29.4.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 141/8


Usnesení Evropského výboru regionů k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2020

(2020/C 141/03)

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

s ohledem na:

pracovní program Evropské komise na rok 2020 (1),

protokol o spolupráci s Evropskou komisí z února 2012,

usnesení VR Návrhy Evropského výboru regionů pro nový legislativní mandát Evropské unie ze dne 27. června 2019,

1.

znovu zdůrazňuje, že je nezbytné zapojit místní a regionální představitele a evropské občany do koncipování a provádění politik EU, a to zejména prostřednictvím náležitého uplatňování aktivní subsidiarity a víceúrovňové správy;

2.

vyzývá k co nejrychlejšímu dosažení dohody o víceletém finančním rámci (VFR), aby bylo možné včas zahájit nové programy EU. Žádá Komisi, aby souběžně s vedením jednání s rozpočtovým orgánem předložila nouzový plán, který zabrání možnému přerušení programů v případě pozdního přijetí VFR;

3.

opět důrazně požaduje, aby budoucí VFR činil alespoň 1,3 % HND EU-27, a bylo tak možné zabezpečit rozpočet odpovídající potřebám, očekáváním a obavám občanů EU, jakož i novým prioritám, jež byly stanoveny v Zelené dohodě pro Evropu;

4.

vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala, zda je v rámci přípravy dohod o partnerství a programů na období 2021–2027 uplatňován kodex chování pro partnerskou spolupráci, a zajistila, že budou místní a regionální orgány zapojeny jakožto plnohodnotní partneři. Ze zásad partnerství a víceúrovňové správy by se v zájmu efektivity a legitimity mělo vycházet i při řízení evropského semestru, a to tím spíše, že v rámci evropského semestru jsou formulovány pokyny ohledně programů politiky soudržnosti na období 2021–2027;

5.

je potěšen tím, že Komise hodlá provádět cíle udržitelného rozvoje prostřednictvím jejich začlenění do evropského semestru – což je v souladu s doporučením VR – a do celkového přístupu v rámci Zelené dohody pro Evropu;

Zelená dohoda pro Evropu

6.

vyzývá Komisi, aby důsledně zapojovala místní a regionální orgány, co se týče všech právních předpisů a iniciativ souvisejících se Zelenou dohodou pro Evropu, počínaje evropským klimatickým paktem. VR pak má v úmyslu provádění Zelené dohody a vypracování klimatického paktu plně podpořit, a to prostřednictvím koordinovaných a průřezových opatření a iniciativ, aby bylo zaručeno, že budou založeny na zásadách víceúrovňové správy a územní legitimity a žádný jednotlivec ani region nebude opomenut;

7.

znovu Komisi žádá, aby evropský právní rámec pro klima vycházel z důkladného posouzení dopadu a přínosů, spolu s nímž budou vypracovány konkrétní plány financování, v nichž bude jasně popsána úloha místních a regionálních orgánů a budou jasně stanoveny lhůty pro přezkum cílů týkajících se dosažení klimatické neutrality;

8.

vyzývá Komisi, aby se místním a regionálním orgánům dostalo potřebné podpory v souvislosti s prováděním příslušných opatření stanovených v nové strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu;

9.

žádá Komisi, aby zajistila, že členské státy budou při posuzování konečných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v červnu 2020 vést víceúrovňový dialog o klimatu a energetice a veřejné konzultace se zapojením místních a regionálních orgánů. Zavazuje se k tomu, že zřídí fórum místních a regionálních orgánů a zainteresovaných stran pro spolupráci s Komisí a členskými státy, jehož účelem bude poskytovat zpětné informace o provádění opatření a iniciativ souvisejících se Zelenou dohodou a předkládat doporučení k legislativním návrhům;

10.

vítá návrh na zavedení zásady „neškodit životnímu prostředí“, do čehož by měl být VR výslovně zapojen. Díky této iniciativě by mělo být možné a) začlenit kritéria udržitelnosti do všech politik, makroekonomických priorit a finančních nástrojů EU a do evropského semestru a víceletého finančního rámce na období 2021–2027, aby tak byly všechny právní předpisy v souladu s cíli Zelené dohody, a b) identifikovat a odstranit překážky a nesrovnalosti v právních předpisech EU. VR se bude na plnění tohoto úkolu podílet prostřednictvím takových iniciativ, jako je síť regionálních center;

11.

vyzývá Komisi, aby i nadále plně podporovala stávající úspěšné iniciativy, k nimž patří například Pakt starostů a primátorů, městská agenda EU, iniciativa Čistá energie pro ostrovy EU a řada dalších regionálních, celostátních a přeshraničních iniciativ;

12.

oceňuje snahu Evropské komise dekarbonizovat odvětví energetiky prostřednictvím strategie pro inteligentní sektorovou integraci, iniciativy „renovační vlna“ a výroby energie z obnovitelných zdrojů na moři. V tomto ohledu je třeba předejít možným negativním dopadům renovací prováděných s cílem zvýšit energetickou účinnost, resp. tyto dopady vykompenzovat, aby byli ochráněni uživatelé bytů, zranitelní spotřebitelé a domácnosti, jež může postihnout energetická chudoba. Připomíná rovněž, že je nutné vypracovat evropský program v oblasti bydlení. Takovýto proaktivní program, který by byl v souladu s evropskou občanskou iniciativou „Bydlení pro všechny“, by se měl mj. zabývat aspekty reformy státní podpory, otázkou mechanismů pro regulaci nájemného a zabíráním trhu s bydlením digitálními platformami;

13.

vítá skutečnost, že byly do programu zahrnuty návrhy týkající se ekologizace evropských měst a zvýšení biologické rozmanitosti v městských oblastech, včetně nové iniciativy s názvem Dohoda pro zelená města. Podporuje vypracování ambiciózní strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti na období po roce 2020 a postoj EU pro 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti (COP15), přičemž cílem je zajistit, aby byly místní a regionální orgány oficiálně uznány jakožto stěžejní partneři při koncipování, provádění a monitorování nezbytných opatření k zastavení úbytku biologické rozmanitosti a zhoršování ekosystémových služeb;

14.

je potěšen tím, že bude vypracován nový akční plán pro oběhové hospodářství, který musí být ambiciózní, časově vymezený a vědecky podložený a jehož nejvyšší prioritou musí být předcházení vzniku odpadů v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady v EU. V tomto ohledu se zájmem očekává předložení legislativního návrhu, jehož cílem je posílit postavení spotřebitelů v zájmu uskutečnění ekologické transformace;

15.

upozorňuje na to, že je nutné se zabývat všemi vzájemně souvisejícími problémy ve snaze vytvořit netoxické životní prostředí, a doufá, že se bude moci podílet na přípravě akčního plánu pro dosažení nulového znečištění ovzduší, vody a půdy, který má být přijat v roce 2021;

16.

vítá skutečnost, že má Komise v úmyslu navrhnout novou, dlouhodobou vizi pro venkovské oblasti, a připojuje se k výzvě Evropského parlamentu (2), aby byla vypracována agenda EU pro venkovské oblasti a aby byl k evropskému územnímu rozvoji zaujat vyvážený a komplexní přístup, díky němuž budou potřeby venkovských oblastí zohledněny ve všech příslušných evropských politikách, jak se uvádí v prohlášení o rozvoji venkova přijatém v Corku;

17.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají důležitou roli při provádění budoucí společné zemědělské politiky (SZP) a již avizované strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, a to mj. uplatňováním ekologických hledisek při zadávání veřejných zakázek, prosazováním zdravého způsobu stravování, zvyšováním povědomí o plýtvání potravinami a realizací konkrétních opatření v praxi. VR se domnívá, že strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ skýtá jedinečnou příležitost zvýšit soudržnost politik, podnítit přechod k udržitelnějším potravinovým systémům a posílit environmentální rozměr SZP. V rámci této strategie by měl být vytyčen akční plán, v němž budou stanoveny kvantifikované cíle týkající se omezení používání chemických pesticidů do roku 2027 alespoň o 30 % a omezení používání syntetických dusíkatých hnojiv a rozšíření plochy ekologicky obdělávané půdy, zvýšení konzumace ovoce a zeleniny a snížení míry obezity v EU;

18.

vyzývá Evropskou komisi k tomu, aby byly spotřebitelům poskytovány rozsáhlejší informace zavedením harmonizovaných evropských ekoznaček a společných norem, čímž se podpoří přechod k udržitelné spotřebě tím, že se jim usnadní nákup ekologických produktů a podniky budou motivovány k rozvíjení a zvyšování své udržitelnosti. Požaduje, aby byl zaveden evropský systém výživového označování, který spotřebitelům v EU pomůže vybírat si zdravější potraviny;

19.

vyzývá Komisi k tomu, aby vypracovala akční plán na podporu pastevectví v EU;

20.

požaduje, aby byl vypracován komplexní strategický program pro všechna evropská námořní odvětví s cílem podpořit jejich dekarbonizaci a udržitelný přístup k rybolovu a produkci potravin a zachovat konkurenční výhodu evropských přímořských regionů;

21.

domnívá se, že je třeba zapojit pobřežní komunity do navrhování politik v oblasti udržitelného řízení oceánských zdrojů, aby bylo možné řešit globální problémy na lokální úrovni;

22.

vyzývá k přijetí aktualizované strategie EU v oblasti lesnictví na období po roce 2020, díky níž bude možné koordinovat na úrovni EU politiky, které se lesnictví dotýkají, a vytvořit předpoklady pro přijetí akčního plánu EU týkajícího se odlesňování a znehodnocování lesů, aby se tak omezil dopad spotřeby produktů a surovin v EU na životní prostředí;

23.

podporuje vypracování evropského plánu boje proti rakovině a zdůrazňuje, že prevence, stanovení diagnózy a léčba zpravidla probíhají v místních komunitách pacienta, v důsledku čehož je pro úspěšnost této iniciativy mimořádně důležité účelně zapojit místní a regionální orgány;

24.

očekává, že nová farmaceutická strategie pro Evropu zlepší dosažitelnost a cenovou dostupnost léčivých přípravků ve všech regionech EU a přinese pacientům inovace a posílí vedoucí postavení Evropy v tomto odvětví;

25.

žádá Evropskou komisi, aby zintenzivnila spolupráci v oblasti nemocí, jimž lze předcházet očkováním, a aby místní a regionální orgány zapojila do přípravných činností, na jejichž základě Komise předloží návrh na zavedení společného očkovacího průkazu/pasu pro občany EU;

26.

opětovně vyzývá k tomu, aby byla napříč všemi právními předpisy EU u všech endokrinních disruptorů uplatňována zásada, že nelze s dostatečnou jistotou stanovit bezpečnou prahovou hodnotu expozice, a požaduje, aby bylo zakázáno používání bifenylu a ftalátů ve všech materiálech určených pro styk s potravinami;

27.

žádá Komisi, aby byla mezi hlavní aspekty udržitelného rozvoje zařazena odolnost vůči katastrofám, která musí být zohledňována v budoucích fondech a projektech EU, a aby byly posíleny kapacity místních a regionálních orgánů z hlediska snižování rizika katastrof, připravenosti na katastrofy a jejich zvládání;

28.

žádá Komisi, aby v souladu s evropskou občanskou iniciativou „Fairosene“ předložila návrh právního předpisu, kterým by se měnil systém zdanění energie, rušily se dotace na fosilní paliva, zaručily se udržitelné rovné podmínky pro jednotlivé druhy dopravy a bylo umožněno nižší zdanění energie z obnovitelných zdrojů tak, aby byla levnější než energie z fosilních paliv. Vyzývá Radu k co nejrychlejšímu přijetí navrhovaného právního předpisu týkajícího se daně z přidané hodnoty (DPH), aby mohly členské státy sazby DPH cíleněji využívat k zohledňování vyšších cílů v oblasti životního prostředí;

29.

zdůrazňuje, že je nezbytné zamezit nekalé hospodářské soutěži ze strany třetích zemí, které mají nižší cíle v oblasti klimatu. Vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Komise ve svém pracovním programu nezmiňuje svůj záměr navrhnout pro určitá odvětví mechanismus kompenzačních opatření mezi státy v souvislosti s uhlíkem;

30.

je potěšen tím, že má být v nadcházejícím desetiletí prostřednictvím Komisí navrženého investičního plánu pro udržitelnou Evropu mobilizován 1 bilion EUR. Lituje však toho, že v praxi se tento plán zdá být méně ambiciózní (z velké části totiž sestává z již existujících nebo naplánovaných opatření, která byla seskupena do nového souboru) a nebyly na něj vyčleněny dodatečné zdroje;

31.

vítá, že má Komise v úmyslu zajistit na základě probíhajícího přezkumu pravidel a pokynů pro státní podporu větší flexibilitu regionům, které dostávají podporu na spravedlivou transformaci, a také větší flexibilitu při investování do udržitelnosti;

32.

upozorňuje na to, že zásadní roli hraje politika soudržnosti, neboť je hlavním finančním nástrojem v rozpočtu EU, který má umožnit dosažení cílů Zelené dohody. Zvláštní pozornost je třeba věnovat také tomu, aby se nový Fond pro spravedlivou transformaci doplňoval s ostatními fondy a byl s nimi v souladu. V tomto ohledu potvrzuje, že bude Aliance soudržnosti i nadále podporovat přijímání a provádění iniciativ v rámci politiky soudržnosti a plánování příslušných programů;

33.

je potěšen tím, že Komise chce navrhnout strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu s cílem modernizovat a ekologizovat odvětví dopravy. Zdůrazňuje, že při financování dopravní infrastruktury a výzkumu v tomto odvětví by se mělo přihlížet k faktorům udržitelnosti. Stvrzuje, že je připraven spolupracovat s příslušnými útvary Komise na vypracování praktických řešení, jejichž účelem je podnítit a usnadnit dekarbonizaci mobility v městských a venkovských oblastech Unie;

34.

vyzývá Komisi ke zjednodušení celkového systému řízení politiky soudržnosti na všech úrovních správy, aby se snížilo administrativní zatížení řídicích orgánů a příjemců, a zlepšila se tak dostupnost a efektivita finanční podpory. Dále Komisi žádá, aby vytvořila další soubor ukazatelů, jako je například index sociálního pokroku, které by doplňovaly ukazatel HDP s cílem lépe zachytit skutečný sociální a hospodářský rozvoj jednotlivých regionů a docílit spravedlivějšího rozdělování prostředků v rámci politiky soudržnosti. Upozorňuje na to, že je důležité zviditelňovat výsledky projektů financovaných ze strany EU, aby byl lépe patrný jejich přínos pro každodenní život evropských občanů;

Realizace digitální transformace

35.

poukazuje na územní aspekty jednotného trhu a na to, že je naprosto nezbytné podpořit soudržnost v digitální oblasti. Je tudíž toho názoru, že vytvoření sítě center pro digitální inovace umožní dostatečně pokrýt všechny regiony;

36.

domnívá se, že je nutné důkladně přepracovat stávající regulační rámec EU týkající se ekonomiky sdílení či ekonomiky platforem. VR zejména očekává, že bude v aktu o digitálních službách vyřešena podstatná otázka statusu platforem a přístupu k údajům a že budou přesně vymezena kritéria obecného zájmu;

37.

se zájmem očekává vypracování indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) na místní a regionální úrovni, který má být zveřejněn ve třetím čtvrtletí roku 2020;

38.

zdůrazňuje, že je nutné určit, jaké množství finančních prostředků bude v budoucnu třeba investovat do rozvíjení širokopásmového připojení na místní a regionální úrovni, a navrhuje, aby byly ve spolupráci s Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou navrženy nové možnosti financování a podpory budování infrastruktury IKT ve znevýhodněných oblastech;

39.

podporuje provádění a aktualizaci evropské agendy dovedností a aktualizaci akčního plánu digitálního vzdělávání;

40.

vyzývá Evropskou komisi, aby přezkoumala regulační rámec EU týkající se umělé inteligence, jelikož se jedná o důležitý aspekt pro výzkum a inovace, a také z hlediska veřejných služeb. Při tomto přezkumu by mělo být zohledněno to, že v rámci technologického rozvoje je třeba uplatňovat přístup zaměřený na člověka, a mělo by být zajištěno respektování evropských hodnot a zásad tak, aby evropští občané měli i nadále plnou kontrolu nad svými osobními údaji;

41.

je potěšen tím, že byl položen důraz na posílení kybernetické bezpečnosti, a žádá Komisi, aby při veškerých svých úvahách brala v potaz systémy spravované místními a regionálními orgány;

42.

domnívá se, že je mimořádně důležité vypracovat komplexní a dlouhodobou strategii pro evropský průmysl. Tato strategie musí podpořit digitální transformaci, umožnit, aby se všechny složky průmyslu plně podílely na vytváření klimaticky neutrálního a oběhového hospodářství, a uplatňovat místní přístup zaměřený na posílení a propojení regionálních ekosystémů;

43.

se zájmem očekává předložení zprávy o překážkách jednotného trhu a doufá, že tato zpráva poskytne jasný a ucelený přehled o nejzávažnějších překážkách, kvůli nimž evropské podniky – zejména malé a střední podniky – a občané nemohou plně těžit z potenciálu jednotného trhu. Kromě toho Komisi žádá, aby navrhla opatření, která umožní odstranit identifikované překážky a zjednodušit celkový regulační rámec EU. Vyzdvihuje stěžejní úlohu inteligentní specializace, co se týče provázání nejdůležitějších úkolů EU, jako je přizpůsobení se změně klimatu a transformace průmyslu, s místními a regionálními inovačními ekosystémy, a navrhuje, aby VR, Komise a Společné výzkumné středisko (JRC) úzce spolupracovaly s cílem tuto koncepci ještě více posílit;

44.

domnívá se, že výzkumné a inovační činnosti podporované v rámci rozsáhlého programu Horizont Evropa a řady vnitrostátních finančních nástrojů by rovněž měly zajistit, aby nebyl opomenut žádný region ani žádné město a aby nedocházelo k tak silnému odlivu nadaných lidí a velmi přínosných investic z okrajových evropských regionů do velkých měst a tradičních průmyslových regionů, jaký byl zaznamenán v poslední době;

Sociální a hospodářské reformy

45.

podporuje celkový cíl iniciativy Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci a hodlá se podílet na provádění evropského pilíře sociálních práv na celém území a prosazovat zajištění důstojné práce pro všechny, která je nezbytným předpokladem pro dosažení spravedlivého a udržitelného sociálního a hospodářského rozvoje, mj. pokud jde o avizované návrhy týkající se regulace činnosti platforem, stanovení minimální mzdy, navržení systému zajištění v nezaměstnanosti, podpory rekvalifikace, posílení záruk pro mladé lidi a zavedení záruky pro děti;

46.

žádá Komisi, aby navázala na závěry finského předsednictví ohledně ekonomiky blahobytu, která lidem zajišťuje dobré životní podmínky, neboť je prospěšná samotnou svou podstatou a přispívá k makroekonomickému růstu a pokroku;

47.

oceňuje, že Komise začlenila regionální rozměr do srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů, a žádá, aby se v tomto ohledu v budoucnu vyvíjelo intenzivnější úsilí díky rozsáhlejší spolupráci s členskými státy;

48.

vyzývá k vypracování akčního plánu pro sociální ekonomiku, v němž bude mj. navržena průřezová právní definice „sociálního podniku“ a bude zaveden evropský statut sociálních a solidárních podniků;

49.

vítá sdělení Komise a zahájení veřejné konzultace týkající se přezkumu rámce pro správu ekonomických záležitostí, včetně Paktu o stabilitě a růstu. Tento přezkum správy ekonomických záležitostí v EU přináší velmi potřebnou příležitost k vylepšení fiskálních pravidel EU tím, že bude zavedeno zlaté pravidlo pro udržitelné investice, včetně finančních prostředků vyčleněných ze strukturálních a investičních fondů na provádění Zelené dohody;

50.

žádá Komisi, aby byl v rámci programu na podporu strukturálních reforem a nadcházejícího programu na podporu reforem položen přednostní důraz na budování kapacit místních a regionálních orgánů, k čemuž VR vyzval ve svém stanovisku ze dne 4. prosince 2019 (3);

51.

zdůrazňuje, že je nezbytné dále prohlubovat hospodářskou a měnovou unii, přičemž je především třeba dokončit bankovní unii, vyčlenit dostatečné množství rozpočtových prostředků na rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost a pokročit na cestě k zavedení evropského systému zajištění pro případ nezaměstnanosti;

52.

opakuje svou výzvu, aby bylo předloženo nové sdělení o udržitelném cestovním ruchu v Evropě;

Silnější Evropa ve světě

53.

je potěšen tím, že Komise hodlá zahájit rozsáhlou iniciativu týkající se reformy WTO v návaznosti na příští ministerskou konferenci WTO v červnu 2020. Zdůrazňuje, že tento krok je o to důležitější z toho důvodu, že se ve světě ve stále větší míře prosazuje protekcionismus a některým mezinárodním společnostem je poskytována státní podpora. Proto také vítá navrhované vypracování bílé knihy o nástroji pro zahraniční subvence;

54.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že se v návrhu prozatímní zprávy o posouzení dopadu obchodní dohody s Mercosurem na udržitelnost uvádí, že z této dohody bude mít v EU největší prospěch odvětví výroby a služeb, zatímco předpokládané nepříznivé důsledky se podle této zprávy nejvíce dotknou zemědělství a venkovských oblastí EU;

55.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány přispívají k upevnění řádné správy věcí veřejných a místní demokracie v sousedství EU, a žádá Komisi, aby v souladu se závěry vzešlými z hodnocení podpory EU místním a regionálním orgánům v regionech procesu rozšíření a sousedství v období 2010–2018 navýšila balíček finanční pomoci určené místním a regionálním orgánům v partnerských zemích, a to zejména na iniciativy vzájemného budování kapacit;

56.

vítá ohlášené předložení akčního plánu pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen ve vnějších vztazích. VR přispívá k realizaci jeho cílů prostřednictvím Evropsko-středomořského shromáždění zástupců regionů a měst (ARLEM), jehož činnost se zaměřuje na posilování postavení žen;

57.

vybízí Komisi a členské státy, aby podporovaly přeshraniční spolupráci mezi regionálními a místními orgány v Evropské unii a v partnerských zemích, mj. formou evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) a evropských makroregionálních strategií;

58.

domnívá se, že pro EU musí být prioritou pokračování procesu rozšíření a že by se regionální a místní orgány v zemích procesu rozšíření měly ještě více zapojit do příprav na vstup do EU. Tuto skutečnost je třeba zohlednit při přezkumu metodiky jednání o přistoupení. VR bude kandidátským zemím v rámci aktivit svých smíšených poradních výborů pomáhat, aby se ještě před přistoupením lépe zapojily do nejdůležitějších politik EU;

59.

souhlasí s tím, že je třeba posílit Východní partnerství na základě konzultací týkajících se jeho budoucnosti, a bude se i nadále snažit prosazovat jeho cíle mimo hlavní města a na úrovni správy, která je nejblíže občanům;

60.

upozorňuje na význam místních a regionálních subjektů a jejich iniciativ decentralizované spolupráce při plnění cílů Agendy 2030 a cílů udržitelného rozvoje. Vyzývá Evropskou komisi, aby tyto iniciativy soustavně podporovala a informovala o nich;

61.

vyjadřuje politování nad tím, že se v pracovním programu na rok 2020 nehovoří o jižním sousedství. Upozorňuje na to, že v tomto roce uplyne 25 let od vydání barcelonského prohlášení, a žádá Evropskou komisi, aby tuto jedinečnou příležitost využila k předložení nové agendy EU pro jižní sousedství tak, aby byl zajištěn inovativní, mezikulturní a inkluzivní rozvoj Středomoří a bylo možné řešit nové výzvy v časovém horizontu do roku 2030;

62.

připomíná, že je třeba posílit platformy pro elektronické učení, zvýšit dostupnost otevřených on-line kurzů v oblasti civilní ochrany a podporovat sdílení znalostí a dovedností. V tomto ohledu jednoznačně podporuje vytvoření a zavedení sítě znalostí Unie v oblasti civilní ochrany;

Evropské hodnoty

63.

vyzývá Evropskou komisi, aby posílila stávající nástroje EU zaměřené na sledování dodržování zásad právního státu a jeho ochranu a aby – bude-li to možné – vytvořila jednotný horizontální monitorovací mechanismus pro otázky právního státu, demokracie a základních práv. Tento mechanismus by měl být založen na využívání co nejrozsáhlejších a nejrůznorodějších zdrojů, včetně místních a regionálních orgánů, organizované občanské společnosti a jednotlivých občanů;

64.

žádá Komisi, aby i nadále podporovala jak výměnu osvědčených postupů a zkušeností mezi různými úrovněmi správy v oblasti boje proti populismu a extremismu, tak prosazování kultury dodržování lidských práv, což musí být doprovázeno vyčleněním finančních prostředků, předáváním odborných poznatků a formulováním praktických pokynů pro celostátní, regionální a místní orgány s cílem ochránit naše demokratické systémy;

65.

se zájmem očekává iniciativu nového paktu o migraci a azylu a poukazuje na to, že je naléhavě nutné uplatňovat k politikám v oblasti migrace, integrace a azylu komplexní přístup založený na zásadách dodržování základních lidských práv a solidarity. Současně by EU měla i nadále usilovat o ochranu svých vnějších hranic s cílem zamezit nelegální migraci a obchodování s lidmi;

66.

vítá skutečnost, že má být předložen nový akční plán pro integraci a začlenění, a podtrhuje klíčovou roli místních a regionálních orgánů při podpoře integrace. Je potěšen tím, že v poslední době postupně vzrůstala podpora, kterou místní orgány dostávají přímo od Evropské komise, a žádá, aby byla tato podpora navýšena a aby byla místním a regionálním orgánům bezprostřednějším a jednodušším způsobem poskytována finanční pomoc na přijímání a začleňování legálních migrantů a uprchlíků. Je odhodlán ještě více posílit spolupráci mezi VR, Evropskou komisí a dalšími partnery v rámci iniciativy a sítě „Města a regiony za integraci“;

67.

oceňuje, že se Evropská komise chystá úzce spolupracovat s regionálními a celostátními orgány s cílem realizovat do roku 2025 Evropský prostor vzdělávání, podporuje záměr vytvořit prostor pro učení, studium a výzkum bez hranic a upozorňuje na to, že je nezbytné podporovat cirkulaci mozků a zpětnou migraci;

68.

zdůrazňuje, že Nová evropská agenda pro kulturu obohacuje a posiluje evropskou identitu, která doplňuje identitu národní a regionální, a to uznáním kulturní a jazykové rozmanitosti v Evropě a podporou evropských kulturních a kreativních odvětví a jejich vztahů s partnery mimo Evropu. Mimoto VR vybízí Evropskou komisi k tomu, aby podporovala iniciativu UNESCO zaměřenou na dědictví a EU, v jejímž rámci má být světové dědictví využito coby nástroj k posílení hospodářské a sociální udržitelnosti venkovských oblastí v Evropě;

69.

vítá již dlouho očekávanou novou bezpečnostní strategii a směrnici o ochraně kritické infrastruktury a žádá, aby do ní byly zahrnuty veškeré iniciativy a strategie místních a regionálních orgánů v oblasti civilní ochrany;

Posílení evropské demokracie

70.

je potěšen tím, že Evropská komise uznává úlohu, kterou v demokratickém systému Unie hrají správní orgány na nižší než celostátní úrovni. Za sebe pak VR opětovně potvrzuje pevné odhodlání evropských regionů a měst podílet se na evropské demokracii a rozhodovacím procesu jakožto plnoprávní partneři a přispívat k uplatňování zásad víceúrovňové správy, aktivní subsidiarity a proporcionality;

71.

vítá nadcházející konferenci o budoucnosti Evropy. Poukazuje na to, že aktivní účast VR v řídicích orgánech a na plenárních jednáních v rámci této konference bude pro tento proces přínosná, jelikož se tak místní a regionální orgány a občané budou moci zapojit do účelného dialogu s EU, z něhož by měly vzejít konkrétní návrhy, jak zlepšit efektivitu a demokratické fungování EU;

72.

je potěšen tím, že má Evropská komise v úmyslu provádět politiky transparentním a efektivním způsobem a zajistit, aby přinášely hmatatelné výsledky a současně nezpůsobovaly nadměrnou administrativní zátěž. Znovu zdůrazňuje, že celkově podporuje program zlepšování právní úpravy, a doufá, že zásada „jeden přijmout – jeden zrušit“ nebude uplatňována mechanickým způsobem. Očekává, že bude moci s Evropskou komisí spolupracovat prostřednictvím své sítě regionálních center pro přezkum provádění politiky EU v praxi;

73.

upozorňuje na to, že Evropská komise musí sehrát výraznou koordinační úlohu při provádění městské agendy EU. VR se domnívá, že vydání nové Lipské charty představuje další krok k provázání městské agendy EU s programem Evropské komise v oblasti zlepšování právní úpravy a se Zelenou dohodou;

74.

vyzývá k vypracování souhrnné evropské strategie pro demografické změny, k níž hodlá přispět posouzením dopadu demografických změn na jednotlivé skupiny obyvatelstva a regiony;

75.

vítá skutečnost, že byla vytvořena funkce komisaře pro rovnost. Připomíná, že místní a regionální orgány hrají při zajišťování rovnosti žen a mužů zásadní roli – stejná odměna za stejnou práci, rovnoměrné rozdělení pečovatelských povinností, přiměřeně placená rodičovská a pečovatelská dovolená, snížení rozdílů v platech a důchodech mezi ženami a muži, zabránění násilí páchanému na ženách a zohledňování aspektu rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu. Požaduje, aby byla ve výše uvedených oblastech za tímto účelem přijata konkrétní opatření, která posílí postavení žen, počínaje místní a regionální úrovní;

76.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předložil Evropské komisi, Evropskému parlamentu, chorvatskému a německému předsednictví Rady EU a předsedovi Evropské rady.

V Bruselu dne 12. února 2020.

předseda Evropského výboru regionů

Apostolos TZITZIKOSTAS


(1)  COM(2020) 37 final.

(2)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. října 2018 o řešení specifických potřeb venkovských, horských a odlehlých oblastí.

(3)  https://webapi2016.cor.europa.eu/v1/documents/cor-2019-02043-00-01-ac-tra-cs.docx/content.