EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 14.7.2021
COM(2021) 550 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EMPTY
„Fit for 55": plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě
1.„Fit for 55“: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě
Nacházíme se v klíčovém okamžiku, pokud jde o světovou reakci na kritickou situaci v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti, a jsme poslední generací, která ještě může jednat včas. Toto desetiletí je v zájmu zdraví, dobrých životních podmínek a prosperity nás všech rozhodujícím okamžikem pro splnění našich závazků v rámci Pařížské dohody. EU šla příkladem a stanovila ambiciózní cíle pro snížení čistých emisí o nejméně 55 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990 a pro to, aby se Evropa do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Tyto cíle již nejsou touhami ani ambicemi, ale povinnostmi stanovenými v prvním evropském právním rámci pro klima, které vytvářejí nové příležitosti pro inovace, investice a pracovní místa.
V tomto duchu je cílem balíčku návrhů připravit Evropskou unii na dosažení 55% snížení emisí („Fit for 55“) a zajistit potřebnou transformační změnu v celém hospodářství, společnosti i průmyslu. Jedná se o kolektivní odpovědnost a příležitost, která musí být otevřená všem, ať už se jedná o inovátory a investory, podniky a města nebo spotřebitele, domácnosti a jednotlivce. Všichni máme prospěch z většího prostoru pro přírodu, čistšího ovzduší, chladnějších a zelenějších měst, zdravějších občanů, nižší spotřeby energie a nižších účtů, jakož i nových pracovních míst, technologií a průmyslových příležitostí. Hlavním úkolem ekologické transformace EU je zajistit, aby těchto přínosů mohli co nejrychleji a co nejspravedlivějším způsobem využívat všichni občané a současně posílit naši konkurenceschopnost, vytvářet budoucí pracovní místa a účinně řešit náklady a dopady transformace.
Jestliže budeme jednat předtím, než dosáhneme bodu zvratu, budeme tuto transformaci moci navrhnout, a nikoli na ni teprve reagovat a přizpůsobovat se jí. Zatímco náklady v případě, že nepřijmeme žádná opatření, jsou jednoznačně vyšší než náklady na splnění našich ambicí v oblasti klimatu, suchá čísla nemohou zachytit závažné důsledky scénáře bez opatření. Nečinnost by rovněž mohla vést k nové dělicí čáře: mezi těmi, kdo si mohou dovolit čisté, moderní technologie založené na obnovitelných zdrojích energie, a těmi, kteří nemají žádnou alternativu k zastaralým a znečišťujícím technologiím. Příští generace se budou muset potýkat s častějšími a intenzivnějšími bouřemi, požáry, obdobími sucha a povodněmi, jakož i konflikty, které by tyto klimatické jevy mohly vyvolat po celém světě. Řešení těchto krizí je tedy věcí mezigenerační a mezinárodní solidarity. To, čeho dosáhneme v příštím desetiletí, ovlivní budoucnost našich dětí. Z tohoto důvodu veřejnost ambice a opatření v oblasti klimatu trvale a stále více podporuje 1 . Po intenzivnějších klimatických opatřeních volají zejména mladí lidé, včetně dnešních dospívajících, kteří jako hybatelé změn vyzývají vlády a EU, aby rozhodně a neprodleně jednaly a chránily klima a životní prostředí pro příští generace.
Dnešní návrhy vycházejí z politik a právních předpisů, které Evropská unie již zavedla. Zelená dohoda pro Evropu stanovila plán této transformační změny. Položila základy pro hospodářství zítřka s přelomovými strategiemi, jež se týkají biologické rozmanitosti, oběhového hospodářství, nulového znečištění, udržitelné a inteligentní mobility, renovační vlny, udržitelných potravin, vodíku, baterií, obnovitelné energie z moří a mnoha dalších. Na podporu transformace byly vyčleněny nebývalé zdroje, ať už prostřednictvím plánu EU na podporu oživení, nástroje NextGenerationEU, který na ekologickou transformaci přispívá nejméně z 37 %, příštího dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027 nebo pokračujícího zaměření na udržitelné financování a uvolnění soukromých investic. A budeme i nadále mobilizovat všechny politiky EU na podporu přechodu ke klimatické neutralitě, včetně politik v oblasti výzkumu, dovedností, průmyslu, hospodářské soutěže a obchodu.
Balíček vychází z jasných skutečností – nutnosti dosáhnout cíle pro rok 2030 a způsobu, jak ho dosáhnout co nejlepším a nejspravedlivějším způsobem. V plánu dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030 2 byly posouzeny příležitosti a náklady ekologické transformace a ukázalo se, že pokud zvolíme správnou kombinaci našich politik, bude výsledek pozitivní. To vychází z poznání, že co je dobré pro planetu, je dobré i pro lidi a hospodářství. Odráží se to v růstu ekonomiky o více než 62 % od roku 1990 a poklesu emisí ve stejném období o 24 %, čímž jsou zároveň růst a emise CO2 jasně odděleny.
Tyto zkušenosti a znalosti umožňují, aby tento balíček představoval nejkomplexnější soubor návrhů, které kdy Komise v oblasti klimatu a energetiky předložila, a položil tak základ pro nová pracovní místa a odolné a udržitelné evropské hospodářství budoucnosti. Vytváří regulační základ pro dosažení našich cílů spravedlivým, nákladově efektivním a konkurenceschopným způsobem. Zavádí cenu za uhlík ve více odvětvích, což přináší značné dodatečné příjmy k zajištění spravedlivé transformace, a zlevňuje čistá řešení. Podporuje větší využívání energie z obnovitelných zdrojů a větší úspory energie. Umožňuje rostoucí prodej čistých nových vozidel a čistějších pohonných hmot. Zajišťuje, aby průmysl stanul v čele transformace, a poskytuje mu jistotu, kterou potřebuje pro podporu investic a inovací. Zaměřuje se na zdanění zdrojů energie v souladu s našimi cíli v oblasti klimatu a životního prostředí. Balíček převádí zásadu „znečišťovatel platí“ do praxe. Jeho cílem je zvrátit klesající trend schopnosti přírody odstraňovat uhlík z atmosféry. A tím, že podporuje globální opatření v oblasti klimatu, pomáhá zajistit, aby naše klimatické cíle hrozba úniku uhlíku neoslabila.
Balíček „Fit for 55“ upevňuje celosvětové vedoucí postavení EU, která jedná a jde příkladem v boji proti změně klimatu. Opatření EU sama o sobě však nestačí a nemohou zajistit celosvětové snížení emisí, které svět potřebuje. EU je i nadále plně odhodlána prosazovat mnohostranný globální řád a vyzývá partnery na celém světě, aby s ní spolupracovali. Proto EU spolupracuje se skupinou G7, skupinou G20 a dalšími mezinárodními partnery, aby ukázala, že vyšší ambice v oblasti klimatu, hospodářská prosperita a udržitelný růst se vzájemně nevylučují. Před klíčovou 26. konferencí smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP26), která se bude konat v listopadu 2021 v Glasgow, si tento soubor návrhů klade za cíl stanovit agendu pro spolupráci se zbytkem světa na ekologické transformaci, která se bude zabývat existenčními hrozbami a vytvoří nové příležitosti pro všechny.
Balíček „Fit for 55“ je soubor vzájemně propojených návrhů, které společně naše ambice naplňují. Toto sdělení podává přehled různých návrhů a jejich provázanosti a vysvětluje soubor zvolených politických opatření. Popisuje, jak balíček nastoluje celkovou rovnováhu mezi spravedlností, snižováním emisí a konkurenceschopností, a ukazuje, jak jednotlivé politiky fungují společně.
|
Balíček „Fit for 55“: stručný přehled Balíček „Fit for 55“ sestává ze souboru vzájemně propojených návrhů, které všechny směřují ke stejnému cíli, jímž je zajištění spravedlivé, konkurenceschopné a ekologické transformace do roku 2030 a dále. Tam, kde je to možné, se stávající právní předpisy upravují tak, aby byly ambicióznější, a v případě potřeby se předkládají nové návrhy. Balíček celkově posiluje osm stávajících právních předpisů a představuje pět nových iniciativ v řadě oblastí politiky a hospodářských odvětví: klimatu, energetiky a paliv, dopravy, budov, využívání půdy a lesnictví. Legislativní návrhy jsou podloženy analýzou posouzení dopadů, která zohledňuje vnitřní propojenost celého balíčku. Analýza ukazuje, že přílišné spoléhání na posílené regulační politiky by vedlo ke zbytečně vysoké ekonomické zátěži, zatímco samotné stanovování cen uhlíku by neodstranilo přetrvávající selhání trhu a netržní překážky. Zvolená kombinace politik proto představuje důkladně promyšlenou rovnováhu mezi stanovením cen, cíli, normami a podpůrnými opatřeními.
|
2.Celoekonomický přístup: spravedlivá, konkurenceschopná a ekologická transformace
Cílem balíčku „Fit for 55“ je splnit náročnější cíl EU v oblasti snížení emisí ku prospěchu všech Evropanů a vytvořit příležitosti k účasti na transformaci, pomoci těm, kteří to nejvíce potřebují, a vyvinout větší tlak na celkové snížení emisí. Podpoří také ekologické oživení Evropské unie po pandemii, pomůže rozšířit environmentální normy za hranice EU a podpoří inovace v oblasti výrobků a technologií budoucnosti.
2.1 Sociálně spravedlivá transformace: boj proti nerovnosti a energetické chudobě prostřednictvím opatření v oblasti klimatu
Přechod na klimatickou neutralitu může být jedinečnou příležitostí ke snížení systémové nerovnosti. Nástroje pro stanovení ceny uhlíku například zvyšují příjmy, které lze opětovně investovat do řešení problémů chudoby z hlediska energetiky a mobility zranitelných osob, podněcují inovace a hospodářský růst a vytvářejí pracovní místa. Nejedná se pouze o spravedlnost a solidaritu, ale i o širší společenskou nutnost řešit nerovnosti, které existovaly před Zelenou dohodou pro Evropu a které by se zhoršily bez rozhodných opatření proti změně klimatu a opatření zaměřených na dosažení nulového znečištění.
Určující zásadou Zelené dohody pro Evropu tedy je solidarita – mezi generacemi, členskými státy, regiony, venkovskými a městskými oblastmi a různými částmi společnosti, jak dokládá mechanismus pro spravedlivou transformaci a řada dalších nástrojů zavedených na úrovni EU v posledních letech. Dosažení klimatické neutrality bude vyžadovat sdílený smysl pro dosažení cíle, společné úsilí a uznání různých výchozích bodů a výzev. Mnozí občané, zejména mladí lidé, jsou připraveni po získání patřičných informací změnit vzorce spotřeby a mobility, aby omezili svou uhlíkovou stopu a žili v ekologičtějším a zdravějším prostředí. Tento balíček se však rovněž zabývá problémy těch, na jejichž zaměstnanost nebo příjem má tento přechod vliv.
Tento přístup se promítá do celého balíčku „Fit for 55“, od sdílení úsilí o dosažení cílů v oblasti klimatu mezi členskými státy na základě jejich relativního bohatství až po zohlednění jejich různých schopností při rozdělování příjmů a po řešení nerovností v rámci každého členského státu. Odráží se zde potřeba toho, aby větší solidarita a sociální spravedlnost odpovídaly naší vyšší rychlosti a ambicím.
V tomto duchu bude nový Sociální klimatický fond poskytovat členským státům finanční prostředky vyhrazené na podporu evropských občanů, kteří jsou nejvíce postiženi nebo ohroženi chudobou z hlediska energetiky nebo mobility, a bude tak doprovázet zavedení obchodování s emisemi do silniční dopravy a stavebnictví. Jen energetická chudoba dnes v Evropské unii postihuje až 34 milionů lidí. Fond pomůže zmírnit náklady pro ty, kteří budou během přechodu nejvíce vystaveni růstu cen fosilních paliv. Nový fond podpoří spravedlnost a solidaritu mezi členskými státy i v jejich rámci a zároveň zmírní riziko chudoby z hlediska energetiky a mobility. Bude vycházet ze stávajících mechanismů solidarity a doplňovat je 3 . Sociální klimatický fond poskytne na období 2025–2032 z nového systému obchodování s emisemi v rozpočtu EU 72,2 miliardy EUR v běžných cenách. Umožní členským státům podporovat zranitelné domácnosti s nízkými a středními příjmy, uživatele dopravy a mikropodniky postižené dopadem rozšíření obchodování s emisemi na stavebnictví a dopravu. Bude zahrnovat podporu investic do zvyšování energetické účinnosti a renovací budov, čistého vytápění a chlazení a začlenění energie z obnovitelných zdrojů způsobem, který může udržitelným způsobem snížit jak emise CO2, tak účty za energii pro zranitelné domácnosti a mikropodniky. Bude rovněž financovat přístup k mobilitě s nulovými a nízkými emisemi. Prostřednictvím fondu a mimo jiné prostřednictvím facility na podporu oživení a odolnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj se realizují a poskytují ekologické investice, avšak v případě potřeby a je-li to žádoucí, může fond pokrývat přímou podporu příjmů.
Objem fondu bude v zásadě odpovídat 25 % očekávaných příjmů z nového obchodování s emisemi v odvětví stavebnictví a silniční dopravy, a to jeden rok před tím, než vstoupí v platnost stanovení ceny uhlíku, aby byl připraven na změnu. Finanční prostředky z fondu se budou kombinovat s příspěvky členských států ve výši nejméně 50 %. Aby se zohlednil tento nový nástroj, Komise brzy navrhne změnu rozhodnutí o vlastních zdrojích a víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Kromě toho má Komise v úmyslu stanovit pro členské státy prostřednictvím návrhu doporučení Rady další pokyny ohledně toho, jak nejlépe řešit sociální a pracovní aspekty klimatické transformace.
Komise posoudí fungování Sociálního klimatického fondu v roce 2028, a to i s ohledem na žádoucí účinky nařízení o sdílení úsilí a uplatňování obchodování s emisemi v nových odvětvích.
V zájmu dalšího posílení sociálního rozměru vyzývá Komise členské státy, aby kromě Sociálního klimatického fondu využily ke zmírnění dopadu na tyto domácnosti a uživatele dopravy s nízkými a středně nízkými příjmy i část příjmů z dražeb povolenek pro odvětví stavebnictví a silniční dopravy.
Členské státy s vyšším podílem fosilních paliv ve skladbě zdrojů energie, vyššími emisemi skleníkových plynů, vyšší energetickou náročností a nižším HDP na obyvatele budou moci rovněž využít navýšených prostředků z Modernizačního fondu. Zdroje v tomto fondu budou záviset na ceně uhlíku, ale fond bude navýšen o dalších 192,5 milionu povolenek.
V neposlední řadě bude rovněž existovat trvalá solidarita v rámci nařízení o sdílení úsilí a systému EU pro obchodování s emisemi, zejména v rámci níž se mezi členské státy přerozdělí desetina povolenek pro dražby.
2.2 Konkurenceschopná transformace: nové příležitosti prostřednictvím průmyslových a odvětvových změn
Dosažení cíle pro rok 2030 bude vyžadovat systémovou transformaci v celém hospodářství. Integrované plánování, provádění a monitorování ekologické transformace do roku 2030 zajistí nadcházející revize vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a nařízení o správě energetické unie. Tyto revize umožní EU a jejím členským státům dosáhnout vyváženého pokroku. Návrhy z balíčku „Fit for 55“ tento cíl odrážejí v opatřeních napříč odvětvími průmyslu, dopravy, stavebnictví a energetiky. Doplňkové a cílené politiky na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni urychlí změnu chování, technologické inovace a jejich zavádění i rozvoj nové infrastruktury. Základním kamenem balíčku je stavět na významných úspěších systému EU pro obchodování s emisemi tím, že se posílí a uplatní na nová odvětví, v nichž dosud nedošlo ke snižování emisí. Zkušenosti z posledních 16 let ukázaly, že obchodování s emisemi je vysoce účinným mechanismem ke snižování emisí nákladově efektivním způsobem, neboť příjmy, které vytváří, lze využít na podporu přechodu na čistší výrobu a na stimulaci inovací.
Vedle signálu o ceně uhlíku jsou zapotřebí jasné cíle, které by vedly ke změně, například v revidovaném nařízení o sdílení úsilí, které členským státům umožní přijmout vnitrostátní opatření k řešení emisí v odvětvích stavebnictví, dopravy, zemědělství, odpadového hospodářství a malých průmyslových odvětví. Návrh by měl přinést snížení emisí z těchto odvětví v celé EU do roku 2030 o 40 % ve srovnání se situací v roce 2005. Zásady pro přidělení relativního úsilí jednotlivým členským státům zůstávají stejné jako dříve. Jejich různé schopnosti přijímat opatření budou nadále uznávány tím, že se stanoví vnitrostátní cíle založené na HDP na obyvatele s úpravami zohledňujícími vnitrostátní podmínky a nákladovou efektivnost.
Ostatní politiky balíčku, jimiž se podnítí změny ve veřejných a soukromých investicích, chování spotřebitelů a obchodních postupech, doplní uplatňování obchodování s emisemi v nových odvětvích. Z posouzení dopadů vypracovaných Komisí vyplývá, že rozhodnutí neuplatňovat obchodování s emisemi v těchto oblastech by vyžadovalo mnohem přísnější regulační opatření ve všech odvětvích, než je navrženo v tomto balíčku, zejména pokud jde o normy pro paliva, energii z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost, jakož i zdanění.
2.2.1 Průmyslová transformace a stanovení ceny uhlíku
Ekologická transformace představuje pro průmysl EU velkou příležitost, neboť svět nás následuje v rozvoji trhů s čistými novými technologiemi a výrobky a v poskytování udržitelných, místních a kvalifikovaných pracovních míst v celé EU. Průmysl EU je připraven investovat, ale potřebuje předvídatelnost a soudržný regulační rámec, přístup k infrastruktuře a podporu inovací.
Balíček obsahuje nové požadavky na průmysl, pokud jde o dekarbonizaci výrobních procesů, ale také podpůrné mechanismy pro zavádění nových technologií. Inovační fond, který podporuje investice podniků a malých a středních podniků do čisté energie, zvýší financování inovativních projektů a infrastruktury na dekarbonizaci průmyslu. Zvláštní pozornost bude věnována projektům v odvětvích, na něž se vztahuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích.
Vzhledem k potřebě výraznějšího snížení emisí dnes Komise navrhuje, aby odvětví, na něž se vztahuje revidovaný systém EU ETS 4 , musela do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 61 % ve srovnání s úrovněmi z roku 2005. Abychom toho dosáhli, musíme snížit roční emisní strop v souladu s postupem k dosažení vyšší úrovně ambicí do roku 2030.
V zájmu posílení úlohy stanovení ceny uhlíku v odvětví dopravy Komise navrhuje postupně rozšířit stávající systém EU pro obchodování s emisemi v období 2023–2025 na námořní odvětví. Větší úsilí bude rovněž vyžadováno od leteckých provozovatelů, aby snížili své emise, a proto Komise navrhuje postupně zrušit bezplatné emisní povolenky, které toto odvětví v současné době dostává. S cílem řešit také emise z letecké dopravy na celosvětové úrovni se prostřednictvím směrnice o systému EU pro obchodování s emisemi bude provádět program kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (CORSIA). Nadále budeme provádět vnitrostátní politiky a pokračovat ve spolupráci s našimi partnery na mezinárodní úrovni prostřednictvím Mezinárodní námořní organizace a Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).
Fosilní paliva používaná v silniční dopravě a stavebnictví jsou významnými zdroji emisí a znečištění. Vzhledem k tomu, že dosud bylo velmi obtížné tato odvětví dekarbonizovat, mají také velký potenciál pro inovace a vytváření pracovních míst. Například obchodování s emisemi v silniční dopravě zvýší pobídky pro dodávky čistších paliv do stávajících vozidel. To povede k vývoji dostupných paliv na trhu pro stávající vozový park a přiměje poskytovatele služeb k dekarbonizaci svých paliv. Cena uhlíku však sama o sobě nezaručuje rychlý přechod k mobilitě s nulovými emisemi, neboť k tomu jsou zapotřebí doplňkové politiky, včetně dobíjecí infrastruktury.
Podobně i uplatňování obchodování s emisemi na paliva v odvětví stavebnictví pomůže uvést na trh čistší topná paliva, zkrátit dobu návratnosti investic do renovací a urychlit změnu paliva pro vytápění a chlazení ve stávajících budovách. Výše uvedené doplní politická opatření ke zlepšení energetické účinnosti budov a energetických spotřebičů a systémů tak, aby se snížila také celková potřeba energie v našich domácnostech a v oblasti vytápění a chlazení.
Z tohoto důvodu Komise navrhuje zahájit obchodování s emisemi pro silniční dopravu a stavebnictví od roku 2026. Obchodování se bude realizovat v samostatném systému zaměřeném na dodavatele paliv na začátku dodavatelského řetězce, přičemž výrobcům paliv bude uložena povinnost dodržovat podmínky systému, aniž by se na něm přímo podíleli jednotlivé domácnosti nebo uživatelé silniční dopravy. Emise ze silniční dopravy a stavebnictví budou omezeny stropem, přičemž tento strop bude postupně snížen tak, aby celkové emise klesaly.
Jestliže mezinárodní partneři nesdílí srovnatelné ambice jako EU, hrozí riziko úniku uhlíku v případě, že se výroba přesune z EU do jiných zemí s nižšími ambicemi v oblasti snižování emisí. Pokud se toto riziko naplní, celosvětové emise se nesníží. Z tohoto důvodu, jak je podrobněji uvedeno v oddíle 4 tohoto sdělení, Komise navrhuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, který stanoví cenu za dovoz omezeného počtu vysoce znečišťujících výrobků na základě jejich obsahu uhlíku.
Tato průmyslová transformace na klimatickou neutralitu do roku 2030 a dále musí být společným a inkluzivním úsilím, které je koncipováno společně s průmyslovými ekosystémy. Aktualizovaná průmyslová strategie oznámila spoluvytváření způsobů transformace se sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami s cílem nastínit, jak nejlépe zrychlit dvojí přechod a jak z něj těžit, a zároveň zohlednit rozsah, rychlost a podmínky každého ekosystému. Tyto způsoby určí rozsah potřeb, včetně rekvalifikačních, investičních nebo technologických potřeb, a na základě vstupů, jako jsou plány průmyslové strategie, navrhnou opatření k jejich uspokojení. Prioritou jsou ekosystémy, které se zavázaly k transformaci, čelí největším výzvám a byly silně zasaženy krizí, například v oblasti mobility, stavebnictví a energeticky náročných odvětví.
Komise uznává, že ekologická transformace může být úspěšná pouze tehdy, pokud má EU kvalifikovanou pracovní sílu, kterou potřebuje, aby zůstala konkurenceschopná. Vzdělávání a odborná příprava mají zásadní význam pro zvyšování povědomí a zvyšování dovedností pro zelenou ekonomiku v rámci nástrojů, jako je zelená složka programu Erasmus+ a Koalice pro vzdělávání v oblasti klimatu. Prostřednictvím Evropské agendy dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost Komise zavádí stěžejní opatření, jejichž cílem je vybavit lidi správnými dovednostmi potřebnými pro ekologickou a digitální transformaci. V rámci agendy Komise rovněž usnadňuje vypracování závazků týkajících se změny kvalifikace a prohlubování dovedností ve všech průmyslových ekosystémech. Různé ekosystémy, včetně automobilového ekosystému, se již zavázaly, že v rámci celého hodnotového řetězce rekvalifikují a prohloubí dovednosti svých pracovníků v rámci Paktu pro dovednosti.
2.2.2 Čistší mobilita a pohonné hmoty
K dosažení nulových emisí v dopravě a ke snížení znečištění ovzduší jsou kromě stanovení ceny uhlíku zapotřebí i jiná opatření, neboť doprava představuje téměř čtvrtinu emisí skleníkových plynů v EU a je hlavní příčinou znečištění ovzduší ve městech. Emise jsou stále vyšší než v roce 1990, přičemž k dosažení klimatické neutrality bude nutné do roku 2050 snížit celkové emise z dopravy o 90 % 5 .
Součástí balíčku „Fit for 55“ jsou proto i čtyři návrhy na podporu čistších vozidel a paliv technologicky neutrálním způsobem. Jasný a realistický scénář dosažení mobility s nulovými emisemi poskytuje revize norem emisí CO2 pro nové osobní automobily a dodávky s cílem dále snížit emise skleníkových plynů z těchto vozidel. Poptávka spotřebitelů po vozidlech s nulovými emisemi již nyní prudce roste 6 .
Nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva zajistí zavedení potřebné interoperabilní a uživatelsky vstřícné infrastruktury pro čistší vozidla umožňující dobíjení a doplňování paliva v celé EU, přičemž zohledňuje nejnovější vývoj na trhu a zaručuje pokrytí též ve venkovských a v odlehlých oblastech. Navrhované povinné cíle pro tuto infrastrukturu jsou zásadní pro podporu pronikání čistších vozidel na trh a pokračující růst tohoto trhu, který pro automobilový průmysl EU představuje mimořádné příležitosti.
Všechna tato opatření se vzájemně posilují a doplňují. Vzhledem k tomu, že průměrná životnost automobilů je 10 až 15 let, je k dosažení toho, aby vozidla, jež jsou v současné době v provozu, jezdila na čistší pohon, naléhavě nutné zpoplatnit uhlík v silniční dopravě. Ambicióznější normy emisí CO2 navíc pomohou dostat vozidla s nulovými emisemi na silnici rychleji, přičemž povinnosti týkající se infrastruktury zajistí výstavbu potřebných dobíjecích a čerpacích stanic pro miliony nových vozidel, která budou dle očekávání v provozu do roku 2030, a pokračuje také budování udržitelného a celosvětově konkurenceschopného hodnotového řetězce pro baterie.
Transformace automobilového průmyslu a jeho dodavatelského řetězce již probíhá. Proto je nutné využívat finanční zdroje, jako je Inovační fond, a možnosti v rámci pravidel pro státní podporu k investicím do vytváření nových obchodních příležitostí v různých segmentech průmyslového ekosystému. Kromě toho lze na podporu opatření zaměřených na změnu kvalifikace a prohlubování dovedností využít Evropský sociální fond plus (ESF+), InvestEU a další programy financování EU.
Komise rovněž navrhuje podporovat využívání udržitelných paliv v letecké a námořní dopravě jako doplnění systému obchodování s emisemi v těchto odvětvích, díky kterému jsou znečišťující paliva pro dodavatele dražší. Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU na podporu udržitelných leteckých paliv přiměje dodavatele přidávat do stávajících leteckých paliv doplňovaných na letištích v EU stále vyšší podíl udržitelných leteckých paliv a přecházet na syntetická paliva známá jako e-paliva. Tuto činnost doplní chystaná Aliance pro letectví s nulovými emisemi, aby byla zajištěna připravenost trhu na přelomové konfigurace letadel (např. na vodík, elektřinu). Komise rovněž vyzývá Radu a Evropský parlament, aby se urychleně dohodly na aktualizovaném regulačním rámci pro jednotné evropské nebe, který podle odhadů pomůže snížit emise z letecké dopravy až o 10 %.
Návrh Iniciativy pro námořní paliva FuelEU na podporu udržitelných námořních paliv přinese nové požadavky na lodě, které připlouvají do přístavů EU nebo z nich odplouvají, bez ohledu na jejich vlajku, stanovením maximálního limitu pro obsah skleníkových plynů ze zdrojů energie, které tyto lodě používají, a jeho zpřísněním postupem času. Chystaná Aliance hodnotového řetězce pro obnovitelná a nízkouhlíková paliva podpoří dodávky nejslibnějších paliv a jejich zavádění pro všechny druhy dopravy.
Jistotu ohledně emisní výkonnosti v těchto odvětvích lze poskytnout pouze tím, že se zajistí, aby nová paliva splňovala kritéria udržitelnosti pro obnovitelné zdroje energie. Tato vazba musí být zachována a musí být zajištěno, že budeme podporovat pouze nejčistší pokročilá biopaliva a nová e-paliva s nejlepší emisní výkonností. Zaveden bude také Program kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (CORSIA) vypracovaný organizací ICAO. Tato opatření doplní revidovaná směrnice o zdanění energie, která zatraktivní čistší paliva ve všech druzích dopravy a odstraní mezery, pokud jde o znečišťující paliva.
2.2.3 Energie
Spotřeba energie představuje 75 % emisí EU, takže transformace našeho energetického systému je pro naše ambice v oblasti klimatu klíčová. Větší úspory energie a větší využívání energie z obnovitelných zdrojů je zásadní hnací silou pro zaměstnanost, růst a snižování emisí.
K dosažení cíle pro rok 2030 navrhuje aktualizovaná směrnice o obnovitelných zdrojích energie zvýšit celkový závazný cíl obnovitelných zdrojů ve skladbě zdrojů energie EU ze současných 32 % na novou úroveň 40 %. To bude doplněno orientačními údaji o tom, jaké by měly být příspěvky jednotlivých členských států, aby bylo dosaženo společného cíle. Návrh podporuje členské státy, aby co nejlépe využily potenciálu v oblasti nákladově efektivní energie z obnovitelných zdrojů napříč odvětvími tím, že zkombinují odvětvové cíle a opatření. Jeho cílem je učinit energetický systém čistším a efektivnějším prostřednictvím podpory elektrifikace založené na obnovitelných zdrojích, přičemž v odvětvích, jako je průmysl a doprava, kde je to obtížnější, podpoří využívání obnovitelných paliv, jako je čistý vodík.
Snížená spotřeba energie nám umožňuje snížit jak emise, tak i náklady na energii pro spotřebitele i průmysl. Revize směrnice o energetické účinnosti navrhuje přijmout ambicióznější cíle v oblasti energetické účinnosti na úrovni EU a učinit je závaznými. To by mělo vést k 9% snížení spotřeby energie do roku 2030 v porovnání s výchozími projekcemi 7 . V rámci toho se opatření členských států budou řídit i vnitrostátními orientačními referenčními hodnotami pro energetickou účinnost vypočtenými podle nového vzorce. Revize směrnice o energetické náročnosti budov, která je plánována na druhou polovinu tohoto roku, určí konkrétní opatření k urychlení tempa renovací budov, což přispěje k cílům v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů a ke snížení emisí skleníkových plynů v sektoru budov.
Systém daní z energetických produktů musí zachovat vnitřní trh a zároveň podporovat zelenou transformaci tím, že stanoví správné pobídky. Revize směrnice o zdanění energie proto navrhuje sladit minimální sazby daně z topných paliv a z pohonných hmot s cíli EU v oblasti klimatu a životního prostředí a zároveň zmírňuje sociální dopady. Nová pravidla odstraní zastaralé výjimky, například v letecké a námořní dopravě, a další pobídky k využívání fosilních paliv a zároveň podpoří přechod na čistá paliva.
2.3 Zelená transformace: ochrana přírody a zvýšení přírodního propadu uhlíku v EU
Dvojí krizi v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti nelze řešit odděleně. Buď vyřešíme obě krize společně, nebo nevyřešíme ani jednu. To také znamená, že bychom si z přírody neměli brát více zdrojů, než si planeta může dovolit nám poskytnout. Pokud napomůžeme obnově křehkých půdních a mořských ekosystémů, umožní tyto ekosystémy život na planetě a splní svoji úlohu v boji proti změně klimatu. Pro vstřebávání a ukládání většího množství uhlíku je nezbytné obnovit přírodu a vytvořit podmínky umožňující opětovný rozkvět biologické rozmanitosti.
Proto musíme zvýšit schopnost lesů, půdy, mokřadů, rašelinišť, oceánů a vodních recipientů v EU fungovat jako úložiště a zásoby uhlíku. Potřebujeme modernizované zemědělství využívající postupy, které staví půdu a přírodu na první místo a vedou k regeneraci kvality našich půd, aby bylo zajištěno potravinové zabezpečení.
V rámci aktualizovaného nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví navrhuje Komise stanovit vyšší cíle pro expanzi přírodního pohlcování uhlíku v EU, což je klíčové pro vyrovnání emisí a dosažení klimatické neutrality. Cílem nového návrhu je zvrátit současný trend poklesu pohlcování CO2 a zvýšit kvalitu a množství lesů a dalších přírodních pohlcovačů uhlíku v EU. Navrhuje stanovit cíl EU pro čisté pohlcení skleníkových plynů v odvětví využívání půdy a lesnictví ve výši 310 milionů tun ekvivalentu CO2 do roku 2030. Jsou navrhovány specifické vnitrostátní cíle, které mají k tomuto společnému cíli přispět. Po roce 2030 Komise posoudí dosažený pokrok a plánuje návrhy, jak toto odvětví nasměrovat k dosažení klimatické neutrality, jež zohledňují emise a pohlcování v odvětví využívání půdy a lesnictví a emise ze zemědělství jiné než emise CO2.
Členské státy si zachovají určitou flexibilitu, jak rozdělit úsilí mezi nařízení o „sdílení úsilí“ a odvětví využívání půdy a lesnictví, opět s důrazem na doplňkovost různých návrhů v balíčku „Fit for 55“.
Komise rovněž přijímá řadu opatření, jež mají motivovat ke správné praxi při výrobě biomasy a zajistit, aby v případě dřevní biomasy zůstaly nabídka a poptávka v mezích udržitelnosti 8 a aby byly v souladu s našimi cíli obnovy biologické rozmanitosti, zlepšení stavu přírody a respektování mezí naší planety.
Návrh týkající se výroby energie z obnovitelných zdrojů zahrnuje posílená kritéria udržitelnosti pro bioenergii tím, že rozšiřuje jejich oblast působnosti a rozšiřuje oblasti, z nichž není povoleno získávat zdroje. Bioenergie v současné době představuje 60 % výroby energie z obnovitelných zdrojů, a i když se předpokládá, že tento podíl v letech 2030 až 2050 klesne, celková poptávka po energii z obnovitelných zdrojů se zvýší. Návrh stvrzuje princip kaskádového využívání zdrojů, v jehož rámci je upřednostňováno využívání dřeva s nejvyšší přidanou hodnotu a jenž zajišťuje, aby vnitrostátní režimy podpory pro využívání biomasy z udržitelných zdrojů s ním byly v souladu, a zabraňuje škodlivým dopadům na biologickou rozmanitost.
Nová strategie EU v oblasti lesnictví, která dnes byla představena společně s balíčkem „Fit for 55“, jakož i chystaná nová strategie pro půdu, právní předpisy EU týkající se obnovy přírody a iniciativa podporující ukládání uhlíku, jež jsou plánovány později v roce 2021, dále posílí přírodní propad uhlíku v EU, zajistí, aby biologická rozmanitost byla v centru celkového přístupu, a podpoří klíčové sociální a hospodářské funkce lesnictví a odvětví založených na lesnictví.
3.Příležitosti a pobídky: inovace a investice pro konkurenceschopnou transformaci
Přechod ke klimaticky neutrální ekonomice podporuje inovace. Zelená dohoda pro Evropu je strategií růstu a podle aktualizované průmyslové strategie EU nabízejí návrhy v rámci balíčku „Fit for 55“ významné příležitosti k tvorbě, zavádění a vývozu nízkouhlíkových technologií a zelených pracovních míst 9 .
Tím, že Komise stanovila jasný politický rámec s podrobnými cíli a politikami, zvyšuje jistotu investorů a snižuje riziko uzamknutí investic do uhlíkově náročných odvětví, která už brzy zastarají a způsobí, že v nich tato aktiva uváznou. EU v rámci intenzivnějšího celosvětového úsilí v oblasti změny klimatu těží z výhody „prvního hráče na tahu“. Investice do nízkouhlíkového hospodářství mohou stimulovat hospodářský růst a zaměstnanost, urychlit přechod na čistou energii, zvýšit dlouhodobou konkurenceschopnost a sehrát roli v zeleném oživení.
Dlouhodobý rozpočet EU a její balíček na podporu oživení NextGenerationEU jsou pro přechod na zelenou ekonomiku speciálně přizpůsobeny. Celkem 30 % programů víceletého finančního rámce na období 2021–2027 je věnováno podpoře klimatických opatření, například prostřednictvím politiky soudržnosti, zemědělství a programu LIFE pro klima a životní prostředí. Cíl využít 35 % finančních prostředků určených na výzkum a inovace v rámci programu Horizont Evropa na zelené investice, jakož i různá partnerství a mise 10 v rámci tohoto programu poskytují nezbytné zdroje pro budování udržitelných a inovativních řešení v oblasti zelené transformace. Horizont Evropa poskytuje významnou podporu malým a středním podnikům, zejména těm začínajícím a nově založeným, na vývoj a šíření průlomových inovací.
Kromě toho musí k ekologické transformaci přispět i národní plány členských států pro oživení a odolnost financované v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, a to formou opatření představujících alespoň 37 % prostředků, jež jsou v rámci těchto plánů přiděleny. Veřejné financování však nebude stačit. K uvolnění soukromých investic potřebných k financování této transformace má napomoci Strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství 11 .
Komise bude investice do zelené transformace i nadále podporovat. Při přezkumu pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky bude Komise věnovat zvláštní pozornost tomu, aby odrážely oblast působnosti i cíle Zelené dohody pro Evropu. Zatímco nedávné hodnocení stávajícího sdělení o významných projektech společného evropského zájmu ukázalo, že ustanovení fungují dobře, bude zapotřebí některých cílených úprav, mimo jiné zajištění jejich větší otevřenosti a snazší účasti malých a středních podniků a poskytnutí pokynů ke kritériím pro sdružování finančních prostředků z vnitrostátních rozpočtů a programů EU.
Za tímto účelem návrhy z balíčku „Fit for 55“ obsahují vlastní specializované finanční nástroje na podporu spravedlivé transformace založené na příjmech plynoucích z rozšíření a posílení systému obchodování s emisemi. Tím je opětovně zdůrazněno vzájemné propojení jednotlivých částí tohoto balíčku návrhů. Stávající mechanismy a fondy solidarity jsou posíleny tak, aby řešily distribuční dopady a podporovaly další investice do inovativních nízkouhlíkových řešení. Velikost a oblast působnosti Inovačního fondu byla rozšířena tak, aby mohl podporovat projekty formou rozdílových smluv o uhlíku, a napomoci tak snižování emisí v průmyslu.
4.Udržitelná EU v udržitelném světě
Ačkoli na EU připadá pouze 8 % celosvětových emisí CO2, uznává svou odpovědnost za vyšší podíl kumulativních emisí. EU je odhodlána přesvědčivým způsobem razit cestu k zelenému, konkurenceschopnému a inkluzivnímu oběhovému hospodářství. Zelená dohoda pro Evropu coby naše strategie pro růst a konkurenceschopnost přispívá ke změně globální rétoriky, ovlivňuje politické a obchodní trhy a nabízí příklad hodný následování.
Klíčem k řešení klimatické krize je globální angažovanost a mezinárodní spolupráce a EU se aktivně zapojuje do dvoustranných i vícestranných vztahů s partnerskými zeměmi.
Balíček „Fit for 55“ je zásadním milníkem na cestě do Glasgowa, kde se bude koncem letošního roku konat další konference OSN o změně klimatu, rovněž označovaná COP26. Stane se páteří, o niž EU opře plnění svých závazků vůči planetě a světu, které přijala v rámci Pařížské dohody.
EU je odhodlána se zasadit o to, aby přínosem dekarbonizace v Unii nebylo jen pouhé vytlačení emisí uhlíku za její hranice. Takovýmto únikům uhlíku v současné době brání vydávání bezplatných povolenek v rámci systému obchodování s emisemi (ETS). Tento systém sice účinně snižuje riziko úniku emisí, ale zároveň tlumí motivaci investovat do ekologičtější produkce doma i v zahraničí.
V tomto duchu dnes Komise přichází s mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Ten je koncipován jako nástroj pro klimatická opatření, který zavádí tržní dynamiku ochraňující integritu unijní a globální politiky v oblasti klimatu tím, že snižuje emise skleníkových plynů v EU i ve světě a příslušná odvětví motivuje k modernizaci, větší udržitelnosti a snižování obsahu uhlíku.
CBAM bude postupně zaváděn pro několik vybraných produktů. V prvních letech bude uplatňován zjednodušený systém, který má usnadnit hladké zavedení mechanismu. Návrh na vytvoření CBAM zajišťuje, aby domácí i dovážené produkty platily za uhlík stejnou cenu, takže bude nediskriminační a slučitelný s pravidly WTO i dalšími mezinárodními závazky EU. V dotčených odvětvích bude CBAM zaváděn postupně spolu s pozvolným ukončováním bezplatných povolenek, v důsledku čehož bude nový systém více motivovat průmyslová odvětví v EU i v zahraničí k inovacím a snižování emisí. Navíc odvětví a podniky mimo EU, které již ve svých výrobních cyklech vykazují nižší obsah uhlíku nebo ve kterých je již uplatňován obdobný systém stanovování ceny uhlíku, toho budou moci v rámci CBAM využít. V tomto smyslu je mechanismus výzvou pro naše mezinárodní partnery, aby si v oblasti klimatu kladli spolu s námi stále vyšší cíle.
Celosvětový odklon od fosilních paliv již značně pokročil. Jeho důsledky jdou přitom nad rámec klimatu a životního prostředí – jsou i geopolitické. EU musí odpovídajícím způsobem přizpůsobit svou politiku tak, aby zajistila stabilní transformaci, a to i za svými hranicemi. V tomto duchu Evropská komise brzy předloží nové právní předpisy, jejichž cílem bude minimalizovat podíl EU na celosvětovém odlesňování a znehodnocování lesů a začlenit do strategií podniků udržitelnou správu a řízení.
Očekáváme, že partneři také splní své pařížské závazky, a jsme připraveni s nimi spolupracovat díky posílené diplomacii EU v oblasti klimatu. K podpoře spolupráce s našimi mezinárodními partnery a usnadnění celosvětového přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství bude v zájmu dosažení souladu s těmito vyššími cíli využita kompletní sada nástrojů vnější politiky EU. V rámci své diplomacie v oblasti klimatu ve vztahu k dvoustranným partnerstvím a mnohostranným organizacím EU zajistí, že se svými partnery povede konzultace, bude jim podávat vysvětlení, pomáhat jim a v rámci možností vycházet vstříc, přičemž ovšem neztratí ze zřetele hlavní cíle stanovené v Pařížské dohodě. Sem patří i podpora financování klimatických opatření, které má pomoci zranitelným zemím přizpůsobit se změně klimatu a investovat do snižování emisí skleníkových plynů. EU a její členské státy jsou trvale největším světovým přispěvatelem veřejných financí na opatření v oblasti klimatu zemím s nízkými a středními příjmy. V této činnosti hodlá EU pokračovat a svou pozornost chce zaměřit především na potřeby nejméně rozvinutých zemí.
5.Závěr
Evropská unie je založena na předpokladu tvorby společných politik k dosažení společných zájmů. V zájmu dosažení těchto cílů a využívání souvisejících výhod vyžaduje solidaritu mezi svými členskými státy i mezi svými občany. Při dosahování konečného cíle tak všichni jednají v souladu se svými schopnostmi a pravomocemi a respektují rozdílné vnitrostátní zvláštnosti a výchozí podmínky. Balíček „Fit for 55“ je koncipován právě v tomto duchu: členské státy sdílejí úsilí tím nákladově nejefektivnějším způsobem, přičemž berou ohled na své rozdíly. Podpora pak plyne těm nejpotřebnějším, aby bylo zajištěno, že transformace je přínosná pro každého.
Balíček návrhů byl pečlivě vypracován tak, aby vytvořil kýženou rovnováhu mezi politickými opatřeními a generovanými příjmy, která se stane základem a hnací silou spravedlivé a transformační změny v celém hospodářství EU. Změna vážnosti přikládané jednotlivým nástrojům nutně vyvolá dominový efekt na řadu dalších a podobně si odstranění některého z navrhovaných opatření vynutí úpravu návrhů v jiných oblastech. Abychom zajistili, že Evropská unie bude na strategii „Fit for 55“ připravena, tedy že zavčasu sníží své emise alespoň o 55 %, potřebuje všechny tyto nástroje a potřebuje i jejich zmíněnou rovnováhu.
Balíček „Fit for 55“ uznává, že jako občané EU musíme mít k dispozici lepší informace, cenově dostupné možnosti a vhodné pobídky, abychom mohli uskutečňovat individuální změny, které nám společně pomohou žít v rovnováze s naším životním prostředím a naší planetou. Do provádění budou úzce zapojeni občané všech regionů a všech věkových skupin, například prostřednictvím evropského klimatického paktu a občanských panelů Konference o budoucnosti Evropy. Balíček rovněž uznává efektivnost spojenou se stanovením ceny uhlíku a mobilizuje hospodářskou sílu podniků a trhů tak, aby docílil strukturálních změn v našem hospodářství, které zajistí čistší a zdravější produkty a služby, jež potřebujeme. V neposlední řadě umožňuje EU utvářet dlouhodobé investice, rozvíjet trhy a prosazovat nové ekologické normy. Právě tato kombinace EU připraví na klimaticky neutrální budoucnost.
Výzvy spojené se změnou klimatu vyžadují globální reakci a EU bude i nadále se svými partnerskými zeměmi aktivně spolupracovat na celosvětové podpoře transformace klimatu a energetiky.
Komise nyní předložila nezbytné návrhy, jež EU umožní splnit své závazky a cíle a v plném rozsahu přijmout transformaci, před kterou stojí. Vyzýváme Evropský parlament a Radu, aby urychleně zahájily práci na legislativních návrzích, které byly dnes předloženy. Zároveň je žádáme, aby s těmito návrhy zacházely jako s uceleným souborem a respektovaly jejich mnohoúrovňovou propojenost.
Rozhodující desetiletí již začalo. Teď, nebo nikdy! Chceme-li splnit své cíle do roku 2030 a s jistotou nasměrovat EU k tomu, aby se do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem, potřebujeme soubor nástrojů politiky „Fit for 55“ uvést v život co nejdříve.