29.4.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 141/5


Usnesení Evropského výboru regionů o konferenci o budoucnosti Evropy

(2020/C 141/02)

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR)

vzhledem k těmto důvodům:

a)

Demokratická legitimita Evropské unie spočívá v důvěře občanů v jejich zástupce zvolené na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni.

b)

Základem projektu EU je zastupitelská demokracie. Zvýšená účast voličů ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 ukázala, že občané se intenzivně zajímají o utváření záležitostí EU. Všechny úrovně státní správy musí reagovat na nové výzvy a vytvářet nové způsoby zapojení občanů.

c)

Volby na celostátní, regionální a místní úrovni se v členských státech EU konají každý rok. Tyto volby představují příležitost k informování občanů o tom, jak evropské politiky ovlivňují všechny úrovně správy, a pomáhají tak posílit důvěryhodnost EU v očích občanů.

d)

Zásadní úloha místních a regionálních orgánů se projevuje v tom, že jsou odpovědné za polovinu všech veřejných investic, třetinu veřejných výdajů a čtvrtinu příjmů z daní v EU,

Evropský výbor regionů (VR)

1.

vítá iniciativu Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady uspořádat konferenci o budoucnosti Evropy a očekává, že sám přispěje k dosažení konkrétních výsledků a přijetí opatření, která budou mít hmatatelný přínos pro občany EU;

2.

domnívá se, že konference je příležitostí k určení opatření, která EU potřebuje ke zvýšení své schopnosti zajistit a posílit své demokratické fungování v souladu s novou zásadou aktivní subsidiarity;

3.

zdůrazňuje, že do utváření politik EU i do propojení EU s jejími občany by měl být zapojen více než jeden milion volených místních a regionálních zástupců z celé Unie. V zájmu zviditelnění tohoto procesu se VR zavazuje podporovat diskuse o otázkách EU v regionálních zastupitelských shromážděních a obecních radách;

4.

vítá navrhovaná opatření zaměřená na oslovování občanů a zdůrazňuje význam otevřených a rozsáhlých tematických rozprav. Plně podporuje myšlenku, že by důležité prvky konference měly být decentralizovány tak, aby bezprostředně a aktivně zapojovaly oblasti a obyvatele mimo hlavní města EU a jednotlivých zemí. VR bude za tímto účelem poskytovat svým členům podporu při pořádání místních akcí zaměřených na témata konference a bude vyvíjet nástroje pro shromažďování výsledků a návrhů vzešlých z těchto diskusí a pro jejich předávání konferenci;

5.

žádá, aby byla do konference o budoucnosti Evropy zapojena střediska Europe Direct a aby byla – vzhledem k rozsahu své činnosti a také proto, že jejich hlavní úlohou je přibližovat evropské záležitosti občanům obecně – považována za regionální střediska účasti. Střediska Europe Direct mají důležité zkušenosti s podporou debat, takže by se stala klíčovým pilířem, který zajistí, aby byla konference o budoucnosti Evropy široká, měla značný rozsah a byla obohacena o různorodé názory;

6.

zdůrazňuje, že musí být zajištěna pluralita a inkluzivnost činností konference, a plně podporuje návrh Evropského parlamentu na dvojí přístup spočívající v plenárním zasedání konference na institucionální úrovni a v souboru Agor občanů a souvisejících decentralizovaných činností, přičemž je nutné mezi nimi zajistit co nejužší vazbu. Trvá na tom, že mají-li konference i činnosti s ní spojené podnítit skutečnou diskusi, musí odrážet rozmanitost v Evropě;

7.

navrhuje, aby konference začlenila příspěvky stávajících nástrojů participativní demokracie na místní a regionální úrovni s cílem doplnit kanály zastupitelské demokracie. K nim patří například dialogy s občany a občanská fóra, jejichž pořádání se již v řadě regionů osvědčilo a jichž se účastní vyvážené skupiny náhodně vybraných osob, přičemž se v tomto ohledu ukázala být cenná také kombinace občanských a odborných fór;

8.

má za to, že EU musí i po skončení konference nadále přímo zapojovat své občany, přičemž musí vycházet z bohatých zkušeností získaných z participativních modelů a vytvořit stálý strukturovaný mechanismus pro dialog na místní úrovni. Tyto stálé mechanismy musí být kombinovány s dialogy o aktuálních tématech, které mohou mít pokaždé jinou cílovou skupinu;

9.

sdílí názor, že je nezbytné věnovat zvláštní pozornost mladým lidem a zajistit jejich účast na konferenci o budoucnosti, aby bylo zdůrazněno budoucí směřování evropského projektu, a poukazuje na to, že všechny návrhy konference musí citlivě reagovat na obavy budoucích generací;

10.

vyzývá k jasnému zaměření na klíčové výzvy, jimž Evropská unie čelí, a k diskusi vycházející zdola, která by se týkala témat konference, mimo jiné například výzev souvisejících s klimatem a životním prostředím, sociální spravedlnosti, udržitelného rozvoje, digitální transformace, migrace, evropského společenství hodnot, hospodářství a pracovních míst, územní soudržnosti a změn politik, postupů, institucí a zdrojů EU, včetně úlohy místní a regionální demokracie a samosprávy, které jsou nezbytné k tomu, aby mohla EU reagovat na potřeby a očekávání občanů v těchto otázkách. Za účelem řádného uplatnění výsledků konference by neměly být vyloučeny ani možné změny Smluv EU;

11.

souhlasí s postojem Evropského parlamentu ke konferenci o budoucnosti Evropy (P9_TA-PROV (2020)0010), v němž se uvádí, že se během konferenčního procesu uskuteční několik tematických Agor občanů odrážejících politické priority a že tyto agory bude tvořit nejvýše 200–300 občanů s minimálně třemi zástupci za každý členský stát, jejichž počet bude určen podle zásady sestupné proporcionality. Dále podporuje výzvu Evropského parlamentu, aby účastníky z okruhu všech občanů EU náhodně vybíraly nezávislé instituce v členských státech na základě výše uvedených kritérií;

12.

je přesvědčen, že pro využití podpory občanů evropské integraci a pro jejich větší zapojení do procesu rozhodování EU je nezbytné, aby byl během jednání konference kladen důraz na další rozvoj konceptu evropského občanství vycházejícího z individuálních práv v evropském systému víceúrovňové správy;

13.

zdůrazňuje své obavy ohledně postojů, které dosud vyjádřila Evropská komise a Rada ministrů a které postrádají jasnost a ambici, pokud jde o rozsah a proces konference o budoucnosti Evropy, zejména o zapojení místních a regionálních orgánů Evropské unie a Výboru regionů;

14.

je přesvědčen, že jasným cílem konference musí být formulace konkrétních návrhů právních předpisů nebo změn smluv EU, o nichž by se pak diskutovalo během kampaně před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024 s ohledem na budoucí konvent;

15.

vítá návrh na ustavení plenárního shromáždění konference tvořeného poslanci Evropského parlamentu, zástupci Evropské komise, vlád 27 členských států EU, vnitrostátních parlamentů a Evropského výboru regionů, a vyzývá, aby byl VR zastoupen nejméně osmi členy s plným hlasovacím právem. Navíc si je vědom toho, že je nutné rovnocenné zastoupení druhých komor vnitrostátních parlamentů, které jsou v řadě členských států tvořeny zástupci regionálních orgánů;

16.

vyzývá, aby řídící výbor konference zajistil politickou a institucionální rovnováhu mezi všemi úrovněmi správy a aby v něm byl jedním členem zastoupen i Evropský výbor regionů. Tomuto členovi by mohl být nápomocen zaměstnanec VR přidělený ke společnému sekretariátu;

17.

vítá návrh, aby do diskusí o budoucnosti Evropy byli zapojeni i místní a regionální zástupci z kandidátských zemí EU;

18.

vyzývá Evropský parlament, Radu a Komisi, aby zásady uvedené v tomto usnesení začlenily do svého společného prohlášení, a oznamuje svůj záměr stát se signatářem tohoto prohlášení;

19.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předložil předsedovi Evropského parlamentu, předsedkyni Evropské komise, předsedovi Evropské rady a chorvatskému předsednictví Rady.

V Bruselu dne 12. února 2020.

předseda Evropského výboru regionů

Apostolos TZITZIKOSTAS