V Bruselu dne 9.6.2021

COM(2021) 279 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EMPTY

Cesta k udržitelnějšímu rybolovu v EU: aktuální stav a hlavní směry pro rok 2022

{SWD(2021) 122 final}


SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Cesta k udržitelnějšímu rybolovu v EU: aktuální stav a hlavní směry pro rok 2022

1.Úvod

Toto sdělení podává zprávu o pokroku dosaženém na cestě k udržitelnému rybolovu v EU a hodnotí rovnováhu mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy, socioekonomickou výkonností odvětví a prováděním povinnosti vykládky.

Poté předkládá hlavní směry, které budou formovat návrhy Komise a konzultace s třetími zeměmi o rybolovných právech na rok 2022.

2.Pokrok v oblasti udržitelného rybolovu

V letech 2003–2019 se tlak na rybolov v severovýchodním Atlantiku snížil a populace ryb rostly. Abychom budoucím generacím zajistili zdravé populace ryb, ukazatel míry úmrtnosti způsobené rybolovem (používaný k měření udržitelnosti rybolovné činnosti) nesmí být vyšší než 1, tj. nechytíme více ryb, než kolik jsou populace ryb schopny každý rok znovu reprodukovat. Po roce 2000 byl mediánový ukazatel úmrtnosti dané rybolovem více než 1,7krát větší než maximální udržitelný výnos, avšak došlo k jeho snížení a od roku 2011 se ustálil pod hodnotou 1,2 a v roce 2019 se přiblížil hodnotě 1.

U populací řízených pouze EU v Atlantiku, Baltském moři a Skagerraku/Kattegatu pokračoval s přijetím rybolovných práv na rok 2021 příznivý vývoj i nadále. Celkové přípustné odlovy (TAC) byly stanoveny na úrovni maximálního udržitelného výnosu (MSY) pro všechny populace ryb s doporučením MSY, s výjimkou sledě obecného v západní části Baltského moře. EU zde zavedla velmi přísná opatření v souladu s víceletým plánem pro Baltské moře 1 . Pro dva TAC, které byly dříve stanoveny na úrovni maximálního udržitelného výnosu (štikozubec novozélandský v severovýchodním Atlantiku a losos obecný v Baltském moři), neposkytla Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) doporučení ohledně maximálního udržitelného výnosu, takže tyto populace nejsou v letošní analýze zahrnuty.

Rovněž výrazně vzrostl počet TAC (12 z 21), které stanovila Rada v souladu s doporučeními ICES vycházejícími z předběžné opatrnosti 2 . Byla přijata další opatření pro tresku obecnou v Kattegatu, sledě obecného v západní části Baltského moře a tresku obecnou ve východní části Baltského moře 3 .

To ukazuje, že EU si udržuje své ambice v oblasti udržitelného rybolovu pro populace řízené pouze EU. Usilujeme o dosažení stejně vysokého standardu pro populace sjednané se třetími zeměmi.

U sdílených populací makrely obecné a sledě obecného v období jarního tření ve vodách Norska se příslušné pobřežní státy dohodly na úrovních TAC na základě doporučení maximálního udržitelného výnosu. V případě tresky modravé se pobřežní státy při stanovování TAC držely dlouhodobé strategie řízení. U žádného z těchto TAC není zajištěn rybolov v rámci dohodnutých úrovní TAC, protože pro žádný z těchto tří TAC již neplatí žádná ujednání o sdílení kvót. EU zvýší úsilí o řešení tohoto problému při nastavování limitů pro pobřežní státy. Pokud jde o makrelu obecnou a sledě obecného, v nejnovějších dohodách o sdílení EU respektuje původní podíl.

EU, Norsko a Spojené království se dohodly na stanovení TAC pro sledě obecného, platýse evropského, tresku bezvousou a tresku tmavou v Severním moři v souladu s doporučením ICES týkajícím se maximálního udržitelného výnosu. U tresky jednoskvrnné byl TAC stanoven pod úrovní uvedenou v doporučení ICES s cílem omezit dopad na tresku obecnou, která se vyčerpává a loví ve stejném rybolovu. Zatímco pro tresku obecnou se EU snažila dodržovat doporučení ICES, v kontextu celkového kompromisu ohledně konzultací o TAC byla možná pouze dohoda o TAC na úrovních (mírně) vyšších než maximální bod doporučení maximálního udržitelného výnosu. Strany se dohodly, že budou pokračovat v dalších nápravných opatřeních. TAC pro Skagerrak se v zásadě podobají TAC pro Severní moře, a pokud jde o krevety a tresku bezvousou, EU a Norsko se dohodly, že budou postupovat podle doporučení ICES.

EU zaslala Norsku verbální nótu, v níž vyjádřila svůj nesouhlas s kvótou pro arkticko-norskou tresku stanovenou Norskem, která je nižší než tradiční podíl EU pro tuto populaci, nižší než jednostranná kvóta přijatá EU a není zohledněna pro norská/ruská plavidla. EU požádala Norsko o zrušení diskriminačních ustanovení a vyjádřila připravenost přijmout vhodná nápravná opatření k zajištění svých legitimních práv.

S odchodem Spojeného království z EU se počet TAC řízených výhradně EU v Atlantiku, Baltském moři a Skagerraku/Kattegatu drasticky snížil na pouhých 35 TAC (10 v Baltském moři, 4 v Skagerraku/Kattegatu a 21 v Atlantiku).

Dohoda o obchodu a spolupráci se Spojeným královstvím byla uzavřena koncem roku 2020 4 . Nezbylo tak dost času na uzavření konzultací o rybolovných kvótách na rok 2021 mezi EU a Spojeným královstvím. Rovněž konzultace mezi Spojeným královstvím, Norskem a EU a mezi EU a Norskem byly náročné a do chvíle přijetí tohoto politického prohlášení nebyly zatím uzavřeny. Do uzavření dohody o sdílených populacích byly pro období do 31. března 2021 stanoveny prozatímní TAC na základě vědeckého poradenství. Ty byly následně prodlouženy do 31. července 2021 5 , zatímco závěry dalších konzultací (EU – Spojené království – Norsko, EU–Norsko, pobřežní státy) byly zapracovány do nařízení o TAC na celý rok. U některých populací se specifickými okolnostmi (doporučení TAC na úrovni 0, smíšený rybolov a „blokační“ situace, kdy je dostupná kvóta pro určitý druh vyčerpána (dlouho) před kvótami pro jiné druhy lovené společně při smíšeném rybolovu), bylo vědecké poradenství dodrženo v rozsahu požadavků platných právních předpisů EU a v souladu s nimi 6 . Další výjimky z tohoto přístupu se týkají sezónnosti rybolovu, zejména u pelagických populací. Od roku 2020 7 byla rovněž zavedena související nápravná opatření požadovaná v rámci víceletého plánu (např. pro populace tresky obecné a tresky bezvousé v Keltském moři).

Ve Středozemním a Černém moři poklesl ukazatel míry úmrtnosti způsobené rybolovem na přibližně 2,1. I když je to stále více než dvojnásobek udržitelné úrovně, došlo k mírnému zlepšení. Je třeba pokračovat v intenzivním úsilí o zachování zdrojů, zejména prováděním víceletého plánu 8 v západním Středozemním moři (iniciativa WestMED) a realizací prohlášení MedFish4Ever 9 a Sofijského prohlášení 10 . Dopad řídících opatření přijatých v letech 2019 a 2020 se projeví v údajích v příštím roce, protože monitorovací ukazatele pokrývají období do roku 2018.

Přijetí samostatného nařízení o rybolovných právech na rok 2021 11 pro tyto mořské oblasti je důležitým krokem k udržitelnému řízení rybolovu. Zavádí zásadní balíček opatření přijatých v letech 2018 a 2019 Generální komisí pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) a pokračuje v provádění víceletého plánu v západním Středozemním moři.

Během prvních dvou let provádění víceletého plánu v západním Středozemním moři došlo ke kumulativnímu snížení intenzity rybolovu o 17,5 % a pokračovaly práce na konsolidaci a rozvoji oblastí zákazu rybolovu zajištěním snížení vedlejších úlovků nedospělých jedinců a jikernaček a mlíčňáků, dále na zajištění lepší selektivity lovných zařízení a shromažďování údajů o rekreačním rybolovu. Komise se zaměřuje na další snížení intenzity rybolovu v souladu s vědeckým poradenstvím, aby bylo nejpozději do 1. ledna 2025 dosaženo maximálního udržitelného výnosu.

Intenzivní práce v rámci komise GFCM vedená důsledným postojem EU v regionálních organizacích pro řízení rybolovu vedla k přijetí víceletého plánu pro lov druhů žijících při dně v Jaderském moři 12 , který v prvních dvou letech zahrnoval 12% snížení intenzity pro vlečné sítě s rozpěrnými deskami a 16% snížení intenzity pro vlečné sítě vlečené za pomoci výložníku po boku lodi. Řízení malých pelagických populací v Jaderském moři pokračovalo 15% snížením odlovu během tří let. Byla zavedena omezení kapacit loďstva pro druhy žijící při dně a pro malé pelagické druhy a v Levantském a Jónském moři byla zmrazena rybolovná kapacita garnel hlubokomořských. Byla stanovena omezení odlovu korála červeného a pokračovalo provádění opatření pro úhoře říčního. U černomořských druhů byly podle plánu komise GFCM stanoveny TAC pro pakambalu velkou a dále byla stanovena autonomní kvóta pro šprota obecného.

V severovýchodním Atlantiku (pouze ve vodách EU) došlo od roku 2007 k celkovému navýšení biomasy a v roce 2019 byla u plně hodnocených populací v průměru přibližně o 35 % vyšší než v roce 2003 13 . Ve Středozemním a Černém moři rostla biomasa od roku 2015.

3.Stav loďstva EU

Počet plavidel v loďstvu EU se nadále snižoval. V rejstříku loďstva EU (bez nejvzdálenějších regionů) bylo uvedeno 70 756 plavidel – což je snížení o 0,4 %. Celková kapacita loďstva EU v hrubé prostornosti i výkonu motoru zůstává pod stropy rybolovné kapacity stanovené nařízením o SRP 14 , ale kapacita některých vnitrostátních loďstev, zejména ve Středozemním a Černém moři, je těmto stropům velmi blízko. Komise bude tuto situaci i nadále pečlivě sledovat s ohledem na pozorování malého zvýšení hrubé prostornosti a výkonu motoru a na přetrvávající obavu z rozšířeného nedodržování deklarovaného výkonu motoru 15 . Analýza rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy ukazuje, že v každé mořské oblasti stále existuje značný počet skupin loďstva, které pravděpodobně nejsou v rovnováze s rybolovnými právy. Podle jednoho z klíčových biologických ukazatelů (ukazatele udržitelné míry odlovu) nebylo v roce 2018 z celého loďstva EU v rovnováze 145 skupin z posuzovaných 182 skupin loďstva. U skupin se zjištěnou strukturální nadměrnou kapacitou připomněla Komise členským státům jejich povinnosti vypracovat akční plán.

Pokud jde o ekonomickou výkonnost, rozšíření onemocnění COVID-19 a výsledný pokles poptávky a narušení dodavatelského řetězce přerušily pozitivní trendy zaznamenané v posledních letech. Odhady naznačují, že ekonomická výkonnost loďstev EU v roce 2020 poklesla, přičemž ve srovnání s rokem 2019 poklesly hodnoty vykládky o 17 %, zaměstnanost o 19 % a čistý zisk o 29 %.

Komise poskytla odvětví rychlou podporu prostřednictvím změn v Evropském námořním a rybářském fondu (ENRF), aby bylo možné provést vyrovnávací platby. Na podpůrná opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19 bylo v rámci ENRF naplánováno 136 milionů EUR ve 22 členských státech. 61 % finančních prostředků bylo vynaloženo na podporu dočasného ukončení činnosti, 17 % na kompenzace producentům v odvětví akvakultury a 14 % na podporu zpracovatelského odvětví. Bylo vybráno více než 8 200 projektů, od diverzifikace farmy mořských rostlin na výrobu dezinfekčních prostředků na ruce až po inovativní služby dodávek ryb prostřednictvím prodejních automatů a online nástrojů. Rovněž byl k dispozici dočasný rámec státní podpory a podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Celkově si loďstvo EU v roce 2020 udrželo ziskovost a vykazovalo zdravé hrubé a čisté ziskové rozpětí kolem 26 %, respektive 14 %, neboli téměř 1,5 miliardy EUR hrubého zisku a 800 milionů EUR čistého zisku. To naznačuje pozoruhodnou odolnost, zapříčiněnou kombinací nízkých cen pohonných hmot a faktu, že se odvětví v minulých letech snažilo dosáhnout maximálního udržitelného výnosu. To je jasná ukázka přínosu modré ekonomiky EU, která se řídí udržitelností. Před pandemií dosáhlo loďstvo EU vyšší relativní ziskovosti než v jiných odvětvích modré ekonomiky, například v pobřežním cestovním ruchu.

Ze socioekonomických údajů vyplývá, že ekonomická výkonnost a platy rybářů v EU se zlepšují zejména tam, kde jsou loďstva závislá na populacích lovených udržitelným způsobem, a stagnují tam, kde jsou populace nadměrně loveny nebo nadměrně využívány.

Mezi jednotlivými kategoriemi loďstev a rybolovnými regiony existují výrazné rozdíly ve výkonnosti. Skupiny loďstev operující v Atlantiku a Severním moři zaznamenaly vyšší ekonomickou výkonnost než skupiny v Baltském a Středozemním moři, kde řada populací stále čelí problémům s nadměrným rybolovem nebo nadměrným využíváním.

4.Povinnost vykládky

Kontrola a prosazování povinnosti vykládky jsou stále náročné. První výsledky auditů, které Komise zahájila v roce 2020, ukazují, že členské státy, u nichž byly zprávy o auditech dokončeny, nepřijaly nezbytná opatření k zajištění kontroly a prosazování této povinnosti a vykazují značné množství nedokumentovaných výmětů úlovků ze strany provozovatelů. To potvrzují i další zprávy, včetně tří posouzení shody provedených Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu (EFCA) 16 . Komise zvažuje možnosti, jak na výsledky auditů navázat.

Nejúčinnějším a nákladově nejefektivnějším prostředkem pro sledování povinnosti vykládky jsou elektronická sledovací zařízení pracující na dálku. Komise použití těchto moderních kontrolních nástrojů podpořila ve svém návrhu revidovaného systému kontroly rybolovu 17 a bude nadále spolupracovat se spolunormotvůrci na dosažení dohody.

Sběr a hlášení údajů o úlovcích zůstávají rovněž klíčové pro kvalitu vědeckého poradenství, a tím i pro dosažení cíle maximálního udržitelného výnosu.

S cílem zaručit lepší dodržování povinnosti vykládky při smíšeném rybolovu umožňuje nařízení o rybolovných právech vytvořit sdílenou rezervu pro výměnu kvót, která by pokryla nevyhnutelné vedlejší úlovky členských států, které nemají kvóty 18 . Regionálním skupinám členských států se podařilo tento mechanismus výměny kvót úspěšně zavést.

Podrobná opatření pro provádění povinnosti vykládky musí být stanovena buď v rámci víceletých plánů, nebo v případě jejich neexistence v dočasných plánech výmětů. Většina z těchto plánů výmětů skončila v roce 2020 uplynutím své šestileté doby trvání. Tato ustanovení se postupně přesouvají od plánů výmětů ke specifikacím přijatým v rámci víceletých plánů. Na základě obou rámců bylo v roce 2020 vytvořeno celkem sedm nařízení v přenesené pravomoci, která upřesňují opatření pro provádění povinnosti vykládky 19 .

Komise vítá, že členské státy věnují zvýšenou pozornost projektům zaměřeným na zlepšení selektivních rybolovných technik s cílem co nejvíce snížit a eliminovat nežádoucí úlovky. Na konci roku 2020 členské státy vybraly 4 110 projektů s celkovým objemem finančních prostředků z fondu ENRF ve výši 147,4 milionu EUR vyčleněných na povinnost vykládky (oproti 2 957 projektům a 116,6 milionu EUR v loňském roce). Podobné projekty byly financovány také v rámci programu Horizont 2020. Jak však konstatoval Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), selektivita se v některých oblastech rybolovu stále nezlepšila. Zavádění selektivnějších lovných zařízení je sice na vzestupu, ale stále pomalé a přechod od testování selektivních lovných zařízení k jejich přijetí do právních předpisů je zdlouhavý. Členské státy musí dále usilovat o snížení nežádoucích úlovků, zejména zlepšením selektivních rybolovných technik v souladu se strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 20 . Tyto investice může podpořit Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF).

5.Hlavní sdělení a směry pro návrhy rybolovných práv na rok 2022

5.1Klíčové kroky ke stanovení rybolovných práv na rok 2022

Komise bude ve svých návrzích vycházet z vědeckých doporučení ICES pro odlov, která budou zveřejňována v květnu/červnu a částečně aktualizována po podzimních průzkumech na moři. Doporučení pro velké pelagické populace bude vydáno v září a vědecké poradenství VTHVR pro Středozemní/Černé moře na podzim. Komise zahrne do svých původních návrhů co nejvíce populací.

Komise vyzývá členské státy a zúčastněné strany, aby zohlednily vědecká poradenství ihned, jakmile budou veřejně dostupná. Zúčastněné strany mohou rovněž předkládat doporučení prostřednictvím poradních sborů a vnitrostátních orgánů.

V případě populací řízených spolu s mezinárodními partnery a rybolovných práv, k nimž budou vědecká poradenství vydána později v průběhu roku, budou návrhy nadále obsahovat rybolovná práva pro memoria. V závislosti na načasování a výsledcích těchto konzultací budou tímto způsobem předložena také práva pro populace řízené spolu se Spojeným královstvím a se Spojeným královstvím a Norskem.

Načasování a forma poradenství však mohou být ovlivněny dopadem pandemie COVID-19 na poskytování vědeckého poradenství a kontinuitu předkládání dat.

Hlavní novinkou letošního roku je, že v návaznosti na dohodu o obchodu a spolupráci se Spojeným královstvím o velké většině populací v Atlantiku a Severním moři již nebude rozhodovat výlučně EU.

Hledání vysoké úrovně souladu s mezinárodními partnery v oblasti rybolovných práv a souvisejících opatření s vysokými normami udržitelnosti bude klíčové pro zajištění udržitelného využívání zdrojů a pro zajištění rovných podmínek pro průmysl EU vzhledem k silnému propojení loďstev v dotčených vodách.

Dohoda o obchodu a spolupráci poskytuje pevný základ pro udržitelné řízení rybích populací. EU bude usilovat o uskutečnění této ambice během konzultací o rybolovných právech a prostřednictvím specializovaného výboru pro rybolov zřízeného v rámci dohody o obchodu a spolupráci. Provádění dohody o obchodu a spolupráci se bude řídit postoji EU ve specializovaném výboru, mimo jiné při vypracování pokynů, které se mají do 1. července 2021 dodržovat při stanovování předběžných TAC pro „zvláštní populace“, tj. populace, pro které rada ICES doporučuje nulový TAC, populace ulovené v rámci smíšeného rybolovu, pokud je tato populace nebo jiná populace v rámci téhož rybolovu ohrožená, nebo jiné populace, které podle názoru stran vyžadují zvláštní zacházení.

Konzultace se Spojeným královstvím a Norskem budou probíhat od září do listopadu, aby byly včas uzavřeny před prosincovým zasedáním Rady, na kterém budou, jak Komise doufá, výsledky zahrnuty do nařízení o TAC pro rok 2022. Pokud nebude dosaženo dohody se Spojeným královstvím do 20. prosince 2021, stanoví dohoda o obchodu a spolupráci, že si každá strana určí prozatímní TAC uplatňované od 1. ledna, a to na úrovni doporučené radou ICES, přičemž TAC pro zvláštní populace budou stanoveny v souladu s pokyny, které má přijmout specializovaný výbor pro rybolov do 1. července 2021.

Komise hodlá v roce 2022 přijmout čtyři návrhy rybolovných práv, které budou projednány na samostatných zasedáních Rady, jak je podrobně uvedeno v harmonogramu práce na konci tohoto sdělení.

5.2Cíle týkající se rybolovných práv na rok 2022

U populací v Baltském moři, Skagerraku/Kattegatu a jihozápadních vodách, kde řízení zůstává ve výlučné pravomoci EU 21 , se návrh Komise zaměří na další udržení/snížení úmrtnosti způsobené rybolovem v souladu s maximálním udržitelným výnosem u populací, u nichž byl posouzen maximální udržitelný výnos, a na plné provedení plánů řízení, které stanoví rozmezí úmrtnosti v rámci maximálního udržitelného výnosu.

Komise navrhne použít buď hodnotu maximálního udržitelného výnosu, nebo rozmezí maximálního udržitelného výnosu uvedené radou ICES, pokud příslušné víceleté plány nabízejí tuto míru flexibility 22 . Horní rozmezí hodnot maximálního udržitelného výnosu lze použít k návrhu TAC pro zdravé populace za podmínky, že je to podle vědeckého poradenství nezbytné k dosažení cílů víceletého plánu pro smíšený rybolov 23 . Dalším cílem bude obnova cílových populací, u nichž rada ICES nedoporučuje žádné úlovky, pomocí nápravných opatření v rámci víceletých plánů. Dále bude věnována pozornost co nejrychlejšímu získání úplného vědeckého posouzení maximálního udržitelného výnosu pro tyto populace.

V souvislosti s povinností vykládky se od doporučení VTHVR případně odečtou povolení de minimis nebo povolení z důvodu vysoké schopnosti přežití. Komise rovněž vyhodnotí pokrok členských států při provádění stávajících opatření na snížení vedlejších úlovků.

Pokud jde o Středozemní a Černé moře, návrh nařízení o rybolovných právech se zaměří na další provádění víceletého plánu pro západní Středozemní moře, včetně dalšího snížení za účelem dosažení maximálního udržitelného výnosu nejpozději do ledna 2025. Bude zahrnovat opatření komise GFCM, která rozšiřují již platná opatření 24 , a další opatření přijatá na 44. výročním zasedání komise GFCM. Významnou roli v rybolovných právech bude v roce 2022 hrát Jaderské moře.

V případě sdílených zdrojů a populací, které využívají i třetí země, bude Komise jménem EU jednat s těmito třetími zeměmi s cílem zajistit ambiciózní udržitelné rybolovné kvóty podle příslušných mezinárodních nástrojů (dohoda o obchodu a spolupráci, dohoda mezi EU a Norskem z roku 1980 25 , budoucí dohoda mezi EU a Spojeným královstvím a Norskem 26 , Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu).

V případě populací řízených regionálními organizacemi pro řízení rybolovu navrhne Komise rybolovná práva na základě rozhodnutí regionálních organizací pro řízení rybolovu. Hlavní cíle účasti EU v regionálních organizacích pro řízení rybolovu jsou podpora zachování rybích populací a udržitelného řízení, vědecky podložená rozhodnutí a posílení výkonnosti regionálních organizací pro řízení rybolovu.

Celkově lze říci, že přestože špatný stav některých populací vyplývá i z dalších faktorů, které je nutné řešit, jako je změna klimatu a znečištění, tlak rybolovu je třeba stále snižovat. Komise spolu s vědci dále urychlí práci zabývající se dopadem rybolovu na ekosystém, aby tyto faktory do řízení rybolovu začlenila.

6.Závěr

Udržitelnost rybolovu v EU roste. Zdravé populace dále přispívají k socioekonomické výkonnosti odvětví, které zůstalo ziskové i přes dopady, které přineslo rozšíření onemocnění COVID-19.

Rybolovné zdroje EU však potřebují další ochranu. To je klíčové jak pro zvýšení udržitelnosti potravinových systémů, tak pro zajištění udržitelného zdroje příjmů pro rybáře v EU. I přes zlepšení ve všech mořských oblastech je třeba vyvinout větší úsilí, zejména ve Středozemním a Černém moři, kde je míra využívání dvakrát vyšší než udržitelná úroveň. Komise rovněž do konce roku 2021 navrhne akční plán na zachování rybolovných zdrojů a ochranu mořských ekosystémů.

S odchodem Spojeného království z EU se velká většina rybolovných práv v Atlantiku a Severním moři stala společnou odpovědností EU a Spojeného království, Norska a pobřežních států. To bude v letošním roce zahrnovat významné změny v procesu stanovování rybolovných práv, přičemž pro velký počet TAC se mezinárodní konzultace stanou standardem. V návaznosti na ambice udržitelnosti zakotvené v dohodě o obchodu a spolupráci bude Komise usilovat o další udržitelné řízení sdílených zdrojů a bude pokračovat v práci na minimalizaci rozdílů v režimech řízení, které by ovlivnily rybolovná práva a činnost loďstev.

Komise bude také dále usilovat o to, aby přispěla k ambiciózním cílům udržitelnosti při rozhodování regionálních organizací pro řízení rybolovu.

Vyzýváme členské státy, poradní sbory, zúčastněné strany a veřejnost, aby do 31. srpna 2021 poskytly zpětnou vazbu k tomuto sdělení.

Plánovaný harmonogram činností

Časový rámec

Program

květen/červen/říjen

doporučení ICES týkající se populace

červen–srpen

veřejná konzultace

1. července

lhůta v dohodě o obchodu a spolupráci, do které má specializovaný výbor pro rybolov v rámci dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím schválit pokyny pro „zvláštní populace“

srpen

Komise přijme návrhy rybolovných práv pro Baltské moře

září

Komise přijme návrhy rybolovných práv pro Středozemní/Černé moře

říjen

posouzení populace / doporučení k intenzitě rybolovu výboru VTHVR

zasedání Rady: rybolovná práva pro Baltské moře

Komise přijme návrhy rybolovných práv pro Atlantik / Severní moře

září–prosinec

každoroční konzultace o rybolovných právech se Spojeným královstvím, se Spojeným královstvím a Norskem, s Norskem

listopad

výroční zasedání komise GFCM

prosinec

zasedání Rady: rybolovná práva pro Atlantik / Severní moře a Středozemní/Černé moře

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 ze dne 6. července 2016, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace (Úř. věst. L 191, 15.7.2016, s. 1).
(2) „ICES Advice on fishing opportunities, catch, and effort“ (Doporučení rady ICES pro rybolovná práva, úlovky a intenzitu rybolovu), 2020.
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1781 ze dne 25. listopadu 2020, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1139, pokud jde o snížení rybolovné kapacity v Baltském moři, a nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o trvalé zastavení rybolovných činností týkající se loďstev lovících tresku obecnou ve východní části Baltského moře a v západní části Baltského moře a sledě obecného v západní části Baltského moře (Úř. věst. L 400, 30.11.2020, s. 1).
(4)

 Dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé ST/5198/2021/INIT (Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 10).

(5) Nařízení Rady (EU) 2021/703 ze dne 26. dubna 2021, kterým se mění nařízení (EU) 2021/91 a (EU) 2021/92, pokud jde o některá rybolovná práva pro rok 2021 ve vodách Unie a mimo Unii, ST/7401/2021/INIT (Úř. věst. L 146, 29.4.2021, s. 1).
(6)

Viz poznámka pod čarou 5

ST/7401/2021/INIT (Úř. věst. L 146, 29.4.2021, s. 1).

(7) Nařízení Rady (EU) 2021/92, ze dne 28. ledna 2021, kterým se pro rok 2021 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací (Úř. věst. L 31, 29.1.2021, s. 31).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1022 ze dne 20. června 2019, kterým se zavádí víceletý plán pro lov populací žijících při dně v západním Středozemním moři a kterým se mění nařízení (EU) č. 508/2014 (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 1).
(9)

 Maltské prohlášení ministrů MEDFISH4EVER (30. března 2017).

(10)
(11) Nařízení Rady (EU) 2021/90 ze dne 28. ledna 2021, kterým se na rok 2021 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb ve Středozemním moři a v Černém moři (Úř. věst. L 31, 29.1.2021, s. 1).
(12) Doporučení GFCM/43/2019/5 o víceletém plánu řízení udržitelného rybolovu druhů žijících při dně v Jaderském moři (zeměpisné podoblasti 17 a 18).
(13) 2003: referenční rok.
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).
(15) Studie o ověřování výkonu motoru členskými státy: https://op.europa.eu/s/oQKG .
(16) Viz připojený pracovní dokument útvarů Komise.
(17) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1224/2009, nařízení Rady (ES) č. 768/2005, nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139, pokud jde o kontrolu rybolovu (COM/2018/368 final, 30.5.2018).
(18) Nařízení Rady (EU) 2020/123 ze dne 27. ledna 2020, kterým se pro rok 2020 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací (Úř. věst. L 25, 30.1.2020, s. 1).
(19) Viz seznam v přiloženém pracovním dokumentu útvarů Komise.
(20)   https://ec.europa.eu/environment/strategy/biodiversity-strategy-2030_en  
(21) V Baltském moři byly konzultace s Ruskou federací ohledně rozdělení kvót pro dotčené populace bezvýsledné a EU se rozhodla přijímat rozhodnutí jednostranně po mnoho let.
(22)

 Mezinárodní rada pro průzkum moří se žádá, aby poskytla doporučení, které umožní posoudit potřebu a možnost využít této flexibility.

(23)

Aby nedošlo k vážnému poškození populace způsobenému vnitrodruhovou nebo mezidruhovou dynamikou populace nebo aby se omezily velké meziroční výkyvy.

(24) Nařízení Rady (EU) 2021/90 ze dne 28. ledna 2021, kterým se na rok 2021 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb ve Středozemním moři a v Černém moři (Úř. věst. L 31, 29.1.2021, s. 1).
(25)

EU a Norsko zahájily předběžné rozhovory o nové dohodě o rybolovu na základě ROZHODNUTÍ RADY ze dne 26. února 2021, kterým se povoluje zahájení jednání s Norským královstvím o nové dohodě o rybolovu mezi Evropskou unií a Norským královstvím (nezveřejněno).

(26) Na základě rozhodnutí Rady ze dne 25. ledna 2021, kterým se povoluje zahájení jednání se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a s Norským královstvím o dohodě o rybolovu (nezveřejněno).