EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 10.12.2020

COM(2020) 798 final

2020/0353(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o bateriích a odpadních bateriích, o zrušení směrnice 2006/66/ES a o změně nařízení (EU) 2019/1020

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2020) 420 final} - {SWD(2020) 334 final} - {SWD(2020) 335 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Vývoj a výroba baterií jsou pro Evropu strategickými imperativy v souvislosti s přechodem na čistou energii. Jedná se také o klíčovou složku automobilového odvětví Evropy. Doprava je odpovědná zhruba za čtvrtinu emisí skleníkových plynů v EU a je hlavní příčinou znečištění ovzduší ve městech.

Širší využívání elektrických vozidel sníží emise skleníkových plynů a škodlivé emise ze silniční dopravy. Předpokládá se, že v letech 2020 až 2030 dojde v EU k intenzivnímu nárůstu elektrifikace osobních a dodávkových automobilů, autobusů a v menší míře i nákladních automobilů. To se řídí především právními předpisy EU, které stanoví emisní normy CO2 pro výrobce vozidel, ale také právními předpisy EU, které stanoví minimální cíle členských států pro zadávání veřejných zakázek na čistá vozidla 1 . Následovat bude elektrifikace některých rezidenčních služeb, jako je skladování energie nebo vytápění.

Podle odhadů Světového ekonomického fóra je zapotřebí zvýšit celosvětovou výrobu baterií na devatenáctinásobek, aby se urychlil přechod na nízkouhlíkové hospodářství 2 .

Cílem této iniciativy je modernizovat předpisový rámec EU pro baterie. Tvoří nedílnou část Zelené dohody pro Evropu 3 , nové růstové strategie EU, jejímž cílem je přeměnit Unii na moderní, konkurenceschopnou ekonomiku účinně využívající zdroje, kde: i) do roku 2050 nebudou žádné čisté emise skleníkových plynů; ii) hospodářský růst bude oddělen od využívání zdrojů; iii) nebude nikdo opomenut. Staví na závazcích a zprávách přijatých Evropskou komisí, včetně strategického akčního plánu pro baterie 4 , nového akčního plánu pro oběhové hospodářství 5 , nové průmyslové strategie pro Evropu 6  a na strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu 7 , jejímž cílem je dosáhnout do roku 2050 snížení skleníkových plynů z dopravy o 90 %.

Spolu s úsilím Komise vyzvaly Rada i Parlament k přijetí opatření na podporu přechodu na elektromobilitu, skladování energie s neutrálním obsahem uhlíku a udržitelného hodnotového řetězce baterií. Rovněž Evropská banka oznámila, že předpokládá zvýšit svou podporu projektů souvisejících s bateriemi na více než 1 miliardu EUR v rámci financování v roce 2020 8 .

Tato iniciativa řeší tři skupiny navzájem vysoce propojených problémů v souvislosti s bateriemi.

·První skupina se týká nedostatečných rámcových podmínek, které by motivovaly k investicím do výrobní kapacity pro udržitelné baterie. Tyto problémy jsou spojeny s neefektivním fungováním jednotného trhu a s chybějícími dostatečně rovnými podmínkami 9 v důsledku odchylných právních rámců na vnitřním trhu. Mezi základní příčiny toho patří nerovnoměrné provádění směrnice o bateriích a nedostatek spolehlivých a srovnatelných informací v celé EU.

·Druhá skupina problémů se týká neoptimálního fungování recyklačních trhů a nedostatečně uzavřených materiálových cyklů, což omezuje možnosti EU zmírňovat rizika ohrožující dodávky surovin. Ve stávajícím regulačním rámci existuje řada nedostatků. K těmto nedostatkům patří nedostatek jasných a dostatečně harmonizovaných pravidel a ustanovení ve směrnici o bateriích, která neberou v úvahu nejnovější vývoj technologií a trhu. Snižují ziskovost recyklačních činností a brzdí investice do nových technologií a další kapacity pro recyklaci baterií budoucnosti.

·Třetí skupina problémů se týká sociálních a environmentálních rizik, která v současné době nejsou zohledněna v právních předpisech EU v oblasti životního prostředí. Mezi tyto problémy patří: i) nedostatečná transparentnost v oblasti získávání surovin; ii) nebezpečné látky a iii) nevyužité možnosti kompenzace dopadů životního cyklu baterií na životní prostředí.

Základní příčinou těchto problémů jsou selhání trhu a selhání v oblasti informací. Obě tato selhání souvisejí s fungováním jednotného trhu. Kromě toho je zhoršuje třetí hybná síla, složitost hodnotových řetězců baterií.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

V souladu se zásadou „jedno opatření zavést / jedno zrušit 10 “ by navrhované nařízení mělo nahradit stávající směrnici o bateriích.

•Soulad s ostatními politikami EU

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Návrh je založen na článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouvy o fungování EU), který se musí používat pro opatření, jejichž cílem je vytvořit jednotný trh nebo zajistit fungování vnitřního trhu. To je změna oproti stávajícímu právnímu základu, neboť směrnice o bateriích 2006/66/ES byla založena na článku 175 Smlouvy o ES (nyní článek 191 Smlouvy o fungování EU) a na článku 95 Smlouvy o ES (nyní článek 114 Smlouvy o fungování EU) pro právní úpravy vztahující se k výrobkům.

Návrh řeší řadu klíčových problémů, které souvisejí s jednotným trhem. Jedná se mimo jiné o: i) nerovné podmínky, pokud jde o baterie uváděné na trh, protože platná pravidla podléhají výkladu; ii) překážky bránící řádnému fungování recyklačních trhů; iii) nerovnoměrné provádění směrnice o bateriích; iv) naléhavou potřebu rozsáhlých investic s cílem reagovat na měnící se trh; v) potřebu úspor z rozsahu a vi) potřebu stabilního a plně harmonizovaného regulačního rámce.

Zároveň existuje také řada problémů v oblasti životního prostředí, které souvisejí s výrobou a používáním baterií a nakládáním s bateriemi po skončení jejich životnosti. Environmentální problémy, které nejsou přímo pokryty acquis EU v oblasti životního prostředí, a tedy vyžadují regulační zásah, lze všechny spojit s fungováním jednotného trhu. Jedním takovým příkladem jsou nepříznivé environmentální dopady nebezpečných látek obsažených v bateriích, pokud nejsou řádně odstraněny – problém, který lze řešit řádným sběrem a recyklací přenosných baterií. Jednou z příčin tak nízké úrovně sběru přenosných baterií je to, že nastavení sběrných systémů je spojeno s určitými náklady a že na jednotném trhu není odpovídajícím a harmonizovaným způsobem uplatňována zásada „znečišťovatel platí“. Nedostatečná úroveň sběru je problematická také z hlediska ziskovosti podniků. Recyklační technologie jsou totiž kapitálově náročné, a vyžadují tak značné úspory z rozsahu, které v některých případech přesahují vnitrostátní trhy v EU. Jiným problémem je, že se nedaří snížit celkový dopad baterií na životní prostředí zvyšováním oběhovosti v hodnotovém řetězci baterií. I zde je opět hlavní příčinou problému selhání trhu. Nejsou sladěny pobídky (a informace) mezi jednotlivými aktéry v celém hodnotovém řetězci. A na trhu baterií elektrických vozidel pro druhé využití neexistuje právní jistota, pokud jde o status použitých baterií, a také odpovídající informace, které by umožňovaly předvídat chování baterií.

Cílem návrhu proto je zajistit provádění společných pravidel pro hospodářské aktéry na jednotném trhu a zamezit narušování hospodářské soutěže. Opatření povedou k další harmonizaci: i) požadavků na výrobky, pokud jde o baterie uváděné na trh Unie a ii) úrovně služeb v oblasti nakládání s odpady, jež poskytují hospodářské subjekty. Návrh rovněž stanoví požadavky na zajištění dobře fungujícího trhu s druhotnými surovinami a zároveň na prevenci a snižování environmentálních dopadů výroby a používání baterií (jakož i jejich zpracování – včetně recyklace – po ukončení životnosti baterie). To podpoří oběhové odvětví baterií v Evropě a zabrání roztříštěnosti v důsledku možných rozdílných přístupů jednotlivých členských států.

Výroba a používání baterií, příslušný hodnotový řetězec a nakládání s bateriemi s ukončenou životností jsou průřezové problémy, které ovlivňují mnoho oblastí politiky. Kromě cílů v oblasti vnitřního trhu proto návrh přispěje také k dosažení cílů týkajících se životního prostředí, dopravy, klimatických opatření, energetiky a mezinárodního obchodu. Analýza dopadů navrhovaných opatření prokazuje, že cíle v oblasti vnitřního trhu ve většině případů dominují a že přínos pro životní prostředí má doplňkový charakter. Je proto vhodné použít jako jediný právní základ článek 114 Smlouvy o fungování EU.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Existuje jasná přidaná hodnota stanovení společných požadavků na úrovni EU, které zohledňují celý životní cyklus baterií. Je nezbytné zajistit, aby výrobci, dovozci a šířeji hospodářské subjekty podléhali harmonizovaným požadavkům, které musí být splněny při i) uvádění baterie na trh Unie a ii) poskytování informací zákazníkům na celém jednotném trhu. Také subjekty provádějící recyklaci musí být s to vyrovnat se s jednotnými požadavky, které platí stejně pro všechny podniky zabývající se recyklací v EU. Bez zásahu na úrovni EU, který stanoví harmonizovaná pravidla, by zásah na úrovni členských států vedl k rozdílům v požadavcích na hospodářské subjekty.

Rozvoj udržitelného hodnotového řetězce v oblasti baterií je kapitálové náročný a vyžaduje úspory z rozsahu, které přesahují to, co mohou poskytnout úspory v rámci členských států. K dosažení toho je nutný harmonizovaný a dobře fungující jednotný trh pro všechny členské státy, kde všechny hospodářské subjekty v hodnotovém řetězci baterií podléhají stejným pravidlům.

Společná pravidla jsou navíc potřebná pro přechod na oběhové hospodářství, jež bude přispívat k podpoře inovativních a udržitelných evropských obchodních modelů, výrobků a materiálů. Tyto cíle nemohou stanovit členské státy působící izolovaně: rozsah požadovaného opatření znamená, že se ho lépe dosáhne na úrovni Unie. Jednotné opatření Unie je proto oprávněné a nezbytné.

•Proporcionalita

Navrhovaná opatření nepřekračují rámec toho, co je nezbytné k zajištění právní jistoty potřebné pro motivování k rozsáhlým investicím do oběhového hospodářství při současném zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí.

Celkově řečeno je navrhovanou možností politiky postupná změna v porovnání se stávajícím regulačním a institucionálním rámcem (tj. stávající směrnicí o bateriích). V raných fázích hodnotového řetězce, pro které v současné době neexistují žádné právní předpisy EU, navrhované změny zůstávají většinou na úrovni informačních a základních požadavků na baterie, jež mají být uvedeny na trh EU.

U některých navrhovaných možností politiky posouzení dopadů zjistilo, že přístup po etapách bude lépe splňovat zásadu proporcionality. Návrh proto obsahuje postupné zvyšování ambicí a požadavků v řadě oblastí. Je tomu tak například v případě ustanovení týkajících se požadavků výkonnosti a trvanlivosti nabíjitelných průmyslových baterií. Toto ustanovení jako první krok obsahuje informační povinnosti; nebude vyžadovat stanovení příslušných minimálních hodnot, dokud nebude k dispozici více informací.

•Volba nástroje

Z hodnocení směrnice o bateriích a analýzy, jež předcházela posouzení dopadů, vyplynulo, že harmonizace se lépe dosáhne prostřednictvím nařízení, na rozdíl od směrnice podle předchozího omezenějšího přístupu. Rozdílná vnitrostátní opatření v oblasti sběru odpadu a využití odpadů vedla k nesoudržnému regulačnímu rámci pro hospodářské subjekty a producenty. Tyto existující překážky v podobě rozdílných vnitrostátních regulačních rámců lze odstranit pouze prostřednictvím podrobnějších, harmonizovaných pravidel upravujících organizaci procesů sběru a využití a souvisejících povinností. Tato podrobná a harmonizovaná pravidla by měla obsahovat i požadavky, které se vztahují přímo na podniky.

Nařízení stanoví přímé požadavky pro všechny provozovatele, a zajistí tak potřebnou právní jistotu a možnost prosazování plně integrovaného trhu v EU. Nařízení také zajišťuje, aby povinnosti byly plněny ve stejné době a stejným způsobem ve všech 27 členských státech.

Tento nástroj stanoví také řadu pravomocí pro Komisi k vypracování prováděcích opatření. Tato prováděcí opatření umožní Komisi nařízení v případě nutnosti dále upřesnit a umožní operativněji stanovovat společná pravidla. Nařízení rovněž sníží nejistoty, pokud jde o harmonogramy v procesu provedení ve vnitrostátních právních předpisech, které jsou obvykle spojeny se směrnicí, v oblasti, kde čas a právní jistota jsou kriticky důležité vzhledem k předpokládanému růstu velikosti trhu a obecněji ke změnám dynamiky trhu.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

V dubnu 2019 zveřejnila Komise hodnocení směrnice o bateriích 19 v souladu s pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy a s přihlédnutím ke specifikacím uvedeným v článku 23 směrnice o bateriích. Hlavní zjištění hodnocení jsou shrnuta v příloze 6 posouzení dopadů a začleněna do analýzy (zejména oddíl týkající se definování problémů).

Tento návrh politiky obsahuje opatření, jež řeší oblasti zjištěné při hodnocení směrnice o bateriích, kde nedostatek harmonizace nebo nedostatečně podrobná ustanovení vedou k roztříštěným výsledkům na jednotném trhu. Tato ustanovení narušují rovné podmínky, neboť nezajišťují jasnost a nákladovou efektivnost (např. organizace odpovědných producentů). Návrh obsahuje i řadu opatření, která zajišťují, aby regulační prostředí bylo aktuální a vhodné pro daný účel – vyrovnat se s technologickými novinkami, jako jsou baterie pro elektrická vozidla, elektrokola a elektroskútry nebo možnost „druhotného využití“ průmyslových baterií.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

·V rámci přípravy regulatorní iniciativy týkající se požadavků na udržitelnost baterií zorganizovalo GŘ pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (GŘ GROW) první kolo konzultací v období od června do listopadu 2019. Sestávalo z veřejné konzultace, při které bylo obdrženo 180 příspěvků, a tří veřejných setkání se zúčastněnými stranami, která se zabývala zjištěními dvou studií proveditelnosti.

·Po přijetí politického rozhodnutí, že směrnici o bateriích nahradí jediný právní nástroj, do kterého budou začleněny i požadavky udržitelnosti nabíjitelných baterií, na nichž GŘ GROW pracovalo od poloviny roku 2018, bylo v období od února do května 2020 uspořádáno druhé kolo konzultačních činností. Toto druhé kolo zahrnovalo:

–cílené pohovory se zástupci hodnotového řetězce baterií, spotřebitelů a sdružení na ochranu životního prostředí,

–průzkum mezi podniky (výrobci, subjekty nakládajícími s odpady a subjekty provádějícími recyklaci),

–průzkum mezi zástupci výzkumných a inovativních projektů (financovaných z programů Horizont 2020 a LIFE),

–odvětvová setkání se zúčastněnými stranami,

–setkání se skupinou odborníků z členských států.

·Dne 28. května 2020 bylo zveřejněno počáteční posouzení dopadů k navrhovanému nařízení a lhůta pro poskytnutí zpětné vazby skončila 9. července 2020. Bylo obdrženo celkem 103 reakcí, které z velké části podpořily postoje zúčastněných stran vyjádřené v dřívějším průběhu tohoto procesu (například při cílených konzultacích se zúčastněnými stranami).

Celkově z konzultačních činností vyplynulo, že veřejnost všeobecně uznává, že je zapotřebí regulatorní iniciativa, která integrovaně zohlední celý hodnotový řetězec baterií. Zúčastněné strany, které se zúčastnily veřejných konzultací, obecně uznávaly, že změny v technologické, hospodářské a sociální oblasti opravňují k vytvoření nového regulačního rámce pro baterie. Zúčastněné strany se rovněž shodly v tom, že by měla existovat lepší harmonizace stávajících pravidel a rámec EU zahrnující celý životní cyklus baterií. Uvedly, že tento rámec by měl obsahovat společná a přísnější pravidla pro udržitelnost baterií, složek, odpadních baterií a recyklovaných materiálů s cílem stanovit jasná a společná pravidla, jež zaručí fungování jednotného trhu EU.

Hlavní potřeby vyjádřené zástupci průmyslu byly: i) stabilní regulační rámec, který zajistí investiční jistotu; ii) rovné podmínky, které umožní udržitelnou výrobu baterií, a iii) účinné fungování recyklačních trhů, aby se zvýšila dostupnost kvalitních druhotných surovin. Hlavní zájmy vyjádřené zástupci občanské společnosti se týkaly potřeby udržitelného získávání surovin a uplatňování zásad oběhového hospodářství ve vztahu k hodnotovému řetězci baterií.

•Shromáždění a využití odborných poznatků

S cílem podpořit analýzu různých možností zadala Komise externím odborníkům několik podpůrných zakázek, jež zahrnovaly:

·studii za účelem posouzení proveditelnosti opatření k řešení nedostatků ve stávajícím rámci EU pro baterie,

·studii zaměřenou na konkrétní témata (druhotné využití, omezení, systémy zálohování a zpětného odběru atd.),

·přípravnou studii o ekodesignu a označování nabíjitelných elektrochemických baterií s vnitřní akumulací energetickými štítky,

·návaznou studii proveditelnosti týkající se udržitelných baterií,

·posouzení dopadů pro ekodesign a označování nabíjitelných elektrochemických baterií s vnitřní akumulací energetickými štítky.

Tito odborníci ve všech fází studia úzce spolupracovali s Komisí.

Kromě těchto podpůrných studií byly zjišťovány další odborné znalosti studiem literatury a z odpovědí zúčastněných stran během konzultací.

•Posouzení dopadů

Tento návrh je založen na posouzení dopadů. Po vyřešení připomínek Výboru pro kontrolu regulace vydaných v jeho záporném stanovisku z 24. června 2020 obdrželo posouzení dopadů dne 18. září 2020 kladné stanovisko s výhradami. Ve svém konečném stanovisku výbor požádal o další podrobnosti týkající se zejména výchozí úrovně a složení možností politiky.

Posouzení dopadů zahrnuje třináct opatření k řešení problémů, která se týkají: i) nedostatečných rámcových podmínek, které by motivovaly k investicím do výrobní kapacity pro udržitelné baterie; ii) neoptimálního fungování recyklačních trhů a iii) sociálních a environmentálních rizik, která v současné době nejsou pokryta environmentálním acquis EU. Těchto třináct opatření vychází z: i) analýzy provedené v rámci hodnocení směrnice o bateriích; ii) veřejných konzultací k této iniciativě; iii) různých podpůrných studií a iv) politických závazků, jako je Zelená dohoda. Odrážejí skutečnost, že jsou zapotřebí odezvy v celém složitém hodnotovém řetězci.

V rámci každého ze třinácti širokých politických opatření bylo zvažováno několik dílčích opatření. Tato dílčí opatření jsou v mnoha případech vůči sobě alternativní (např. u opatření 3 mohou cíle v úrovni sběru přenosných baterií činit buď 65 %, nebo 75 %, nikoli však obě hodnoty). V jiných případech jsou dílčí opatření navržena tak, že mohou být kumulativní a/nebo se vzájemně doplňovat (např. u opatření 13 „pas“ baterie pro průmyslové baterie funguje vedle informačních povinností). Všechna tato dílčí opatření jsou analyzována s přiměřenou mírou podrobnosti v příloze 9 posouzení dopadů, přičemž jejich dopady jsou posuzovány v porovnání se scénářem zachování současného stavu.

K usnadnění analýzy jsou dílčí opatření seskupena do čtyř hlavních možností politiky, které jsou porovnávány se scénářem zachování současného stavu. Tyto čtyři možnosti jsou uvedeny níže.

·Možnost 1, zachování současného stavu, je možnost, která ponechává směrnici o bateriích, která se vztahuje hlavně na fázi skončení životnosti baterií, beze změn. Pro rané fáze hodnotového řetězce žádné právní předpisy EU v současné době neexistují, a tato oblast tak zůstane beze změn. Další podrobnosti týkající se této možnosti jsou uvedeny v oddíle 5 týkajícím se výchozí úrovně a v příloze 9.

·Možnost 2, se střední úrovní ambicí, je možnost, která vychází ze směrnice o bateriích, avšak úroveň ambicí postupně zesiluje a zvyšuje. Pro rané fáze hodnotového řetězce, pro které v současné době žádné právní předpisy EU neexistují, je navrhovanou změnou zavést informační a základní požadavky jako podmínka pro uvedení baterií na trh EU.

·Možnost 3, s vysokou úrovní ambicí, představuje přístup, který je poněkud radikálnější, avšak stále ještě v mezích technické proveditelnosti. Obsahuje například stanovení mezních a prahových hodnot, které je třeba splnit ve stanovené lhůtě.

·Možnost 4, s velmi vysokou úrovní ambicí, zahrnuje opatření, která by daleko přesahovala stávající regulační rámec a stávající praxi podniků.

Tabulka 1 podává přehled o jednotlivých dílčích opatřeních obsažených v těchto možnostech politiky, přičemž upřednostňovaná možnost politiky vyplývající z posouzení dopadů je zvýrazněna zelenou barvou.

Možnost, kterou upřednostňuje Komise, je kombinací možnosti 2 a možnosti 3. Zvolená kombinace zajišťuje vyvážený přístup, pokud jde o účinnost (dosažení cílů) a efektivnost (nákladová efektivnost). Upřednostňovaná možnost umožní EU reagovat na rychle se měnící podmínky na trhu a ambiciózně podpořit přechod na hospodářství s nižšími emisemi uhlíku, a to bez rizika nadměrných nákladů nebo narušení.

Tabulka 1: Upřednostňovaná možnost

Legenda: zelená = upřednostňovaná možnost; světle zelená = upřednostňovaná možnost do přijetí ustanovení o revizi.

Cílem opatření 1 týkajícího se klasifikace a definic je upřesnit stávající ustanovení o kategoriích baterií a aktualizovat je v souladu s nejnovějším technologickým vývojem (možnost 2). Správní změny některých ustanovení ve stávající směrnici o bateriích by zlepšily účinnost některých dalších ustanovení, aniž by vedly k významným ekonomickým nákladům nebo správní zátěži. Zúčastněné strany uvedly, že toto opatření plně přijímají. Možnost stanovit novou metodiku výpočtu úrovní sběru založenou na bateriích, které jsou „pro sběr k dispozici“ (možnost 3), se navrhuje znovu posoudit prostřednictvím ustanovení o přezkumu.

Pokud jde o opatření 2 týkající se druhého využití průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel, odhadovaný ekonomický a environmentální přínos možností 2 a 3 by byl rovnocenný (za předpokladu stejné míry proniknutí na trh) vzhledem k tomu, že mezi podporou rozvoje druhého využití baterií na jedné straně a recyklací na druhé straně existují kompromisy. Správní náklady u možnosti 3 – při které použité baterie nemusí být na konci svého prvního využití nutně považovány za odpad (a byly by považovány za odpad pouze tehdy, pokud se držitel baterie rozhodne baterii odložit) – jsou výrazně nižší než správní náklady na možnost 2.  Možnost 3 byla v posouzení dopadů považována za upřednostňovanou možnost, a to z toho důvodu, že by nejlépe motivovala k rozvoji trhu s bateriemi pro druhé využití a podporovaly ji zúčastněné strany.  Možnost 2 – při které se baterie stávají odpadem – by vyvolala dodatečné náklady na povolení potřebná k nakládání s nebezpečným odpadem, což byla otázka, která se zúčastněných stran obzvláště dotýká. Tato možnost by proto mohla omezit rozvoj trhu s bateriemi pro druhé využití vzhledem k vyšším nákladům. Komise dospěla k závěru, že nejvhodnější cestu vpřed představuje kombinace možnosti 2 a možnosti 3, kdy jsou stanovena konkrétní kritéria pro stav, kdy odpad přestává být odpadem, včetně kontroly technického stavu, která musí baterie splňovat, aby mohla být odeslána k úpravě pro nové využití nebo k repasi. Cílem tohoto přístupu, podpořeného požadavky na rozšířenou odpovědnost producenta, je podpořit úpravu pro nové použití a repasi baterií a zároveň zajistit, aby odpadní baterie byly řádně zpracovány v souladu s právními předpisy EU o odpadech a mezinárodními dohodami.

U opatření 3, které se týká cíle v úrovni sběru přenosných baterií, je upřednostňovanou možností možnost 2 s 65% cílem ve sběru v roce 2025 a možnost 3, 70% cíl v roce 2030. Odhaduje se, že tyto možnosti si ročně vyžádají náklady zhruba ve výši 1,09 EUR, resp. 1,43 EUR na osobu, které mají být financovány prostřednictvím mechanismu rozšířené odpovědnosti producentů. Podstatné zvýšení cílů ve sběru oproti výchozímu stavu má dva důvody. Zaprvé proto, že přínos pro životní prostředí se zvýší nelineárním způsobem vzhledem ke zvýšenému sběru lithium-iontových baterií. Zadruhé proto, že důkazy svědčí o tom, že existují úspory z rozsahu a zvýšení efektivnosti, kterých je třeba dosáhnout. Obecně přijatou zásadou je, že zúčastněné strany přijímají vyšší cíle ve sběru, pokud jsou reálné a pokud mají dostatek času, aby tyto cíle splnily. Lze předpokládat, že u možnosti 4, cíle ve sběru ve výši 75 % do roku 2025, tomu tak není.

Upřednostňovanou možností u opatření 4 je možnost 2, nový systém podávání zpráv o automobilových a průmyslových bateriích. Nepředpokládá se, že toto opatření vyvolá významné ekonomické náklady ani správní zátěž, ale vedlo by k větší úrovni sběru. Předpokládá se, že možnost 3, konkrétní cíl ve sběru baterií používaných v lehkých dopravních prostředcích, povede k výraznému zvýšení úrovně sběru. Avšak vzhledem k tomu, že je nejprve třeba vypracovat metodiku založenou na bateriích, které jsou „k dispozici pro sběr“, navrhuje se tuto možnost znovu posoudit prostřednictvím ustanovení o přezkumu.

Upřednostňovanou možností u opatření 5, které se týká recyklační účinnosti a využití materiálů, je možnost 2, jež zvyšuje cíle pro olověné baterie, a možnost 3, jež zavádí nové cíle pro lithium-iontové baterie, kobalt, nikl, lithium a měď. Možnost 2 stanoví cíle pro rok 2025 za základě toho, co je v současné době technicky proveditelné, zatímco možnost 3 stanoví cíle pro rok 2030 na základě toho, co bude technicky proveditelné v budoucnu. Potvrdilo se, že vzhledem k vysoké míře nejistoty u řady proměnných je vyčíslení ekonomického a environmentálního dopadu této možnosti obtížné. Odhady získané z modelování naznačují, že i při nejkonzervativnějších předpokladech by tato možnost měla kladný dopad.

U opatření 6, které se týká uhlíkové stopy baterií elektrických vozidel, je upřednostňovanou možností možnost 2, povinné prohlášení, časem doplněná možností 3, stanovení výkonových tříd z hlediska uhlíkové stopy a maximálních prahových hodnot jako podmínka pro uvedení baterií na trh EU. Zavedení možnosti 3 od samého počátku by bylo účinnější než možnost 2, avšak na dokončení potřebného informačního a metodického rámce je zapotřebí více času. Možnost 2 však umožní postupné zavedení opatření, jež předpokládá možnost 3. Cílem těchto opatření je přispět k cíli Unie dosáhnout do roku 2050 neutrality z hlediska klimatu a k boji proti změně klimatu, jak je stanoveno v novém akčním plánu pro oběhové hospodářství, za čistší a konkurenceschopnější Evropu 20 . Akt v přenesené pravomoci, kterým se stanoví prahové hodnoty emisí uhlíku, bude podpořen zvláštním posouzením dopadů.

U opatření 7, které se týká výkonnosti a trvanlivosti nabíjitelných průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel, je upřednostňovanou možností možnost 2, která v krátkodobém výhledu zavádí informační požadavky. To by pomohlo harmonizovat výpočet a dostupnost charakteristik výkonnosti a trvanlivosti baterií, a tedy by umožnilo spotřebitelům a podnikům přijímat informovaná rozhodnutí. Jakmile budou nezbytné informace k dispozici a bude dokončena normalizační činnost, bude možné později zavést minimální požadavky na výkonnost (možnost 3). Komise došla k závěru, že tato možnost je z dlouhodobého hlediska účinnější, pomůže převést trh na výkonnější baterie, a vyvolá tak posun k menšímu dopadu na životní prostředí.

U opatření 8, které se týká nenabíjitelných přenosných baterií, je upřednostňovanou možností možnost 2, jež předpokládá stanovení parametrů elektrochemické výkonnosti a trvanlivosti, aby se minimalizovalo neefektivní využívání zdrojů a energie. Tyto parametry budou rovněž převzaty do požadavků na označování, na něž se vztahuje opatření 12 s cílem informovat spotřebitele o výkonnosti baterií. Pokud jde o možnosti 3 a 4, závěr zní, že v současné době nejsou k dispozici dostatečné důkazy, které by prokázaly účinnost a proveditelnost částečného nebo úplného vyřazení baterií, které nelze znovu nabíjet. Producenti a subjekty provádějící recyklaci nenabíjitelných baterií jsou proti těmto dvěma ambicioznějším možnostem.

Upřednostňovanou možností u opatření 9 je možnost 2, která zavádí v krátkodobém výhledu povinné prohlášení o obsahu recyklovaných materiálů, i možnost 3, která stanoví povinné cíle pro obsah recyklovaného lithia, kobaltu, niklu a olova v letech 2030 a 2035. Tyto dvě možnosti se navzájem doplňují a přispěly by k poskytnutí předvídatelného právního rámce, který by motivoval tržní subjekty k investicím do recyklačních technologií, které by jinak nebyly vyvíjeny, protože z hlediska nákladů nemohou konkurovat výrobě primárních surovin.

U opatření 10, které se týká rozšířené odpovědnosti producenta a organizací odpovědnosti producentů, nebyla navržena žádná možnost s vysokou ambicí, neboť se zabývá především vyladěním stávajících ustanovení, jež obsahuje směrnice o bateriích. Navrhované opatření by stanovilo rovné podmínky pro systémy rozšířené odpovědnosti producentů baterií elektrických vozidel a průmyslových baterií, které jsou v současné době zařazeny do kategorie průmyslových baterií, a pro organizace odpovědných producentů přenosných baterií. Předpokládá se, že ekonomické náklady na toto opatření budou zanedbatelné a budou z větší části vyrovnány přínosem větší úrovně sběru pro životní prostředí.

U opatření 11, které se týká požadavků na design přenosných baterií, je upřednostňovanou možností zesílená povinnost odstranitelnosti baterií (možnost 2) a nová povinnost vyměnitelnosti baterií (možnost 3). Ekonomické náklady těchto možností jsou zanedbatelné, přičemž povedou k přínosu pro životní prostředí a úsporám zdrojů. Toho se dosáhne usnadněním opětovného použití, oprav a recyklace baterií a zařízení, do kterých jsou zabudovány.

U opatření 12, které se týká poskytování spolehlivých informací, je upřednostňována kombinace možnosti 2 a možnosti 3. Možnost 2, která zavádí systém tištěného a on-line označení poskytujícího základní i konkrétnější informace, je upřednostňována proto, že by pomohla poskytovat lepší informace spotřebitelům a konečným uživatelům a motivovala by k přechodu trhu na ekologičtější baterie. Princip zakotvený v možnosti 3, systém elektronické výměny a pas baterií, jak navrhla Světová aliance pro baterie, přijalo několik světových organizací. Systém elektronické výměny bude spojen s jednorázovými správními náklady na jeho zřízení, ale povede ke správnímu zjednodušení a nižším prováděcím nákladům v dlouhodobé perspektivě. Pas baterií by měl dále umožnit provozovatelům baterií druhotného využití přijímat informovaná obchodní rozhodnutí a umožnit subjektům provádějícím recyklaci lépe plánovat své činnosti a zlepšovat recyklační účinnost.

U opatření 13, které se týká náležité péče o suroviny, je upřednostňovanou možností možnost 3, povinný přístup. Zúčastněné strany se ve značné míře shodují v tom, že tato možnost by účinněji přispívala k řešení sociálních a environmentálních rizik souvisejících s těžbou surovin, zpracováním některých surovin a obchodováním s nimi za účelem výroby baterií. Tato možnost by měla být zvážena s ohledem na probíhající práci na návrhu meziodvětvových právních předpisů o udržitelné správě a řízení společností, který Komise hodlá předložit v roce 2021.

Příloha 3 posouzení dopadů podává souhrnný přehled o nákladech a přínosech, a zejména jejich vyčíslení.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Pokud jde o správní zátěž, je dopad navrhovaných opatření zanedbatelný.

Tento návrh politiky v maximální možné míře využívá možnosti digitalizace ke snížení správních nákladů. Například opatření 12 navrhuje zřídit systém elektronické výměny informací o bateriích, který bude uchovávat informace o každém modelu přenosných a průmyslových baterií, který byl uveden na trh. Pro každou jednotlivou průmyslovou baterii a baterii elektrických vozidel uvedenou na trh bude podle opatření 12 vyhotoven pas baterie. Vývoj systému výměny informací a pasu bude pro Komisi i pro podniky znamenat značné náklady. Poskytne však orgánům členských států a Komisi mocný nástroj pro prosazování povinností stanovených v navrhovaném nařízení a rovněž nástroj pro sdílení informací o trhu pro účely revize a zpřesnění povinností v budoucnu.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh předpokládá využití pracovníků a finančních prostředků na nákup dat a služeb. Předpokládá se, že některé požadavky na personál budou splněny v rámci stávajících přídělů pro Komisi, Společné výzkumné středisko (JRC) a Evropskou agenturu pro chemické látky (ECHA). Potřeby Komise v personální oblasti budou pokryty pracovníky GŘ, kteří jsou již vyčleněni na řízení opatření a/nebo byli vnitřně přeobsazeni v rámci GŘ. Tito zaměstnanci budou doplněni z dodatečného přídělu pracovníků, kteří mají být řídícímu GŘ poskytnuti v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

·sledovat normalizační činnost v Evropském výboru pro normalizaci (CEN) / Evropském výboru pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC),

·vypracovat společné specifikace týkající se: i) výkonnosti a trvanlivosti nenabíjitelných přenosných baterií; ii) výkonnosti a trvanlivosti nabíjitelných průmyslových baterií a iii) bezpečnosti stacionárních bateriových systémů pro ukládání energie,

·podpořit vypracování harmonizovaných pravidel pro výpočet pro účely: i) prohlášení o uhlíkové stopě (včetně revize pravidel produktové kategorie ke stanovení environmentální stopy (PEFCR) pro baterie elektrických vozidel a nabíjitelné průmyslové baterie; ii) výpočtu výkonových tříd z hlediska uhlíkové stopy pro baterie elektrických vozidel a nabíjitelné průmyslové baterie,

·podpořit vypracování harmonizovaných pravidel pro výpočty: i) obsahu recyklovaných materiálů v bateriích elektrických vozidel a nabíjitelných průmyslových bateriích; ii) recyklační účinnosti, iii) využitých materiálů a iv) klasifikace odpadů,

·vypracovat pokyny týkající se odstranitelnosti a vyměnitelnosti přenosných baterií,

·zřídit systém elektronické výměny informací pro předkládání informací týkajících se baterií elektrických vozidel a nabíjitelných průmyslových baterií,

·vypracovat kritéria pro ekologické veřejné zakázky týkající se baterií,

·změnit seznam odpadů v rozhodnutí Komise 2000/532/ES 21 ,

·provádět posouzení rizik – a řízení rizika – látek používaných v bateriích,

·změnit povinnosti v oblasti podávání zpráv.

Klíčovou úlohu při podpoře Komise v některých technických činnostech, které budou zapotřebí, bude mít JRC. Na nezbytné studie a administrativní dohodu s JRC zaměřenou na podporu Komise v řadě pracovních toků uvedených v odrážkách níže bude vyčleněno přibližně 6,2 milionu EUR.

·Vypracování společných specifikací týkajících se: i) výkonnosti a trvanlivosti nenabíjitelných přenosných baterií; ii) výkonnosti a trvanlivosti nabíjitelných průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel a iii) bezpečnosti stacionárních bateriových systémů pro ukládání energie,

·vypracování harmonizovaných pravidel pro: i) tříděný sběr přenosných baterií; ii) prohlášení o uhlíkové stopě; iii) výpočet uhlíkové stopy, obsahu recyklovaného materiálu a recyklační účinnosti a iv) výpočet výkonových tříd z hlediska uhlíkové stopy pro baterie elektrických vozidel a nabíjitelné průmyslové baterie.

·analýza kritérií pro ekologické veřejné zakázky (včetně konzultace se zúčastněnými stranami v oblasti veřejných zakázek a právní kontroly navrhovaných pravidel pro zadávání veřejných zakázek),

·podpora pokynů týkajících se odstranitelnosti a vyměnitelnosti přenosných baterií,

·podpora vypracování cílených změn záznamů v evropském seznamu odpadů souvisejících s bateriemi,

·podpora postupného vyřazení nenabíjitelných přenosných baterií pro všeobecné použití,

·podpora požadavků týkajících se označování,

·vypracování kritérií pro ekologické veřejné zakázky.

Rovněž agentura ECHA bude podporovat Komisi v oblasti řízení látek obsažených v bateriích a jejich regulačním omezování v rámci stávajících činností v oblasti registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH). To vyžaduje celkem dva nové dočasné zaměstnance s plným pracovním úvazkem (v platové třídě AD 5–7) v agentuře ECHA (průměrné náklady 144 000 EUR/rok po dobu 7 let a později). Kromě toho bude zapotřebí jeden smluvní zaměstnanec s plným pracovním úvazkem (smluvní zaměstnanec, funkční skupina III, průměrné náklady 69 000 EUR/rok po dobu 3 let) ke zvýšení znalostní základny a usnadnění kvalifikovaného stanovení priorit a pracovního plánu. Tento pracovní plán by měl vycházet ze studie v návaznosti na stávající znalostí agentury ECHA o tom, jak odvětví baterií řídí své nebezpečné chemické látky, pro určování příslušných látek za účelem řízení regulačního rizika v budoucnu. Odhaduje se, že náklady na studii budou činit 400 000 EUR (za tři roky), což umožní zadat část těchto výzkumných potřeb externě.

GŘ GROW odhadlo, že vývoj navrhovaného systému elektronické výměny informací o bateriích si vyžádá přibližně 10 milionů EUR. Studie proveditelnosti, která má být zahájena v roce 2021, rovněž posoudí, jaká architektura je pro navrhovaný systém elektronické výměny informací nejlepší a jaké služby by měl poskytovat.

Evropská komise bude odpovědná za vyjednávání o tomto nařízení, jeho obecné provádění a přijetí všech prováděcích aktů / aktů v přenesené pravomoci, které toto nařízení předpokládá. To bude vyžadovat: i) práce prováděné v JRC a ECHA a ii) běžné rozhodovací procesy včetně konzultací se zúčastněnými stranami a postupů projednávání ve výborech. Stávající finanční simulace vycházejí z předpokladu dvou pracovních míst funkční skupiny AD s plným úvazkem pouze pro řídící úkoly, tj. i) vyjednávání a obecné provádění tohoto nařízení a ii) různé přípravné práce a vypracování návrhů sekundárních právních předpisů ve lhůtách navržených v nařízení o bateriích. Technické úkoly může provádět jeden vyslaný národní odborník s plným úvazkem (vzhledem k předpokládanému harmonogramu) a smluvní zaměstnanci. Jedno ze dvou pracovních míst funkční skupiny AD bylo přeobsazeno v rámci GŘ pro životní prostředí. Náklady na pracovníky v Komisi činí celkově 3 075 000 EUR na základě nejnovější aktualizace nákladů na zaměstnance Komise uvedených na internetových stránkách GŘ pro rozpočet (GŘ BUDG):     https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/en/pre/legalbasis/Pages/pre-040-020_preparation.aspx .

Je třeba uvést, že informace uvedené v legislativním finančním výkazu jsou slučitelné s návrhem víceletého finančního rámce na období po roce 2020.

Některé další zdroje budou zapotřebí v období 2021–2029 na dosažení pokroku v činnostech za účelem: i) vypracování norem a společných specifikací týkajících se výkonnosti a trvanlivosti baterií; ii) vypracování harmonizovaných pravidel pro výpočet tříděného sběru přenosných baterií, výpočet pro účely prohlášení o uhlíkové stopě, výpočet za účelem stanovení výkonových tříd baterií z hlediska uhlíkové stopy a výpočet obsahu recyklovaných materiálů a recyklační účinnosti; iii) vypracování pokynů týkajících se odstranitelnosti a vyměnitelnosti přenosných baterií; iv) rozhodnutí o formátech a vytvoření systémů pro příjem podání v souvislosti s elektronickou výměnou informací a v) vypracování kritérií pro ekologické veřejné zakázky. Zdroje na studie a správní ujednání v této souvislosti budou hrazeny z prostředků programu LIFE v celkové výši přibližně 4,7 milionu eur, a dále 10,7 milionu eur z rozpočtové položky Fungování a rozvoj vnitřního trhu zboží a služeb.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby kontroly, hodnocení a podávání zpráv

Cílem navrhované změny klasifikace baterií je aktualizovat stávající pravidla a zajistit, aby zohledňovala všechny baterie včetně možných nových druhů baterií. Způsoby kontroly budou muset zajistit, aby nová opatření byla prováděna a prosazována podle záměru.

Stanovení nového cíle ve sběru přenosných baterií vyžaduje kontrolu úrovně sběru v členských státech. To bylo stanoveno pro stávající cíl ve výši 45 % a zahrnovalo shromažďování informací od členských států Eurostatem na ročním základě. Stanovení nového cíle proto nebude znamenat dodatečné povinnosti v oblasti podávání zpráv.

Vytvoření systému podávání zpráv o automobilových a průmyslových bateriích vyžaduje shromažďování informací, které jsou na úrovni členských států již získávány. V případě automobilových baterií a baterií elektrických vozidel by navíc systém pro podávání zpráv mohl být navázán na systém zavedený směrnicí o vozidlech s ukončenou životností.

Počínaje rokem 2025 je cíl recyklační účinnosti při recyklaci lithiových baterie stanoven na 65 %. Údaje o stávající recyklační účinnosti u olověných, kadmiových a jiných baterií shromažďuje Eurostat na ročním základě od roku 2014. Bylo by pouze menším doplňkem zahrnout do zavedeného postupu shromažďování údajů také recyklační účinnost u lithiových baterií.

Povinnost podávat zprávy o uhlíkové stopě v souvislosti s celkovým životním cyklem (kromě fáze používání) baterií uvedených na trh vyžaduje vyvinout nástroj IT, který umožní, aby tyto informace zadávali přímo výrobci. Komise hodlá nabídnout internetový nástroj a bezplatný přístup ke knihovnám sekundárních datových souborů, což usnadní proces výpočtu uhlíkové stopy na základě přijatých pravidel. Předložené údaje by mohly být použity pro stanovení referenčních hodnot pro emise skleníkových plynů, pro posouzení, zda by zavedení výkonových tříd na základě intenzity emisí skleníkových plynů bylo užitečné pro zlepšení uhlíkové stopy a zlepšení vlivu baterií na životní prostředí, a pro posouzení potřeby dodatečných pobídek a/nebo opatření v oblasti podmíněnosti trhu s uhlíkem.

Podobně by součástí technické dokumentace měla být povinnost poskytovat informace o výkonnosti a trvanlivosti baterií. V závislosti na druhu baterií by tyto informace měly být zpřístupněny také on-line v databázi baterií a/nebo v pasu baterie.

Povinnost producentů poskytovat informace o výši obsahu recyklovaných materiálů by se řídila harmonizovanou metodikou.

Pokud jde o odstranitelnost, měly by být posíleny stávající povinnosti, a jsou navržena nová ustanovení týkající se vyměnitelnosti.

Ustanovení týkající se prohlášení o uhlíkové stopě a o obsahu recyklovaných materiálů a politiky náležité péče za účelem odpovědného získávání surovin by vyžadovala ověření třetí stranou, v zásadě prostřednictvím oznámených subjektů.

Vnitrostátní orgány dozoru nad trhem by byly odpovědné za kontrolu platnosti informací poskytovaných za účelem splnění všech povinností stanovených v nařízení.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Kapitola VII obsahuje povinnosti týkající se nakládání s bateriemi na konci životnosti. Jako potřebné se jeví konkrétně poukázat na ustanovení týkající se registrace, rozšířené odpovědnosti producentů, sběru, zpracování a recyklace včetně recyklační účinnosti, informací o ukončení životnosti, nového využití baterií a podávání zpráv. Pravidla obsažená v této kapitole nahrazují odpovídající pravidla ve směrnici 2006/66/ES, která se ruší s účinkem od 1. července 2023.

Článek 46 vyžaduje, aby členské státy vytvořily registr, který má sloužit ke kontrole souladu producentů s požadavky na nakládání s bateriemi po skončení životnosti. Registr spravuje příslušný orgán členského státu. Producenti jsou povinni se zaregistrovat a registrace se udělí na žádost, jež musí obsahovat veškeré informace uvedené v tomto článku.

Článek 47 stanoví rozšířenou odpovědnost producentů baterií, které jsou poprvé dodávány do některého členského státu. Zahrnuje požadavek, aby producenti baterií zajistili splnění povinností v oblasti nakládání s odpady. Ke splnění svých povinností se producenti mohou též sdružovat v organizaci odpovědnosti producentů. Tato odpovědnost zahrnuje zejména povinnosti financovat a organizovat tříděný sběr a zpracování odpadních baterií, podávat zprávy příslušnému orgánu, podporovat tříděný sběr baterií a poskytovat informace včetně aspektů skončení životnosti baterií.

Článek 48 stanoví, že producenti buď jednotlivě, nebo prostřednictvím organizace odpovědnosti producentů musí zajistit sběr všech odpadních přenosných baterií bez ohledu na jejich povahu, značku nebo původ. Za tím účelem vytvoří, pro konečného uživatele bezplatnou, síť sběrných míst ve spolupráci s jinými dotčenými provozovateli včetně distributorů, zařízení pro nakládání s odpadními elektrickými zařízeními a vozidly s ukončenou životností, veřejnými orgány a dobrovolnými sběrnými místy.  Producenti jsou dále povinni stanovit nezbytná praktická opatření pro sběr a přepravu odpadních baterií z těchto sběrných míst, aby se zajistilo, že odpadní přenosné baterie budou následně podrobeny zpracování a recyklaci. Producenti odpadních přenosných baterií jsou povinni dosáhnout cílů v oblasti sběru stanovených v tomto článku. Opatření v oblasti sběru podléhají schválení příslušným orgánem, který musí ověřit, že producenti plní povinnosti týkající se sběru odpadních přenosných baterií, včetně zajištění toho, že cíle jsou plněny.

Článek 49 vyžaduje, aby producenti automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel jednotlivě nebo prostřednictvím organizace odpovědnosti producentů zorganizovali sběr veškerých odpadních automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel. Sběr musí být bezplatný a bez povinnosti konečného uživatele zakoupit novou baterii. Producent musí přijmout nazpět automobilové baterie, průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel od konečných uživatelů nebo od přístupných sběrných míst ve spolupráci s distributory těchto druhů baterií, zařízeními pro zpracování a recyklaci odpadních elektrických a elektronických zařízení a zařízeními pro zpracování a recyklaci vozidel s ukončenou životností, veřejnými orgány a třetími stranami, jež jejich jménem provádějí nakládání s odpady.

Článek 55 stanoví úroveň sběru odpadních přenosných baterií, kterou mají členské státy dosáhnout, kromě nyní odpadních baterií z lehkých dopravních prostředků. Tyto úrovně sběru se budou postupně zvyšovat tak, aby do konce roku 2025 bylo sbíráno 65 % odpadních přenosných baterií a do konce roku 2030 bylo sbíráno 70 % takových baterií.

Článek 56 stanoví požadavky, jež mají splnit zařízení pro zpracování všech sebraných odpadních baterií, které mají projít náležitým zpracováním a recyklací. Pokud se na zařízení pro zpracování odpadů a procesy zpracování odpadů vztahuje směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích, použije se tato směrnice. V každém případě se zpracování musí provádět stanovením nejlepších dostupných technik a požadavků, které jsou dále specifikovány v části A přílohy XII. Vzhledem k hierarchii odpadů, kterou stanoví článek 4 směrnice 2008/98/ES, baterie nelze ukládat na skládkách ani spalovat.

Článek 57 se týká cílů v oblasti recyklační účinnosti a využití materiálů a stanoví, že veškeré sebrané odpadní baterie musí vstoupit do recyklace. Recyklační procesy musí dosahovat minimální recyklační účinnosti, která je stanovena v příloze XII a která se postupem času bude zvyšovat. Tyto požadavky jsou stanoveny ve vztahu k olověným bateriím, nikl-kadmiovým bateriím, bateriím na bázi lithia a ostatním bateriím.

Článek 59 obsahuje požadavky týkající se postupů nového využití a repase za účelem druhotného využití průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel. Obsahuje požadavky, jež mají takové postupy usnadnit, včetně požadavku, aby producenti příslušných baterií poskytli subjektům pro nové využití přístup k systému řízení baterie za účelem určení technického stavu baterie. Stanoví také povinnosti pro osoby provádějící postupy nového využití nebo repase baterií zajistit, aby přezkoumání, zkoušení výkonnosti, balení a přeprava baterií a jejich složek byly prováděny na základě odpovídající kontroly kvality a bezpečnostních pokynů. Osoby provádějící postupy nového využití a repase baterií musí zajistit, aby baterie s novým využitím nebo repasovaná baterie byla při uvedení na trh v souladu s tímto nařízením a dalšími příslušnými právními předpisy a technickými požadavky pro konkrétní účel jejího použití. Pokud je však prokázáno, že baterie, která je předmětem nového využití nebo repase, byla uvedena na trh před určitými požadavky týkajícími se uhlíkové stopy, obsahu recyklovaného materiálu, výkonnosti a trvanlivosti, jakož i požadavků náležité péče v dodavatelském řetězci (které jsou uvedeny v článcích 7, 8, 10 a 39 tohoto nařízení), povinnosti podle těchto ustanovení se na takovou baterii při novém využití nebo repasi nevztahují. Aby bylo možné zdokumentovat, že baterie již není odpadem, musí provozovatel, který provádí příslušnou operaci, na žádost příslušného orgánu: 1) předložit důkaz o hodnocení technického stavu nebo zkouškách, 2) prokázat, že bude baterie dále používána (pomocí faktury nebo kupní smlouvy) a 3) že je přiměřeně chráněna proti poškození při přepravě, nakládce a vykládce. Tyto informace musí být zpřístupněny konečným uživatelům a třetím stranám, které jednají jejich jménem, za rovných podmínek v rámci technické dokumentace, která je k baterii s novým využitím přiložena při uvedení na trh nebo do provozu.

Článek 60 obsahuje požadavky na poskytování informací týkajících se odpadních baterií. To zahrnuje povinnosti producentů nebo jejich organizací odpovědnosti, konečných uživatelů a distributorů týkající se jejich příspěvku ke zpracování na konci životnosti. Článek rovněž stanoví povinnosti poskytovat informace důležité pro bezpečnost při sběru a uskladnění odpadních baterií distributorům a subjektům zapojeným do sběru a zpracování odpadu a poskytovat těmto subjektům také informace, které usnadní vyjmutí odpadních baterií a jejich následné zpracování.

Článek 61 se týká podávání zpráv o nakládání s odpadními bateriemi, které příslušné subjekty zapojené do nakládání s odpadem předkládají příslušnému orgánu.  To zahrnuje zejména požadavky, aby producenti nebo organizace odpovědnosti producentů jejich jménem podávali zprávy o množství baterií uvedených na trh, o množství odpadních baterií sebraných a předaných ke zpracování a recyklaci a aby subjekty provádějící recyklaci podávaly zprávy o odpadních bateriích vstupujících do recyklace, o recyklační účinnosti a úrovni využitých materiálů pocházejících z odpadních baterií a o množství baterií, jež byly zpracovány a recyklovány.

Článek 62 se týká podávání zpráv členských států Komisi. Členské státy musí podávat Komisi zprávy za každý kalendářní rok, každý druh baterie a každé jejich chemické složení týkající se množství baterií dodaných poprvé k distribuci nebo použití v rámci daného členského státu, množství odpadních baterií sebraných v souladu s předpisy a údajů o dosažené úrovni recyklace a o tom, zda byla splněna účinnost recyklace a úroveň využití materiálů stanovená v tomto nařízení. Formát pro podávání zpráv stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů.

Kapitola VIII se týká elektronické výměny informací.

Článek 64 se týká systému elektronické výměny, který musí Komise zřídit do 1. ledna 2026. Tento systém musí obsahovat informace a údaje o nabíjitelných průmyslových bateriích a bateriích elektrických vozidel s vnitřní akumulací stanovené v příloze XIII. Tyto informace a údaje musí být tříditelné a vyhledatelné při dodržení otevřených norem pro použití třetími stranami. Příslušné hospodářské subjekty musejí být schopny zadávat do systému informace ve strojově čitelném formátu. Komise prostřednictvím systému zveřejní určité informace uvedené v článku 62 a prováděcím aktem stanoví podrobnosti týkající se architektury systému, formátu, ve kterém mají být předkládány informace, a pravidel pro přístup, sdílení, správu, zkoumání, zveřejňování a opětovném využívání informací a údajů v systému.

Článek 65 se týká pasu baterií a vyžaduje, že nejpozději do 1. ledna 2026 musí průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel mít elektronický záznam o každé jednotlivé baterii, která je uváděna na trh. Záznamy budou jedinečné pro každou baterii, která má být identifikována prostřednictvím jedinečného identifikačního kódu. Pas baterie bude propojen s informacemi o základních vlastnostech každého druhu a modelu baterií, které jsou uchovávány v datových zdrojích systému vytvořeného podle článku 64 a budou přístupné on-line.

Kapitola X se týká ekologických veřejných zakázek, postupu pro zavádění nových a změnu stávajících omezení týkajících se nebezpečných látek a uznávání systémů náležité péče v dodavatelských řetězcích ze strany Komise.

Kapitola XI stanoví přenesené pravomoci a postup projednávání ve výborech.

Kapitola XII stanoví změnu nařízení (EU) 2019/1020.

Kapitola XIII stanoví závěrečná ustanovení.

2020/0353 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o bateriích a odpadních bateriích, o zrušení směrnice 2006/66/ES a o změně nařízení (EU) 2019/1020

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 22 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 23 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Zelená dohoda pro Evropu 24 je evropská růstová strategie, jejímž cílem je přeměnit Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní, konkurenceschopnou ekonomikou účinně využívající zdroje, kde v roce 2050 nebudou žádné čisté emise skleníkových plynů a kde hospodářský růst bude oddělen od využívání zdrojů. Jedním ze základních předpokladů pro dosažení cíle neutrality z hlediska klimatu v roce 2050 je přechod od používání fosilních paliv ve vozidlech k elektromobilitě. K tomu, aby mohly výrobkové politiky Unie přispívat ke snižování emisí uhlíku v celosvětovém měřítku, musí být zajištěno, že výrobky uváděné na trh a prodávané v Unii byly získávány a vyráběny udržitelným způsobem.

(2)Baterie jsou významným zdrojem energie a jedním z klíčových faktorů udržitelného rozvoje, zelené mobility, čisté energie a neutrality z hlediska klimatu. Očekává se, že poptávka po bateriích v příštích letech rychle poroste, a to zejména po elektrických silničních vozidlech používajících k pohonu baterie, což zvyšuje strategický význam tohoto trhu v celosvětovém měřítku. Významný vědecký a technický pokrok v této oblasti technologie baterií bude pokračovat. Vzhledem ke strategickému významu baterií a s cílem poskytnout právní jistotu všem zapojeným hospodářským subjektům a zamezit diskriminaci, překážkám bránícím obchodu a narušením trhu s bateriemi je nezbytné stanovit pravidla týkající se parametrů udržitelnosti, výkonnosti, bezpečnosti, sběru, recyklace a druhotného využití baterií a pravidla týkající se poskytování informací o bateriích. Je nezbytné vytvořit harmonizovaný regulační rámec pro řešení celého životního cyklu baterií, které jsou v Unii uváděny na trh.

(3)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES 25 přinesla zlepšení environmentální výkonnosti baterií a stanovila některá společná pravidla a povinnosti pro hospodářské subjekty, zejména prostřednictvím harmonizovaných pravidel pro obsah těžkých kovů a označování baterií, a pravidla a cíle pro nakládání se všemi odpadními bateriemi na základě rozšířené odpovědnosti producentů.

(4)Zpráva Komise o provádění, dopadu a hodnocení směrnice 2006/66/ES 26 zdůraznila nejen dosažené úspěchy, ale také omezení této směrnice, zejména s ohledem na zásadní změnu situace, kterou charakterizuje strategický význam baterií a jejich větší používání.

(5)Strategický akční plán Komise pro baterie 27 stanoví opatření na podporu úsilí vybudovat hodnotový řetězec baterií v Evropě, který zahrnuje těžbu, udržitelné získávání a zpracování surovin, udržitelné materiály pro baterie, výrobu článků, jakož i opětovné použití a recyklaci baterií.

(6)V Zelené dohodě pro Evropu Komise potvrdila svůj závazek provádět strategický akčního plán pro baterie a uvedla, že navrhne právní předpisy k zajištění bezpečného, oběhového a udržitelného hodnotového řetězce pro veškeré baterie, včetně zásobování rostoucího trhu s elektrickými vozidly.

(7)Rada ve svých závěrech ze dne 4. října 2019 pod názvem „Více oběhovosti – přechod na udržitelnou společnost“ vyzvala mimo jiné k soudržným politikám podporujícím vývoj technologií, které zlepšují udržitelnost a oběhovost baterií a které mají doprovázet přechod k elektromobilitě. Rada dále vyzvala k urychlené revizi směrnice 2006/66/ES, která by měla zahrnovat všechny příslušné baterie a materiály a zohlednit zejména specifické požadavky pro lithium a kobalt, jakož i mechanismus, jenž umožní přizpůsobení uvedené směrnice budoucím změnám technologií baterií.

(8)Nový akční plán pro oběhové hospodářství přijatý dne 11. března 2020 28 uvádí, že návrh nového regulačního rámce pro baterie bude zohledňovat pravidla týkající se obsahu recyklovaného materiálu a opatření ke zlepšení míry sběru a recyklace všech baterií s cílem zajistit opětovné využití cenných materiálů a poskytnout pokyny spotřebitelům a bude řešit možné postupné odstranění nenabíjitelných baterií, pokud existují alternativy. Dále se uvádí, že budou zohledněny požadavky udržitelnosti a transparentnosti, které zohledňují uhlíkovou stopu při výrobě baterií, etické získávání surovin a bezpečnost dodávek s cílem usnadnit opětovné použití, nové využití a recyklaci baterií.

(9)Řešení celého životního cyklu všech baterií uváděných na trh Unie vyžaduje stanovení harmonizovaných požadavků na výrobky a jejich uvádění na trh, včetně postupů posuzování shody, jakož i požadavků, které budou komplexně řešit fázi skončení životnosti baterií. Požadavky týkající se fáze skončení životnosti jsou nezbytné pro řešení důsledků baterií pro životní prostředí, a zejména z hlediska podpory vytvoření recyklačních trhů pro baterie a trhů s druhotnými surovinami, jež pocházejí z baterií, s cílem uzavřít materiálové cykly. K dosažení vytyčených cílů, tj. řešit celý životní cyklus baterií v jednom právním nástroji, a zároveň zamezit překážkám bránícím obchodu a narušení hospodářské soutěže a zajistit integritu vnitřního trhu, by se pravidla, jež stanoví požadavky pro baterie, měla jednotně uplatňovat na všechny provozovatele v Unii a neměla by poskytovat prostor pro rozdílné provádění ze strany členských států. Směrnice 2006/66/ES by proto měla být nahrazena nařízením.

(10)Toto nařízení by se mělo vztahovat na všechny druhy baterií a akumulátorů uváděné na trh nebo do provozu v rámci Unie, ať již samostatně, nebo zabudované do zařízení či jinak dodávané s elektrickými a elektronickými zařízeními a s vozidly. Toto nařízení by se mělo použít bez ohledu na to, zda je baterie specificky určená pro určitý výrobek, nebo má všeobecné použití, a bez ohledu na to, zda je zabudována do výrobku nebo je dodávána spolu s výrobkem, ve kterém má být používána, nebo samostatně.

(11)Výrobky uváděné na trh jako napájecí sady, což jsou baterie nebo skupiny článků, které jsou propojeny a/nebo zabudovány do vnějšího obalu tak, aby tvořily celistvou jednotku připravenou k použití, která není určena k tomu, aby ji konečný uživatel rozděloval nebo otevíral, a která vyhovuje definici baterií, by měly podléhat požadavkům platným pro baterie. Výrobky uváděné na trh jako bateriové moduly, které vyhovují definici napájecí sady, by měly podléhat požadavkům platným pro napájecí sady.

(12)V rámci široké oblasti působnosti nařízení je vhodné rozlišovat mezi různými kategoriemi baterií v souladu s jejich návrhem a použitím, nezávisle na chemickém složení baterií. Klasifikace na přenosné baterie na jedné straně, a průmyslové baterie a automobilové baterie na druhé straně podle směrnice 2006/66/ES by měla být dále rozvinuta, aby lépe zohledňovala nový vývoj v použití baterií. Baterie, které se používají k pohonu elektrických vozidel a které podle směrnice 2006/66/ES spadají do kategorie průmyslových baterií, představují velkou a rostoucí část trhu vzhledem k rychlému nárůstu počtu elektrických silničních vozidel. Je proto vhodné klasifikovat ty baterie, které se používají k pohonu silničních vozidel, jako novou kategorii baterií pro elektrická vozidla. Baterie používané k pohonu v jiných dopravních prostředcích, včetně železniční, vodní a letecké dopravy, nadále spadají do kategorie průmyslových baterií podle tohoto nařízení. Typ průmyslové baterie zahrnuje širokou skupinu baterií určených k použití pro průmyslové činnosti, komunikační infrastrukturu, zemědělské činnosti nebo výrobu a distribuci elektrické energie. Kromě tohoto neúplného seznamu příkladů by za průmyslovou baterii měla být považována jakákoli baterie, která není přenosnou baterií ani automobilovou baterií ani baterií pro elektrická vozidla. Baterie používané pro ukládání energie v soukromém nebo domácím prostředí se pro účely tohoto nařízení považují za průmyslové baterie. Aby se navíc zajistilo, že všechny baterie používané v lehkých dopravních prostředcích, jako jsou elektrokola a elektroskútry, jsou klasifikovány jako přenosné baterie, je nezbytné upřesnit definici přenosných baterií a zavést pro tyto baterie hmotnostní limit.

(13)Baterie by měly být navrženy a vyráběny tak, aby byla optimalizována jejich výkonnost, trvanlivost a bezpečnost a minimalizována jejich environmentální stopa. Je vhodné stanovit specifické požadavky udržitelnosti pro nabíjitelné průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel s vnitřní akumulací a s kapacitou vyšší než 2 kWh, neboť takové baterie představují segment trhu, který dle očekávání poroste v příštích letech nejvíce.

(14)S cílem zajistit, aby povinnosti vyplývající z tohoto nařízení byly plněny, a za účelem sledování a ověřování souladu producentů a organizací odpovědnosti producentů s požadavky tohoto nařízení je nezbytné, aby členské státy určily jeden nebo několik příslušných orgánů.

(15)Použití nebezpečných látek v bateriích by mělo být omezeno v zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí a snížení přítomnosti takových látek v odpadech. Kromě omezení stanovených v příloze XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 29 je proto vhodné stanovit omezení pro rtuť a kadmium v určitých druzích baterií. Baterie používané ve vozidlech, na které se vztahuje výjimka podle přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES 30 , by měly být ze zákazu obsahu kadmia vyloučeny.

(16)Za účelem zajištění náležitého řešení nebezpečných látek, které při použití v bateriích představují nepřijatelné riziko pro lidské zdraví nebo pro životní prostředí, by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny omezení týkajících se nebezpečných látek v bateriích.

(17)Postup pro přijetí nových a pozměňování stávajících omezení pro nebezpečné látky v bateriích by měl být plně sladěn s nařízením (ES) č. 1907/2006. K zajištění účinného rozhodování, koordinace a řízení souvisejících technických, vědeckých a správních prvků tohoto nařízení by Evropská agentura pro chemické látky zřízená podle nařízení (ES) č. 1907/2006 (dále jen „agentura“) měla plnit stanovené úkoly v souvislosti s hodnocením rizik vyplývajících z látek používaných při výrobě a používání baterií, jakož i rizik, která mohou vzniknout po skončení jejich životnosti, a s hodnocením sociálně-ekonomických prvků a analýzou alternativ v souladu s příslušnými pokyny vydanými agenturou. Výbor pro posuzování rizik a Výbor pro socioekonomickou analýzu agentury by tudíž měly usnadnit provádění určitých úkolů, které jsou agentuře tímto nařízením svěřovány.

(18)Předpokládané masivní využití baterií v odvětvích jako mobilita a ukládání energie by mělo snížit emise uhlíku, avšak k maximálnímu využití tohoto potenciálu je nezbytné, aby jejich celkový životní cyklus měl nízkou uhlíkovou stopu. Podle pravidel produktové kategorie ke stanovení environmentální stopy pro nabíjitelné baterie s vysokou specifickou energií pro mobilní aplikace 31 je po používání nerostných surovin a kovů v pořadí druhou kategorií, na kterou mají baterie největší dopad, změna klimatu. K technické dokumentaci pro nabíjitelné průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh, které jsou uváděny na trh Unie, by proto mělo být přiloženo prohlášení o uhlíkové stopě, které by v případě potřeby mělo být specifické pro výrobní šarži. Baterie se vyrábějí v šaržích, vyráběných v konkrétních množstvích v určitých časových rámcích. Nezbytným předpokladem pro zavedení požadavku, aby technická dokumentace baterií obsahovala prohlášení o uhlíkové stopě, a pro pozdější stanovení výkonových tříd z hlediska uhlíkové stopy, které umožní identifikovat baterie s celkově nižší uhlíkovou stopou, je harmonizace technických pravidel pro výpočet uhlíkové stopy veškerých nabíjitelných průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel s vnitřní akumulací s kapacitou vyšší než 2 kWh, jež jsou uváděny na trh Unie. Nelze očekávat, že informace a jasné požadavky na označování týkající se uhlíkové stopy baterií samy o sobě povedou ke změně chování, která je nutná k dosažení cíle Unie dekarbonizovat odvětví mobility a ukládání energie v souladu s mezinárodně dohodnutými cíli v oblasti změny klimatu 32 . Proto budou stanoveny maximální prahové hodnoty uhlíké stopy v návaznosti na zvláštní posouzení dopadů s cílem určit tyto hodnoty. Při navrhování nejvyšší prahové hodnoty uhlíkové stopy Komise mimo jiné zohlední relativní rozložení hodnot uhlíkové stopy v bateriích na trhu, míru pokroku při snižování uhlíkové stopy baterií uváděných na trh Unie a účinný a potenciální příspěvek tohoto opatření k cílům Unie v oblasti udržitelné mobility a klimatické neutrality do roku 2050. K zajištění transparentnosti, pokud jde o uhlíkovou stopu baterií, a přechodu trhu Unie k bateriím s nižšími emisemi uhlíku bez ohledu na to, kde jsou vyráběny, je oprávněné postupné a kumulativní narůstání požadavků v oblasti uhlíkové stopy. V důsledku těchto požadavků emise uhlíku v životním cyklu baterií, jimž se zabrání, přispějí k cíli Unie dosáhnout do roku 2050 neutrality z hlediska klimatu. Může to umožnit i další politiky na úrovni Unie a na úrovni členských států, jako jsou motivační pobídky nebo kritéria pro ekologické veřejné zakázky, podporující výrobu baterií s menšími dopady na životní prostředí.

(19)Některé látky obsažené v bateriích, jako je kobalt, olovo, lithium nebo nikl, jsou získávány z omezených zdrojů, které nejsou v Unii snadno dostupné, a některé Komise považuje za kritické suroviny. To je oblast, kde Evropa musí posílit svou strategickou autonomii a zvýšit svou odolnost v rámci příprav na možná narušení dodávek v důsledku zdravotních nebo jiných krizí. Zvyšování oběhovosti a účinnosti zdrojů se zvýšenou recyklací a větším využitím těchto surovin přispěje k dosažení tohoto cíle.

(20)Větší použití využitých materiálů by podpořilo rozvoj oběhového hospodářství a umožnilo by použití materiálů založené na účinnějším využívání zdrojů při současném snižování závislosti Unie na materiálech ze třetích zemí. V případě baterií to obzvláště platí o kobaltu, olovu, lithiu a niklu. Proto je nezbytné podporovat využití takových materiálů získaných z odpadu, stanovit požadavek na úroveň obsahu recyklovaného materiálu v bateriích, ve kterých je v aktivních materiálech použit kobalt, olovo, lithium a nikl. Toto nařízení stanoví povinné cíle pro obsah recyklovaného materiálu pro kobalt, olovo, lithium a nikl, jichž by mělo být dosaženo do roku 2030. Pro kobalt, lithium a nikl jsou stanoveny vyšší cíle do roku 2035. Všechny cíle by měly zohlednit dostupnost odpadu, ze kterého lze takové materiály získat, technickou proveditelnost příslušných procesů využití a výroby a rovněž čas, který hospodářské subjekty potřebují pro přizpůsobení svých dodavatelských a výrobních procesů. Do doby, než takové povinné cíle vstoupí v platnost, by proto požadavek týkající se obsahu recyklovaného materiálu měl být omezen na zveřejňování informací o obsahu recyklovaných materiálů.

(21)Za účelem zohlednění rizika dodávek kobaltu, olova, lithia a niklu a posouzení jejich dostupnosti by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu cílů v oblasti minimálního podílu recyklovaného kobaltu, olova, lithia nebo niklu přítomného v aktivních materiálech v bateriích.

(22)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění pravidel pro výpočet a ověřování množství kobaltu, olova, lithia a niklu v každém modelu baterie a každé šarži baterií z každého výrobního závodu, jež bylo získáno z odpadu přítomného v aktivních materiálech v baterii, a zajištění informačních požadavků na technickou dokumentaci by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci.

(23)Baterie uváděné na trh Unie by měly být trvanlivé a vysoce výkonné. Proto je nezbytné stanovit parametry výkonnosti a trvanlivosti pro přenosné baterie pro všeobecné použití i pro průmyslové baterie a stejně tak pro nabíjitelné průmyslové baterie a baterie pro elektrická vozidla. U baterií motorových vozidel neformální pracovní skupina pro elektrická vozidla a životní prostředí při Evropské hospodářské komisi OSN nyní vypracovává požadavky na životnost ve vozidle, takže toto nařízení upustí od stanovení dalších požadavků trvanlivosti. Na druhé straně v oblasti baterií k uskladnění energie stávající metody měření za účelem zkoušení výkonnosti a trvanlivosti baterií nejsou považovány za dostatečně přesné a reprezentativní, aby umožňovaly zavedení minimálních požadavků. Zavedení minimálních požadavků týkajících se výkonnosti a trvanlivosti těchto baterií by mělo být doprovázeno dostupnými odpovídajícími normami nebo společnými specifikacemi.

(24)Za účelem snížení dopadu životního cyklu baterií na životní prostředí by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu parametrů výkonnosti a trvanlivosti a stanovení minimálních hodnot těchto parametrů pro přenosné baterie pro všeobecné použití a pro nabíjitelné průmyslové baterie.

(25)Některé nenabíjitelné baterie pro všeobecné použití mohou znamenat neefektivní využívání zdrojů a energie. Měly by být stanoveny objektivní požadavky týkající se výkonnosti a trvanlivosti takových baterií, které zajistí, že na trh bude uváděno méně málo výkonných nenabíjitelných přenosných baterií pro všeobecné použití, zejména pokud by na základě posouzení životního cyklu alternativní použití nabíjitelných baterií vedlo k celkovému přínosu pro životní prostředí.

(26)K zajištění toho, aby přenosné baterie zabudované do zařízení, poté co se stanou odpadem, podléhaly řádnému tříděnému sběru, zpracování a kvalitní recyklaci, jsou nezbytná ustanovení, jež zajistí jejich odstranitelnost a vyměnitelnost v takových zařízeních. Použité baterie by měly vyměnitelné také proto, aby se prodloužila předpokládaná doba životnosti zařízení, jichž jsou součástí. Obecná ustanovení tohoto nařízení je možné doplnit požadavky stanovenými pro konkrétní výrobky, které jsou poháněny bateriemi, v rámci prováděcích opatření podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES 33 . Pokud jiné právní předpisy Unie stanoví z bezpečnostních důvodů konkrétnější požadavky pro odstranění baterií z výrobků (např. z hraček), měla by se použít tato konkrétní pravidla.

(27)Spolehlivé baterie mají zásadní význam pro fungování a bezpečnost mnoha výrobků, zařízení a služeb. Baterie by proto měly být navrženy a vyráběny tak, aby byl zaručen jejich bezpečný provoz a používání. Tento prvek je zvlášť důležitý u stacionárních bateriových systémů pro ukládání energie, na které se v současné době nevztahuje žádný jiný právní předpis Unie. Pro tyto systémy ukládání energie by proto měly být stanoveny parametry, které je třeba zohlednit při bezpečnostních zkouškách.

(28)Aby se konečným uživatelům poskytly transparentní, spolehlivé a jasné informace o bateriích a jejich hlavních vlastnostech a o odpadních bateriích, které umožní konečným uživatelům přijímat informovaná rozhodnutí při nákupu a odkládání baterií a umožní subjektům nakládajícím s odpady vhodným způsobem zpracovávat odpadní baterie, měly by být baterie označeny. Označení baterií by mělo obsahovat všechny nezbytné informace o jejich hlavních vlastnostech včetně jejich kapacity a obsahu některých nebezpečných látek. K zajištění dostupnosti informací v průběhu času by tyto informace měly být zpřístupněny také prostřednictvím kódů QR.

(29)Informace o výkonnosti baterií jsou nezbytné k zajištění toho, aby byli dobře a včas informováni koneční uživatelé jako spotřebitelé, a zejména aby před uskutečněním svého nákupu měli společný základ pro porovnání různých baterií. Proto by přenosné baterie pro všeobecné použití měly být opatřeny štítkem obsahujícím informace o jejich průměrné minimální výdrži při použití v konkrétních zařízeních. Kromě toho je důležité poskytnout konečnému uživateli vodítko, jak se vhodným způsobem zbavit odpadních baterií.

(30)Nabíjitelné průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel s vnitřní akumulací s kapacitou vyšší než 2 kWh by měly obsahovat systém řízení baterie, který uchovává údaje, aby konečný uživatel nebo kterákoli jiná třetí strana jednající jeho jménem mohli kdykoli určit technický stav a předpokládanou dobu životnosti baterií. Pro nové využití nebo repasování baterie by měl být přístup k systému řízení baterie poskytnut osobě, která baterii legálně zakoupila, nebo kterékoli třetí straně jednající jejím jménem za účelem zhodnocení zbytkové hodnoty baterie, usnadnění opětovného použití, nového využití nebo repase baterie a za účelem zpřístupnění baterie nezávislým agregátorům, definovaným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 34 , provozujícím virtuální elektrárny v elektrických rozvodných sítích. Tento požadavek by měl platit vedle právních předpisů Unie týkajících se schvalování typu vozidel, včetně technických specifikací, které mohou pocházet z činnosti neformální pracovní skupiny UNECE pro elektrická vozidla a životní prostředí.

(31)Řada požadavků na výrobky podle tohoto nařízení včetně požadavků výkonnosti, trvanlivosti, nového využití a bezpečnosti by měla být měřena s použitím spolehlivých, přesných a opakovatelných metod, jež zohledňují všeobecně uznávané nejmodernější metodiky měření a výpočtů. Aby se zajistilo, že nebudou existovat žádné překážky obchodu na vnitřním trhu, měly by být normy harmonizované na úrovni Unie. Tyto metody a normy by měly pokud možno zohledňovat reálné podmínky používání baterií, odrážet chování průměrného spotřebitele a měly by být hodnověrné, aby se zabránilo jejich úmyslnému i neúmyslnému obcházení. Po přijetí odkazu na takovou normu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 35 a jejím zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie je stanoven předpoklad shody s těmito specifickými požadavky na výrobky přijatými na základě tohoto nařízení, pokud výsledek takových metod prokáže, že jsou dosaženy minimální hodnoty stanovené pro tyto zásadní požadavky. Nebudou-li v době uplatnění specifických požadavků na výrobky existovat zveřejněné normy, měla by Komise přijmout společné specifikace prostřednictvím prováděcích aktů, a soulad s těmito specifikacemi by také měl vést k předpokladu shody. V případech, kdy se později zjistí, že společné specifikace vykazují nedostatky, měla by Komise prostřednictvím prováděcího aktu dotčené společné specifikace změnit nebo zrušit.

(32)K zajištění účinného přístupu k informacím pro účely dozoru nad trhem, přizpůsobení se novým technologiím a zajištění odolnosti v případě světových krizí, jako je pandemie Covid-19, by mělo být možné uvádět informace týkající se shody se všemi akty Unie použitelnými na baterie na internetu v podobě jediného EU prohlášení o shodě.

(33)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 36 stanoví pravidla pro akreditaci subjektů posuzování shody, rámec pro dozor nad trhem s výrobky a pro kontroly výrobků ze třetích zemí a obecné zásady, kterými se řídí označení CE. Uvedené nařízení by mělo být použitelné na baterie, na něž se vztahuje toto nařízení, s cílem zajistit, aby výrobky, na které se vztahuje volný pohyb zboží v rámci Unie, splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany veřejných zájmů, jako je lidské zdraví, bezpečnost a životní prostředí.

(34)Aby hospodářské subjekty mohly prokázat a příslušné orgány ověřit, že baterie dodávané na trh splňují požadavky tohoto nařízení, je třeba stanovit postupy posuzování shody. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES 37 stanoví moduly postupů posuzování shody od nejmírnějšího po nejpřísnější podle míry souvisejícího rizika a požadované úrovně bezpečnosti. Podle článku 4 tohoto rozhodnutí, pokud je vyžadováno posouzení shody, postupy, jež mají být pro toho posouzení použity, mají být zvoleny z těchto modulů.

(35)Zvolené moduly však neodrážejí některé specifické aspekty baterií, a je tedy nezbytné moduly zvolené pro postup posuzování shody upravit. Za účelem zohlednění novosti a složitosti požadavků týkajících se udržitelnosti, bezpečnosti a označování stanovených v tomto nařízení a za účelem zajištění shody baterií uváděných na trh s právními požadavky by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu postupů posuzování shody přidáním ověřovacích kroků nebo změnou modulu posuzování, a to na základě vývoje na trhu s bateriemi nebo vývoje v hodnotovém řetězci baterií.

(36)Označení CE na baterii označuje shodu této baterie s tímto nařízením. Obecné zásady, kterými se řídí označení CE a jeho vztah k jiným označením, jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 765/2008. Tyto zásady by se měly vztahovat na označení CE na bateriích. S cílem zajistit, aby byla baterie skladována, používána a vyřazena způsobem, který je bezpečný z hlediska ochrany lidského zdraví a životního prostředí, by měla být stanovena specifická pravidla pro umísťování označení CE v případě baterií.

(37)Postupy posouzení shody stanovené v tomto nařízení vyžadují zásah subjektů posuzování shody. Aby bylo zajištěno jednotné provádění ustanovení tohoto nařízení, měly by orgány členských států tyto subjekty oznámit Komisi.

(38)Vzhledem k novosti a složitosti požadavků na udržitelnost, bezpečnost a označování baterií a s cílem zajistit jednotnou úroveň kvality provádění posuzování shody baterií je nezbytné stanovit požadavky pro oznamující orgány zapojené do posuzování, oznamování a kontroly oznámených subjektů. Mělo by být zejména zajištěno, aby oznamující orgán byl ve své činnosti objektivní a nestranný. Od oznamujících orgánů by se dále mělo vyžadovat, aby zajistily důvěrnost informací, jež obdržely, ale měly by nicméně být schopny vyměňovat si informace o oznámených subjektech s vnitrostátními orgány, oznamujícími orgány jiných členských států a Komisí, což zajistí jednotnost při posuzování shody.

(39)Je nezbytné, aby všechny oznámené subjekty vykonávaly své povinnosti na stejné úrovni a za podmínek rovné hospodářské soutěže a autonomie. Měly by proto být stanoveny požadavky na subjekty posuzování shody, které si přejí být oznámeny za účelem poskytování činností posuzování shody. Tyto požadavky by měly být i nadále uplatňovány jako předpoklad pro zachování způsobilosti oznámeného subjektu. K zajištění jeho autonomie by mělo být vyžadováno, aby si oznámený subjekt a pracovníci, jež zaměstnává, zachovali nezávislost na hospodářských subjektech v hodnotovém řetězci baterií a na jiných společnostech včetně sdružení podniků a mateřských a dceřiných společností. Mělo by být požadováno, aby oznámený subjekt zdokumentoval svou nezávislost a poskytl tuto dokumentaci oznamujícímu orgánu.

(40)Pokud subjekt posuzování shody prokáže, že splňuje kritéria stanovená harmonizovanými normami, mělo by se předpokládat, že splňuje odpovídající požadavky stanovené v tomto nařízení.

(41)Subjekty posuzování shody často zadávají část svých činností souvisejících s posuzováním shody subdodavateli nebo dceřiné společnosti. Určité činnosti a rozhodovací procesy, pokud jde o posuzování shody baterií a další činnosti, které jsou ve vztahu k oznámenému subjektu vnitřní povahy, by však měl provádět výhradně jednotlivý oznámený subjekt, aby byla zajištěna jeho nezávislost a autonomie. V zájmu zachování úrovně ochrany požadované pro baterie, které mají být uvedeny na trh Unie, je nezbytné, aby subdodavatelé a dceřiné společnosti provádějící posuzování shody splňovali při plnění úkolů posuzování shody podle tohoto nařízení stejné požadavky jako oznámené subjekty.

(42)Vzhledem k tomu, že se služby nabízené oznámenými subjekty v členském státě mohou týkat baterií dodávaných na trh v celé Unii, je vhodné dát ostatním členským státům a Komisi možnost vznést námitky týkající se oznámeného subjektu. Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci s cílem vyzvat oznamující orgán k přijetí nápravných opatření v případě, že oznámený subjekt nesplňuje nebo přestal splňovat požadavky tohoto nařízení.

(43)V zájmu usnadnění a urychlení postupu posuzování shody, certifikace a nakonec přístupu na trh a vzhledem k novosti a složitosti požadavků na udržitelnost, bezpečnost a označení baterií je velmi důležité, aby oznámené subjekty měly nepřetržitý přístup k veškerému potřebnému zkušebnímu vybavení a zkušebním zařízením a aby uplatňovaly tyto postupy bez vytváření zbytečné zátěže pro hospodářské subjekty. Ze stejného důvodu a k zajištění rovného zacházení s hospodářskými subjekty je nezbytné, aby oznámené subjekty uplatňovaly postupy posuzování shody jednotně.

(44)Před přijetím konečného rozhodnutí, zda lze baterii udělit osvědčení o shodě, by hospodářskému subjektu, který si přeje uvést baterii na trh, mělo být povoleno jedenkrát doplnit dokumentaci k baterii.

(45)Komise by měla umožnit vhodnou koordinaci a spolupráci mezi oznámenými subjekty.

(46)Je vhodné stanovit povinnosti spojené s uvedením baterie na trh či do provozu pro hospodářské subjekty, jež zahrnují výrobce, pověřeného zástupce, dovozce, distributora, poskytovatele služeb kompletního vyřízení objednávek nebo kteroukoli jinou právnickou osobu, která přejímá právní odpovědnost v souvislosti s výrobou baterií, jejich dodáním nebo uvedením na trh či do provozu.

(47)Odpovědnost za soulad baterií s požadavky tohoto nařízení by měly nést hospodářské subjekty podle své úlohy v dodavatelském řetězci, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany veřejných zájmů, jako je lidské zdraví, bezpečnost a ochrana majetku a životního prostředí.

(48)Všechny hospodářské subjekty zapojené do dodavatelského a distribučního řetězce by měly přijmout vhodná opatření, která zajistí, aby na trh dodávaly pouze baterie, které jsou ve shodě s tímto nařízením. Je třeba stanovit jasné a přiměřené rozdělení povinností odpovídající úloze jednotlivých hospodářských subjektů v dodavatelském a distribučním řetězci.

(49)Vzhledem k tomu, že výrobce zná podrobně proces navrhování a výroby, má nejlepší možnosti provést postup posuzování shody. Posuzování shody by tedy mělo být výhradně povinností výrobce.

(50)Výrobce by měl poskytnout dostatečné a podrobné informace o zamýšleném použití baterie, aby umožnil její správné a bezpečné uvedení na trh, uvedení do provozu, používání a nakládání s ní po skončení životnosti včetně možného nového využití.

(51)Pro usnadnění komunikace mezi hospodářskými subjekty, orgány dozoru nad trhem a spotřebiteli by hospodářské subjekty v rámci svých kontaktních údajů měly kromě poštovní adresy uvádět také adresu svých internetových stránek.

(52)Je nezbytné zajistit, aby baterie ze třetích zemí vstupující na trh Unie byly v souladu s požadavky tohoto nařízení, ať jsou dováženy jako samostatné baterie, nebo jako baterie obsažené ve výrobcích, a zejména, aby je jejich výrobci podrobili řádným postupům posuzování shody. Měla by být rovněž stanovena povinnost dovozců zajistit, aby baterie, které uvádějí na trh a do provozu, byly ve shodě s požadavky tohoto nařízení a aby označení CE na bateriích a dokumentace vypracovaná výrobcem byly k dispozici vnitrostátním orgánům ke kontrole.

(53)Při uvádění baterie na trh nebo do provozu by každý dovozce měl uvést na baterii své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a svou poštovní adresu. Pokud to rozměry baterie neumožňují, měly by být stanoveny výjimky. To zahrnuje případy, kdy by dovozce musel otevřít obal, aby mohl uvést jméno a adresu na baterii, nebo kdy je baterie na umístění těchto informací příliš malá.

(54)Vzhledem k tomu, že distributor dodává baterii na trh poté, co ji na trh nebo do provozu uvedl výrobce nebo dovozce, měl by jednat s náležitou péčí, aby zajistil, že jeho nakládání s danou baterií neovlivní nepříznivě její soulad s požadavky tohoto nařízení.

(55)Každý dovozce nebo distributor, který uvede baterii na trh nebo do provozu pod svým vlastním jménem nebo ochrannou známkou, nebo ji změní tak, že může ovlivnit soulad s požadavky tohoto nařízení, nebo změní účel baterie, která je již na trhu, by měl být považován za výrobce a měl by na sebe vzít povinnosti výrobce.

(56)Jelikož jsou distributoři a dovozci blízko trhu, měli by být zapojeni do úkolů dozoru nad trhem, které provádějí vnitrostátní orgány, a měli by být připraveni aktivně se zúčastnit a poskytovat těmto orgánům všechny nezbytné informace týkající se dotčených baterií.

(57)Zajištění zpětné vysledovatelnosti baterie v celém dodavatelském řetězci napomáhá zjednodušení a zvýšení účinnosti dozoru nad trhem. Účinný systém zpětné vysledovatelnosti usnadňuje orgánům dozoru nad trhem jejich úkol vysledovat hospodářské subjekty, které uvedly na trh nebo dodaly na trh nebo do provozu nevyhovující baterie. Od hospodářských subjektů by proto mělo být vyžadováno, aby po určitou dobu uchovávaly informace o svých transakcích s bateriemi.  

(58)Těžba a zpracování přírodních nerostných surovin a obchodování s nimi mají zásadní význam pro zajištění nezbytných surovin k výrobě baterií. Výrobci baterií bez ohledu na jejich postavení nebo vliv na dodavatele a bez ohledu na jejich zeměpisnou polohu nejsou oproštěni od rizika, že přispějí k nepříznivým dopadům v dodavatelském řetězci surovin. U některých surovin je více než polovina světové produkce určena pro použití při výrobě baterií. Pro výrobu baterií se například používá více než 50 % celosvětové poptávky po kobaltu a více než 60 % světové produkce lithia. Na výrobu baterií jde přibližně 8 % světové produkce přírodního grafitu a 6 % světové produkce niklu.

(59)Tyto materiály dodává jen málo zemí a v některých případech může problémy v oblasti životního prostředí a oblasti sociální ještě zhoršovat nízká úroveň správy věcí veřejných. Těžba a rafinace kobaltu a niklu souvisí s celým spektrem sociálních a environmentálních otázek včetně potenciálních rizik pro životní prostředí a lidské zdraví. V případě přírodního grafitu jsou sociální a environmentální dopady méně závažné, avšak jeho těžba zahrnuje vysoký podíl řemeslných a drobných úkonů, které většinou probíhají v neformálním prostředí a mohou vést k závažným dopadům na lidské zdraví a přírodní prostředí, včetně toho, že doly nejsou pravidelně uzavírány a sanovány, což má za následek ničení ekosystémů a půdy. Pokud jde o lithium, předpokládaný růst jeho použití ve výrobě baterií pravděpodobně vyvolá dodatečný tlak na těžební a rafinační činnosti a zásada obezřetnosti by doporučovala zahrnout lithium do působnosti povinností v oblasti náležité péče v dodavatelském řetězci. Očekávaný masivní nárůst poptávky po bateriích v Unii by neměl přispívat ke zvyšování takových environmentálních a sociálních rizik.

(60)Některé dotčené látky, jako je kobalt, olovo, lithium a přírodní grafit, jsou z hlediska EU považovány za kritické suroviny 38 a jejich udržitelné získávání je nezbytné pro náležité fungování ekosystému baterií v EU.

(61)Existuje již řada dobrovolných počinů ze strany aktérů v dodavatelském řetězci baterií s cílem podporovat dodržování postupů udržitelného získávání surovin, včetně Iniciativy pro odpovědné zajištění těžby (IRMA), Iniciativy pro odpovědnou těžbu nerostných surovin (RMI) a Rámce pro odpovědné posuzování v odvětví kobaltu (CIRAF). Dobrovolné snahy zaměřené na vytváření systémů náležité péče však nemohou zajistit, aby se všechny hospodářské subjekty, které uvádějí na trh Unie baterie, řídily stejným souborem minimálních pravidel.

(62)V Unii byly obecné požadavky týkající se náležité péče ve vztahu k určitým surovinám zavedeny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 39 . Toto nařízení se však nezabývá nerostnými surovinami a materiály, které se používají při výrobě baterií.

(63)Vzhledem k očekávanému exponenciálnímu růstu poptávky po bateriích v EU by proto hospodářský subjekt, který uvádí baterii na trh EU, měl stanovit politiku náležité péče v dodavatelském řetězci. Měly by proto být stanoveny požadavky s cílem řešit sociální a environmentální rizika, která jsou spojena s těžbou a zpracováním určitých surovin za účelem výroby baterií a s obchodováním s takovými surovinami.

(64)Při zavádění politiky náležité péče založené na posouzení rizik by tato politika měla vycházet z mezinárodně uznaných zásad náležité péče, jež obsahuje deset zásad iniciativy Organizace spojených národů Global Compact 40 , pokyny pro posuzování sociálních dopadů životního cyklu výrobků 41 , Tripartitní deklarace MOP o principech jednání nadnárodních společností a sociální politice 42 a pokyny OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků 43 , které odrážejí společné porozumění mezi vládami a zúčastněnými stranami a měly by být přizpůsobeny konkrétní situaci a okolnostem každého hospodářského subjektu. Pokud jde o těžbu a zpracování přírodních nerostných surovin používaných při výrobě baterií a obchodování s těmito surovinami, Pokyny OECD pro náležitou péči v odpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí 44 (dále jen „pokyny OECD pro náležitou péči“) v této souvislosti představují dlouhodobé úsilí vlád a zúčastněných stran o zavádění osvědčených postupů v této oblasti.

(65)Podle pokynů OECD pro náležitou péči 45 je náležitá péče průběžný, proaktivní a reaktivní proces, jehož prostřednictvím mohou společnosti zajistit, že budou dodržovat lidská práva a nebudou přispívat ke konfliktům 46 . Náležitá péče založená na posuzování rizik odkazuje na kroky, které by společnosti měly činit za účelem identifikace a řešení skutečných nebo potenciálních rizik s cílem předcházet nepříznivým dopadům spojeným s jejich činnostmi nebo rozhodnutími v oblasti získávání surovin nebo tyto dopady zmírňovat. Společnost může posoudit rizika, jež představují její činnosti a vztahy, a přijmout opatření ke zmírnění rizik v souladu s příslušnými normami stanovenými vnitropolitickými právními předpisy a mezinárodním právem, doporučeními mezinárodních organizací, která se týkají odpovědného chování podniků, nástroji s vládní podporou, dobrovolnými iniciativami soukromého sektoru a vnitřními politikami a systémy společností. Tento přístup také pomáhá nastavit provádění náležité péče podle rozsahu činností společnosti nebo podle vztahů v dodavatelském řetězci.

(66)Měly by být přijaty nebo upraveny povinné politiky náležité péče v dodavatelském řetězci, které by měly řešit alespoň nejrozšířenější kategorie sociálních a environmentálních rizik. To by mělo zahrnovat stávající a předvídatelné dopady na jedné straně na společenský život, zejména na lidská práva, lidské zdraví a bezpečnost, jakož i na ochranu zdraví a bezpečnost při práci a pracovní práva, a na druhé straně dopady na životní prostředí, zejména na hospodaření s vodou, ochranu půdy, znečištění ovzduší a biologickou rozmanitost, včetně života komunit.

(67)Pokud jde o kategorie sociálních rizik, politiky náležité péče by měly řešit rizika v dodavatelském řetězci baterií v souvislosti s ochranou lidských práv, včetně lidského zdraví, ochrany dětí a rovnosti žen a mužů, v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv 47 . Politiky náležité péče by měly zahrnovat informace o tom, jak hospodářský subjekt přispíval k předcházení porušování lidských práv, a o zavedených nástrojích v podnikové struktuře tohoto subjektu pro boj proti korupci a úplatkářství. Politiky náležité péče by rovněž měly zajišťovat správné provádění pravidel základních úmluv Mezinárodní organizace práce 48 , které jsou uvedeny v příloze I Tripartitní deklarace MOP.

(68)Pokud jde o kategorie rizik pro životní prostředí, politiky náležité péče by měly řešit rizika v dodavatelském řetězci baterií v souvislosti s ochranou přírodního prostředí a biologické rozmanitosti v souladu s Úmluvou o biologické rozmanitosti 49 , což zahrnuje i ohledy vůči místním komunitám a ochranu a rozvoj těchto komunit.

(69)Povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci týkající se identifikace a zmírňování sociálních a environmentálních rizik spojených se surovinami určenými k výrobě baterií by měly přispívat k provádění rezoluce UNEP č. 19 o správě nerostných surovin, která uznává důležitý přínos těžebního odvětví k dosažení cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů udržitelného rozvoje.

(70)Pokud v tomto nařízení neexistují žádná zvláštní ustanovení se stejným cílem, povahou a účinkem, která by mohla být upravena s ohledem na budoucí legislativní změny, měly by se použít další legislativní nástroje EU, které stanoví požadavky týkající se náležité péče v dodavatelském řetězci.

(71)Za účelem přizpůsobení se vývoji v hodnotovém řetězci baterií, včetně změn v rozsahu a povaze příslušných environmentálních a sociálních rizik, a rovněž přizpůsobení se technickému a vědeckému pokroku v oblasti baterií a chemického složení baterií by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny seznamu surovin a kategorií rizik a požadavků náležité péče v dodavatelských řetězcích.

(72)Jsou nezbytná harmonizovaná pravidla pro nakládání s odpadem, jež zajistí, aby pro producenty a další hospodářské subjekty při plnění rozšířené odpovědnosti producentů v oblasti baterií platila stejná pravidla ve všech členských státech. K dosažení vysoké úrovně využití materiálů je nezbytné zvýšit na maximum tříděný sběr odpadních baterií a zajistit, aby všechny sebrané baterie byly recyklovány za použití procesů, které dosáhnou společné minimální recyklační účinnosti. Hodnocení směrnice 2006/66/ES zjistilo, že jedním z jejích nedostatků je nedostatečná podrobnost jejích ustanovení, což vedlo k nerovnoměrnému provádění a ke vzniku závažných překážek pro fungování recyklačních trhů a neoptimálním úrovním recyklace. Podrobnější a více harmonizovaná pravidla by proto měla zamezit narušení trhu v oboru sběru, zpracování a recyklace odpadních baterií, zajistit rovnoměrné provádění požadavků v celé Unii, další harmonizaci kvality služeb nakládání s odpady poskytovaných hospodářskými subjekty, a usnadnit trhy s druhotnými surovinami.

(73)Toto nařízení vychází z pravidel nakládání s odpadem a obecných zásad stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES 50 , které by měly být přizpůsobeny tak, aby odrážely specifickou situaci baterií. Aby mohl být sběr odpadních baterií organizován co nejúčinnějším způsobem, je důležité, aby byl prováděn v úzkém spojení s místem, kde jsou baterie v členském státě prodávány, a v blízkosti konečného uživatele. Odpadní baterie je také možné sbírat spolu s odpadními elektrickými a elektronickými zařízeními a s vozidly s ukončenou životností prostřednictvím vnitrostátních systémů sběru zřízených na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU 51 a směrnice 2000/53/ES. Zatímco stávající nařízení stanoví specifická pravidla pro baterie, je zapotřebí soudržný a komplexní přístup, vycházející ze stávajících struktur nakládání s odpady a dále harmonizující tyto struktury. Proto, a za účelem účinného naplňování rozšířené odpovědnosti producenta v oblasti nakládání s odpadem by měly být stanoveny povinnosti, pokud jde o členské státy, ve kterých jsou baterie dodávány na trh poprvé.

(74)Za účelem kontroly, zda producenti plní své povinnosti k zajištění zpracování odpadních baterií poprvé dodaných na trh na území členského státu, je nezbytné zavést v každém členském státě registr spravovaný příslušným orgánem. Producenti by měli mít povinnost se zaregistrovat, aby poskytovali nezbytné informace, které umožní příslušným orgánům kontrolovat, zda producenti plní své povinnosti. Registrační požadavky by měly být v celé Unii zjednodušeny. Za účelem zajištění jednotných podmínek v celé Unii pro žádost o registraci a informace, jež mají být poskytovány, prostřednictvím harmonizovaného formátu, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci.

(75)S ohledem na zásadu „znečišťovatel platí“ je vhodné stanovit producentům povinnosti, pokud jde o nakládání s bateriemi po skončení životnosti, jež by měly zahrnovat každého výrobce, dovozce nebo distributora, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně smluv uzavřených na dálku v souladu s čl. 2 bodem 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU 52 , dodá v rámci své obchodní činnosti poprvé baterii k distribuci nebo použití na území členského státu, včetně baterií zabudovaných do zařízení nebo vozidel.

(76)Producenti by měli mít rozšířenou odpovědnost producentů za nakládání s jejich bateriemi ve fázi skončení životnosti. Měli by proto financovat náklady na sběr, zpracování a recyklaci všech sebraných baterií, podávání zpráv o bateriích a odpadních bateriích a poskytování informací konečným spotřebitelům a subjektům nakládajícím s odpady o bateriích a o vhodném opětovném použití odpadních baterií a nakládání s nimi. Povinnosti související s rozšířenou odpovědností producenta by se měly vztahovat na všechny formy dodávek včetně prodeje na dálku. Producentům by mělo být umožněno vykonávat tyto povinnosti kolektivně, prostřednictvím organizací odpovědnosti producentů, které převezmou odpovědnost jejich jménem. Producenti nebo organizace odpovědnosti producentů by měli podléhat schválení a měli by zdokumentovat, že mají finanční prostředky na úhradu nákladů, jež vyplývají z rozšířené odpovědnosti producenta. Je-li to nezbytné pro zabránění narušení vnitřního trhu a zajištění jednotných podmínek pro úpravu finančních příspěvků, které producenti platí organizacím odpovědnosti producentů, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci.

(77)Toto nařízení by mělo regulovat výhradně rozšířenou odpovědnost producentů baterií, a pravidla týkající se systémů rozšířené odpovědnosti producentů stanovená ve směrnici Evropského parlamentu 2008/98/ES se proto na baterie nevztahují.

(78)V zájmu zajištění kvalitní recyklace odpadů v dodavatelských řetězcích baterií, podpory využívání kvalitních druhotných surovin a ochrany životního prostředí by měla být pravidlem vysoká úroveň sběru a recyklace odpadních baterií. Sběr odpadních baterií je zásadním, klíčovým krokem pro uzavření cyklu cenných materiálů, které jsou obsaženy v bateriích, prostřednictvím jejich recyklace a pro udržení hodnotového řetězce souvisejícího s bateriemi uvnitř Unie, a tedy usnadnění přístupu k využitým materiálům, které mohou být dále použity k výrobě nových výrobků.

(79)Producenti všech baterií by měli nést odpovědnost za financování a organizaci tříděného sběru odpadních baterií. Měli by tak učinit vytvořením sběrné sítě, která zahrnuje celé území členských států, má blízko ke konečnému uživateli a není zaměřena pouze na oblasti a baterie, kde je sběr ziskový. Sběrná síť by měla zahrnovat veškeré distributory, autorizovaná zařízení pro zpracování odpadních elektrických a elektronických zařízení a vozidel se skončenou životností, sběrná místa a další subjekty na základě jejich vlastní vůle, například veřejné orgány a školy. Za účelem ověření a zlepšení účinnosti sběrné sítě a informačních kampaní by měla být prováděna pravidelná zjišťování složení odpadů alespoň na úrovni NUTS 2 53 zaměřená na smíšený komunální odpad a sebraná odpadní elektrická a elektronická zařízení s cílem určit množství odpadních přenosných baterií v nich obsažených.

(80)Baterie je možné sbírat spolu s odpadními elektrickými a elektronickými zařízeními prostřednictvím vnitrostátních systémů sběru zřízených na základě směrnice 2012/19/EU a s vozidly se skončenou životností v souladu se směrnicí 2000/53/ES. V tomto případě by mělo být povinným minimálním požadavkem, aby baterie byly vyjmuty ze sebraných odpadních zařízení a z vozidel se skončenou životností. Po jejich vyjmutí by baterie měly podléhat požadavkům tohoto nařízení, zejména by měly být započteny za účelem dosažení cíle pro sběr dotčeného druhu baterií, a měly by podléhat požadavkům zpracování a recyklace stanoveným v tomto nařízení.

(81)S ohledem na environmentální dopad a ztrátu materiálů vzhledem k odpadním bateriím, které nejsou sbírány prostřednictvím tříděného sběru, a nejsou tedy zpracovány způsobem šetrným k životnímu prostředí, měl by nadále platit cíl pro sběr přenosných baterií stanovený již podle směrnice 2006/66/ES a tento cíl by měl být postupně zvyšován. Z tohoto nařízení vyplývá, že přenosné baterie zahrnují také baterie pohánějící lehké dopravní prostředky. Vzhledem k současnému růstu prodeje tohoto druhu baterií je obtížné spočítat jejich množství, které je uváděno na trh a na konci své životnosti sbíráno, a proto by tyto přenosné baterie měly být vyjmuty ze stávající úrovně sběru pro přenosné baterie. Toto vyjmutí má být přezkoumáno spolu s cílem ve sběru pro přenosné baterie, což může také reagovat na změny v metodice pro výpočet úrovně sběru přenosných baterií. Komise vypracuje zprávu jako podklad pro tyto přezkumy.

(82)Úroveň sběru přenosných baterií by se měla nadále vypočítávat na základě celkového ročního prodeje v předcházejících letech, aby byly cíle přiměřené úrovni spotřeby baterií v daném členském státě. Za účelem co nejlepšího zohlednění změn složení kategorie přenosných baterií, jakož i změn doby životnosti a chování spotřebitelů baterií, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny metodiky pro výpočet a ověřování úrovně sběru přenosných baterií.

(83)Sbírat by se měly všechny automobilové baterie, průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel a za tímto účelem by se mělo vyžadovat, aby producenti takových baterií bezplatně přijímali od konečných uživatelů nazpět všechny odpadní automobilové baterie, průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel. Všem subjektům zapojeným do sběru odpadních automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel by měly být stanoveny podrobné povinnosti týkající se podávání zpráv.

(84)Vzhledem k hierarchii odpadů stanovené článkem 4 směrnice 2008/98/ES, která upřednostňuje prevenci vzniku odpadů, přípravu na opětovné použití a recyklaci, a v souladu s čl. 11 odst. 4 směrnice 2008/98/ES a čl. 5 odst. 3 písm. f) směrnice 1999/31/ES/ES 54 by sebrané baterie neměly být spalovány ani odstraňovány ukládáním na skládkách.

(85)Každé povolené zařízení provádějící postupy zpracování a recyklace baterií by mělo splňovat minimální požadavky, aby se předešlo negativním dopadům na životní prostředí a lidské zdraví a umožnila se vysoká úroveň využití materiálů, jež baterie obsahují. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU 55 reguluje řadu průmyslových činností, které se podílejí na zpracování a recyklaci odpadních baterií, pro které zajišťuje zvláštní požadavky na získání povolení a kontrolu, jež zohledňují nejlepší dostupné metody. Pokud průmyslové činnosti související se zpracováním a recyklací baterií nejsou směrnicí 2010/75/ES upraveny, hospodářské subjekty by v každém případě měly být povinny používat nejlepší dostupné techniky definované v čl. 3 odst. 10 uvedené směrnice a zvláštní požadavky stanovené v tomto nařízení. Požadavky týkající se zpracování a recyklace baterií by Komise případně měla upravit s ohledem na vědecký a technický pokrok a vznikající nové technologie v oblasti nakládání s odpady. Proto by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny těchto požadavků.

(86)Cíle v oblasti účinnosti recyklačních procesů a využití materiálů by měly být stanoveny tak, aby byla zajištěna produkce kvalitních využitých materiálů pro odvětví baterií a aby byla zároveň zajištěna jasná a společná pravidla pro subjekty provádějící recyklaci a zamezilo se narušování hospodářské soutěže nebo jiné překážky pro hladké fungování vnitřního trhu s druhotnými surovinami pocházejícími z odpadních baterií. Měla by být stanovena recyklační účinnost, jako měřítko celkového množství využitých materiálů, pro olověné baterie, nikl-kadmiové baterie a lithiové baterie a měly by být rovněž stanoveny cíle pro úroveň využitých kobaltových, olověných, lithiových a niklových materiálů s cílem dosáhnout vysoké úrovně využití materiálů v celé Unii. I nadále by měla platit pravidla pro výpočet a podávání zpráv o recyklační účinnosti stanovená v nařízení Komise (EU) č. 493/2012 56 . Za účelem zajištění jednotných podmínek pro výpočet a ověřování recyklační účinnosti a využití materiálů v procesech recyklace baterií by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení těchto pravidel. Komise by také měla přezkoumat nařízení Komise (EU) č. 493/2012, aby náležité zohledňovalo technologický vývoj a změny procesů průmyslového využití, s cílem rozšířit jeho oblast působnosti tak, aby zahrnovala stávající a nové cíle, a poskytnout nástroje pro charakterizaci meziproduktů. Zařízení pro zpracování a recyklaci by měla být povzbuzována k tomu, aby zavedla certifikované systémy řízení z hlediska ochrany životního prostředí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 57 .

(87)Zpracování a recyklace mimo dotyčný členský stát nebo mimo Unii by měly být možné pouze v případě, že přeprava odpadních baterií je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 58 a nařízením Komise (ES) č. 1418/2007 59 a že zpracovatelské a recyklační činnosti splňují požadavky použitelné na tyto druhy baterií podle jejich klasifikace v rozhodnutí Komise 2000/532/ES v platném znění 60 . Toto rozhodnutí, v platném znění, by mělo být zrevidováno, aby zohledňovalo složení všech baterií. Pokud se takové zpracování nebo recyklace uskutečňuje mimo Unii, a aby mohlo být započteno do recyklační účinnosti a cílů, provozovatel, na jehož účet je prováděno, by měl mít povinnost podat o tom zprávu příslušnému orgánu dotyčného členského státu a prokázat, že je zpracování prováděno v podmínkách rovnocenných podmínkám podle tohoto nařízení. Za účelem stanovení toho, jaké požadavky na takové zpracování lze považovat za rovnocenné, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o stanovení podrobných pravidel obsahujících kritéria pro posuzování rovnocenných podmínek.

(88)Průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel, které již nejsou způsobilé pro původní účel, pro který byly vyrobeny, lze použít pro různé účely jako stacionární baterie pro ukládání energie. Vzniká trh s použitými průmyslovými bateriemi a bateriemi elektrických vozidel pro druhotné využití, a proto by se měla na podporu praktického využití hierarchie odpadů stanovit zvláštní pravidla, jež umožní odpovědné nové využití použitých baterií s ohledem na zásadu předběžné opatrnosti a zajištění bezpečnosti používání pro konečné uživatele. Veškeré takové použité baterie by měly projít posouzením jejich technického stavu a dostupné kapacity, které prověří jejich vhodnost pro použití za jiným účelem, než byl jejich původní účel. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení týkajících se odhadu technického stavu baterií by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci.

(89)Producenti a distributoři by měli být aktivně zapojeni do poskytování informací konečným uživatelům o tom, že baterie by měly být sbírány prostřednictvím tříděného sběru, že jsou k dispozici systémy sběru a že koneční uživatelé hrají důležitou roli při zajišťování optimálního nakládání s odpadními bateriemi z hlediska životního prostředí. Při zveřejňování informací pro všechny konečné uživatele a podávání zpráv o bateriích by měly být využívány moderní informační technologie. Informace by měly být poskytovány buď klasickými způsoby, jako jsou venkovní plakáty a kampaně v sociálních médiích, nebo s využitím inovativnějších prostředků, jako je elektronický přístup k internetovým stránkám poskytovaný pomocí kódů QR umístěných na bateriích.

(90)K usnadnění ověřování souladu a účinnosti povinností týkajících se sběru a zpracování baterií je nezbytné, aby příslušní provozovatelé podávali zprávy příslušným orgánům. Producenti baterií a jiní provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady, kteří provádějí sběr baterií, by měli hlásit pokud možno za každý kalendářní rok údaje o prodaných bateriích a sebraných odpadních bateriích. Pokud jde o zpracování a recyklaci, povinnost podávat zprávy by se měla vztahovat na provozovatele zařízení pro nakládání s odpady respektive na subjekty provádějící recyklaci.

(91)Za každý kalendářní rok by členské státy měly poskytnout Komisi informace o množství baterií dodaných na jejich území a množství sebraných odpadních baterií podle druhu a chemického složení. Co se týče přenosných baterií, údaje o bateriích a odpadních bateriích z lehkých dopravních prostředků by měly být uváděny zvlášť, vzhledem k potřebě shromažďovat údaje, které by případně umožnily upravit cíl pro sběr s ohledem na podíl těchto baterií na trhu a jejich specifický účel a vlastnosti. Takové informace by měly být poskytovány elektronicky a měla by je doprovázet zpráva o kontrole kvality. Za účelem zajištění jednotných podmínek pro hlášení těchto údajů a informací Komisi a pro metody ověřování by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci.

(92)Za každý kalendářní rok by členské státy měly podat Komisi zprávu o dosažené úrovni recyklační účinnosti a úrovni využitých materiálů se zohledněním všech jednotlivých kroků recyklačního procesu a všech výstupních frakcí.

(93)Aby se zvýšila transparentnost dodavatelského a hodnotového řetězce pro všechny zúčastněné strany, je nezbytné stanovit elektronický systém, který maximalizuje výměnu informací, umožní vysledování a sledování baterií, poskytuje informace o uhlíkové náročnosti jejich výrobních procesů a o původu použitých materiálů, jejich složení včetně surovin a nebezpečných chemických látek, činnostech a možnostech opravy, nového využití a demontáže a o postupech zpracování, recyklace a využití, jimž by baterie mohla být vystavena na konci své životnosti. Tento elektronický systém by měl být zaveden po etapách, přičemž jeho prototyp by měl být dotyčným hospodářským subjektům a orgánům členských států zpřístupněn alespoň rok před dokončením prováděcích opatření, jež stanoví konečné prvky a politiku přístupu k údajům, aby bylo možné vkládat do systému data a včas zajistit jeho soulad s předpisy. Tato politika přístupu k údajům by měla zohledňovat příslušné zásady stanovené v právních předpisech EU, včetně návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské správě dat (akt o správě dat), který předložila Komise 61 . Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provedení systému elektronické výměny informací o bateriích by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci.

(94)Měl by být zaveden pas baterie, který umožní hospodářským subjektům shromažďovat a efektivněji opětovně využívat informace a údaje o jednotlivých bateriích uvedených na trh a přijímat informovanější rozhodnutí při plánovacích činnostech. Za účelem zajištění jednotných podmínek pro zavedení pasu baterií by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci.

(95)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 62 stanoví pravidla týkající se dozoru nad trhem a kontroly výrobků vstupujících na trh Unie. Uvedené nařízení by se mělo použít na baterie, na něž se vztahuje toto nařízení, s cílem zajistit, aby výrobky, na které se vztahuje volný pohyb zboží, splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany veřejných zájmů, jako je lidské zdraví, bezpečnost, ochrana majetku a životního prostředí. Nařízení (EU) 2019/1020 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(96)Baterie by měly být uváděny na trh, pouze pokud nepředstavují riziko pro lidské zdraví, bezpečnost, majetek či životní prostředí, jsou-li řádně uskladněny a používány pro jejich zamýšlený účel nebo za podmínek používání, které lze rozumně předvídat, tedy používání, které může vyplývat z dovoleného a snadno předvídatelného lidského chování.

(97)Měl by existovat postup, na jehož základě jsou zúčastněné strany informovány o opatřeních, jež mají být přijata ve vztahu k bateriím představujícím riziko pro lidské zdraví, bezpečnost, majetek nebo životní prostředí. Měl by rovněž orgánům dozoru nad trhem v členských státech umožňovat, aby ve spolupráci s příslušnými hospodářskými subjekty začaly jednat ve vztahu k těmto bateriím co nejdříve. Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci přijímat akty s cílem určit, zda jsou opatření přijatá členskými státy ohledně nevyhovujících baterií důvodná, či nikoli.

(98)Orgány dozoru nad trhem by měly mít právo vyžadovat od hospodářských subjektů, aby přijaly nápravná opatření na základě zjištění, že baterie není v souladu s požadavky tohoto nařízení, nebo že hospodářský subjekt porušuje pravidla týkající se uvedení nebo dodání baterie na trh nebo pravidla týkající se udržitelnosti, bezpečnosti a označování nebo náležité péče v dodavatelském řetězci.

(99)Důležitou oblastí, pokud jde o snižování dopadů lidských činností na životní prostředí a motivaci k přeměně trhu směrem k udržitelnějším výrobkům, je zadávání veřejných zakázek. Veřejní zadavatelé definovaní ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU 63 a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU 64 a zadavatelé definovaní ve směrnici 2014/25/EU by měli při zadávání veřejných zakázek na baterie nebo výrobky obsahující baterie zohledňovat dopady na životní prostředí, s cílem podporovat a motivovat trh k čisté a energeticky účinné mobilitě a ukládání energie, a přispívat tak k cílům environmentálních, klimatických a energetických politik Unie.

(100)Za účelem stanovení rovnocennosti systémů náležité péče, jež vyvinuly vlády, průmyslová sdružení a uskupení zainteresovaných organizací, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Za účelem zajištění toho, aby seznam surovin a souvisejících sociálních a environmentálních rizik byl aktualizován, a zajištění souladu s nařízením o nerostných surovinách z oblastí konfliktů a s pokyny OECD pro náležitou péči, pokud jde o povinnosti hospodářských subjektů, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci.

(101)Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci za účelem zajištění jednotných podmínek pro uznávání systémů náležité péče v dodavatelském řetězci.

(102)Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle tohoto nařízení je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla vhodné konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 65 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(103) Prováděcí pravomoci, které jsou svěřeny Komisi tímto nařízením a které se netýkají stanovení, zda opatření přijatá členskými státy ve vztahu k nevyhovujícím bateriím jsou důvodná, či nikoli, by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 66 .

(104)Při přijetí prováděcího aktu, jímž Komise vyzve oznamující orgán, aby přijal nezbytná nápravná opatření, v případě nutnosti včetně odnětí oznámení, v situacích, kdy Komise zjistí, že oznámený subjekt nesplňuje nebo přestal splňovat požadavky pro své oznámení, by měl být použit poradní postup.

(105)V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se ochrany lidského zdraví, bezpečnosti, majetku nebo životního prostředí by Komise k rozhodnutí, zda je vnitrostátní opatření týkající se vyhovující baterie, která představuje riziko, důvodné, či nikoli, měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.

(106)Členské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Stanovené sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(107)Vzhledem k tomu, že je třeba zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a je třeba zohlednit nový vývoj založený na vědeckých faktech, měla by Komise Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o provádění tohoto nařízení a o jeho dopadu na životní prostředí a na fungování vnitřního trhu. Komise by měla do své zprávy zahrnout hodnocení ustanovení o kritériích udržitelnosti, bezpečnosti a označování a informačních kritériích, opatření v oblasti nakládání s odpadními bateriemi a požadavků náležité péče v dodavatelských řetězcích. Ke zprávě by případně měl být přiložen návrh na změnu příslušných ustanovení tohoto nařízení.

(108)Je nezbytné poskytnout hospodářským subjektům dostatek času, aby splnily své povinnosti podle tohoto nařízení, a členským státům, aby vytvořily správní infrastrukturu nezbytnou pro jeho používání. Toto nařízení by se proto mělo použít až ode dne, kdy lze rozumně očekávat dokončení těchto příprav.

(109)Aby se členským státům umožnilo přizpůsobit svůj registr producentů zřízený podle směrnice 2006/66/ES a přijmout nezbytná správní opatření, pokud jde o organizaci schvalovacích postupů příslušných orgánů, při současném zachování kontinuity z hlediska hospodářských subjektů by směrnice 2006/66/ES měla být zrušena s účinkem od 1. července 2023. Povinnosti podle uvedené směrnice, které se týkají kontroly a podávání zpráv o úrovni sběru přenosných baterií a recyklační účinnosti recyklačních procesů zůstanou v platnosti do 31. prosince 2023 a související povinnosti v oblasti předávání údajů Komisi zůstanou v platnosti do 31. prosince 2025 s cílem zajistit kontinuitu, dokud Komise nepřijme nová pravidla pro výpočty a nové formáty pro podávání zpráv podle tohoto nařízení.

(110)Vzhledem k tomu, že cíle tohoto nařízení, tj. zajistit fungování vnitřního trhu při současném zajištění toho, aby baterie uvedené na trh splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany lidského zdraví, bezpečnosti, majetku a životního prostředí, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale může ho být z důvodu potřeby harmonizace lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I
Obecná ustanovení

Článek 1
Předmět a oblast působnosti

1.Toto nařízení stanoví požadavky týkající se udržitelnosti, bezpečnosti, označování a podávání informací, které umožní uvádět baterie na trh nebo do provozu, jakož i požadavky na sběr, zpracování a recyklaci odpadních baterií.

2.Toto nařízení se vztahuje na všechny druhy baterií, a sice na přenosné baterie, automobilové baterie, baterie elektrických vozidel a průmyslové baterie bez ohledu na jejich tvar, objem, hmotnost, vzhled, materiálové složení, použití nebo účel. Vztahuje se rovněž na baterie zabudované nebo přidané do jiných výrobků.

3.Toto nařízení se nevztahuje na baterie v:

a)zařízeních, která souvisejí s ochranou podstatných bezpečnostních zájmů členských států, zbraních, střelivu a vojenském materiálu, kromě výrobků, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům a

b)zařízeních určených pro vyslání do vesmíru.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„baterií“ jakýkoli zdroj elektrické energie vytvářené přímou přeměnou chemické energie a tvořený jedním nebo více nenabíjitelných nebo nabíjitelných článků baterie nebo jejich skupin;

2)„článkem baterie“ základní funkční jednotka v baterii sestávající z elektrod, elektrolytu, nádoby, pólových vývodů a případně separátorů a obsahující aktivní materiály, jejichž reakce vytváří elektrickou energii;

3)„aktivními materiály“ materiál, který při vybití bateriového článku chemicky reaguje, čímž vzniká elektrická energie;

4)„nenabíjitelnou baterií“ baterie, která není určena k nabíjení elektrickým proudem;

5)„nabíjitelnou baterií“ baterie, která je určena k nabíjení elektrickým proudem;

6)„baterií s vnitřní akumulací“ baterie, ke které není připojeno žádné vnější zařízení k ukládání energie;

7)„přenosnou baterií“ jakákoli baterie, která:

–je hermeticky uzavřena,

–má hmotnost nižší než 5 kg,

–není navržena pro průmyslové účely a

–není ani baterií elektrického vozidla, ani automobilovou baterií;

8)„přenosnými bateriemi pro všeobecné použití“ přenosné baterie s těmito společnými formáty: 4,5 V (3R12), D, C, AA, AAA, AAAA, A23, 9 V (PP3);

9)„lehkými dopravními prostředky“ kolová vozidla, která mají elektrický motor o výkonu nižším než 750 wattů, na kterých při jízdě sedí cestující a která mohou být poháněna pouze elektrickým motorem nebo kombinací motoru a lidské síly;

10)„automobilovou baterií“ jakákoli baterie používaná pouze pro automobilové startéry, osvětlení nebo zapalování motorových vozidel;

11)„průmyslovou baterií“ jakákoli baterie určená pro průmyslové použití a jakákoli jiná baterie, kromě přenosných baterií, baterií elektrických vozidel a automobilových baterií;

12)„baterií elektrických vozidel“ baterie specificky určená pro poskytování pohonu hybridním a elektrickým vozidlům pro silniční dopravu;

13)„stacionárním bateriovým systémem pro ukládání energie“ nabíjitelná průmyslová baterie s vnitřní akumulací specificky určená k ukládání elektrické energie a dodávání energie do elektrické rozvodné sítě, bez ohledu na to, kde a kým je tato baterie používána;

14)„uvedením na trh“ první dodání baterie na trh Unie;

15)„dodáním na trh“ dodání baterie k distribuci nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně;

16)„uvedením do provozu“ první použití baterie za zamýšleným účelem v Unii;

17)„model baterie“ je jakákoli vyrobená baterie, která se vyrábí sériově;

18)„uhlíkovou stopou“ součet emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v systému výrobku, vyjádřený jako ekvivalent oxidu uhličitého (CO2) a založený na studii ke stanovení environmentální stopy výrobku s použitím jedné kategorie dopadu Změna klimatu;

19)„hospodářským subjektem“ výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce, distributor nebo poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek, který má povinnosti v souvislosti s výrobou baterií, jejich dodáváním nebo uváděním na trh nebo uváděním do provozu v souladu s tímto nařízením;

20)„nezávislým provozovatelem“ fyzická nebo právnická osoba, jiná než autorizovaný obchodní zástupce nebo opravář nebo subjekt provádějící repase, která není závislá na výrobci a producentovi a je přímo či nepřímo zapojena do opravy, údržby nebo nového využití baterií a zahrnuje provozovatele zařízení pro nakládání s odpady, opraváře, výrobce nebo distributory opravářských zařízení, nástrojů nebo náhradních dílů, jakož i vydavatele technických informací, subjekty poskytující služby kontroly a zkoušení, subjekty poskytují odbornou přípravu pro montéry, výrobce a opraváře zařízení pro vozidla poháněná alternativním palivem;

21)„kódem QR“ maticový čárový kód, který odkazuje na informace o modelu baterie;

22)„systémem řízení baterie“ elektronické zařízení, které kontroluje nebo řídí elektrické a tepelné funkce baterie, spravuje a uchovává údaje o parametrech pro určení technického stavu a předpokládané doby životnosti baterií stanovené v příloze VII a komunikuje s vozidlem nebo zařízením, do kterého je baterie zabudována;

23)„zařízením“ jakékoli elektrické nebo elektronické zařízení vymezené směrnicí 2012/19/EU, které je nebo může být úplně nebo zčásti napájeno bateriemi;

24)„stavem nabití“ dostupná kapacita baterie vyjádřená v procentech zaručené kapacity;

25)„technickým stavem“ míra obecného stavu nabíjitelné baterie a její schopnosti poskytovat stanovenou výkonnost v porovnání s jejím původním stavem;

26)„novým využitím“ jakýkoli postup, který vede k tomu, že baterie nebo její části jsou používány pro jiný účel nebo použití, než pro které byla baterie původně určena;

27)„výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba uvádějící na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou baterii, kterou vyrábí, nebo kterou si nechává navrhnout nebo vyrobit;

28)„technickou specifikací“ dokument, který předepisuje technické požadavky, které má výrobek, postup nebo služba splňovat;

29)„harmonizovanou normou“ norma ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1025/2012;

30)„označením CE“ označení, kterým výrobce vyjadřuje, že baterie je ve shodě s příslušnými požadavky stanovenými v harmonizačních právních předpisech Unie, které upravují jeho umísťování;

31)„akreditací“ akreditace ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (ES) č. 765/2008;

32)„vnitrostátním akreditačním orgánem“ vnitrostátní akreditační orgán ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (ES) č. 765/2008;

33)„posuzováním shody“ postup k prokázání, zda byly splněny požadavky udržitelnosti, bezpečnosti a označování týkající se baterie, jež stanoví toto nařízení;

34)„subjektem posuzování shody“ subjekt, který vykonává činnosti posuzování shody včetně kalibrace, zkoušení, osvědčování a kontroly;

35)„oznámeným subjektem“ subjekt posuzování shody oznámený v souladu s článkem 22 tohoto nařízení;

36)„náležitou péčí v dodavatelském řetězci“ povinnosti hospodářského subjektu, který uvádí na trh nabíjitelnou průmyslovou baterii nebo baterii elektrického vozidla, v souvislosti se svým systémem řízení, řízením rizik, ověřováním třetí stranou prováděným oznámenými subjekty a zveřejňováním informací s cílem určit a řešit skutečná a potenciální rizika spojená se získáváním a zpracováním surovin potřebných k výrobě baterií a obchodováním s těmito surovinami;

37)„producentem“ jakýkoli výrobce, dovozce nebo distributor, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně smluv uzavřených na dálku ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice 2011/83/EU, v rámci své obchodní činnosti dodává poprvé baterii k distribuci nebo použití na území členského státu, včetně baterií zabudovaných do zařízení nebo vozidel;

38)„organizací odpovědnosti producentů“ právní subjekt, který po finanční nebo operativní stránce organizuje plnění povinností rozšířené odpovědnosti producenta jménem několika výrobců;

39)„odpadní baterií“ jakákoli baterie, která je odpadem ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES;

40)„opětovným použitím“ úplné nebo částečné přímé opětovné použití baterie pro původní účel, pro který byla určena;

41)„nebezpečnou látkou“ jakákoli látka, která splňuje kritéria některé z těchto tříd nebo kategorií nebezpečnosti stanovených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 67 :

a)třídy nebezpečnosti 2.1 až 2.4, 2.6 a 2.7, 2.8 typy A a B, 2.9, 2.10, 2.12, 2.13 kategorie 1 a 2, 2.14 kategorie 1 a 2, 2.15 typy A až F;

b)třídy nebezpečnosti 3.1 až 3.6, 3.7 členění „nepříznivé účinky na sexuální funkci a plodnost nebo na vývoj“, 3.8 členění „jiné než narkotické účinky“, 3.9 a 3.10;

c)třída nebezpečnosti 4.1;

d)třída nebezpečnosti 5.1;

42)„zpracováním“ jakákoli činnost prováděná s odpadními bateriemi po jejich předání do zařízení pro třídění nebo přípravu na recyklaci;

43)„dobrovolnými sběrnými místy“ jakýkoli neziskový, obchodní nebo jiný hospodářský podnik nebo veřejný subjekt zapojený z vlastního podnětu do tříděného sběru odpadních přenosných baterií prostřednictvím sběru odpadních přenosných baterií, které vyprodukuje nebo které vyprodukují jiní koneční uživatelé, dříve než jsou převzaty provozovateli zařízení pro nakládání s odpady za účelem následného zpracování;

44)„provozovatelem zařízení pro nakládání s odpady“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která se v rámci své obchodní činnosti zabývá tříděným sběrem, tříděním nebo zpracováním odpadních baterií;

45)„povoleným zařízením“ jakékoli zařízení, které je povoleno v souladu se směrnicí 2008/98/ES k provádění zpracování nebo recyklace odpadních baterií;

46)„subjektem provádějícím recyklaci“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která provádí recyklační procesy v povoleném zařízení;

47)„dobou životnosti“ baterie časový úsek, který začíná, jakmile je baterie uvedena na trh, a končí, jakmile se baterie stane odpadem;

48)„úrovní recyklace“ pro daný členský stát v daném kalendářním roce procentní podíl získaný vydělením hmotnosti odpadních baterií, které podstupují zpracování a recyklaci v souladu s článkem 56 tohoto nařízení v daném kalendářním roce, hmotností odpadních baterií sebraných v souladu s články 48 a 49 tohoto nařízení;

49)„procesem recyklace“ jakýkoli postup recyklace odpadních baterií, kromě třídění nebo přípravy na recyklaci, který je možné provádět v jednom nebo několika povolených zařízeních;

50)„recyklační účinností“ procesu recyklace poměr získaný vydělením hmotnosti výstupních frakcí vzniklých při recyklaci hmotností vstupní frakce odpadních baterií a vyjádřený v procentech;

51)„harmonizačními právními předpisy Unie“ veškeré právní předpisy Unie harmonizující podmínky uvádění výrobků na trh;

52)„vnitrostátním orgánem“ schvalovací orgán nebo jakýkoli jiný orgán zapojený do dozoru nad trhem a odpovědný za dozor nad trhem, jak je stanoveno v kapitole VI, nebo zapojený do ochrany hranic a odpovědný za ochranu hranic členského státu, pokud jde o baterie;

53)„zplnomocněným zástupcem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně pověřena výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů souvisejících s povinnostmi výrobce podle požadavků tohoto nařízení;

54)„dovozcem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie baterii ze třetí země;

55)„distributorem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, kromě výrobce či dovozce, která baterii dodává na trh;

56)„rizikem“ kombinace pravděpodobnosti vzniku újmy a závažnosti této újmy omezené na lidské zdraví nebo bezpečnost osob, na majetek nebo na životní prostředí.

Použijí se definice pojmů „odpad“, „držitel odpadu“, „nakládání s odpady“, „sběr“, „tříděný sběr“, „předcházení vzniku“, „příprava k opětovnému použití“, „využití“ a „recyklace“ stanovené v článku 3 směrnice 2008/98/ES.

Použijí se definice pojmů „konečný uživatel“, „dozor nad trhem“, „orgán dozoru nad trhem“, „poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek“, „nápravné opatření“, „stažení z oběhu“ a „stažení z trhu“ stanovené v článku 3 nařízení (EU) 2019/1020.

Použijí se definice pojmů „nezávislý agregátor“ a „účastník trhu“ stanovené v článku 2 směrnice (EU) 2019/944.

Článek 3
Volný pohyb

1.Členské státy nesmějí zakazovat ani omezovat dodávání baterií, které jsou v souladu s tímto nařízením, na trh a jejich uvádění do provozu ani takovému dodávání na trh a uvádění do provozu bránit z důvodů týkajících se požadavků na udržitelnost, bezpečnost a označování baterií a na poskytování informací o bateriích nebo o nakládání s odpadními bateriemi, na něž se vztahuje toto nařízení.

2.Členské státy nesmějí bránit předvádění baterií, jež nejsou v souladu s tímto nařízením, na veletrzích, výstavách, předváděcích akcích a podobných akcích za předpokladu, že je z viditelného označení jasně patrné, že takovéto baterie nejsou v souladu s tímto nařízením a nelze je prodávat, dokud nebudou uvedeny do shody.

Článek 4
Požadavky udržitelnosti, bezpečnosti a označování baterií a poskytování informací o bateriích

1.Baterie se uvedou na trh nebo uvedou do provozu, pouze pokud splňují: 

a)požadavky týkající se udržitelnosti a bezpečnosti stanovené v kapitole II;

b)požadavky týkající se označování a informační požadavky stanovené v kapitole III.

2.Baterie nesmějí v jakýchkoli aspektech, které nejsou upraveny v kapitole II nebo III, představovat riziko pro zdraví lidí, bezpečnost, majetek nebo životní prostředí.

Článek 5
Příslušný orgán

1.Členské státy určí jeden nebo více příslušných orgánů, které jsou odpovědné za plnění povinností vyplývajících z kapitoly VII a za kontrolu a ověřování souladu producentů a organizací odpovědnosti producentů s požadavky této kapitoly.

2.Členské státy stanoví podrobnosti o organizaci a činnosti příslušného orgánu nebo orgánů, včetně správních a procesních pravidel k zajištění:

a)registrace producentů v souladu s článkem 46;

b)schvalování producentů a organizací odpovědnosti producentů v souladu s článkem 47 a schvalování a kontroly, pokud jde o požadavky podle článku 48;

c)dohled nad dodržováním povinností rozšířené odpovědnosti producenta v souladu s článkem 47;

d)shromažďování údajů o bateriích v souladu s článkem 61;

e)zpřístupňování informací v souladu s článkem 62.

3.Do [tří měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] členské státy oznámí Komisi názvy a adresy příslušných orgánů určených podle odstavce 1. Členské státy sdělí Komisi bez zbytečného prodlení všechny změny názvů nebo adres příslušných orgánů.

Kapitola II
Požadavky týkající se udržitelnosti a bezpečnosti

Článek 6
Omezení nebezpečných látek

1.Kromě omezení stanovených v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 baterie nesmějí obsahovat nebezpečné látky, pro něž obsahuje omezení příloha I, pokud nejsou v souladu s podmínkami tohoto omezení.

2.Pokud existuje nepřijatelné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí vyplývající z používání látky ve výrobě baterií nebo z látky přítomné v bateriích při jejich uvedení na trh nebo během následujících fází jejich životního cyklu včetně fáze odpadu, kterou je třeba řešit na úrovni celé Unie, Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s postupem uvedeným v článku 73 za účelem změny části A přílohy I v souladu s postupem stanoveným v článku 71.

3.Při přijetí aktu v přenesené pravomoci podle odstavce 2 Komise zohlední sociálně-ekonomický dopad omezení, včetně dostupnosti alternativ k dané nebezpečné látce.

4.Omezení přijatá podle odstavce 2 se netýkají používání látky ve vědeckém výzkumu a vývoji (baterií) definovaném v čl. 3 odst. 23 nařízení (ES) č. 1907/2006.

5.Pokud se omezení přijaté podle odstavce 2 nevztahuje na výzkum a vývoj zaměřený na výrobky a procesy a vymezený v čl. 3 odst. 22 nařízení (ES) č. 1907/2006, tato výjimka, jakož i maximální množství látky, jíž se výjimka týká, se stanoví v příloze I.

Článek 7
Uhlíková stopa nabíjitelných baterií elektrických vozidel a průmyslových baterií

1.K nabíjitelným bateriím elektrických vozidel a průmyslovým bateriím s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh se přiloží technická dokumentace, která pro každý model a každou šarži baterie za každý výrobní závod obsahuje prohlášení o uhlíkové stopě vypracované v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeném ve druhém pododstavci a obsahující alespoň tyto informace:

a)administrativní údaje o producentovi;

b)informace o baterii, které se prohlášení týká;

c)informace o zeměpisné poloze zařízení na výrobu baterií;

d)celková uhlíková stopa baterie, vypočtená v kg ekvivalentu oxidu uhličitého;

e)uhlíková stopa baterie rozlišená podle fází životního cyklu popsaných v bodě 4 přílohy II;

f)prohlášení o ověření vydané nezávislou třetí stranou;

g)odkaz na internetové stránky, kde lze získat přístup k veřejné verzi studie podporující výsledky uvedené v prohlášení o uhlíkové stopě.

Požadavek prohlášení o uhlíkové stopě uvedený v prvním pododstavci se použije na baterie elektrických vozidel a na nabíjitelné průmyslové baterie od 1. července 2024.

Komise nejpozději do 1. července 2023 přijme:

a)akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením metodiky pro výpočet celkové uhlíkové stopy baterie podle písmene d) v souladu se základními prvky stanovenými v příloze II;

b)prováděcí akt, který stanoví formát prohlášení o uhlíkové stopě podle prvního pododstavce. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.

Komisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem změny požadavků na poskytování informací stanovených v prvním pododstavci.

2.Nabíjitelné baterie elektrických vozidel a průmyslové baterie s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh jsou opatřeny viditelným, jasně čitelným a nesmazatelným štítkem s uvedením výkonové třídy z hlediska uhlíkové stopy, které tato jednotlivá baterie odpovídá.

Kromě informací uvedených v odstavci 1 technická dokumentace prokazuje, že vykázaná uhlíková stopa a související zařazení do výkonové třídy z hlediska uhlíkové stopy byly vypočteny v souladu s metodikou stanovenou v aktu v přenesené pravomoci přijatém Komisí podle čtvrtého pododstavce.

Požadavky týkající se výkonových tříd z hlediska uhlíkové stopy uvedené v prvním pododstavci se použijí na baterie elektrických vozidel a nabíjitelné průmyslové baterie od 1. ledna 2026.

Komise nejpozději do 31. prosince 2024 přijme:

a)akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením výkonových tříd z hlediska uhlíkové stopy podle prvního pododstavce. Při přípravě uvedeného aktu v přenesené pravomoci Komise zohlední příslušné základní prvky, které jsou uvedeny v příloze II;

b)prováděcí akt, který stanoví formáty pro označování podle prvního pododstavce a formát pro prohlášení o výkonové třídě z hlediska uhlíkové stopy podle druhého pododstavce. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.

3.K bateriím elektrických vozidel a nabíjitelným průmyslovým bateriím s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh se přiloží technická dokumentace prokazující, že deklarovaná hodnota uhlíkové stopy za životní cyklus je nižší, než nejvyšší prahová hodnota stanovená v aktu v přenesené pravomoci přijatém Komisí podle třetího pododstavce.

Požadavek nejvyšší prahové hodnoty uhlíkové stopy za životní cyklus uvedený v prvním pododstavci se použije na baterie elektrických vozidel a nabíjitelné průmyslové baterie od 1. července 2027.

Komise nejpozději do 1. července 2026 přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením nejvyšší prahové hodnoty emisí uhlíku za životní cyklus podle prvního pododstavce. Při přípravě uvedeného aktu v přenesené pravomoci Komise zohlední příslušné základní prvky, které jsou uvedeny v příloze II.

Zavedení maximální prahové hodnoty uhlíkové stopy za životní cyklus v případě potřeby povede k překlasifikování výkonových tříd z hlediska uhlíkové stopy baterií podle odstavce 2.

Článek 8
Obsah recyklovaného materiálu v průmyslových bateriích, bateriích elektrických vozidel a automobilových bateriích

1.Od 1. ledna 2027 se k průmyslovým bateriím, bateriím elektrických vozidel a automobilovým bateriím s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh, které obsahují v aktivních materiálech kobalt, olovo, lithium nebo nikl, přiloží technická dokumentace, jež obsahuje informace o množství kobaltu, olova, lithia nebo niklu získaného z odpadu přítomného v aktivních materiálech v každém modelu a každé šarži baterií z každého výrobního závodu.

Do 31. prosince 2025 přijme Komise prováděcí akt, jímž stanoví metodiku pro výpočet a ověřování množství kobaltu, olova, lithia nebo niklu získaného z odpadu přítomného v aktivních materiálech v bateriích uvedených v prvním pododstavci v každém modelu a každé šarži baterií z každého výrobního závodu, a formát pro technickou dokumentaci. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.

2.Od 1. ledna 2030 se k průmyslovým bateriím, bateriím elektrických vozidel a automobilovým bateriím s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh, které obsahují v aktivních materiálech kobalt, olovo, lithium nebo nikl, přiloží technická dokumentace prokazující, že tyto baterie obsahují tento minimální podíl kobaltu, olova, lithia nebo niklu získaného z odpadu přítomného v aktivních materiálech v každém modelu a každé šarži baterií z každého výrobního závodu:

a)kobalt 12 %;

b)olovo 85 %;

c)lithium 4 %;

d)nikl 4 %.

3.Od 1. ledna 2035 se k průmyslovým bateriím, bateriím elektrických vozidel a automobilovým bateriím s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh, které obsahují v aktivních materiálech kobalt, olovo, lithium nebo nikl, přiloží technická dokumentace prokazující, že tyto baterie obsahují tento minimální podíl kobaltu, olova, lithia nebo niklu získaného z odpadu přítomného v aktivních materiálech v každém modelu a každé šarži baterií z každého výrobního závodu:

a)kobalt 20 %;

b)olovo 85 %;

c)lithium 10 %;

d)nikl 12 %.

4.Je-li to odůvodněné a vhodné vzhledem k dostupnosti kobaltu, olova, lithia nebo niklu získaného z odpadu, nebo jejich nedostatku, svěřuje se Komisi pravomoc přijmout do 31. prosince 2027 akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem změny cílů stanovených v odstavcích 2 a 3.

Článek 9
Požadavky týkající se výkonnosti a trvanlivosti přenosných baterií pro všeobecné použití

1.Od 1. ledna 2027 musí přenosné baterie pro všeobecné použití splňovat hodnoty elektrochemických parametrů výkonnosti a trvanlivosti uvedené v příloze III, stanovené v aktu v přenesené pravomoci, který Komise přijme podle odstavce 2.

2.Do 31. prosince 2025 přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením minimálních hodnot parametrů elektrochemické výkonnosti a trvanlivosti stanovených v příloze III, jichž musí dosáhnout přenosné baterie pro všeobecné použití.

Komisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem změny parametrů elektrochemické výkonnosti a trvanlivosti stanovených v příloze III s ohledem na technický a vědecký pokrok.

Při přípravě aktu v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce Komise zohlední potřebu snížit dopad přenosných baterií pro všeobecné použití na životní prostředí a zohlední příslušné mezinárodní normy a systémy označování. Komise také zajistí, aby ustanovení stanovená uvedeným aktem v přenesené pravomoci neměla závažný negativní vliv na funkčnost těch baterií nebo zařízení, do nichž jsou tyto baterie zabudovány, cenovou dostupnost a náklady pro konečné uživatele a konkurenceschopnost daného průmyslového odvětví. Nesmějí představovat nadměrnou správní zátěž pro výrobce dotyčných baterií a zařízení.

3.Do 31. prosince 2030 Komise posoudí proveditelnost opatření za účelem postupného ukončení použití nenabíjitelných baterií pro všeobecné použití s cílem minimalizovat dopad na životní prostředí založený na metodice posouzení životního cyklu. Za tímto účelem Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které v případě potřeby připojí legislativní návrh a zváží přijetí vhodných opatření, včetně přijetí legislativních návrhů.

Článek 10
Požadavky týkající se výkonnosti a trvanlivosti nabíjitelných průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel

1.Od [12 měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost] se k nabíjitelným průmyslovým bateriím a bateriím elektrických vozidel s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh přiloží technická dokumentace obsahující hodnoty elektrochemických parametrů výkonnosti a trvanlivosti stanovených v části A přílohy IV.

Technická dokumentace podle prvního pododstavce rovněž obsahuje vysvětlení technických specifikací, norem a podmínek, které byly použity pro změření, výpočet nebo odhad hodnot elektrochemických parametrů výkonnosti a trvanlivosti. Toto vysvětlení musí obsahovat alespoň prvky stanovené v části B přílohy IV.

2.Od 1. ledna 2026 musí nabíjitelné průmyslové baterie s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh splňovat minimální hodnoty stanovené v aktu v přenesené pravomoci přijatém Komisí v souladu s odstavcem 3 pro parametry elektrochemické výkonnosti a trvanlivosti stanovené v části A přílohy IV.

3.Do 31. prosince 2024 přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením minimálních hodnot elektrochemických parametrů výkonnosti a trvanlivosti stanovených v části A přílohy IV, jichž musí nabíjitelné průmyslové baterie s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh dosáhnout.

Při přípravě aktu v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce Komise zohlední potřebu snižovat environmentální dopad životního cyklu nabíjitelných průmyslových baterií s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh a zajistí, aby požadavky v tomto aktu stanovené neměly závažný nepříznivý dopad na funkčnost těchto baterií nebo zařízení, do nichž jsou tyto baterie zabudovány, na jejich cenovou dostupnost a na konkurenceschopnost daného průmyslového odvětví. Nesmějí představovat nadměrnou správní zátěž pro výrobce dotyčných baterií a zařízení.

Článek 11
Odstranitelnosti a vyměnitelnost přenosných baterií 

1.Přenosné baterie zabudované do zařízení musí být snadno odstranitelné a vyměnitelné konečným uživatelem nebo nezávislými provozovateli během doby životnosti zařízení, pokud mají baterie kratší dobu životnosti než zařízení, nebo nejpozději na konci doby životnosti zařízení.

Baterie je snadno vyměnitelná, pokud ji lze po vyjmutí ze zařízení nahradit obdobnou baterií, aniž by to ovlivnilo fungování nebo výkonnost tohoto zařízení.

2.Povinnosti uvedené v odstavci 1 se nepoužijí, pokud:

a)je z důvodu bezpečnosti, výkonu, léčebných důvodů nebo z důvodu uchování údajů nezbytné zabezpečit nepřetržitou dodávku elektrického proudu, vyžadující stálé spojení mezi zařízením a přenosnou baterií; nebo

b)fungování baterie je možné, pouze pokud je baterie zabudovaná do struktury zařízení.

3.Komise přijme pokyny za účelem usnadnění harmonizovaného uplatňování odchylek stanovených v odstavci 2.

Článek 12
Bezpečnost stacionárních bateriových systémů pro ukládání energie

1.K stacionárním bateriovým systémům pro ukládání energie se přikládá technická dokumentace prokazující, že jsou při běžném provozu a používání bezpečné, včetně důkazů o tom, že byly úspěšně odzkoušeny na bezpečnostní parametry stanovené v příloze V, přičemž by měly být použity nejmodernější zkušební metodiky.

2.Komisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem změny bezpečnostních parametrů stanovených v příloze V s ohledem na technický a vědecký pokrok.

Kapitola III
Požadavky na označování a poskytování informací

Článek 13
Označování baterií

1.Od 1. ledna 2027 musí být baterie opatřeny štítkem obsahujícím informace stanovené v části A přílohy VI.

2.Od 1. ledna 2027 musí být přenosné baterie a automobilové baterie opatřeny štítkem obsahujícím informace o jejich kapacitě, a přenosné baterie musí být opatřeny štítkem obsahujícím informace o jejich průměrné minimální životnosti při použití v konkrétních zařízeních.

3.1. července 2023 musí být baterie označeny symbolem „tříděný sběr“ v souladu s požadavky stanovenými v části B přílohy VI.

Symbol zabírá nejméně 3 % plochy největší strany baterie, nejvýše však plochu 5 × 5 cm.

V případě válcových bateriových článků musí symbol zabírat nejméně 1,5 % celkové plochy baterie a nejvýše plochu 5 × 5 cm.

Pokud velikost baterie je taková, že by tento symbol byl menší než 0,5 × 0,5 cm, baterie nemusí být označeny, ale symbol o rozměrech 1 × 1 cm musí být vytištěn na obalu.

4.Od 1. července 2023 musí být baterie obsahující více než 0,002 % kadmia nebo 0,004 % olova označeny chemickým symbolem pro dotyčný kov: Cd nebo Pb.

Symbol označující obsah těžkého kovu musí být vytištěn pod symbolem vyobrazeným v části B přílohy VI a zabírat plochu odpovídající nejméně jedné čtvrtině plochy tohoto symbolu.

5.Baterie musí být opatřeny kódem QR v souladu s částí C přílohy VI, který poskytuje přístup k těmto informacím:

a)od 1 ledna 2027, pro všechny baterie, informace podle odstavce 1;

b)od 1. ledna 2027, pro přenosné baterie a automobilové baterie, informace podle odstavce 2;

c)od 1. ledna 2023, pro všechny baterie, symbol uvedený v odstavci 3;

d)od 1. ledna 2023, pro baterie obsahující více než 0,002 % kadmia nebo více než 0,004 % olova, symbol uvedený v odstavci 4;

e)od [12 měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost], pro nabíjitelné průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel, zprávu podle čl. 39 odst. 6;

f)od 1. července 2024, pro baterie elektrických vozidel a nabíjitelné průmyslové baterie s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh, prohlášení o uhlíkové stopě podle čl. 7 odst. 1;

g)od 1. ledna 2026, pro baterie elektrických vozidel a pro nabíjitelné průmyslové baterie s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh, výkonová třída z hlediska uhlíkové stopy podle čl. 7 odst. 2;

h)od 1. ledna 2027, pro nabíjitelné průmyslové baterie, automobilové baterie a baterie elektrických vozidel s vnitřní akumulací a kapacitou větší než 2 kWh, množství kobaltu, olova, lithia a niklu získaného z odpadu přítomného v aktivních materiálech v baterii v souladu s článkem 8;

i)od 1. ledna 2023, pro všechny baterie, prohlášení podle článku 18;

j)od 1. července 2023, pro všechny baterie, informace podle čl. 60 odst. 1 písm. a) až f).

6.Štítky a kód QR podle odstavců 1 až 5 se natisknou nebo vyryjí viditelně, čitelně a nesmazatelně na baterii. Pokud to vzhledem k povaze a velikosti baterie není možné nebo to nelze zaručit, umístí se štítky na obal a na průvodní doklady k baterii.

7.Komise do 31. prosince 2025 přijme prováděcí akty za účelem stanovení harmonizovaných specifikací k požadavkům na označování uvedeným v odstavcích 1 a 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.

Článek 14
Informace o technickém stavu a předpokládané době životnosti baterií

1.Nabíjitelné průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel s vnitřní akumulací a kapacitou větší než 2 kWh musí obsahovat systém řízení baterie, který obsahuje údaje o parametrech pro určování technického stavu a předpokládané doby životnosti stanovených v příloze VII.

2.Přístup k údajům v systému řízení baterie podle odstavce 1 se kdykoli poskytne na nediskriminačním základě právnické nebo fyzické osobě, která baterii legálně zakoupila, nebo kterékoli třetí straně jednající jejich jménem, a to za účelem:

a)vyhodnocení zbytkové hodnoty baterie a její schopnosti dalšího použití;

b)usnadnění opětovného použití, nového využití nebo repase baterie;

c)zpřístupnění baterie nezávislým agregátorům nebo účastníkům trhu prostřednictvím ukládání energie;

3.Ustanovení tohoto článku se použijí spolu s ustanoveními stanovenými v právních předpisech Unie o schvalování typů vozidel. 

Kapitola IV
Shoda baterií

Článek 15
Předpoklad shody baterií 

1.Pro účely dosažení shody a ověření plnění požadavků stanovených v článcích 9, 10, 12, 13 a čl. 59 odst. 5 písm. a) tohoto nařízení tohoto nařízení se provádějí měření a výpočty s využitím spolehlivých, přesných a opakovatelných metod, které zohledňují nejmodernější obecně uznávané vědecké poznatky a jejichž výsledky vykazují nízkou míru nejistoty, včetně metod stanovených v normách, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

2.Předpokládá se, že baterie, které jsou zkoušeny v souladu s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě s požadavky podle článků 9, 10, 13 a čl. 59 odst. 5 písm. a) v rozsahu, v jakém se na tyto požadavky vztahují tyto harmonizované normy.

3.Předpokládá se, že baterie, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě s požadavky stanovenými v článku 12 v rozsahu, v jakém se na tyto požadavky vztahují tyto harmonizované normy.

Článek 16
Společné specifikace

1.Komisi se svěřuje pravomoc přijímat prováděcí akty, jimiž stanoví společné specifikace pro požadavky stanovené v článcích 9, 10, 12, 13 a čl. 59 odst. 5 písm. a) nebo pro zkoušky podle čl. 15 odst. 2, pokud:

a)se na tyto požadavky nebo zkoušky nevztahují harmonizované normy nebo jejich části, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie; nebo

b)Komise zjistí nepřiměřená zpoždění při přijímání požadovaných harmonizovaných norem nebo má za to, že příslušné harmonizované normy nejsou dostatečné; nebo

c)Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 5 nařízení (EU) č. 1025/2012 rozhodla, že zachová s omezením nebo zruší odkazy na harmonizované normy nebo jejich části, které se na dané požadavky nebo zkoušky vztahují.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.

2.Předpokládá se, že baterie, které jsou zkoušeny v souladu se společnými specifikacemi nebo jejich částmi, jsou ve shodě s požadavky stanovenými v článcích 9, 10 a 13 a v čl. 59 odst. 5 písm. a) v rozsahu, v jakém se na tyto požadavky vztahují tyto společné specifikace nebo jejich části, a případně že jsou splněny minimální hodnoty stanovené pro tyto parametry.

3.Předpokládá se, že baterie, které jsou ve shodě se společnými specifikacemi nebo jejich částmi, jsou ve shodě s požadavky stanovenými v článku 12 v rozsahu, v jakém se na tyto požadavky vztahují tyto společné specifikace nebo jejich části.

Článek 17
Postupy posuzování shody

1.Před uvedením baterie na trh nebo do provozu výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce zajistí, aby bylo provedeno posouzení shody výrobku s požadavky kapitol II a III tohoto nařízení.

2.Posuzování shody baterií s požadavky stanovenými v článcích 6, 9, 10, 11, 12, 13 a 14 se provádí v souladu s postupem stanoveným v části A přílohy VIII.

3.Posuzování shody baterií s požadavky stanovenými v článcích 7, 8 a 39 se provádí v souladu s postupem stanoveným v části B přílohy VIII.

4.Komisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem změny přílohy VIII zavedením dodatečných ověřovacích kroků v modulech posuzování shody nebo nahrazením těchto modulů jinými moduly stanovenými v rozhodnutí č. 768/2008/ES, v případě potřeby po jejich přizpůsobení specifickým požadavkům pro baterie.

5.Záznamy a korespondence vztahující se k posuzování shody baterií se vypracují v úředním jazyce členského státu, ve kterém je oznámený subjekt provádějící postupy uvedené v odstavcích 1 a 2 usazen, nebo v jazyce, který je pro tento subjekt přijatelný.

Článek 18
EU prohlášení o shodě

1.EU prohlášení o shodě potvrzuje, že bylo prokázáno splnění požadavků stanovených v kapitolách II a III.

2.EU prohlášení o shodě se vypracuje podle vzoru uvedeného v příloze IX, obsahuje prvky stanovené v příslušných modulech uvedených v příloze VIII a je průběžně aktualizováno. Přeloží se do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem, v němž je baterie uváděna na trh nebo do provozu.

3.Pokud se na baterii vztahuje více než jeden akt Unie vyžadující EU prohlášení o shodě, vypracuje se pro všechny tyto akty Unie jediné EU prohlášení o shodě. V tomto prohlášení se uvedou dotčené akty Unie a odkazy na jejich vyhlášení.

Článek 19
Obecné zásady označení CE 

Označení CE podléhá obecným zásadám uvedeným v článku 30 nařízení (ES) č. 765/2008.

Článek 20
Pravidla a podmínky pro umístění označení CE

1.Označení CE se viditelně, čitelně a nesmazatelně umístí na baterii. Pokud to vzhledem k povaze baterie není možné nebo odůvodněné, umístí se označení CE na obal a průvodní doklady k baterii.

2.Označení CE se připojuje před uvedením baterie na trh.

3.Za označením CE následuje identifikační číslo oznámeného subjektu, který posouzení shody provedl. Toto identifikační číslo oznámeného subjektu umístí sám subjekt, nebo je umístí podle jeho pokynů výrobce nebo zplnomocněný zástupce výrobce.

4.Za označením CE a identifikačním číslem podle odstavce 3 případně následuje označení udávající specifické riziko, použití nebo jiná nebezpečí spojená s používáním, skladováním, úpravou nebo přepravou baterie.

5.Členské státy vycházejí ze stávajících mechanismů, aby zajistily řádné uplatňování režimu označování CE, a přijmou odpovídající opatření v případě nesprávného použití tohoto označení.

Kapitola V
Oznamování subjektů posuzování shody

Článek 21
Oznámení 

Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům subjekty posuzování shody oprávněné provádět posouzení shody v souladu s tímto nařízením.

Článek 22

Oznamující orgány

1.Členské státy určí oznamující orgán odpovědný za vytvoření a provádění nezbytných postupů pro posuzování a oznamování subjektů posuzování shody a kontrolu oznámených subjektů, včetně souladu s článkem 25.

2.Členské státy mohou rozhodnout o tom, že posuzování a kontrolu uvedené v odstavci 1 provádí vnitrostátní akreditační orgán ve smyslu nařízení (ES) č. 765/2008 a v souladu s ním.

3.Pokud oznamující orgán přenese posuzování, oznamování nebo kontrolu podle odstavce 1 tohoto článku na subjekt, který není orgánem veřejné správy, nebo takový subjekt těmito úkoly jinak pověří, musí být tento subjekt právnickou osobou a musí obdobně splňovat požadavky stanovené v článku 23. Dále musí tento subjekt přijmout opatření, aby byla pokryta odpovědnost vyplývající z jeho činností.

4.Oznamující orgán nese za úkoly vykonávané subjektem uvedeným v odstavci 3 plnou odpovědnost.

Článek 23
Požadavky týkající se oznamujících orgánů

1.Oznamující orgán je zřízen, organizován a veden tak, aby zajišťoval objektivitu a nestrannost svých činností a zamezil střetu zájmů s oznámenými subjekty a subjekty posuzování shody, které žádají o oznámení v souladu s článkem 28.

2.Oznamující orgán je organizován takovým způsobem, aby každé rozhodnutí týkající se oznámení subjektu posuzování shody bylo přijato příslušnými osobami, jinými než osobami, které provedly posouzení subjektů posuzování shody, které žádají o oznámení v souladu s článkem 28.

3.Oznamující orgán nesmí nabízet ani poskytovat žádné činnosti, které provádějí subjekty posuzování shody, a nesmí poskytovat poradenské služby na komerčním či konkurenčním základě.

4.Oznamující orgán zachovává důvěrnost informací, které obdržel. Vyměňuje si však informace o oznámených subjektech s Komisí i s oznamujícími orgány jiných členských států a jinými příslušnými vnitrostátními orgány.

5.Oznamující orgán má k dispozici dostatečný počet odborně způsobilých pracovníků, aby mohl řádně vykonávat své úkoly.

Článek 24
Informační povinnost oznamujících orgánů

Členské státy informují Komisi o svých postupech pro posuzování a oznamování subjektů posuzování shody a kontrolu oznámených subjektů a o veškerých změnách týkajících se těchto postupů.

Komise tyto informace zveřejní.

Článek 25
Požadavky týkající se oznámených subjektů

1.Pro účely oznámení musí subjekt posuzování shody splňovat požadavky stanovené v odstavcích 2 až 11.

2.Subjekt posuzování shody musí být zřízen podle vnitrostátních právních předpisů členského státu a mít právní subjektivitu.

3.Subjekt posuzování shody musí být třetí stranou nezávislou na jakýchkoli obchodních vazbách a na modelu baterie, který posuzuje, a zejména na výrobcích baterií, obchodních partnerech výrobců baterií, investorech držících akcie závodů na výrobu baterií a na jiných oznámených subjektech a obchodních sdruženích oznámených subjektů a jejich mateřských a dceřiných společnostech.

4.Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za vykonávání úkolů posuzování shody nesmějí být osobami, které projektují, vyrábějí, dodávají, instalují, nakupují, vlastní, používají nebo udržují baterii, kterou posuzují, ani zástupci kterékoli z těchto stran. To nevylučuje používání baterií, které jsou nezbytné pro činnost subjektu posuzování shody, ani používání baterií k osobním účelům.

Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za provádění úkolů v rámci posuzování shody se nesmějí přímo podílet na projektování nebo výrobě, uvádění na trh, instalaci, používání nebo údržbě těchto baterií ani zastupovat strany, které se těmito činnostmi zabývají. Nesmějí vykonávat žádnou činnost, která by mohla ohrozit jejich nezávislý úsudek nebo důvěryhodnost ve vztahu k činnostem posuzování shody, k jejichž vykonávání jsou oznámeni. To platí zejména pro poradenské služby.

Subjekt posuzování shody zajistí, aby činnosti jeho mateřských, sesterských nebo dceřiných společností nebo subdodavatelů neohrožovaly důvěrnost, objektivitu a nestrannost jeho činností posuzování shody.

5.Subjekt posuzování shody a jeho pracovníci musí vykonávat činnosti posuzování shody na nejvyšší úrovni profesionální důvěryhodnosti a požadované odborné způsobilosti v konkrétní oblasti a nesmějí být vystaveni žádným tlakům a podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky jejich činností posuzování shody, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích těchto činností zájem.

6.Subjekt posuzování shody musí být schopen vykonávat všechny činnosti posuzování shody uvedené v příloze VIII a pro něž byl oznámen, ať již tyto úkoly vykonává subjekt posuzování shody sám, nebo jsou vykonávány jeho jménem a na jeho odpovědnost.

Subjekt posuzování shody musí mít vždy a pro každý postup posuzování shody a každý model baterií, pro něž byl oznámen, k dispozici nezbytné:

a)interní pracovníky s technickými znalostmi a dostatečnými zkušenostmi potřebnými k vykonávání činností posuzování shody;

b)popisy postupů, podle nichž je posuzování shody prováděno, aby byla zajištěna transparentnost těchto postupů a možnost jejich zopakování;

c)náležité politiky a postupy pro rozlišení mezi činnostmi, jež vykonává jako oznámený subjekt, a dalšími činnostmi;

d)postupy pro výkon činností, jež řádně zohledňují velikost a strukturu podniku, odvětví, v němž působí, míru složitosti dané technologie baterií a hromadnou nebo sériovou povahu výrobního procesu.

Subjekt posuzování shody musí mít vždy přístup k veškerému zkušebnímu vybavení a zařízením potřebným pro každý postup posuzování shody a každý model baterií, pro něž byl oznámen.

7.Pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody musí mít:

a)dobrou technickou a odbornou přípravu zahrnující všechny činnosti posuzování shody, pro něž byl subjekt posuzování shody oznámen;

b)uspokojivou znalost požadavků souvisejících s posuzováním, které provádějí, a odpovídající pravomoc toto posuzování provádět;

c)náležité znalosti požadavků stanovených v kapitolách II a III, příslušných harmonizovaných norem uvedených v článku 15, společných specifikací uvedených v článku 16, příslušných ustanovení harmonizačních právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů a musí těmto požadavkům náležitě rozumět;

d)být schopni vypracovávat certifikáty, záznamy a zprávy prokazující provedení posuzování shody.

8.Musí být zaručena nestrannost subjektu posuzování shody, jeho nejvyššího vedení a pracovníků odpovědných za provádění činností posuzování shody.

Odměňování nejvyššího vedení a pracovníků odpovědných za provádění činností posuzování shody nesmí záviset na počtu provedených posuzování shody ani na výsledcích těchto posuzování.

9.Subjekt posuzování shody uzavře pojištění odpovědnosti za škodu, pokud tuto odpovědnost nepřevzal stát v souladu s vnitrostátními právními předpisy v členském státě, ve kterém jsou jeho činnosti prováděny, nebo pokud není za posuzování shody přímo odpovědný sám tento členský stát.

10.Pracovníci subjektu posuzování shody jsou povinni zachovávat služební tajemství, pokud jde o veškeré informace, které obdrželi při provádění svých činností posuzování shody v souladu s přílohou VIII, s výjimkou styku s příslušnými orgány členského státu, v němž vykonávají svou činnost. Musí být chráněna vlastnická práva.

11.Subjekt posuzování shody se podílí na příslušných normalizačních činnostech a na činnostech koordinační skupiny oznámených subjektů zřízené podle článku 37 nebo zajistí, aby byli jejich pracovníci odpovědní za provádění činností posuzování shody o těchto činnostech informováni, a řídí se rozhodnutími a jinými dokumenty, které mají povahu všeobecných pokynů a které jsou výsledkem práce této skupiny.

Článek 26
Předpoklad shody oznámených subjektů

Pokud subjekt posuzování shody prokáže svou shodu s kritérii stanovenými v příslušných harmonizovaných normách nebo jejich částech, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, předpokládá se, že splňuje požadavky stanovené v článku 25 v rozsahu, v němž se harmonizované normy na tyto požadavky vztahují.

Článek 27
Dceřiné společnosti a subdodavatelé oznámených subjektů

1.Pokud oznámený subjekt zadá konkrétní úkoly týkající se posuzování shody subdodavateli nebo dceřiné společnosti, zajistí, že subdodavatel nebo dceřiná společnost splňuje požadavky stanovené v článku 25, a informuje o tom oznamující orgán.

2.Oznámený subjekt nese plnou odpovědnost za úkoly provedené subdodavateli nebo dceřinými společnostmi bez ohledu na to, kde jsou tito subdodavatelé nebo dceřiné společnosti usazeni.

3.Činnosti lze zadat subdodavateli nebo dceřiné společnosti pouze se souhlasem zákazníka. Stanovení interních postupů, obecných politik, kodexů chování nebo jiných interních pravidel a dohled nad jejich dodržováním, přidělování pracovníků pro konkrétní úkoly a rozhodnutí o certifikaci na subdodavatele ani na dceřinou společnost převést nelze.

4.Oznámený subjekt uchovává pro potřebu oznamujícího orgánu příslušné doklady týkající se posouzení kvalifikací subdodavatele nebo dceřiné společnosti a práce provedené subdodavatelem nebo dceřinou společností podle přílohy VIII.

Článek 28
Žádost o oznámení

1.Subjekt posuzování shody podává žádost o oznámení oznamujícímu orgánu členského státu, v němž je usazen.

2.Součástí žádosti o oznámení je popis činností posuzování shody, modulů posuzování shody stanovených v příloze VIII a modelu baterie, pro nějž se subjekt posuzování shody prohlašuje za způsobilý, jakož i osvědčení o akreditaci vydané vnitrostátním akreditačním orgánem, které potvrzuje, že subjekt posuzování shody splňuje požadavky stanovené v článku 25.

3.Nemůže-li dotčený subjekt posuzování shody předložit osvědčení o akreditaci podle odstavce 2, poskytne oznamujícímu orgánu veškeré doklady nezbytné k ověření, uznání a pravidelné kontrole svého souladu s požadavky stanovenými v článku 25, včetně příslušné dokumentace prokazující, že subjekt posuzování shody je nezávislý ve smyslu odstavce 3 uvedeného článku.

Článek 29
Postup oznamování

1.Oznamující orgán může oznámit pouze subjekty posuzování shody, které splňují požadavky stanovené v článku 25.

2.Oznamující orgán zašle oznámení Komisi a ostatním členským státům o každém subjektu posuzování shody podle odstavce 1 pomocí elektronického nástroje pro oznamování, který vyvinula a spravuje Komise.

3.Oznámení obsahuje veškeré podrobnosti o dotčených činnostech posuzování shody, modulu nebo modulech posuzování shody a bateriích a příslušné potvrzení o způsobilosti.

4.Pokud se oznámení nezakládá na osvědčení o akreditaci uvedeném v čl. 28 odst. 2, poskytne oznamující orgán Komisi a ostatním členským státům doklady, které prokazují způsobilost subjektu posuzování shody, a informace o zavedených opatřeních k zajištění toho, aby byl subjekt pravidelně kontrolován a i v budoucnu splňoval požadavky stanovené v článku 25.

5.Dotčený subjekt posuzování shody může vykonávat činnosti oznámeného subjektu, pouze pokud proti tomu Komise nebo ostatní členské státy nevznesly námitky do dvou týdnů od oznámení, pokud obsahuje osvědčení o akreditaci podle čl. 28 odst. 2, nebo do dvou měsíců od oznámení, pokud obsahuje doklady podle čl. 28 odst. 3.

6.Oznamující orgán informuje Komisi a ostatní členské státy o jakýchkoli následných významných změnách v oznámení podle odstavce 2.

Článek 30
Identifikační čísla a seznamy oznámených subjektů

1.Komise oznámenému subjektu přidělí identifikační číslo.

Přidělí mu jediné číslo i v případě, že je subjekt oznámen podle několika aktů Unie.

2.Komise zveřejní seznam oznámených subjektů, včetně identifikačních čísel, která jim byla přidělena, a činností posuzování shody, pro něž byly oznámeny.

Komise zajistí, aby byl tento seznam průběžně aktualizován.

Článek 31
Změny oznámení

1.Pokud oznamující orgán zjistí nebo je upozorněn na to, že oznámený subjekt již nesplňuje požadavky stanovené v článku 25 nebo neplní své povinnosti, omezí, pozastaví nebo případně zruší oznámení podle toho, jak je neplnění těchto požadavků nebo povinností závažné. Informuje o tom neprodleně Komisi a ostatní členské státy.

2.V případě omezení, pozastavení nebo zrušení oznámení nebo v případě, že oznámený subjekt ukončil svou činnost, zajistí oznamující orgán, aby byly spisy tohoto subjektu buď zpracovány jiným oznámeným subjektem, nebo byly na vyžádání k dispozici příslušným oznamujícím orgánům a orgánům dozoru nad trhem.

Článek 32
Zpochybnění způsobilosti oznámených subjektů

1.Komise vyšetří všechny případy, v nichž má pochybnosti nebo je upozorněna na pochybnosti o způsobilosti oznámeného subjektu nebo o tom, zda oznámený subjekt nadále splňuje požadavky a povinnosti, které jsou mu uloženy.

2.Oznamující orgán předloží Komisi na vyžádání všechny informace týkající se podkladů pro oznámení nebo zachování způsobilosti dotčeného oznámeného subjektu.

3.Komise zajistí, aby se se všemi citlivými informacemi získanými v průběhu tohoto šetření nakládalo jako s důvěrnými.

4.Pokud Komise zjistí, že oznámený subjekt nesplňuje nebo přestal splňovat požadavky pro své oznámení, přijme prováděcí akt vyžadující, aby oznamující orgán přijal nezbytná nápravná opatření, včetně případného odnětí oznámení. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem uvedeným v čl. 74 odst. 2.

Článek 33
Povinnosti týkající se činnosti oznámených subjektů

1.Oznámený subjekt provádí posuzování shody v souladu s postupy posuzování shody stanovenými v příloze VIII.

2.Oznámený subjekt své činnosti provádí přiměřeným způsobem, přičemž se vyhýbá zbytečné zátěži pro hospodářské subjekty a náležitě zohledňuje velikost a strukturu podniku, odvětví, v němž působí, míru složitosti baterie, která má být posouzena, a hromadnou nebo sériovou povahu výrobního procesu.

Oznámený subjekt však musí dodržovat míru přísnosti a úroveň ochrany, jež jsou vyžadovány, aby byla baterie v souladu s tímto nařízením.

3.Pokud oznámený subjekt zjistí, že výrobce nesplnil požadavky stanovené v kapitolách II a III, harmonizovaných normách podle článku 15, společných technických specifikacích podle článku 16 nebo jiných technických specifikacích, vyzve výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření s ohledem na druhé a konečné rozhodnutí o certifikaci, pokud nedostatky nelze napravit, přičemž v takovém případě nelze osvědčení vydat.

4.Pokud v průběhu kontroly shody po vydání osvědčení o shodě nebo přijetí rozhodnutí o schválení oznámený subjekt zjistí, že baterie již nesplňuje požadavky, vyzve výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, a v případě nutnosti osvědčení o shodě nebo rozhodnutí o schválení pozastaví nebo odejme.

5.Pokud nejsou nápravná opatření přijata nebo pokud nemají požadovaný účinek, oznámený subjekt podle potřeby příslušná osvědčení o shodě nebo rozhodnutí o schválení omezí, pozastaví nebo odejme.

Článek 34
Odvolání proti rozhodnutím oznámených subjektů

Členské státy zajistí, aby bylo možné se proti rozhodnutím oznámených orgánů odvolat.

Článek 35
Informační povinnost oznámených subjektů

1.Oznámený subjekt informuje oznamující orgán:

a)o každém zamítnutí, omezení, pozastavení nebo odnětí osvědčení o shodě či rozhodnutí o schválení;

b)o všech okolnostech majících vliv na působnost nebo podmínky oznámení;

c)o každé žádosti o informace týkající se činností posuzování shody, kterou obdržel od orgánů dozoru nad trhem;

d)na vyžádání o veškerých činnostech posuzování shody vykonaných v rámci působnosti jeho oznámení a o jakékoli jiné vykonané činnosti, včetně přeshraničních činností a zadávání subdodávek.

2.Oznámený subjekt poskytne jiným oznámeným subjektům, které vykonávají obdobné činnosti posuzování shody a zabývají se stejnými bateriemi, příslušné informace o otázkách týkajících se negativních a na vyžádání pozitivních výsledků posuzování shody.

Článek 36
Výměna zkušeností

Komise organizačně zabezpečuje výměnu zkušeností mezi vnitrostátními orgány členských států, které jsou odpovědné za politiku oznamování.

Článek 37
Koordinace oznámených subjektů

Komise zajistí zavedení a řádné provádění vhodné koordinace a spolupráce mezi oznámenými subjekty ve formě odvětvové/odvětvových skupiny/skupin oznámených subjektů.

Oznámený subjekt se účastní práce této skupiny nebo těchto skupin, a to přímo, nebo prostřednictvím určených zástupců.

Kapitola VI
Povinnosti hospodářských subjektů jiné než povinnosti uvedené v kapitole VII

Článek 38
Povinnosti výrobců

1.Při uvádění baterie na trh nebo do provozu, a to i pro vlastní účely výrobců, výrobci zajistí, aby baterie:

a)byly navrženy a vyrobeny v souladu s požadavky stanovenými v článcích 6 až 12 a článku 14 a

b)byly označeny v souladu s požadavky článku 13.

2.Před uvedením baterie na trh nebo do provozu výrobci vypracují technickou dokumentaci k baterii podle přílohy VIII a případně provedou příslušný postup posuzování shody podle čl. 17 odst. 2 a 3, nebo ho nechají provést před uvedením baterie na trh nebo do provozu.

3.Byl-li příslušným postupem posuzování shody podle čl. 17 odst. 2 a 3 prokázán soulad baterie s příslušnými požadavky, vypracují výrobci EU prohlášení o shodě podle článku 18 a umístí označení CE v souladu s články 19 a 20.

4.Výrobci zajistí, aby EU prohlášení o shodě bylo vypracováno v souladu s článkem 18 pro každou baterii, kterou uvádějí na trh nebo do provozu, a to v jazyce, kterému spotřebitelé a ostatní koneční uživatelé snadno porozumí.

Nicméně v případech, kdy je jedinému uživateli dodáváno více baterií, je možné k dotčené dodávce přiložit jedinou kopii EU prohlášení o shodě.

5.Výrobci uchovávají technickou dokumentaci podle přílohy VIII a EU prohlášení o shodě pro potřeby orgánů dozoru nad trhem a vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od uvedení baterie na trh nebo do provozu.

6.Výrobci zajistí, aby byly zavedeny postupy, díky nimž baterie, které jsou součástí sériové výroby, zůstanou ve shodě s tímto nařízením. Změny výrobního procesu nebo konstrukce nebo vlastností baterie a změny harmonizovaných norem podle článku 15, společných specifikací podle článku 16 a jiných technických specifikací, na jejichž základě se prohlašuje nebo ověřuje shoda baterie, povedou k přezkoumání posouzení shody v souladu s příslušným postupem posuzování shody podle čl. 17 odst. 2 a 3.

7.Výrobci zajistí, aby byla baterie označena v souladu s požadavky stanovenými v čl. 13 odst. 1 až 8.

8.Výrobci uvedou na obalu baterie své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a svou poštovní adresu a internetovou adresu, na níž je lze kontaktovat. Poštovní adresa musí uvádět jedno konkrétní místo, na kterém lze výrobce kontaktovat. Tyto informace se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem a musí být jasné, srozumitelné a čitelné.

9.Výrobci zajistí, aby ke každé baterii, kterou uvádějí na trh nebo do provozu, byly přiloženy návod a bezpečnostní informace v souladu s články 6 až 12 a článku 14.

10.Výrobci zajistí přístup k údajům týkajícím se parametrů v systému řízení baterie podle čl. 14 odst. 1 a čl. 59 odst. 1 a 2, v souladu s požadavky stanovenými v uvedených článcích.

11.Výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že baterie, kterou uvedli na trh nebo do provozu, není ve shodě s požadavky stanovenými v kapitolách II a III, neprodleně přijmou nezbytná nápravná opatření k uvedení této baterie do shody, nebo v případě potřeby k jejímu stažení z trhu nebo z oběhu. Dále, pokud baterie představuje riziko, informují o tom výrobci neprodleně příslušný vnitrostátní orgán členského státu, v němž baterii dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.

12.Výrobci poskytnou vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a technickou dokumentaci nezbytné k prokázání shody baterie s požadavky stanovenými v kapitolách II a III, a to v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Tyto informace a technická dokumentace se poskytnou v papírové nebo elektronické podobě. Výrobci spolupracují s vnitrostátním orgánem na jeho žádost na každém opatření přijatém s cílem odstranit rizika vyvolaná baterií, kterou uvedli na trh nebo do provozu.

Článek 39
Povinnost hospodářských subjektů, kteří uvádějí na trh nabíjitelné průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh, stanovit politiky náležité péče v dodavatelském řetězci

1.Od [12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] hospodářský subjekt, který uvádí na trh nabíjitelné průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh, musí dodržovat povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku a uchovávat dokumentaci, která tuto skutečnost potvrzuje, včetně výsledků ověřovacích auditů třetí stranou provedených oznámenými subjekty.

2.Hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1:

a)přijme firemní politiku pro dodavatelský řetězec surovin uvedených v bodě 1 přílohy X a dodavatelům a veřejnosti jasně sdělí informace o této politice;

b)zapracuje do své politiky pro dodavatelský řetězec normy pro provádění náležité péče v dodavatelském řetězci, které odpovídají normám stanoveným v modelové politice dodavatelského řetězce v příloze II pokynů OECD pro náležitou péči;

c)provede strukturalizaci svých vnitřních systémů řízení s cílem podpořit náležitou péči v dodavatelském řetězci, a to tak, že vyšší vedoucí pracovníky pověří dohledem nad postupy náležité péče v dodavatelském řetězci, a také tím, aby vedli záznamy o těchto systémech po dobu nejméně pěti let;

d)zavede a provozuje systém kontroly a transparentnosti v dodavatelském řetězci, včetně systému zpětné vysledovatelnosti řetězce kontroly nebo dodavatelského řetězce nebo systému identifikace subjektů v předvýrobní části dodavatelského řetězce;

takový systém se doloží dokumentací, jež uvádí tyto informace:

i)popis suroviny, včetně jejího obchodního názvu a typu;

ii)jméno a adresu dodavatele, jenž surovinu přítomnou v bateriích dodal hospodářskému subjektu, který baterie obsahující dotyčnou surovinu uvádí na trh;

iii)zemi původu suroviny a tržní transakce od těžby surovin po bezprostředního dodavatele materiálu hospodářskému subjektu;

iv)množství suroviny přítomné v baterii uvedené na trh, vyjádřené v procentech nebo hmotnosti.

Požadavky stanovené v tomto písmeni d) mohou být splněny účastí v systémech vedených podniky, vytvořených v rámci daného průmyslového odvětví;

e)začlení svou politiku v dodavatelském řetězci do smluv a dohod s dodavateli, včetně jejich opatření k řízení rizik;

f)vytvoří mechanismus pro stížnosti jako systém včasného varování před riziky nebo takový mechanismus zajistí prostřednictvím dohody o spolupráci s jinými hospodářskými subjekty nebo organizacemi nebo tím, že umožní využívání externího odborníka nebo subjektu, jako například veřejného ochránce práv.

3.Hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1:

a)určí a posoudí nepříznivé dopady související s kategoriemi rizik uvedenými v bodě 2 přílohy X ve svém dodavatelském řetězci, a to na základě informací poskytnutých podle odstavce 2 a podle norem své politiky dodavatelského řetězce;

b)provádí strategii pro řešení zjištěných rizik navrženou tak, aby zabránila negativním dopadům nebo je zmírnila, a to prostřednictvím:

i)oznámení závěrů posouzení rizik dodavatelského řetězce vedoucím pracovníkům, kteří k tomu byli určeni;

ii)přijetí opatření k řízení rizik v souladu s přílohou II a pokyny OECD pro náležitou péči, s přihlédnutím ke své schopnosti ovlivňovat, a v případě nutnosti podniknout kroky s cílem vyvinout tlak na dodavatele, kteří mohou nejúčinněji zabránit zjištěnému riziku nebo je zmírnit;

iii)provedení plánu řízení rizik, kontroly a sledování provádění úsilí o zmírnění rizik, poskytování příslušných informací vyšším vedoucím pracovníkům, kteří k tomu byli určeni, a zvážení pozastavení nebo ukončení spolupráce s dodavatelem, pokud úsilí o zmírnění rizik nepřinese žádoucí výsledek, na základě příslušných smluvních ujednání v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem výše;

iv)provedení dodatečného posouzení skutečností a rizik, a to v případě rizik, která vyžadují zmírnění, nebo pokud se změní situace.

Pokud hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 vyvíjí úsilí o zmírnění rizik a současně pokračuje v obchodování nebo obchodování dočasně pozastaví, zkonzultuje dodavatele a dotčené zúčastněné subjekty, včetně místních a ústředních vládních orgánů, mezinárodních organizací nebo organizací občanské společnosti a dotčených třetích stran, a dohodne se na strategii pro měřitelné zmírnění rizika v plánu řízení rizik.

Hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 určí a posoudí pravděpodobnost nepříznivých dopadů v kategoriích rizik uvedených v bodě 2 přílohy X ve svém dodavatelském řetězci, a to na základě dostupných zpráv prostřednictvím ověření třetí stranou provedených oznámeným subjektem týkajícím se dodavatelů v tomto řetězci a případně prostřednictvím posouzení svého postupu náležité péče. Tyto ověřovací zprávy musí být v souladu s odst. 4 prvním pododstavcem. Pokud hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 takové ověřovací zprávy třetí strany týkající se dodavatelů nemá, určí a posoudí rizika ve svém dodavatelském řetězci v rámci svých vlastních systémů řízení rizik. V takových případech hospodářské subjekty uvedené v odstavci 1 provedou ověření třetí stranou týkající se náležité péče v jejich vlastních dodavatelských řetězcích prostřednictvím oznámeného subjektu v souladu s odst. 4 prvním pododstavcem.

Hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 oznámí závěry posouzení rizik uvedeného ve třetím pododstavci svým vyšším vedoucím pracovníkům, kteří k tomu byli určeni, a je provedena strategie pro řešení zjištěných problémů navržená tak, aby zabránila negativním dopadům nebo aby je zmírnila.

4.Hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 si nechá politiky náležité péče ve svém dodavatelském řetězci ověřit oznámeným subjektem („ověření třetí stranou“).

Ověření třetí stranou provedené oznámením subjektem:

a)zahrnuje ve svém rozsahu všechny činnosti, postupy a systémy hospodářského subjektu používané k provádění požadavků na výkon náležité péče v jeho dodavatelském řetězci v souladu s odstavci 2, 3 a 5;

b)má za cíl posouzení souladu postupů náležité péče v dodavatelském řetězci hospodářských subjektů, které uvádějí na trh baterie, s odstavci 2, 3 a 5;

c)formuluje doporučení určená hospodářským subjektům, které uvádějí na trh baterie, ke zlepšení jejich postupů náležité péče v dodavatelském řetězci;

d)dodržuje auditní zásady nezávislosti, povolanosti a odpovědnosti, jak je uvedeno v pokynech OECD pro náležitou péči.

5.Hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 na požádání poskytne orgánům dozoru nad trhem členských států zprávy o jakémkoliv ověření třetí stranou provedeném v souladu s odstavcem 4 nebo důkaz o souladu se systémem náležité péče v dodavatelském řetězci uznaným Komisí podle článku 72.

6.Hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 poskytne subjektům v povýrobní části svého dodavatelského řetězce, které nakupují přímo od něj, všechny informace získané a uchovávané podle jeho politiky pro náležitou péči v dodavatelském řetězci, při řádném zohlednění obchodního tajemství a jiných otázek týkajících se hospodářské soutěže.

Hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 každoročně zveřejňuje v co největším rozsahu, a to i prostřednictvím internetu, informace o svých politikách pro náležitou péči v dodavatelském řetězci. Tyto zprávy uvádějí kroky přijaté tímto hospodářským subjektem k plnění požadavků stanovených v odstavcích 2 a 3, včetně závěrů o závažných nepříznivých dopadech v kategoriích rizik uvedených v příloze X bodě 2, a jak byly řešeny, a obsahují také souhrnnou zprávu o ověřeních provedených třetí stranou v souladu s bodem 4, včetně jména oznámeného subjektu, při náležitém zohlednění obchodního tajemství a jiných otázek týkajících se hospodářské soutěže.

Pokud hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 dospěje k důvodnému závěru, že suroviny uvedené v bodě 1 přílohy X, které jsou přítomny v baterii, jsou získávány pouze z recyklovaných zdrojů, musí s řádným přihlédnutím k obchodnímu tajemství a dalším otázkám hospodářské soutěže svůj závěr přiměřeným způsobem zveřejnit.

7.Komise vypracuje pokyny, pokud jde o uplatňování požadavků náležité péče uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, pokud jde o sociální a environmentální rizika uvedená v příloze X bodě 2, a zejména v souladu s mezinárodními nástroji uvedenými v příloze X bodě 3.

8.Komisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem:

a)změny seznamu surovin a kategorií rizik v příloze X s ohledem na vědecký a technický pokrok v oblasti výroby baterií a na chemické složení a změny nařízení (EU) 2017/821;

b)změny povinností hospodářského subjektu uvedeného v odstavci 1, které jsou stanoveny v odstavcích 2 až 4, s ohledem na změny nařízení (EU) 2017/821 a změny doporučení pro náležitou péči obsažených v příloze I pokynů OECD pro náležitou péči.

Článek 40
Povinnosti zplnomocněných zástupců

1.Pokud výrobce baterie není usazen v členském státě, může být baterie uvedena na trh Unie pouze v případě, že výrobce ustanoví jediného zplnomocněného zástupce.

2.Ustanovení představuje pověření zplnomocněného zástupce, je platné pouze tehdy, je-li zplnomocněným zástupcem písemně přijato, a musí zahrnovat alespoň všechny baterie stejného modelu baterie.

3.Součástí pověření zplnomocněného zástupce nesmějí být povinnosti stanovené v čl. 38 odst. 1 a vypracování technické dokumentace.

4.Zplnomocněný zástupce plní úkoly stanovené v pověření, které obdržel od výrobce. Zplnomocněný zástupce poskytne kopii pověření na požádání příslušnému orgánu. Pověření musí zplnomocněnému zástupci umožňovat alespoň:

a)ověřit, že bylo vypracováno EU prohlášení o shodě a technická dokumentace a případně že výrobce provedl náležitý postup posouzení shody;

b)uchovávat EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci pro potřeby orgánů dozoru nad trhem po dobu deseti let po uvedení baterie na trh;

c)poskytnout vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody baterie;

d)spolupracovat s vnitrostátními orgány na jejich žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika spojená s bateriemi, na které se vztahuje jeho pověření;

e)plnit povinnosti výrobce podle kapitoly V;

f)ukončit pověření, jestliže výrobce svým jednáním porušuje své povinnosti podle tohoto nařízení.

Článek 41
Povinnosti dovozců

1.Dovozci uvádějí na trh nebo do provozu pouze baterii, která je v souladu s požadavky stanovenými v kapitolách II a III.

2.Před uvedením baterie na trh nebo do provozu dovozci ověří, že výrobce provedl příslušný postup posuzování shody podle článku 17. Zajistí, aby výrobce vypracoval technickou dokumentaci podle přílohy VIII, aby baterie byla opatřena označením CE podle článku 19 a kódem QR podle čl. 13 odst. 5, aby k ní byly přiloženy požadované doklady a aby výrobce splnil povinnosti stanovené v čl. 38 odst. 7, 8 a 9.

Domnívá-li se dovozce nebo má-li důvod se domnívat, že baterie není ve shodě s požadavky stanovenými v kapitolách II a III, nesmí ji uvést na trh ani do provozu, dokud nebude uvedena do shody. Pokud navíc baterie představuje riziko, informuje o tom dovozce výrobce, jakož i orgány dozoru nad trhem.

3.Dovozci uvedou na baterii, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k baterii, své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům, ostatním konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem.

4.Dovozci zajistí, aby výrobce splnil své povinnosti podle čl. 38 odst. 7, 9 a 10.

5.Dovozci zajistí, aby v době, kdy nesou za baterii odpovědnost, skladovací a přepravní podmínky neohrožovaly soulad baterie s požadavky stanovenými v kapitolách II a III.

6.Je-li to vhodné vzhledem k rizikům, která baterie představuje, provádějí dovozci za účelem ochrany lidského zdraví a bezpečnosti spotřebitelů zkoušky vzorků baterií uvedených na trh a šetření a v případě potřeby vedou rejstřík stížností, nevyhovujících baterií a záznamy o případech stažení baterií z oběhu a průběžně o těchto kontrolních činnostech informují distributory.

7.Dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že baterie, kterou uvedli na trh nebo do provozu, není ve shodě s požadavky stanovenými v kapitolách II a III, neprodleně přijmou nezbytná nápravná opatření k uvedení této baterie do shody, nebo v případě potřeby k jejímu stažení z trhu nebo z oběhu. Dále, pokud baterie představuje riziko, informují o tom dovozci neprodleně vnitrostátní orgán členského státu, v němž baterii dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.

8.Dovozci uchovávají technickou dokumentaci podle přílohy VIII a kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby vnitrostátních orgánů a orgánů dozoru nad trhem po dobu 10 let od uvedení baterie na trh nebo do provozu.

9.Dovozci poskytnou vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a technickou dokumentaci nezbytné k prokázání shody baterie s požadavky stanovenými v kapitolách II a III v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Tyto informace a technická dokumentace se poskytnou v papírové nebo elektronické podobě. Dovozci spolupracují s vnitrostátním orgánem na jeho žádost na každém opatření přijatém s cílem odstranit rizika spojená s bateriemi, které uvedli na trh nebo do provozu.

Článek 42
Povinnosti distributorů 

1.Při dodávání baterií na trh distributoři jednají s řádnou péčí, pokud jde o požadavky tohoto nařízení.

2.Dříve než baterii dodají na trh, distributoři ověří, že:

a)výrobce, zplnomocněný zástupce výrobce, dovozce nebo jiní distributoři jsou zaregistrováni na území členského státu v souladu s článkem 46;

b)je baterie opatřena označením CE;

c)jsou k baterii přiloženy požadované doklady v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům v členském státě, v němž má být baterie dodána na trh, a pokyny a bezpečnostní informace a

d)výrobce a dovozce splnili požadavky stanovené v čl. 38 odst. 7, 9 a 10 respektive v čl. 41 odst. 3 a 4.

3.Domnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že baterie není ve shodě s požadavky stanovenými v kapitolách II a III, nesmí baterii dodávat na trh, dokud nebude uvedena do shody. Dále, pokud baterie představuje riziko, informuje o tom distributor výrobce nebo dovozce, jakož i příslušné orgány dozoru nad trhem.

4.Distributoři zajistí, aby v době, kdy nesou za baterii odpovědnost, skladovací a přepravní podmínky neohrožovaly soulad baterie s požadavky stanovenými v kapitolách II a III.

5.Distributoři, kteří se domnívají nebo mají důvody se domnívat, že baterie, kterou dodali na trh, není ve shodě s požadavky stanovenými v kapitolách II a III, zajistí, že budou přijata nápravná opatření nezbytná k uvedení baterie do shody, nebo ji případně stáhnou z trhu nebo z oběhu. Dále, pokud baterie představuje riziko, informují o tom distributoři neprodleně vnitrostátní orgán členského státu, v němž baterii dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.

6.Distributoři poskytnou vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a technickou dokumentaci nezbytné k prokázání shody baterie s požadavky stanovenými v kapitolách II a III v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Tyto informace a technická dokumentace se poskytnou v papírové nebo elektronické podobě. Distributoři spolupracují s vnitrostátními orgány na jejich žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika spojená s bateriemi, které dodali na trh.

Článek 43
Povinnosti poskytovatelů služeb kompletního vyřízení objednávek

Poskytovatelé služeb kompletního vyřízení objednávek zajistí, aby podmínky při skladování, balení, adresování nebo rozesílání baterií, s nimiž manipulují, neohrožovaly soulad baterií s požadavky stanovenými v kapitolách II a III.

Článek 44
Případy, kdy se povinnosti výrobců vztahují na dovozce a distributory

Dovozce nebo distributor se pro účely tohoto nařízení považuje za výrobce a vztahují se na něj povinnosti výrobce podle článku 40, pokud: 

a)baterie je uvedena na trh nebo do provozu pod vlastním jménem nebo ochrannou známkou tohoto dovozce nebo distributora;

b)baterii, která již byla uvedena na trh nebo do provozu, změní tento dovozce nebo distributor tak, že to může ovlivnit soulad s požadavky tohoto nařízení;

c)tento dovozce nebo distributor změní účel baterie, která již byla uvedena na trh nebo do provozu.

Článek 45
Identifikace hospodářských subjektů

Na žádost orgánu dozoru nad trhem nebo vnitrostátního orgánu hospodářské subjekty po dobu 10 let od uvedení baterie na trh poskytnou tyto informace:

a)totožnost každého hospodářského subjektu, který jim dodal baterii;

b)totožnost každého hospodářského subjektu, kterému dodaly baterii, jakož i množství a přesné modely.

Kapitola VII
Nakládání s bateriemi na konci životnosti

Článek 46
Registr producentů

1.Členské státy zavedou registr producentů, který slouží ke kontrole souladu producentů s požadavky této kapitoly. Registr spravuje příslušný orgán.

2.Producenti jsou povinni se zaregistrovat. Za tímto účelem předloží žádost příslušnému orgánu členského státu, ve kterém poprvé dodali baterii na trh. Pokud producent jmenoval organizaci odpovědnosti producentů v souladu s čl. 47 odst. 2, povinnosti podle tohoto článku plní obdobně tato organizace, není-li stanoveno jinak.

V žádosti o registraci producent sdělí příslušnému orgánu tyto informace:

a)jméno a adresu producenta včetně poštovního směrovacího čísla a místa, názvu ulice a čísla, země, telefonní číslo a faxové číslo, pokud existuje, internetovou adresu a elektronickou adresu;

b)vnitrostátní identifikační kód producenta, včetně čísla registrace v obchodním rejstříku nebo odpovídajícího úředního registračního čísla včetně evropského nebo vnitrostátního daňového čísla;

c)v případě schválení v souladu s čl. 47 odst. 2 organizace odpovědnosti producentů kromě informací požadovaných podle písmen a) a b) uvede:

i)název a kontaktní údaje včetně poštovního směrovacího čísla a místa, názvu ulice a čísla, země, telefonní číslo a faxové číslo, internetovou adresu a elektronickou adresu producenta, jehož zastupuje;

ii)pověření od producenta, jehož zastupuje;

iii)pokud pověřený zástupce zastupuje více než jednoho producenta, samostatné uvedení názvu a kontaktních údajů každého ze zastupovaných producentů;

d)druh baterií, které producent hodlá poprvé dodat na trh na území členského státu, a sice přenosné baterie, průmyslové baterie, baterie elektrických vozidel nebo automobilové baterie;

e)značku, pod kterou producent hodlá baterie do daného členského státu dodávat;

f)informace o tom, jak producent plní povinnosti stanovené v článku 47 a požadavky podle článku 48 respektive podle článku 49:

i)u přenosných baterií se požadavky tohoto písmene f) splní poskytnutím:

–prohlášení prokazujícího opatření, jež producent zavedl za účelem splnění povinností odpovědnosti producenta stanovených v článku 47, opatření zavedená za účelem splnění povinností tříděného sběru stanovených v čl. 48 odst. 1, pokud jde o množství baterií, jež producent dodává, a systém k zajištění toho, aby údaje sdělované příslušným orgánům byly spolehlivé,

–případně názvu a kontaktních údajů včetně poštovního směrovacího čísla a místa, názvu ulice a čísla, země, telefonního čísla a faxového čísla, internetové adresy a elektronické adresy a vnitrostátního identifikačního kódu organizace odpovědnosti producentů, kterou producent pověřil plněním jeho povinností rozšířené odpovědnosti producenta v souladu s čl. 47 odst. 2, včetně čísla registrace v obchodním rejstříku nebo odpovídajícího úředního registračního čísla organizace odpovědnosti producentů včetně evropského nebo vnitrostátního daňového čísla organizace odpovědnosti producentů, a pověření od zastupovaného producenta;

ii)pro automobilové baterie, průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel se požadavky tohoto písmene f) splní poskytnutím:

–prohlášení s uvedením informací o opatřeních, jež producent zavedl za účelem splnění povinností odpovědnosti producenta stanovené v článku 47, opatřeních zavedených za účelem splnění povinností sběru stanovených v čl. 49 odst. 1, pokud jde o množství baterií, jež producent dodává, a o systému k zajištění toho, aby údaje sdělované příslušným orgánům byly spolehlivé,

–případně vnitrostátního identifikačního kódu organizace odpovědnosti producentů, kterou producent pověřil plněním jeho povinností rozšířené odpovědnosti producenta v souladu s čl. 47 odst. 2 a 4, včetně čísla registrace v obchodním rejstříku nebo odpovídajícího úředního registračního čísla organizace odpovědnosti producentů včetně evropského nebo vnitrostátního daňového čísla organizace odpovědnosti producentů, a pověření od zastupovaného producenta,

–pokud organizace odpovědnosti producentů zastupuje více než jednoho producenta, uvede zvlášť, jak každý ze zastupovaných producentů plní povinnosti stanovené v článku 47;

g)prohlášení producenta nebo organizace odpovědnosti producentů jmenovaná v souladu s čl. 47 odst. 2, ve kterém se uvádí, že poskytnuté informace jsou pravdivé.

3.Příslušný orgán:

a)přijímá žádosti producentů o registraci podle odstavce 2 prostřednictvím systému elektronického zpracování dat, jejichž podrobnosti se zpřístupní na internetových stránkách příslušných orgánů;

b)provede registrace a poskytne registrační číslo, a to nejpozději do šesti týdnů od okamžiku, kdy byly poskytnuty všechny informace stanovené v odstavci 2;

c)může stanovit postupy, pokud jde o požadavky a proces registrace, aniž by přidal podstatné požadavky k těm, které jsou stanoveny v odstavci 2;

d)může účtovat producentům přiměřené poplatky založené na nákladech vynaložených na zpracování žádostí uvedených v odstavci 2.

4.Producent nebo případně organizace odpovědnosti producentů jmenovaná v souladu s čl. 47 odst. 2 jménem producentů, jež zastupuje, oznámí bez zbytečného odkladu příslušnému orgánu veškeré změny v informacích obsažených v registraci a jakékoli trvalé zastavení dodávek baterií uvedených v registraci v souladu s odst. 1 písm. d) na trh na území členského státu.

Článek 47
Rozšířená odpovědnost producenta 

1.Producenti mají rozšířenou odpovědnost producenta za baterie, jež dodávají poprvé na trh na území členského státu, s cílem zajistit splnění povinností v oblasti nakládání s odpady stanovených v této kapitole. Tato odpovědnost zahrnuje povinnost:

a)organizovat tříděný sběr odpadních baterií v souladu s články 48 a 49 a následnou přepravu, přípravu k novému využití a repasi, zpracování a recyklaci odpadních baterií, včetně nezbytných bezpečnostních opatření, v souladu s článkem 56;

b)podávat zprávy o povinnostech týkajících se baterií dodaných poprvé na trh na území členského státu v souladu s článkem 61;

c)podporovat tříděný sběr baterií, včetně zahrnutí nákladů na provádění průzkumů za účelem určení baterií odstraněných nevhodným způsobem konečnými uživateli v souladu s čl. 48 odst. 1;

d)poskytovat informace včetně informací o skončení životnosti baterií v souladu s článkem 60;

e)financovat činnosti uvedené pod písmeny a) až d).

2.Producenti mohou pověřit organizaci odpovědnosti producentů schválenou v souladu s odstavcem 6, aby plnila jejich jménem povinnosti vyplývající z rozšířené odpovědnosti producenta.

3.Producenti a organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s odstavcem 2, musí:

a)mít nezbytné organizační a finanční prostředky pro splnění povinností rozšířené odpovědnosti producenta uvedených v odstavci 1;

b)zavést odpovídající mechanismus sebekontroly podporovaný pravidelnými nezávislými audity za účelem pravidelného hodnocení:

i)jejich finančního řízení, včetně souladu s požadavky stanovenými v odst. 1 písm. e) a písmeni a) tohoto odstavce;

ii)kvality údajů shromažďovaných a vykazovaných v souladu s odst. 1 písm. b) tohoto článku a s požadavky nařízení (ES) č. 1013/2006.

4.V případě kolektivního výkonu rozšířené odpovědnosti producenta organizace odpovědnosti producentů zajistí, aby finanční příspěvky, které jim platí producenti:

a)byly přizpůsobeny alespoň podle druhu baterie a chemického složení baterie a případně se zohledněním nabíjitelnosti a úrovně obsahu recyklovaných materiálů použitých při výrobě baterie;

b)byly upraveny tak, aby zohledňovaly veškeré příjmy organizací odpovědnosti producentů z opětovného použití a prodeje druhotných surovin získaných z baterií a odpadních baterií;

c)zajistily rovné zacházení s producenty bez ohledu na jejich původ nebo velikost, aniž by na producenty malých množství baterií, včetně malých a středních podniků, byla kladena nepřiměřená regulační zátěž.

5.Pokud v souladu s čl. 48 odst. 2, čl. 49 odst. 3, čl. 53 odst. 1, čl. 56 odst. 1 a čl. 61 odst. 1, 2 a 3 činnosti zaměřené na plnění povinností uvedených v odst. 1 písm. a) až d) jsou prováděny třetí stranou jinou než producent nebo organizace odpovědnosti producentů, náklady, jež mají být pokryty producenty, nesmějí přesáhnout náklady, které jsou nezbytné k nákladově efektivnímu provedení těchto činností. Takové náklady se stanoví transparentním způsobem mezi producenty a dotyčnými třetími stranami a upraví tak, aby zohledňovaly veškeré příjmy z opětovného použití a prodeje sekundárních surovin získaných z baterií a odpadních baterií.

6.Organizace odpovědnosti producentů musí požádat o schválení ze strany příslušné organizace. Schválení se udělí pouze v případě, že je prokázáno, že opatření zavedená organizací odpovědnosti producentů jsou dostatečná ke splnění povinností stanovených v tomto článku, pokud jde o množství baterií, které producenti, jejichž jménem organizace odpovědnosti producentů jedná, dodali poprvé na trh na území daného členského státu. Příslušný orgán v pravidelných intervalech ověřuje, zda jsou podmínky pro povolení stanovené v odstavcích 1, 3, 4 a 5 nadále plněny. Příslušné orgány stanoví podrobnosti postupu povolování a způsoby ověřování souladu včetně informací, jež mají producenti za tímto účelem poskytnout.

Organizace odpovědnosti producentů oznámí bez zbytečného prodlení příslušnému orgánu veškeré změny v informacích obsažených v žádosti o povolení, veškeré změny, které se týkají podmínek, za nichž bylo povolení uděleno, a trvalé ukončení činností. 

Pokud je na území členského státu povoleno více organizací odpovědnosti producentů za účelem plnění povinností rozšířené odpovědnosti producentů jménem producentů, plní tyto organizace odpovědnosti producentů své povinnosti rozšířené odpovědnosti producentů koordinovaně s cílem zajistit, aby činnosti podle odst. 1 písm. a) byly pokryty na celém území členského státu. Členské státy pověří příslušný orgán nebo jmenují nezávislou třetí stranu, aby dohlížely na to, jak organizace odpovědnosti producentů plní své povinnost koordinovat v souladu s předchozí větou.

7.K prokázání souladu s odst. 3 písm. a) producenti nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s odstavcem 2, poskytnou záruku, která může mít podobu pojištění recyklace nebo vázaného bankovního účtu nebo účasti producenta v organizaci odpovědnosti producentů.

8.Organizace odpovědnosti producentů zajistí důvěrnost údajů, jimiž disponují, pokud jde o chráněné informace nebo informace, které lze přímo přiřadit k jednotlivým producentům nebo jejich zplnomocněným zástupcům.

9.Organizace odpovědnosti producentů zveřejní do konce každého roku na svých internetových stránkách tyto informace, kromě informací představujících obchodní a průmyslové tajemství:

a)vlastnictví organizace odpovědnosti producentů;

b)seznam producentů, kteří pověřili organizaci odpovědnosti producentů, aby jejich jménem plnila povinnosti rozšířené odpovědnosti producenta;

c)úroveň tříděného sběru odpadních baterií, dosažená úroveň recyklace a recyklační účinnosti na základě množství baterií dodaných poprvé na trh v daném členském státě producenty, kteří jsou jejich členy;

d)finanční příspěvky zaplacené producenty, kteří jsou jejich členy, za baterii nebo za hmotnost baterií, rovněž s uvedením kategorií pro přizpůsobení poplatků použitých v souladu s odst. 4 písm. a).

10.Příslušné orgány ověří soulad producentů, včetně těch producentů, kteří dodávají baterie prostřednictvím smluv uzavřených na dálku, a organizací odpovědnosti producentů jednajících jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s odstavcem 2, s povinnostmi stanovenými v tomto článku.

11.Členské státy vytvoří mechanismus, který zajistí pravidelný dialog mezi příslušnými zúčastněnými stranami zapojenými do plnění povinností rozšířené odpovědnosti producenta v oblasti baterií, včetně producentů a distributorů, soukromých nebo veřejných zpracovatelů odpadu, místních orgánů, organizací občanské společnosti a případně subjektů sociální ekonomiky, sítí pro opětovné použití výrobků a jejich opravu a provozovatelů zařízení pro přípravu k opětovnému použití.

12.Pokud je nezbytné zamezit narušení vnitřního trhu, je Komisi svěřena pravomoc přijmout prováděcí akt, jímž stanoví kritéria pro uplatňování odst. 4 písm. a). Tento prováděcí akt se nemůže týkat přesného určení úrovně příspěvků. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.

13.Články 8 a 8a směrnice 2008/98/ES se na baterie nevztahují.

Článek 48
Sběr odpadních přenosných baterií

1.Producenti nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, zajistí sběr všech odpadních přenosných baterií bez ohledu na jejich povahu, značku nebo původ na území členského státu, ve kterém dodali baterie poprvé na trh. Za tímto účelem producenti nebo organizace odpovědných producentů jednající jejich jménem:

a)zřídí místa sběru odpadních přenosných baterií;

b)nabídnou subjektům uvedeným v odst. 2 písm. a) bezplatný zpětný odběr odpadních přenosných baterií a zajistí sběr odpadních přenosných baterií od všech subjektů, které této nabídky využily (dále jen „zapojená sběrná místa“);

c)zajistí nezbytná praktická opatření pro sběr a přepravu odpadních baterií, včetně bezplatného poskytnutí vhodných sběrných a přepravních zásobníků splňujících požadavky směrnice 2008/98/ES do zapojených sběrných míst;

d)zajistí bezplatný zpětný odběr odpadních přenosných baterií, jež sebrala zapojená sběrná místa, s četností přiměřenou pokryté oblasti a objemu a nebezpečné povaze odpadních přenosných baterií, které tato sběrná místa obvykle seberou;

e)zajistí, aby odpadní přenosné baterie přijaté nazpět od zapojených sběrných míst byly následně zpracovány a recyklovány v povoleném zařízení provozovatelem zařízení pro nakládání s odpady v souladu s článkem 56.

2.Producenti nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, zajistí, aby síť zapojených sběrných míst:

a)sestávala ze sběrných míst, která zajistili ve spolupráci s/se:

i)distributory v souladu s článkem 50;

ii)zařízeními pro zpracování a recyklaci odpadních elektrických a elektronických zařízení a vozidel se skončenou životností v souladu s článkem 52;

iii)veřejnými orgány nebo třetími stranami provádějícími nakládání s odpady jejich jménem v souladu s článkem 53;

iv)dobrovolnými sběrnými místy v souladu s článkem 54;

b)pokrývala celé území členského státu s přihlédnutím k početnosti obyvatelstva, předpokládanému objemu odpadních přenosných baterií, přístupnosti a blízkosti pro konečné uživatele a aby se neomezovala na oblasti, kde jsou sběr odpadních přenosných baterií a následné nakládání s nimi ziskové.

3.Konečným uživatelům při odkládání odpadních přenosných baterií ve sběrných místech podle odstavce 2 nesmějí být účtovány poplatky ani nejsou povinni kupovat novou baterii.

4.Producenti nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, musí dosáhnout a trvale zachovávat alespoň níže uvedené cíle ve sběru odpadních přenosných baterií, vypočtené jako procentní podíly z přenosných baterií – s vyloučením baterií z lehkých dopravních prostředků – dodaných poprvé na trh příslušným producentem nebo kolektivně producenty zahrnutými v organizaci odpovědnosti producentů:

a)45 % do 31. prosince 2023;

b)65 % do 31. prosince 2025;

c)70 % do 31. prosince 2030.

Producenti nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, vypočtou úroveň sběru uvedenou v tomto odstavci v souladu s přílohou XI.

5.Sběrná místa zřízená v souladu s odstavcem 1 a odst. 2 písm. a) nepodléhají požadavkům na registraci nebo získání povolení podle směrnice 2008/98/ES.

6.Producenti nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, požádají o schválení příslušný orgán, který ověří soulad opatření zavedených za účelem zajištění souladu s požadavky tohoto článku. V případě, že o schválení žádá organizace odpovědnosti producentů, musí žádost o schválení jasně identifikovat producenty, kteří jsou jejími aktivními členy a které zastupuje.

7.Organizace odpovědnosti producentů zajistí důvěrnost údajů, jimiž disponuje, pokud jde o chráněné informace nebo informace, které lze přímo přiřadit k jednotlivým producentům. Příslušný orgán může ve svém schválení stanovit podmínky, jež mají být za tímto účelem splněny.

8.Schválení podle odstavce 6 může být uděleno pouze v případě, že bylo předloženými doklady prokázáno, že jsou splněny požadavky v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku a zavedena veškerá opatření, jež umožní dosáhnout a trvale udržet alespoň cíl v oblasti sběru uvedený v odstavci 4. Pokud o schválení žádá organizace odpovědnosti producentů, získá ho v rámci schválení podle čl. 47 odst. 6.

9.Příslušný orgán stanoví podrobnosti postupu udělování schválení podle odstavce 6 s cílem zajistit soulad s požadavky stanovenými v čl. 56 odst. 1 až 4. To zahrnuje požadavek obsažený ve zprávě nezávislých odborníků, aby ověřování ex ante u opatření v oblasti sběru byla prováděna způsobem, který zajistí soulad s požadavky tohoto článku. To zahrnuje také lhůty pro ověření jednotlivých kroků a pro přijetí rozhodnutí příslušného orgánu, které nesmí překročit šest týdnů od předložení úplné dokumentace k žádosti.

10.Příslušný orgán pravidelně, alespoň každé tři roky přezkoumává, zda jsou dosud splněny podmínky pro schválení podle odstavce 6. Schválení může být zrušeno, pokud cíl v oblasti sběru stanovený v odstavci 4 nebyl dosažen nebo pokud producent nebo organizace odpovědnosti producentů závažně porušuje své povinnosti podle odstavců 1 až 3.

11.Producent nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jeho jménem, pokud byla jmenována v souladu s čl. 47 odst. 2, oznámí neprodleně příslušnému orgánu jakékoli změny podmínek zahrnutých v žádosti o schválení podle odstavce 7, jakékoli změny, které se týkají podmínek schválení podle odstavce 8 a trvalé zastavení činnosti.

12.Členské státy každých pět let provádějí zjišťování složení sebraného smíšeného komunálního odpadu a toků odpadních elektrických a elektronických zařízení alespoň na úrovni NUTS 2 s cílem určit podíl odpadních přenosných baterií v nich. První zpráva se předloží do 31. prosince 2023. Na základě získaných informací mohou příslušné orgány při udělování nebo přezkumu schválení podle odstavců 6 a 10 vyžadovat, aby producenti přenosných baterií nebo organizace odpovědnosti producentů přijali nápravná opatření k rozšíření své sítě zapojených sběrných míst a provedli informační kampaně v souladu s čl. 60 odst. 1 úměrně podílu odpadních přenosných baterií ve smíšeném komunálním odpadu a v tocích odpadních elektrických a elektronických zařízení, který byl zjištěn při zjišťování složení.

Článek 49
Sběr odpadních automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel

1.Producenti automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, musí přijmout nazpět bezplatně, bez povinnosti konečného uživatele zakoupit novou baterii a bez podmínky, aby dotyčná baterie musela být zakoupena od nich, veškeré odpadní automobilové baterie, průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel příslušného druhu, který dodali poprvé na trh na území dotyčného členského státu. Za tímto účelem přijmou nazpět odpadní automobilové baterie, průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel od konečných uživatelů nebo ze sběrných míst, jež zajišťují ve spolupráci s/se:

a)distributory automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel v souladu s čl. 50 odst. 1;

b)zařízeními pro zpracování odpadních elektrických a elektronických zařízení a vozidel se skončenou životností podle článku 52 pro odpadní automobilové baterie, průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel pocházející z jejich činnosti;

c)veřejnými orgány nebo třetími stranami provádějícími nakládání s odpady jejich jménem v souladu s článkem 53.

Pokud odpadní průmyslové baterie vyžadují předchozí demontáž v prostorách soukromých, nekomerčních uživatelů, povinnost producenta přijmout tyto baterie nazpět zahrnuje úhradu nákladů na demontáž a sběr odpadních baterií v prostorách těchto uživatelů. 

2.Opatření zpětného odběru zavedená v souladu s odstavcem 1 musí zahrnovat celé území členského státu s přihlédnutím k početnosti a hustotě obyvatelstva, předpokládanému množství odpadních automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel, přístupnosti a blízkosti pro konečné uživatele, nesmí se omezovat na oblasti, kde je sběr odpadních automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel a následné nakládání s nimi nejziskovější.

3.Producenti automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, musejí:

a)vybavit sběrná místa podle odstavce 1 vhodnou sběrnou infrastrukturou pro tříděný sběr odpadních automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel, která splňuje platné bezpečnostní požadavky, a uhradit nezbytné náklady vynaložené těmito sběrnými místy v souvislosti s činnostmi zpětného odběru. Zásobníky pro sběr a dočasné uskladnění takových baterií ve sběrném místě musí být přiměřené k zajištění množství a nebezpečné povahy odpadních automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel, které pravděpodobně budou prostřednictvím těchto sběrných míst sbírány;

b)odebírat odpadní automobilové baterie, průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel ze sběrných míst podle odstavce 1 s četností, která je úměrná skladovací kapacitě infrastruktury pro tříděný sběr a množství a nebezpečné povaze odpadních baterií, které jsou prostřednictvím těchto sběrných míst obvykle sbírány;

c)zajistit dodání odpadních automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel odebraných od konečných uživatelů a z odběrných míst podle odstavce 1 do zařízení pro zpracování a recyklaci v souladu s článkem 56.

4.Subjekty uvedené v odst. 3 bodech a), b) a c) mohou předat sebrané odpadní automobilové baterie, průmyslové baterie a baterie elektrických vozidel schváleným provozovatelům zařízení pro nakládání s odpady v souladu s článkem 56. V takových případech se má za to, že povinnost producentů podle odst. 3 písm. c) je splněna.

Článek 50
Povinnosti distributorů

1.Distributoři přijímají nazpět odpadní baterie od konečných uživatelů bez poplatků a bez povinnosti koupit novou baterii, a to bez ohledu na jejich chemické složení nebo původ. Zpětný odběr přenosných baterií se zajistí v jejich maloobchodní prodejně nebo v její bezprostřední blízkosti. Zpětný odběr odpadních automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel se zajistí v jejich maloobchodní prodejně nebo v její blízkosti. Tato povinnost je omezena na druhy odpadních baterií, které distributor má nebo měl ve své nabídce jako nové baterie, a v případě přenosných baterií je omezena na množství, které běžně odkládají neprofesionální koneční uživatelé.

2.Povinnost zpětného odběru stanovená v odstavci 1 se nevztahuje na odpadní výrobky obsahující baterie. Použije se navíc k povinnosti tříděného sběru odpadních zařízení a odpadních vozidel se skončenou životností stanovenou ve směrnicích 2000/53/ES a 2012/19/EU.

3.Distributoři předají odpadní baterie, které přijali nazpět, producentům nebo organizacím odpovědnosti producentů, kteří jsou odpovědní za sběr těchto baterií v souladu s článkem 48 respektive s článkem 49, nebo provozovateli zařízení na nakládání s odpady za účelem jejich zpracování a recyklace v souladu s článkem 56.

4.Povinnosti podle tohoto článku se obdobně použijí na provozovatele dodávající baterie prostřednictvím smluv uzavřených na dálku konečným spotřebitelům. Tito provozovatelé zajistí dostatečný počet sběrných míst pokrývajících celé území členského státu a s přihlédnutím k početnosti a hustotě obyvatelstva, předpokládanému množství odpadních automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel a přístupnosti a blízkosti pro konečné uživatele umožňující konečným uživatelům baterie vracet. 

Článek 51
Povinnosti konečných uživatelů

1.Koneční uživatelé odkládají odpadní baterie odděleně od jiných odpadních toků, a to i od smíšeného komunálního odpadu.

2.Koneční uživatelé odkládají odpadní baterie v určených sběrných místech pro tříděný sběr zřízených v souladu se zvláštními smlouvami uzavřenými s producentem nebo organizací odpovědnosti producentů v souladu s články 48 a 49.

3.Odpadní přenosné baterie zabudované do zařízení, které může konečný uživatel snadno vyjmout bez použití profesionálních nástrojů, koneční uživatelé vyjmou a odloží v souladu s odstavcem 1.

4.Odpadní baterie zabudované do vozidel nebo zařízení, které konečný uživatel nemůže snadno vyjmout, tento konečný uživatel odloží v souladu se směrnicemi 2000/53/ES a 2012/19/EU, podle vhodnosti.

Článek 52
Povinnosti zpracovatelských zařízení

Provozovatelé zařízení pro zpracování odpadů, na které se vztahují směrnice 2000/53/ES a 2012/19/EU, předají odpadní baterie, které jsou výsledkem zpracování vozidel se skončenou životností a odpadních elektrických a elektronických zařízení, producentům příslušných baterií nebo organizaci odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2 tohoto nařízení, nebo provozovatelům zařízení pro nakládání s odpady za účelem jejich zpracování a recyklaci v souladu s požadavky článku 56 tohoto nařízení. Provozovatelé zařízení pro zpracování odpadů vedou o těchto transakcích záznamy.

Článek 53
Účast orgánů veřejné správy, které působí v oblasti nakládání s odpady

1.Odpadní baterie pocházející od soukromých nekomerčních uživatelů lze odkládat ve sběrných místech pro tříděný sběr zřízených orgány veřejné správy, které působí v oblasti nakládání s odpady.

2.Orgány veřejné správy, které působí v oblasti nakládání s odpady, předávají sebrané odpadní baterie producentům nebo organizacím odpovědnosti producentů jednajícím jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, nebo provozovatelům zařízení pro nakládání s odpady za účelem zpracování a recyklace těchto odpadních baterií v souladu s požadavky článku 56 nebo samy provádějí jejich zpracování a recyklaci v souladu s požadavky článku 56. 

Článek 54
Účast dobrovolných sběrných míst

Dobrovolná směrná místa pro odpadní přenosné baterie předávají odpadní přenosné baterie producentům přenosných baterií nebo třetím stranám jednajícím jejich jménem včetně organizací odpovědnosti producentů nebo provozovatelům zařízení pro nakládání s odpady za účelem zpracování a recyklace v souladu s požadavky článku 56.

Článek 55
Úroveň sběru pro odpadní přenosné baterie

1.Členské státy dosáhnou těchto minimálních cílů sběru odpadních baterií, s vyloučením odpadních baterií z lehkých dopravních prostředků:

a)45 % do 31. prosince 2023;

b)65 % do 31. prosince 2025;

c)70 % do 31. prosince 2030.

2.Členské státy vypočítávají úrovně sběru stanovené v odstavci 1 v souladu s metodikou stanovenou v příloze XI.

3.Komise do 31. prosince 2030 přezkoumá cíl stanovený v odst. 1 písm. c) a v rámci tohoto přezkumu posoudí stanovení cíle sběru pro baterie napájející lehké dopravní prostředky, a to s ohledem na vývoj jejich podílu na trhu, jako samostatný cíl nebo v rámci přezkumu cíle stanoveného v odst. 1 písm. c) a v čl. 48 odst. 4. Tento přezkum může rovněž posoudit zavedení metodiky výpočtu pro výpočet úrovně tříděného sběru s ohledem na množství odpadních baterií, které jsou pro sběr k dispozici. Za tímto účelem Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledku přezkumu, ke které v případě potřeby připojí legislativní návrh.

4.Komisi se svěřuje právo přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem změny metodiky pro výpočet úrovně sběru pro přenosné baterie stanovené v příloze XI.

Článek 56
Zpracování a recyklace

1.Sebrané odpadní baterie nelze ukládat na skládkách ani spalovat.

2.Aniž je dotčena směrnice 2010/75/EU, povolená zařízení zajistí, aby všechny zpracovatelské a recyklační procesy pro odpadní baterie byly v souladu přinejmenším s částí A přílohy XII a s nejlepšími dostupnými technikami definovanými v čl. 3 odst. 10 směrnice 2010/75/EU.

3.Vedle ustanovení čl. 51 odst. 3, pokud jsou sebrané baterie stále ještě zabudované v odpadním zařízení, vyjmou se ze sebraného odpadního zařízení v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici 2012/19/EU.

4.Komisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem změny požadavků na zpracování a recyklaci odpadních baterií stanovených v části A přílohy XII s ohledem na technický a vědecký pokrok a vznikající nové technologie v oblasti nakládání s odpady.

Článek 57
Recyklační účinnost a cíle v oblasti využití materiálů

1.Všechny sebrané odpadní baterie vstupují do procesu recyklace.

2.Subjekty provádějící recyklaci zajistí, aby každý recyklační proces dosáhl minimální recyklační účinnosti a úrovní využitých materiálů stanovených v částech B a C přílohy XII.

3.Recyklační účinnost a úrovně využitých materiálů stanovené v částech B a C přílohy XII se vypočítají v souladu s pravidly stanovenými v prováděcím aktu, který bude přijat podle odstavce 4.

4.Komise do 31. prosince 2023 přijme prováděcí akt za účelem stanovení podrobných pravidel pro výpočet a ověřování recyklační účinnosti a využití materiálů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.

5.Komisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73 za účelem změny minimálních úrovní využitých materiálů z odpadních baterií, které jsou stanoveny v částech B a C přílohy XII, s ohledem na technický a vědecký pokrok a vznikající nové technologie v oblasti nakládání s odpady.

Článek 58
Přeprava odpadních baterií

1.Zpracování a recyklace mohou být prováděny mimo dotyčný členský stát nebo mimo Unii za předpokladu, že přeprava odpadních baterií je v souladu s nařízením (ES) č. 1013/2006 a nařízením (ES) č. 1418/2007.

2.Odpadní baterie vyvážené z Unie v souladu s odstavcem 1 se do plnění povinností, účinnosti a cílů stanovených v článku 56 a článku 57 započítávají pouze v případě, že subjekt provádějící recyklaci nebo jiný držitel odpadu vyvážející odpadní baterie za účelem zpracování a recyklace prokáže, že zpracování bylo provedeno za podmínek, které jsou rovnocenné požadavkům tohoto nařízení.

3.Komisi se svěřuje pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73, jimiž stanoví podrobná pravidla doplňující pravidla obsažená v odstavci 2 tohoto článku stanovením kritérií pro posuzování rovnocenných podmínek.

Článek 59
Požadavky týkající se nového využití a repase průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel

1.Nezávislým provozovatelům se poskytne za rovných podmínek přístup k systému řízení baterie u nabíjitelných průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh za účelem posouzení a určení technického stavu a zbývající doby životnosti baterií podle parametrů stanovených v příloze VII.

2.Nezávislým provozovatelům provádějícím postupy nového využití nebo repase se poskytne za rovných podmínek přiměřený přístup k informacím důležitým pro manipulaci s průmyslovými bateriemi a bateriemi elektrických vozidel nebo se zařízeními a vozidly, v nichž jsou takové baterie zabudovány, a se složkami takových baterií, zařízení nebo vozidel, včetně bezpečnostních prvků, a pro zkoušení takových baterií, zařízení nebo vozidel a jejich složek včetně bezpečnostních prvků.

3.Provozovatelé provádějící postupy nového využití nebo repase baterií zajistí, aby přezkoumání, zkoušení výkonnosti, balení a přeprava baterií a jejich složek byly prováděny na základě odpovídající kontroly kvality a bezpečnostních pokynů.

4.Provozovatelé provádějící postupy nového využití nebo repase baterií zajistí, aby baterie s novým využitím nebo repasovaná baterie byla při uvedení na trh v souladu s tímto nařízením, s příslušnými produktovými požadavky a s požadavky na ochranu životního prostředí a lidského zdraví v jiných právních předpisech a s technickými požadavky pro konkrétní účel použití.

Baterie s novým využitím nebo repasovaná baterie nepodléhá povinnostem stanoveným v čl. 7 odst. 1, 2 a 3, čl. 8 odst. 1, 2 a 3, čl. 10 odst. 1 a 2 a čl. 39 odst. 1, pokud hospodářský subjekt, který baterii s novým využitím nebo repasovanou baterii uvádí na trh, prokáže, že baterie před novým využitím nebo repasí byla uvedena na trh před datem, kdy se tyto povinnosti v souladu s uvedenými články stanou použitelnými.

5.S cílem zdokumentovat, že odpadní baterie, která je předmětem nového využití nebo po repasi, již není odpadem, musí držitel baterie na žádost příslušného orgánu:

a)předložit doklad o vyhodnocení technického stavu nebo o zkouškách provedených v dotyčném členském státě ve formě kopie záznamů potvrzujících schopnost baterie podávat výkon odpovídající jejímu použití po úpravě k novému použití nebo po repasi;

b)prokázat, že baterie, která je předmětem úpravy k novému využití nebo repase, je dále používána (doložením faktury nebo kupní smlouvy nebo převodu vlastnictví baterie);

c)předložit doklad o odpovídající ochraně před poškozením v průběhu přepravy, nakládky a vykládky, a to i prostřednictvím dostatečných obalů a vhodného uspořádání nákladu.

6.Informace uvedené v odstavci 4 a v odst. 5 písm. a) se zpřístupní konečným uživatelům a třetím stranám, které jednají jejich jménem, za rovných podmínek v rámci technické dokumentace přiložené k baterii s novým využitím nebo repasované baterii při jejím uvedení na trh nebo do provozu.

7.Poskytováním informací veřejnosti podle odstavců 1, 2, 5 a 6 není dotčeno zachovávání důvěrnosti obchodně citlivých informací v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právnímu předpisy.

8.Komisi se svěřuje pravomoc přijímat prováděcí akty, jimiž stanoví podrobné technické požadavky, které musí baterie splňovat, aby přestala být odpadem, a požadavky týkající se údajů a metodiky pro odhad technického stavu baterií. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.

Článek 60
Informace o skončení životností

1.Producenti nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, zpřístupňují konečným uživatelům a distributorům tyto informace týkající se prevence vzniku odpadních baterií a nakládání s nimi, pokud jde o druhy baterií, jež producenti dodávají na území členského státu:

a)příspěvek konečných uživatelů k prevenci vzniku odpadů, včetně informací o osvědčených postupech při užívání baterií, které jsou zaměřeny na prodloužení fáze jejich využívání a na možnosti přípravy na opětovné použití;

b)úloha konečných uživatelů přispívat k tříděnému sběru odpadních baterií v souladu s jejich povinnostmi podle článku 51, a umožnit tak jejich zpracování a recyklaci;

c)systémy tříděného sběru, přípravy na opětovné použití a recyklaci, které jsou k dispozici pro odpadní baterie;

d)nezbytné bezpečnostní pokyny pro manipulaci s odpadními bateriemi, a to i vzhledem k rizikům spojeným s bateriemi obsahujícími lithium a manipulací s nimi;

e)význam štítků a symbolů natištěných na bateriích nebo na jejich obalu;

f)dopad látek obsažených v bateriích na životní prostředí a na lidské zdraví, včetně dopadů vyvolaných nevhodným odkládáním odpadních baterií, jako je jejich odhazování mimo místa k tomu určená nebo odkládání v rámci netříděného komunálního odpadu.

Tyto informace se zpřístupňují:

a)v pravidelných časových intervalech pro každý model od okamžiku, kdy byl dotyčný model baterie dodán na trh v členském státě poprvé, a to minimálně v prodejním místě viditelným způsobem a prostřednictvím on-line tržišť;

b)v jazyce, kterému spotřebitelé a ostatní koneční uživatelé snadno porozumí, stanoveném příslušným členským státem.

2.Producenti zpřístupní distributorům a provozovatelům uvedeným v článcích 50, 52 a 53 a ostatním provozovatelům zařízení pro nakládání s odpady, kteří provádějí činnosti opravy, repase, přípravy k opětovnému použití, zpracování a recyklace, informace týkající se bezpečnostních a ochranných opatření, včetně opatření k zajištění bezpečnosti při práci, která se vztahují na uskladnění a sběr odpadních baterií.

3.Od okamžiku, kdy je model baterie dodán na území členského státu, producenti na požádání elektronicky zpřístupní provozovatelům zařízení pro nakládání s odpady, kteří provádějí činnosti opravy, repase, přípravy k opětovnému použití, zpracování a recyklace, tyto informace specifické pro každý model baterie, které se týkají náležitého zpracování odpadních baterií způsobem šetrným k životnímu prostředí, pokud je tito provozovatelé potřebují k provádění těchto činností:

a)postupy, jež zajistí demontáž vozidel a zařízení způsobem, který umožňuje vyjmutí zabudovaných baterií;

b)bezpečnostní a ochranná opatření, včetně opatření k zajištění bezpečnosti při práci, vztahující se na procesy uskladnění, přepravy, zpracování a recyklace odpadních baterií.

Tyto informace identifikují složky a materiály a umístění všech nebezpečných látek v baterii, pokud to provozovatelé provádějící činnosti opravy, repase, přípravy k opětovnému použití, zpracování a recyklace potřebují ke splnění požadavků tohoto nařízení.

Tyto informace se zpřístupní v jazyce, kterému provozovatelé uvedení v prvním pododstavci snadno porozumí, stanoveném příslušným členským státem.

4.Distributoři, kteří dodávají baterie konečným spotřebitelům, poskytnou ve svých maloobchodních prostorách, a to viditelným způsobem, a prostřednictvím svých on-line tržišť informace uvedené v odstavcích 1 a 2 a informace o tom, jak mohou koneční uživatele bezplatně vrátit odpadní baterie do příslušných sběrných míst zřízených v maloobchodních prodejnách nebo na účet tržiště. Tato povinnost je omezena na druhy baterií, které distributor nebo maloobchodník má nebo měl ve své nabídce jako nové baterie.

5.Náklady, které hradí producent podle čl. 47 odst. 1 písm. e), se konečnému uživateli v místě prodeje nové baterie zobrazí samostatně. Uvedené náklady nesmějí převýšit nejlepší možný odhad skutečně vzniklých nákladů.

6.Pokud jsou informace podle tohoto článku poskytovány konečným uživatelům veřejně, musí být zachována důvěrnost obchodně citlivých informací v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy.

Článek 61
Podávání zpráv příslušným orgánům

1.Producenti přenosných baterií nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, podávají příslušnému orgánu za každý kalendářní rok tyto informace podle chemického složení baterií, přičemž uvedou množství baterií napájejících lehké dopravní prostředky:

a)množství přenosných baterií dodaných poprvé na trh na území členského státu, s vyloučením veškerých přenosných baterií, které v daném roce opustily území dotyčného členského státu, dříve než byly prodány konečným uživatelům;

b)množství odpadních přenosných baterií sebraných v souladu s článkem, 48, vypočtené na základě metodiky uvedené v příloze XI;

c)cíl ve sběru, jehož dosáhl producent nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jménem svých členů;

d)množství sebraných odpadních přenosných baterií dodaných do povolených zařízení za účelem zpracování a recyklace.

Pokud provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady jiní než producenti nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, sbírají odpadní přenosné baterie od distributorů nebo jiných sběrných míst pro odpadní přenosné baterie, vykazují příslušnému orgánu za každý kalendářní rok množství sebraných odpadních přenosných baterií podle jejich chemického složení, přičemž uvedou množství baterií napájejících lehká dopravní vozidla.

Provozovatelé uvedení v prvním a druhém pododstavci předávají tyto údaje elektronicky před uplynutím čtyř měsíců od konce vykazovaného roku, pro který byly údaje shromážděny. První sledované období se týká prvního úplného kalendářního roku po přijetí prováděcího aktu, který v souladu s čl. 62 odst. 6 stanoví formát pro předkládání údajů Komisi.

Příslušné orgány stanoví formát a postupy, podle nichž se jim údaje sdělují.

2.Producenti automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel nebo organizace odpovědnosti producentů jednající jejich jménem, pokud byly jmenovány v souladu s čl. 47 odst. 2, podávají příslušnému orgánu za každý kalendářní rok tyto informace podle chemického složení baterií a podle druhů baterií:

a)množství automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel dodaných poprvé na trh v členském státě, s vyloučením veškerých přenosných baterií, které v daném roce opustily území dotyčného členského státu, dříve než byly prodány konečným uživatelům;

b)množství automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel sebraných a dodaných do povolených zařízení za účelem zpracování a recyklace.

3.Pokud provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady sbírají odpadní baterie od distributorů nebo od jiných míst sběru odpadních automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel nebo od konečných uživatelů, podají příslušnému orgánu za každý kalendářní rok tyto informace podle chemického složení a druhů baterií:

a)množství sebraných odpadních automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel;

b)množství odpadních automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel dodaných do povolených zařízení za účelem zpracování a recyklace.

Provozovatelé uvedení v tomto odstavci předávají tyto údaje elektronicky před uplynutím čtyř měsíců od konce vykazovaného roku, pro který byly údaje shromážděny. První sledované období se týká prvního úplného kalendářního roku po přijetí prováděcího aktu, který v souladu s čl. 62 odst. 5 stanoví formát pro předkládání údajů Komisi.

Příslušné orgány vytvoří elektronické systémy, jejichž prostřednictvím jsou jim předkládány údaje, a stanoví formáty, které se mají používat. Elektronické systémy pro podávání informací zřízené příslušnými orgány musí být slučitelné a interoperabilní s požadavky systému elektrické výměny vytvořeného podle článku 64.

4.Údaje uvedené v odst. 1 písm. a) a b) musí zahrnovat baterie zabudované do vozidel a zařízení a odpadní baterie vyjmuté z těchto vozidel a zařízení v souladu s článkem 52.

5.Provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady provádějící zpracování a subjekty provádějící recyklaci podávají příslušným orgánům za každý kalendářní rok tyto informace:

a)množství odpadních baterií obdržených ke zpracování a recyklaci;

b)množství odpadních baterií vstupujících do recyklačních procesů;

c)informace o recyklační účinnosti a úrovních využitých materiálů z odpadních baterií.

Zpráva o recyklační účinnosti a úrovních využitých materiálů zahrnuje všechny jednotlivé kroky recyklace a všechny příslušné výstupní frakce. Pokud je proces recyklace prováděn ve více než jednom zařízení, je první subjekt provádějící recyklaci odpovědný za shromáždění informací a jejich předání příslušným orgánům.

Subjekty provádějící recyklaci předávají tyto údaje elektronicky před uplynutím čtyř měsíců od konce vykazovaného roku, pro který byly údaje shromážděny. První sledované období se týká prvního úplného kalendářního roku po přijetí prováděcího aktu, který v souladu s čl. 62 odst. 6 stanoví formát pro předkládání údajů Komisi.

6.Pokud držitelé odpadu jiní než držitelé uvedení v odstavci 4 vyvážejí baterie ke zpracování a recyklaci, předloží příslušným orgánům údaje týkající se množství odpadních baterií sebraných prostřednictvím tříděného sběru a vyvezených ke zpracování a recyklaci a údaje podle odst. 4 písm. b) a c) před uplynutím čtyř měsíců od konce vykazovaného roku, pro který byly údaje shromážděny.

Článek 62
Podávání zpráv Komisi

1.Členské státy zveřejní v souhrnné podobě za každý kalendářní rok tyto údaje týkající se přenosných baterií, automobilových baterií, průmyslových baterií a baterií elektrických vozidel podle druhů baterií a jejich chemického složení a, pokud jde o přenosné baterie, uvedou samostatně baterie napájející lehké dopravní prostředky:

a)množství baterií dodaných poprvé na trh v členském státě, s vyloučením baterií, které v daném roce opustily území dotyčného členského státu, dříve než byly prodány konečným uživatelům;

b)množství odpadních baterií sebraných v souladu s článkem 48 a 49, vypočtené na základě metodiky uvedené v příloze XI;

c)hodnoty dosažené recyklační účinnosti podle části B přílohy XII a hodnoty dosaženého využití materiálů podle části C přílohy XII.

Členské státy předávají tyto údaje elektronicky před uplynutím 18 měsíců od konce vykazovaného roku, pro který byly údaje shromážděny. Zveřejňují tyto údaje elektronicky ve formátu stanoveném Komisí v souladu s odstavcem 6, s použitím snadno přístupných datových služeb, které jsou interoperabilní se systémem vytvořeným podle článku 64. Tyto údaje musí být ve formátu umožňujícím strojové čtení, třídění a vyhledávání a musí dodržovat otevřené standardy pro užití třetí stranou. Jakmile budou údaje uvedené v prvním pododstavci zpřístupněny, členské státy to oznámí Komisi.

První sledované období se týká prvního úplného kalendářního roku po přijetí prováděcího aktu, který stanoví formát pro předkládání údajů v souladu s odstavcem 6.

Vedle požadavků podle směrnic 2000/53/ES a 2012/19/EU údaje uvedené v odst. 1 písm. a) a b) musí zahrnovat baterie zabudované do vozidel a zařízení a odpadní baterie vyjmuté z těchto vozidel a zařízení v souladu s článkem 52.

2.Zpráva o recyklační účinnosti a úrovních využitých materiálů podle odstavce 1 zahrnuje všechny jednotlivé kroky recyklace a všechny příslušné výstupní frakce.

3.K údajům, jež členské státy zpřístupní v souladu s tímto článkem, se připojí zpráva o kontrole kvality. Údaje a informace jsou předkládány ve formátu, který stanoví Komise v souladu s odstavcem 6.

4.Komise shromáždí informace zpřístupněné v souladu s tímto článkem, a přezkoumá je. Komise zveřejní zprávu, která posoudí organizaci sběru údajů, zdroje údajů, metodiku použitou v členských státech a úplnost, spolehlivost, včasnost a konzistentnost těchto údajů. Posouzení může zahrnovat konkrétní doporučení ke zlepšení. Tato zpráva se vypracuje po prvním předložení údajů členskými státy a poté každé čtyři roky.

5.Do 31. prosince 2023 přijme Komise prováděcí akty, jimiž stanoví formát pro údaje a informace, jež mají být Komisi oznámeny, a metody ověřování a provozní podmínky v souladu s odstavci 1 a 4. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.

Článek 63
Použití kapitoly VII

Kapitola VII se použije od 1. července 2023.

Kapitola VIII
Elektronická výměna informací

Článek 64
Systém elektronické výměny

1.Do 1. ledna 2026 Komise zřídí systém elektronické výměny informací o bateriích (dále jen „systém“).

2.Systém bude obsahovat informace a údaje o nabíjitelných průmyslových bateriích a bateriích elektrických vozidel s vnitřní akumulací a kapacitou vyšší než 2 kWh, stanovené v příloze XIII. Tyto informace a údaje musí být tříditelné a vyhledatelné při dodržení otevřených norem pro použití třetími stranami.

3.Hospodářské subjekty, které uvádějí na trh nabíjitelné průmyslové baterie nebo baterie elektrických vozidel s vnitřní akumulací, zpřístupní informace podle odstavce 2 elektronicky ve formátu umožňujícím strojové čtení s pomocí interoperabilních a snadno přístupných datových služeb ve formátu stanoveném v souladu s odstavcem 5.

4.Komise po přezkumu provedeném v souladu s čl. 62 odst. 5 zveřejní prostřednictvím systému informace uvedené v čl. 62 odst. 1 i posouzení podle čl. 62 odst. 5.

5.Do 31. prosince 2024 přijme Komise prováděcí akty, jimiž stanoví:

a)architekturu systému;

b)formát, ve kterém budou zpřístupňovány informace uvedené v odstavci 2;

c)pravidla pro přístup, sdílení, správu, zkoumání, zveřejňování a opětovné využívání informací a údajů v systému.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.

Článek 65
Pas baterie

1.Do 1. ledna 2026 každá průmyslová baterie a baterie elektrického vozidla uvedená na trh nebo do provozu, jejíž kapacita je vyšší než 2 kWh, musí mít elektronický záznam (dále jen „pas baterie“).

2.Pas baterie je jedinečný pro každou jednotlivou baterii uvedenou v odstavci 1 a baterie je identifikována jedinečným identifikačním kódem, který jí hospodářský subjekt uvádějící baterii na trh přidělí a který je na ní natištěn nebo vyryt.

3.Pas baterie je propojen s informacemi o základních vlastnostech každého druhu a modelu baterií, uchovávanými v datových zdrojích systému vytvořeného podle článku 64. Hospodářský subjekt, který uvádí průmyslovou baterii nebo baterii elektrického vozidla na trh, zajistí, aby údaje uvedené v pasu baterie byly přesné, úplné a aktuální.

4.Pas baterie je přístupný on-line prostřednictvím elektronických systémů, které jsou interoperabilní se systémem vytvořeným podle článku 64.

5.Pas baterie umožňuje přístup k informacím o hodnotám parametrů výkonnosti a trvanlivosti uvedeným v čl. 10 odst. 1, když je baterie uvedena na trh a když dojde ke změnám jejího stavu.

6.Je-li změna stavu způsobena činnostmi souvisejícími s opravami nebo novým využitím, odpovědnost za záznam o baterii v pasu baterie přechází na hospodářský subjekt, o kterém se předpokládá, že uvede průmyslovou baterii nebo baterii elektrického vozidla na trh nebo který ji uvede do provozu.

7.Komisi se svěřuje pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem stanovení pravidel pro přístup, sdílení, správu, zkoumání, zveřejňování a opětovné využívání informací a údajů přístupných prostřednictvím pasu baterie.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.

Kapitola IX
Dozor nad trhem Unie, kontrola baterií vstupujících na trh Unie a ochranné postupy Unie

Článek 66
Postup nakládání s bateriemi představujícími riziko na vnitrostátní úrovni

1.Pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu mají dostatečné důvody domnívat se, že baterie, na niž se vztahuje toto nařízení, představuje riziko pro lidské zdraví či bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, provedou hodnocení, zda dotčená baterie splňuje všechny příslušné požadavky stanovené tímto nařízením.

Pokud v průběhu hodnocení uvedeného v prvním pododstavci orgány dozoru nad trhem zjistí, že baterie nesplňuje požadavky stanovené tímto nařízením, neprodleně vyzvou příslušný hospodářský subjekt, aby přijal všechna vhodná nápravná opatření k uvedení baterie do souladu s těmito požadavky, nebo k jejímu stažení z trhu nebo z oběhu ve lhůtě, která je přiměřená povaze rizika podle prvního pododstavce.

Orgány dozoru nad trhem o tom informují příslušný oznámený subjekt.

2.Domnívají-li se orgány dozoru nad trhem, že se nesoulad netýká pouze území daného členského státu, informují Komisi a ostatní členské státy o výsledcích hodnocení a o opatřeních, která má hospodářský subjekt na jejich žádost přijmout.

3.Hospodářský subjekt zajistí, aby byla přijata veškerá vhodná nápravná opatření ohledně všech dotčených baterií, které dodal na trh v celé Unii.

4.Pokud příslušný hospodářský subjekt ve lhůtě uvedené v odst. 1 druhém pododstavci nepřijme přiměřená nápravná opatření, přijmou orgány dozoru nad trhem všechna vhodná předběžná opatření s cílem zakázat nebo omezit dodávání baterií na trh daného členského státu nebo baterii stáhnout z trhu či z oběhu.

Orgány dozoru nad trhem o takových opatřeních neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy.

5.Součástí informací uvedených v odst. 4 druhém pododstavci jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci nevyhovující baterie, údaje o původu této baterie, povaze nesouladu a souvisejícího rizika, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a o stanovisku příslušného hospodářského subjektu. Orgány dozoru nad trhem zejména uvedou, zda je důvodem nesouladu některý z těchto nedostatků:

a)baterie nesplňuje požadavky stanovené v kapitole II nebo III tohoto nařízení;

b)nedostatky v harmonizovaných normách podle článku 15;

c)nedostatky ve společných specifikacích uvedených v článku 16.

6.Členské státy jiné než členský stát, který zahájil postup podle tohoto článku, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících údajích o nesouladu dotčené baterie, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s přijatým vnitrostátním opatřením o svých námitkách.

7.Pokud do tří měsíců od přijetí informací uvedených v odst. 4 druhém pododstavci nevznese žádný členský stát ani Komise námitku proti předběžnému opatření přijatému členským státem, považuje se uvedené opatření za důvodné.

8.Členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s dotčenou baterií neprodleně přijata vhodná omezující opatření, jako je stažení této baterie z trhu.

Článek 67
Ochranný postup Unie

1.Pokud jsou po ukončení postupu stanoveného v čl. 66 odst. 3 a 4 vzneseny námitky proti opatření přijatému členským státem nebo pokud se Komise domnívá, že je vnitrostátní opatření v rozporu s právními předpisy Unie, zahájí Komise neprodleně konzultace s členskými státy a příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení vnitrostátního opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise prostřednictvím prováděcího aktu rozhodne, zda je vnitrostátní opatření důvodné, či nikoli.

Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.

2.Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům a Komise jej neprodleně sdělí členským státům a příslušnému hospodářskému subjektu nebo subjektům.

Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné, všechny členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byla nevyhovující baterie stažena z jejich trhu, a informují o tom Komisi.

Je-li vnitrostátní opatření považováno za nedůvodné, dotčený členský stát toto opatření zruší.

3.Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné a je-li nesoulad baterie přisuzován nedostatkům v harmonizovaných normách, jak je uvedeno v článku 15 tohoto nařízení, použije Komise postup stanovený v článku 11 nařízení (EU) č. 1025/2012.

Článek 68
Baterie, jež jsou v souladu, ale přesto představují riziko

1.Pokud členský stát po provedení hodnocení podle čl. 67 odst. 1 zjistí, že ačkoli je baterie v souladu s požadavky stanovenými v kapitolách II a III, představuje riziko pro lidské zdraví nebo bezpečnost osob, ochranu majetku nebo životní prostředí, musí po příslušném hospodářském subjektu vyžadovat, aby přijal všechna vhodná opatření k zajištění toho, aby dotčená baterie, pokud byla uvedena na trh, dále nepředstavovala toto riziko, nebo aby ji stáhl z trhu nebo z oběhu ve lhůtě, kterou může členský stát stanovit a která je přiměřená povaze tohoto rizika.

2.Hospodářský subjekt zajistí, aby byla přijata nápravná opatření ohledně všech dotčených baterií, které dodal na trh v celé Unii.

3.Členský stát o tom neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy. Tato informace musí obsahovat všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci dotčeného výrobku, údaje o jeho původu a dodavatelském řetězci, údaje o povaze souvisejícího rizika a údaje o povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni.

4.Komise neprodleně zahájí konzultace s členskými státy a s příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení přijatých vnitrostátních opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení přijme Komise prováděcí akt v podobě rozhodnutí, kterým rozhodne, zda jsou vnitrostátní opatření důvodná, či nikoli, a v případě nutnosti nařídí vhodná opatření.

5.Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.

6.V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se ochrany lidského zdraví a bezpečnosti osob a ochrany majetku nebo životního prostředí přijme Komise postupem podle čl. 74 odst. 3 okamžitě použitelný prováděcí akt.

7.Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům a Komise jej neprodleně sdělí členským státům a příslušnému hospodářskému subjektu nebo subjektům.

Článek 69
Jiný nesoulad

1.Aniž je dotčen článek 66, pokud členský stát zjistí, že baterie, která nespadá do oblasti působnosti článku 68, není v souladu s tímto nařízením nebo že hospodářský subjekt porušil povinnost stanovenou tímto nařízením, vyzve příslušný hospodářský subjekt, aby nesoulad odstranil. Takový nesoulad zahrnuje:

a)označení CE bylo umístěno v rozporu s článkem 30 nařízení (ES) č. 765/2008 nebo článkem 20 tohoto nařízení;

b)označení CE nebylo umístěno;

c)identifikační číslo oznámeného subjektu zapojeného do kontrolní fáze výroby bylo umístěno v rozporu s článkem 20 nebo nebylo umístěno;

d)EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno nebo nebylo vypracováno správně;

e)EU prohlášení o shodě není přístupné prostřednictvím kódu QR na baterii;

f)technická dokumentace není dostupná, je neúplná nebo obsahuje chyby;

g)informace uvedené v čl. 38 odst. 7, 9 a 10 nebo čl. 41 odst. 3 a 4 chybějí, jsou nesprávné či neúplné nebo, v případě návodu k použití, nejsou přeloženy do jazyka přijatého členským státem, ve kterém je baterie uváděna nebo byla dodána na trh;

h)není splněn jiný administrativní požadavek uvedený v článku 38 nebo článku 40;

i)požadavky bezpečného provozu a používání stacionárních bateriových systémů pro ukládání energie stanovené v článku 12 nejsou dodržovány;

j)požadavky udržitelnosti a bezpečnosti stanovené v článcích 6 až 12 v kapitole II požadavky na označování a poskytování informací stanovené v článcích 13 a 14 v kapitole III nejsou plněny;

k)požadavky týkající se politiky náležité péče v dodavatelském řetězci uvedené v článku 39 nejsou dodržovány.

2.Pokud hospodářský subjekt neodstraní nesoulad uvedený v odst. 1 písm. k), je uloženo nápravné opatření.

3.Pokud nesoulad uvedený v odstavci 1 nadále trvá, členský stát přijme všechna vhodná opatření a omezí nebo zakáže dodávání baterie na trh, nebo zajistí, aby byla baterie stažena z oběhu nebo z trhu. V případě nesouladu uvedeného v odst. 1 písm. k) se tento odstavec použije jako poslední možnost, pokud je nesoulad závažný a přetrvává po uložení nápravného opatření podle odstavce 2.

KAPITOLA X
Ekologické veřejné zakázky, postup pro zavádění nových a změnu stávajících omezení týkajících se nebezpečných látek a uznávání systémů náležité péče v dodavatelských řetězcích Komisí

Článek 70
Ekologické veřejné zakázky

1.Veřejní zadavatelé definovaní v čl. 2 bodě 1 směrnice 2014/24/EU nebo v čl. 3 bodě 1 směrnice 2014/25/EU nebo zadavatelé definovaní v čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/25/EU při zadávání veřejných zakázek na baterie nebo výrobky obsahující baterie v situacích, na něž se uvedené směrnice vztahují, zohlední dopady baterií na životní prostředí za celý jejich životní cyklus s cílem zajistit, aby takové dopady v bateriích, jež nakupují, byly omezeny na minimum.

2.Povinnost stanovená v odstavci 1 se vztahuje na všechny smlouvy, které veřejní zadavatelé nebo zadavatelé uzavřeli na nákup baterií nebo výrobků obsahujících baterie, a znamená, že tito veřejní zadavatelé a zadavatelé jsou povinni uvádět ve smlouvách technické specifikace a kritéria pro zadání na základě článků 7 až 10, aby zajistili, že výrobek je vybrán mezi výrobky s výrazně nižšími dopady na životní prostředy během jejich životního cyklu.

3.Komise do 31. prosince 2026 přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 73, jimiž doplní toto nařízení stanovením minimálních povinných kritérií nebo cílů pro ekologické veřejné zakázky na základě požadavků uvedených v článcích 7 až 10.

Článek 71
Postup pro změny omezení týkajících se nebezpečných látek

1.Pokud se Komise domnívá, že používání látky ve výrobě baterií nebo přítomnost určité látky v bateriích při jejich uvedení na trh nebo během následujících fází jejich životního cyklu včetně fáze odpadu představuje riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí, které není náležitě kontrolováno a je třeba ho řešit na úrovni Unie, požádá Evropskou agenturu pro chemické látky (dále jen „agentura“), aby vypracovala dokumentaci dle požadavků části II bodu 3 přílohy XV nařízení (ES) č. 1907/2006 (dále jen „dokumentace pro omezení“). Dokumentace pro omezení obsahuje sociálně-ekonomické hodnocení včetně analýzy alternativ.

2.Agentura zveřejní neprodleně záměr Komise zahájit takový postup omezení životního cyklu látky a informuje o něm dotčené zúčastněné strany.

3.Do 12 měsíců od obdržení žádosti Komise uvedené v odstavci 1, a pokud dokumentace pro omezení vypracovaná agenturou podle uvedeného odstavce prokáže, že je nezbytné opatření na úrovni Unie, agentura navrhne omezení s cílem zahájit postup omezení popsaný v odstavcích 4 až 14.

4.Agentura zveřejní neprodleně dokumentaci pro omezení na svých internetových stránkách, včetně omezení navržených podle odstavce 3, přičemž jasně uvede datum zveřejnění. Agentura vyzve všechny zúčastněné strany, aby předložily jednotlivě nebo společně připomínky k dokumentaci pro omezení, a to do čtyř měsíců ode dne zveřejnění.

5.Do 12 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 4 Výbor pro posuzování rizik zřízený podle čl. 76 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1907/2006 na základě posouzení příslušných částí dokumentace pro omezení přijme stanovisko ohledně toho, zda jsou navrhovaná omezení vhodná pro snížení rizika pro lidské zdraví a/nebo životní prostředí. Toto stanovisko zohlední dokumentaci pro omezení vypracovanou agenturou na žádost Komise a stanoviska zúčastněných stran podle odstavce 4.

6.Do 15 měsíců ode dne zveřejnění podle článku 4 Výbor pro socioekonomickou analýzu zřízený podle čl. 76 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 1907/2006 na základě posouzení příslušných částí dokumentace a sociálně-ekonomického dopadu přijme stanovisko k navrhovaným omezením. Ještě před tím vypracuje návrh stanoviska k navrhovaným omezením a k souvisejícímu sociálně-ekonomickému dopadu se zohledněním analýz nebo informací podle odstavce 4, pokud takové existují.

7.Agentura zveřejní návrh stanoviska Výboru pro socioekonomickou analýzu neprodleně na svých internetových stránkách a vyzve zúčastněné strany, aby se k návrhu stanoviska vyjádřily, a to nejpozději do 60 dnů od zveřejnění tohoto návrhu stanoviska.

8.Výbor pro socioekonomickou analýzu neprodleně vydá stanovisko, přičemž případně zohlední další připomínky obdržené ve lhůtě uvedené v odstavci 7. Toto stanovisko zohledňuje připomínky zúčastněných stran předložené podle odstavců 4 a 7.

9.Pokud se stanovisko Výboru pro posuzování rizik výrazně odlišuje od navrhovaných omezení, agentura prodlouží lhůtu pro stanovisko Výboru pro socioekonomickou analýzu o nejvýše 90 dnů.

10.Agentura neprodleně postoupí Komisi stanoviska Výboru pro posuzování rizik a Výboru pro socioekonomickou analýzu k omezením navrhovaným v žádosti Komise podle odstavce 1. Pokud se stanoviska Výboru pro posuzování rizik a Výboru pro socioekonomickou analýzu výrazně odlišují od omezení navržených podle odstavce 3, agentura předloží Komisi vysvětlivky, v nichž uvede podrobné vysvětlení důvodů takových rozdílů. Pokud jeden z výborů nebo oba výbory nezaujmou stanovisko ve lhůtě stanovené v odstavcích 5 a 6, uvědomí o tom agentura Komisi a uvede důvody.

11.Agentura zveřejní stanoviska obou výborů neprodleně na svých internetových stránkách.

12.Agentura poskytne Komisi na požádání všechny dokumenty a důkazy, které jí byly předloženy nebo které posoudila.

13.Pokud Komise dojde k závěru, že podmínky stanovené v čl. 6 odst. 2 byly splněny, přijme akt v přenesené pravomoci podle čl. 6 odst. 2. Tento akt v přenesené pravomoci se přijme bez zbytečného odkladu po obdržení stanoviska Výboru pro socioekonomickou analýzu podle odstavce 8 nebo případně po uplynutí lhůty stanovené podle odstavců 6 a 9, pokud tento výbor nevydal stanovisko.

14.Pokud Výbor pro posuzováni rizik a Výbor pro socioekonomickou analýzu poskytnou stanoviska podle odstavců 5 a 6, využijí zpravodajů, jak je stanoveno v článku 87 nařízení (ES) č. 1907/2006. Dotyční zpravodajové nebo spoluzpravodajové nebo jejich zaměstnavatel jsou odměňováni agenturou v souladu se stupnicí odměn, které je třeba zahrnout do omezení stanovených správní radou zřízenou podle čl. 76 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1907/2006. Neplní-li dotyčné osoby své povinnosti, má výkonný ředitel agentury právo ukončit nebo pozastavit smlouvu s nimi nebo nevyplatit odměnu.

Článek 72
Systémy náležité péče v dodavatelském řetězci

1.Vlády, průmyslová sdružení a uskupení zainteresovaných organizací, které zavedly systémy náležité péče a uskutečňují nad nimi dohled (dále jen „vlastníci systémů“), mohou požádat Komisi, aby uznala jejich systémy náležité péče v dodavatelském řetězci. Komisi se svěřuje pravomoc přijímat prováděcí akty, jimiž stanoví informační požadavky, které musí žádost předkládaná Komisi obsahovat. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.

2.Pokud Komise na základě důkazů a informací poskytnutých podle odst. 1 prvního pododstavce rozhodne, že systém náležité péče v dodavatelském řetězci uvedený v odstavci 1 umožňuje, aby hospodářské subjekty plnily požadavky stanovené v článku 39 tohoto nařízení, přijme prováděcí akt, jímž tento systém uzná za rovnocenný požadavkům stanoveným v tomto nařízení. Sekretariát OECD je případně konzultován před přijetím těchto prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.

Při rozhodování o tom, zda systém náležité péče uzná, zohlední Komise různou praxi v odvětví, kterou tento systém pokrývá, a přístup založený na posouzení rizik a metodu, které tento systém používá k určení rizik.

3.Komisi se svěřuje pravomoc přijímat prováděcí akty, jimiž stanoví kritéria a metodiku, podle kterých Komise v souladu s odstavcem 2 rozhoduje, zda systém náležité péče v dodavatelském řetězci zajišťuje, aby hospodářské subjekty plnily požadavky stanovené v článku 39 tohoto nařízení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3. V případě potřeby Komise rovněž pravidelně ověřuje, zda uznané systémy náležité péče v dodavatelském řetězci nadále splňují kritéria, která vedla k rozhodnutí o uznání rovnocennosti přijatému podle odstavce 2.

4.Vlastník systému náležité péče v dodavatelském řetězci, který byl v souladu s odstavcem 2 uznán za rovnocenný, uvědomí neprodleně Komisi o jakýchkoli změnách nebo aktualizacích tohoto systému.

5.Existují-li důkazy o opakovaných nebo závažných případech, kdy hospodářské subjekty uplatňující systém uznaný v souladu s odstavcem 2 neplní požadavky stanovené v článku 39 tohoto nařízení, prošetří Komise po konzultaci s vlastníkem tohoto uznaného systému, zda tyto případy poukazují na nedostatky systému.

6.Pokud Komise zjistí, že došlo k porušení požadavků stanovených v článku 39 tohoto nařízení nebo že má uznaný systém náležité péče v dodavatelském řetězci nedostatky, může vlastníkovi systému poskytnout vhodnou dobu na přijetí nápravných opatření.

7.Pokud vlastník systému nepřijme nezbytná nápravná opatření nebo je odmítne přijmout a pokud Komise rozhodne, že porušení nařízení či nedostatky systému uvedené v odstavci 6 neumožňují hospodářskému subjektu uvedenému v čl. 39 odst. 1, který dotčený systém uplatňuje, dodržovat požadavky stanovené v článku 39 tohoto nařízení, či pokud opakované či závažné případy nedodržování povinností ze strany hospodářských subjektů uplatňujících dotčený systém souvisejí s nedostatky tohoto systému, přijme Komise prováděcí akt, kterým odejme uznání rovnocennosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 74 odst. 3.

8.Komise vytvoří a aktualizuje registr uznaných systémů náležité péče v dodavatelském řetězci. Tento registr je zveřejněn na internetu.

Kapitola XI
Přenesené pravomoci a postup projednávání ve výborech

Článek 73
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1, 2 a 3, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 17 odst. 4, čl. 27 odst. 3, čl. 39 odst. 8, čl. 55 odst. 4, čl. 56 odst. 4, čl. 57 odst. 6, čl. 58 odst. 3 a čl. 70 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.Přenesení pravomocí uvedené v čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1, 2 a 3, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 17 odst. 4, čl. 27 odst. 3, čl. 39 odst. 8, čl. 55 odst. 4, čl. 56 odst. 4, čl. 57 odst. 6, čl. 58 odst. 3 a čl. 70 odst. 2 může být kdykoli zrušeno Evropským parlamentem nebo Radou. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1, 2 a 3, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 17 odst. 4, čl. 27 odst. 3, čl. 39 odst. 8, čl. 55 odst. 4, čl. 56 odst. 4, čl. 57 odst. 6, čl. 58 odst. 3 a čl. 70 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 74
Postup projednávání ve výborech

1.Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 39 směrnice 2008/98/ES. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

4.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Kapitola XII
Změny 

Článek 75
Změny nařízení (EU) 2019/1020

Nařízení (EU) 2019/1020 se mění takto:

1)v čl. 4 odst. 5 se text „(EU) 2016/425(35) a (EU) 2016/426(36)“ nahrazuje tímto:

„(EU) 2016/425 (*), (EU) 2016/426 (**) a [(EU) 2020/…(***)]

_____________________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS ( Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 51 ).

** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/426 ze dne 9. března 2016 o spotřebičích plynných paliv a o zrušení směrnice 2009/142/ES ( Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 99 ).

*** [Nařízení Evropského parlamentu a Rady o bateriích a odpadních bateriích, o změně nařízení (EU) 2019/1020 a o zrušení směrnice 2006/66/ES (Úřad pro publikace vyplní údaje o zveřejnění v Úředním věstníku)]“;

2)v příloze I se do seznamu harmonizačních právních předpisů Unie doplňuje tento bod 71:

„71. Nařízení Evropského parlamentu a Rady o bateriích a odpadních bateriích, o změně nařízení (EU) 2019/1020 a o zrušení směrnice 2006/66/ES (Úřad pro publikace vyplní údaje o zveřejnění v Úředním věstníku).“

Kapitola XIII
Závěrečná ustanovení

Článek 76
Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy neprodleně oznámí uvedená pravidla a uvedená opatření Komisi a neprodleně jí oznámí veškeré jejich pozdější změny.

Článek 77
Přezkum

1.Do 31. prosince 2030 vypracuje Komise zprávu o provádění tohoto nařízení a jeho dopadu na životní prostředí a na fungování vnitřního trhu.

2.S ohledem na technický pokrok a praktické zkušenosti získané v členských státech Komise ve své zprávě uvede vyhodnocení těchto hledisek tohoto nařízení:

a)požadavky udržitelnosti a bezpečnosti stanovené v kapitole II;

b)požadavky na označování a informační požadavky stanovené v kapitole III;

c)požadavky náležité péče v dodavatelských řetězcích stanovené v článcích 39 a 72;

d)opatření týkající se nakládání s bateriemi na konci jejich životností stanovená v kapitole VII.

V případě potřeby se ke zprávě připojí legislativní návrh na změnu příslušných ustanovení tohoto nařízení.

Článek 78
Zrušení a přechodná pravidla

Směrnice 2006/66/ES se zrušuje s účinkem od 1. července 2023; avšak

a)ustanovení jejího čl. 10 odst. 3, čl. 12 odst. 4 a 5 se nadále použijí do 31. prosince 2023, s výjimkou ustanovení o předávání údajů Komisi, které se nadále použije do 31. prosince 2025;

b)ustanovení čl. 21 odst. 2 se nadále použije do 31. prosince 2026.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 79
Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Návrh se týká: 

☑ nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 68  

☑ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více  akcí v jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle 

1.4.2.Specifické cíle 

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti 

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

–◻    návrh/podnět s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–◻    finanční dopad od RRRR do RRRR

☑ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od 2023 do 2028,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 

☑ Přímé řízení Komisí

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

☑ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻ EIB a Evropský investiční fond,

☑ subjekty uvedené v článcích 70 a 71,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky – V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

Nevztahuje se na tento návrh.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Evropská agentura pro chemické látky	09.10.01		Rok  2023	Rok  2024	Rok  2025	Rok  2026	Rok  2027	Rok  2028	Rok  2029	Celkem
Hlava 1:    Výdaje na zaměstnance	Závazky	(1)	0,358	0,365	0,372	0,306	0,312	0,319	0,325	2,357
	Platby	(2)	0,358	0,365	0,372	0,306	0,312	0,319	0,325	2,357
Hlava 2:    Infrastruktura	Závazky	(1a)	0,086	0,088	0,089	0,074	0,075	0,076	0,078	0,566
	Platby	(2a)	0,086	0,088	0,089	0,074	0,075	0,076	0,078	0,566
Hlava 3:    Provozní výdaje	Závazky	(3 a)	0,158	0,158	0,158	0,025	0,025	0,025	0,025	0,575
	Platby	(3b)	0,158	0,158	0,158	0,025	0,025	0,025	0,025	0,575
CELKEM prostředky  pro Evropskou agenturu pro chemické látky	Závazky	= 1 + 1a + 3a	0,602	0,611	0,620	0,405	0,412	0,420	0,428	3,498
	Platby	= 2 + 2a + 3b	0,602	0,611	0,620	0,405	0,412	0,420	0,428	3,498

Požadované zvýšení příspěvku EU agentuře ECHA bude kompenzováno odpovídajícím snížením finančního krytí programu LIFE.

Nakládání s látkami v bateriích: Celkem 2 noví dočasní zaměstnanci s plným pracovním úvazkem (v platové třídě AD 5–7) v ECHA (průměrné náklady 144 000 EUR/rok po dobu sedmi let a později) budou zapotřebí k zajištění toho, aby byly vyčleněny dostatečné zdroje na regulaci nezbytných látek souvisejících s bateriemi, aniž by byly dotčeny priority podle nařízení REACH. V tom je zahrnuto v průměru jedno další omezení (nebo jiné opatření v rámci řízení rizik) ročně. Kromě toho bude nezbytný 1 smluvní zaměstnanec s plným pracovním úvazkem (smluvní zaměstnanec, funkční skupina III, průměrné náklady 69 000 EUR/rok po dobu dvou let) k posílení znalostní základny a usnadnění informovaného nastavení priorit a pracovního plánu. Tento pracovní plán bude vycházet ze studie zaměřené na posílení stávajících znalostí ECHA o tom, jak odvětví baterií řídí své nebezpečné chemické látky, aby bylo možné identifikovat látky za účelem řízení regulačního rizika v budoucnu. Náklady na studii se odhadují ve výši 400 000 EUR (za dva roky), aby bylo možné zadat část těchto výzkumných potřeb externě. Tato studie by také přispěla k práci Komise zaměřené na aktualizaci záznamů o bateriích v seznamu odpadů.

Je rovněž zapotřebí částka 22 000 EUR na pokrytí nákladů na zpravodaje (odborníci z členských států, kteří vedou dokumentaci prostřednictvím vypracování stanovisek ve Výboru pro posuzování rizik a Výboru pro socioekonomickou analýzu) pro každé omezení, a dále 43 000 EUR na pokrytí poměrné části celkových nákladů na organizaci zasedání Výboru pro posuzování rizik a Výboru pro socioekonomickou analýzu (cestovní náklady, ubytování a denní příspěvky: náklady byly vypočteny na základě průměrné doby/úsilí potřebných pro dokumentaci týkajících se omezení v obou výborech).

Výše uvedené zdroje byly odhadnuty pomocí výpočetního modelu, který zohledňuje relevantní zkušenosti z úkolů, jež plnila ECHA v rámci jiných regulačních rámců (např. nařízení REACH, CLP, BPR), a případně z provádění stávajících vnitrostátních přístupů. Tento model udává zdroje, které bude potřebovat ECHA na zvládnutí předpokládaných úkolů v letech 2021–2029.

Finanční dopad této iniciativy nezvýší plánované výdaje v rámci okruhu 1 a okruhu 3. Nezbytné zdroje budou odečteny z rozpočtu programu LIFE a nástroje GROW v souladu s rozdělení úkolů v administrativní dohodě: přibližně 4 miliony EUR na náklady GŘ pro životní prostředí a 1,6 milionu EUR na náklady GŘ GROW. Nástroj GŘ GROW kromě toho pokrývá náklady na otevřený datový prostor a oba nástroje pokrývají potřeby´útvarů Komise pro vypracování některých studií a nákup dat, aby bylo možné náležitě připravit některé prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci.

Okruh víceletého finančního   rámce

1

XXX

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Částka uvedená výše v rozpočtové položce 03.020101 bude zapotřebí na financování části správních ujednání mezi GŘ ENV / GŘ GROW a JRC a na pořízení studií a dat souvisejících s předpisy GŘ GROW. Předpokládá se, že správní ujednání představují náklady přibližně ve výši 2,669 milionu EUR. Pořizovací náklady představují 50 000 EUR v roce 2023, jež umožní GŘ GROW vyžádat si technické stanovisko k normalizační práci v CEN/CENELEC.

Zahrnuje také částku vyčleněnou v rozpočtu na interní podporu studie proveditelnosti týkající se otevřeného datového prostoru. Po této počáteční fázi vývoje budou možná zapotřebí další zdroje.

Předpokládá se, že náklady na vývoj IT pro systém elektronické výměny informací o bateriích bude hradit GŘ GROW.

Okruh víceletého finančního   rámce

3

Přírodní zdroje a životní prostředí

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Částka uvedená výše v položce 09.02.02 zahrnuje požadovanou kompenzaci navýšení zdrojů pro agenturu ECHA z rozpočtu programu LIFE. Tato částka bude zapotřebí na zvýšení dotace pro agenturu ECHA a na financování správních ujednání mezi GŘ ENV / GŘ GROW a JRC a na pořízení studií a údajů souvisejících s předpisy GŘ ENV.

Klíčovou úlohu při podpoře Komise v některých technických činnostech, které budou zapotřebí, bude mít JRC. JRC poskytlo svůj nejlepší odhad potřebných zdrojů na základě svých stávajících znalostí a podle seznamu úkolů, který předložily GŘ ENV a GŘ GROW. Tyto odhady by proto mohly být upřesněny např. během jednání o správních ujednáních. Zejména s ohledem na společné specifikace týkající se přenosných baterií pro všeobecné použití byla v poslední verzi navrhovaného nařízení rozšířena jeho oblast působnosti, a tedy bude nezbytné přezkoumat zdroje. Předpokládá se, že správní ujednání budou představovat náklady pro GŘ GROW přibližně ve výši 3,935 milionu EUR. Existuje několik úkolů, kde JRC může Komisi podpořit:

·vypracování společných specifikací týkajících se výkonnosti a trvanlivosti přenosných baterií pro obecné použití a nabíjitelných průmyslových baterií / baterií elektrických vozidel,

·stanovení harmonizovaných pravidel pro výpočet pro účely prohlášení o uhlíkové stopě nabíjitelných průmyslových baterií / baterií elektrických vozidel,

·stanovení harmonizovaných pravidel pro výpočet obsahu recyklovaných materiálů v bateriích, recyklační účinnosti a využitých materiálů,

·analýza kritérií pro ekologické veřejné zakázky (včetně konzultace se zúčastněnými stranami v oblasti veřejných zakázek a právní kontroly navrhovaných pravidel pro zadávání veřejných zakázek),

·podpora při vypracování pokynů týkajících se odstranitelnosti a vyměnitelnosti přenosných baterií.

Pořizovací činnosti zahrnují nákup dat o bateriích v roce 2021 za účelem revize pravidel produktových kategorií ke stanovení environmentální stopy pro baterie (PEFCR), subdodávky pro vývoj webového nástroje pro PEFCR v roce 2022, vyžádání technického stanoviska k normalizační práci v CEN/CENELEC v roce 2023 a studii trhu týkající se dostupnosti druhotných surovin v roce 2027. Tyto výdaje činí 300 000 EUR v roce 2021, 80 000 EUR v roce 2022 a 100 000 EUR v roce 2027.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

CELKEM prostředky  z OKRUHU 7  víceletého finančního rámce

(Závazky celkem = platby celkem)

0,475

0,515

0,515

0,555

0,555

0,230

0,230

3,075

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky agentury ECHA 

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje 

3.2.3.1.Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

–Požadavky na personál v agentuře ECHA (v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa))

–

–

–

Požadavky na personál v agentuře ECHA (v přepočtu na plné pracovní úvazky):

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)	0	0	2	2	2	2	2	2	2
Dočasní zaměstnanci (třídy AST)
Smluvní zaměstnanci	0	0	1	1	1
Vyslaní národní odborníci

CELKEM

0

0

3

3

3

2

2

2

2

3.2.3.2.Odhadované požadavky na lidské zdroje pro GŘ ENV, GŘ GROW a EUROSTAT

–Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

		Rok  2021	Rok  2022	Rok  2023	Rok  2024	Rok  2025	Rok  2026	Rok  2027
·Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		1	1	1	1	1	1	1
XX 01 01 02 (při delegacích)
XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)
10 01 05 01 (v přímém výzkumu)
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 74
20 02 02 01/03 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)		4,0	4,5	4,5	5,0	5,0	1,0	1,0
XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)
XX 01 04 yy 75	– v ústředí 76
	– při delegacích
XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)
10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
CELKEM		5,0	5,5	5,5	6,0	6,0	2,0	2,0