29.4.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 141/1


Usnesení Evropského výboru regionů – Strategie pro udržitelný růst na rok 2020

(2020/C 141/01)

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

s ohledem na sdělení Evropské komise Strategie pro udržitelný růst na rok 2020 (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 9. října 2019 Evropský semestr 2019 a roční analýza růstu na rok 2020 (2),

Začlenění cílů udržitelného rozvoje do evropského semestru

1.

vítá strategii pro udržitelný růst na rok 2020, neboť se jedná o první krok k začlenění cílů udržitelného rozvoje do evropského semestru, který tak získá potřebný dlouhodobější výhled a širší zaměření zahrnující nejenom hospodářské aspekty;

2.

domnívá se, že má-li roční strategie pro udržitelný růst sloužit jakožto nástroj pro koordinaci politik při realizaci Zelené dohody pro Evropu, bude nutné zásadním způsobem změnit systém řízení a přístup uplatňovaný v celém procesu evropského semestru a začít klást důraz na to, aby byl zodpovědně prováděn v praxi;

3.

zdůrazňuje, že pro uskutečnění cílů udržitelného rozvoje bude nezbytné se komplexně zabývat veškerými aspekty udržitelného rozvoje (konkurenceschopností, inkluzivností, životním prostředím a řádnou správou), které přesahují rámec Zelené dohody. Při plnění cílů udržitelného rozvoje bude třeba zajistit soudržnost politik, pokud jde o činění kompromisů a řešení problémů z hlediska distribuce. Patří sem rovněž posilování kulturního a sociálního rozměru vytváření znalostí, sdílení znalostí a inovací. Evropský semestr by měl všem úrovním správy a příslušným zainteresovaným stranám umožnit, aby tyto kompromisy hledaly a realizovaly v partnerské spolupráci, přičemž je třeba se vyhnout izolovanému způsobu uvažování a postupovat jednotně a současně cíle udržitelného rozvoje začleňovat do všech oblastí politiky;

4.

s potěšením bere na vědomí informaci, že zprávy o jednotlivých zemích a národní programy reforem budou obsahovat zvláštní kapitoly věnované monitorování cílů udržitelného rozvoje a hodnocení souvisejících politických opatření a že v doporučeních pro jednotlivé země bude posuzován konkrétní příspěvek daných zemí k plnění cílů udržitelného rozvoje. Upozorňuje na to, že při začleňování cílů udržitelného rozvoje do evropského semestru je nutné přihlédnout k odlišné výchozí situaci jednotlivých územních celků a vytvořit odpovídající statistickou základnu, aby bylo možné tyto cíle monitorovat na regionální úrovni;

5.

požaduje, aby byly jasně stanoveny lhůty a časově vymezené a měřitelné cíle pro plnění cílů udržitelného rozvoje, a to co se týče opatření uvedených v Zelené dohodě i v roční strategii pro udržitelný růst. Zdůrazňuje, že při určování těchto cílů a lhůt je třeba postupovat shora dolů i zdola nahoru a všechny úrovně správy a příslušné zainteresované strany by při tom měly partnersky spolupracovat;

6.

souhlasí s celkovým zaměřením doporučení určených členským státům eurozóny. Upozorňuje však na to, že tato doporučení jen v nepatrné míře podporují snahy o ekologizaci a začlenění cílů udržitelného rozvoje a Zelené dohody a že nevěnují dostatečnou pozornost politickým výzvám, které plynou z existujících rozdílů ve výchozí situaci jednotlivých územních celků;

7.

poukazuje na to, že investiční plán pro udržitelnou Evropu má v nadcházejícím desetiletí mobilizovat udržitelné investice ve výši 1 bilionu EU. Vyjadřuje však politování nad tím, že tento plán z velké části sestává z již existujících nebo naplánovaných opatření, iniciativ a finančních nástrojů, které teď byly pouze seskupeny pod jedním názvem. Obává se tudíž, že tento plán možná nebude s to shromáždit potřebné finanční prostředky a zajistit potřebnou koordinaci pro to, aby se cílů udržitelného rozvoje v Evropě do roku 2030 fakticky dosáhlo. V této souvislosti vyzývá k tomu, aby byly důkladněji posouzeny skutečné náklady spojené s přechodem k udržitelnému rozvoji a aby byl vypracován podrobnější plán pokrytí těchto nákladů. Zvláštní pozornost by měla být věnována podpoře iniciativ zaměřených na spolupráci veřejného a soukromého sektoru v oblasti inovací, jež provádějí města a regiony;

8.

zdůrazňuje, že je nezbytné přezkoumat Pakt o stabilitě a růstu, aby bylo možné diferencovaným způsobem započítávat finanční prostředky potřebné k financování veřejných investic na všech úrovních správy za účelem provádění Zelené dohody;

9.

ztotožňuje se s názorem, že provádění strukturálních reforem členskými státy ve strategických politických oblastech, jež jsou důležité pro plnění cílů Smlouvy a politik EU, má stěžejní význam pro konvergenci v EU a její konkurenceschopnost a také pro prohloubení jednotného trhu. Evropský semestr skýtá užitečný rámec pro podporu těchto reforem, musí být ovšem v souladu se zásadou subsidiarity vymezen rozsah strukturálních reforem způsobilých k financování ze strany EU a místní a regionální orgány musí být do tohoto procesu zapojeny jako plnohodnotní partneři;

Územní rozměr evropského semestru

10.

je potěšen tím, že byla zaměřena pozornost na prohlubující se regionální rozdíly a na související problémy z hlediska růstu a soudržnosti v rámci členských států i v porovnání mezi nimi. Upozorňuje na to, že odlišná výchozí situace výrazně ovlivňuje způsob, jakým členské státy a jejich regiony koncipují a provádějí své politiky v oblasti udržitelnosti. Zdůrazňuje, že územní rozdíly je třeba odstraňovat zaváděním místně uzpůsobených opatření, jež budou vycházet z posouzení územního dopadu;

11.

upozorňuje na to, že větší význam budou mít zprávy o jednotlivých zemích, zejména pak jejich příloha D, která bude obsahovat pokyny ohledně politik v oblasti investic na regionální a místní úrovni, včetně těch financovaných v rámci politiky soudržnosti a Fondu pro spravedlivou transformaci. Zdůrazňuje, že z průzkumu, který VR uskutečnil u vnitrostátních sdružení zastupujících města a regiony ve vztahu k vládám daných zemí, vyplynulo, že místní a regionální orgány nebyly ze strany vlád svých zemí dostatečně zapojeny do přípravy a projednávání přílohy D na politické úrovni a že tato příloha velice často neposkytuje přesný přehled o jejich potřebách z hlediska investic;

12.

zdůrazňuje, že k dosažení cílů Zelené dohody týkajících se udržitelnosti a sociálního začleňování bude nezbytné zajistit důslednou konzistentnost a koordinaci mezi evropským semestrem a politikou soudržnosti. Nesmí dojít k tomu, aby náklady na přechod k udržitelnému rozvoji nesli ti nejzranitelnější. Je tedy třeba poskytnout v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci individuálně přizpůsobenou podporu osobám a regionům, jichž se tento přechod nejvíce dotkne (zejména těm, jež jsou do značné míry závislé na fosilních palivech, např. regionům s izolovanými energetickými systémy, a na energeticky náročných průmyslových odvětvích, a těm, které se po splnění svých závazků v oblasti dekarbonizace potýkají se sociálními a ekonomickými důsledky změny energetického modelu). Dále pak VR vítá, že správa Fondu pro spravedlivou transformaci se bude opírat o nařízení o společných ustanoveních, a vyzývá k tomu, aby byla stanovena jasná a objektivní kritéria pro přidělování prostředků;

Sociální rozměr evropského semestru

13.

vyslovuje se pro začlenění cílů udržitelného rozvoje do plánování udržitelné hospodářské strategie, a to zejména s ohledem na to, že se tyto cíle z velké části shodují s uplatňováním zásad evropského pilíře sociálních práv. Proto vítá nedávno zveřejněné sdělení Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci (3) a žádá, aby byl co nejdříve předložen akční plán provádění evropského pilíře sociálních práv;

14.

vyzývá Komisi, aby navrhla další opatření za účelem snížení rozdílů v zaměstnanosti a odměňování žen a mužů;

15.

je potěšen tím, že byl do nejnovější společné zprávy o zaměstnanosti zahrnut regionální rozměr, což je v souladu s evropským regionálním srovnávacím přehledem sociálních ukazatelů, který VR zveřejnil v září 2019;

16.

sdílí obavy, které Komise vyjádřila v souvislosti s nepříznivými důsledky stárnutí obyvatelstva a s dalšími demografickými výzvami, jako je nízká hustota obyvatelstva, rozptýlení obyvatelstva, klesající počet mladých lidí a snižující se míra porodnosti, a vyzývá ji, aby vzala v potaz doporučení, která VR uvedl ve svých stanoviscích Demografická změna – návrhy na měření a řešení jejích negativních dopadů v regionech EU a Reakce EU na demografickou výzvu;

Řízení evropského semestru

17.

poukazuje na to, že unijní model růstu bude moci úspěšně přispět k realizaci globálních cílů vytyčených v rámci cílů udržitelného rozvoje a v Zelené dohodě pouze tehdy, bude-li probíhat náležitá koordinace s místními a regionálními orgány. Připomíná, že je třeba posílit přebírání odpovědnosti za evropský semestr v praxi, aby dokázal účinněji pomáhat při uskutečňování nového a ambiciózního záměru EU dosáhnout cílů udržitelného rozvoje. Je to nezbytné především z toho důvodu, že podle OECD bude realizace 65 % ze 169 dílčích cílů zahrnutých v cílech udržitelného rozvoje vyžadovat plnou spolupráci a koordinaci s místními a regionálními orgány. Aby mohl proces evropského semestru splnit naděje, které jsou do něj vkládány, je třeba zapojit všechny úrovně správy a příslušné zainteresované strany jakožto partnery, na rozdíl od stávajícího postupu, kdy jsou většinou pouze konzultovány v závěrečných fázích tohoto procesu. Tento partnerský přístup by se měl začít uplatňovat co nejdříve a provádění cílů udržitelného rozvoje by mělo být převedeno do místně uzpůsobených cílů a úkolů a souvisejících lhůt. Vyžaduje to větší důraz na operační závazky v oblasti cílů udržitelného rozvoje a dobrovolná hodnocení procesů provádění cílů udržitelného rozvoje na místní úrovni;

18.

zdůrazňuje, že v rámci evropského semestru jsou nyní poskytovány pokyny ohledně plánování investic, jež mají být spolufinancovány z ESI fondů, a ohledně navrhovaného rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost. Upozorňuje však na to, že centralizovaný přístup shora dolů, který je v rámci evropského semestru používán, může nepřiměřeně omezit uplatňování decentralizovaného přístupu zdola nahoru a provádění místně uzpůsobených opatření v rámci politiky soudržnosti EU. Vyzývá rovněž k tomu, aby byl zajištěn soulad mezi víceletým plánováním v rámci politiky soudržnosti a evropským semestrem;

19.

žádá EU, aby účinným způsobem koordinovala procesy řízení evropského semestru a politiky soudržnosti EU, které musí být založeny na týchž zásadách partnerství a víceúrovňové správy. Odkazuje na své stanovisko o provázání politiky soudržnosti a evropského semestru. Opakuje svůj návrh, aby byl vypracován kodex chování (4) upravující plnohodnotné zapojení místních a regionálních orgánů do evropského semestru, přičemž se lze inspirovat kodexem chování pro partnerskou spolupráci podle nařízení o společných ustanoveních na období 2014–2020. Zdůrazňuje, že je nutné podporovat posilování správní kapacity místních a regionálních orgánů prostřednictvím opatření financovaných z prostředků EU, a odkazuje na své stanovisko, které k tomuto tématu v nedávné době vydal (5). Vyjadřuje politování nad tím, že výroční monitorovací zpráva o provádění programu na podporu strukturálních reforem za rok 2018 neobsahuje žádné informace o využívání tohoto programu ze strany místních a regionálních orgánů;

20.

podotýká, že samotné cíle udržitelného rozvoje vyžadují aktivní zapojení zainteresovaných stran, včetně místních a regionálních orgánů. Proto by po vypršení mandátu platformy zainteresovaných stran EU, která se zabývá cíli udržitelného rozvoje, měly být určeny nové a neméně ambiciózní formy zapojení zainteresovaných stran do plnění těchto cílů, mj. prostřednictvím evropského semestru;

21.

pověřuje předsedu, aby toto usnesení předložil Evropské komisi, Evropskému parlamentu, chorvatskému předsednictví Rady a předsedovi Evropské rady.

V Bruselu dne 12. února 2020.

předseda Evropského výboru regionů

Apostolos TZITZIKOSTAS


(1)  https://ec.europa.eu/info/publications/2020-european-semester-annual-sustainable-growth-strategy_cs.

(2)  https://webapi2016.cor.europa.eu/v1/documents/cor-2019-03856-00-00-res-tra-cs.docx/content.

(3)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/GA/TXT/?uri=CELEX:52020DC0014

(4)  Stanovisko VR Zlepšit řízení evropského semestru – kodex chování pro zapojení místních a regionálních orgánů (ECON-VI/019), které bylo přijato dne 11. května 2017: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=CELEX:52016IR5386

(5)  Stanovisko VR Zlepšení správní kapacity místních a regionálních orgánů za účelem posílení investic a strukturálních reforem v letech 2021–2027 (ECON-VI/047), které bylo přijato dne 4. prosince 2019: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:52019IR2043