10.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 379/1 |
SDĚLENÍ KOMISE
Interpretační sdělení Komise o přípravě, auditu a zveřejňování účetních závěrek obsažených ve výročních finančních zprávách sestavených v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 o evropském jednotném elektronickém formátu (EJEF)
(2020/C 379/01)
1. Úvod
Cílem tohoto interpretačního sdělení je vyjasnit některá stávající ustanovení právních předpisů Unie týkající se přípravy, ověřování a zveřejňování účetních závěrek sestavených v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci 2019/815 (nařízení o EJEF) (1). Tato ustanovení EU vycházejí ze směrnice 2004/109/ES (2) ve znění směrnice 2013/50/EU (směrnice o průhlednosti), směrnice 2006/43/ES (3) ve znění směrnice 2014/56/EU (směrnice o auditu) a směrnice 2013/34/EU (směrnice o účetnictví) (4).
Prohlášení a stanoviska uvedená v tomto dokumentu odrážejí názor Evropské komise. Podle Smlouvy o fungování EU má Soudní dvůr výhradní pravomoc vykládat akty orgánů Evropské unie.
Nařízení o EJEF zavedlo jednotný elektronický formát pro podávání zpráv pro výroční finanční zprávy emitentů, jejichž cenné papíry jsou kótovány na regulovaných trzích EU. Stanoví obecná pravidla pro formát výročních finančních zpráv uvedených v čl. 4 odst. 2 směrnice o průhlednosti (5) a konkrétnější pravidla pro značkování finančních výkazů v nich obsažených. Nevztahuje se na pololetní finanční zprávy uvedené v článku 5 směrnice o průhlednosti.
Nařízení o EJEF stanoví tyto hlavní požadavky:
i) |
Emitenti sestavují a zveřejňují své výroční finanční zprávy ve formátu XHTML (Extensible Hypertext Markup Language [rozšiřitelný hypertextový značkovací jazyk]); |
ii) |
Emitenti, kteří sestavují své konsolidované účetní závěrky v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS) přijatými podle nařízení (ES) č. 1606/2002 (IFRS schválené EU) (6) nebo v souladu s IFRS podle čl. 1 prvního pododstavce písm. a) rozhodnutí 2008/961/ES (IFRS přijaté IASB (7)):
Značkování IXBRL musí být v souladu s taxonomií EJEF, která je uvedena v přílohách nařízení o EJEF a vypracována na základě taxonomie IFRS zveřejněné nadací IFRS. |
Díky kombinaci formátu XHTML a značkování iXBRL jsou výroční finanční zprávy čitelné člověkem i strojově, čímž se zlepšuje dostupnost, analýza a srovnatelnost informací obsažených ve výročních finančních zprávách.
Jakmile nařízení o EJEF vstoupí v platnost, budou emitenti moci splnit své povinnosti týkající se zveřejňování podle směrnice o průhlednosti pouze prostřednictvím výročních finančních zpráv vypracovaných ve formátu EJEF (9).
Komise vítá skutečnost, že několik členských států změnilo nebo mění své vnitrostátní předpisy tak, aby byly plně v souladu s požadavky práva Unie týkajícími se EJEF. Komise vyzývá všechny členské státy, aby tento proces v případě potřeby a včas dokončily.
Obsah tohoto sdělení je relevantní pouze v rozsahu, v němž vstoupilo v platnost nařízení o EJEF (10).
2. Vyjasnění stávajících ustanovení Unie týkajících se auditu
2.1. Jsou statutární auditoři povinni předložit výrok auditora o tom, zda účetní závěrky obsažené ve výročních finančních zprávách splňují příslušné zákonné požadavky stanovené v nařízení o EJEF?
Právo Unie vyžaduje, aby statutární auditoři (11) předložili výrok auditora o tom, zda účetní závěrky obsažená ve výročních finančních zprávách splňují příslušné zákonné požadavky stanovené v nařízení o EJEF, tj. ustanovení nařízení o EJEF, která se vztahují na účetní závěrky.
Tento závěr lze vyvodit z následující právní analýzy:
i. |
Podle čl. 4 odst. 7 směrnice o průhlednosti emitenti cenných papírů kótovaných na regulovaných trzích EU sestavují své výroční finanční zprávy v jednotném elektronickém formátu pro podávání zpráv. Požadavky na jednotný elektronický formát pro podávání zpráv jsou stanoveny v nařízení o EJEF, které stanoví pravidla týkající se formátu výročních finančních zpráv jako celku (12) a konkrétnější pravidla pro značkování účetních závěrek v nich obsažených (13). |
ii. |
Ustanovení čl. 4 odst. 4 směrnice o průhlednosti stanoví, že účetní závěrky emitentů podléhají auditu v souladu se směrnicí o účetnictví (14). Podle čl. 34 odst. 1 směrnice o účetnictví ověřují účetní závěrky subjektů veřejného zájmu – mezi něž patří mimo jiné emitenti cenných papírů kotovaných na regulovaných trzích EU (15) – statutární auditoři. |
iii. |
Podle článku 28 směrnice o auditu předloží statutární auditoři výsledky svého auditu ve zprávě auditora. Tato zpráva auditora musí obsahovat výrok statutárního auditora: i) zda účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví a ii) tam, kde je to vhodné, zda tato účetní závěrka splňuje „zákonné požadavky“ (16). |
iv. |
Pojmem „zákonné požadavky“ v čl. 28 odst. 2 písm. c) bodě ii) směrnice o auditu se rozumí jakýkoli právní požadavek stanovený na úrovni Unie a/nebo na vnitrostátní úrovni za účelem sestavení účetní závěrky. V 11. bodě odůvodnění nařízení o EJEF se výslovně uvádí, že požadavky stanovené v nařízení o EJEF představují „zákonné požadavky“. |
v. |
Pojmem „případně“ v čl. 28 odst. 2 písm. c) bodě ii) směrnice o auditu se rozumí, že pokud právní předpisy Unie a/nebo vnitrostátní právní předpisy stanoví zákonné požadavky vztahující se na účetní závěrky, statutární auditoři ověří, zda účetní závěrka splňuje tyto zákonné požadavky, a předloží výrok auditora. |
Statutární auditoři jsou proto povinni kontrolovat soulad účetní závěrky se všemi platnými zákonnými požadavky, včetně příslušných zákonných požadavků stanovených v nařízení o EJEF, jak je dále vysvětleno níže v otázce č. 2.2, a předložit výrok auditora o tom, zda účetní závěrka tyto požadavky splňuje.
Politické cíle stanovené v bodech odůvodnění právních aktů Unie upravujících přípravu, zveřejňování a audit účetních závěrek kótovaných společností tuto právní analýzu podporují. Tyto politické cíle jsou zaměřeny na:
i) |
zlepšení srovnatelnosti účetních závěrek a posílení důvěry veřejnosti v ně (17); |
ii) |
zabezpečení vysoké úrovně průhlednosti a srovnatelnosti účetního výkaznictví všech společností s cennými papíry kótovanými na regulovaných trzích EU (18); |
iii) |
ochranu zájmů společností třetích osob (19); |
iv) |
zajištění harmonizovaného přístupu k povinnému auditu (20); |
v) |
zajištění vysoké úrovně ochrany investorů v celém Společenství (21) a |
vi) |
usnadnění podávání zpráv, jakož i dostupnosti, analýzy a srovnatelnosti informací o společnostech (22). |
Aby byla zajištěna integrita vnitřního trhu a jednotná úroveň ochrany pro všechny uživatele účetních závěrek a výročních finančních zpráv, měla by být uživatelům poskytnuta stejná úroveň ochrany bez ohledu na způsob, jak přistupují k informacím obsaženým v účetní závěrce, ať už např. prostřednictvím naskenovaných dokumentů nebo elektronicky strukturovaných dokumentů.
2.2. U jakých zákonných požadavků stanovených v nařízení o EJEF by měli statutární auditoři kontrolovat jejich dodržování, aby poskytli svůj výrok auditora?
Za účelem vydání výroku auditora o tom, zda účetní závěrka splňuje „příslušné zákonné požadavky“ v nich stanovené, ověřují statutární auditoři soulad účetní závěrky emitentů s ustanoveními nařízení o EJEF, která se vztahují na účetní závěrku (23). „Příslušné zákonné požadavky“ jsou následující:
i) |
veškeré účetní závěrky, které jsou obsaženy ve výroční finanční zprávě, musí být sestaveny v platném formátu XHTML (24); |
ii) |
pro všechny konsolidované účetní závěrky, které jsou sestaveny v souladu se standardy IFRS schválenými EU nebo v souladu s IFRS přijatými IASB (25):
|
iii) |
u jiných než konsolidovaných účetních závěrek podle IFRS (27):
|
2.3. Musí být výrok auditora o tom, zda účetní závěrka splňuje příslušné zákonné požadavky stanovené v nařízení o EJEF, zahrnut do zprávy auditora nebo do samostatné zprávy?
Výrok auditora o tom, zda účetní závěrka splňuje příslušné zákonné požadavky stanovené v nařízení o EJEF, bude zahrnuta do zprávy auditora.
Podle článku 28 směrnice o auditu předloží statutární auditoři výsledky svého auditu ve zprávě auditora. Ustanovení čl. 28 odst. 2 písm. c) bodu ii) upřesňuje, že zpráva auditora obsahuje výrok auditora o tom, zda účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví, jakož i výrok o tom, zda účetní závěrka splňuje platné „zákonné požadavky“. V tomto případě „zákonné požadavky“ odpovídají „příslušným zákonným požadavkům“ stanoveným v nařízení o EJEF (viz odpověď na otázku č. 2.2).
2.4. Musí být zpráva auditora zahrnuta do výroční finanční zprávy, která je v souladu s nařízením EJEF, nebo do samostatného dokumentu zveřejněného spolu s výroční finanční zprávou, která je v souladu s nařízením o EJEF?
Stávající právní předpisy Unie neupřesňují, zda by zpráva auditora měla být zahrnuta do výroční finanční zprávy nebo zveřejněna společně s výroční finanční zprávou jako samostatný dokument.
Podle čl. 4 odst. 4 směrnice o průhlednosti se zpráva auditora „spolu s výroční finanční zprávou zveřejní v plném rozsahu“. Při neexistenci zvláštních pravidel platných na vnitrostátní/regulované úrovni trhu a s ohledem na technické možnosti v jednotlivých případech mohou emitenti uplatnit možnost, kterou upřednostňují.
2.5. Jsou emitenti ze třetích zemí povinni zveřejnit zprávu auditora, která obsahuje výrok auditora o tom, zda účetní závěrky obsažené ve výročních finančních zprávách splňují příslušné zákonné požadavky stanovené v nařízení o EJEF?
Podle směrnice o průhlednosti jsou emitenti ze třetích zemí povinni zveřejňovat výroční finanční zprávy sestavené v souladu se všemi požadavky nařízení o EJEF společně se zprávou auditora vypracovanou v souladu se směrnicí o auditu. V důsledku toho je emitent ze třetí země povinen zajistit, že jeho auditoři předloží výrok o tom, zda účetní závěrky obsažené ve výročních finančních zprávách splňují příslušné zákonné požadavky stanovené v nařízení o EJEF.
Ustanovení čl. 4 odst. 4 směrnice o průhlednosti stanoví, že účetní závěrky, které mají být zveřejněny ve výročních finančních zprávách všech emitentů (včetně emitentů ze třetích zemí), musí být ověřeny v souladu s čl. 34 odst. 1, čl. 34 odst. 2 a článkem 35 směrnice o účetnictví (který odkazuje na článek 28 směrnice o auditu). Tato ustanovení odkazují na povinnost auditorů provádět audit účetní závěrky a na obsah zprávy auditora (29). Obsah zprávy auditora musí být v souladu s článkem 28 směrnice o auditu, který vyžaduje, aby auditor předložil výrok auditora o tom, zda účetní závěrka splňuje statutární požadavky, včetně příslušných statutárních požadavků stanovených v nařízení o EJEF.
3. Vyjasnění ustanovení Unie týkajících se používání elektronického podpisu
3.1. Používají emitenti a/nebo statutární auditoři elektronický podpis k podpisu výročních finančních zpráv a/nebo dokumentů v nich obsažených a/nebo zpráv auditora?
Stávající právo Unie nebrání emitentům nebo statutárním auditorům používat elektronický podpis k podpisu výročních finančních zpráv, dokumentů v nich obsažených nebo zpráv auditora. Pokud na vnitrostátní/regulované úrovni trhu neexistují platná zvláštní pravidla, mohou emitenti a/nebo statutární auditoři uplatnit možnost, kterou upřednostňují, včetně vlastnoručního nebo elektronického podpisu.
Zatímco čl. 4 odst. 4 směrnice o transparentnosti výslovně vyžaduje, aby emitenti zveřejnili zprávu auditora, kterou podepsali auditoři odpovědní za audit účetní závěrky (30), na úrovni Unie neexistuje žádný výslovný požadavek, pokud jde o to, zda a jakým způsobem podepisovat výroční finanční zprávy nebo dokumenty v nich obsažené. Požadavky na podpisy však mohou být stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech.
V každém případě, v souladu s čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) č. 910/2014 (nařízení e-IDAS) (31) – který stanoví, že „kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu“–, se použití kvalifikovaného elektronického podpisu pro podpis těchto zpráv považuje za splnění jakékoli povinnosti podpisu.
4. Vyjasnění ustanovení Unie týkajících se povinnosti a odpovědnosti emitentů
4.1. Odpovídá správní, řídicí nebo dozorčí orgán emitenta za soulad výročních finančních zpráv s požadavky nařízení o ESEF?
Správní, řídicí nebo dozorčí orgán emitenta odpovídá za sestavení a zveřejnění výročních finančních zpráv v souladu s nařízením o EJEF.
Článek 7 směrnice o průhlednosti stanoví, aby odpovědnost za informace, které mají být vypracovány a zveřejněny mimo jiné v souladu s článkem 4 směrnice o průhlednosti, „nesl alespoň emitent nebo jeho správní, řídicí či dozorčí orgány“. Ustanovení čl. 4 odst. 7 směrnice o průhlednosti vyžaduje, aby výroční finanční zprávy byly vypracovávány a zveřejňovány v souladu s nařízením o EJEF.
4.2. Jsou emitenti povinni zahrnout do své výroční finanční zprávy prohlášení o odpovědnosti, pokud jde o soulad výroční finanční zprávy s nařízením o EJEF?
Právo Unie nebrání emitentům, aby dobrovolně, například v prohlášení o odpovědnosti ve výroční finanční zprávě, vydali konkrétní prohlášení týkající se souladu výroční finanční zprávy s nařízením o EJEF.
Ustanovení čl. 4 odst. 2 písm. c) směrnice o průhlednosti vyžaduje, aby výroční finanční zpráva obsahovala „prohlášení osob odpovědných v rámci emitenta, jejichž jména a funkce budou jasně uvedeny, o tom, že podle jejich nejlepšího vědomí podává účetní závěrka vypracovaná v souladu s platným souborem účetních standardů pravdivý a věrný obraz […]“. Pokud na vnitrostátní/regulované úrovni trhu neexistují platná zvláštní pravidla, mohou emitenti uplatnit možnost, kterou upřednostňují. Za vypracování a zveřejnění výroční finanční zprávy, která je v souladu s nařízením o EJEF, je podle článku 7 směrnice o transparentnosti v každém případě odpovědný správní, řídicí nebo dozorčí orgán emitenta (viz rovněž otázka č. 4.1).
4.3. Mohou emitenti zveřejnit další verze výroční finanční zprávy, které nejsou v souladu s nařízením o EJEF a/nebo obsahují účetní závěrky, které jsou v souladu s nařízením o EJEF, u nichž statutární auditoři neověřili soulad s nařízením o EJEF?
Právo Unie nebrání emitentům zveřejňovat (například na svých internetových stránkách) další verze svých výročních finančních zpráv, které nejsou v souladu s nařízením o EJEF nebo které obsahují účetní závěrku v souladu s nařízením EJEF, u níž statutární auditoři neověřili soulad s nařízením o EJEF (32). Mělo by však být jasně stanoveno, že tyto další verze výročních finančních zpráv, které nejsou v souladu s nařízením o EJEF, představují neoficiální verze.
Článek 4 směrnice o průhlednosti vyžaduje, aby emitenti zveřejňovali výroční finanční zprávy vypracované v souladu s nařízením o EJEF. Jakmile nařízení o EJEF vstoupí v platnost, emitenti budou moci splnit své povinnosti v oblasti zveřejňování podle směrnice o průhlednosti pouze zveřejněním výročních finančních zpráv, které jsou v souladu s nařízením o EJEF – společně se zprávou o auditu účetních závěrek obsažených ve výročních finančních zprávách. Zveřejnění (například na internetových stránkách emitentů) dalších verzí výroční finanční zprávy, které nejsou v souladu s nařízením o EJEF a/nebo které obsahují účetní závěrky, které nejsou v souladu s nařízením o EJEF, nejsou právními předpisy Unie zakázány, ale k dosažení souladu se směrnicí o průhlednosti nestačí.
5. Vyjasnění ustanovení Unie týkajících se používání souborů EJEF ke splnění jiných povinností Unie
5.1. Mohou emitenti předkládat účetní závěrku, která je v souladu s nařízením EJEF, národnímu obchodnímu rejstříku za účelem splnění pravidel pro zveřejňování podle směrnice o účetnictví?
V případě společnosti s ručením omezeným s cennými papíry kótovanými na regulovaných trzích EU právo Unie nezakazuje použití auditované účetní závěrky sestavené a zveřejněné v souladu s nařízením o EJEF ke splnění jiných právních povinností, než které vyplývají ze směrnice o průhlednosti. Právo Unie proto nebrání provádění vnitrostátních nebo správních pravidel, která by emitentům umožnila předkládat účetní závěrky, které jsou v souladu s nařízením o EJEF, např. účetní doklady, obchodnímu rejstříku.
Ustanovení čl. 30 odst. 1 směrnice o účetnictví vyžaduje, aby společnosti s ručením omezeným zveřejnily své auditované účetní závěrky do 12 měsíců od rozvahového dne, a odkazuje na směrnici (EU) 2017/1132 (směrnice o právu obchodních společností), pokud jde o pravidla zveřejňování. Článek 16 směrnice o právu obchodních společností, který se vztahuje na společnosti s ručením omezeným bez ohledu na to, zda jsou jejich cenné papíry kótovány na regulovaných trzích EU, vyžaduje, aby společnosti předkládaly účetní doklady vnitrostátnímu obchodnímu rejstříku.
Ani směrnice o účetnictví, ani směrnice o právu obchodních společností nespecifikují formát pro sestavování a předkládání auditovaných účetních závěrek, který může být elektronický. V zásadě nic nebrání tomu, aby členské státy povolily společnostem s ručením omezeným s cennými papíry kótovanými na regulovaných trzích EU předkládat účetní závěrky, které jsou v souladu s nařízením o EJEF, obchodnímu rejstříku, aby splnily své povinnosti podle čl. 30 odst. 1 směrnice o účetnictví a článku 16 směrnice o právu obchodních společností.
6. Vyjasnění ustanovení Unie týkajících se úředně určených mechanismů
6.1. Mohou úředně určené mechanismy šířit výroční finanční zprávy v jiných formátech než ve formátu EJEF?
Úředně určené mechanismy jsou povinny šířit alespoň výroční finanční zprávy předkládané emitenty, které jsou v souladu s nařízením o EJEF.
Článek 21 směrnice o průhlednosti vyžaduje, aby členské státy zavedly úředně určené mechanismy pro centrální ukládání a poskytování snadného přístupu konečným uživatelům.
(1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv (Úř. věst. L 143, 29.5.2019, s. 1). Toto nařízení v přenesené pravomoci doplňuje čl. 4 odst. 7 směrnice 2004/109/ES ve znění směrnice 2013/50/EU.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38) ve znění směrnice 2013/50/EU.
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
(5) V čl. 4 odst. 2 je stanoveno, že výroční finanční zprávy obsahují auditovanou účetní závěrku, zprávu vedení podniku a prohlášení o odpovědnosti emitenta.
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1) (nařízení o IAS).
(7) Rozhodnutí Komise 2008/961/ES ze dne 12. prosince 2008 o používání vnitrostátních účetních standardů některých třetích zemí a mezinárodních standardů pro účetní výkaznictví emitenty cenných papírů ve třetích zemích při sestavování jejich konsolidovaných účetních závěrek (Úř. věst. L 340, 19.12.2008, s. 112).
(8) Tento požadavek bude postupně zaváděn v souladu s přílohou II nařízení o EJEF.
(9) Směrnice o průhlednosti stanoví požadavky na zveřejňování všech „regulovaných informací“, což je kategorie, která zahrnuje rovněž výroční finanční zprávy. Navíc podle čl. 9 odst. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12) (nařízení o prospektu), mohou emitenti začlenit své výroční finanční zprávy do svého univerzálního registračního dokumentu. Lze mít za to, že tito emitenti splnili svoji povinnost zveřejnit svoji výroční financí zprávu podle směrnice o průhlednosti pouze tehdy, jsou-li splněny některé podmínky. Mezi tyto podmínky patří mimo jiné to, že výroční finanční zpráva začleněná do univerzálního registračního dokumentu splňuje požadavky uvedené v článku 4 směrnice o průhlednosti (včetně EJEF).
(10) Viz článek 8 nařízení o EJEF.
(11) Veškeré odkazy na „statutární auditory“ v tomto dokumentu se považují za odkazy na „statutární auditory nebo auditorské společnosti“.
(12) Viz článek 3 nařízení o EJEF.
(13) Viz články 4, 5 a 6 nařízení o EJEF.
(14) Ustanovení čl. 4 odst. 4 směrnice o průhlednosti odkazuje na články 51 a 51a čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS (Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11) a na článek 37 sedmé směrnice Rady 83/349/EHS (Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1), která byla nyní zrušena směrnicí o účetnictví (odpovídající ustanovení jsou čl. 34 odst. 1, čl. 34 odst. 2 a článek 35 směrnice o účetnictví).
(15) Viz čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice o účetnictví.
(16) Viz čl. 28 odst. 2 písm. c) bod ii) směrnice o auditu, který se vztahuje nejen na individuální účetní závěrky, ale také na konsolidované účetní závěrky (jak je uvedeno v odstavci 5 téhož článku).
(17) Bod 55 odůvodnění směrnice o účetnictví.
(18) Bod 3 odůvodnění nařízení (ES) č. 1606/2002.
(19) Bod 7 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46) (směrnice o právu obchodních společností).
(20) Bod 3 odůvodnění směrnice o auditu.
(21) Bod 7 odůvodnění směrnice o průhlednosti.
(22) Bod 26 odůvodnění směrnice 2013/50/EU (Úř. věst. L 294, 6.11.2013, s. 13), kterou se mění směrnice o průhlednosti, a bod 4 odůvodnění nařízení o EJEF.
(23) Pokyny, jak kontrolovat soulad s příslušnými zákonnými požadavky nařízení o EJEF, jsou obsaženy v pokynech týkajících se zapojení auditorů do účetních závěrek v evropském jednotném elektronickém formátu, které vypracoval Výbor evropských orgánů dohledu nad auditem a které jsou k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/info/files/191128-ceaob-guidelines-auditors-involvement-financial-statements_en.
(24) Článek 3 nařízení o EJEF – který vyžaduje vypracování celé výroční finanční zprávy ve formátu XHTML – se vykládá ve spojení s čl. 4 odst. 2 směrnice o průhlednosti, který stanoví, že výroční finanční zpráva obsahuje mimo jiné auditovanou účetní závěrky. Bezplatný validátor pro dokumenty XHTML je k dispozici na adrese http://validator.w3.org/.
(25) Viz článek 4 nařízení o EJEF.
(26) Viz článek 6 nařízení o EJEF.
(27) Viz článek 5 nařízení o EJEF. Tato pravidla se vztahují na emitenty registrované v členských státech.
(28) Viz článek 6 nařízení o EJEF.
(29) Ustanovení čl. 4 odst. 4 směrnice o průhlednosti odkazuje na články 51 a 51a směrnice 78/660/EHS a na článek 37 směrnice 83/349/EHS. Obě směrnice byly v roce 2013 zrušeny směrnicí o účetnictví. Podle srovnávací tabulky se odkazy na tyto články zrušených směrnic považují za odkazy na čl. 34 odst. 1, čl. 34 odst. 2 a článek 35 směrnice o účetnictví.
(30) V čl. 28 odst. 4 směrnice o auditu se rovněž uvádí, že statutární auditor zprávu auditora podepíše a uvede datum.
(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).
(32) Tyto další verze mohou zahrnovat například výroční finanční zprávy vypracované v jiném formátu než formátu EJEF nebo vypracované ve formátu EJEF, které však obsahují neauditovanou verzi účetní závěrky, která je v souladu s nařízením o EJEF (např. v případě výročních finančních zpráv, které jsou v souladu s nařízením o EJEF, zveřejňovaných v jiném jazyce, než ve kterém byly auditovány účetní závěrky, které jsou v souladu s nařízením o EJEF).