EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 14.10.2020

COM(2020) 652 final

2020/0300(COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Dne 4. prosince 2019 zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) zprávu nazvanou „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“ 1 a její výsledky jsou znepokojivé. Současné výzvy v oblasti životního prostředí, klimatu a udržitelnosti jsou nebývalého rozsahu a naléhavosti, takže vyžadují okamžitá a koordinovaná opatření a systémová řešení. Politiky životního prostředí Unie poskytují v průběhu posledních desetiletí podstatné přínosy, aniž by negativně ovlivnily dlouhodobou konkurenceschopnost Evropské unie (EU), a acquis Společenství je v posledních letech stále více formováno ambiciózní dlouhodobou vizí, cíli a politikami strategického rámce, což účinně snižuje tlaky na životní prostředí. Avšak úbytek biologické rozmanitosti a znehodnocování ekosystémových služeb, změna klimatu a její dopady a neudržitelné využívání zdrojů, znečištění a související rizika pro lidské zdraví a dobré životní podmínky, přírodu, ekosystémy a hospodářství, to vše vyžaduje rozhodná další opatření v EU i ve světě.

Dne 11. prosince 2019 Evropská komise reagovala na tyto výzvy přijetím Zelené dohody pro Evropu 2  – ambiciózní agendy pro EU, aby se do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem a aby chránila, zachovávala a rozvíjela přírodní bohatství Unie a chránila zdraví a dobré životní podmínky občanů před riziky pro životní prostředí a dopady na něj. Na základě modelu regenerativního růstu, který vrací naší planetě více, než jí odebírá, nastiňuje priority v oblasti životního prostředí pro nadcházející roky a ambici Unie transformovat své hospodářství pro udržitelnou budoucnost, jež nikoho neopomíjí. Aby se tyto cíle staly skutečností, navrhuje soubor hluboce transformativních politik a vyzvala Unii k posílení jejího vedoucího postavení na světové scéně v otázkách klimatu a životního prostředí.

V návaznosti na širokou diskusi o sdělení „Čistá planeta pro všechny“ 3 předložila EU v březnu 2020 svou dlouhodobou strategii podle Pařížské dohody o Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu 4 , v níž se zavázala, že se do roku 2050 stane klimaticky neutrálním hospodářstvím. Komise navrhla, aby byl tento cíl zakotven v evropském právním rámci pro klima. 5 Evropská komise přijala rovněž řadu nových strategických iniciativ, zejména nový akční plán EU pro oběhové hospodářství pro čistou a konkurenceschopnou Evropu 6 , strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 7 a strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ 8 .

EU rovněž přijala komplexní odpověď na koronavirovou krizi, která způsobuje značné ztráty na životech a má dopad na každodenní život a zajištění živobytí a vedla k nebývalým výzvám pro tvorbu politik, přičemž situaci zhoršuje prudký hospodářský propad. Plán oživení Next Generation EU navržený Evropskou komisí dne 27. května 2020 a schválený na mimořádném zasedání Evropské rady v červenci 2020 zdůrazňuje postavení Zelené dohody pro Evropu jako nové strategie růstu Evropy a její roli udržitelné a rychlé zotavení, jakož i zajištění dlouhodobé předvídatelnosti na cestě ke klimatické neutralitě a v konečném důsledku ke spravedlivému přechodu, jenž nikoho neopomíjí. 8. akční program pro životní prostředí s dlouhodobou vizí a prioritními environmentálními cíli, které sdílí se Zelenou dohodou, podporuje společný závazek EU k ekologickému oživení.

Akční programy pro životní prostředí jsou od počátku 70. let 20. století vodítkem k rozvoji politiky EU v oblasti životního prostředí. Platnost 7. akčního programu pro životní prostředí končí dne 31. prosince 2020 a jeho čl. 4 odst. 3 požaduje, aby Komise, bude-li to vhodné, včas předložila návrh 8. akčního programu pro životní prostředí, aby se tak zamezilo proluce mezi 7. a 8. akčním programem. Zelená dohoda pro Evropu oznámila přijetí nového akčního programu pro životní prostředí.

Rada, Evropský parlament a Výbor regionů vyzvaly Komisi, aby návrh 8. akčního programu pro životní prostředí předložila nejpozději začátkem roku 2020.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA 

Tento návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 je založen na čl. 192 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Aby se zajistila společná odpovědnost EU a jejích členských států za tento program a plnění prioritních cílů programu, stanoví tento návrh rozhodnutí podpůrný rámec napomáhající dosažení prioritních cílů a zajišťuje, aby byl pokrok při dosahování cílů pravidelně měřen.

Členské státy nemohou samy v dostatečném rozsahu dosáhnout cílů návrhu rozhodnutí. Jelikož politika v oblasti životního prostředí a klimatu je v EU oblastí sdílené pravomoci a decentralizované politiky, je jedním z účelů tohoto programu vytvořit společnou odpovědnost všech tří orgánů EU a členských států za její cíle a poskytnout tvůrcům politik a dalším zúčastněným stranám – včetně regionů a měst, podniků, sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a jednotlivých občanů – předvídatelný rámec a směr opatření.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ A KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI

Dne 15. května 2019 zveřejnila Komise zprávu o hodnocení 7. akčního programu pro životní prostředí 9 . Zprávě předcházel rozsáhlý proces konzultací, který se konal v průběhu roku 2018 a sestával z otevřené veřejné konzultace, cílené konzultace s členskými státy, cílené konzultace se zúčastněnými stranami, jakož i ze dvou veřejných pracovních setkání.

Hodnocení ukázalo, že 7. akční program pro životní prostředí je obecně vnímán jako účinný strategický nástroj na vysoké úrovni, kterým se řídí environmentální politika. Kromě toho, že má pozitivní vliv na začleňování a zefektivnění environmentální politiky, funguje akční program pro životní prostředí pro mnohé také jako plánovací nástroj, který zajišťuje kontinuitu environmentální politiky – a to též s dlouhodobou vizí, odpovědností a předvídatelností pro akce Evropské komise. Prioritní cíle 7. akčního programu pro životní prostředí byly obecně považovány za stále platné, zejména jeho vize pro rok 2050.

Dne 22. listopadu 2017 zveřejnil Evropský parlament posouzení provádění 7. akčního programu pro životní prostředí 10 , po kterém dne 6. března 2018 následovala zpráva o jeho provádění a dne 17. dubna 2018 usnesení o jeho provádění 11 .

Dne 31. července 2018 zveřejnil Výbor regionů studii o místním a regionálním rozměru 8. akčního programu pro životní prostředí 12 , po které následovalo stanovisko 13 přijaté dne 7. února 2019.

Ve dnech 11. a 12. června 2019 se v Hainburgu (Rakousko) v návaznosti na jednání na neformálním zasedání Rady pro životní prostředí ve dnech 29. a 30. října 2018 v Grazu (Rakousko) konalo pracovní setkání o budoucím akčním programu pro životní prostředí. Dne 4. října 2019 přijala Rada v rámci finského předsednictví Rady závěry týkající se 8. akčního programu pro životní prostředí – Společně změníme trendy 14 .

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento návrh rozhodnutí byl vypracován v souladu s návrhem Komise na víceletý finanční rámec EU na období 2021–2027. Návrh zahrnuje finanční výkaz zavádějící potřebu dodatečných zdrojů v rámci Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) a Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) na podporu nového rámce pro monitorování, měření a podávání zpráv v rámci tohoto programu.

Zapojení Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) a Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) má pro tuto práci a pro dosažení cílů 8. akčního programu pro životní prostředí prvořadý význam. Nový rámec pro monitorování a podávání zpráv navržený pro 8. akční program pro životní prostředí v největší možné míře zahrne stávající monitorovací nástroje a ukazatele vycházející především z evropských statistik a údajů od agentur EEA a ECHA, čímž se zabrání zdvojování a omezí administrativní zátěž pro členské státy. To znamená, že jsou těmto agenturám svěřeny další úkoly, aby mohly plně přispívat k dosažení priorit a vytvoření základních podmínek stanovených v článcích 3 a 4 tohoto programu.

5.OSTATNÍ PRVKY

Vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu:

Hlavním cílem 8. akčního programu pro životní prostředí je urychlit přechod Unie na klimaticky neutrální, čisté a oběhové hospodářství účinně využívající zdroje spravedlivým a inkluzivním způsobem a dosažení cílů v oblasti životního prostředí z agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje, a to plným se ztotožněním se s cíli v oblasti životního prostředí a klimatu Zelené dohody pro Evropu.

Článek 1

Současný návrh slouží ke zvýšení soudržnosti a součinností mezi akcemi na všech úrovních správy měřením pokroku v plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu integrovaným způsobem. V souladu s mottem Zelené dohody pro Evropu „neškodit“ podporuje snížení tlaků na životní prostředí a klima a posílení integrovaného přístupu k rozvoji a provádění politiky, zejména začleněním udržitelnosti do všech relevantních iniciativ a projektů na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU.

Článek 2

Odpovědnost za dosažení cílů v oblasti životního prostředí a klimatu, kterou Unie sdílí se svými členskými státy, vyžaduje opatření všech aktérů a vlád na úrovni EU, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, sociálních partnerů, občanské společnosti, občanů a podniků.

Článek 2 stanoví tematické prioritní cíle v rámci dlouhodobého cíle EU do roku 2050 „Spokojený život v mezích možností naší planety“, zavedeného již v 7. akčním programu pro životní prostředí.

Článek 3

Zelená dohoda pro Evropu zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby byly politiky a právní předpisy prosazovány a účinně prováděny.

Článek 3 poskytuje základ pro společné porozumění a závazek ohledně základních podmínek potřebných k dosažení těchto tematických prioritních cílů, čímž se zajistí soudržnost při provádění na patřičné úrovni. Komise oznámila, že zlepší způsob, jakým pokyny pro zlepšování právní úpravy a podpůrné nástroje řeší otázky udržitelnosti a inovací, aby veškeré iniciativy EU dostály ekologickému mottu „neškodit“.

Článek 4

Zatímco jednotlivé environmentální legislativní nástroje vyžadují od členských států pravidelné podávání zpráv o konkrétních environmentálních politikách, v právních předpisech EU neexistuje žádný komplexní rámec stanovený k zajištění koordinovaného přístupu k celkovému dosažení cílů Unie v oblasti životního prostředí. Zelená dohoda pro Evropu oznámila, že nový akční program pro životní prostředí zahrne nový monitorovací mechanismus, který má zajistit, aby Unie zůstala na dobré cestě ke splnění svých cílů v oblasti životního prostředí.

Tímto rámcem pro sledování 8. akčního programu pro životní prostředí by nemělo být dotčeno stávající podávání zpráv v oblasti životního prostředí a klimatu a nástroje pro správu a řízení, včetně nástrojů pro správu energetické unie a opatření v oblasti klimatu.

–Měření pokroku v plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu v širších souvislostech udržitelnosti, dobrých životních podmínek a odolnosti

Měření pokroku EU a jejích členských států při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje pro rok 2030 vyžaduje integrovaný rámec pro environmentální, sociální a ekonomické cíle. Rada 15 a Evropský hospodářský a sociální výbor 16 vyzvaly k měření hospodářské výkonnosti a sociálního pokroku „nad rámec HDP“ a posunu k použití „dobrých životních podmínek“ jako kompasu pro politiku, což je krok, který podporuje také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj 17 . Členové Evropského parlamentu uspořádali společně se zúčastněnými stranami konferenci Post Growth 2018 18 .

V této souvislosti poskytne rámec pro sledování 8. akčního programu pro životní prostředí environmentální a klimatické vstupy do celkového úsilí EU o měření pokroku směrem k udržitelnosti, dobrým životním podmínkám a odolnosti, včetně odolnosti vůči katastrofám; měl by informovat tvůrce politik a zúčastněné strany, zda jsou Unie a členské státy na dobré cestě k dosažení systémové transformace.

Zřízení rámce pro sledování 8. akčního programu pro životní prostředí by mělo být rovněž spatřováno v souvislosti s jinými úkoly správy a sledování, zejména s evropským semestrem, monitorovací zprávou Eurostatu týkající se cílů udržitelného rozvoje a výroční zprávou o strategickém výhledu, jež rovněž vychází z dostupných údajů a používají ukazatele, které mají největší význam pro příslušné cíle politik. Ačkoli tyto nástroje správy a sledování slouží různým účelům, měly by být stále více propojeny s cílem dále zlepšit jejich soudržnost.

–Směrem k souboru hlavních ukazatelů 8. akčního programu pro životní prostředí

Sledování 7. akčního programu pro životní prostředí prováděla Evropská agentura pro životní prostředí, která ročně zveřejňovala zprávy o environmentálních ukazatelích 19 . Byl vyvinut srovnávací přehled téměř 30 ukazatelů za účelem sledování prioritních cílů 7. akčního programu pro životní prostředí.

Rámec pro sledování 8. akčního programu pro životní prostředí by měl odrážet jeho nové prioritní cíle. Měl by zahrnovat omezený počet klíčových ukazatelů pro komunikaci na vysoké úrovni, které podávají ucelený obrázek o stavu životního prostředí, hlavních tlacích a účinnosti naší reakce. Tyto ukazatele by měly být rovněž relevantní pro celkové cíle zlepšení životních podmínek a odolnosti našich hospodářství a společností.

Výběr hlavních ukazatelů 8. akčního programu pro životní prostředí řádně zohlední probíhající činnosti s cílem zlepšit sledování biologické rozmanitosti, oběhového hospodářství a nulového znečištění, které by měly být dokončeny v letech 2021/22, jakož i další nástroje sledování týkající se politiky v oblasti životního prostředí, včetně správy energetické unie a opatření v oblasti klimatu. Měly by vycházet z údajů dostupných v členských státech a na úrovni EU, a to zejména z těch, které spravuje Evropská agentura pro životní prostředí, jakož i Evropský statistický systém.

Evropská agentura pro životní prostředí a Evropská agentura pro chemické látky podpoří Komisi při zlepšování dostupnosti a relevantnosti údajů. To zahrnuje odstranění rozdílů mezi ukazateli, zejména při sledování politiky související s cílem nulového znečištění a vazbami mezi životním prostředím a sociálními a zdravotními politikami.

Zřízení rámce pro sledování 8. akčního programu pro životní prostředí podpoří nová databáze ukazatelů kvality životního prostředí – online a snadno přístupná knihovna ukazatelů vytvářející úplný a strukturovaný přehled o několika stech stávajících environmentálních ukazatelů.

–Meze možností naší planety

Proces vypracování rámce pro sledování 8. akčního programu pro životní prostředí poskytne příležitost prozkoumat potenciál probíhajících činností Společného výzkumného střediska Evropské komise, Evropské agentury pro životní prostředí a jiných ohledně mezí možností naší planety (např. užívání sladké vody, změn využívání půdy, okyselování oceánů) a ohledně dopadu spotřeby Unie, včetně odlesňování a znehodnocování lesů ve třetích zemích.

Zatímco klimatologie, a zejména práce Mezivládního panelu pro změnu klimatu, poskytuje spolehlivé údaje a informace o úrovni emisí skleníkových plynů v souladu s cílem Pařížské dohody udržet nárůst globální teploty výrazně pod 2 °C a pokračovat v úsilí omezit jej na 1,5 °C v porovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, práce ohledně jiných mezí možností naší planety stále probíhá. Rozvíjet takovou práci je důležité, aby tvůrci politik a zúčastněné strany mohli být informováni o tom, zda jsou politiky ochrany životního prostředí dostatečně ambiciózní, aby Evropu udržely v bezpečném operačním prostoru planety 20 .

–Proces konzultací k hlavním ukazatelům 8. akčního programu pro životní prostředí

Komise zahájí široký proces konzultací s ostatními orgány EU, členskými státy a zúčastněnými stranami, aby navrhla ucelený rámec pro sledování 8. akčního programu pro životní prostředí založený na konzultativním dokumentu popisujícím navrhovanou metodiku a kroky, které mají být učiněny.

Na základě těchto konzultací hodlá Komise předložit soubor hlavních ukazatelů 8. akčního programu pro životní prostředí do konce roku 2021.

Postup bude úzce koordinován s probíhajícími činnostmi oznámenými Zelenou dohodou pro Evropu s cílem navrhnout nebo přezkoumat rámec pro sledování oběhového hospodářství, biologické rozmanitosti a nulového znečištění s cílem zajistit celkovou soudržnost a snížit administrativní zátěž.

Článek 5 – Hodnocení

Článek 5 stanoví hodnocení 8. akčního programu pro životní prostředí v roce 2029 před uplynutím jeho platnosti do konce roku 2030.

2020/0300 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru 21 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 22 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V souladu s čl. 192 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie poskytují všeobecné akční programy pro životní prostředí od roku 1973 rámec pro činnost Unie v oblasti životního prostředí a klimatu.

(2)Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU 23 stanovilo 7. akční program pro životní prostředí, který stanovuje environmentální program Unie do 31. prosince 2020, jakož i dlouhodobou vizi pro rok 2050.

(3)Hodnocení 7. akčního programu pro životní prostředí 24 ze strany Komise dospělo k závěru, že jeho vize pro rok 2050 a prioritní cíle jsou stále platné; že pomohl stanovit předvídatelnější, rychlejší a lépe koordinovaná opatření v oblasti environmentální politiky; a že jeho struktura a podpůrný rámec pomohly vytvořit synergie, čímž učinily politiku v oblasti životního prostředí účinnější a efektivnější. Hodnocení došlo kromě toho k závěru, že 7. akční program pro životní prostředí předvídal agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 tím, že zdůrazňoval, že hospodářský růst a sociální blahobyt závisí na zdravém základu přírodních zdrojů, a usnadňoval plnění cílů udržitelného rozvoje. Umožnil také Unii vystupovat na mezinárodní scéně v oblasti klimatu a životního prostředí jednotně. Ve svém hodnocení 7. akčního programu pro životní prostředí Komise rovněž dospěla k závěru, že pokrok související s ochranou přírody, zdravím a integrací politik nebyl dostatečný.

(4)Podle zprávy agentury EEA „Životní prostředí v Evropě – stav a výhled do roku 2020, znalosti pro transformaci na udržitelnou Evropu“ představuje rok 2020 jedinečnou příležitost pro Evropskou unii, aby se ujala vedení v oblasti udržitelnosti a čelila naléhavým výzvám v oblasti udržitelnosti vyžadujícím systémová řešení. Jak je uvedeno v této zprávě, globální změny klimatu a ekosystémů pozorované od 50. let 20. století jsou bezprecedentní v průběhu desetiletí až tisíciletí. Světová populace se od roku 1950 ztrojnásobila, přičemž města obývá čtyřikrát více obyvatel. Při současném modelu růstu se očekává, že tlaky na životní prostředí se budou dále zvyšovat, což způsobí přímé i nepřímé škodlivé účinky na lidské zdraví a dobré životní podmínky. To platí zejména pro odvětví, která mají největší vliv na životní prostředí – potraviny, mobilitu, energetiku, jakož i infrastrukturu a budovy.

(5)Evropská komise reagovala na výzvy určené v této zprávě přijetím Zelené dohody pro Evropu 25 : nové strategie růstu pro souběžnou ekologickou a digitální transformaci, jejímž cílem je přeměnit Unii na spravedlivou a prosperující společnost s konkurenceschopným, klimaticky neutrálním hospodářstvím efektivně využívajícím zdroje. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 26 zakotvuje v právních předpisech záměr Unie dosáhnout do roku 2050 neutrální bilance emisí skleníkových plynů.

(6)Zelená dohoda pro Evropu je základem plánu oživení Next Generation EU, jenž podporuje investice do klíčových zelených odvětví potřebných k vybudování odolnosti a vytváření růstu a pracovních míst v rámci spravedlivé a inkluzivní společnosti. Facilita na podporu oživení a odolnosti, která bude pohánět hospodářské oživení Unie po koronavirové krizi spolu s unijním rozpočtem na období 2021–2027, je také založena na prioritních cílech stanovených v Zelené dohodě pro Evropu. Kromě toho by všechny iniciativy v rámci plánu oživení Next Generation EU měly respektovat motto Zelené dohody pro Evropu „neškodit“.

(7)Akční programy pro životní prostředí jsou od počátku 70. let 20. století vodítkem k rozvoji politiky EU v oblasti životního prostředí. Platnost 7. akčního programu pro životní prostředí končí dne 31. prosince 2020 a čl. 4 odst. 3 programu požaduje, aby Komise, bude-li to vhodné, včas předložila návrh 8. akčního programu pro životní prostředí, aby se tak zamezilo proluce mezi 7. a 8. akčním programem. Zelená dohoda pro Evropu oznámila přijetí nového akčního programu pro životní prostředí.

(8)Osmý akční program pro životní prostředí by měl od roku 2050 podporovat cíle opatření pro oblast životního prostředí a klimatu Zelené dohody pro Evropu v souladu s dlouhodobým cílem „žít spokojeně v mezích možností naší planety“, což je již stanoveno v 7. akčním programu pro životní prostředí. To by mělo přispět k dosažení agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje.

(9)Osmý akční program pro životní prostředí by měl urychlit přechod k regenerativnímu hospodářství, které vrací planetě víc, než si bere. Model regenerativního růstu uznává, že dobré životní podmínky a prosperita naší společnosti závisí na stabilním klimatu, zdravém životním prostředí a prosperujících ekosystémech, které poskytují bezpečný operační prostor pro naše hospodářství. Jak světová populace a poptávka po přírodních zdrojích neustále roste, ekonomická aktivita by se měla vyvíjet takovým způsobem, který neškodí, ale naopak zvrátí změnu klimatu a zhoršování životního prostředí, minimalizuje znečištění a má za následek zachování a obohacení přírodního kapitálu, a proto zajišťuje hojnost obnovitelných i neobnovitelných zdrojů. Regenerativní hospodářství prostřednictvím neustálých inovací, adaptace na nové výzvy a spoluvytváření posiluje odolnost a chrání dobré životní podmínky současné i budoucích generací.

(10)Osmý akční program pro životní prostředí by měl stanovit tematické prioritní cíle v oblastech neutrální bilance emisí skleníkových plynů, přizpůsobování se změně klimatu, ochrany a obnovy biologické rozmanitosti, oběhového hospodářství, cíle nulového znečištění a snižování tlaků na životní prostředí z výroby a spotřeby. Dále by měl určit základní podmínky pro dosažení dlouhodobých a tematických prioritních cílů pro všechny zúčastněné aktéry.

(11)Jelikož je environmentální politika vysoce decentralizovaná, opatření k dosažení prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí by měla být přijímána na různých úrovních správy, tj. na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, s přístupem k víceúrovňové správě založené na spolupráci. Integrovaný přístup k rozvoji a provádění politiky by měl být posílen s cílem maximalizovat součinnost mezi hospodářskými, environmentálními a sociálními cíli a zároveň by měl věnovat velkou pozornost potenciálním kompromisům a potřebám ohrožených skupin. Aby byl zajištěn úspěch 8. akčního programu pro životní prostředí a bylo dosaženo jeho prioritních cílů, je navíc důležité do něj transparentním způsobem zapojit nestátní subjekty.

(12)Posílená spolupráce s partnerskými zeměmi, dobrá celosvětová správa záležitostí týkajících se životního prostředí, jakož i součinnost mezi vnitřními a vnějšími politikami Unie jsou klíčem k dosažení cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu.

(13)Evropská komise by měla posoudit pokrok v dosahování prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí Unií a členskými státy v souvislosti s přechodem k větší udržitelnosti, lepším životním podmínkám a odolnosti. To je v souladu s výzvami Rady 27 a Evropského hospodářského a sociálního výboru 28 k měření hospodářské výkonnosti a sociálního pokroku „nad rámec HDP“ a posunu k použití „dobrých životních podmínek“ jako kompasu pro politiku, což je krok, který podporuje také OECD 29 .

(14)Posouzení pokroku v plnění prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí by mělo odrážet nejnovější vývoj, pokud jde o dostupnost a relevanci údajů a ukazatelů. Mělo by být v souladu s nástroji pro sledování nebo řízení a správu, jež se týkají specifičtějších aspektů politiky v oblasti životního prostředí a klimatu, jako zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 1999/2018 30 , přezkum provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí nebo nástroje sledování týkající se oběhového hospodářství, nulového znečištění, biologické rozmanitosti, vzduchu, vody, půdy, odpadu nebo jiných environmentálních politik, a aniž by jím byly tyto nástroje dotčeny. Spolu s jinými nástroji používanými v evropském semestru, při monitorování cílů udržitelného rozvoje Eurostatem a ve zprávě o strategickém výhledu 31 Evropské komise by byly součástí uceleného propojeného souboru nástrojů pro sledování a řízení a správu.

(15)Komise, agentura EEA a další příslušné agentury by měly mít přístup k údajům a ukazatelům poskytnutým členskými státy a opakovaně je používat v souladu s platnými právními akty Unie. Kromě toho by měly být využity jiné zdroje dat, jako jsou družicová data a zpracované informace z Evropského programu monitorování Země (Copernicus), Evropského systému informací o lesních požárech a Evropského systému informací o povodních nebo datových platforem, jako jsou Evropská námořní síť pro pozorování a sběr dat či Informační platforma pro monitorování chemických látek. Používání moderních digitálních nástrojů a umělé inteligence umožňuje správu a analýzu dat efektivním způsobem, a tím snížení administrativní zátěže a zároveň zvýšení včasnosti a kvality.

(16)Kromě toho by členské státy měly v souladu s požadavky stanovenými ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES, 2007/2/ES a 2019/1024/EU zajistit, aby byly příslušné údaje, informace a ukazatele pro sledování provádění 8. akčního programu pro životní prostředí volně dostupné, nediskriminační, s otevřeným přístupem, přiměřené, vysoce kvalitní, srovnatelné, aktuální, uživatelsky přívětivé a snadno přístupné online.

(17)K dosažení prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí by agentury EEA a ECHA měly být vybaveny dostatečnou kapacitou a dostatečnými zdroji k zajištění řádné, přístupné a transparentní znalostní a faktické základny, aby podpořily provádění strategických priorit Zelené dohody pro Evropu a posouzení pokroku v rámci programu.

(18)Aby se zohlednily vyvíjející se cíle politik a dosažený pokrok, měl by být 8. akční program pro životní prostředí hodnocen Komisí v roce 2029.

(19)Jelikož cíle tohoto rozhodnutí nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být z důvodu rozsahu a účinků navrženého akčního programu lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality, stanovenou v uvedeném článku, nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1 – Předmět

1.Toto rozhodnutí stanovuje všeobecný akční program v oblasti životního prostředí na období do 31. prosince 2030 (8. akční program pro životní prostředí). Stanoví jeho prioritní cíle, určuje základní podmínky pro jejich dosažení a ustavuje rámec pro měření, zda jsou Evropská unie a její členské státy na dobré cestě ke splnění těchto prioritních cílů.

2.8. akční program pro životní prostředí se zaměřuje na urychlení přechodu na klimaticky neutrální, čisté a oběhové hospodářství efektivně využívající zdroje spravedlivým a inkluzivním způsobem a podporuje cíle Zelené dohody pro Evropu v oblasti životního prostředí a klimatu a její iniciativy.

3.8. akční program pro životní prostředí tvoří základ pro dosažení cílů v oblasti životního prostředí a klimatu definovaných v rámci agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje a jeho rámec pro sledování představuje součást úsilí EU v oblasti životního prostředí a klimatu o měření pokroku k větší udržitelnosti, včetně neutrální bilance emisí skleníkových plynů a účinného využívání zdrojů, dobrých životních podmínek a odolnosti.

Článek 2 – Prioritní cíle

1.8. akční program pro životní prostředí má dlouhodobý prioritní cíl pro rok 2050, aby občané spokojeně žili v mezích možností naší planety v regenerativním hospodářství, v němž se ničím neplýtvá, nejsou produkovány žádné čisté emise skleníkových plynů a hospodářský růst je oddělen od využívání zdrojů a poškozování životního prostředí. Zdravé životní prostředí je základem dobrých životní podmínek občanů, biologické rozmanitosti se daří a přírodní kapitál je chráněn, obnovován a ceněn způsoby, které zvyšují odolnost vůči změně klimatu a jiným environmentálním rizikům. Unie udává tempo pro zajištění prosperity současných i budoucích generací na celém světě.

2.8. akční program pro životní prostředí má těchto šest tematických prioritních cílů:

a)nevratné a postupné snižování emisí skleníkových plynů a posílení pohlcování pomocí přírodních a jiných propadů uhlíku v Unii, aby se dostálo cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a neutrální bilance emisí skleníkových plynů do roku 2050, jak je stanoveno v nařízení (EU) ... / ... 32 ;

b)nepřetržitý pokrok při zvyšování adaptační kapacity, posílení odolnosti a snížení zranitelnosti vůči změně klimatu;

c)postup k modelu regenerativního růstu, který vrací planetě víc, než si bere, oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů a zhoršování životního prostředí a urychlení přechodu na oběhové hospodářství; 

d)sledování cíle nulového znečištění pro životní prostředí bez toxických látek, včetně vzduchu, vody a půdy, a ochrana zdraví a dobrých životních podmínek občanů proti rizikům a dopadům souvisejícím s životním prostředím;

e)ochrana, zachování a obnova biologické rozmanitosti a posilování přírodního kapitálu, zejména vzduchu, vody, půdy a lesa, sladkovodních, mokřadních a mořských ekosystémů;

f)podpora udržitelnosti životního prostředí a snížení klíčových tlaků na životní prostředí a klima spojených s výrobou a spotřebou, zejména v oblasti energetiky, rozvoje průmyslu, budov a infrastruktury, mobility a potravinového systému.

Článek 3 – Základní podmínky pro dosažení prioritních cílů tohoto programu

1.Dosažení prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí vyžaduje:

a)zajištění efektivního a účinného provádění právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a usilování o vynikající environmentální výkonnost na úrovni Unie, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, a to i prostřednictvím zajištění odpovídající správní kapacity a kapacity zajišťování dodržování předpisů, jak je stanoveno v pravidelném přezkumu provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, jakož i posílení boje proti trestné činnosti proti životnímu prostředí;

b)posilování integrovaného přístupu k rozvoji a provádění politiky, zejména:

–začleněním prioritních cílů stanovených v článku 2 do všech příslušných strategií, legislativních i nelegislativních iniciativ, programů, investic a projektů na úrovni Evropské unie, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, tak aby tyto strategie a programy a jejich provádění neškodily žádnému z prioritních cílů stanovených v článku 2,

–maximalizací přínosů provedení směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU 33 a 2001/42/ES 34 ,

–věnováním velké pozornosti součinnosti a potenciálním kompromisům mezi ekonomickými, environmentálními a sociálními cíli, aby se potřeby občanů v oblasti výživy, bydlení a mobility naplnily udržitelným způsobem, jenž nikoho neopomíjí,

–pravidelným hodnocením stávajících politik a přípravou posouzení dopadů nových iniciativ, které jsou založeny na rozsáhlých konzultacích dodržujících postupy, které jsou odpovědné, inkluzivní, erudované a snadno proveditelné a které věnují náležitou pozornost předpokládaným dopadům na životní prostředí a klima,

c)účinnou integraci environmentální a klimatické udržitelnosti do evropského semestru správy ekonomických záležitostí, a to i v rámci národních programů reforem a národních plánů na podporu oživení a odolnosti;

d)mobilizaci udržitelných investic z veřejných a soukromých zdrojů, včetně finančních prostředků a nástrojů dostupných v rámci rozpočtu Unie, a to prostřednictvím Evropské investiční banky a na vnitrostátní úrovni;

e)postupné odstraňování dotací škodících životnímu prostředí na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni s co nejlepším využitím tržních nástrojů a ekologických rozpočtových nástrojů, včetně těch, které vyžaduje zajištění sociálně spravedlivého přechodu, a podpora podniků a jiných zúčastněných stran při vypracování standardizovaných účetních postupů pro přírodní kapitál;

f)zajištění, toho aby environmentální politiky a opatření byly založeny na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích a posílení vědomostní základny o životním prostředí a jejího využívání, a to též prostřednictvím výzkumu, inovací, podpory zelených dovedností, a dále vybudování environmentálního a ekosystémového účetnictví;

g)využití potenciálu digitálních a datových technologií pro podporu environmentální politiky a zároveň minimalizace jejich environmentální stopy;

h)plné využití přírodě blízkých řešení a sociální inovace;

i)účinné uplatňování vysokých standardů transparentnosti, účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně v souladu s Úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva) 35 ;

j)zajištění toho, aby údaje a důkazy spojené s prováděním 8. akčního programu pro životní prostředí byly veřejně dostupné a snadno přístupné, aniž by byla dotčena ustanovení týkající se důvěrnosti v právních předpisech specifických pro doménu;

k)podpora celosvětového využívání prioritních cílů stanovených v článku 2 zajišťujícím soudržnost mezi vnitřními a vnějšími přístupy a koordinovaný postup, zejména pokud jde o:

2.Dosažení prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí vyžaduje mobilizaci široké podpory zapojením občanů, sociálních partnerů a dalších zúčastněných stran a povzbuzování spolupráce při vývoji a provádění strategií, politik nebo právních předpisů souvisejících s 8. akčním programem pro životní prostředí mezi vnitrostátními, regionálními a místními orgány v městských i venkovských oblastech.

Článek 4 – Rámec pro sledování

1.Komise s podporou Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské agentury pro chemické látky posoudí pokrok Unie a členských států s ohledem na dosažení prioritních cílů stanovených v článku 2 a podá o tom v pravidelných intervalech zprávy, s přihlédnutím k základním podmínkám stanoveným v článku 3.

2.Posouzení uvedené v odstavci 1 musí odrážet nejnovější vývoj, pokud jde o dostupnost a relevanci údajů a ukazatelů, vycházet z údajů dostupných v členských státech a na úrovni Unie, a to zejména z těch, které spravuje Evropská agentura pro životní prostředí a Evropský statistický systém. Tímto posouzením nesmí být dotčeny stávající rámce a úkoly sledování, podávání zpráv a správy, které se týkají politiky v oblasti životního prostředí a klimatu.

3.Evropská agentura pro životní prostředí a Evropská agentura pro chemické látky podpoří Komisi při zlepšování dostupnosti a relevantnosti údajů a poznatků, zejména:

a)shromažďováním důkazů a údajů, jejich zpracováním a podáváním zpráv o nich pomocí moderních digitálních nástrojů,

b)úsilím o odstranění relevantních rozdílů ve sledování údajů,

c)poskytováním systémových analýz souvisejících s politikou a přispíváním k provádění cílů politik na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni,

d)integrací údajů o environmentálních, sociálních a ekonomických dopadech a plným využíváním jiných dostupných údajů, jako jsou údaje poskytované programem Copernicus,

e)dalším zlepšením přístupu k údajům prostřednictvím programů Unie,

f)zajištěním transparentnosti a odpovědnosti,

g)pomocí občanské společnosti, orgánům veřejné správy, občanům, sociálním partnerům a soukromému sektoru v rozpoznávání rizik v oblasti klimatu a životního prostředí a při přijímání opatření k jejich prevenci a zmírnění a přizpůsobení se jim a podporou jejich zapojení při odstraňování nedostatků ve znalostech.

4.Komise pravidelně přezkoumá potřeby údajů a znalostí na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, včetně kapacity Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské agentury pro chemické látky plnit úkoly uvedené v odstavci 3.

Článek 5 – Hodnocení

Do dne 31. března 2029 provede Komise hodnocení 8. akčního programu pro životní prostředí. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující hlavní zjištění hodnocení, ke které, pokud to Komise uzná za vhodné, připojí legislativní návrh na příští akční program pro životní prostředí.

Článek 6 – Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ „AGENTURY“

Obsah

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Návrh se týká:

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky agentur EEA a ECHA

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje agentur EEA a ECHA

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

DOPLŇKOVÝ LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ „AGENTURY“

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Návrh se týká: 

☑ nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 36  

☑ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle 

1.4.2.Specifické cíle 

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

–◻    Návrh/podnět s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–◻    Finanční dopad od RRRR do RRRR

☑ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2021,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 38   

☑ Přímé řízení Komisí prostřednictvím

–◻    výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

☑ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻EIB a Evropský investiční fond,

☑ subjekty uvedené v článcích 70 a 71,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 39  

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 43  

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Očekává se, že okruh 3 zachová neutralitu a nebude ovlivněn tímto návrhem. Potřebné zdroje pro agentury EEA a ECHA budou odečteny z rozpočtu LIFE podle rozdělení 2/3 nákladů na GŘ pro životní prostředí a 1/3 nákladů na GŘ pro oblast klimatu pro agenturu EEA, zatímco zdroje potřebné pro agenturu ECHA budou pokryty GŘ pro životní prostředí v celku.

Stálé ceny

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky agentur EEA a ECHA 

–☑    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) ve stálých cenách

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje agentur EEA a ECHA 

3.2.3.1.Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) ve stálých cenách

Pozn.: Ceny předpokládají úpravu 31,9 % u pracovních míst EEA (v Kodani) a 2% indexaci platů po celou dobu VFR (pro pracovní místa v agenturách EEA i ECHA).

Požadavky na zaměstnance (FTE):

3.2.3.2.Odhadované potřeby lidských zdrojů pro (mateřské) GŘ

–☑    Návrh/podnět nevyžaduje využití dodatečných lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Lidské zdroje potřebné pro tuto činnost, a zejména pro posílený rámec pro sledování, který se zavede, se pokryjí ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ. V případě nutnosti jsou potřeby vyrovnány dodatečným přidělením, které může být poskytnuto řídícímu GŘ v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Popis výpočtu nákladů na jednotky FTE by měl být zahrnut v příloze V oddílu 3.

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

–◻    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–☑    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 49 .

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

–☑    Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–◻    Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–☑    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–na vlastní zdroje

–na jiné příjmy

–uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1)    Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí: Zpráva „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020: znalosti pro transformaci na udržitelnou Evropu“ (2019).

(2)    COM(2019) 640 final.

(3)    COM(2018) 773 final.

(4)    Dlouhodobá strategie nízkoemisního rozvoje Evropské unie a jejích členských států (2020), https://unfccc.int/sites/default/files/resource/HR-03-06-2020%20EU%20Submission%20on%20Long%20term%20strategy.pdf , předložená Chorvatskem a Evropskou komisí jménem Evropské unie a jejích členských států.

(5)    COM(2020) 80 final.

(6)    COM(2020) 98 final.

(7)    COM(2020) 380 final.

(8)    COM(2020) 381 final.

(9)    COM(2019) 233 final.

(10)    Evropská zpráva o posouzení dopadů Evropského parlamentu: Provádění 7. akčního programu pro životní prostředí – přezkum v polovině období (2017).

(11)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2018 o provádění 7. akčního programu pro životní prostředí (2017/2030(INI))

(12)    Výbor regionů: Příprava 8. akčního programu pro životní prostředí – místní a regionální rozměr (2018).

(13)    Úř. věst. C 168, 16.5.2019, s. 27.

(14)    Závěry Rady ze dne 4. října 2019 (12795/19).

(15)    Viz např. https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10414-2019-INIT/cs/pdf .

(16)

    https://www.eesc.europa.eu/en/our-work/opinions-information-reports/opinions/reflection-paper-towards-sustainable-europe-2030 .

(17)    Viz např. rámec OECD pro blahobyt, rámec OECD pro politická opatření zaměřená na inkluzivní růst a iniciativy „Lepší život“ a „Nové přístupy k ekonomickým výzvám“.

(18)    https://www.postgrowth2018.eu/.

(19)    Viz např. https://www.eea.europa.eu/publications/environmental-indicator-report-2018 .

(20)    COM(2020) 98 final, strana 18.

(21)    Vložte, pokud EHSV přijme stanovisko k návrhu

(22)    Vložte, pokud VR přijme stanovisko k návrhu

(23)    Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171.

(24)    COM(2019) 233 final.

(25)    COM(2019) 640 final.

(26)    COM(2020) 80 final.

(27)    Viz např. https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10414-2019-INIT/cs/pdf.

(28)    https://www.eesc.europa.eu/en/our-work/opinions-information-reports/opinions/reflection-paper-towards-sustainable-europe-2030.

(29)    Viz např. rámec OECD pro blahobyt, rámec OECD pro politická opatření zaměřená na inkluzivní růst a iniciativy „Lepší život“ a „Nové přístupy k ekonomickým výzvám“.

(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1.

(31)    COM/2020/493 final.

(32)    COM/2020/80 final.

(33)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, text s významem pro EHP, Úř. věst. L 124, 25.4.2014, s. 1.

(34)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí, Úř. věst. L 197, 21.7.2001.

(35)    https://www.unece.org/fileadmin/DAM/env/pp/documents/cep43e.pdf.

(36)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(37)    Viz https://ec.europa.eu/environment/legal/reporting/fc_actions_en.htm .

(38)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx .

(39)

   Předkládané rozpočtové údaje jsou orientační a nejsou jimi dotčeny rozpočtové procesy po přijetí víceletého finančního rámce 2021–2027.

(40)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(41)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(42)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(43)

   Předkládané rozpočtové údaje jsou orientační a nejsou jimi dotčeny rozpočtové procesy po přijetí víceletého finančního rámce 2021–2027.

(44)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(45)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“

(46)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(47)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(48)    Zejména pro strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

(49)    Viz články 11 a 17 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020.

(50)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.