STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 30. listopadu 2021

k návrhu nařízení, kterým se požadavky na sledovatelnost rozšiřují na převody kryptoaktiv

(CON/2021/37)

(2022/C 68/02)

Úvod a právní základ

Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 14. října 2021 žádost Evropského parlamentu a dne 20. října 2021 žádost Rady Evropské unie o stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv (přepracované znění) (1) (dále jen „navrhované nařízení“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť navrhované nařízení obsahuje ustanovení, která mají vliv na základní úkoly Evropského systému centrálních bank (ESCB) spočívající v provádění měnové politiky a podpoře plynulého fungování platebních systémů podle čl. 127 odst. 2 první a čtvrté odrážky Smlouvy, na úkol ESCB přispívat ke stabilitě finančního systému podle čl. 127 odst. 5 Smlouvy a na status eurobankovek jako zákonného platidla podle čl. 128 odst. 1 Smlouvy. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

Obecné připomínky

ECB vítá iniciativu Evropské komise rozšířit požadavky na sledovatelnost na kryptoaktiva prostřednictvím navrhovaného nařízení, které je součástí balíčku legislativních návrhů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu (2), který Komise přijala dne 20. července 2020.

Vzhledem k tomu, že převody kryptoaktiv s sebou nesou podobná rizika praní peněz a financování terorismu jako bezhotovostní převody peněžních prostředků, měla by se na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy vztahovat stejná úroveň požadavků v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu jako na jiné povinné osoby. ECB proto vítá navrhované nařízení jako prostředek k vytvoření rovných podmínek pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.

ECB vítá navrhované sladění právního rámce EU s doporučeními Finančního akčního výboru (FATF), zejména doporučením č. 16 (3), neboť se tím dále zmírňují rizika praní peněz a financování terorismu spojená s převody kryptoaktiv, čímž se vytváří rovné podmínky mezi převody peněžních prostředků v úředních měnách a převody kryptoaktiv s cílem zabránit zneužívání kryptoaktiv k praní peněz a financování terorismu. I když by mělo být dosaženo rovných podmínek, pokud jde o intenzitu požadavků v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, které se vztahují na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, zvláštní požadavky by měly zohlednit rizika spojená s technologickými vlastnostmi kryptoaktiv a převodů kryptoaktiv. Požadavky týkající se sledovatelnosti převodů kryptoaktiv by například měly zohledňovat specifické vlastnosti technologií, na nichž jsou tyto převody založeny.

Navrhované nařízení je třeba v zájmu účinného zmírnění rizik spojených s praním peněz a financováním terorismu vyjasnit, aby se předešlo jakýmkoli pochybnostem o tom, že se vztahuje i na transakce mezi peněženkami s hostingem a bez hostingu, s tím důsledkem, že i v tomto případě musí být shromažďovány a ukládány totožné informace jako u jiných převodů kryptoaktiv. Kromě toho by Komise a příslušné vnitrostátní orgány měly rovněž pozorně sledovat vývoj na trhu a činnosti související s praním peněz zahrnující kryptoaktiva bez využití poskytovatelů služeb nebo na decentralizovaných P2P burzách a v případě potřeby by měla být navržena další legislativní opatření, bude-li v tomto segmentu zaznamenán významný nárůst objemu transakcí a zvýšené využívání těchto aktiv k nezákonným činnostem.

Vzhledem k rychlému tempu technologického vývoje v oblasti kryptoaktiv je v neposlední řadě důležité pozorně sledovat provádění rámce ve spolupráci s příslušnými orgány a případně se soukromým sektorem.

1.   Definice kryptoaktiv a oblast působnosti navrhovaného nařízení

1.1

Navrhované nařízení používá definici kryptoaktiv stanovenou v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o trzích s kryptoaktivy a o změně směrnice (EU) 2019/1937, který předložila Komise (4) (dále jen „navrhované nařízení o trzích s kryptoaktivy“). Jak již ECB uvedla (5), navrhované nařízení o trzích s kryptoaktivy obsahuje definici kryptoaktiv, která je specifická pro konkrétní technologie a zároveň široká. ECB vychází z toho, že se jedná o širokou a univerzální definici, a že navrhované nařízení má tak za cíl rozšířit požadavky na sledovatelnost na všechna kryptoaktiva bez ohledu na technologii používanou pro jejich vydávání (technologie sdíleného registru nebo jiná technologie).

1.2

ECB vychází z toho, že stejně jako v případě navrhovaného nařízení o trzích s kryptoaktivy se oblast působnosti navrhovaného nařízení nemá vztahovat na kryptoaktiva vydávaná centrálními bankami jednajícími jako měnový orgán. V zájmu právní jistoty a s cílem plně sladit oblast působnosti navrhovaného nařízení s oblastí působnosti navrhovaného nařízení o trzích s kryptoaktivy však ECB navrhuje, aby tato skutečnost byla výslovně uvedena v bodech odůvodnění a v ustanoveních navrhovaného nařízení.

2.   Odkaz na úřední měny

Navrhované nařízení obsahuje odkazy na pojem „fiat měny“ (6). V souladu se Smlouvami a měnovým právem Unie je euro jednotnou měnou eurozóny, tj. členských států, které přijaly euro jako svou měnu. Pokud jde o členské státy, které nepřijaly euro jako svou měnu, Smlouvy důsledně odkazují na měny těchto členských států. Smlouvy nikde neodkazují na euro nebo měny členských států jako na „fiat“ měny. S ohledem na tyto skutečnosti není vhodné odkazovat v právním textu Unie na „fiat měny“. Namísto toho by navrhované nařízení mělo odkazovat na „úřední měny“ (7).

3.   Datum použitelnosti navrhovaného nařízení

Ze systémového hlediska a z hlediska finanční stability by bylo užitečné sladit datum použitelnosti navrhovaného nařízení s datem použitelnosti navrhovaného nařízení o trzích s kryptoaktivy, aby se zajistilo, že se navrhované nařízení bude vztahovat na převody kryptoaktiv co nejdříve a nečekalo se, až vstoupí v platnost zbývající části balíčku opatření proti praní peněz. Jak uvedla Komise, převody virtuálních aktiv dosud zůstávají mimo oblast působnosti právních předpisů Unie o finančních službách, čímž jsou držitelé kryptoaktiv vystaveni rizikům praní peněz a financování terorismu, neboť nezákonné toky peněz mohou mít podobu převodů kryptoaktiv a poškodit integritu, stabilitu a pověst finančního sektoru (8). Řada členských států již v tomto ohledu přijala právní předpisy (9).

Konkrétní pozměňovací návrhy k těm ustanovením navrhovaného nařízení, která ECB doporučuje změnit, jsou uvedeny v samostatném technickém pracovním dokumentu včetně příslušného odůvodnění. Technický pracovní dokument je k dispozici v anglickém jazyce na internetových stránkách EUR-Lex.

---

(1)  COM(2021) 422 final.

(2)  Balíček dále zahrnuje: a) návrh nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (COM(2021) 420 final); b) návrh směrnice o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, a o zrušení směrnice (EU) 2015/849 (COM(2021) 423 final) a c) návrh nařízení, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 (COM(2021) 421 final).

(3)  Viz doporučení FATF. K dispozici na internetových stránkách FATF https://www.fatf-gafi.org

(4)  COM(2020) 593 final.

(5)  Viz poznámka pod čarou 12 stanoviska Evropské centrální banky ze dne 19. února 2021 k návrhu nařízení o trzích s kryptoaktivy a o změně směrnice (EU) 2019/1937 (CON/2021/4) (Úř. věst. C 152, 29.4.2021, s. 1.). Všechna stanoviska ECB jsou zveřejněna na internetových stránkách EUR-Lex.

(6)  Viz 8. a 27. bod odůvodnění navrhovaného nařízení.

(7)  Viz odstavec 2.1.5 stanoviska CON/2021/4 a odstavec 1.1.3 stanoviska Evropské centrální banky ze dne 12. října 2016 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/101/ES (CON/2016/49) (Úř. věst. C 459, 9.12.2016, s. 3).

(8)  Viz osmý odstavec prvního bodu oddílu 1 důvodové zprávy k navrhovanému nařízení.

(9)  Dne 1. října 2021 například vstoupila v platnost vyhláška německého ministerstva financí o požadavcích na zesílenou hloubkovou kontrolu při převodu kryptoaktiv (Verordnung über verstärkte Sorgfaltspflichten bei dem Transfer von Kryptowerten vom 24. September 2021 (BGBl. I S. 4465)). Podle vyhlášky jsou poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří převádějí kryptoaktiva jménem příjemce příkazu, povinni současně a bezpečně předat poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, který jedná jménem poživatele, jméno, adresu a číslo účtu (např. veřejný klíč) příkazce a jméno a číslo účtu (např. veřejný klíč) poživatele. Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, který jedná jménem poživatele, je povinen zajistit, aby obdržel a uchovával informace o původci a poživateli. Úplná sledovatelnost stran zapojených do převodu kryptoaktiv má sloužit jako nástroj pro předcházení, odhalování a vyšetřování praní peněz a financování terorismu, jakož i pro sledování obcházení sankcí. Vyhláška rovněž vyžaduje, aby povinné osoby zajistily, aby informace o poživateli nebo původci převodu byly shromažďovány v případě, že se převod uskuteční z elektronické peněženky nebo do elektronické peněženky, která není spravována poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, a to i v případě, že neexistuje riziko přenosu údajů.