EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 16.9.2021
JOIN(2021) 24 final
SPOLEČNÉ SDĚLENÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EMPTY
Strategie EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 16.9.2021
JOIN(2021) 24 final
SPOLEČNÉ SDĚLENÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EMPTY
Strategie EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu
SPOLEČNÉ SDĚLENÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU
A RADĚ
STRATEGIE EU PRO SPOLUPRÁCI V INDICKO-TICHOMOŘSKÉM REGIONU
Úvod
Indicko-tichomořský region – rozsáhlá oblast rozprostírající se od východního pobřeží Afriky po tichomořské ostrovní státy – má pro Evropu stále větší strategickou důležitost. Rostoucí ekonomický, demografický a politický význam tohoto regionu z něj činí klíčového hráče při utváření mezinárodního řádu a řešení globálních výzev. EU má v úmyslu zintenzivnit svou spolupráci s tímto regionem za účelem vybudování partnerství, která posílí mezinárodní řád založený na pravidlech, budou se zabývat globálními výzvami a položí základy rychlého, spravedlivého a udržitelného hospodářského oživení, jež zajistí dlouhodobou prosperitu. Tato spolupráce se bude zakládat na prosazování demokracie, právního státu, lidských práv a všeobecně dohodnutých závazků, jako jsou Agenda 2030 a její cíle udržitelného rozvoje a Pařížská dohoda o změně klimatu.
V návaznosti na obnovený závazek členských států vůči tomuto regionu uvedený v závěrech Rady ze dne 19. dubna 2021 stanoví toto společné sdělení strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu, a to:
-objasněním důvodu EU pro posílení její angažovanosti v indicko-tichomořském regionu,
-představením zásad EU, jimiž se bude její spolupráce s indicko-tichomořským regionem řídit,
-stanovením přístupu EU k partnerství a spolupráci v regionu a
-podrobným popisem toho, jak bude EU prosazovat tuto vizi ve spolupráci s partnery.
1. Důvod EU: silný základ pro vzájemně prospěšné vztahy
Budoucnost EU a indicko-tichomořského regionu je vzhledem k vzájemné závislosti ekonomik a společným globálním výzvám neoddělitelně spojena. Region zahrnuje sedm členů skupiny G20 – Austrálii, Čínu, Indii, Indonésii, Japonsko, Korejskou republiku a Jihoafrickou republiku, jakož i Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), což je pro EU stále důležitější partner. Region je domovem tří pětin světového obyvatelstva, produkuje 60 % globálního HDP, v době před pandemií přispíval k hospodářskému růstu dvěma třetinami a stojí v popředí digitální ekonomiky. Nejvzdálenější regiony a zámořské země a území EU, jež jsou ústavně spojeny s jejími členskými státy 1 , tvoří důležitou součást přístupu EU k indicko-tichomořskému regionu.
EU a indicko-tichomořský region jsou přirozenými partnerskými regiony, pokud jde o obchod a investice. EU je největším investorem, předním poskytovatelem rozvojové spolupráce a jedním z největších obchodních partnerů v indicko-tichomořském regionu. Na indicko-tichomořský region a Evropu připadá společně více než 70 % světového obchodu se zbožím a službami a více než 60 % toků přímých zahraničních investic. Obchodní výměny mezi indicko-tichomořským regionem a Evropou jsou větší než mezi jakýmikoli jinými geografickými regiony ve světě s ročním obchodem, který v roce 2019 dosáhl výše 1,5 bilionu EUR. Dotyčný region je druhým největším místem určení vývozu EU a je domovem čtyř z deseti největších obchodních partnerů EU. V regionu se nacházejí důležité vodní cesty, které mají zásadní význam pro obchod EU, včetně Malackého průlivu, Jihočínského moře a Mandebského průlivu.
Indicko-tichomořský region je jak důležitým zdrojem globálních problémů v oblasti životního prostředí, tak i potenciálním příjemcem opatření k jejich nápravě. Podíl regionu na globálních emisích oxidu uhličitého od roku 2000 vzrostl z 37 % na 57 % a na region bude do roku 2030 připadat více než 70 % růstu globální poptávky po energii. Očekává se, že změna klimatu dále zvýší tlak na biologickou rozmanitost moří, přírodní zdroje a rybí populace, což povede ke změnám dynamiky ekosystémů. Indicko-tichomořský region zahrnuje řadu míst s kritickým významem pro biologickou rozmanitost, jako je např. Korálový trojúhelník, který představuje 76 % světových druhů korálů a je zdrojem obživy pro 120 milionů lidí žijících v této oblasti. Jihočínské moře představuje přibližně 12 % celosvětového úlovku ryb a nachází se na něm více než polovina světových rybářských plavidel. Region má proto zásadní význam pro zmírňování změny klimatu a pro ochranu křehké ekologické rovnováhy naší planety.
V posledních letech vedla geopolitická dynamika v indicko-tichomořském regionu k intenzivní hospodářské soutěži, včetně napětí kvůli sporným územím a námořním oblastem. V oblasti došlo k významnému posilování vojenské přítomnosti, mimo jiné ze strany Číny, a podíl indicko-tichomořského regionu na celosvětových vojenských výdajích se zvýšil z 20 % celkových výdajů ve světě v roce 2009 na 28 % v roce 2019. Demonstrace síly a rostoucí tenze v regionálních ohniscích napětí, jako je Jižní a Východočínské moře a Tchajwanský průliv, mohou mít přímý dopad na bezpečnost a prosperitu Evropy. Zvyšují se rovněž hybridní hrozby, včetně kybernetické bezpečnosti.
Autoritářské režimy v regionu ohrožují také demokratické zásady a lidská práva, což představuje nebezpečí pro stabilitu regionu. Nekalé obchodní praktiky a ekonomický nátlak obdobně narušují úsilí o zavedení celosvětově rovných podmínek založených na transparentních pravidlech obchodu. Tento vývoj zvyšuje napětí v oblasti obchodu, dodávek a hodnotových řetězců. Pandemie COVID-19 prověřila odolnost ekonomik, blíže odhalila vzájemnou závislost EU a partnerů v indicko-tichomořském regionu a vyzdvihla skutečnost, že odolnost obou regionů zvyšuje otevřený, diverzifikovaný a nenarušený přístup na světové trhy. Rovněž současná krize v Afghánistánu ukazuje přímý dopad událostí v regionu na bezpečnost Evropy.
Vzhledem k těmto faktorům je nezbytné, aby EU posílila spolupráci s partnery z indicko-tichomořského regionu, včetně ve dvoustranném, regionálním a mnohostranném kontextu, a aby prosazovala mezinárodní řád založený na pravidlech a přístup na otevřené trhy a aby zajistila stabilní obchodní prostředí. To bude znamenat další prohloubení a diverzifikaci obchodních a investičních vztahů a spolupráce s cílem napomoci urychlení ekologické a digitální transformace. Tato spolupráce by měla přispět k posílení strategického dosahu a bezpečnosti Evropy a k zajištění odolnosti jejích dodavatelských řetězců.
2. Vize EU: zásady spolupráce s partnery z indicko-tichomořského regionu
Spolupráce EU s indicko-tichomořským regionem bude dlouhodobá a založená na zásadách. Usilovat bude o:
·upevnění a obranu mezinárodního řádu založeného na pravidlech podporou inkluzivní a účinné mnohostranné spolupráce vycházející ze společných hodnot a zásad, včetně závazku týkajícího se dodržování demokracie, lidských práv a právního státu,
·prosazování rovných podmínek a otevřeného a spravedlivého prostředí pro obchod a investice,
·přispění k dosažení cílů udržitelného rozvoje, řešení změny klimatu a zhoršování životního prostředí na pevnině i v oceánech a podporu udržitelného a inkluzivního socioekonomického rozvoje,
·zapojení do dvoustranné a mnohostranné spolupráce s partnery v zájmu dosažení cílů Pařížské dohody o změně klimatu a Úmluvy o biologické rozmanitosti,
·provádění dlouhodobé mnohostranné a regionální spolupráce s Organizací spojených národů a brettonwoodskými institucemi, jakož i regionálními organizacemi, jako je ASEAN a Africká unie v západním Indickém oceánu,
·podporu skutečně inkluzivní tvorby politik a spolupráce, kdy se přihlíží k názorům občanské společnosti, soukromého sektoru, sociálních partnerů a ostatních klíčových zúčastněných stran,
·navázání vzájemně se podporujících obchodních a hospodářských vztahů s regionem, které posilují inkluzivní hospodářský růst a stabilitu a prosazují a usnadňují konektivitu,
·zapojení regionu jakožto partnera v našem úsilí o zvyšování povědomí o dopadu globálních demografických trendů.
EU bude i nadále důsledným obráncem lidských práv a demokracie a bude využívat veškeré nástroje, které má k dispozici: politické a lidskoprávní dialogy a konzultace, obchodní preference a začleňování aspektů lidských práv do všech politik a programů EU. EU bude nadále využívat svůj režim omezujících opatření (sankcí) vůči jednotlivcům, subjektům a orgánům, kteří jsou odpovědní za závažné porušování a zneužívání lidských práv na celém světě, jsou do těchto praktik zapojeni nebo s nimi nějakým způsobem spojeni. Na mezinárodních fórech bude EU spolupracovat se stejně smýšlejícími partnery z indicko-tichomořského regionu s cílem potlačit jakoukoli iniciativu, která porušuje lidská práva zakotvená v mezinárodním obyčejovém právu a v mezinárodních nástrojích v oblasti lidských práv.
Prioritou pro EU bude i nadále podporovat genderovou rovnost a plné požívání lidských práv ze strany žen a dívek, posilovat jejich postavení za účelem aktivní účasti na občanském a politickém rozhodování a usilovat o odstranění všech forem násilí vůči nim. EU bude rovněž i nadále podporovat boj proti všem formám diskriminace 2 a práva etnických a náboženských menšin a bude se zasazovat o zrušení trestu smrti, který přetrvává v psaném právu řady zemí v indicko-tichomořském regionu. EU bude také podporovat důstojnou práci a dodržování norem Mezinárodní organizace práce (MOP) s cílem odstranit dětskou práci a nucenou práci v globálních dodavatelských řetězcích.
EU bude také nadále podporovat dodržování mezinárodního humanitárního práva. Bude prosazovat přístup k humanitární pomoci a poskytovat lidem v nouzi pomoc zaměřenou na záchranu životů. EU podpoří trvalá řešení vleklých situací uprchlíků ve velkém měřítku, jako je Afghánistán a rohingyjská krize.
3. Partnerství A spolupráce
Vztahy EU s indicko-tichomořským regionem jsou založeny na historických, kulturních a obchodních vazbách a desetiletích významné spolupráce a pomoci. V tomto kontextu EU:
·prohloubí svou angažovanost a posílí svou úlohu coby spolehlivého partnera přinášejícího přidanou hodnotu dlouhodobým vztahům se všemi partnery v regionu 3 ,
·posílí spolupráci s mnohostrannými a regionálními organizacemi, jako je ASEAN, jakož i s mezinárodními finančními institucemi na podporu účinného multilateralismu založeného na pravidlech v indicko-tichomořském regionu,
·bude provádět iniciativy v oblasti řešení krizí, předcházení konfliktům a budování odolnosti,
·prostřednictvím přístupu „tým Evropa“ bude s členskými státy spolupracovat na konkrétních iniciativách na úrovni jednotlivých zemí a na regionální úrovni.
EU uzavřela s mnoha svými partnery v regionu dvoustranné dohody o partnerství a spolupráci a s africkými, karibskými a tichomořskými (AKT) zeměmi dokončila jednání o nové dohodě o partnerství. EU má v úmyslu uzavřít nové dohody o partnerství a spolupráci s Thajskem a Malajsií a v dohledné době zahájit jednání o takovéto dohodě s Maledivami. EU bude usilovat také o prohloubení své spolupráce s partnery, kteří již uplatňují vlastní indicko-tichomořské přístupy, jako je ASEAN, Austrálie, Indie, Japonsko, Nový Zéland, Korejská republika, Spojené království a USA. Pro EU by byla zajímavá rovněž spolupráce s QUAD 4 na otázkách společného zájmu, jako je změna klimatu, technologie nebo vakcíny.
EU bude pokračovat rovněž ve své mnohostranné spolupráci s Čínou 5 , angažovat se na dvoustranné úrovni na podporu řešení společných výzev, spolupracovat na záležitostech společného zájmu a vybízet Čínu k tomu, aby hrála v pokojném a prosperujícím indicko-tichomořském regionu příslušnou úlohu. EU bude současně ve spolupráci s mezinárodními partnery, kteří sdílejí stejné obavy, nadále chránit své základní zájmy a prosazovat své hodnoty, přičemž se bude v případě existence zásadních neshod s Čínou zároveň stavět na odpor.
EU hodlá posílit partnerství se všemi příslušnými aktéry v indicko-tichomořském regionu, přičemž přihlédne k subregionální dynamice a zvláštnostem.
Indický oceán: pro Evropu brána do indicko-tichomořského regionu
Indický oceán je pro Evropu hlavní cestou do indicko-tichomořského regionu. Zásadní je proto stabilita a svoboda plavby v této oblasti. EU je odhodlána podporovat své partnery v Indickém oceánu při řešení různých výzev, jimž čelí, jako je zintenzivnění účinků změny klimatu, znečištění moří a úbytek biologické rozmanitosti nebo nezákonné, nehlášené a neregulované (NNN) rybolovné činnosti. Za tímto účelem již může EU využít silnou síť partnerství 6 .
EU bude usilovat o to, aby se stala partnerem regionálních hospodářských společenství, napomůže snahám o posílení Komise Indického oceánu, bude nadále provádět dohody o hospodářském partnerství se svými africkými partnery v regionu a usilovat o novou dohodu o hospodářském partnerství s Východoafrickým společenstvím.
Ústřední postavení sdružení ASEAN
EU a ASEAN rozvíjejí dynamické, mnohotvárné partnerství více než 40 let. Toto strategické partnerství se týká politických, bezpečnostních, hospodářských, environmentálních, klimatických a socio-kulturních záležitostí, jakož i konektivity 7 .
EU oceňuje závazek sdružení ASEAN týkající se účinného multilateralismus a podporuje zásadu ústředního postavení sdružení ASEAN, jeho úsilí o vybudování regionální architektury založené na pravidlech a mnohostrannou kotvu, kterou poskytuje. EU podporuje proces řízený sdružením ASEAN, který usiluje o dosažení účinného, věcného a právně závazného kodexu chování v Jihočínském moři, jenž by neměl poškozovat zájmy třetích stran. Spolupráce EU a sdružení ASEAN zahrnuje rovněž širokou škálu bezpečnostních otázek projednávaných mimo jiné v rámci regionálního fóra ASEAN (ARF).
Spolupráce s partnery v Tichomoří
EU udržuje s tichomořským regionem dlouhodobé partnerství, které se snaží posílit prostřednictvím dohody o partnerství s Organizací afrických, karibských a tichomořských států, která bude nástupcem dohody z Cotonou. Společně s dohodou EU o hospodářském partnerství s tichomořskými státy poskytne základ pro silnější politickou a strategickou spolupráci založenou na společných hodnotách a cílech.
Kromě svých partnerství se státy AKT udržuje EU se všemi tichomořskými ostrovními státy blízké vztahy a politický dialog a úzce spolupracuje s Fórem tichomořských ostrovů, Tichomořským společenstvím a ostatními členy Rady regionálních organizací v Tichomoří.
4. Prosazování naší vize: SEDM PRIORITNÍCH OBLASTÍ
Bezprostředně po krizi COVID-19 se EU zaměří na vytvoření podmínek pro udržitelné a inkluzivní sociálně-ekonomické oživení a bude se svými partnery aktivně spolupracovat v těchto sedmi oblastech:
·udržitelná prosperita podporující začlenění,
·ekologická transformace,
·správa oceánů,
·elektronická správa a partnerství,
·konektivita,
·bezpečnost a obrana,
·lidská bezpečnost.
4.1 Udržitelná prosperita podporující začlenění
Pandemie COVID-19 prověřila odolnost našich společností, ekonomik a dodavatelských řetězců. EU a indicko-tichomořský region musí spolupracovat za účelem „obnovy k lepšímu“. 13. summit ASEM (Asie-Evropa), který se bude konat ve dnech 25. a 26. listopadu 2021, bude usilovat o posun směrem k ekologickému a udržitelnému oživení. Bude podpořen mnohostrannou spoluprací na úrovni skupiny G20 a doplněn dvoustrannými makroekonomickými dialogy s regionálními partnery skupiny G20. EU bude usilovat taktéž o rozvoj výměn o makroekonomických otázkách s partnery, jako je Indonésie a Makroekonomický výzkumný institut ASEAN+3.
Odolné a diverzifikované hodnotové řetězce
Pro oživení jsou nezbytné odolné hodnotové řetězce. EU bude spolupracovat se svými partnery z indicko-tichomořského regionu za účelem upevnění hodnotových řetězců, a to posílením a diverzifikací obchodních vztahů, prováděním stávajících obchodních dohod, dokončením probíhajících obchodních jednání a rozvíjením spolupráce ve strategických odvětvích, včetně řešení strategické závislosti v dodavatelských řetězcích. Co se týká například polovodičů, bude tak činit s partnery, jako je Japonsko, Korejská republika a Tchaj-wan. EU bude s partnery spolupracovat rovněž s cílem posílit pravidla na ochranu mezinárodního obchodu před nekalými praktikami, jako jsou průmyslové subvence, ekonomický nátlak, nucené transfery technologií a krádeže duševního vlastnictví.
Bude třeba se zabývat nedostatky v oblasti důstojné práce a porušováním základních pracovních práv, aby se dodavatelské řetězce staly udržitelnějšími a odpovědnějšími. Jako zastánce odpovědného chování podniků bude EU usilovat o dosažení kritického množství zemí, které podporují environmentální, lidská a pracovní práva, náležitou péči a osvědčené postupy 8 . Dvoustranné a mnohostranné úsilí bude doprovázeno iniciativami EU v rámci Zelené dohody pro Evropu s cílem zajistit odpovědné chování podniků a podporovat boj proti odlesňování a úbytku biologické rozmanitosti. EU bude rovněž i nadále prosazovat začleňování rozvojových a nejméně rozvinutých zemí do regionálních a globálních hodnotových řetězců.
Za účelem snížení technických překážek obchodu bude EU spolupracovat s podobně smýšlejícími partnery v indicko-tichomořském regionu při stanovování norem a s ohledem na jiné priority v oblasti regulace, a to v souladu se zásadami WTO. EU bude iniciovat také regulační spolupráci v oblastech na podporu ekologické a digitální transformace, jak se na tom dohodly například EU a Indie v květnu 2021.
Vzhledem ke stěžejní úloze odvětví dopravy při zabezpečení odolných dodavatelských řetězců a podpoře ekologického sociálně-ekonomického oživení bude hlavním cílem EU zajistit odolnost dopravních systémů v indicko-tichomořském regionu vůči budoucím krizím. Zásadní význam bude mít spolupráce za účelem zachování a zajištění námořní bezpečnosti a svobody plavby v souladu s mezinárodním právem, a zejména s Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu.
Základní prvky našich obchodních vztahů
EU je odhodlána dále se angažovat v oblasti otevřeného a udržitelného obchodu založeného na pravidlech s partnery v indicko-tichomořském regionu, mimo jiné co se týká podpory modernizace Světové obchodní organizace. Zvláštní pozornost bude věnována provádění a prosazování komplexních obchodních dohod s Japonskem, Korejskou republikou, Singapurem a Vietnamem a dohody o hospodářském partnerství s tichomořskými státy 9 , jakož i dohod EU o ochraně investic uzavřených se Singapurem a Vietnamem, jež mají podle očekávání vstoupit v platnost v příštích letech.
Pokrok při ratifikaci komplexní dohody o investicích, která byla na konci roku 2020 uzavřena s Čínou, je ve společném zájmu EU a Číny.
EU bude usilovat o uzavření obchodních dohod s Austrálií a Novým Zélandem a dále bude pracovat na dohodě s Indonésií a na dohodě o hospodářském partnerství s Východoafrickým společenstvím. V květnu 2021 se EU a Indie dohodly na obnovení obchodních jednání a zahájení jednání o samostatné dohodě o ochraně investic a dohodě o zeměpisných označeních. Jakmile budou tyto dohody uzavřeny, významně posílí obchodní a investiční vztahy mezi EU a Indií. EU bude usilovat také o prohloubení obchodních a investičních vztahů s partnery, s nimiž nemá obchodní a investiční dohody, jako je Tchaj-wan.
EU se mimoto zajímá i nadále o bližší spolupráci se sdružením ASEAN a jeho členskými státy, mimo jiné prostřednictvím případného obnovení obchodních jednání s Malajsií, Filipínami a Thajskem, jakmile k tomu budou vhodné podmínky, a případného sjednání obchodní dohody mezi regiony.
Řada zemí v indicko-tichomořském regionu využívá celní preference EU v rámci všeobecného systému preferencí (GSP), které usnadňují přístup na trhy EU. Zatímco nejméně rozvinuté země v regionu mají prospěch z programu Vše kromě zbraní 10 bez cel a kvót, Pákistán, Filipíny a Šrí Lanka využívají pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+). Tyto nástroje významně přispěly k hospodářskému rozvoji těchto zemí, dodržování lidských a pracovních práv z jejich strany a ochraně životního prostředí a zlepšení správy věcí veřejných.
4.2 Ekologická transformace
Opatření EU v oblasti indicko-tichomořského regionu je založeno na dlouhodobém plánu spolupráce s partnery v boji proti změně klimatu a při zmírňování a přizpůsobování se této změně a zabránění úbytku biologické rozmanitosti, znečišťování a jiným formám poškozování životního prostředí. Toho bude dosaženo tím, že se bude pozornost věnovat příčinám tohoto jevu, a přechodem na oběhovější hospodářství.
V rámci této strategie EU:
·Uzavře zelené aliance 11 se stejně smýšlejícími partnery, kteří se přihlásili k cíli týkajícímu se dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a jiným ambiciózním cílům v oblasti klimatu a životního prostředí. První takováto aliance byla v květnu 2021 dohodnuta s Japonskem. EU bude rovněž s ostatními partnery rozvíjet zelená partnerství.
·Bude i nadále využívat mezinárodní platformu pro udržitelné financování 12 ke sdílení osvědčených postupů a hledání společného východiska se stejně smýšlejícími partnery, pokud jde o přístupy a nástroje.
·Bude spolupracovat se zeměmi, které jsou největšími producenty emisí, nebo s regionálními organizacemi, jež mohou hrát rozhodující roli v boji proti změně klimatu a podpoře globální ekologické transformace.
·Bude upřednostňovat odklon od uhlí v rámci dvoustranných a mnohostranných závazků a mezinárodních fór, včetně ukončení nových investic do uhlí a postupné ukončování neomezené výroby energie z uhlí a těžby uhlí, a spolupracovat s partnery v regionu na spravedlivé transformaci.
·Zintenzivní svou spolupráci s regionem na ochranu biologické rozmanitosti a k obnovení poškozených ekosystémů na pevnině a v oceánech. To bude zahrnovat spolupráci s klíčovými partnery na ambiciózním celosvětovém rámci pro biologickou rozmanitost po roce 2020.
·Bude spolupracovat na vytvoření podmínek pro modely oběhovější výroby, odolnější dodavatelské řetězce mezi EU a dotyčným regionem a odpovědnější těžbu zdrojů.
·Bude prosazovat dodavatelské řetězce nezpůsobující odlesňování.
·Bude i nadále prosazovat regionální a globální opatření k řešení znečištění plasty 13 , zejména prostřednictvím spolupráce se sdružením ASEAN, Japonskem a Čínou.
·Bude pokračovat v dialozích na vysoké úrovni a jiných formách angažovanosti v oblasti životního prostředí v regionu, zejména se sdružením ASEAN, Austrálií, Čínou, Indií, Indonésií, Japonskem, Korejskou republikou, Jižní Afrikou a jinými partnery, kteří projeví zájem.
Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa 14 zvýšil cíl v oblasti výdajů na opatření zaměřující se na boj proti změně klimatu o 30 %. Rovněž přibližně 35 % výzkumného programu Horizont Evropa bude věnováno na opatření v oblasti klimatu, což EU a partnerům z indicko-tichomořského regionu poskytne významné možnosti spolupráce při řešení změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti.
Čistá energetika a doprava
V této oblasti se EU hodlá zaměřit na:
·mobilizaci energetických dialogů, partnerství a finančních nástrojů pro udržitelnou, bezpečnou a cenově dostupnou energii 15 ,
·upřednostnění spravedlivého přechodu k dekarbonizovanému, integrovanému energetickému systému, který zohlední a zmírní dopad na zranitelnější země a regiony,
·pokračující spolupráci s partnery v indicko-tichomořském regionu na výzkumu a vývoji v oblasti technologií čisté energie, přičemž prioritní postavení zaujímá obnovitelný vodík, s cílem umožnit rychlejší, levnější a efektivnější transformaci energetiky 16 ,
·posílení spolupráce v rámci Globálního paktu starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky se zaměřením se na města jako hlavní hybné síly opatření v oblasti klimatu a přechodu na čistou energii s cílem zdvojnásobit počet signatářů v daném regionu (do roku 2023 téměř 300 měst),
·provádění Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu s cílem řešit s partnery z indicko-tichomořského regionu a v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a Mezinárodní námořní organizace otázky dekarbonizace a digitalizace,
·další spolupráci s řadou ekonomik v indicko-tichomořském regionu při digitalizaci dopravy, jakož i v odvětví železniční dopravy, zejména co se týká zavedení evropského systému řízení železničního provozu.
4.3 Správa oceánů
EU podpoří opatření k posílení správy oceánů v indicko-tichomořském regionu zcela v souladu s mezinárodním právem, zejména Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu, a s hlavním cílem spočívajícím v zajištění udržitelného řízení mořských zdrojů a ochraně biologické rozmanitosti 17 . Prostřednictvím různých dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu v regionu 18 a svých dialogů a pracovních skupin 19 zabývajících se nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem bude EU nadále podporovat partnery v indicko-tichomořském regionu při realizaci reforem týkajících se systémů řízení a kontroly rybolovu. To by mělo zlepšit dodržování předpisů v oblasti rybolovu a přispět k ochraně a udržitelnému řízení mořských biologických zdrojů v celém regionu.
Jako největší vývozní trh pro mořské produkty z indicko-tichomořského regionu je EU aktivním členem řady regionálních organizací pro řízení rybolovu 20 , které hrají zásadní úlohu při udržitelném řízení rybolovných zdrojů. EU má rovněž v úmyslu stát se členem Komise pro rybolov v severním Tichém oceánu. EU bude nadále vyvíjet úsilí o zvýšení výkonnosti těchto orgánů a spolupracovat se stejně smýšlejícími partnery v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu v indicko-tichomořském regionu, aby je podpořila při zajišťování udržitelného rybolovu.
EU bude mimoto:
·nápomocná při zprostředkování dohody v Komisi pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě týkající se vymezení tří nových chráněných mořských oblastí v Jižním oceánu,
·budovat kapacity pro lepší správu oceánů vytvořením mezinárodní námořní sítě pro sběr dat a regionálního systému předpovědních služeb oceánů,
·pokračovat ve spolupráci s daným regionem za účelem prosazování lepší regionální správy oceánů, prevence znečišťování a ochrany mořských zdrojů, zejména podporou provádění příslušných regionálních úmluv pro mořské prostředí a akčních plánů. Účinná správa chráněných mořských oblastí bude zajištěna prostřednictvím iniciativ, jako je twinningový projekt EU a jihovýchodní Asie,
·i nadále vést s Austrálií, Japonskem a Novým Zélandem dialogy na vysoké úrovni o záležitostech oceánů a o rybolovu a pokračovat v „oceánském partnerství“ s Čínou,
·nadále hrát klíčovou roli jako globální garant námořní bezpečnosti (viz oddíl 4.6),
·podporovat životní a pracovní podmínky rybářů v souladu s pracovními normami MOP.
4.4 Elektronická správa a partnerství
V souladu se sdělením Digitální kompas 2030: v rámci Evropského pojetí digitální dekády 21 bude EU usilovat o posílení svých mezinárodních digitálních partnerství v indicko-tichomořském regionu a o vytvoření nových partnerství. Tato partnerství mají prohloubit technickou, politickou a výzkumnou spolupráci s partnery v oblasti infrastruktur, digitální transformace podniků a veřejných služeb a rozvoje dovedností, a to rovněž za účelem usnadnění digitálního obchodu. Umožní EU a podobně smýšlejícím partnerům zajistit vypracování norem pro vznikající technologie, mimo jiné v oblastech, jako je umělá inteligence, v souladu s demokratickými zásadami a základními právy. To bude podpořeno souborem nástrojů vycházejících ze spolupráce v oblasti regulace, budování kapacit a dovedností a investic do mezinárodní spolupráce a výzkumných partnerství.
V nejpokročilejších případech bude EU usilovat o formalizaci těchto partnerství prostřednictvím dohod o digitálním partnerství, jež budou sjednány se stejně smýšlejícími partnery v indicko-tichomořském regionu. Takovéto dohody rozšíří dvoustranné obchodní a investiční vztahy posílením spolupráce v oblasti norem pro vznikající technologie, jako je umělá inteligence, a interoperability těchto norem, a to na základě demokratických zásad a základních práv, budováním odolnějších technologických dodavatelských řetězců, podporou inovací založených na hodnotách a umožněním obchodních příležitostí pro začínající podniky a malé a střední podniky. Umožnily by prohloubit spolupráci v oblasti správy dat, důvěryhodných toků dat a inovací založených na datech. Tyto dohody by doplnily probíhající jednání o elektronickém obchodu v rámci Světové obchodní organizace s ohledem na konkrétní záležitosti, jež jsou podstatné pro usnadnění digitálního obchodu. V počáteční fázi navrhuje EU prozkoumat možnost zahájení jednání s Japonskem 22 , Korejskou republikou a Singapurem.
Digitální partnerství mezi EU a Indií bylo v květnu 2021 posíleno dohodou o prohloubení spolupráce v oblasti vznikajících technologií, jež sahají od umělé inteligence po vysoce výkonnou výpočetní techniku a od kvantových technologií po bezpečnou technologii 5G a digitalizaci veřejného sektoru.
V nadcházejících letech posílí EU svou spolupráci se sdružením ASEAN podporou hlavního plánu sdružení ASEAN v digitální oblasti do roku 2025. EU zvažuje navržení přístupu EU-ASEAN zahrnujícího digitální konektivitu a vědu, výzkum, technologie a investice do inovací.
EU bude rovněž pokračovat ve své angažovanosti v daném regionu na podporu sbližování režimů ochrany údajů s cílem zajistit bezpečné a volné toky údajů, a to v rámci regionu i mimo něj, včetně s EU. To zahrnuje aktivní spolupráci s klíčovými partnery za účelem dosažení „zjištění o odpovídající úrovni ochrany“, pokud jsou splněny podmínky. To již přineslo výsledky, například vytvoření největší oblasti volných a bezpečných toků údajů ve světě, a to mezi EU a Japonskem v roce 2019, a uzavření rozhovorů o odpovídající úrovni ochrany s Korejskou republikou v roce 2021. Mimoto probíhá důležitá spolupráce s Novým Zélandem s cílem zajistit kontinuitu rozhodnutí o odpovídající úrovni ochrany, které bylo přijato podle předchozího režimu EU v oblasti ochrany údajů. Moderní právní předpisy v oblasti ochrany údajů zavedli nebo zavádějí i jiní partneři, jako je Indie, Indonésie, Šrí Lanka, Tchaj-wan a Thajsko. To by mohlo připravit půdu pro budoucí rozhovory o odpovídající úrovni ochrany. EU rovněž zintenzivňuje svůj dialog s regionálními organizacemi a sítěmi, jako je ASEAN, které hrají stále větší úlohu při vypracovávání společných norem ochrany údajů.
Výzkum a inovace
Mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací má zásadní význam pro ekologickou a digitální transformaci a pro podporu růstu, prosperity a sociálního blahobytu. Spolupráce s partnery v indicko-tichomořském regionu bude podporována v rámci programu Horizont Evropa v souladu s globálním přístupem EU 23 k výzkumu a inovacím. Tato spolupráce bude založena na zásadě otevřenosti vyvážené většími úrovněmi reciprocity a úsilím o rovné podmínky na základě dodržování základních zásad, jako je akademická svoboda, genderová rovnost, etika, integrita a inkluzivnost výzkumu, otevřená věda a tvorba politik založená na důkazech.
Program Horizont Evropa nabízí partnerům sdílejícím společné hodnoty možnost stát se přidruženými zeměmi s cílem poskytnout systematičtější příležitosti ke společnému výzkumu a inovacím. S Austrálií, Japonskem, Korejskou republikou, Novým Zélandem a Singapurem byla zahájena neformální jednání. EU bude rovněž nadále prosazovat spolupráci v oblasti rozvoje lidského kapitálu, včetně odborné přípravy a mobility výzkumných pracovníků prostřednictvím programu akce „Marie Curie-Skłodowska“. Součástí partnerství EU-ASEAN je také vědecká spolupráce a rozvoj regionálních činností založených na spolupráci.
Vzdělávání
S cílem posílit vzdělávací systémy se investice EU do vzdělávání zvýší tak, aby v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa 24 představovaly nejméně 10 %. Nedávný příslib týmu Evropa ve výši 1,7 miliardy EUR pro globální partnerství v oblasti vzdělávání se promítne do navýšeného financování určeného pro primární a sekundární vzdělávání, jakož i technické a odborné vzdělávání a přípravu.
Také nový program Erasmus+ poskytne další příležitosti k akademickým výměnám studentů a pedagogů mezi indicko-tichomořským regionem a Evropou v hlavních politických oblastech souvisejících zejména s ekologickou a digitální transformací 25 .
4.5 Konektivita
EU bude rovněž usilovat o podporu všech rozměrů konektivity s partnery z indicko-tichomořského regionu. Hlavní součástí této strategie pro indicko-tichomořský region jsou zásady přístupu EU 26 (udržitelná a komplexní konektivita založená na pravidlech).
Zásadní význam pro rozvoj této spolupráce bude mít úplné partnerství mezi EU a jejími členskými státy. EU bude podporovat investice do digitalizace a lepšího propojení Evropy s jejími partnery v indicko-tichomořském regionu, a to i prostřednictvím iniciativ týmu Evropa a v souladu s prohlášením EU z března 2021 týkajícím se „evropských datových bran“ 27 . Toho bude částečně dosaženo poskytováním pomoci partnerům při zavádění regulačního a politického prostředí, jež přiláká soukromé a veřejné investice, umožní rovné podmínky, zajistí splnění kritérií udržitelnosti a přijetí mezinárodních norem a zásad.
Mobilizace soukromých investic bude vyžadovat zapojení veřejných bank a exportních úvěrových agentur členských států do partnerství se soukromým sektorem v EU a orgány EU. Ve vhodných případech se bude kromě Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa usilovat o doplňkovost i s jinými nástroji EU, jako je Nástroj pro propojení Evropy, program Horizont Evropa nebo InvestEU, společně se zdroji a technickou pomocí ze strany Evropské investiční banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a mezinárodních finančních institucí.
Hlavními partnery v indicko-tichomořském regionu jsou první dva „partneři EU v oblasti konektivity“, Japonsko a Indie, stejně jako sdružení ASEAN, s nímž EU schválila v prosinci 2020 společné prohlášení ministrů o konektivitě. EU bude usilovat o spolupráci s těmito partnery na společných projektech a současně se vynasnaží docílit větší spolupráce s ostatními regionálními partnery, například Austrálií a Korejskou republikou, jakož i s mezinárodními aktéry, jako jsou USA a Kanada, a to na mnohostranné (G7/G20) i dvoustranné úrovni. Ukončení jednání o komplexní dohodě o letecké dopravě mezi sdružením ASEAN a EU, první takovéto dohodě mezi regiony, která zahrnuje 37 zemí, ukazuje odhodlání EU prohloubit konektivitu s tímto regionem.
EU bude dále:
·posilovat vztahy na nejvyšší technické úrovni prostřednictvím svých dialogů v oblasti dopravy s partnery v daném regionu, jako je sdružení ASEAN, Singapur a Japonsko, a brzy i s Korejskou republikou a Austrálií,
·nadále financovat odvětvovou technickou spolupráci, jako jsou partnerství v oblasti letectví, s řadou asijských regionů,
·pokračovat ve dvoustranných dialozích EU v oblasti námořní dopravy a bezpečnosti vedených se strategickými partnery,
·vést dialogy o vesmíru, případně včetně bezpečnostní složky, a zajistí nové výměny s partnery v regionu.
Bude vynaloženo další úsilí o spolupráci v oblasti konektivity s partnery a regionálními organizacemi ve východní Africe a západním Indickém oceánu s cílem zajistit větší soulad s prioritami v oblasti infrastruktury, které schválila Africká unie na období 2021–2030. Z užších vazeb by mělo mít prospěch i Tichomořské společenství. EU bude usilovat o doplňkovost se stávajícími regionálními iniciativami v jižní Asii 28 . EU bude obecněji usilovat o součinnost v oblasti spojení mezi severem a jihem v regionu a bude se nadále účastnit rámce ASEM pro udržitelnou konektivitu.
4.6 Bezpečnost a obrana
EU usiluje o prosazování otevřené regionální bezpečnostní architektury založené na pravidlech, včetně bezpečných způsobů dorozumívání na moři, budování kapacit a posílené námořní přítomnosti v indicko-tichomořském regionu v souladu s právním rámcem stanoveným Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu.
EU a partneři v indicko-tichomořském regionu se v rostoucí míře potýkají s podobnými bezpečnostními výzvami a hrozbami 29 . EU rozšířila svou bezpečnostní spolupráci s partnery zavedením zámořských misí a operací v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), včetně civilní mise v roce 2005 sledující mírový proces v Acehu v Indonésii, kterou uskutečnilo pět partnerů sdružení ASEAN: Malajsie, Thajsko, Brunej, Singapur a Filipíny. EU má v současnosti po celém světě osmnáct civilních a vojenských misí, včetně námořní operace EU NAVFOR Somalia (operace Atalanta) v Indickém oceánu a mise EUTM Mozambique.
Námořní přítomnost
V minulém roce uskutečnily námořní síly pod vedením Evropské unie (EU NAVFOR Somalia) v rámci operace Atalanta úspěšné společné námořní činnosti s partnery z indicko-tichomořského regionu, včetně Japonska, Pákistánu, Indie a Džibutska. EU bude usilovat o provedení více společných cvičení a zastávek v přístavu s partnery v indicko-tichomořském regionu, včetně mnohostranných cvičení, v rámci boje proti pirátství a na ochranu svobody plavby při současném posílení námořní diplomacie EU v regionu.
Vzhledem k významu smysluplné evropské námořní přítomnosti v indicko-tichomořském regionu přezkoumá EU možnosti zajištění většího nasazení námořnictva ze strany jejích členských států v regionu. S přihlédnutím k poznatkům získaným v rámci prvního hodnocení konceptu koordinované přítomnosti na moři 30 posoudí EU možnost zřízení námořních oblastí zájmu v indicko-tichomořském regionu a navázání spolupráce s partnery v tomto regionu, včetně posouzení možnosti jejich přidružení k této iniciativě.
Budování kapacit v oblasti námořní bezpečnosti
EU bude nadále provádět svůj program na podporu regionální námořní bezpečnosti u partnerů v západním Indickém oceánu a rovněž usilovat o rozšíření svého projektu budování kapacit v oblasti kritických námořních tras v Indickém oceánu (CRIMARIO) na jižní Tichomoří a zvýší součinnost se stejně smýšlejícími partnery. EU bude budovat námořní kapacity pro potírání nedovoleného obchodu s drogami, obchodování s lidmi a trestné činnosti poškozující volně žijící a planě rostoucí druhy a rovněž nezákonných finančních toků spojených s terorismem. EU bude podporovat také konsolidaci mechanismů pro sdílení informací prostřednictvím středisek pro syntézu informací, včetně prostřednictvím platformy pro sdílení informací v indicko-tichomořském regionu (IORIS).
Rozšiřování našich partnerství
EU se vynasnaží hrát větší roli v bezpečnostní architektuře sdružení ASEAN a zúčastní se struktur schůzí ministrů obrany sdružení ASEAN plus (ADMM+) a východoasijského summitu. EU mimoto zvýší svou angažovanost na jiných fórech, jako je Indicko-oceánské námořní symposium (Indian Ocean Naval Symposium).
EU zintenzivní dialogy s partnery v oblasti bezpečnosti a obrany, včetně dialogů o boji proti terorismu, kybernetické bezpečnosti, nešíření zbraní a odzbrojení, kosmické a námořní bezpečnosti. V této souvislosti vysílá vojenské poradce do delegací EU v regionu (dosud do Číny a Indonésie). EU vytvoří síť pro kybernetickou diplomacii, přičemž bude spolupracovat s delegacemi EU i s velvyslanectvími příslušných členských států po celém světě.
EU rozšíří rovněž své činnosti s partnery v rámci projektu posílené bezpečnostní spolupráce v Asii a s Asií (ESIWA), který zahrnuje boj proti terorismu, kybernetickou bezpečnost, námořní bezpečnost a řešení krizí. Partnery pilotního projektu jsou Indie, Indonésie, Japonsko, Korejská republika, Singapur a Vietnam a vojenští odborníci EU již působí v Indonésii a ve Vietnamu.
Partneři v indicko-tichomořském regionu již přispěli k misím a operacím v rámci SBOP EU pro mír a stabilitu. EU uzavřela s Austrálií, Korejskou republikou, Novým Zélandem a Vietnamem rámcové dohody o účasti. EU bude podporovat větší zapojení partnerů z indicko-tichomořského regionu do misí a operací v rámci SBOP, usilovat o uzavření rámcových dohod o účasti s dalšími partnery v indicko-tichomořském regionu a mimoto bude podporovat jejich úsilí o rozvoj vlastních mírových sil.
Nové bezpečnostní výzvy
Co se týče kybernetické bezpečnosti, EU posílí budování kapacit pro partnery za účelem boje proti kyberkriminalitě (s využitím stávajících norem a mechanismů spolupráce, konkrétně Budapešťské úmluvy Rady Evropy o kyberkriminalitě) a zvýšení kybernetické odolnosti. V oblasti boje proti terorismu přijme opatření k posílení postavení komunit, pokud jde o potírání násilného extremismu. EU bude také prosazovat spolupráci mezi Europolem a donucovacími orgány partnerů.
EU bude s partnery spolupracovat v oblasti jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných, chemických a biologických zbraní. Bude podporovat provádění a dosažení všeobecné platnosti Smlouvy o obchodu se zbraněmi a s podobně smýšlejícími partnery bude usilovat o rozvoj mnohostranných iniciativ týkajících se kontroly vývozu zbraní a kontroly vývozu zboží dvojího užití. Iniciativa EU týkající se středisek excelence pro zmírňování rizik v chemické, biologické, radiologické a jaderné (CBRN) oblasti spolupracuje od roku 2010 se zeměmi sdružení ASEAN. Partnery a regiony bude i nadále podporovat za účelem účinnějšího zmírňování rizik v CBRN oblasti a řízení bezpečnosti s ohledem na veškerá rizika na základě dobrovolného přístupu založeného na poptávce 31 .
EU pomůže bojovat proti zahraničním manipulacím s informacemi a vměšování ze strany státních a nestátních aktérů v indicko-tichomořském regionu prostřednictvím nových nástrojů zaměřených na identifikaci, analýzu, posouzení a potírání manipulace s informacemi a uložení příslušných nákladů. Rozšíří sítě odborníků v regionu, se stejně smýšlejícími partnery bude sdílet informace a zkušenosti a bude zvyšovat povědomí o manipulacích s informacemi a vměšování. K opatřením v této oblasti bude patřit podpora nezávislého obsahu sdělovacích prostředků. To pomůže posílit pluralistické informační prostředí založené na faktech, snížit závislost na státem kontrolovaných zahraničních médiích a čelit jejich dopadu.
4.7 Lidská bezpečnost
Zdraví
Pandemie COVID-19 odhalila v celém světě nedostatky systémů zdravotní péče, mechanismů reakce na epidemie a výzkumných a výrobních kapacit v oblasti virových onemocnění a vakcín. Zdraví se proto stalo hlavním těžištěm naší spolupráce s mnoha partnery v indicko-tichomořském regionu. V roce 2020 přijala EU dva důležité regionální programy, aby svým partnerům pomohla vypořádat se se zdravotními dopady pandemie.
EU bude se všemi partnery v indicko-tichomořském regionu nadále spolupracovat s cílem zajistit účinnou mnohostrannou reakci na krizi COVID-19 a budoucí celosvětové zdravotní krize. To bude zahrnovat:
·poskytování pomoci partnerům v indicko-tichomořském regionu s nízkými a středními příjmy při zajišťování přístupu k očkovacím látkám proti COVID-19, a to prostřednictvím nástroje COVAX a dalšími prostředky. EU v tomto regionu podporuje řadu zemí 32 poskytováním osobních a zdravotnických prostředků, léčivých přípravků a odborných zdravotnických znalostí. Těžištěm spolupráce bude Indie, a to včetně kvality účinných složek léčivých přípravků. Budoucí Evropský úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví bude úzce spolupracovat s globálními partnery s cílem řešit dodavatelské řetězce a rozšířit globální výrobní kapacitu a přístup k lékařským protiopatřením,
·posílenou mnohostrannou spolupráci v souladu s Farmaceutickou strategií EU k zajištění bezpečných a rozmanitých dodavatelských řetězců ve farmaceutickém a zdravotnickém průmyslu pro usnadnění přístupu ke kvalitním léčivým přípravkům a zdravotnickým produktům,
·kooperativní výzkum za účelem boje proti infekčním nemocem a zlepšení přístupu k léčivým přípravkům a k léčbě. V rámci výzkumného programu Horizont Evropa se partneři z indicko-tichomořského regionu budou moci účastnit výzkumných a inovačních činností financovaných EU,
·připojení zainteresovaných zemí, které zavedly interoperabilní systémy certifikátů COVID-19, k digitálnímu certifikátu EU COVID. EU zpřístupnila technické specifikace i příslušný software ve formě otevřeného zdroje,
·podporu transformace směrem ke zdravým a udržitelným potravinovým systémům. EU usiluje o posílení spolupráce se stejně smýšlejícími partnery s ohledem na strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategii v oblasti biologické rozmanitosti. EU má v úmyslu zahájit dialogy o udržitelných potravinových systémech se zainteresovanými partnery z indicko-tichomořského regionu (z nichž někteří plánují vlastní politiky a programy v oblasti udržitelnosti) nebo uzavřít dvoustranná a mnohostranná ujednání na podporu spolupráce v oblasti bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a rostlin a udržitelnosti,
·spolupráci v boji proti znečišťování ovzduší, zejména v městských centrech.
Posílení angažovanosti EU v oblasti snižování rizika katastrof a připravenosti
Indicko-tichomořský region je velmi vystaven přírodním a člověkem způsobeným katastrofám. Změna klimatu nejenže toto vystavení rizikům zvyšuje, nýbrž také násobí hrozby, což komplikuje a prodlužuje konfliktní situace a v konečném důsledku zvyšuje humanitární potřeby. K posílení odolnosti komunit ve zranitelných regionech mohou přispět zejména anticipační přístupy k humanitární činnosti a systémy včasného varování. EU využije své předsednictví v Platformě pro vysídlení v důsledku katastrof v roce 2022, aby podpořila celosvětové úsilí o ochranu lidí v indicko-tichomořském regionu vysídlených v důsledku katastrof a změny klimatu.
Během posledních 25 let spolupracovala EU s aktéry v regionu na připravenosti na katastrofy a reakci na ně – včetně Afghánistánu, Pákistánu, Íránu, Mosambiku, Bangladéše, Myanmaru/Barmy, Filipín, Nepálu a některých zemí sdružení ASEAN nejvíce postižených přírodními a člověkem způsobenými katastrofami. EU poskytla v reakci na mimořádné situace nebo katastrofy základní materiální pomoc nebo záchranné jednotky a bude i nadále podporovat budování kapacit v oblasti zvládání katastrof u organizací, jako je Koordinační středisko ASEAN pro humanitární pomoc (AHA Centre). Zvážena budou taktéž opatření v rámci Koalice pro infrastrukturu odolnou vůči katastrofám.
Evropský globální navigační družicový systém bude poskytovat novou službu k zasílání výstražných zpráv pomoci infrastruktury Galileo. Probíhá spolupráce s Japonskem za účelem dosažení společného formátu výstražných zpráv. Služba programu EU Copernicus pro podporu krizového řízení i nadále napomáhá úsilí zemí indicko-tichomořského regionu v oblasti pomoci a v rámci včasného varování a monitorování poskytuje informace o záplavách, suchu a lesních požárech.
5. Provádění agendy: klíčová opatření
EU bude tuto strategii začleňovat do stávajících dialogů se svými regionálními a mnohostrannými partnery a koordinovat přístupy k indicko-tichomořskému regionu s členskými státy EU. Provádění strategie bude podpořeno summity, schůzkami ministrů, dialogy a budoucími dohodami s partnery v daném regionu. Evropský parlament bude plně informován.
Provádění strategie bude financováno z řady zdrojů včetně Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, a to v souladu s její oblastí působnosti. EU maximalizuje dopad svého rozpočtu zavedením záruk a nástrojů kombinovaného financování s podporou Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus s cílem zajistit rozsáhlou mobilizaci rozvojového financování, včetně od soukromého sektoru, ve spolupráci s evropskými a mezinárodními finančními institucemi.
|
Hlavní body navrhovaných opatření EU: ·Spolupráce s partnery v indicko-tichomořském regionu za účelem budování odolnějších a udržitelnějších globálních hodnotových řetězců, a to prostřednictvím diverzifikace obchodních a hospodářských vztahů a vypracováním technologických norem a předpisů, které jsou v souladu s našimi hodnotami a zásadami. ·Dokončení obchodních jednání EU s Austrálií, Indonésií a Novým Zélandem; obnovení obchodních jednání a zahájení investičních jednání s Indií; dokončení dohody o hospodářském partnerství s Východoafrickým společenstvím; posouzení možného obnovení obchodních jednání s Malajsií, Filipínami a Thajskem a případného sjednání meziregionální obchodní dohody se sdružením ASEAN. ·Uzavření dohod o partnerství a spolupráci s Malajsií a Thajskem; zahájení jednání o dohodě o partnerství a spolupráci s Maledivami a zajištění úplné realizace chystané dohody o partnerství s africkými, karibskými a tichomořskými státy. ·Uzavření zelených aliancí a partnerství s ochotnými a ambiciózními partnery z indicko-tichomořského regionu za účelem boje proti změně klimatu a zhoršování životního prostředí. ·Posílení správy oceánů v regionu, včetně větší podpory EU poskytované zemím v indicko-tichomořském regionu pro systémy řízení rybolovu a kontrolní systémy, boje proti rybolovu NNN a provádění dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu. ·Rozšíření sítě digitálních partnerství s partnery v indicko-tichomořském regionu, jakož i zvážení možnosti nových dohod o digitálním partnerství. ·Intenzivnější provádění partnerství v oblasti konektivity s Japonskem a Indií; podpora partnerů při vytváření vhodného regulačního prostředí a usnadnění mobilizace potřebného financování ke zlepšení konektivity mezi Evropou a indicko-tichomořským regionem v praxi. ·Posílení spolupráce v oblasti výzkumu a inovací v rámci programu Horizont Evropa; přezkoumání možnosti přidružení způsobilých podobně smýšlejících partnerů v indicko-tichomořském regionu, jako je Austrálie, Japonsko, Korejská republika, Nový Zéland a Singapur, k tomuto programu. ·Posouzení způsobu zajištění posíleného nasazení námořnictva ze strany členských států EU s cílem pomoci chránit způsoby dorozumívání na moři a svobodu plavby v indicko-tichomořském regionu a současně posílit schopnost partnerů v tomto regionu zajistit námořní bezpečnost. ·Posílení podpory pro systémy zdravotní péče a připravenost na pandemii poskytované nejméně rozvinutým zemím v indicko-tichomořském regionu, zlepšení kooperativního výzkumu v oblasti infekčních nemocí v rámci výzkumného programu Horizont Evropa. |
Komise a vysoký představitel vyzývají Evropský parlament a Radu, aby schválily přístup nastíněný v tomto společném sdělení a aby spolupracovaly při provádění příslušných opatření a jejich přezkumu.
-------------------
Réunion, Mayotte, Francouzská jižní a antarktická území, Nová Kaledonie, Wallis a Futuna, Francouzská Polynésie.
A to i na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.
Viz mimo jiné závěry Rady o strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu (ze dne 19. dubna 2021), společné sdělení nazvané „Na cestě ke komplexní strategii pro Afriku“ (ze dne 9. března 2020), závěry Rady „Africký roh: geostrategická priorita EU“ (ze dne 10. května 2020), strategie EU pro propojení Evropy a Asie a závěry Rady o posílené bezpečnostní spolupráci EU v Asii a s Asií.
QUAD je čtyřstranný bezpečnostní dialog mezi Austrálií, Indií, Japonskem a USA.
Společné sdělení: EU-Čína – Strategický výhled, 12. března 2019.
K příkladům takovýchto partnerství patří Africká unie (AU), Komise Indického oceánu, Sdružení pobřežních států Indického oceánu pro regionální spolupráci a Jihoafrické společenství pro rozvoj (SADC), Společný trh pro východní a jižní Afriku (COMESA), Východoafrické společenství (EAC), Mezivládní úřad pro rozvoj a Jihoasijské sdružení pro regionální spolupráci.
https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2020/12/01/eu-asean-joint-ministerial-statement-on-connectivity/
Chystané právní předpisy EU v této oblasti povedou k nutnosti rozšířit projekt EU týkající se „odpovědných dodavatelských řetězců v Asii“ s Čínou, Japonskem, Myanmarem/Barmou, Filipínami, Thajskem a Vietnamem. EU a OSN spolupracují s Indií, Indonésií, Malajsií, Myanmarem/Barmou, Šrí Lankou a Thajskem při podpoře uplatňování obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv v Asii.
Stávající dohoda o hospodářském partnerství s tichomořskými ostrovními státy (Papua-Nová Guinea, Fidži, Samoa a Šalamounovy ostrovy) se případně rozšíří o nové členy (Tonga, Východní Timor a případně Kiribati, Tuvalu a Vanuatu) a její oblast působnosti se pravděpodobně rozšíří na služby a investice.
Pro program „Vše kromě zbraní“ jsou způsobilé všechny země, které OSN zařadila do kategorie nejméně rozvinutých zemí. V indicko-tichomořském regionu se to týká mimo jiné Bangladéše, Kambodže, Džibutska, Laosu, Madagaskaru a Mosambiku.
Zelené aliance a partnerství https://ec.europa.eu/international-partnerships/topics/green-deal_en
Platforma pro udržitelné financování https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/banking-and-finance/sustainable-finance/overview-sustainable-finance/platform-sustainable-finance_en
Zejména v rámci projektu nazvaného „Re-thinking Plastics“.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa.
Stávající partnerství zahrnují projekty, jako je plynovod TAPI spojující Turkmenistán, Afghánistán, Pákistán a Indii a energetický projekt CASA1000 ve Střední Asii a jižní Asii.
Rámec Mise inovací z roku 2015 podnítil investice do inovací v oblasti čisté energie ve výši více než 4,9 miliardy USD ročně a v posledních pěti letech umožnil více než 70 nových případů spolupráce, jež se nyní zaměřuje na inovace v oblasti lodní dopravy, vodíku a energie.
V souladu se společným sdělením o mezinárodní správě oceánů, JOIN(2016) 49 final.
Cookovy ostrovy, Kiribati, Federativní státy Mikronésie, Šalamounovy ostrovy, Madagaskar, Mauricius, Mosambik a Seychely. Povedou se jednání s ostatními partnery v regionu.
S Tchaj-wanem, Thajskem, Čínou, Ghanou, Koreou, USA a Japonskem.
Komise pro tuňáky Indického oceánu, Organizace pro rybolov v jižním Indickém oceánu, Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu a Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří.
Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády: Digitální dekáda (europa.eu)
Na summitu konaném v květnu 2021 EU a Japonsko přistoupily k posílení jejich digitálního partnerství tím, že se dohodly na plánu pro rozšířenou spolupráci v oblasti 6G, normalizace, umělé inteligence, blockchainu, kvantové technologie nebo kybernetické bezpečnosti. Dohodly se také na společném úsilí o vybudování odolnějších dodavatelských řetězců pro polovodiče a na prozkoumání možností spolupráce u inovací v oblasti vyspělých polovodičů.
Globální přístup k mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a inovací.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa.
V období 2014–2020 umožnil program Erasmus+ více než 18 000 výměn studentů a pedagogů mezi indicko-tichomořským regionem a Evropou, přičemž dvě třetiny příjemců přicházely z indicko-tichomořského regionu do Evropy.
Jak je uvedeno ve sdělení z roku 2018 o propojení EU a Asie.
Prohlášení o evropských datových branách: digital_day_2021_data_gateways_declaration_E5DAD6A3-ECB7-0A42-CB1F162C9F47AC25_74941 (3).pdf
Včetně iniciativy týkající se propojení regionálních infrastruktur v Jižní Asii, iniciativy pro víceodvětvovou technickou a hospodářskou spolupráci v Bengálském zálivu a Koalice pro rozvoj odolné infrastruktury.
Závěry Rady z května 2018 o posílené bezpečnostní spolupráci EU v Asii a s Asií.
Afghánistán, Bangladéš, Bhútán, Kambodža, Fidži, Indie, Indonésie, Kiribati, Laoská lidově demokratická republika, Maledivy, Mongolsko, Nepál, Pákistán, Papua-Nová Guinea, Filipíny, Samoa, Šalamounovy ostrovy, Šrí Lanka, Východní Timor, Tonga, Tuvalu, Vanuatu a Vietnam.