EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 12.1.2021

COM(2021) 4 final

2021/0001(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve Smíšeném výboru EHP zřízeném Dohodou o Evropském hospodářském prostoru ke změně kapitoly IIa a příloh I a II protokolu 10 k Dohodě o EHP o zjednodušení kontrol a formalit při přepravě zboží

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.Předmět návrhu

Tento návrh se týká rozhodnutí, kterým se stanoví postoj, jenž má být jménem Unie zaujat ve Smíšeném výboru EHP v souvislosti se zamýšleným přijetím změny protokolu 10 k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Evropským hospodářským prostorem (dále jen „Dohoda o EHP“) o zjednodušení kontrol a formalit při přepravě zboží a o celně bezpečnostních opatřeních a platí pouze pro Evropskou unii a Norsko.

2.Souvislosti návrhu

2.1.Změna protokolu o zjednodušení kontrol a formalit při přepravě zboží a o celně bezpečnostních opatřeních

Protokol o zjednodušení kontrol a formalit při přepravě zboží a o celně bezpečnostních opatřeních (dále jen „protokol“) upouští od povinnosti obchodníků poskytovat celním orgánům vstupní souhrnné celní prohlášení před dovozem a vývozem v rámci dvoustranného obchodu mezi EU a Norskem. V rámci obchodu se třetími zeměmi Norsko uplatňuje celně bezpečnostní opatření rovnocenná opatřením v EU. Protokol vstoupil v platnost dne 1. července 2009 a zajistil jak plynulé obchodní toky mezi Norskem a EU, tak i vysokou úroveň bezpečnosti v dodavatelském řetězci.

V současné době má každá strana svůj vlastní systém pro správu vstupních souhrnných celních prohlášení (v EU je to systém kontroly při dovozu (ICS)), ale mezi oběma systémy neexistuje žádné propojení.

Komise vede od roku 2016 předběžná jednání s cílem aktualizovat právní předpisy dohody a začlenit do ní budoucí účast Norska v novém programu EU pro celní bezpečnost a zabezpečení před příchodem zboží, systému kontroly při dovozu 2 podle kodexu (ICS2), což je centralizovaný systém.

Celní kodex Unie stanoví opatření zahrnutá do nového projektu ICS2, který podstatně změní předběžné celní operace pro náklad pro zboží vstupující na území EU a celkový společný rámec pro řízení rizik. Nový program reorganizuje stávající proces, pokud jde o IT, právní předpisy, řízení rizik v oblasti cel a celní kontroly, jakož i obchodně-provozní aspekty. Bude shromažďovat údaje o veškerém zboží vstupujícím na území EU již před jeho vstupem. Hospodářské subjekty budou muset do systému ICS2 ohlašovat údaje o bezpečnosti a zabezpečení prostřednictvím vstupního souhrnného celního prohlášení. Povinnost začít podávat uvedená prohlášení nebude pro všechny hospodářské subjekty stejná. Bude záviset na druhu služeb, které v rámci mezinárodního pohybu zboží poskytují, a je navázána na tři termíny spuštění vydání systému ICS2 (15. března 2021, 1. března 2023, 1. března 2024). Předběžné informace o nákladu a analýza rizik umožní včasné rozpoznání hrozeb a pomohou celním orgánům zasáhnout v nejvhodnějším bodě dodavatelského řetězce.

Systém ICS2 proto představuje klíčový celní nástroj EU pro zlepšení řízení hraničních kontrol týkajících se bezpečnosti a zabezpečení při vstupu, jenž podporuje program EU pro celní bezpečnost a zabezpečení před vstupem zboží. Za účelem zachování stejné úrovně bezpečnosti na vnějších hranicích Norsko souhlasilo, že se k projektu ICS2 připojí a uvede jej do provozu do spuštění prvního vydání systému ICS dne 15. března 2021. Tato ustanovení se rovněž rovnocenným způsobem použijí na podobné změny dohody o celní bezpečnosti mezi EU a Švýcarskem.

Navrhované změny dohody jsou výsledkem jednání mezi EU, Švýcarskem a Norskem, která byla zahájena v listopadu 2019 a skončila v říjnu 2020. Změny kapitoly IIa protokolu jsou určeny k zohlednění vývoje příslušných právních předpisů EU také v oblasti oprávněných hospodářských subjektů a rámce řízení a analýzy rizik. To zajistí rovnocennou úroveň bezpečnosti na vnějších hranicích a zlepší bezpečnost a zabezpečení prostoru společné bezpečnosti.

Dohoda bude zahrnovat rovněž finanční ujednání (hlava III přílohy I), jež se týká nákladů na vývoj a provozování systému ICS2 Norskem, a podrobné údaje o funkcích ICS2, které jsou popsané v technických opatřeních (hlava II přílohy I).

2.2.Smíšený výbor EHP

Smíšený výbor EHP byl zřízen článkem 92 Dohody o EHP. Smíšený výbor EHP se skládá ze zástupců smluvních stran a může přijímat rozhodnutí na základě dohody mezi EU na jedné straně a jednotně vystupujícími státy ESVO na straně druhé.

Smíšený výbor se schází v zásadě nejméně jednou za měsíc a jeho odpovědností je zajistit účinné provádění a fungování dohody. Za tímto účelem zajišťuje výměnu názorů a informací a přijímá rozhodnutí v případech stanovených v dohodě a souvisejících s jejími protokoly. Protokol 10 může být v této souvislosti změněn rozhodnutím Smíšeného výboru EHP v souladu s čl. 93 odst. 2 a články 99, 100, 102 a 103 dohody.

Aby byla zajištěna právní jistota a jednotnost v rámci EHP, měl by Smíšený výbor EHP přijmout rozhodnutí o změně protokolu s cílem zohlednit vývoj právních předpisů Unie. Tyto změny by se měly uplatňovat současně se změnami zavedenými v právních předpisech Unie a při dodržení vnitřních postupů smluvních stran.

2.3.Zamýšlený akt Smíšeného výboru

Smíšený výbor přijme na svém příštím zasedání nebo formou výměny dopisů rozhodnutí o změně protokolu (dále jen „zamýšlený akt“).

Účelem zamýšleného aktu je zajistit nejvyšší úroveň bezpečnosti a kontroly u zboží překračujícího hranice a vstupujícího na celní území EU a Norska.

Zamýšlený akt se stane pro obě strany závazným v souladu s článkem 104 dohody, který stanoví, že „v případech uvedených v této dohodě se rozhodnutí přijatá Smíšeným výborem EHP stávají pro smluvní strany závazná okamžikem jejich vstupu v platnost, nestanoví-li zmíněná rozhodnutí jinak; smluvní strany přijmou nezbytná opatření, aby zajistily jejich provedení a uplatňování.“

Podle článku 103 dohody „nedojde-li po uplynutí lhůty šesti měsíců od rozhodnutí Smíšeného výboru EHP k tomuto oznámení, použije se rozhodnutí Smíšeného výboru EHP prozatímně, dokud nebudou splněny ústavní požadavky, ledaže smluvní strana oznámí, že k tomuto prozatímnímu použití nemůže dojít. V takovém případě nebo oznámí-li smluvní strana, že rozhodnutí Smíšeného výboru EHP neratifikovala, nabude pozastavení uvedené v čl. 102 odst. 5 účinku jeden měsíc po tomto oznámení, ale v žádném případě přede dnem, kdy je daný akt Společenství proveden ve Společenství.“

3.Postoj, který má být zaujat jménem Unie

3.1.Obecný přehled týkající se protokolu 10

Protokol, který byl v roce 2009 změněn rozhodnutím Smíšeného výboru EHP 1 , zdůrazňuje zvláštní dvoustranné obchodní vztahy mezi EU a Norskem a silný oboustranný zájem na provádění rovnocenných celně bezpečnostních opatření. Protokol 10 k dohodě byl ve společném zájmu Evropského společenství a států ESVO změněn, aby nedocházelo ke zbytečným omezením a aby mohl být stanoven soubor ustanovení zavádějících rovnocenná celně bezpečnostní opatření pro přepravu zboží pocházejícího z třetích zemí a směřujícího do třetích zemí.

Protokol je založen na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, a na těchto prováděcích aktech a aktech v přenesené pravomoci:

–prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447, včetně příslušného sloupce v příloze B,

–prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2089, které zahrnuje povinnosti stran, pokud jde o ochranu a správu údajů,

–prováděcí rozhodnutí Komise o pracovním programu,

–nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, včetně příslušných sloupců v příloze B.

Za účelem posílení bezpečnosti mezinárodního obchodu se zbožím zavedla EU v roce 2006 nová opatření s cílem zajistit vyšší standardy celních kontrol (IP/06/1821). Ty zahrnují pravidla a lhůty pro obchodníky pro předkládání informací o zboží předtím, než je dovezeno do EU nebo vyvezeno z EU (elektronická vstupní a výstupní prohlášení), systém EU pro analýzu a řízení rizik a systém na podporu oprávněných hospodářských subjektů EU. EU a Norsko se rovněž dohodly na práci na společném rámci pro řízení rizik, včetně případné výměny informací týkajících se rizik.

V souvislosti s vývojem tohoto společného rámce pro zdokonalené celní kontroly a po modernizaci celní unie a jejích právních předpisů byla dohoda změněna. To by mělo zajistit nejvyšší úroveň bezpečnosti a kontrol v souvislosti se zbožím překračujícím hranice a vstupujícím na celní území EU a Norského království.

3.2.Navrhované změny protokolu v souvislosti s účastí Norska v programu ICS2

Program ICS2 je první obrannou linií z hlediska ochrany vnitřního trhu a občanů EU. Prostřednictvím zdokonalených celně bezpečnostních procesů založených na údajích podporuje účinné celní kontroly založené na rizicích a zároveň usnadňuje volný tok zákonného obchodu přes vnější hranice EU.

Tento program pomůže zřídit integrovaný přístup EU k posílení rámce pro řízení rizik v oblasti cel. Jedná se o klíčový přínos celního kodexu Unie a strategie pro řízení rizik v oblasti cel, který je v souladu s akčním plánem přijatým Radou v roce 2014 a s cíli Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové spočívajícími v posunutí celní unie na vyšší úroveň.

Jako systém pro zpracování předběžných informací o nákladu bude systém ICS2 shromažďovat údaje o veškerém zboží vstupujícím na území EU již před jeho příchodem. Hospodářské subjekty budou muset do systému ICS2 poskytovat údaje o bezpečnosti a zabezpečení prostřednictvím tzv. vstupního souhrnného celního prohlášení. Povinnost začít podávat tato prohlášení nebude pro všechny hospodářské subjekty stejná. Bude záviset na typu služeb, které hospodářské subjekty v rámci mezinárodního pohybu zboží poskytují, a je navázána na tři data spuštění vydání systému ICS2 (15. března 2021, 1. března 2023, 1. března 2024).

Norsko potvrdilo svou účast v systému kontroly při dovozu 2 podle kodexu (ICS2) dne 7. října 2020, díky čemuž se tato partnerská země může účastnit společného rámce ICS2, který bude spuštěn dne 15. března 2021.

Účast v programu systému ICS2 vyžaduje technické a finanční úpravy ve vztahu k dohodě, a zejména změny, které odrážejí modernizaci celní unie a jejích právních předpisů.

3.3.Navrhované právní změny protokolu v souvislosti s modernizací celního kodexu Unie

Hlavní změny obsažené v návrhu změněného protokolu vycházejí především z nařízení (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, a z jeho prováděcího aktu, nařízení (EU) 2015/2447, a aktu v přenesené pravomoci, nařízení (EU) 2015/2446. Těmito změnami bude znění protokolu uvedeno do souladu s nejaktuálnějšími právními předpisy EU týkajícími se celně bezpečnostních opatření, vstupních a výstupních souhrnných prohlášení, vývoje příslušných elektronických systémů a jejich uvedení do provozu, oprávněných hospodářských subjektů, společných procesů analýzy rizik a rámce pro řízení rizik v souladu s nejaktuálnějšími právními předpisy týkajícími se ochrany osobních údajů.

Jako základ pro hlavní změny protokolu byly použity tyto právní texty:

–nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie:

·článek 46 týkající se řízení rizik a celních kontrol,

·článek 127 týkající se příslušných ustanovení pro podání vstupního souhrnného celního prohlášení: forma a obsah, používání elektronických systémů, podávání a upuštění od povinnosti, lhůty, registrace, podávající osoby, analýza rizik souvisejících s bezpečností a zabezpečením, podání více osobami,

·článek 128 o analýze rizik,

·čl. 6 odst. 1, články 12, 16, 46, 47 a články 127 až 133 stanoví právní základ pro vývoj systému ICS2 a jeho uvedení do provozu,

–prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu,

–nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (ve znění platném ke dni 16. července 2020):

·články 104, 106, 112, 113 a 113a týkající se vstupního souhrnného celního prohlášení,

·příloha B týkající se požadavků na údaje,

–prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 (ve znění platném ke dni 20. července 2020):

·článek 24 týkající se souladu oprávněných hospodářských subjektů s předpisy, který nahrazuje stávající článek 2 přílohy II dohody,

·články 182, 183, 184, 185, 186, 188 a 189 týkající se vstupního souhrnného celního prohlášení,

·příloha B týkající se struktury a formátu údajů.

Nejaktuálnější změny přílohy B nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 a přílohy B prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 zatím nebyly formálně přijaty. V navrhované změně této dohody byl proto ponechán zástupný znak pro aktualizaci poznámek pod čarou po zveřejnění změn (viz článek 2 přílohy I změněného protokolu).

Změna článku 24 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 byla přijata Výborem pro celní kodex Evropské komise dne 28. září 2020. Datum zveřejnění změny nebylo dosud stanoveno.

3.4.Navrhované strukturální změny protokolu

Z hlediska struktury změněného protokolu bylo třeba rozdělit do dvou různých hlav oddíly týkající se vstupu zboží (hlava I) a jeho výstupu (hlava IV) v příloze I o vstupních a výstupních souhrnných celních prohlášeních, převážně vzhledem k podrobnějším ustanovením týkajícím se vstupních souhrnných celních prohlášení a systému ICS2.

V souladu s odůvodněním této strukturální revize přílohy I byly vypracovány dvě nové hlavy, které se týkají:

–hlava II: technických opatření pro systém kontroly při dovozu 2,

–hlava III: finančních ujednání pro systém kontroly při dovozu 2.

3.5.Postoj, který má Unie zaujmout

Článek 92 dohody stanoví, že smluvní strany ve Smíšeném výboru EHP konzultují každý bod vyplývající z této dohody. Smluvní strany mají spolupracovat v dobré víře s cílem usnadnit na konci procesu rozhodování ve Smíšeném výboru EHP. Smíšený výbor EHP zřízený podle Dohody o EHP by měl za tímto účelem přijmout rozhodnutí, kterým se schvaluje změna kapitoly IIa a příloh I a II protokolu 10. To se provádí rozhodnutím Smíšeného výboru EHP na zasedání Smíšeného výboru EHP, na kterém je EU zastupovanou stranou.

Postoj, který má EU zaujmout ve Smíšeném výboru EHP, by měl být stanoven rozhodnutím Rady na základě návrhu Komise.

Na základě vzájemné shody budou smluvní strany následně provádět pozměněný protokol.

4.Právní základ

4.1.Procesněprávní základ

4.1.1.Zásady

Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie zavádí rozhodnutí, jimiž se stanoví „postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody“.

Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty, které mají právní účinky na základě pravidel mezinárodního práva, jimiž se dotyčný orgán řídí. 2

4.1.2.Uplatnění na stávající případ

Smíšený výbor EHP je orgán zřízený dohodou, konkrétně Dohodou o EHP.

Akt, který má Smíšený výbor EHP přijmout, představuje akt s právními účinky.

Zamýšlený akt nedoplňuje ani nepozměňuje institucionální rámec dotyčné dohody.

Právním základem navrhovaného rozhodnutí je proto čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU se zohledněním čl. 1 odst. 2 nařízení Rady č. 2894/94 o některých prováděcích pravidlech k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru, který stanoví, že „Komise přijme postoj Společenství k rozhodnutím Smíšeného výboru EHP, která pouze rozšiřují akty Společenství na EHP, s výhradou jakýchkoli potřebných technických úprav.“

4.2.Hmotněprávní základ

4.2.1.Zásady

Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU a čl. 1 odst. 2 nařízení Rady č. 2894/94 závisí v první řadě na cíli a obsahu zamýšleného aktu o prováděcích pravidlech k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru, v souvislosti s nímž se postoj jménem Unie zaujímá. Sleduje-li zamýšlený akt dvojí účel nebo má-li dvě složky a lze-li jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek identifikovat jako hlavní, zatímco druhý účel či druhá složka je pouze vedlejší, musí být rozhodnutí přijaté podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU založeno na jediném hmotněprávním základu, a sice na tom, který si žádá hlavní nebo převažující účel či složka.

4.2.2.Uplatnění na stávající případ

Hlavní cíl a obsah zamýšleného aktu se týkají společné obchodní politiky.

Hmotněprávním základem návrhu rozhodnutí je tudíž čl. 207 odst. 4 Smlouvy o fungování EU

4.3.Závěr

Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měl být čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU a čl. 1 odst. 2 nařízení Rady č. 2894/94.

5.Rozpočtové důsledky

Navrhované změny týkající se změny dohody o celně bezpečnostních opatřeních vycházejí ze skutečnosti, že Norsko se připojí k programu ICS2 od jeho prvního vydání dne 15. března 2021. Další vydání budou spuštěna v letech 2023 a 2024.

Tím pro Norsko vznikají rozpočtové důsledky. Rozpis nákladů je stanoven v článku 17 přílohy I a byl Norsku sdělen také prostřednictvím neformálního pracovního dokumentu.

Norsko přispěje na každé vydání systému ICS2 zaplacením paušálního poplatku za náklady na vývoj vynaložené Evropskou komisí. Pro první vydání tyto náklady činí 520 000 EUR, pro druhé vydání 550 000 EUR a pro třetí vydání 550 000 EUR a jsou založeny na vzorci pro příspěvky ve výši 4 %.

Norsko rovněž přispěje na provozní náklady vynaložené Evropskou komisí na pokrytí ročních nákladů na posuzování shody, údržbu infrastruktury (hardware, software, hosting, licence atd.), centrální složky systému ICS2 a související aplikace a služby potřebné pro jejich provoz a propojení (zajištění kvality, asistenční služba a správa služeb IT). Tyto provozní náklady jsou založeny na vzorci pro příspěvky ve výši 4 %, ale nejedná se o pevnou roční sazbu. Maximální provozní náklady jsou omezeny na 450 000 EUR ročně.

6.Zveřejnění zamýšleného aktu

Jelikož akt Smíšeného výboru EHP změní protokol 10 k Dohodě o EHP o zjednodušení kontrol a formalit při přepravě zboží, je vhodné jej po jeho přijetí zveřejnit v oddíle EHP Úředního věstníku Evropské unie.

2021/0001 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve Smíšeném výboru EHP zřízeném Dohodou o Evropském hospodářském prostoru ke změně kapitoly IIa a příloh I a II protokolu 10 k Dohodě o EHP o zjednodušení kontrol a formalit při přepravě zboží

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této Smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Protokol 10 k Dohodě o EHP o zjednodušení kontrol a formalit při přepravě zboží a o celně bezpečnostních opatřeních (dále jen „protokol“) byl změněn rozhodnutím Smíšeného výboru EHP 3 a vstoupil v platnost dne 1. července 2009.

(2)Podle článku 98 dohody může Smíšený výbor EHP přijmout rozhodnutí o změně kapitoly IIa a příloh protokolu 10 na svém příštím zasedání nebo na základě výměny dopisů.

(3)Podle čl. 9h odst. 3 protokolu jsou změny kapitoly IIa a příloh I a II protokolu 10 nezbytné pro zohlednění vývoje právních předpisů Unie v záležitostech, na něž se vztahuje uvedená kapitola a přílohy I a II. Podle čl. 9h odst. 3 nemůže-li být rozhodnutí přijato tak, aby se umožnilo současné používání, použijí se změny stanovené v návrhu rozhodnutí předloženém ke schválení smluvními stranami ode dne 15. března 2021 v souladu s vnitřními postupy smluvních stran. Tato volba termínu se shoduje s prvním vydáním systému kontroly při dovozu 2, jehož se Norsko souhlasilo účastnit.

(4)Je vhodné stanovit postoj, který má být ve Smíšeném výboru EHP jménem Unie zaujat, neboť změna bude pro Unii závazná,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Unie zaujat na následujícím zasedání Smíšeného výboru EHP nebo výměnou dopisů, je založen na návrhu aktu Smíšeného výboru EHP připojeném k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Komisi.

V Bruselu dne

(1)    Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 76/2009 ze dne 30. června 2009, kterým se mění protokol 10 o zjednodušení kontrol a formalit při přepravě zboží

(2)    Rozsudek Soudního dvora ze dne 7. října 2014, Německo v. Rada, C-399/12, ECLI:EU:C:2014:2258, body 61 až 64.

(3)    Rozhodnutí 76/2009, Úř. věst. L 232, 3.9.2009, s. 40.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 12.1.2021

COM(2021) 4 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve Smíšeném výboru EHP zřízeném Dohodou o Evropském hospodářském prostoru ke změně kapitoly IIa a příloh I a II protokolu 10 k Dohodě o EHP o zjednodušení kontrol a formalit při přepravě zboží

PŘÍLOHA

Dokument č. 20/00862-1

Věc č. 20/00862

       ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP

č. […]

ze dne […],

kterým se mění protokol 10 k Dohodě o EHP o zjednodušení kontrol a formalit při přepravě zboží

SMÍŠENÝ VÝBOR EHP,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), a zejména na článek 98 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Příslušná ustanovení nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství 1 , a nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství 2 , byla nahrazena příslušnými ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie 3 , nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie 4 a prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie 5 .

(2)Právní předpisy Evropské unie týkající se celně bezpečnostních opatření byly změněny, zejména prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu 6 .

(3)Ustanovení protokolu 10 k Dohodě o EHP je v zájmu zajištění rovnocenné úrovně bezpečnosti nutno uvést do souladu se změnami právních předpisů Evropské unie.

(4)Rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 154/2018 7 bylo do Dohody o EHP začleněno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) 8 .

(5)Toto rozhodnutí Smíšeného výboru EHP by se nemělo vztahovat na Island a Lichtenštejnsko. V případě přijetí nového rozhodnutí by se však tyto země mohly jeho uplatňování účastnit.

(6)Protokol 10 Dohody o EHP by proto měl být odpovídajícím způsobem změněn,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Protokol 10 k dohodě se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

(1)Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem , za předpokladu, že byla učiněna veškerá oznámení podle čl. 103 odst. 1 Dohody o EHP 9*. Použije se ode dne 15. března 2021.

(2)Do doby, než budou učiněna oznámení uvedená v odstavci 1, provádějí Evropská unie a Norsko toto rozhodnutí prozatímně, a to ode dne 15. března 2021.

Článek 3

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

   Za Smíšený výbor EHP

   předseda/předsedkyně

   tajemníci

   Smíšeného výboru EHP

PŘÍLOHA

1. Články 9a až 9g kapitoly IIa (CELNĚ BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ) protokolu 10 k dohodě se nahrazují tímto:

KAPITOLA IIa

CELNĚ BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ

Článek 9a

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

a) „rizikem“ pravděpodobnost a dopad události, která by mohla nastat v souvislosti se vstupem, výstupem, tranzitem, přepravou a konečným použitím zboží přemísťovaného mezi celním územím jedné ze smluvních stran a třetími zeměmi a přítomností zboží, které není ve volném oběhu, přičemž tato událost představuje hrozbu pro bezpečnost a zabezpečení smluvních stran, veřejné zdraví, životní prostředí nebo spotřebitele;

b) „řízením rizik“ systematické určování rizik a provádění všech opatření nezbytných pro omezení vystavení rizikům. To zahrnuje takové činnosti jako shromažďování údajů a informací, analýzu a hodnocení rizik, stanovování a provádění opatření a pravidelné sledování a přezkoumávání postupu a jeho výsledků na základě zdrojů a strategií stanovených smluvními stranami nebo mezinárodně;

c) „listovními zásilkami“ dopisy, pohlednice, slepecká pošta a tiskoviny nepodléhající dovoznímu ani vývoznímu clu;

d) „expresní zásilkou“ zásilka přepravovaná integrovanou službou nebo na její odpovědnost zahrnující spěšné / časově vymezené shromažďování, přepravu, proclívání a dodávání balíků se sledováním místa a udržováním kontroly nad těmito položkami v celém průběhu poskytování této služby;

e) „zbožím v poštovních zásilkách“ zboží jiné než listovní zásilky, které je obsaženo v poštovním balíku nebo poštovní zásilce a přepravováno provozovatelem poštovních služeb usazeným na území smluvní strany a touto stranou určeným k poskytování mezinárodních služeb, které se řídí Světovou poštovní úmluvou přijatou dne 10. července 1984 pod záštitou Organizace spojených národů, nebo na jeho odpovědnost v souladu s ustanoveními uvedené úmluvy;

f) „celním prohlášením“ úkon, jímž osoba předepsanou formou a způsobem projevuje vůli, aby bylo zboží propuštěno do určitého celního režimu, případně s uvedením konkrétních opatření, jež mají být použita;

g) „celním prohlášením pro dočasné uskladnění“ úkon, kdy osoba předepsanou formou a způsobem uvede, že zboží je v dočasném uskladnění;

Článek 9b

Obecná ustanovení týkající se bezpečnosti a zabezpečení

1. Smluvní strany se zavazují zavést a používat na přepravu zboží ze třetích zemí a do třetích zemí celně bezpečnostní opatření stanovená v této kapitole, a zajistit tak rovnocennou úroveň bezpečnosti a zabezpečení na jejich vnějších hranicích.

2. Smluvní strany nepoužijí celně bezpečnostní opatření stanovená v této kapitole při přepravě zboží mezi jejich celními územími.

3. Smluvní strany předem projednají uzavření jakékoli dohody se třetí zemí v oblastech, na něž se vztahuje tato kapitola, aby se zajistil její soulad s touto dohodou, zejména obsahuje-li zamýšlená dohoda ustanovení, která se odchylují od celně bezpečnostních opatření stanovených v této kapitole.

Článek 9c

Prohlášení před vstupem a výstupem zboží

1. Pro účely bezpečnosti a zabezpečení musí být ke zboží vstupujícímu na celní území smluvních stran ze třetích zemí podáno vstupní souhrnné celní prohlášení, s výjimkou zboží přepravovaného dopravními prostředky, které pouze proplouvají pobřežními vodami nebo prolétají vzdušným prostorem celních území bez zastávky na těchto územích.

2. Pro účely bezpečnosti a zabezpečení musí být ke zboží opouštějícímu celní území smluvních stran do třetích zemí podáno výstupní souhrnné celní prohlášení, s výjimkou zboží přepravovaného dopravními prostředky, které pouze proplouvají pobřežními vodami nebo prolétají vzdušným prostorem celních území bez zastávky na těchto územích.

3. Vstupní nebo výstupní souhrnné celní prohlášení je podáno před vstupem zboží na celní území smluvních stran nebo před jeho výstupem z těchto území.

4. Pokud je stanovena povinnost podat vstupní nebo výstupní souhrnné celní prohlášení pro zboží vstupující na celní území smluvních stran nebo tato území opouštějící, ale toto prohlášení nebylo podáno, podá toto prohlášení bezodkladně jedna z osob uvedených v odstavcích 5 nebo 6 nebo, povolí-li to celní orgány, podá místo toho celní prohlášení nebo celní prohlášení pro dočasné uskladnění, které musí obsahovat alespoň údaje požadované pro vstupní nebo výstupní souhrnné celní prohlášení. Za těchto okolností provedou celní orgány v souvislosti s tímto zbožím analýzu rizik v oblasti bezpečnosti a zabezpečení na základě celního prohlášení nebo celního prohlášení pro dočasné uskladnění.

5. Každá smluvní strana určí osoby odpovědné za podání výstupních souhrnných celních prohlášení a orgány příslušné k jejich přijímání.

6. Vstupní souhrnné celní prohlášení podává dopravce.

Bez ohledu na povinnosti dopravce může vstupní souhrnné celní prohlášení místo něj podat jedna z těchto osob:

a)dovozce nebo příjemce nebo jiná osoba, jejímž jménem nebo na jejíž účet dopravce jedná;

b)každá osoba, která je schopna dotčené zboží předložit nebo zajistit jeho předložení celnímu úřadu prvního vstupu.

Ve zvláštních případech, kdy od osob uvedených v prvním pododstavci nelze získat všechny údaje vstupního souhrnného celního prohlášení nezbytné pro analýzu rizik v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, mohou mít povinnost tyto údaje poskytnout další osoby, které mají tyto údaje k dispozici a které jsou odpovídajícím způsobem oprávněny k jejich poskytnutí.

Každá osoba, která předloží údaje vstupního souhrnného celního prohlášení, nese za tyto předložené údaje odpovědnost.

7. Odchylně od odstavce 6 určí každá smluvní strana do dne uvedení do provozu elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 přílohy I osoby, které mají povinnost podat vstupní souhrnné celní prohlášení, způsoby jeho podání, výměny souvisejících informací a podání žádosti o jeho změnu a/nebo zrušení jeho platnosti.

8. Celní orgány smluvních stran mohou určit případy, ve kterých lze jako vstupní nebo výstupní souhrnné celní prohlášení použít celní prohlášení nebo celní prohlášení pro dočasné uskladnění, pokud:

a)celní prohlášení nebo celní prohlášení pro dočasné uskladnění obsahuje všechny údaje požadované pro vstupní nebo výstupní souhrnné celní prohlášení a

b)náhradní prohlášení je podáno před uplynutím lhůty pro podání vstupního nebo výstupního souhrnného celního prohlášení u příslušného celního úřadu.

9. Příloha I stanoví:

–elektronický systém týkající se vstupního souhrnného celního prohlášení,

–formu a obsah vstupního nebo výstupního souhrnného celního prohlášení,

–výjimky z povinnosti podat vstupní nebo výstupní souhrnné celní prohlášení,

–místo podání vstupního nebo výstupního souhrnného celního prohlášení,

–lhůty pro podání vstupního nebo výstupního celního prohlášení,

–technická opatření pro elektronické systémy používané k podání vstupního souhrnného celního prohlášení,

–finanční ujednání týkající se povinností, závazků a očekávání při provádění systému kontroly při dovozu 2 a jeho fungování,

–veškerá další ustanovení nezbytná pro použití tohoto článku.

Článek 9d

Oprávněný hospodářský subjekt

1. S výhradou kritérií stanovených v příloze II této dohody udělí smluvní strana každému hospodářskému subjektu usazenému na jejím celním území status „oprávněného hospodářského subjektu“ pro účely bezpečnosti.

Oprávněný hospodářský subjekt smí využívat úlevy ve vztahu k celním kontrolám týkajícím se bezpečnosti.

Aniž jsou dotčeny celní kontroly, je status oprávněného hospodářského subjektu přiznaný některou smluvní stranou uznán druhou smluvní stranou, jsou-li splněna pravidla a podmínky stanovené v odstavci 2, a to zejména pro provádění dohod se třetími zeměmi, které stanoví systém vzájemného uznávání statusů oprávněných hospodářských subjektů.

2. Příloha II stanoví:

–pravidla pro přiznávání statusu oprávněného hospodářského subjektu, zejména kritéria pro přiznání tohoto statusu a podmínky týkající se uplatnění těchto kritérií,

–typ úlev, které mají být přiznány,

–pravidla pro pozastavení, anulování a zrušení statusu oprávněného hospodářského subjektu,

–pravidla týkající se výměny informací mezi smluvními stranami o jejich oprávněných hospodářských subjektech,

–veškerá další opatření nezbytná pro použití tohoto článku.

Článek 9e

Celní kontroly týkající se bezpečnosti a zabezpečení a řízení rizik v oblasti bezpečnosti a zabezpečení

1. Jiné než namátkové celní kontroly týkající se bezpečnosti a zabezpečení vycházejí především z analýzy rizik provedené prostřednictvím elektronického zpracování dat a jejich účelem je stanovit a vyhodnotit rizika a vypracovat nezbytná opatření, pomocí nichž lze rizikům čelit, a to na základě kritérií vytvořených smluvními stranami.

2. Celní kontroly týkající se bezpečnosti a zabezpečení se provádějí ve společném rámci pro řízení rizik na základě výměny informací o rizicích a výsledků analýzy rizik mezi celními orgány smluvních stran. Celní orgán Norska přispívá svou účastí ve Výboru pro celní kodex uvedeném v kapitole IIa čl. 9h odst. 4 ke stanovení společných kritérií rizik a norem, kontrolních opatření a prioritních oblastí kontroly ve vztahu k údajům vstupního a výstupního souhrnného celního prohlášení. Kontroly založené na těchto informacích a kritériích se provádějí, aniž by tím byly dotčeny jiné celní kontroly.

3. K výměně informací souvisejících s riziky, informací o provádění společných kritérií rizik a norem, společných prioritních oblastí kontroly a celního krizového řízení a k výměně výsledků analýz rizik a výsledků kontrol použijí smluvní strany společný systém pro řízení rizik.

4. Smluvní strany uznávají rovnocennost svých systémů řízení rizik v oblasti bezpečnosti a zabezpečení.

5. Smíšený výbor EHP přijme veškerá opatření nezbytná pro použití tohoto článku.

Článek 9f

Sledování provádění celně bezpečnostních opatření

1. Smíšený výbor stanoví pravidla, podle nichž smluvní strany mají zajistit sledování provádění této kapitoly a ověřovat dodržování jejích ustanovení, jakož i ustanovení příloh této dohody.

2. Sledování podle odstavce 1 může být zajištěno:

–pravidelným hodnocením provádění této kapitoly, zejména rovnocennosti celně bezpečnostních opatření,

–posouzením, jehož cílem je zlepšit její provádění nebo změnit její ustanovení za účelem lepšího plnění jejích cílů,

–pořádáním tematických zasedání odborníků obou smluvních stran a auditů správních postupů, včetně kontrol na místě.

3. Smíšený výbor dbá na to, aby opatření přijatá podle tohoto článku dodržovala práva hospodářských subjektů.

Článek 9g

Ochrana profesního tajemství a osobních údajů

Na informace vyměněné smluvními stranami v rámci opatření zavedených v této kapitole se vztahuje ochrana profesního tajemství a osobních údajů stanovená příslušnými právními předpisy platnými na území smluvní strany, která tyto informace obdrží.

Uvedené informace nesmějí být zejména dále předány jiným osobám než příslušným orgánům dotyčné přijímající smluvní strany ani používány orgány této smluvní strany k jiným účelům než k účelům stanoveným touto dohodou.

2. Příloha I protokolu 10 k dohodě se nahrazuje tímto:

PŘÍLOHA I

VSTUPNÍ A VÝSTUPNÍ SOUHRNNÁ CELNÍ PROHLÁŠENÍ

Hlava I

Vstupní souhrnné celní prohlášení

Článek 1

Elektronický systém týkající se vstupního souhrnného celního prohlášení

1. Elektronický systém kontroly při dovozu 2 (ICS2) se použije pro:

a)předkládání, zpracování a uchovávání údajů vstupních souhrnných celních prohlášení a dalších informací týkajících se těchto celních prohlášení, analýzy rizik pro účely celní bezpečnosti a zabezpečení, včetně podpory ochrany letectví před protiprávními činy, a opatření, jež musí být na základě této analýzy přijata;

b)výměnu informací o údajích vstupních souhrnných celních prohlášení a výsledcích analýzy rizik vstupních souhrnných celních prohlášení, o dalších informacích nezbytných pro provádění této analýzy rizik a o opatřeních podniknutých na základě analýzy rizik, včetně doporučení ohledně míst kontrol a výsledků těchto kontrol;

c)výměnu informací pro monitorování a hodnocení provádění společných kritérií rizik a norem v oblasti bezpečnosti a zabezpečení a provádění kontrolních opatření a prioritních oblastí kontroly.

2. Data týkající se vývoje, verzí a postupného uvádění elektronického systému uvedeného v této příloze do provozu jsou stanovena v projektu systému kontroly při dovozu 2 (ICS2) podle kodexu v příloze prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 10 .

Smluvní strany by měly být připraveny v tutéž chvíli ke každému vydání na začátku každého rámce pro uvedení do provozu. Ve vhodných případech mohou smluvní strany hospodářským subjektům umožnit, aby se k systému postupně připojovaly až do konce rámce pro uvedení do provozu stanoveného pro každé vydání. Smluvní strany zveřejní lhůty a pokyny pro hospodářské subjekty na svých internetových stránkách.

3. Hospodářské subjekty použijí harmonizované obchodní rozhraní, které po vzájemné dohodě navrhnou smluvní strany, pro předkládání, žádosti o změny, žádosti o zrušení platnosti, zpracování a uchovávání údajů vstupních souhrnných celních prohlášení a pro výměnu s nimi spojených informací s celními orgány.

4. Celní orgány smluvních stran mohou povolit, aby se k podání údajů vstupního souhrnného celního prohlášení používaly obchodní, přístavní nebo přepravní informační systémy, pokud tyto systémy nezbytné údaje obsahují a pokud jsou tyto údaje k dispozici ve lhůtách uvedených v článku 7.

Článek 2

Forma a obsah vstupního souhrnného celního prohlášení

1. Vstupní souhrnné celní prohlášení a oznámení o příjezdu námořního plavidla nebo letadla musí obsahovat údaje stanovené v následujících sloupcích přílohy B nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 11 :

a)F10 až F16;

b)F20 až F33;

c)F40 až F45;

d)F50 a F51;

e)G2.

Údaje ve vstupním souhrnném celním prohlášení musí být v souladu s příslušnými formáty, kódy a kardinalitami stanovenými v příloze B prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 12 a vyplní se v souladu s poznámkami uvedenými v těchto přílohách.

2. Údaje vstupního souhrnného celního prohlášení mohou být poskytnuty předložením více než jednoho datového souboru různými osobami.

3. Pro podání žádosti o změnu nebo zrušení platnosti vstupního souhrnného celního prohlášení nebo údajů v něm uvedených se použije elektronický systém uvedený v odstavci 1.

Pokud o změnu nebo zrušení platnosti údajů ze vstupního souhrnného celního prohlášení žádají různé osoby, je každé z těchto osob povoleno požádat o změnu nebo zrušení platnosti pouze těch údajů, které sama předložila.

4. Celní orgány smluvní strany, které vstupní souhrnné celní prohlášení registrovaly, neprodleně oznámí osobě, která podala žádost o změnu nebo zrušení platnosti, své rozhodnutí o registraci údajů či zamítnutí žádosti.

Pokud změny nebo zrušení platnosti údajů ze vstupního souhrnného celního prohlášení podává osoba jiná než dopravce, celní orgány rovněž uvědomí dopravce, za předpokladu, že dopravce žádal o to, aby byl uvědomen, a má přístup do elektronického systému uvedeného v odstavci 1.

5. V souladu s čl. 9c odst. 8 dohody mohou smluvní strany až do data uvedení do provozu vydání 3 systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 provádět analýzy rizik týkající se bezpečnosti a zabezpečení na základě tranzitního prohlášení podaného prostřednictvím nového informatizovaného tranzitního systému (NCTS) v souladu s Úmluvou o společném tranzitním režimu 13 , přičemž zúčastněné smluvní strany si mohou vyměňovat informace týkající se analýz rizik v souvislosti se zbožím přepravovaném po moři, vnitrozemských vodních cestách, silnicích a železnicích. Systém NCTS je elektronický systém, který zajišťuje komunikaci mezi smluvními stranami a mezi smluvními stranami a hospodářskými subjekty za účelem podání celního tranzitního prohlášení, které obsahuje všechny údaje požadované pro vstupní nebo výstupní souhrnné celní prohlášení a oznámení týkající se tohoto zboží.

Před uvedením do provozu vydání 3 systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 této přílohy smluvní strany posoudí, zda mohou celní orgány po tomto datu pokračovat v provádění analýzy rizik na základě tranzitního prohlášení obsahujícího údaje ze vstupního souhrnného celního prohlášení podaného prostřednictvím systému NCTS 14 a v případě potřeby tuto dohodu upraví.

Článek 3

Upuštění od povinnosti podat vstupní souhrnné celní prohlášení

1. Vstupní souhrnné celní prohlášení se nevyžaduje u tohoto zboží:

a)elektrická energie;

b)zboží, které vstupuje potrubím;

c)listovní zásilky;

d)zboží v poštovních zásilkách, a to:

1)do data stanoveného pro uvedení do provozu vydání 1 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1, jsou-li poštovní zásilky přepravovány letecky a je-li konečným místem určení smluvní strana;

2)do data stanoveného pro uvedení vydání 2 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 do provozu, jsou-li poštovní zásilky přepravovány letecky a je-li konečným místem určení třetí země nebo třetí území;

3)do data stanoveného pro uvedení vydání 3 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 do provozu, jsou-li poštovní zásilky přepravovány po moři, vnitrozemských vodních cestách, silnicích nebo železnicích;

e)zboží, u kterého je podle pravidel stanovených smluvními stranami povoleno ústní celní prohlášení nebo pouhé překročení hranice, pokud není přepravováno na základě přepravní smlouvy;

f)zboží, které se nachází v osobních zavazadlech cestujících;

g)zboží, pro které jsou vydány karnety ATA či CPD, pokud není přepravováno na základě přepravní smlouvy;

h)zboží, které je osvobozeno od cla podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích ze dne 18. dubna 1961, Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích ze dne 24. dubna 1963 nebo jiných konzulárních úmluv nebo Newyorské úmluvy o zvláštních misích ze dne 16. prosince 1969;

i)zbraně a vojenská zařízení, které na celní území jedné ze smluvních stran přepravily orgány pověřené vojenskou obranou tohoto území, vojenskou dopravou nebo dopravou provozovanou za účelem výhradního použití vojenskými orgány;

j)následující zboží vstupující na celní území jedné ze smluvních stran přímo ze zařízení na moři provozovaných osobou usazenou na celním území jedné ze smluvních stran:

1)zboží, které bylo do těchto zařízení na moři zapracováno za účelem jejich stavby, opravy, údržby nebo přeměny;

2)zboží určené k instalaci na těchto zařízeních na moři nebo k jejich vybavení;

3)zásoby používané nebo spotřebovávané na těchto zařízeních na moři;

4)odpad z těchto zařízení na moři, který není zařazen jako nebezpečný;

k)zboží obsažené v zásilkách, jejichž skutečná hodnota nepřekračuje 22 EUR, pod podmínkou, že celní orgány přistoupí se souhlasem hospodářského subjektu na provedení analýzy rizik s využitím informací obsažených v systému nebo poskytnutých systémem, který používá hospodářský subjekt, takto:

1)do data stanoveného pro uvedení vydání 1 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 do provozu, je-li zboží v expresních zásilkách, které jsou přepravovány letecky;

2)do data stanoveného pro uvedení vydání 2 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 do provozu, je-li zboží přepravováno letecky v jiných než poštovních nebo expresních zásilkách;

3)do data stanoveného pro uvedení vydání 3 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 do provozu, je-li zboží přepravováno po moři, vnitrozemských vodních cestách, silnicích nebo železnicích;

l)zboží přepravované na základě formuláře NATO 302 stanoveného v Úmluvě mezi účastníky Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil, podepsané v Londýně dne 19. června 1951, nebo na základě formuláře EU 302 stanoveného v čl. 1 odst. 51 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446;

m)zboží přivezené na území jedné ze smluvních stran z Ceuty a Melilly, Helgolandu, Republiky San Marino, Vatikánského městského státu, obce Livigno a švýcarských celních exkláv Samnaun a Sampuoir;

n)následující zboží na palubě plavidla nebo letadla:

1)zboží, které se dodává v podobě dílů nebo příslušenství určeného pro použití v těchto plavidlech a letadlech;

2)zboží pro provoz motorů, strojů a dalších zařízení těchto plavidel nebo letadel;

3)potraviny a další položky určené ke spotřebě nebo prodeji na palubě;

o)produkty mořského rybolovu a jiné produkty získané z moře mimo celní území smluvních stran jejich rybářskými plavidly;

p)plavidla, která vstupují do teritoriálních vod jedné ze smluvních stran výhradně za účelem naložení zásob na palubu a která se nenapojují na žádné přístavní zařízení, a zboží přepravované těmito plavidly;

q)vybavení domácnosti definované v právních předpisech smluvních stran, pokud není dopravováno na základě přepravní smlouvy.

2. Vstupní souhrnné celní prohlášení se nepožaduje v případech stanovených mezinárodní dohodou v oblasti bezpečnosti uzavřenou mezi smluvní stranou a třetí zemí, s výhradou postupu stanoveného v čl. 9b odst. 3 dohody.

3. Vstupní souhrnné celní prohlášení se nevyžaduje v případech, kdy zboží dočasně opouští celní území smluvních stran během přepravy po moři nebo letecké přepravy mezi dvěma místy těchto celních území, aniž by došlo k zastavení ve třetí zemi.

Článek 4

Místo podání vstupního souhrnného celního prohlášení

1. Vstupní souhrnné celní prohlášení se podává celnímu úřadu, který je příslušný k vykonávání celního dohledu, v místě na celním území jedné ze smluvních stran, do kterého přijede nebo by měl přijet dopravní prostředek přepravující zboží ze třetí země nebo třetího území (dále jen „celní úřad prvního vstupu“).

2. Pokud je vstupní souhrnné celní prohlášení podáno předložením více než jednoho datového souboru nebo předložením minimálního datového souboru, předloží je osoba předkládající dílčí nebo minimální datový soubor celnímu úřadu, který by podle jejích znalostí měl být celním úřadem prvního vstupu. Jestliže dotyčná osoba neví, do kterého místa na celních územích smluvních stran má dopravní prostředek přepravující zboží nejprve přijet, je možné celní úřad prvního vstupu určit na základě místa, do kterého je zboží zasíláno.

3. Celní orgány smluvních stran mohou povolit podání vstupního souhrnného celního prohlášení u jiného celního úřadu, jestliže tento úřad nezbytné údaje neprodleně sdělí nebo poskytne elektronickou cestou celnímu úřadu prvního vstupu.

Článek 5

Registrace vstupního souhrnného celního prohlášení

1. Celní orgány registrují všechny předložené údaje ze vstupního souhrnného celního prohlášení po jejich obdržení a neprodleně uvědomí deklaranta nebo jeho zástupce o jejich registraci, přičemž dotyčné osobě sdělí referenční číslo podání a datum registrace.

2. Je-li vstupní souhrnné celní prohlášení podáno jinou osobou než dopravcem, pak od data uvedení do provozu vydání 2 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 celní orgány neprodleně uvědomí dopravce o registraci za předpokladu, že dopravce požádal o to, aby byl uvědomen, a že má přístup do tohoto elektronického systému.

Článek 6

Podávání vstupního souhrnného celního prohlášení

Nepoužije-li se upuštění od povinnosti podat vstupní souhrnné celní prohlášení podle článku 10 dohody a článku 3, poskytnou se údaje pro vstupní souhrnné celní prohlášení takto:

a)u zboží přepravovaného letecky:

1)expresní dopravci podají u všech zásilek minimální datový soubor od data uvedení vydání 1 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 do provozu;

2)provozovatelé poštovních služeb podají u všech zásilek, jejichž konečným místem určení je smluvní strana, minimální datový soubor od data uvedení vydání 1 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 do provozu;

3)předložením jednoho nebo více datových souborů prostřednictvím elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 od data uvedení vydání 2 tohoto systému do provozu;

b)u zboží přepravovaného po moři, vnitrozemských vodních cestách, silnicích a železnicích předložením jednoho nebo více datových souborů prostřednictvím elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 od data uvedení vydání 3 tohoto systému do provozu.

Článek 7

Lhůty pro podání vstupního souhrnného celního prohlášení

1. Vstupuje-li zboží na celní území smluvních stran po moři, je vstupní souhrnné celní prohlášení nutno podat v následujících lhůtách:

a)u nákladu v kontejnerech, pro který se nepoužije písmeno c) nebo d), nejpozději 24 hodin předtím, než je zboží naloženo na plavidlo, na kterém má vstoupit na celní území smluvních stran;

b)u volně loženého či kusového nákladu, pro který se nepoužije písmeno c) nebo d), nejpozději čtyři hodiny před vplutím plavidla do prvního přístavu vstupu na celní území smluvních stran;

c)nejpozději dvě hodiny před vplutím plavidla do prvního přístavu vstupu na celní území smluvních stran v případě zboží přicházejícího z

1)Grónska;

2)Faerských ostrovů;

3)Islandu;

4)přístavů v Baltském moři, Severním moři, Černém moři a Středozemním moři;

5)veškerých marockých přístavů;

d)v jiných případech, než jsou případy uvedené v písmeni c), u pohybu mezi územím mimo celní území smluvních stran a francouzskými zámořskými departementy, Azorami, Madeirou nebo Kanárskými ostrovy, kdy je doba plavby kratší než 24 hodin, nejpozději dvě hodiny před vplutím do prvního přístavu vstupu na celní území smluvních stran.

2. Vstupuje-li zboží na celní území smluvních stran letecky, je nutno podat úplné údaje pro vstupní souhrnné celní prohlášení co nejdříve a v každém případě v následujících lhůtách:

a)v případě letů v délce trvání kratší než čtyři hodiny nejpozději do okamžiku skutečného odletu letadla;

b)v případě ostatních letů nejpozději čtyři hodiny před příletem letadla na první letiště na celních územích smluvních stran.

3. Od data uvedení do provozu vydání 1 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 předloží provozovatelé poštovních služeb a expresní dopravci bezodkladně a nejpozději před tím, než je zboží naloženo do letadla, kterým má být přepraveno na celní území smluvních stran, alespoň minimální datový soubor ze vstupního souhrnného celního prohlášení.

4. Od data uvedení do provozu vydání 2 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 předloží hospodářské subjekty, které nejsou provozovatelé poštovních služeb a expresní dopravci, bezodkladně a nejpozději před tím, než je zboží naloženo do letadla, kterým má být přepraveno na celní území smluvních stran, alespoň minimální datový soubor ze vstupního souhrnného celního prohlášení.

5. Od data uvedení do provozu vydání 2 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1, byl-li ve lhůtách uvedených v odstavcích 3 a 4 poskytnut pouze minimální datový soubor ze vstupního souhrnného celního prohlášení, musí být ostatní údaje poskytnuty ve lhůtách stanovených v odstavci 2.

6. Do data uvedení do provozu vydání 2 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 se minimální datový soubor ze vstupního souhrnného celního prohlášení podaného v souladu s odstavcem 3 považuje za úplné vstupní souhrnné celní prohlášení pro zboží v poštovních zásilkách, jejichž konečným místem určení je smluvní strana, a pro zboží v expresních zásilkách s vlastní hodnotou nepřesahující 22 EUR.

7. Vstupuje-li zboží na celní území smluvních stran po železnici, je vstupní souhrnné celní prohlášení nutno podat v následujících lhůtách:

a)pokud cesta vlakem z poslední stanice pro sestavování vlaků umístěné ve třetí zemi k celnímu úřadu prvního vstupu trvá méně než dvě hodiny, nejpozději jednu hodinu před příchodem zboží do místa, pro něž je tento celní úřad příslušný;

b)ve všech ostatních případech nejpozději dvě hodiny před příchodem zboží do místa, pro něž je příslušný celní úřad prvního vstupu.

8. Vstupuje-li zboží na celní území smluvních stran po silnici, je vstupní souhrnné celní prohlášení nutno podat nejpozději jednu hodinu před příchodem zboží do místa, pro něž je příslušný celní úřad prvního vstupu.

9. Vstupuje-li zboží na celní území smluvních stran vnitrozemskou vodní cestou, je vstupní souhrnné celní prohlášení nutno podat nejpozději dvě hodiny před příchodem zboží do místa, pro něž je příslušný celní úřad prvního vstupu.

10. Vstupuje-li zboží na celní území smluvních stran v dopravním prostředku, který je sám přepravován v aktivním dopravním prostředku, pak lhůtou k podání vstupního souhrnného celního prohlášení je lhůta použitelná na tento aktivní dopravní prostředek.

11. Lhůty uvedené v bodech 1 až 10 se nepoužijí v případě vyšší moci.

12. S výhradou postupu uvedeného v čl. 9b odst. 3 této dohody se lhůty uvedené v bodech 1 až 10 nepoužijí, pokud mezinárodní dohody v oblasti bezpečnosti mezi smluvní stranou a třetími zeměmi stanoví jinak.

Článek 8

Analýza rizik týkající se bezpečnosti a zabezpečení a celní kontroly týkající se bezpečnosti a zabezpečení související se vstupními souhrnnými celními prohlášeními

1. Analýza rizik se dokončí před příchodem zboží na celní úřad prvního vstupu za předpokladu, že vstupní souhrnné celní prohlášení bylo podáno ve lhůtách stanovených v článku 7, pokud není zjištěno riziko nebo pokud se nemusí provést dodatečná analýza rizik.

Aniž je dotčen první pododstavec, první analýza rizik týkající se zboží, jež má vstoupit na celní území smluvních stran letecky, se provede co nejdříve po obdržení minimálního datového souboru vstupního souhrnného celního prohlášení podle čl. 7 odst. 3 a 4.

2. Celní úřad prvního vstupu dokončí analýzu rizik pro účely bezpečnosti a zabezpečení, a to po následující výměně informací prostřednictvím elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1:

a)neprodleně po registraci zpřístupní celní úřad prvního vstupu údaje ze vstupního souhrnného celního prohlášení celním orgánům smluvních stran, které jsou v těchto údajích uvedeny, a celním orgánům dalších smluvních stran, které do elektronického systému zaznamenaly informace o rizicích v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, které odpovídají údajům daného vstupního souhrnného celního prohlášení;

b)ve lhůtách stanovených v článku 7 provedou celní orgány smluvních stran uvedené v písmenu a) analýzu rizik týkající se bezpečnosti a zabezpečení. Pokud zjistí riziko, poskytnou výsledky celnímu úřadu prvního vstupu;

c)celní úřad prvního vstupu vezme pro dokončení analýzy rizik v úvahu informace o výsledcích analýzy rizik poskytnuté celními orgány smluvních stran uvedených v písmenu a);

d)výsledky dokončené analýzy rizik celní úřad prvního vstupu zpřístupní celním orgánům smluvních stran, které přispěly k analýze rizik, a celním orgánům, kterých se přeprava zboží potenciálně týká;

e)za předpokladu, že požádaly o to, aby byly uvědomeny, a mají přístup do elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1, oznámí celní úřad prvního vstupu dokončení analýzy rizik těmto osobám:

–deklarantovi nebo jeho zástupci,

–dopravci, pokud se jedná o jinou osobu než deklarant a jeho zástupce.

3. Pokud celní úřad prvního vstupu požádá o další informace o údajích ze vstupního souhrnného celního prohlášení pro dokončení analýzy rizik, analýza se dokončí až po poskytnutí uvedených informací.

Pro tyto účely požádá celní úřad prvního vstupu o uvedené informace osobu, která podala vstupní souhrnné celní prohlášení, nebo případně osobu, která předložila údaje ze vstupního souhrnného celního prohlášení. V případě, že je tato osoba jiná než dopravce, informuje celní úřad prvního vstupu dopravce za předpokladu, že dopravce požádal o to, aby byl uvědomen, a má přístup do elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1.

4. Pokud má celní úřad prvního vstupu důvodné podezření, že by zboží přepravované letecky mohlo představovat vážnou hrozbu pro ochranu letectví před protiprávními činy, nařídí, aby byla zásilka před naložením na palubu letadla směřujícího na celní území smluvních stran podrobena detekční kontrole jako vysoce rizikový náklad nebo pošta v souladu s ustanoveními části I bodu VI čl. 66h a 66hf přílohy XIII Dohody o EHP, kterými se stanoví podrobná opatření k provedení společných základních norem v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy.

Za předpokladu, že mají přístup do elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1, uvědomí celní úřad prvního vstupu tyto osoby:

a)deklaranta nebo jeho zástupce,

b)dopravce, pokud se jedná o jinou osobu než deklarant a jeho zástupce.

V návaznosti na toto oznámení osoba, která podala vstupní souhrnné celní prohlášení, nebo případně osoba, která předložila údaje ze vstupního souhrnného celního prohlášení, poskytne celnímu úřadu prvního vstupu výsledky detekční kontroly a všechny ostatní související příslušné informace. Analýza rizik se dokončí až po poskytnutí uvedených informací.

5. Pokud má celní úřad prvního vstupu přiměřené důvody domnívat se, že by zboží přepravované letecky nebo náklad v kontejnerech přepravovaný po moři, jak je uveden v čl. 7 odst. 1 písm. a), mohly představovat tak závažné ohrožení bezpečnosti a zabezpečení, že to vyžaduje okamžitý zákrok, nařídí, aby zboží nebylo na příslušný dopravní prostředek naloženo.

Za předpokladu, že mají přístup do elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1, uvědomí celní úřad prvního vstupu tyto osoby:

a)deklaranta nebo jeho zástupce,

b)dopravce, pokud se jedná o jinou osobu než deklarant a jeho zástupce.

Dané oznámení se učiní neprodleně po zjištění příslušného rizika a v případě nákladu v kontejneru přepravovaného po moři, jak je uveden v čl. 7 odst. 1 písm. a), nejpozději do 24 hodin od obdržení vstupního souhrnného celního prohlášení, nebo v příslušných případech od obdržení údajů ze vstupního souhrnného celního prohlášení od dopravce.

Celní úřad prvního vstupu rovněž o tomto oznámení neprodleně informuje celní orgány smluvních stran a zpřístupní jim příslušné údaje ze vstupního souhrnného celního prohlášení.

6. V případě zásilky, u níž je určeno, že představuje natolik závažné ohrožení, že to vyžaduje okamžitý zákrok po příjezdu dopravního prostředku, celní úřad prvního vstupu přijme uvedené opatření po příchodu tohoto zboží.

7. Po dokončení analýzy rizik může celní úřad prvního vstupu prostřednictvím elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 doporučit nejvhodnější místo a nejvhodnější opatření pro provedení kontroly.

Celní úřad příslušný pro místo, jež bylo doporučeno jako nejvhodnější pro kontrolu, rozhodne o kontrole a výsledky tohoto rozhodnutí zpřístupní prostřednictvím elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 všem celním úřadům smluvních stran, kterých se přeprava daného zboží potenciálně týká, a to nejpozději v okamžiku předložení zboží v celním úřadu prvního vstupu.

8. Celní úřady zpřístupní výsledky svých celních kontrol týkajících se bezpečnosti a zabezpečení ostatním celním orgánům smluvních stran prostřednictvím systému uvedeného v čl. 1 odst. 1, pokud:

a)celní orgán vyhodnotí rizika jako závažná a vyžadující celní kontrolu a z výsledků kontroly vyplyne, že došlo k události vyvolávající rizika, nebo

b)z výsledků kontroly nevyplývá, že došlo k události vyvolávající rizika, avšak dotyčný celní orgán se domnívá, že hrozba představuje jinde v celních územích smluvních stran vysoké riziko, nebo

c)je to nezbytné pro jednotné uplatňování pravidel obsažených v této dohodě.

Smluvní strany si v systému uvedeném v čl. 9e odst. 3 dohody vymění informace o rizicích uvedených v písmenech a) a b).

9. Pokud je zboží, u kterého je podle čl. 3 odst. 1 písm. c) až f), h) až m), o) a q) upuštěno od povinnosti podat vstupní souhrnné celní prohlášení, přepraveno na celní území smluvních stran, provede se analýza rizik při předložení zboží.

10. Zboží předložené celnímu úřadu může být propuštěno, jakmile byla provedena analýza rizik a výsledky analýzy rizik a v případě potřeby přijatá opatření takové propuštění umožňují.

11. Analýza rizik se rovněž provede v případě, kdy se údaje ze vstupního souhrnného celního prohlášení změní v souladu s čl. 2 odst. 3 a 4. V takovém případě, aniž je dotčena lhůta stanovená v odst. 5 třetím pododstavci pro náklad v kontejnerech přepravený po moři, se analýza rizik dokončí neprodleně po obdržení údajů, pokud není zjištěno riziko nebo pokud není nutné provést doplňkovou analýzu rizik.

Článek 9

Poskytování údajů do vstupního souhrnného celního prohlášení jinými osobami

1. Pokud od data stanoveného pro uvedení do provozu vydání 2 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 u stejného zboží přepravovaného letecky uzavřela jedna nebo více osob, které nejsou dopravci, jednu nebo více přepravních smluv, na které se vztahuje jeden nebo více leteckých nákladních listů, platí tato pravidla:

a)osoba vydávající letecký nákladní list uvědomí osobu, která s ní uzavřela přepravní smlouvu, o vydání tohoto leteckého nákladního listu;

b)v případě dohody o společné nakládce zboží informuje osoba vydávající letecký nákladní list o vydání tohoto leteckého nákladního listu osobu, se kterou tuto dohodu uzavřela;

c)dopravce a kterákoli z osob vydávajících letecký nákladní list uvede v údajích vstupního souhrnného celního prohlášení totožnost jakékoli osoby, která jim neposkytla údaje požadované pro vstupní souhrnné celní prohlášení;

d)pokud osoba vydávající letecký nákladní list neposkytne údaje požadované pro vstupní souhrnné celní prohlášení svému smluvnímu partnerovi, který jí vydává letecký nákladní list, nebo svému smluvnímu partnerovi, s nímž uzavřela dohodu o společné nakládce zboží, poskytne osoba, která požadované údaje neposkytla, tyto údaje celnímu úřadu prvního vstupu.

2. Pokud od data stanoveného pro uvedení do provozu vydání 2 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 provozovatel poštovních služeb neposkytne údaje požadované pro vstupní souhrnné celní prohlášení o poštovních zásilkách dopravci, který je povinen podat zbývající údaje prohlášení prostřednictvím tohoto systému, platí tato pravidla:

a)provozovatel poštovních služeb místa určení, je-li zboží zasláno smluvním stranám, nebo provozovatel poštovních služeb smluvních stran prvního vstupu, pokud je zboží přepravováno přes smluvní strany, poskytne tyto údaje celnímu úřadu prvního vstupu a

b)dopravce uvede v údajích vstupního souhrnného celního prohlášení totožnost provozovatele poštovních služeb, který mu neposkytl údaje požadované pro vstupní souhrnné celní prohlášení.

3. Pokud od data stanoveného pro uvedení do provozu vydání 2 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 expresní dopravce neposkytne údaje požadované pro vstupní souhrnné celní prohlášení o expresních zásilkách přepravovaných letecky dopravci, platí tato pravidla:

a)expresní dopravce poskytne tyto údaje celnímu úřadu prvního vstupu a

b)dopravce uvede v údajích vstupního souhrnného celního prohlášení totožnost expresního dopravce, který mu neposkytl údaje požadované pro vstupní souhrnné celní prohlášení.

4. Pokud od data stanoveného pro uvedení do provozu vydání 3 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 u přepravy po moři nebo po vnitrozemských vodních cestách byla pro stejné zboží uzavřena jedna nebo více dalších přepravních smluv, na které se vztahuje jeden nebo více konosamentů, jednou nebo více osobami, které nejsou dopravci, platí tato pravidla:

a)osoba vydávající konosament uvědomí osobu, která s ní uzavřela přepravní smlouvu, o vydání tohoto konosamentu;

b)v případě dohody o společné nakládce zboží informuje osoba vydávající konosament o vydání tohoto konosamentu osobu, se kterou tuto dohodu uzavřela;

c)dopravce a kterákoli z osob vydávajících konosament uvede v údajích vstupního souhrnného celního prohlášení totožnost jakékoli osoby, která s nimi uzavřela přepravní smlouvu a neposkytla jim údaje požadované pro vstupní souhrnné celní prohlášení;

d)osoba vydávající konosament uvede v údajích vstupního souhrnného celního prohlášení totožnost příjemce uvedeného v konosamentu, který jí neposkytl údaje požadované pro vstupní souhrnné celní prohlášení, jako příjemce, který nemá k dispozici podkladové konosamenty;

e)pokud osoba vydávající konosament neposkytne údaje požadované pro vstupní souhrnné celní prohlášení svému smluvnímu partnerovi, který jí vydává konosament, nebo svému smluvnímu partnerovi, s nímž uzavřela dohodu o společné nakládce zboží, poskytne tyto údaje celnímu úřadu prvního vstupu osoba, která požadované údaje neposkytla;

f)pokud příjemce uvedený v konosamentu, k němuž nejsou dispozici podkladové konosamenty, nezpřístupní osobě, která tento konosament vydává, údaje požadované do vstupního souhrnného celního prohlášení, je povinen tyto údaje poskytnout celnímu úřadu prvního vstupu.

Článek 10

Odklon námořního plavidla nebo letadla vstupujícího na celní území smluvních stran

1. Pokud bylo od data stanoveného v rámci pro uvedení do provozu vydání 2 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 letadlo odkloněno a přiletělo nejprve na celní úřad v zemi, která nebyla uvedena ve vstupním souhrnném celním prohlášení jako země na trase, získá skutečný celní úřad prvního vstupu prostřednictvím tohoto systému údaje ze vstupního souhrnného celního prohlášení, výsledky analýzy rizik a doporučení ke kontrolám poskytnuté předpokládaným celním úřadem prvního vstupu.

2. Pokud bylo od data stanoveného v rámci pro uvedení do provozu vydání 3 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 námořní plavidlo odkloněno a připlulo nejprve na celní úřad v zemi, která nebyla uvedena ve vstupním souhrnném celním prohlášení jako země na trase, získá skutečný celní úřad prvního vstupu prostřednictvím tohoto systému údaje ze vstupního souhrnného celního prohlášení, výsledky analýzy rizik a doporučení ke kontrolám poskytnuté předpokládaným celním úřadem prvního vstupu.

Hlava II

Technická opatření pro systém kontroly při dovozu 2

Článek 11

Systém kontroly při dovozu 2

1. Systém ICS2 podporuje komunikaci mezi hospodářskými subjekty a smluvními stranami za účelem splnění požadavků vstupního souhrnného celního prohlášení, analýzy rizik celními orgány smluvních stran pro účely bezpečnosti a zabezpečení a celních opatření zaměřených na zmírnění těchto rizik, včetně celních kontrol týkajících se bezpečnosti a zabezpečení, a komunikaci mezi smluvními stranami za účelem splnění požadavků vstupního souhrnného celního prohlášení.

2. Systém ICS2 se skládá z těchto společných složek vyvinutých na unijní úrovni:

a)sdílené obchodní rozhraní;

b)společné úložiště.

3. Norsko vyvine jako vnitrostátní složku, která bude dostupná v Norsku, vnitrostátní vstupní systém.

4. Norsko může vyvinout jako vnitrostátní složku, která bude dostupná v Norsku, vnitrostátní obchodní rozhraní.

5. Systém ICS2 slouží k těmto účelům:

a)předkládání, zpracování a uchování údajů ze vstupních souhrnných celních prohlášení, žádostí o změny a zrušení platnosti podle článku 10 dohody a přílohy I;

b)přijímání, zpracování a uchování údajů ze vstupních souhrnných celních prohlášení získaných z prohlášení uvedených v článku 10 dohody a příloze I;

c)předkládání, zpracování a uchování informací o příjezdu a oznámení o příjezdu námořního plavidla nebo letadla podle článku 10 dohody a přílohy I;

d)přijímání, zpracování a uchování informací týkajících se předložení zboží celním orgánům smluvních stran podle článku 10 dohody a přílohy I;

e)přijímání, zpracování a uchování informací týkajících se žádostí o analýzy rizik a jejich výsledků, doporučení ke kontrolám, rozhodnutí o kontrolách a výsledků kontrol podle článků 10 a 12 dohody a přílohy I;

f)přijímání, zpracování, uchování a poskytování oznámení a informací hospodářským subjektům a jejich získávání od nich podle článků 10 a 12 dohody a přílohy I;

g)poskytování, zpracování a uchování informací hospodářskými subjekty, o které požádaly celní orgány smluvních stran podle článku 10 a 12 dohody a přílohy I.

6. Systém ICS2 se použije na podporu smluvních stran při monitorování a hodnocení provádění společných kritérií rizik a norem v oblasti bezpečnosti a zabezpečení a provádění kontrolních opatření a prioritních oblastí kontroly uvedených v článku 12 dohody.

7. Identifikace a ověřování přístupu hospodářských subjektů pro účely přístupu ke společným složkám systému ICS2 se provádí za využití systému UUM&DS uvedeného v článku 13.

8. Identifikace a ověřování přístupu úředníků smluvních stran pro účely přístupu ke společným složkám systému ICS2 se provádí za použití síťových služeb poskytovaných Unií.

9. Jako vstupní bod do systému ICS2 pro hospodářské subjekty slouží v souladu s článkem 1 harmonizované obchodní rozhraní.

10. Harmonizované obchodní rozhraní je interoperabilní se společným úložištěm systému ICS2 uvedeným v odstavcích 12 až 14.

11. Harmonizované obchodní rozhraní se použije pro podání údajů vstupních souhrnných celních prohlášení a oznámení o příjezdu, žádostí o jejich změny, žádostí o zrušení jejich platnosti, jejich zpracování a uchovávání, jakož i výměnu informací mezi smluvními stranami a hospodářskými subjekty. 

12. Společné úložiště systému ICS2 použijí smluvní strany ke zpracování údajů ze vstupních souhrnných celních prohlášení, žádostí o změnu, žádostí o zrušení platnosti, oznámení o příjezdu, informací o předložení zboží, informací týkajících se žádostí o analýzy rizik a jejich výsledků, doporučení ke kontrolám, rozhodnutí o kontrolách a výsledků kontrol a informací vyměňovaných s hospodářskými subjekty.

13. Společné úložiště systému ICS2 použijí smluvní strany pro účely statistik a hodnocení a pro výměnu vstupních souhrnných celních prohlášení mezi smluvními stranami.

14. Společné úložiště systému ICS2 je interoperabilní s harmonizovaným obchodním rozhraním, vnitrostátními obchodními rozhraními, pokud je vytvořily smluvní strany, a s vnitrostátními vstupními systémy.

15. Celní orgán smluvní strany použije společné úložiště za účelem konzultace s celním orgánem druhé smluvní strany v souladu s články 10 a 12 dohody a přílohou I předtím, než provede analýzu rizik v oblasti bezpečnosti a zabezpečení. Celní orgán smluvní strany rovněž použije společné úložiště za účelem konzultace s druhou smluvní stranou ohledně doporučených kontrol, rozhodnutí přijatých v souvislosti s doporučenými kontrolami a ohledně výsledků celních kontrol týkajících se bezpečností a zabezpečení v souladu s články 10 a 12 dohody a přílohou I.

16. Vnitrostátní obchodní rozhraní, je-li vytvořeno smluvními stranami, slouží jako vstupní bod do systému ICS2 pro hospodářské subjekty v souladu s článkem 1, pokud je podání určeno smluvní straně provozující vnitrostátní obchodní rozhraní.

17. V případě podání údajů vstupních souhrnných celních prohlášení a oznámení o příjezdu, jejich změny, zneplatnění, zpracování, uchovávání, jakož i výměny informací mezi smluvními stranami a hospodářskými subjekty, se hospodářské subjekty mohou rozhodnout použít vnitrostátní obchodní rozhraní, pokud bylo vytvořeno, nebo harmonizované obchodní rozhraní.

18. Vnitrostátní obchodní rozhraní, je-li vytvořeno, je interoperabilní se společným úložištěm systému ICS2.

19. Norsko uvědomí Unii o případném vytvoření vnitrostátního obchodního rozhraní.

20. Celní orgány smluvních stran použijí vnitrostátní vstupní systém za účelem výměny údajů vstupních souhrnných celních prohlášení získaných z prohlášení uvedených v článku 10 dohody, výměny informací a oznámení se společným úložištěm v případě informací týkajících se příjezdu námořních plavidel nebo letadel, informací týkajících se předložení zboží, zpracování žádostí o analýzu rizik, výměny a zpracování informací týkajících se výsledků analýzy rizik, doporučení ke kontrolám, rozhodnutí o kontrolách a výsledků kontrol.

21. Rovněž se použije v případech, kdy celní orgán smluvní strany požaduje od hospodářských subjektů další informace a obdrží od nich informace.

22. Vnitrostátní vstupní systém je interoperabilní se společným úložištěm.

23. Vnitrostátní vstupní systém je interoperabilní se systémy vyvinutými na vnitrostátní úrovni pro získávání informací uvedených v odstavci 20.

Článek 12

Fungování systému kontroly při dovozu 2 a školení týkající se jeho používání

1. Společné složky jsou vyvíjeny, testovány, uváděny do provozu a spravovány Unií. Vnitrostátní složky jsou vyvíjeny, testovány, uváděny do provozu a spravovány Norskem.

2. Norsko zajistí interoperabilitu vnitrostátních složek se společnými složkami.

3. Unie provádí údržbu společných složek a Norsko provádí údržbu svých vnitrostátních složek.

4. Smluvní strany zajistí nepřetržitý provoz elektronických systémů.

5. Unie může společné složky elektronických systémů změnit za účelem nápravy špatného fungování, přidání nových funkcí nebo změny funkcí stávajících.

6. Unie informuje Norsko o změnách a aktualizacích společných složek.

7. Norsko informuje Unii o změnách a aktualizacích vnitrostátních složek, jež mohou mít dopady na fungování společných složek.

8. Smluvní strany zveřejní informace o změnách a aktualizacích elektronických systémů podle odstavců 6 a 7.

9. V případě dočasné poruchy systému ICS2 se použije plán zachování provozu stanovený smluvními stranami.

10. Smluvní strany se navzájem informují o nedostupnosti elektronických systémů v důsledku dočasné poruchy.

11. Unie podpoří Norsko, pokud jde o používání společných složek elektronických systémů a jejich fungování, tím, že poskytne vhodné školicí materiály.

Článek 13

Platforma pro jednotnou správu uživatelů a digitální podpisy

1. Platforma pro jednotnou správu uživatelů a digitální podpisy (dále jen „UUM&DS“) umožní komunikaci mezi systémy správy identity a přístupu smluvních stran uvedenými v odstavci 6 za účelem zajištění bezpečného oprávněného přístupu k elektronickým systémům pro úředníky a hospodářské subjekty smluvních stran.

2. Platforma UUM&DS se skládá z těchto společných složek:

a)systém správy přístupu;

b)systém administrativní správy.

3. Platforma UUM&DS se použije k zajištění identifikace a ověřování přístupu:

a)hospodářských subjektů pro účely získání přístupu do systému ICS2;

b)úředníků smluvních stran pro účely získání přístupu ke společným složkám systému ICS2 a pro účely údržby a správy platformy UUM&DS.

4. Smluvní strany zřídí systém správy přístupu za účelem validace žádostí o přístup předložených hospodářskými subjekty v rámci platformy UUM&DS zajištěním interoperability se systémy správy identity a přístupu smluvních stran uvedenými v odstavci 6.

5. Smluvní strany zřídí systém administrativní správy s cílem spravovat pravidla týkající se identifikace a povolení pro validaci identifikačních údajů hospodářských subjektů pro účely umožnění přístupu k elektronickým systémům.

6. Smluvní strany zřídí systém správy identity a přístupu za účelem zajištění:

a)bezpečného zaznamenání a uchování identifikačních údajů hospodářských subjektů;

b)bezpečné výměny podepsaných a šifrovaných identifikačních údajů hospodářských subjektů.

Článek 14

Správa a vlastnictví údajů a bezpečnost

1. Smluvní strany zajistí, aby se údaje zaznamenané na vnitrostátní úrovni shodovaly s údaji zaznamenanými ve společných složkách a aby byly aktualizovány.

2. Odchylně od odstavce 1 smluvní strany zajistí, aby se následující údaje shodovaly s údaji obsaženými ve společném úložišti systému ICS2 a aby byly aktualizovány:

a)údaje zaznamenané na vnitrostátní úrovni a předávané z vnitrostátního vstupního systému do společného úložiště;

b)údaje získané do vnitrostátního vstupního systému ze společného úložiště.

3. K údajům obsaženým ve společných složkách systému ICS2, které předává do sdíleného obchodního rozhraní hospodářský subjekt nebo je do něj zaznamenává, má tento hospodářský subjekt přístup a může je zpracovávat.

4. K údajům ve společných složkách systému ICS2:

a)poskytnutým smluvní straně hospodářským subjektem prostřednictvím harmonizovaného obchodního rozhraní do společného úložiště má tato smluvní strana přístup a může je ve společném úložišti zpracovávat. Tato smluvní strana má v případě potřeby rovněž přístup k informacím, které jsou zaznamenané v harmonizovaném obchodním rozhraní;

b)předaným do společného úložiště nebo do něj zaznamenaným smluvní stranou má tato smluvní strana přístup a může je zpracovávat;

c)uvedeným v písmenech a) a b) výše má rovněž přístup druhá smluvní strana a může je zpracovávat, pokud je tato druhá smluvní strana zapojena do procesu analýzy rizik a/nebo kontroly, které se tyto údaje týkají, v souladu s články 10 a 12 dohody a přílohou I;

d)údaje ve společných složkách systému ICS2 mohou být zpracovány Komisí ve spolupráci se smluvními stranami pro účely uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. c) a čl. 11 odst. 6 přílohy I. K výsledkům tohoto zpracování má přístup Komise i smluvní strany.

5. K údajům ve společné složce systému ICS2, které jsou zaznamenány do společného úložiště Unií, mají přístup smluvní strany. Tyto údaje může zpracovávat Unie.

6. Vlastníkem systému, pokud jde o společné složky, je Unie.

7. Vlastníkem systému, pokud jde o vnitrostátní složky, je Norsko.

8. Unie zajistí zabezpečení společných složek a Norsko zajistí zabezpečení svých vnitrostátních složek.

9. Pro tyto účely smluvní strany přijmou alespoň nezbytná opatření s cílem:

a)zabránit všem nepovolaným osobám v přístupu k zařízení používanému ke zpracování údajů;

b)zabránit zadávání údajů a konzultaci, změně a mazání údajů nepovolanými osobami;

c)odhalovat činnosti uvedené v písmenech a) a b).

10. Smluvní strany se navzájem informují o veškerých činnostech, které mohou mít za následek narušení bezpečnosti elektronických systémů nebo podezření na takové narušení.

11. Smluvní strany vypracují plány pro zabezpečení všech systémů.

12. Údaje zaznamenané ve složkách systému ICS2 se uchovávají minimálně tři roky od jejich zaznamenání. Smluvní strany mohou tuto dobu překročit, pokud to vyžadují příslušné vnitrostátní právní předpisy.

Článek 15

Zpracování osobních údajů

V souvislosti se zpracováním osobních údajů obsažených v systému ICS2 a platformě UUM&DS:

1. Norsko a členské státy EU jednají jako správci v souladu s ustanovením článku 14 dohody.

2. Komise jedná jako zpracovatel a plní povinnosti, které jí byly v tomto ohledu uloženy nařízením (EU) 2018/1725 15 , s výjimkou případů, kdy u zpracování údajů za účelem monitorování a hodnocení provádění společných kritérií rizik týkajících se bezpečnosti a zabezpečení a norem a kontrolních opatření a prioritních oblastí kontroly Komise jedná jako společný správce.

Článek 16

Účast na vývoji, údržbě a správě systému ICS2

Unie umožní odborníkům z dotčeného státu ESVO účastnit se zasedání skupiny celních odborníků a příslušných pracovních skupin jako pozorovatelé v záležitostech týkajících se vývoje, údržby a řízení systému ICS2. O účasti odborníků z dotčeného státu ESVO na zasedáních pracovních skupin, kterých se účastní pouze omezený počet členských států EU a které podávají zprávy skupině odborníků na celní otázky, rozhodne Unie individuálně.

HLAVA III

Článek 17

Finanční ujednání týkající se povinností, závazků a očekávání při provádění systému kontroly při dovozu 2 a jeho fungování

Vzhledem k rozšíření používání systému ICS2 o Norsko a s ohledem na kapitolu IIa a přílohu I této dohody tato finanční ujednání (dále jen „ujednání“) stanoví prvky spolupráce mezi smluvními stranami související se systémem ICS2.

a)Komise vyvine, otestuje, uvede do provozu, bude spravovat a provozovat centrální složky systému ICS2 zahrnující sdílené obchodní rozhraní a společné úložiště (dále jen „centrální složky systému ICS2“), včetně aplikací a služeb požadovaných pro jejich provoz a propojení se systémy IT v Norsku, například TAPAS, UUM&DS, middleware CCN2ng, a zavazuje se je poskytnout Norsku.

b)Norsko vyvine, otestuje, uvede do provozu, bude spravovat a provozovat vnitrostátní složky systému ICS2.

c)Norsko a Komise se dohodly na tom, že se budou podílet na nákladech na vývoj a na jednorázových nákladech na centrální složky systému ICS2 a na provozních nákladech na centrální složky systému ICS2, související aplikace a služby požadované pro jejich provoz a propojenost takto:

1)Část nákladů na vývoj centrálních složek ICS2 bude Komise fakturovat Norsku v souladu s písmeny d) a e). Náklady na vývoj zahrnují vývoj softwaru centrálních složek a pořízení související infrastruktury (hardware, software, hosting, licence atd.) a její instalaci. Vzorec pro příspěvky se týká 4 % všech nákladů na uvedené služby.

2)Maximální výše nákladů na vývoj bude činit 550 000 EUR (pět set padesát tisíc) na každé vydání.

3) Část provozních nákladů na systém ICS2 a TAPAS bude Komise fakturovat Norsku v souladu s písmeny f), g) a h). Provozní náklady zahrnují posuzování shody, údržbu infrastruktury (hardwaru, softwaru, hostingu, licencí atd.), centrálních složek systému ICS2 a souvisejících aplikací a služeb požadovaných pro jejich provoz a propojenost (zajištění kvality, asistenční služba a správa služeb IT). Vzorec pro příspěvky se týká 4 % všech nákladů na uvedené služby.

4) Provozní náklady spojené s používáním systému ICS2 Norskem nepřesáhnou maximální výši 450 000 EUR (čtyři sta padesát tisíc) ročně.

5)Náklady na vývoj a provozní náklady na vnitrostátní složky budou v plné výši hrazeny Norskem.

6) Norsku budou poskytovány průběžné informace o plánovaném vývoji nákladů a informace o hlavních prvcích vývoje systému ICS2, které by mohly mít na tyto náklady vliv.

d)Norsko souhlasí s tím, že se bude podílet na nákladech na vývoj a posuzování shody centrálních složek systému ICS2 vzniklých před provedením této dohody. Za tímto účelem:

1)Komise poskytne Norsku informace o odhadované výši nezbytného příspěvku za roky před provedením této dohody.

2)Komise do 15. května každého roku, počínaje 15. květnem 2021, vyzve Norsko k zaplacení jeho příspěvku na tyto předchozí náklady, a to ve stejně vysokých splátkách během prvních čtyř let používání systému ICS2.

e)Norsko souhlasí s tím, že se bude podílet na nákladech na vývoj centrálních složek systému ICS2. Za tímto účelem:

1)Norsko se zavazuje zaplatit svůj příspěvek na náklady na vývoj vydání 1, vydání 2 a vydání 3 systému ICS2.

2)Komise do 15. května každého roku, počínaje 15. květnem 2021, vyzve Norsko k zaplacení jeho příspěvku na vývoj nejnovějšího vydání, a to na základě řádně doložené výzvy k úhradě vydané Komisí.

f) Norsko souhlasí s tím, že se bude podílet na provozních nákladech na centrální složky systému ICS2. Za tímto účelem:

1)Komise do 31. července každého roku, počínaje 31. červencem 2021, poskytne Norsku informace o odhadovaných provozních nákladech na následující rok a zašle Norsku písemně odhadovanou částku nezbytného příspěvku na následující rok. Komise poskytne Norsku informace ve stejnou dobu a stejným způsobem, jakým informuje všechny další členy systému ICS2, přičemž mu poskytne také informace o hlavních aspektech vývoje systému ICS2.

2)Do 15. května 2021 Komise vyzve Norsko k uhrazení jeho ročního příspěvku na provozní náklady na rok 2020 ve výši 110 000 EUR a odhadovaného ročního příspěvku na rok 2021 ve výši 280 000 EUR. Komise do 15. května každého roku, počínaje 15. květnem 2022, vyzve Norsko k zaplacení jeho ročního příspěvku na tento rok a výše zůstatku (záporného či kladného) za předchozí rok, a to na základě řádně doložené výzvy k úhradě vydané Komisí.

3) Do 31. ledna každého roku, počínaje 31. lednem 2022,

–Komise provede roční závěrku nákladů na provoz systému ICS2 a TAPAS za uplynulý rok na základě částky již zaplacené Norskem a skutečně vynaložených nákladů Komisí a předloží Norsku vyúčtování obsahující rozpis nákladů a identifikaci různých služeb a dodávky softwaru a dále

–předloží Norsku skutečné roční náklady, tj. skutečné provozní náklady, za uplynulý rok. Komise vypočítá skutečné a odhadované náklady v souladu se svými smlouvami uzavřenými s poskytovateli služeb vybranými podle aktuálních postupů pro zadávání veřejných zakázek.

Zůstatek (záporný či kladný) představující rozdíl mezi skutečnými náklady a odhadovanou částkou za uplynulý rok se vypočte a předloží Norsku prostřednictvím výpisu z účtu Komise. Tento výpis z účtu bude obsahovat odhadovanou roční výši příspěvku a výši zůstatku (zápornou či kladnou), a bude tedy obsahovat čistou částku, kterou bude Komise fakturovat Norsku prostřednictvím roční výzvy k úhradě.

g)Norsko tuto částku uhradí po dni vystavení výzvy k úhradě. Všechny platby musí být uhrazeny na bankovní účet Komise uvedený ve výzvě k úhradě do 60 dnů.

h)Uhradí-li Norsko částky stanovené v písmenu c) později než v termínech stanovených v písmenu g), je Komise oprávněna účtovat úroky z prodlení (počítané podle sazby, kterou používá Evropská centrální banka na své operace v eurech, zveřejněné v řadě „C“ Úředního věstníku, ke dni vypršení lhůty pro splacení s připočtením jednoho a půl procentního bodu). Stejná sazba se použije na platby, které má provádět Unie.

i)Pokud Norsko požaduje specifické úpravy centrálních složek, aplikací nebo služeb systému ICS2 nebo v souvislosti s nimi požaduje nové produkty IT, bude zahájení i dokončení tohoto vývoje upraveno v samostatné vzájemné dohodě, která stanoví potřebné zdroje a náklady na vývoj.

j)Veškeré školicí materiály vypracované a zajištěné stranami budou poskytovány všem smluvním stranám bezplatně a elektronicky. Norsko může tyto materiály kopírovat, distribuovat, zobrazovat, realizovat na základě sdílených školicích materiálů práci a vytvářet odvozená díla

1)pouze pokud uvede autora způsobem stanoveným v daném sdíleném školicím materiálu;

2)pouze pro nekomerční účely.

k)Smluvní strany se dohodly, že budou uznávat a plnit své příslušné povinnosti ve vztahu k používání centrálních složek systému ICS2, jak je popsáno v příloze I této dohody.

l)V případě vážných pochybností o řádném fungování této přílohy nebo systému ICS2 může kterákoli z obou stran pozastavit používání této dohody za předpokladu, že to druhé straně písemně oznámí tři měsíce předem.

Hlava IV

Výstupní souhrnné celní prohlášení

Článek 18

Forma a obsah výstupního souhrnného celního prohlášení

1. Výstupní souhrnné celní prohlášení musí být podáno prostřednictvím technologie počítačového zpracování dat. Lze využít obchodní, přístavní nebo přepravní doklady, pokud obsahují nezbytné údaje.

2. Výstupní souhrnné celní prohlášení obsahuje údaje stanovené pro toto prohlášení ve sloupcích A1 a A2 kapitoly 3 přílohy B nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 a musí být v souladu s příslušnými formáty, kódy a kardinalitami stanovenými v příloze B prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447. Vyplní se v souladu s poznámkami uvedenými v těchto přílohách. Výstupní souhrnné celní prohlášení ověřuje osoba, která je vyplnila.

3. Celní orgány umožní podání výstupního souhrnného celního prohlášení založeného na listinných dokladech nebo jiným způsobem, který je nahrazuje, schváleným celními orgány pouze za jedné z těchto okolností:

a)nefunguje-li informatizovaný systém celních orgánů;

b)nefunguje-li elektronická aplikace osoby podávající výstupní souhrnné celní prohlášení, pokud celní orgány uplatňují stejnou úroveň řízení rizik, jaká se uplatňuje u výstupních souhrnných celních prohlášení podaných pomocí techniky zpracování osobních údajů. Výstupní souhrnné celní prohlášení založené na listinných dokladech podepisuje osoba, která je vyplnila. Tato výstupní souhrnná celní prohlášení založená na listinných dokladech jsou případně doprovázena ložnými listy nebo jinými vhodnými doklady a obsahují údaje uvedené v odstavci 2.

4. Každá smluvní strana stanoví podmínky a postupy, podle nichž může osoba podávající výstupní souhrnné celní prohlášení po jeho podání upravit jeden nebo více údajů uvedených v tomto prohlášení.

Článek 19

Upuštění od povinnosti podat výstupní souhrnné celní prohlášení

1. Výstupní souhrnné celní prohlášení se nevyžaduje u tohoto zboží:

a)elektrická energie;

b)zboží, které odchází potrubím;

c)listovní zásilky;

d)zboží v poštovních zásilkách;

e)zboží, u kterého je v souladu s právními předpisy smluvních stran povoleno ústní celní prohlášení nebo pouhé překročení hranice, s výjimkou palet, kontejnerů, dopravních prostředků a náhradních dílů, příslušenství a vybavení pro tyto položky, pokud jsou přepravovány na základě přepravní smlouvy.

f)zboží, které se nachází v osobních zavazadlech cestujících;

g)zboží, pro které jsou vydány karnety ATA a CPD;

h)zboží, které je osvobozeno od cla podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích ze dne 18. dubna 1961, Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích ze dne 24. dubna 1963 nebo ostatních konzulárních úmluv nebo Newyorské úmluvy o zvláštních misích ze dne 16. prosince 1969;

i)zbraně a vojenské vybavení, které byly vypraveny z celního území smluvní strany orgány pověřenými vojenskou obranou smluvních stran, vojenskou přepravou nebo přepravou provozovanou za účelem výhradního použití vojenskými orgány;

j)následující zboží opouštějící celní území smluvní strany a přímo přepravené na zařízení na moři provozovaná osobou usazenou na celním území smluvních stran:

1)zboží, jež se používá k výstavbě, opravě, údržbě nebo přeměně těchto zařízení na moři;

2)zboží určené k upevnění na těchto zařízeních na moři nebo k jejich vybavení;

3)zásoby určené k používání nebo spotřebě na těchto zařízeních na moři;

k)zboží přepravované na základě formuláře NATO 302 stanoveného v Úmluvě mezi účastníky Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil, podepsané v Londýně dne 19. června 1951, nebo na základě formuláře EU 302 stanoveného v čl. 1 odst. 51 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446;

l)zboží, které se dodává v podobě dílů nebo příslušenství určeného pro použití v plavidlech a letadlech a pro provoz motorů, strojů a jiného vybavení plavidel nebo letadel, jakož i potraviny a další položky určené ke spotřebě nebo prodeji na palubě plavidel a letadel;

m)vybavení domácnosti definované v právních předpisech smluvních stran, pokud není dopravováno na základě přepravní smlouvy;

n)zboží odeslané z celních území smluvních stran do Ceuty a Melilly, Helgolandu, Republiky San Marino, Vatikánského městského státu, obce Livigno a švýcarských celních exkláv Samnaun a Sampuoir;

o)zboží přepravované na plavidlech, která se pohybují mezi přístavy smluvních stran, aniž by zastavovala v přístavu mimo celní území smluvních stran;

p)zboží přepravované v letadlech, která se pohybují mezi letišti smluvních stran, aniž by zastavovala na letišti mimo celní území smluvních stran.

2. Výstupní souhrnné celní prohlášení se nepožaduje v případech stanovených mezinárodní dohodou v oblasti bezpečnosti uzavřenou mezi smluvní stranou a třetí zemí, s výhradou postupu stanoveného v čl. 9b odst. 3 dohody.

3. Smluvní strany nevyžadují výstupní souhrnné celní prohlášení u zboží v následujících případech:

a)pokud má plavidlo, které převáží zboží mezi přístavy smluvních stran, zastavit v přístavu mimo celní území smluvních stran a zboží má během této zastávky v přístavu mimo celní území smluvních stran zůstat naložené na palubě plavidla;

b)pokud má letadlo, které převáží zboží mezi letišti smluvních stran, zastavit na letišti mimo celní území smluvních stran a zboží má během této zastávky na letišti mimo celní území smluvních stran zůstat naložené na palubě letadla;

c)v případě, kdy se zboží v přístavu nebo na letišti nevykládá z dopravního prostředku, který je dopravil na příslušná celní území smluvních stran a který je dopraví mimo uvedená území;

d)pokud bylo zboží naloženo v předchozím přístavu nebo na předchozím letišti na celních územích smluvních stran, kde bylo podáno výstupní souhrnné celní prohlášení nebo kde platilo osvobození od povinnosti podat prohlášení před výstupem zboží, a zboží zůstává na dopravním prostředku, který je odveze z celních území smluvních stran;

e)v případě, kdy se dočasně uskladněné zboží nebo zboží propuštěné do režimu svobodného celního pásma překládá z dopravního prostředku, který je do tohoto dočasného skladu nebo svobodného celního pásma dovezl, pod dohledem téhož celního úřadu na plavidlo, letadlo či železnici, které je odveze z celních území smluvních stran, pokud jsou splněny následující podmínky:

1)k překládce dojde do 14 dnů od předložení zboží v souladu s právními předpisy příslušné smluvní strany nebo za výjimečných okolností v delší lhůtě povolené celními orgány, pokud období 14 dnů není k překonání těchto okolností dostatečné;

2)informace o zboží jsou dostupné celním orgánům;

3)dopravce si není vědom toho, že by došlo ke změně místa určení zboží a změně příjemce;

f)pokud zboží vstoupilo na celní území smluvních stran, ale příslušné celní orgány je odmítly a bylo okamžitě vráceno do země vývozu.

Článek 20

Místo podání výstupního souhrnného celního prohlášení

1. Výstupní souhrnné celní prohlášení se podává u příslušného celního úřadu na celním území smluvní strany, na němž se provádějí výstupní formality pro zboží určené pro třetí země. Vývozní celní prohlášení použité jako výstupní souhrnné celní prohlášení je však podáno u příslušného orgánu smluvní strany, na jejímž celním území jsou provedeny formality týkající se vývozu do třetí země. Příslušný úřad provede v obou případech analýzu rizik týkající se bezpečnosti a zabezpečení na základě údajů uvedených v dotčeném prohlášení a celní kontroly v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, které jsou považovány za nezbytné.

2. Pokud zboží opustí celní území jedné smluvní strany do místa určení ve třetí zemi přes celní území druhé smluvní strany a po vývozních formalitách následuje režim tranzitu podle Úmluvy o společném tranzitním režimu, použije se k předání údajů uvedených v čl. 18 odst. 2 příslušným orgánům druhé smluvní strany systém NCTS.

V takovém případě celní úřad první smluvní strany zpřístupní výsledky svých celních kontrol týkajících se bezpečnosti a zabezpečení celnímu orgánu druhé smluvní strany, pokud:

a)celní orgán vyhodnotí rizika jako závažná a vyžadující celní kontrolu a z výsledků kontroly vyplyne, že došlo k události vyvolávající rizika, nebo

b)z výsledků kontroly nevyplývá, že došlo k události vyvolávající rizika, avšak dotyčný celní orgán se domnívá, že hrozba představuje jinde v celních územích smluvních stran vysoké riziko, nebo

c)je to nezbytné pro jednotné uplatňování pravidel obsažených v této dohodě.

Smluvní strany si v systému uvedeném v čl. 9e odst. 3 dohody vymění informace o rizicích uvedených v písmenech a) a b).

3. Odchylně od odstavce 1, pokud zboží opustí celní území jedné smluvní strany do třetí země přes celní území druhé smluvní strany a po vývozních formalitách nenásleduje režim tranzitu podle Úmluvy o společném tranzitním režimu, podává se výstupní souhrnné celní prohlášení přímo u příslušného celního úřadu výstupu druhé smluvní strany, odkud je zboží nakonec přepraveno do třetí země.

Článek 21

Lhůty pro podání výstupního souhrnného celního prohlášení

1. Výstupní souhrnné celní prohlášení se podává v těchto lhůtách:

a)v případě námořní přepravy:

1)u pohybů nákladu v kontejnerech, pro které se nepoužijí body 2) a 3), nejpozději 24 hodin předtím, než je zboží naloženo na plavidlo, na kterém má opustit celní území smluvních stran;

2)u pohybů nákladu v kontejnerech mezi celními územími smluvních stran a Grónskem, Faerskými ostrovy, Islandem nebo přístavy v Baltském moři, Severním moři, Černém moři nebo Středozemním moři a všemi přístavy v Maroku nejpozději dvě hodiny před odplutím z přístavu na celních územích smluvních stran;

3)u pohybů nákladu v kontejnerech mezi francouzskými zámořskými departementy, Azorami, Madeirou nebo Kanárskými ostrovy a územím mimo celní území smluvních stran, kdy je doba plavby kratší než 24 hodin, nejpozději dvě hodiny před odplutím z přístavu na celním území smluvních stran;

4)u pohybů nezahrnujících náklad v kontejnerech nejpozději dvě hodiny před odplutím z přístavu na celních územích smluvních stran;

b)v případě letecké přepravy nejpozději 30 minut před odletem z letiště na celních územích smluvních stran;

c)v případě silniční a vnitrozemské vodní dopravy nejpozději jednu hodinu předtím, než zboží opustí celní území smluvních stran;

d)v případě železniční dopravy:

1)pokud cesta vlakem z poslední stanice pro sestavování vlaků k celnímu úřadu výstupu trvá méně než dvě hodiny, nejpozději jednu hodinu před příchodem zboží do místa, pro něž je tento celní úřad výstupu příslušný;

2)ve všech ostatních případech nejpozději dvě hodiny předtím, než zboží opustí celní území smluvních stran.

2. V následujících případech se pro podání výstupního souhrnného celního prohlášení uplatní lhůta použitelná pro aktivní dopravní prostředky, které jsou použity k opuštění celních území smluvních stran:

a)pokud bylo zboží na celní úřad výstupu přepraveno na jiném dopravním prostředku, z něhož bylo před opuštěním celních území smluvních stran přeloženo (intermodální doprava);

b)pokud bylo zboží na celní úřad výstupu přepraveno na dopravním prostředku, který byl v momentě opuštění celních území smluvních stran přepravován jiným, aktivním dopravním prostředkem (kombinovaná doprava).

3. Lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 se nepoužijí v případě vyšší moci.

4. Bez ohledu na odstavce 1 a 2 může každá smluvní strana rozhodnout o odlišných lhůtách:

a)v případech dopravy uvedené v čl. 20 odst. 2 s cílem provést spolehlivou analýzu rizik a zadržet zásilky za účelem provedení případných celních kontrol týkajících se bezpečnosti a zabezpečení, které se na ně vztahují;

b)v případech mezinárodní dohody v oblasti bezpečnosti mezi smluvní stranou a třetí zemí, s výhradou postupu uvedeného v čl. 9b odst. 3 této dohody.

3. Příloha II protokolu 10 k dohodě se nahrazuje tímto:

PŘÍLOHA II

OPRÁVNĚNÝ HOSPODÁŘSKÝ SUBJEKT

HLAVA I

Přiznání statusu oprávněného hospodářského subjektu

Článek 1

Obecná ustanovení

Kritérii pro udělení statusu oprávněného hospodářského subjektu jsou:

a)to, že se žadatel nedopustil žádného vážného nebo opakovaného porušení celních nebo daňových předpisů a nemá žádný záznam, pokud jde o závažné trestné činy související s jeho hospodářskou činností;

b)to, že žadatel prokáže vysokou úroveň kontroly svých operací a toku zboží prostřednictvím systému správy obchodních a případně dopravních záznamů, umožňující přiměřenou kontrolu ze strany celních úřadů;

c)finanční solventnost, jež je považována za prokázanou, pokud je žadatel v dobré finanční situaci, která mu umožňuje plnit své závazky s řádným ohledem na charakteristiky druhu dané podnikatelské činnosti;

d)odpovídající normy v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, které se považují za splněné, pokud žadatel prokáže, že přijal odpovídající opatření k zajištění bezpečnosti a zabezpečení mezinárodního dodavatelského řetězce, a to i v oblastech fyzické integrity a kontroly vstupu, logistických procesů a manipulace s konkrétními druhy zboží, personálu a určení svých obchodních partnerů.

Článek 2

Dodržování požadavků

1. Kritérium stanovené v čl. 1 písm. a) se považuje za splněné, pokud: 

a)žádný správní nebo soudní orgán nerozhodl o tom, že některá z osob uvedených v písmenu b) se v posledních třech letech dopustila vážného nebo opakovaného porušení celních nebo daňových předpisů v souvislosti se svou hospodářskou činností, a 

b)žádná z následujících osob nemá žádný záznam, pokud jde o závažné trestné činy související s její hospodářskou činností, v příslušných případech včetně hospodářské činnosti žadatele:

1)žadatel;

2)zaměstnanci odpovědní za celní záležitosti žadatele a 

3)osoby, které jsou pověřeny vedením žadatele nebo které vykonávají kontrolu nad řízením společnosti.

2. Kritérium uvedené v čl. 1 písm. a) nicméně může být považováno za splněné, pokud celní orgán příslušný k přijetí rozhodnutí nepovažuje určité porušení za závažné ve vztahu k množství nebo objemu souvisejících operací a pokud nemá pochybnosti o dobré víře žadatele.

3. Pokud je osoba uvedená v odst. 1 písm. b) bodě 3 tohoto článku jiná než žadatel usazena nebo má bydliště ve třetí zemi, posoudí celní orgán příslušný k přijetí rozhodnutí splnění kritéria uvedeného v čl. 1 písm. a) na základě záznamů a informací, které má k dispozici.

4. Pokud byl žadatel založen před méně než třemi lety, posoudí celní orgán příslušný k přijetí rozhodnutí splnění kritéria uvedeného v čl. 1 písm. a) na základě záznamů a informací, které má k dispozici.

Článek 3

Uspokojivý systém vedení obchodních a přepravních záznamů

Kritérium stanovené v čl. 1 písm. b) se považuje za splněné, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)žadatel používá účetní systém, který je v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami používanými ve smluvních stranách, kde je účetnictví vedeno, umožňuje provádění celních kontrol na základě auditu a uchovává historické záznamy údajů, které poskytují auditní stopu od okamžiku, kdy jsou tato data zaznamenána do souboru;

b)záznamy, které žadatel vede pro celní účely, jsou integrovány do účetního systému žadatele, nebo umožňují křížové kontroly informací s účetním systémem;

c)žadatel umožní celnímu orgánu fyzický přístup do svých účetních systémů a případně do svých obchodních a přepravních záznamů;

d)žadatel umožní celnímu orgánu elektronický přístup do svých účetních systémů a případně do svých obchodních a přepravních záznamů, pokud jsou tyto systémy nebo záznamy vedeny elektronicky;

e)žadatel používá správní organizaci, která odpovídá druhu a velikosti podniku a je vhodná pro řízení toku zboží, a provádí vnitřní kontroly umožňující zamezit chybám a odhalovat a opravovat je a zamezit nezákonným nebo nestandardním transakcím a odhalovat je;

f)tam, kde je to relevantní, má žadatel zavedeny uspokojivé postupy pro nakládání s licencemi a povoleními udělenými v souladu s obchodněpolitickými opatřeními nebo vztahujícími se k obchodu se zemědělskými produkty;

g)žadatel má zavedeny uspokojivé postupy pro archivaci svých záznamů a údajů a pro ochranu proti ztrátě údajů;

h)žadatel zajistí, aby příslušní zaměstnanci obdrželi pokyny informovat celní orgány, vyvstanou-li potíže s dodržováním předpisů, a stanoví postupy, jak o těchto potížích celní orgány informovat;

i)žadatel uplatňuje odpovídající bezpečnostní opatření, která chrání jeho počítačový systém proti neoprávněnému vniknutí a zabezpečují jeho dokumentaci;

j)tam, kde je to relevantní, má žadatel zavedeny uspokojivé postupy pro nakládání s dovozními a vývozními licencemi související se zákazy a omezeními, včetně opatření k odlišení zboží podléhajícího těmto zákazům či omezením od ostatního zboží a opatření k zajištění toho, že budou uvedené zákazy a omezení dodržovány.

Článek 4

Finanční solventnost

1. Kritérium stanovené v čl. 1 písm. c) se považuje za splněné, pokud žadatel splňuje následující:

a)proti žadateli není vedeno konkurzní řízení;

b)v průběhu posledních tří let před podáním žádosti žadatel plnil své finanční závazky, pokud jde o platby cla a všech ostatních dávek, daní nebo poplatků, které se vybírají při dovozu nebo vývozu nebo v souvislosti s dovozem a vývozem zboží;

c)žadatel prokáže na základě záznamů a informací dostupných za poslední tři roky předcházející podání žádosti, že má dostatečnou finanční kapacitu plnit své povinnosti a závazky s ohledem na druh a objem obchodní činnosti, včetně toho, že nemá žádná záporná čistá aktiva, ledaže mohou být kryta.

2. Pokud byl žadatel založen před méně než třemi lety, posuzuje se jeho finanční solventnost podle čl. 1 písm. c) na základě záznamů a informací, které jsou k dispozici.

Článek 5

Normy týkající se bezpečnosti a zabezpečení

1. Kritérium stanovené v čl. 1 písm. d) se považuje za splněné, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)budovy, které mají být využívány v souvislosti s činnostmi týkajícími se povolení, zajišťují ochranu proti neoprávněnému vniknutí a jsou postaveny z materiálů, které jsou odolné proti neoprávněnému vstupu;

b)jsou zavedena vhodná opatření k zabránění neoprávněnému přístupu do kanceláří, prostor pro odeslání, nákladových prostor, přepravních prostor a dalších příslušných míst;

c)byla přijata opatření pro manipulaci se zbožím zahrnující ochranu proti nedovolenému naložení nebo výměně zboží, nesprávné manipulaci se zbožím a proti nedovolené manipulaci s nákladovými jednotkami;

d)žadatel přijal opatření umožňující jasně identifikovat jeho obchodní partnery a prostřednictvím vhodných smluvních ujednání nebo jiných vhodných opatření odpovídajících obchodnímu modelu žadatele zajistit, aby tito obchodní partneři zajistili bezpečnost své části mezinárodního dodavatelského řetězce;

e)žadatel provádí v rozsahu dovoleném vnitrostátním právem bezpečnostní prověrky potenciálních zaměstnanců pracujících na pozicích, které jsou citlivé z bezpečnostního hlediska, a prověřuje spolehlivost stávajících zaměstnanců na těchto pozicích pravidelně a pokud to vyžadují okolnosti;

f)žadatel má vhodné bezpečnostní postupy pro všechny najaté externí poskytovatele služeb;

g)žadatel zajišťuje, aby se jeho zaměstnanci, kteří plní úkoly související s bezpečnostními otázkami, pravidelně účastnili programů zvyšujících povědomí o těchto bezpečnostních otázkách;

h)žadatel jmenoval kontaktní osobu odpovědnou za otázky související s bezpečností a zabezpečením.

2. Je-li žadatel držitelem bezpečnostního osvědčení vydaného na základě mezinárodní úmluvy nebo na základě mezinárodní normy vydané Mezinárodní organizací pro normalizaci či evropské normy vydané evropským normalizačním orgánem, musí být tato osvědčení zohledněna při kontrole splnění kritérií stanovených v čl. 1 písm. d).

Kritéria se považují za splněná, pokud je prokázáno, že kritéria pro vydání uvedeného osvědčení jsou shodná s kritérii stanovenými v čl. 1 písm. d) nebo rovnocenná těmto kritériím.

3. Je-li žadatel schválený agent nebo známý odesílatel v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy, považují se kritéria stanovená v odstavci 1 za splněná v souvislosti s místy a operacemi, pro něž žadatel obdržel status schváleného agenta nebo známého odesílatele, pokud jsou kritéria pro udělení statusu schváleného agenta nebo známého odesílatele shodná s kritérii stanovenými v čl. 1 písm. d) nebo jsou těmto kritériím rovnocenná.

HLAVA II

Zjednodušení přiznané oprávněným hospodářským subjektům

Článek 6

Zjednodušení přiznané oprávněným hospodářským subjektům

1. Jestliže oprávněný hospodářský subjekt pro bezpečnost a zabezpečení podává svým jménem výstupní souhrnné celní prohlášení ve formě celního prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu, nevyžadují se kromě údajů uvedených v těchto prohlášeních již žádné další údaje.

2. Jestliže oprávněný hospodářský subjekt pro bezpečnost a zabezpečení podává jménem jiné osoby, která je rovněž oprávněným hospodářským subjektem, výstupní souhrnné celní prohlášení ve formě celního prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu, nevyžadují se kromě údajů uvedených v těchto prohlášeních již žádné další údaje.

Článek 7

Příznivější zacházení, pokud jde o posouzení rizik a kontroly

1. U oprávněného hospodářského subjektu se provádí méně fyzických kontrol týkajících se bezpečnosti a kontrol dokumentů týkajících se bezpečnosti než u jiných hospodářských subjektů.

2. Jestliže oprávněný hospodářský subjekt podá vstupní souhrnné celní prohlášení nebo je oprávněn podat celní prohlášení či celní prohlášení pro dočasné uskladnění namísto vstupního souhrnného celního prohlášení nebo je-li oprávněný hospodářský subjekt oprávněn použít obchodní, přístavní či přepravní informační systémy k podání údajů ke vstupnímu souhrnnému celnímu prohlášení, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 8 dohody a v čl. 1 odst. 4 přílohy I, je příslušný celní orgán povinen tomuto oprávněnému hospodářskému subjektu zaslat oznámení v případě, že je zásilka vybrána k fyzické kontrole. K tomuto oznámení musí dojít před příchodem zboží na celní území smluvních stran.

Toto oznámení musí být zpřístupněno rovněž dopravci, nejedná-li se o oprávněný hospodářský subjekt uvedený v prvním pododstavci, za předpokladu, že tento dopravce je oprávněným hospodářským subjektem a má připojení na elektronické systémy ve spojitosti s prohlášeními uvedenými v prvním pododstavci.

Toto oznámení se provádí pouze v případech, kdy neohrozí provedení kontroly ani její výsledky.

3. Jsou-li zásilky, které jsou předmětem prohlášení podaného oprávněným hospodářským subjektem, vybrány k fyzické kontrole nebo kontrole dokumentů, je tato kontrola provedena přednostně.

Na žádost oprávněného hospodářského subjektu lze tyto kontroly provést v jiném místě, než kde má být zboží předloženo celnímu úřadu.

Článek 8

Výjimka z příznivějšího zacházení

Příznivější zacházení podle článku 7 se nepoužije na celní kontroly týkající se bezpečnosti, které souvisejí se zvláštní zvýšenou hrozbou nebo kontrolními povinnostmi uvedenými v jiných právních předpisech.

V případě zásilek, které jsou předmětem prohlášení podaného oprávněným hospodářským subjektem, jsou však celní orgány povinny provést nezbytné zpracování, formality a kontroly přednostně.

HLAVA III

Pozastavení, anulování a zrušení statusu oprávněného hospodářského subjektu

Článek 9

Pozastavení statusu

1. K pozastavení rozhodnutí o přiznání statusu oprávněného hospodářského subjektu příslušným celním orgánem dojde, pokud:

a)se tento celní orgán domnívá, že jsou k anulování rozhodnutí nebo jeho zrušení dány dostatečné důvody, avšak nemá dosud všechny údaje potřebné k tomu, aby o anulování rozhodnutí nebo jeho zrušení rozhodl;

b)se tento celní orgán domnívá, že nejsou splněny podmínky rozhodnutí nebo že držitel rozhodnutí neplní povinnosti, které mu toto rozhodnutí ukládá, a že je vhodné dát držiteli rozhodnutí čas na to, aby přijal taková opatření, která splnění těchto podmínek či povinností zajistí;

c)o pozastavení platnosti rozhodnutí žádá jeho držitel z toho důvodu, že dočasně není schopen plnit podmínky stanovené v rozhodnutí nebo povinnosti tímto rozhodnutím uložené.

2. V případě podle odst. 1 písm. b) a c) je držitel rozhodnutí povinen oznámit celnímu orgánu opatření, která provede, aby zajistil splnění daných podmínek či povinností, a oznámit mu též lhůtu, kterou k přijetí těchto opatření potřebuje.

Jestliže hospodářský subjekt celním orgánům věrohodně prokázal, že přijal nutná opatření k dodržování podmínek a kritérií, které musí oprávněný hospodářský subjekt splňovat, zruší příslušný celní orgán pozastavení.

3. Pozastavení neovlivní žádný celní režim, který byl zahájen již před datem pozastavení a nebyl ještě ukončen.

4. Pozastavení rozhodnutí se oznámí držiteli rozhodnutí.

Článek 10

Anulování statusu

1. K anulování rozhodnutí o přiznání statusu oprávněného hospodářského subjektu dojde, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a)rozhodnutí bylo přijato na základě nesprávných nebo neúplných informací;

b)držitel rozhodnutí věděl nebo si měl být vědom toho, že informace byly nesprávné nebo neúplné;

c) rozhodnutí by bylo jiné, pokud by informace byly správné a úplné.

2. Anulace rozhodnutí se oznámí držiteli rozhodnutí.

3. Není-li rozhodnutím v souladu s celními předpisy stanoveno jinak, nabývá anulace účinku dnem, kdy nabylo účinku původní rozhodnutí.

Článek 11

Zrušení statusu

1. Ke zrušení rozhodnutí o přiznání statusu oprávněného hospodářského subjektu příslušnými celními orgány dojde, pokud:

a)nebyla nebo již není splněna jedna nebo více podmínek pro přijetí tohoto rozhodnutí, nebo

b)pokud o něj požádá držitel rozhodnutí, nebo

c)držitel rozhodnutí nepřijme ve stanovené lhůtě pozastavení podle čl. 9 odst. 1 písm. b) a c) opatření nezbytná ke splnění podmínky stanovené pro dané rozhodnutí nebo k dodržení povinností uložených rozhodnutím.

2. Zrušení nabývá účinku dnem následujícím po jeho oznámení.

3. Zrušení rozhodnutí se oznámí držiteli rozhodnutí.

HLAVA IV

Článek 12

Výměna informací

Smluvní strany se za účelem bezpečnosti pravidelně navzájem informují o totožnosti svých oprávněných hospodářských subjektů, přičemž si sdělí následující informace:

a)identifikační číslo obchodníka (TIN) ve formátu slučitelném s právními předpisy týkajícími se registrace a identifikace hospodářských subjektů (EORI);

b)název a adresu oprávněného hospodářského subjektu;

c)číslo dokladu, jímž byl přiznán status oprávněného hospodářského subjektu;

d)současný status (platný, pozastavený, zrušený);

e)doby změn statusu;

f)datum nabytí účinnosti rozhodnutí a dalších událostí (pozastavení a zrušení);

g)orgán, který rozhodnutí vydal.

(1)    Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.

(2)    Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.

(3)    Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.

(4)    Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1.

(5)    Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558.

(6)    Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 168.

(7)    Úř. věst. L 183, 19.7.2018, s. 23.

(8)    Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(9) *    [Nebyly oznámeny žádné ústavní požadavky.] [Byly oznámeny ústavní požadavky.]

(10)    Rámec pro uvedení do provozu vydání 1 systému ICS2: od 15. 3. 2021 do 1. 10. 2021; rámec pro uvedení do provozu vydání 2 systému ICS2: od 1. 3. 2023 do 2. 10. 2023; rámec pro uvedení do provozu vydání 3 systému ICS2: od 1. 3. 2024 do 1. 10. 2024.Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 168).

(11)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) xxx (Úř. věst. L […], […], s. […]).

(12)    Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558), naposledy pozměněné prováděcím nařízením Komise (EU) xxx (Úř. věst. L […], […], s. […]).

(13)    Úmluva mezi Evropským hospodářským společenstvím, Rakouskou republikou, Finskou republikou, Islandskou republikou, Norským královstvím, Švédským královstvím a Švýcarskou konfederací o společném tranzitním režimu ze dne 20. května 1987 (Úř. věst. L 226, 13.8.1987, s. 2, včetně předchozích i budoucích změn dohodnutých smíšeným výborem prostřednictvím výše uvedené Úmluvy).

(14)    Systém NCTS je aktualizován s cílem zahrnout nové bezpečnostní požadavky obsažené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1), naposledy pozměněném nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/632 ze dne 17. dubna 2019 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 54). Fáze uvedení aktualizace systému NCTS do provozu jsou uvedeny v příloze prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151.

(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).