EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.9.2020

SWD(2020) 313 final

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Zpráva o právním státu 2020


Kapitola o stavu právního státu v Lotyšsku

Průvodní dokument k

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Zpráva o právním státu 2020



Stav právního státu v Evropské unii

{COM(2020) 580 final} - {SWD(2020) 300 final} - {SWD(2020) 301 final} - {SWD(2020) 302 final} - {SWD(2020) 303 final} - {SWD(2020) 304 final} - {SWD(2020) 305 final} - {SWD(2020) 306 final} - {SWD(2020) 307 final} - {SWD(2020) 308 final} - {SWD(2020) 309 final} - {SWD(2020) 310 final} - {SWD(2020) 311 final} - {SWD(2020) 312 final} - {SWD(2020) 314 final} - {SWD(2020) 315 final} - {SWD(2020) 316 final} - {SWD(2020) 317 final} - {SWD(2020) 318 final} - {SWD(2020) 319 final} - {SWD(2020) 320 final} - {SWD(2020) 321 final} - {SWD(2020) 322 final} - {SWD(2020) 323 final} - {SWD(2020) 324 final} - {SWD(2020) 325 final} - {SWD(2020) 326 final}

I.Systém soudnictví 

Lotyšský systém soudnictví má tři úrovně. V prvním stupni existuje devět okresních (městských) soudů zabývajících se občanskoprávními a trestněprávními věcmi a jeden okresní správní soud. Ve druhém stupni se občanskými a obchodními věcmi zabývá pět krajských soudů a existuje také jeden krajský správní soud. Nejvyšší soud ve třetím stupni projednává trestní, občanskoprávní a správní věci. Nezávislá Rada pro justici je pověřena účastí na tvorbě politik a strategií pro systém soudnictví a zlepšování jeho organizace. Rada se dále zabývá výběrem kandidátů na soudce, jmenováním a odvoláváním předsedů soudů, určováním struktury soudnictví a schvalováním obsahu odborné přípravy. Kandidáti na soudce jsou vybíráni prostřednictvím otevřeného výběrového řízení organizovaného Radou pro justici, jsou seřazeni podle výsledků a zařazeni na seznam, z něhož ministr spravedlnosti navrhuje parlamentu (Saeima) ke jmenování kandidáta s nejvyšším počtem bodů. Po třech letech a na základě hodnocení soudním orgánem jsou soudci na návrh ministra spravedlnosti parlamentem jmenováni na dobu neurčitou. Státní zastupitelství je nezávislou soudní institucí, která podléhá pravomoci nejvyššího státního zástupce. Lotyšská rada advokátů je nezávislou samosprávnou profesní organizací.

Nezávislost

Poté, co Rada pro justici získala další pravomoci s cílem posílit nezávislost soudnictví, přijala nový postup pro výběr kandidátů na soudce. V roce 2018 vstoupily v platnost změny zákona o soudní moci, které přenesly řadu pravomocí z výkonné a zákonodárné moci na Radu pro justici. To se týkalo zejména pravomocí jmenovat předsedy soudů (dříve jmenováni ministrem spravedlnosti), přeložit soudce (dříve parlament), schvalovat justiční vzdělávání (dříve Soudní správa, orgán Ministerstva spravedlnosti) a stanovit postup pro výběr kandidátů na soudce (dříve kabinet ministrů) 1 . V dubnu 2020 rada vypracovala a schválila nový postup pro výběr kandidátů na soudce okresních (městských) a krajských soudů 2 . Kandidáti na soudce jsou vybíráni prostřednictvím otevřené soutěže organizované komisí, kterou rada ustavila na tři roky a která se skládá ze tří senátorů (soudců Nejvyššího soudu), tří soudců krajských soudů a tří soudců okresních (městských) soudů. Výběr kandidátů na soudce je organizován v pěti kolech 3 . Podle nového postupu zařadí Rada pro justici žadatele, který úspěšně prošel výběrem, na seznam s pořadím kandidátů na pozici soudce, a to na dobu tří let. V případě, že se pozice uvolní, je funkce soudce nabídnuta kandidátovi s nejvyšším počtem bodů. Je třeba poznamenat, že ministr spravedlnosti poté kandidáta na soudce představí parlamentu, který ho zvolí do úřadu. Poté, co byl soudce okresního (městského) soudu v úřadu tři roky, parlament jej na návrh ministra spravedlnosti a na základě posouzení jeho odborné práce Výborem pro kvalifikaci soudců 4 ve funkci potvrdí na neomezenou dobu, nebo jej znovu jmenuje na další zkušební dobu až dvou let. V praxi se parlament řídí buď pozitivním, nebo negativním posudkem Výboru pro kvalifikaci soudců. Opětovné jmenování na další dvouleté období je vzácné, stejně jako jakékoli pochyby poslanců parlamentu týkající se kandidátů na soudce. Pokud je podle posudku Výboru pro kvalifikaci soudců práce soudce během tříletého období neuspokojivá, ministr spravedlnosti kandidáta na opětovné jmenování nenominuje. Nový postup zvyšuje úlohu soudců při výběru nových soudců, což je v souladu s doporučeními Rady Evropy 5 . I když rozhodnutí parlamentu o nejmenování kandidáta na soudce na omezenou nebo neomezenou dobu nelze napadnout před soudem, mohou být všechna rozhodnutí Výboru pro kvalifikaci soudců týkající se soudní kariéry přezkoumána před disciplinárním soudem (komorou Nejvyššího soudu) 6 . Je třeba rovněž poznamenat, že ačkoliv proti rozhodnutí parlamentu o odvolání soudců neexistuje možnost soudního přezkumu, disciplinární rozhodnutí Soudního disciplinárního výboru 7 i rozhodnutí Rady pro justici 8 soudnímu přezkumu před disciplinárním soudem 9 podléhají.

Úloha soudnictví při výběru kandidáta na nejvyššího státního zástupce byla posílena. V březnu 2020 vstoupily v platnost změny zákona o soudní moci a zákona o Úřadu státního zástupce, jimiž byl změněn postup výběru kandidáta na nejvyššího státního zástupce. Nejvyšší státní zástupce je nyní jmenován parlamentem na návrh Rady pro justici, 10 která rovněž stanoví postup a kritéria hodnocení kandidátů, kteří se přihlásili do otevřeného výběrového řízení 11 . Rada své nové pravomoci k hodnocení a výběru kandidáta na nejvyššího státního zástupce, jenž byl později jmenován parlamentem, poprvé využila v červnu 2020 12 .

Míra vnímané nezávislosti soudnictví je průměrná. Míra vnímané nezávislosti soudnictví ze strany široké veřejností je průměrná (45 % ji hodnotí jako poměrně či velmi dobrou) a na této úrovni se udržuje. Rovněž v případě podniků byla tato míra shledána průměrnou (47 %), nicméně oproti předchozím pozitivním trendům se snížila 13 .

Soudcům a státním zástupcům byla odebrána imunita v souvislosti se správními delikty. V červnu 2020 byla změnami zákona o disciplinární odpovědnosti soudců, zákona o soudní moci a zákona o státním zastupitelství odebrána imunita soudcům a státním zástupcům v případě správních deliktů (porušení správních předpisů), což bylo v souladu s doporučením skupiny GRECO 14 . Rada pro justici odebrání tohoto typu imunity soudcům podpořila za předpokladu, že změny zákona o správní odpovědnosti vylučují z forem trestu správní vazbu 15 . Současně se změnami zákona o disciplinární odpovědnosti soudců je stanoveno, že soudce lze pohnat k disciplinární odpovědnosti, pokud se dopustí správního deliktu, který hrubě porušuje normy kodexu soudcovské etiky, nebo pokud nerespektuje postavení soudce. Tato změna umožnila, aby správní delikt vedl za určitých podmínek k disciplinárnímu řízení před Soudním disciplinárním výborem.

Kvalita

Cílem zavedení jednotného rejstříku stížností je seskupit všechny stížnosti týkající se soudního systému. Tento portál spravovaný Soudní správou ukládá informace o stížnostech bez ohledu na to, která instituce stížnost obdržela a přezkoumala – zda Ministerstvo spravedlnosti, okresní (městský) soud, krajský soud nebo Nejvyšší soud. Rejstřík obsahuje informace o stížnosti a odpověď, která na ni byla poskytnuta, jakož i výsledné shrnutí stížnosti (odůvodněná, či neodůvodněná). Informace jsou rovněž sdíleny s Výborem pro kvalifikaci soudců jako jeden z několika zdrojů, jež tento soudní orgán používá při pravidelném hodnocení soudců.

Rada pro justici získala nové pravomoci v oblasti kariéry soudců a správy soudnictví, ale funguje jen s omezenými zdroji. Rada pro justici čelí v úsilí o zlepšení kvality soudního systému kapacitním omezením z důvodu nedostatku zaměstnanců (má asi jen čtyři zaměstnance) a patří k nejhůře vybaveným radám v EU 16 . To ještě zhoršuje skutečnost, že Rada získala řadu nových pravomocí, pokud jde o kariéru soudců a organizační aspekty soudního systému, aniž by obdržela dostatek dalších lidských zdrojů. 17 Soudní správa, orgán s téměř stovkou zaměstnanců pověřených správou soudů, zůstává pod pravomocí a kontrolou Ministerstva spravedlnosti. Soudní správa odpovídá na žádosti Rady pro justici týkající se kariéry soudců, ale není povinna reagovat na jiné žádosti rady, např. pokud jde o údaje o účincích reformy struktury soudnictví.

Přestože byly přijaty právní předpisy k vytvoření nového specializovaného soudu, probíhají diskuse o vhodných způsobech, jak zvýšit kvalitu a účinnost řešení případů hospodářské a finanční trestné činnosti. V červnu 2020 přijal parlament změny zákona o soudní moci, kterými byl v Rize vytvořen zvláštní soud pro hospodářské a finanční trestné činy, mimo jiné aby řešil často zdlouhavé soudní věci 18 . Tento soud by měl být obsazen až deseti soudci 19 , kteří by měli pravomoc rozhodovat v omezeném počtu oblastí (např. v trestních věcech týkajících se trestných činů praní peněz a korupce spáchaných veřejnými činiteli a v některých obchodních věcech). Ukázalo se však, že tato reforma je kontroverzní, neboť Rada pro justici vydala dvě stanoviska proti vytvoření samostatného „hospodářského soudu“, v nichž se uvádí, že neexistují žádné důkazy o tom, že by reforma vedla ke zlepšení kvality a účinnosti. Podle jejího názoru by vhodnějším řešením byla reforma trestního řízení, jakož i specializace soudců v rámci stávajících soudů (zejména v případech hospodářské a finanční trestné činnosti) 20 . Rada pro justici rovněž provádí vlastní analýzu situace týkající se řešení soudních případů hospodářské a finanční trestné činnosti, včetně zdlouhavých řízení. Státní kontrolní úřad zahájil audit faktorů, které ovlivňují efektivní vyšetřování a rozhodování v trestních věcech v případě hospodářské a finanční trestné činnosti; tento audit se vztahuje na dvouleté období. 

Byla zvýšena právní pomoc v občanskoprávních věcech. Změny zákona o státem zajišťované právní pomoci, které vstoupily v platnost v lednu 2019, stanoví, že osoby mají nárok na bezplatnou právní pomoc v určitých případech uvedených v občanském právu procesním, pokud příjmy těchto osob nepřesahují minimální měsíční mzdu stanovenou v Lotyšsku. Tyto změny zvýšily dostupnost právní pomoci 21 .

Informační a komunikační systém soudů a státního zastupitelství je na pokročilé úrovni a je dále rozvíjen zavedením elektronického systému správy případů. Lotyšský systém soudnictví patří mezi nejpokročilejší v EU, pokud jde o informační a komunikační technologie pro statistiku správy případů a soudní činnosti, komunikaci s účastníky řízení a zveřejňování rozsudků online. Kromě toho jsou zveřejněné rozsudky v rámci EU v největším měřítku strojově čitelné 22 . Za účelem vyhodnocení a měření práce soudů používá Soudní správa platformu obchodních informací (business intelligence) a zpracovává údaje mimo jiné ze soudního informačního systému, státního jednotného elektronického katastru nemovitostí a systému řízení zdrojů (finanční a personální údaje). Soudní informační systém se používá jako systém evidence práce soudů, který strukturovaným způsobem uchovává širokou škálu informací souvisejících se stavem vyřízení věci. V roce 2019 byl zahájen vývoj srovnávacího modelu pracovního vytížení. Tento model je založen na údajích o rozpočtu soudu, aby jej bylo možné propojit s ukazateli charakterizujícími práci soudu. Probíhá projekt na zavedení elektronického systému správy případů, přičemž první fáze zahrnuje vyšetřování a soudní proces a úplné zavedení je plánováno na rok 2023. Cílem projektu je modernizovat evidenci procesních úkonů a digitalizaci vedení záznamů. To usnadní práci donucovacích orgánů, státního zastupitelství a soudů a rovněž usnadní přístup účastníků řízení ke spisu.

Účinnost

V oblasti účinnosti vyřizování občanských a obchodních věcí soudní systém nečelí žádným zvláštním výzvám. Věci týkající se hospodářských a finančních trestných činů jsou však někdy zdlouhavé. Délka soudních řízení v občanskoprávních, obchodních a správních věcech je průměrná nebo kratší než průměrná (měřená jako dispoziční čas). Počet nevyřešených věcí často patří k nejnižším v EU 23 . U tohoto typu věcí je rychlost vyřizování vyšší než 100 %, což znamená, že soudy jsou schopny zvládat i nově přicházející případy 24 . I přes některá nedávná zlepšení však určité problémy přetrvávají v soudních věcech týkajících se hospodářských a finančních trestných činů, zejména těch, ve kterých se jedná o praní peněz a korupci 25 . Dlouhodobé rozhodování o složitých případech korupce zůstává v lotyšském protikorupčním úsilí výzvou. Dokládají to případy jako soudní řízení proti starostovi města Ventspils, které před soudem probíhá již od roku 2008, a údajný podvod při zavádění digitální televize v Lotyšsku, který se před soudy různého stupně projednává již od roku 2007. 

II.Protikorupční rámec 

Právní a institucionální rámec pro předcházení korupci a jejímu stíhání je zaveden v širokém měřítku. Lotyšsko přijalo Pokyny pro předcházení korupci a boj proti korupci na období 2015–2020. Provádění těchto pokynů sleduje Úřad pro předcházení korupci a boj proti korupci (KNAB), specializovaný orgán příslušný pro vyšetřování korupčních trestných činů a pro předcházení korupci. Nejvyšší státní zastupitelství dozoruje vyšetřování korupčních trestných činů v přípravném řízení, která vede úřad KNAB. Dalšími protikorupčními institucemi jsou: státní policie, která vyšetřuje korupci v soukromých institucích a podvody, Úřad pro vnitřní bezpečnost, který vyšetřuje trestné činy v rámci státní policie a státního hasičského záchranného sboru, Státní daňová správa a státní pohraniční stráž, která vyšetřuje korupci v rámci samotné státní pohraniční stráže. Je zaveden zákon o ochraně oznamovatelů. Zveřejňování majetkových poměrů veřejných činitelů je regulováno zákonem a na jeho monitorování se podílejí různé orgány.

V roce 2020 Lotyšsko dosáhlo v indexu vnímání korupce organizace Transparency International skóre 56/100, a obsadilo tak 13. místo v EU a 44. celosvětově. 26  Celkem 84 % lotyšských respondentů v posledním průzkumu Eurobarometr o korupci se domnívá, že korupce je v jejich zemi velmi rozšířená (průměr EU 71 %), a 19 % respondentů je toho názoru, že existuje dostatečný počet úspěšných stíhání k tomu, které lidi odrazují od korupčního jednání (průměr EU 36 %), zatímco 18 % lidí se domnívá, že se jich korupce dotýká v každodenním životě (průměr EU 26 %) 27 . Kromě toho se 77 % podniků domnívá, že korupce je v jejich zemi velmi rozšířená (průměr EU 63 %) a 17 % podniků je toho názoru, že lidé a podniky dopadení za uplácení vyšších úředníků jsou přiměřeně potrestáni (průměr EU 31 %), zatímco 19 % podniků je toho názoru, že korupce ztěžuje podnikání (průměr EU 37 %) 28 .

Právní předpisy o kriminalizaci korupce a souvisejících trestných činů byly pozměněny tak, aby trestné činy zneužívání pravomoci, podplácení a obchodování s vlivem byly v souladu s mezinárodními normami. Dne 6. června 2019 pozměnil parlament trestní právo tím, že změnil definice několika trestných činů zneužívání pravomoci, podplácení a obchodování s vlivem. Nové definice podplácení a obchodování s vlivem odstraňují určitá omezení oblasti působnosti skutků, které do definice těchto trestných činů spadají 29 . V současné době probíhá provádění Pokynů pro předcházení korupci a boj proti korupci na období 2015–2020. Pokyny obsahují akční plán, který je založen na 15 konkrétních opatřeních.

Boj proti korupci je rozdělen mezi několik donucovacích orgánů. Úřad pro předcházení korupci a boj proti korupci (KNAB) je specializovaný protikorupční orgán, který funguje od února 2003. Jeho mandát zahrnuje pravomoci týkající se jak předcházení korupci, tak vyšetřování korupčních trestných činů. Úřad KNAB dále odpovídá za monitorování provádění Pokynů pro předcházení korupci a boj proti korupci a za podávání zpráv o tomto provádění. V roce 2019 zahájil úřad KNAB trestní řízení a vedl ostře sledovaná vyšetřování v citlivých odvětvích, jako je zadávání veřejných zakázek na úrovni obcí nebo problematika kartelů ve stavebnictví (ve spolupráci s Radou pro konkurenceschopnost). Výsledky z roku 2019 ukázaly nárůst počtu zahájených trestních řízení o 24 % ve srovnání s předchozím rokem. Bylo zahájeno 47 trestních řízení, což je nejvyšší počet za posledních deset let. Nejnovější akční plán vlády pro předcházení korupci a boj proti korupci předpokládá posílení kapacit úřadu KNAB v oblasti lidských a materiálních zdrojů, a to navýšením rozpočtu úřadu a počtu pracovních míst o 23 % (35 dalších pracovních pozic). Toto opatření však dosud nebylo provedeno 30 . Zúčastněné strany vyjádřily obavy z nedostatku zdrojů a odborných znalostí úřadu KNAB.

V souvislosti s vyšetřováním a stíháním korupce spolupracuje úřad KNAB se státním zastupitelstvím. Nejvyšší státní zastupitelství dozoruje vyšetřování korupčních trestných činů v přípravném řízení a rovněž může v těchto případech vyšetřování v přípravném řízení samo zahájit a vést. Vyhláška nejvyššího státního zástupce ze dne 8. listopadu 2019 zavedla mechanismus výkonnosti a odměňování, který má motivovat státní zástupce specializující se na finanční a hospodářskou trestnou činnost 31 . Dalšími institucemi s protikorupčními pravomocemi jsou státní policie, která vyšetřuje korupci v soukromých institucích a podvody, a Úřad pro vnitřní bezpečnost, který provádí vyšetřování v přípravném řízení a operační činnosti. Úkolem Úřadu pro vnitřní bezpečnost je odhalovat a vyšetřovat trestné činy spáchané úředníky a zaměstnanci podřízených institucí Ministerstva vnitra, jako je státní policie a státní hasičský záchranný sbor, a těmto činům předcházet 32 . Rada pro vnitřní bezpečnost v rámci Státní daňové správy je odpovědná za odhalování a vyšetřování trestných činů při činnostech státních zaměstnanců a zaměstnanců Státní daňové služby a za předcházení těmto činům.

Je zaveden systém zveřejňování majetkových poměrů veřejných činitelů a poslanců parlamentu. Majetková přiznání ověřuje jak Státní daňová správa, tak úřad KNAB. Zatímco však úřad KNAB tato přiznání používá jako nástroj k identifikaci možných střetů zájmů a dodržování omezení stanovených zákonem o předcházení střetům zájmů, Státní daňová správa kontroluje, zda veřejní činitelé náležitě vykázali své majetkové poměry. Všichni veřejní činitelé v Lotyšsku podají ročně přibližně 68 000 majetkových přiznání a prohlášení o zájmech. Úřad KNAB, který uplatňuje přístup založený na posouzení rizik, v roce 2018 posoudil celkem 878 přiznání a prohlášení a shledal nesrovnalosti ve více než jedné třetině těch, která ověřil 33 . Ne všechny osoby zastávající vrcholné výkonné funkce procházejí pravidelnými hloubkovými kontrolami. Ještě zbývá stanovit, do jaké míry poslední změny zákona – na jejichž základě je nyní Státní daňová správa povinna porovnávat informace obsažené v přiznáních a prohlášeních s jinými informacemi, které má k dispozici – zvýší v praxi důkladnost kontrol přiznání a prohlášení vrcholných úředníků 34 .

Nový zákon stanovil mechanismy pro oznamování ve veřejných institucích a soukromých subjektech s více než padesáti zaměstnanci. 35  Tyto mechanismy (interní, kontaktování příslušného orgánu nebo zprostředkování kontaktním místem oznamovatelů) mají za cíl chránit totožnost oznamovatelů a chránit je před možnými nepříznivými dopady. Úřad KNAB nabízí také veřejnosti různé možnosti hlášení případů korupce 36 . V roce 2019 (počínaje 1. květnem, kdy vstoupil v platnost zákon o oznamovatelích) obdržel úřad KNAB 51 hlášení oznamovatelů, z nichž osmnáct bylo uznáno jako hlášení oznamovatelů a třináct bylo přeposláno jiným institucím podle jejich pravomoci. 

Probíhají práce na právních předpisech, které mají zlepšit transparentnost lobbování a posílit systém pro předcházení střetům zájmů. V roce 2020 pracuje pracovní skupina pro vypracování zákona o transparentnosti lobbování, zřízená v parlamentu v říjnu 2019, na návrhu zákona. V říjnu 2019 parlament změnil zákon o předcházení střetům zájmů při jednáních veřejných činitelů, mimo jiné s cílem zakázat poslancům parlamentu, členům vlády a parlamentním tajemníkům přijímat odměny za pozice, které zastávají ve sdruženích, nadacích a sociálních podnicích. Tato změna odstraňuje obavy týkající se určitých úředníků, kteří byli placeni organizacemi zapojenými do prosazování politiky a lobbování, a proto by je bylo možné považovat za osoby ve střetu zájmů. V parlamentu zůstává k projednání několik změn zákona 37 . V roce 2019 úřad KNAB vydal 151 rozhodnutí o nedodržení zákona o předcházení střetům zájmů při jednáních veřejných činitelů.

III.Pluralita sdělovacích prostředků

V Lotyšsku se právní rámec upravující pluralitu sdělovacích prostředků zakládá na ústavních zárukách a odvětvových právních předpisech. Ústava zaručuje svobodu projevu a informací a zakazuje cenzuru. Zákon o elektronických hromadných sdělovacích prostředcích zajišťuje svobodu projevu v rámci své oblasti působnosti a všeobecný přístup ke společensky významným informacím. Zákon o tisku a jiných hromadných sdělovacích prostředcích stanoví právo tisku na přístup k informacím od státu a veřejných organizací. Kromě toho zákon zakazuje cenzuru a monopolizaci tisku a jiných hromadných sdělovacích prostředků. Přístup k veřejným informacím je rovněž zaručen zákonem o svobodě informací, který zavazuje stát a další instituce vykonávající správní funkce k poskytování informací z vlastního podnětu nebo na žádost soukromé osoby. Lotyšský regulační orgán pro sdělovací prostředky, Národní rada pro elektronické hromadné sdělovací prostředky, dohlíží na soulad činností poskytovatelů mediálních služeb s ústavou, zákonem o elektronických hromadných sdělovacích prostředcích a dalšími příslušnými právními předpisy 38 .

Cílem legislativních změn je posílit nezávislost Národní rady pro elektronické hromadné sdělovací prostředky. Národní rada pro elektronické hromadné sdělovací prostředky je nezávislý orgán regulovaný zákonem o elektronických hromadných sdělovacích prostředcích, který stanoví její pravomoci, složení a povinnosti. Členové rady jsou voleni parlamentem a jsou jmenováni Komisí pro lidská práva a veřejné záležitosti po konzultaci s profesními sdruženími a nevládními organizacemi působícími v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, vzdělávání, kultury, vědy a lidských práv. Zákon o elektronických hromadných sdělovacích prostředcích výslovně stanoví, že rada je nezávislou institucí, která „požívá plných práv“ 39 . Nejnovější zpráva nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků (MPM 2020) 40 zaznamenala střední riziko, pokud jde o nezávislost a efektivitu lotyšského regulačního orgánu pro sdělovací prostředky. Toto hodnocení je způsobeno rozporem mezi nezávislostí Národní rady pro elektronické hromadné sdělovací prostředky stanovenou v právní úpravě v oblasti sdělovacích prostředků a vnímaným politickým vlivem na její rozhodnutí, který může mít vliv na práci této instituce 41 . Cílem návrhu zákona, kterým se provádí revidovaná směrnice o audiovizuálních mediálních službách 42 ve vnitrostátním právu, je řešení tohoto problému posílením nezávislosti tohoto orgánu, včetně nové úpravy, která stanoví, že Rada „nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádného jiného orgánu“. 43  

Je zaveden právní rámec pro transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků. Pokud jde o transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků, zákon vyžaduje poskytnutí informací o existenci a změně skutečných vlastníků. Zákon o elektronických hromadných sdělovacích prostředcích vyžaduje, aby noví poskytovatelé audiovizuálních služeb žádající o licenci k vysílání poskytli informace o svých skutečných vlastnících. Stávající poskytovatelé služeb také musí v souladu se zákonem o elektronických hromadných sdělovacích prostředcích předkládat informace o každé změně skutečného vlastníka. Kromě toho zákon o tisku a jiných hromadných sdělovacích prostředcích obsahuje ustanovení, které zavazuje zakladatele a vlastníky hromadných sdělovacích prostředků, kteří jsou kapitálovými společnostmi, „při podání žádosti o registraci informovat orgán spravující obchodní rejstřík o svých skutečných příjemcích“. 44 Informace o vlastnictví jsou veřejně dostupné na webových stránkách rejstříku podniků. Transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků je důležitá vzhledem ke zjištění zprávy nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2020, který byl potvrzen během návštěvy země a který zdůrazňuje koncentraci vlastnictví zpravodajských sdělovacích prostředků v Lotyšsku, přičemž většinu zpravodajských sdělovacích prostředků vlastní jen několik společností 45 . V červenci 2020 Národní rada pro elektronické hromadné sdělovací prostředky zakázala provozování několika televizních stanic v Lotyšsku, protože jejich skutečný vlastník se dostal na sankční seznam EU 46 .

Jsou zavedeny právní záruky pro činnost novinářů. Právo na informace je zakotveno v lotyšské ústavě a zákon o tisku a jiných hromadných sdělovacích prostředcích stanoví práva novinářů „shromažďovat informace jakýmkoli způsobem, který není zakázán zákonem, a z jakéhokoli zdroje informací, který není zakázán zákonem“ 47 . Zpráva nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2020 hodnotí riziko spojené s právem na informace, jakož i se zárukami pro novinářské povolání, normy novinářské práce a ochranu novinářů v Lotyšsku jako nízké. Jak bylo potvrzeno během návštěvy země, přístup k novinářskému povolání je volný a novináři se nemusí registrovat ani být držiteli licence. V Lotyšsku je nicméně jedním ze stanovených postihů za pomluvu i trest odnětí svobody 48 .

Lotyšsko má rovněž komplexní rámec pro ochranu novinářů. V posledních letech nedošlo k žádným fyzickým útokům na novináře. Jak je však uvedeno ve zprávě nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2020 a jak uvedli Reportéři bez hranic, novináři stále častěji čelí urážkám a dalším verbálním útokům, zejména v online prostředí. Podle Reportérů bez hranic politici nebo společnosti zabývající se politickou komunikací často útočí na novináře a žalují je, zejména v době kolem voleb 49 . V letech 2019 a 2020 Platforma Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů nezveřejnila žádná upozornění týkající se Lotyšska.

IV.Další institucionální otázky týkající se systému brzd a protivah

Lotyšsko má jednokomorový parlamentní systém vládnutí, v němž může Ústavní soud provádět ústavní přezkum ex post, v konkrétních případech i na základě ústavní stížnosti. Návrhy zákonů mohou parlamentu předkládat prezident, vláda, parlamentní výbory, nejméně pět poslanců parlamentu nebo jedna desetina voličů. Kromě systému soudnictví hrají v systému brzd a protivah úlohu také úřad veřejného ochránce práv a občanská společnost.

Kabinet ministrů zajišťuje, aby legislativní proces ve vládě byl transparentní. Fungování a působení kabinetu ministrů (kabinetu) je regulováno zákonem o struktuře kabinetu, který mimo jiné stanoví obecné pravidlo, že zasedání kabinetu jsou otevřená. Program jednání každého nadcházejícího zasedání kabinetu je zveřejněn na internetových stránkách kabinetu a je doprovázen veřejně dostupnými návrhy právních aktů. Zápis ze zasedání je rovněž veřejně dostupný. Zástupci médií a nevládních organizací se mohou účastnit otevřených setkání a každý je může sledovat v živém vysílání. Předseda vlády však má právo se od obecného pravidla odchýlit a oznámit, že konkrétní zasedání nebo jeho část bude pro veřejnost uzavřeno, resp. bude se konat za zavřenými dveřmi. U všech návrhů právních aktů, včetně prováděcích předpisů předložených kabinetu, je požadováno hodnocení dopadů regulace a konzultace se zúčastněnými stranami je strukturována a probíhá systematicky 50 . S cílem modernizovat rozhodovací proces, a zároveň zajistit dostupnou účast veřejnosti a účinnější a rychlejší proces tvorby a harmonizace legislativních aktů byl spuštěn jednotný portál lotyšské vlády pro tvorbu a harmonizaci legislativních aktů, který umožňuje komukoli sledovat celý životní cyklus určitého legislativního aktu. Došlo k lepšímu začlenění občanské společnosti do tvorby politiky. Za účelem posílení účasti občanů se vypracovává nový akční plán pro Partnerství pro otevřené vládnutí na období 2022–2025. Monitoring organizace CIVICUS snížil v roce 2018 hodnocení občanského prostoru v Lotyšsku na „zúžený“, ale na začátku roku 2019 toto hodnocení zlepšil 51 . Ministerstvo kultury pracuje na nových Pokynech pro soudržnou a aktivní občanskou společnost na období 2021–2027 a vede konzultace se zúčastněnými stranami ve veřejných diskuzích ve všech lotyšských regionech 52 .

Ústava svěřuje parlamentu pravomoc určit, zda je zákon „naléhavý“. Takové rozhodnutí však vyžaduje dvoutřetinovou většinu hlasů. Pokud parlament rozhodne, že zákon je „naléhavý“, nesmí lotyšský prezident požadovat jeho přehodnocení, zákon nesmí být předložen k národnímu referendu a přijatý zákon musí být vyhlášen nejpozději třetí den poté, co jej prezident obdržel 53  

Ústavní přezkum provádí Ústavní soud. Ústavní soud má pravomoc přezkoumávat soulad zákonů, mezinárodních dohod uzavřených Lotyšskem, jakož i dalších právních předpisů s ústavou. Pokud se některá osoba domnívá, že daný zákon, mezinárodní dohoda nebo jiný právní předpis porušuje základní práva stanovená v ústavě, má právo podat k Ústavnímu soudu podnět nebo „ústavní stížnost“. Ústavní soud zahájí řízení za předpokladu, že daný podnět splňuje obecné a zvláštní požadavky stanovené zákonem.

V souvislosti s pandemií COVID-19 Lotyšsko vyhlásilo nouzový stav. Dne 12. března 2020 lotyšská vláda přijala vyhlášení nouzového stavu 54 . Vyhlášení obsahovalo opatření k řešení pandemie COVID-19 a bylo několikrát změněno. Parlament, který během nouzového stavu pokračoval ve své činnosti na dálku prostřednictvím platformy e-Saeima, vládní opatření schválil na mimořádném zasedání. Dne 16. března 2020 informoval Radu Evropy v souladu s ustanovením o odchylce obsaženým v článku 15 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv (dále jen „úmluva“), že omezení přijatá v důsledku nouzového stavu by mohla překročit meze stanovené úmluvou v zájmu zajištění legitimního cíle „veřejného zdraví“. Veřejný ochránce práv poskytl veřejnosti a politikům vysvětlení, že omezení povolená ustanovením o odchylce obsaženým v článku 15 úmluvy je třeba vykládat restriktivně, což odchylku od povinností umožňuje pouze v rozsahu, v němž to nevyhnutelně vyžaduje mimořádná povaha situace. Podle veřejného ochránce práv to znamená, že lotyšská vláda nesmí vyhlášený stav nouze použít k nepřiměřenému omezování práv obyvatel v oblastech a způsoby, které nejsou nezbytně nutné k zajištění veřejného zdraví a ke kontrole pandemie COVID-19. Stav nouze byl ukončen dne 10. června 2020 (odchylka podle článku 15 úmluvy byla zrušena téhož dne).

Úřad veřejného ochránce práv, který je také orgánem pro rovné zacházení, je pověřen ochranou práv obyvatel. Veřejný ochránce práv je úředník zvolený parlamentem, který zajišťuje dodržování lidských práv v Lotyšsku a dodržování zásady řádné správy věcí veřejných ze strany státní správy a místních samospráv. Veřejný ochránce práv je při výkonu své činnosti nezávislý, řídí se výhradně zákonem a nikdo nemá právo výkon jeho funkcí a úkolů ovlivňovat. Úřad veřejného ochránce práv získal v březnu 2015 od akreditačního orgánu OSN akreditaci se statusem A. Během svého hodnocení orgán OSN úřad veřejného ochránce práv vyzval, aby usiloval o další záruky k zajištění funkčního období členů rozhodovacího orgánu, ochrany veřejného ochránce práv před nepřiměřenými zásahy parlamentu a dostatečného financování pro výkon jeho rostoucích pravomocí.

Příloha I: Seznam zdrojů v abecedním pořadí*

* Seznam příspěvků obdržených v rámci konzultace ke zprávě o právním státu pro rok 2020 je k dispozici na (internetové stránky Komise).

Centrum pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků (2019), Dekriminalizace pomluvy, https://cmpf.eui.eu/wp-content/uploads/2019/01/decriminalisation-of-defamation_Infographic.pdf .

Centrum pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků (2020), zpráva nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2020, https://cmpf.eui.eu/media-pluralism-monitor/mpm-2020 .

CIVICUS, monitorování občanského prostoru: Lotyšsko, https://monitor.civicus.org/country/latvia .

Pracovní dokument útvarů Komise, Zpráva o Lotyšsku pro rok 2020 doprovázející sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropské centrální bance a Euroskupině „Evropský semestr 2020: Posouzení pokroku ve strukturálních reformách a v předcházení a nápravě makroekonomické nerovnováhy a výsledky hloubkových přezkumů strukturálních reforem podle nařízení (EU) č. 1176/2011“, SWD(2020) 513 final.

Rada pro justici Lotyšska (2019), Rada pro justici nepodporuje zřízení specializovaného hospodářského soudu v Lotyšsku, http://at.gov.lv/en/jaunumi/par-tieslietu-padomi/the-council-for-the-judiciary-does-not-support-the-establishment-of-a-specialized-economic-court-in-latvia-9632?year=2019& .

Rada pro justici Lotyšska (2019), Rada pro justici opakovaně odmítá zřízení hospodářského soudu,  http://at.gov.lv/en/jaunumi/par-tieslietu-padomi/the-council-for-the-judiciary-repeatedly-rejects-the-establishment-of-the-economic-court-9848?year=2019 .

Rada pro justici Lotyšska (2020), Soudcům byla odebrána správní imunita, http://at.gov.lv/en/jaunumi/par-tieslietu-padomi/the-administrative-immunity-of-judges-is-waived-10088?year=2020&month=6& .

Rada pro justici Lotyšska (2020), Rada pro soudnictví vyhodnotí kandidáty na funkci nejvyššího státního zástupce, http://at.gov.lv/en/jaunumi/par-tieslietu-padomi/the-judicial-council-will-evaluate-the-candidates-for-the-position-of-prosecutor-general-10077?year=2020& .

Rada pro justici Lotyšska (2020), Nový postup výběru soudců byl schválen,  http://at.gov.lv/en/jaunumi/par-tieslietu-padomi/the-new-procedure-for-selection-of-judges-is-approved-10018?year=2020& .

Rada pro justici Lotyšska (2020), Za výběr kandidátů na pozici nejvyššího státního zástupce bude nadále odpovědná Rada pro soudnictví, http://at.gov.lv/en/jaunumi/par-tieslietu-padomi/the-selection-of-candidates-for-the-position-of-the-prosecutor-general-will-henceforth-be-the-responsibility-of-the-judicial-council-10023?year=2020& .

Rada Evropy: Výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní peněz a financování terorismu – MONEYVAL (2018), Opatření proti praní peněz a financování terorismu: Lotyšsko, zpráva o pátém kole vzájemných hodnocení.

Rada Evropy: Výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní peněz a financování terorismu – MONEYVAL (2019), Opatření proti praní peněz a financování terorismu: Lotyšsko, první vylepšená následná zpráva.

Rada Evropy: Výbor ministrů (2010), doporučení CM/Rec(2010)12 Výboru ministrů členským státům o soudcích: nezávislost, účinnost a odpovědnost.

Rada Evropy: Výbor ministrů (2016), doporučení CM/Rec(2016)4 Výboru ministrů členským státům o ochraně žurnalistiky a bezpečnosti novinářů a dalších mediálních aktérů.

Rada Evropské unie, rozhodnutí (SZBP) 2020/399 ze dne 13. března 2020, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, Úř. věst. L 78, 13.3.2020, s. 44–85, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/?uri=CELEX:32020D0399 .

Rada Evropské unie, prováděcí rozhodnutí 2010/151/SZBP ze dne 21. března 2014.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 19. listopadu 2019, A.K., C‑585/18, C‑624/18 a C‑625/18, ECLI:EU:C:2019:982.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 9. července 2020, Land Hessen, C-272/19, ECLI:EU:C:2020:535.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu, PE/33/2018/REV/1, Úř. věst. L 303.

Generální ředitelství pro komunikaci (2019), bleskový průzkum Eurobarometr 482: Podniky a korupce.

Generální ředitelství pro komunikaci (2020), zvláštní průzkum Eurobarometr 502: Korupce.

Evropská komise (2019, 2020), Srovnávací přehled EU o soudnictví.

Evropská síť rad pro justici (2020), příspěvek Evropské sítě rad pro justici ke zprávě o právním státu pro rok 2020.

Evropská síť rad pro justici (ENCJ) (2019): Nezávislost a odpovědnost soudnictví – průzkum Evropské sítě rad pro justici o nezávislosti soudců, 2019, https://pgwrk-websitemedia.s3.eu-west-1.amazonaws.com/production/pwk-web-encj2017-p/Reports/Data%20ENCJ%202019%20Survey%20on%20the%20Independence%20of%20judges.pdf .

GRECO (2012), čtvrté kolo hodnocení – hodnoticí zpráva o Lotyšsku zaměřená na předcházení korupci ve vztahu k poslancům parlamentu, soudcům a státním zástupcům.

GRECO (2015), čtvrté kolo hodnocení – zpráva o plnění doporučení v Lotyšsku zaměřená na předcházení korupci ve vztahu k poslancům parlamentu, soudcům a státním zástupcům.

GRECO (2016), čtvrté kolo hodnocení – průběžná zpráva o plnění doporučení v Lotyšsku zaměřená na předcházení korupci ve vztahu k poslancům parlamentu, soudcům a státním zástupcům.

GRECO (2017), čtvrté kolo hodnocení – druhá průběžná zpráva o plnění doporučení v Lotyšsku zaměřená na předcházení korupci ve vztahu k poslancům parlamentu, soudcům a státním zástupcům.

GRECO (2018), páté kolo hodnocení – hodnoticí zpráva o Lotyšsku zaměřená na předcházení korupci a podporu bezúhonnosti v ústředních vládních institucích (vrcholné výkonné funkce) a donucovacích orgánech.

GRECO (2019), čtvrté kolo hodnocení – druhá zpráva o plnění doporučení v Lotyšsku zaměřená na předcházení korupci ve vztahu k poslancům parlamentu, soudcům a státním zástupcům.

OECD (2018), Regulační politika, Lotyšsko, https://www.oecd.org/gov/regulatory-policy/latvia-country-note-regulatory-policy-2018.pdf .

OECD (2019), Zpráva o 3. fázi provádění Úmluvy OECD o boji proti podplácení: Lotyšsko.

Reportéři bez hranic, Lotyšsko, https://rsf.org/en/latvia .

Transparency International (2020), Index vnímání korupce 2019.

Virtuální návštěva Lotyšska v souvislosti se zprávou o právním státu pro rok 2020.

Příloha II: Návštěva Lotyšska

Útvary Komise uspořádaly v červnu a červenci 2020 virtuální jednání s těmito účastníky:

·Úřad pro předcházení korupci a boj proti korupci

·Rada pro justici

·Delna – Transparency International Lotyšsko

·Rada pro vnitřní bezpečnost Státní daňové správy

·Lotyšská asociace novinářů

·Ministerstvo kultury

·Ministerstvo zahraničních věcí

·Ministerstvo spravedlnosti

·Národní rada pro elektronické hromadné sdělovací prostředky

·Státní zastupitelství

* Komise se na řadě horizontálních jednání setkala rovněž s těmito organizacemi:

·Amnesty International

·Unie pro občanské svobody v Evropě (Civil Liberties Union for Europe)

·Civil Society Europe

·Konference evropských církví (Conference of European Churches)

·EuroCommerce

·Evropské středisko pro právní záležitosti neziskového sektoru (European Center for Not-for-Profit Law)

·Evropské středisko pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků (European Centre for Press and Media Freedom)

·Evropské občanské fórum (European Civic Forum)

·Free Press Unlimited

·Front Line Defenders

·evropská pobočka Mezinárodní asociace leseb a gayů (ILGA-Europe)

·Mezinárodní výbor právníků (International Commission of Jurists)

·Mezinárodní federace pro lidská práva (International Federation for Human Rights)

·Mezinárodní tiskový institut (International Press Institute)

·Platforma pro celoživotní učení (Lifelong learning Platform)

·Právní iniciativa nadace Open Society / Institut evropské politiky nadace Open Society (Open Society Justice Initiative / Open Society European Policy Institute)

·Reportéři bez hranic (Reporters without Borders)

·Transparency International EU

(1)      Tato reforma se řídí doporučením vii Skupiny států proti korupci (GRECO): „[posílit] rozhodující vliv příslušných samoregulačních soudních orgánů (např. Rady pro soudnictví a Výboru pro kvalifikaci soudců) na jmenování, opětovné jmenování a kariérní postup v soudnictví; a ii) znovu zvážit rozsah pravomocí parlamentu v této oblasti, zejména tím, že jej omezí na potvrzování jmenovaných kandidátů na soudce podle doporučení příslušných soudních orgánů, s cílem lépe eliminovat rizika politického vlivu.“ Viz čtvrté kolo hodnocení skupiny GRECO týkající se předcházení korupci ve vztahu k poslancům parlamentu, soudcům a státním zástupcům – hodnoticí zpráva a zprávy o plnění doporučení.

(2)      Postup se začal používat v červnu 2020, kdy vstoupily v platnost změny zákona o soudní moci.

(3)      1) vyhodnocování žádostí podle podmínek stanovených v zákoně o soudní moci, 2) vyhodnocení odpovědí na otázky se zaměřením na odůvodněnou motivaci žadatele, 3) test odborných znalostí, 4) písemné řešení právního problému (casus) a ústní obhajoba tohoto řešení, 5) kompetenční pohovor, posouzení osobní a sociální způsobilosti žadatele. Rada pro justici Lotyšska (2020), Nový postup výběru soudců byl schválen.

(4)      Soudní orgán složený z devíti soudců, po třech ze soudu každého stupně, volených na čtyři roky na konferenci soudců.

(5)      Doporučení CM/Rec(2010)12 Výboru ministrů Rady Evropy, bod 47. Pokud jde o proces jmenování soudců z hlediska nezávislosti a nestrannosti soudců, viz rovněž spojené věci C‑585/18, C‑624/18 a C‑625/18, A.K., body 124–125 a 133–134; věc Land Hessen, C-272/19, body 54–60.

(6)      Rozhodnutí ministra spravedlnosti, včetně rozhodnutí týkajících se návrhu na jmenování parlamentem, mohou být napadena u správního soudu. Je třeba poznamenat, že v praxi se vyskytlo jen velmi málo případů, kdy kandidát na soudce nebyl jmenován. Srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2018, s. 46.

(7)      Soudní orgán složený z jedenácti soudců ze soudů všech tří stupňů, volených na čtyři roky na konferenci soudců. Je třeba poznamenat, že Lotyšsko patří mezi několik členských států, v nichž soudce odvolává parlament. Viz obrázek 64, Srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2018.

(8)      Pokud soudce opakovaně obdržel nepříznivý posudek v rámci hodnocení odborné práce.

(9)      Byl-li soudce odsouzen a rozsudek soudu nabyl právní moci, je soudce rovněž na návrh ministra spravedlnosti parlamentem odvolán z funkce.

(10)      V minulosti měl právo navrhnout nejvyššího státního zástupce předseda Nejvyššího soudu.

(11)      Rada pro justici Lotyšska (2020), Za výběr kandidátů na pozici nejvyššího státního zástupce bude nadále odpovědná Rada pro soudnictví.

(12)      Rada pro justici Lotyšska (2020), Rada pro soudnictví vyhodnotí kandidáty na funkci nejvyššího státního zástupce.

(13)      Obr. 47, Srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020. Je třeba poznamenat, že průzkum provedený mezi soudci v roce 2019 ukázal, že více než 40 % z nich se setkalo s nedostatečným oceněním jejich nezávislosti ze strany vlády a sdělovacích prostředků. Evropská síť rad pro justici, Nezávislost a odpovědnost soudnictví – ENCJ (2020), Průzkum nezávislosti soudců, 2019, obr. 43 a 45. Průzkum se týkal 21 členských států EU. Míra vnímané nezávislosti soudnictví je rozdělena takto: velmi nízká (méně než 30 % respondentů vnímá nezávislost soudnictví jako poměrně dobrou a velmi dobrou); nízká (30–39 %), průměrná (40–59 %), vysoká (mezi 60–75 %), velmi vysoká (více než 75 %).

(14)      Čtvrté kolo hodnocení skupiny GRECO týkající se předcházení korupci ve vztahu k poslancům parlamentu, soudcům a státním zástupcům – hodnoticí zpráva a zprávy o plnění doporučení, doporučení x.
Změny vstoupily v platnost v červenci 2020.

(15)    Rada pro justici Lotyšska (2020), Soudcům byla odebrána správní imunita.

(16)    Ke srovnání zdrojů ad pro justici viz příspěvek Evropské sítě rad pro justici ke zprávě o právním státu pro rok 2020, s. 9.

(17)    K podrobnostem o těchto nových pravomocích viz výše oddíl o nezávislosti.

(18)      K dalším informacím viz níže v oddíle o účinnosti.

(19)      Záměrem je nový soud zřídit v roce 2021.

(20)      Rada pro justici Lotyšska (2019), Rada pro justici nepodporuje zřízení specializovaného hospodářského soudu v Lotyšsku.    Rada pro justici Lotyšska (2019), Rada pro soudnictví opakovaně odmítá zřízení hospodářského soudu.
Je třeba poznamenat, že v parlamentu probíhají diskuze o změnách trestního práva procesního s cílem zvýšit efektivitu trestních řízení, mimo jiné větší mírou zapojení obhájců a zavedením možnosti připustit nesporné skutečnosti z přípravného řízení jako důkazy, v důsledku čehož by se soudní jednání zaměřilo na hlavní sporné skutečnosti.

(21)      Pokud jde o situaci týkající se konkrétního spotřebitelského případu, srov. obrázek 26 ve Srovnávacím přehledu EU o soudnictví za rok 2018 s pozdějšími údaji na obrázku 21 Srovnávacího přehledu EU o soudnictví za rok 2019 a obrázek 23 ve Srovnávacím přehledu EU o soudnictví za rok 2020.Je třeba poznamenat, že Lotyšsko obdrželo na zvýšení kvality svého soudního systému podporu z programu Evropské komise na podporu strukturálních reforem. Od roku 2019 je Lotyšsku poskytována podpora na posílení přístupu ke spravedlnosti a na zkvalitnění vnitřních postupů soudních správ. Projekt má tři složky: 1) lepší využívání mediace; 2) lepší provádění státem zajišťované právní pomoci a 3) větší kvalita řízení soudů.

(22)      Obr. 40, 27, 28 a 29, Srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020.

(23)      Obr. 4–15, Srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020.

(24)      Je třeba rovněž poznamenat, že několik po sobě jdoucích reforem struktury soudnictví, které snížily počet soudů prvního stupně z 35 na 26 a (od března 2018) na 10 okresních soudů, pomohlo vyvážit pracovní zátěž soudců různých soudů, a to zejména ve městech ve srovnání s venkovem, a přispělo ke zvýšení účinnosti.

(25)      Obr. 21, Srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020.

(26)      Transparency International (2020), Index vnímání korupce 2019.

(27)    Zvláštní průzkum Eurobarometr 502 (2020).

(28)      Bleskový průzkum Eurobarometr 482 (2019).

(29)    Grozījumi Krimināllikumā (změny trestního práva), 6. června 2019.

(30)     V roce 2020 byly v úřadu KNAB vytvořeny dvě další stálé pracovní pozice, čímž se celkový počet zaměstnanců zvýšil na 152.

(31)      Pracovní skupina OECD zabývající se problematikou podplácení doporučuje Lotyšsku podniknout další kroky k výraznému zvýšení počtu odsouzených pachatelů trestného činu praní peněz a zároveň zdůrazňuje nutnost posuzovat možné zapojení finančních institucí a jejich úředníků do systémů praní peněz. OECD, Zpráva o 3. fázi provádění Úmluvy OECD o boji proti podplácení: Lotyšsko.

(32)      Státní pohraniční stráž vyšetřuje korupci vlastních úředníků sama.

(33)      Evropská komise, Zpráva o Lotyšsku pro rok 2020, 26.2.2020, SWD(2020) 513 final.

(34)      Páté kolo hodnocení skupiny GRECO – hodnocení zaměřené na předcházení korupci a podporu bezúhonnosti v ústředních vládních institucích (vrcholné výkonné funkce) a donucovacích orgánech, s. 27.

(35)    Zákon o oznamovatelích vstoupil v platnost v květnu 2019. 

(36)      Ty zahrnují anonymní a podepsaná písemná podání poštou nebo e-mailem, anonymní a identifikované telefonní hovory (přes horkou linku a linku úřadu), osobní setkání s vyšetřovateli a mobilní aplikaci.

(37)      Dne 13. prosince 2018 parlament schválil v prvním čtení další změny téhož zákona. Pokud by byl tento zákon přijat, mimo jiné by umožňoval vedoucím pracovníkům veřejných institucí povolit určitým kategoriím veřejných činitelů těchto institucí kombinovat výkon veřejné funkce s externí činností, aniž by tito činitelé museli případ od případu žádat o povolení, a zavázat určité kategorie veřejných činitelů k předkládání přiznání a prohlášení pouze v případě, že takovou povinnost vedoucí pracovník dané instituce stanoví.

(38)      V letech 2019 až 2020 Lotyšsko postoupilo o dvě místa ve světovém indexu svobody tisku organizace Reportéři bez hranic a nyní se v celosvětovém žebříčku nachází na 22. místě. Reportéři bez hranic, Lotyšsko.

(39)    § 57 zákona o elektronických hromadných sdělovacích prostředcích.

(40)      Zpráva nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2020.

(41)      Podle zprávy nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2020 jsou členové parlamentně zvoleného orgánu pro sdělovací prostředky od roku 2017 zapojeni do řady profesionálních skandálů, což vedlo k tomu, že tomuto lotyšskému orgánu vyjádřili nedůvěru zástupci organizací PSM a Lotyšské asociace novinářů.

(42)      Je třeba připomenout, že revidovaná směrnice o audiovizuálních mediálních službách (AVMSD) stanoví řadu konkrétních záruk nezávislosti a efektivity vnitrostátních regulačních orgánů pro sdělovací prostředky.

(43)      Návrh zákona, kterým se mění zákon o elektronických hromadných sdělovacích prostředcích za účelem provedení směrnice o audiovizuálních mediálních službách ve vnitrostátním právu, byl přijat vládou dne 21. dubna 2020 a je projednáván v parlamentu.

(44)      Zákon o tisku a jiných hromadných sdělovacích prostředcích.

(45)      Zpráva nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2020.

(46)      Prováděcí rozhodnutí Rady Evropské unie 2010/151/SZBP ze dne 21. března 2014 a rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/399 ze dne 13. března 2020, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

(47)      Je třeba poznamenat, že v souladu s doporučením Výboru ministrů Rady Evropy „by členské státy měly zavést komplexní legislativní rámec, který umožní novinářům a dalším mediálním aktérům účinně a bez obav přispívat k veřejné diskusi“. Viz bod 1 doporučení 2016/4.

(48)      Centrum pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků, Dekriminalizaci pomluvy.

(49)      Reportéři bez hranic, profil země: Lotyšsko.

(50)      Viz OECD, Regulační politika, Lotyšsko, 2018.

(51)      Hodnocení v rámci CIVICUS Monitor jsou prováděna na stupnici o pěti kategoriích vymezených jako: otevřený, zúžený, blokovaný, potlačený a uzavřený.

(52)      Např. https://www.mk.gov.lv/lv/content/nevalstisko-organizaciju-un-ministru-kabineta-sadarbibas-memoranda-istenosanas-padomes-202-4.

(53)      Je třeba poznamenat, že za mimořádné situace v důsledku pandemie COVID-19 vláda vydala nařízení o vyhlášení nouzového stavu, které bylo několikrát změněno a jehož poslední verze byla zveřejněna online: https://likumi.lv/ta/id/313191-par-arkartejas-situacijas-izsludinasanu.

(54)      Vyhlášení je k dispozici na adrese https://likumi.lv/ta/id/313191-par-arkartejas-situacijas-izsludinasanu.