady, podle nichž by se členské státy měly koordinovat při přijímání a uplatňování opatření na ochranu veřejného zdraví v reakci na pandemii COVID-19. Doporučení Rady (EU) 2020/912 uvádí třetí země, ze kterých by měly být povoleny cesty, které nejsou nezbytně nutné, jakož i funkce a potřeby, v jejichž případě jsou povoleny nezbytně nutné cesty bez ohledu na třetí zemi původu. Komise bude v nejbližší budoucnosti provádět důkladný přezkum fungování posledně zmíněného doporučení a podle vývoje v této oblasti navrhne změny.

Soulad s ostatními politikami Unie

Tento návrh je součástí balíčku opatření EU v reakci na pandemii COVID-19. Vychází zejména z předchozí technické práce v rámci Výboru pro zdravotní bezpečnost a sítě pro elektronické zdravotnictví, což je dobrovolná síť spojující orgány, které v členských státech odpovídají za elektronické zdravotnictví.

Tento návrh je v souladu s politikou Unie v oblasti přistěhovalectví státních příslušníků třetích zemí.

Stávající právní předpisy EU neobsahují žádná ustanovení o vydávání, ověřování a uznávání certifikátů potvrzujících zdravotní stav držitele, a to ani v případě, že předložení těchto certifikátů může být nezbytné ke zrušení určitých omezení práva cestovat, jež byla zavedena během pandemie. Je proto nezbytné vypracovat ustanovení, která zajistí interoperabilitu a bezpečnost těchto certifikátů.

Tento návrh zohledňuje probíhající úsilí na mezinárodní úrovni (například pod záštitou specializovaných agentur OSN včetně Světové zdravotnické organizace (WHO)) o stanovení specifikací a pokynů pro používání digitálních technologií k dokumentaci stavu očkování. Třetí země by měly být vybízeny, aby při rušení omezení u cest, které nejsou nezbytně nutné, uznávaly „digitální zelený certifikát“.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

V čl. 77 odst. 2 písm. c) SFEU se uvádí, že Unie stanoví podmínky, za kterých požívají státní příslušníci třetích zemí s oprávněným pobytem nebo oprávněným bydlištěm v Unii po krátkou dobu svobody pohybu. Použije se řádný legislativní postup.

Cílem návrhu je usnadnit státním příslušníkům třetích zemí pohyb po území EU během pandemie COVID-19 zavedením společného rámce pro vydávání a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení v kontextu onemocnění COVID-19. Státní příslušníci třetích zemí s oprávněným pobytem nebo oprávněným bydlištěm v některém z členských států, kteří mohou cestovat do ostatních členských států, by tak měli možnost prokázat, že splňují požadavky v oblasti veřejného zdraví uložené v souladu s právem Unie členským státem, do něhož přijíždějí. Cílem návrhu je rovněž zajistit, aby omezení volného pohybu, která jsou v současné době zavedena s cílem omezit šíření COVID-19, mohla být koordinovaně zrušena, jakmile bude k dispozici více vědeckých důkazů.

Tento návrh nestanoví povinnost nechat se očkovat a nezakládá ani nárok na očkování. Očkovací strategie jsou v pravomoci členských států.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Cílů tohoto nařízení, totiž usnadnění pohybu po území Unie za pandemie COVID-19 zřízením zabezpečených a interoperabilních certifikátů o stavu očkování, testování a uzdravení držitele, nemůže být uspokojivě dosaženo jednotlivými členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinků navrhované činnosti může být lépe dosaženo na úrovni Unie.

Pokud by nebylo přijato opatření na úrovni EU, členské státy by pravděpodobně zavedly různé systémy, v jejichž důsledku by se státní příslušníci třetích zemí s oprávněným pobytem nebo oprávněným bydlištěm mohli při uplatňování svého práva na volný pohyb setkávat s tím, že by jim v jiném členském státě nemusely být automaticky uznány dokumenty, které jim byly vystaveny. Zejména je nezbytné se dohodnout na technických normách, které se použijí k zajištění interoperability, zabezpečení a ověřitelnosti vydávaných certifikátů.

Proporcionalita

Opatření na úrovni EU může být při řešení výše uvedených komplikací značným přínosem a jedině tak lze vytvořit a udržet jednotný a kompatibilní rámec.

Přijetí jednostranných nebo nekoordinovaných opatření ve věci zdravotních certifikátů v souvislosti s COVID-19 může vyústit v opatření, jež by státním příslušníkům třetích zemí, kteří mají svobodu pohybu v Unii, omezila možnost cestovat.

V souladu s pravidly stanovenými v nařízení (EU) 2021/XXXX, která se v celém rozsahu vztahují na toto navrhované nařízení, by se používání tohoto nařízení mělo pozastavit, jakmile pandemie COVID-19 skončí, neboť od tohoto okamžiku již nebude důvod, aby státní příslušníci třetích zemí při cestování v rámci Unie předkládali zdravotní doklady. Zároveň však platí, že by se toto nařízení mělo znovu začít používat, pokud WHO vyhlásí další pandemii způsobenou rozšířením SARS-CoV2, jeho varianty nebo podobného infekčního onemocnění s epidemickým potenciálem.

Volba nástroje

Nařízení zajišťuje přímé, okamžité a společné provedení práva EU ve všech členských státech.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Konzultace se zúčastněnými stranami

Návrh zohledňuje pravidelné diskuse s členskými státy, odborné výměny v rámci Výboru pro zdravotní bezpečnost a sítě pro elektronické zdravotnictví, dostupné informace o vývoji epidemiologické situace a příslušné vědecké důkazy, které jsou k dispozici.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Návrh vychází z odborných diskusí ve Výboru pro zdravotní bezpečnost a síti pro elektronické zdravotnictví, z informací o epidemiologické situaci v souvislosti s pandemií COVID-19 zveřejněných ECDC a z dostupných relevantních vědeckých důkazů.

Posouzení dopadů

Vzhledem k naléhavosti situace neprovedla Komise posouzení dopadů.

Základní práva

Tento návrh počítá se zpracováním osobních údajů, včetně údajů o zdravotním stavu. Potenciálně může mít dopady na základní práva jednotlivců, zejména podle článku 7 (respektování soukromého života) a článku 8 (právo na ochranu osobních údajů) Listiny. Zpracování osobních údajů jednotlivců, včetně shromažďování a používání osobních údajů a přístupu k nim, ovlivňuje právo na soukromí a právo na ochranu osobních údajů podle Listiny. Zásah do těchto základních práv musí být odůvodněn.

Pokud jde o právo na ochranu osobních údajů včetně zabezpečení údajů, použije se nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 11 . Není stanovena žádná výjimka z režimu Unie pro ochranu údajů a členské státy musí zavést jasná pravidla, podmínky a spolehlivé záruky v souladu s pravidly EU pro ochranu údajů. Navrhované nařízení nezřizuje evropskou databázi týkající se očkování, testování nebo uzdravení v kontextu onemocnění COVID-19. Pro účely navrhovaného nařízení musí být osobní údaje zahrnuty pouze do vydaného certifikátu, který by měl být chráněn proti padělání a manipulaci.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Na financování opatření na podporu této iniciativy se bude vztahovat legislativní finanční výkaz předložený spolu s návrhem nařízení (EU) 2021/XXX.

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Nevztahuje se na tento návrh.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Článek 1 tohoto návrhu popisuje předmět navrhovaného nařízení.

Článek 2 stanoví urychlený vstup nařízení v platnost.

2021/0071 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení během pandemie COVID-19 státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo oprávněným bydlištěm na území členských států (digitální zelený certifikát)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Podle schengenského acquis se státní příslušníci třetích zemí s oprávněným bydlištěm v Unii a státní příslušníci třetích zemí, kteří oprávněně vstoupili na území některého členského státu, mohou po dobu 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů volně pohybovat na území všech ostatních členských států.

(2)Dne 30. ledna 2020 vyhlásil generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu z důvodu globální nákazy koronavirem 2 způsobujícím těžký akutní respirační syndrom (SARS-CoV-2), který způsobuje onemocnění koronavirem 2019 (COVID19). Dne 11. března 2020 dospěla WHO k závěru, že COVID-19 lze označit za pandemii.

(3)S cílem omezit šíření viru přijaly členské státy různá opatření, z nichž některá měla dopad na cesty do členských států i pohyb po jejich území, například omezení vstupu nebo požadavky na to, aby přeshraniční cestující podstoupili karanténu.

(4)Dne 13. října 2020 přijala Rada doporučení (EU) 2020/1475 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 12 .

(5)Dne 30. října 2020 přijala Rada doporučení (EU) 2020/1632 13 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 v schengenském prostoru, v němž doporučila členským státům, které jsou schengenským acquis vázány, aby uplatňovaly zásady, společná kritéria, společné prahové hodnoty a společný rámec opatření stanovené v doporučení Rady (EU) 2020/1475.

(6)Mnoho členských států již zahájilo nebo plánuje zahájit iniciativy na vydávání certifikátů o očkování. Aby se však účinně uplatnily při přeshraničním pohybu v rámci Unie, musí být tyto certifikáty plně interoperabilní, zabezpečené a ověřitelné. Je nezbytné, aby se členské státy společně dohodly na obsahu, formátu a technických normách těchto certifikátů a zásadách jejich používání.

(7)Již nyní některé členské státy osvobozují očkované osoby od určitých cestovních omezení. Pokud členské státy uznají potvrzení o očkování, aby mohly zrušit omezení cestování zavedená v souladu s právem Unie s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19, např. požadavky podstoupit karanténu, domácí izolaci či test na infekci SARS-CoV-2, měly by být povinny uznat za týchž podmínek platné certifikáty o očkování vydané jinými členskými státy v souladu s navrhovaným nařízením o digitálním zeleném certifikátu (COM(2021)/xxx. Uznání by mělo probíhat za týchž podmínek, což znamená například, že považuje-li členský stát za dostačující podání jediné dávky očkovací látky, měl by je považovat za dostačující i v případě držitelů certifikátu o očkování, v němž je zaznamenáno podání jedné dávky téže očkovací látky. Z důvodů veřejného zdraví by se tato povinnost měla týkat pouze osob, kterým byly podány očkovací látky proti COVID-19 s registrací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 14 . Členským státům by to nemělo nijak bránit v rozhodnutí, že budou uznávat certifikáty o očkování vydané pro jiné očkovací látky proti COVID-19, například očkovací látky, kterým příslušný orgán členského státu udělil registraci podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES 15 , očkovací látky, jejichž distribuce byla povolena dočasně podle čl. 5 odst. 2 uvedené směrnice, nebo očkovací látky, které byly zařazeny na seznam WHO k nouzovému použití. Nařízení (EU) 2021/xxxx ze dne xx xx 2021 stanoví rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení v kontextu onemocnění COVID-19 za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19. Vztahuje se na občany Unie a státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů Unie.

(8)V souladu s články 19, 20 a 21 Úmluvy k provedení Schengenské dohody se mohou státní příslušníci třetích zemí, na něž se vztahují tato ustanovení, volně pohybovat na území ostatních členských států.

(9)Aby se státním příslušníkům třetích zemí, kteří mají právo pohybovat se na území členských států, usnadnilo uplatňování tohoto jejich práva, měl by se rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení v kontextu onemocnění COVID-19 stanovený nařízením (EU) 2021/xxxx vztahovat rovněž na státní příslušníky třetích zemí, na něž se uvedené nařízení dosud nevztahuje, a to za předpokladu, že mají na území některého z členských států oprávněný pobyt nebo bydliště a mohou v souladu s právem Unie cestovat do jiných členských států.

(10)Aby se certifikáty účinně uplatnily při přeshraničních cestách, musí být plně interoperabilní.

(11)Toto nařízení by nemělo být chápáno tak, že usnadňuje nebo podporuje přijímání omezení volného pohybu nebo omezení jiných základních práv, která byla zavedena v reakci na pandemii. Případnou potřebou ověření certifikátů stanovených nařízením (EU) 2021/xxx navíc nelze nijak odůvodnit dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Kontroly na vnitřních hranicích by měly zůstat krajním opatřením, jež podléhá zvláštním pravidlům stanoveným v nařízení (EU) 2016/399 (Schengenský hraniční kodex) 16 .

(12)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(13)Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES 17 ; Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Ačkoli toto nařízení není pro Irsko použitelné, v zájmu usnadnění cestování v Unii by Irsko rovněž mohlo státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným bydlištěm nebo oprávněným pobytem na jeho území vydávat certifikáty splňující stejné požadavky, jaké se vztahují na digitální zelený certifikát, a členské státy by je mohly uznávat. Stejně tak by Irsko mohlo uznávat certifikáty vydané členskými státy státním příslušníkům třetích zemí, kteří mají na jejich území oprávněné bydliště nebo oprávněný pobyt.

(14)Pokud jde o Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko, představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2011.

(15)Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě C rozhodnutí Rady 1999/437/ES 18 .

(16)Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě C rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí 2008/146/ES 19 .

(17)Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě C rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí 2011/350/EU 20 .

(18)V souladu s článkem 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 21 byli konzultováni evropský inspektor ochrany údajů a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů, kteří vydali své stanovisko dne [...],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Členské státy použijí pravidla stanovená v nařízení (EU) 2021/XXXX [nařízení o digitálním zeleném certifikátu] na ty státní příslušníky třetích zemí, kteří nespadají do působnosti uvedeného nařízení, ale kteří mají na jejich území oprávněné bydliště nebo pobyt a mohou v souladu s právem Unie cestovat do jiných členských států.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda    předseda/předsedkyně

(1)    Úř. věst. L 337, 14.10.2020, s. 3.
(2)     https://www.europol.europa.eu/early-warning-notification-illicit-sales-of-false-negative-covid-19-test-certificates  
(3)    Prohlášení SN 2/21.
(4)     https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/ehealth/docs/vaccination-proof_interoperability-guidelines_en.pdf  
(5)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1).
(6)    K dispozici na adrese https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/preparedness_response/docs/covid-19_rat_common-list_en.pdf  
(7)    K dispozici na adrese https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/ehealth/docs/trust-framework_interoperability_certificates_en.pdf  
(8)     https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/situation-updates/weekly-maps-coordinated-restriction-free-movement  
(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).
(10)    Doporučení Rady (EU) 2021/119, ze dne 1. února 2021, kterým se mění doporučení (EU) 2020/1475 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 (Text s významem pro EHP), (Úř. věst. L 36, 2.2.2021, s. 1) a doporučení Rady (EU) 2021/132 ze dne 2. února 2021, kterým se mění doporučení (EU) 2020/912 o dočasném omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, a o možném zrušení tohoto omezení (Úř. věst. L 41, 4.2.2021, s. 1).
(11)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(12)    Úř. věst. L 337, 14.10.2020, s. 3.
(13)    Doporučení Rady (EU) 2020/1632 ze dne 30. října 2020 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 v schengenském prostoru (Úř. věst. L 366, 4.11.2020, s. 25).
(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1).
(15)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).
(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).
(17)    Rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).
(18)    Rozhodnutí Rady ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).
(19)    Rozhodnutí Rady ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).
(20)    Rozhodnutí Rady ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).
(21)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).