Stanovisko Evropského výboru regionů – Přezkum obchodní politiky

(2021/C 175/04)

Zpravodaj:	Willy BORSUS (BE/Renew Europe), místopředseda valonské vlády, ministr pro hospodářství, zahraniční obchod, výzkum a inovace, digitalizaci, zemědělství, územní plánování, síť IFAPME a centra kompetencí
Odkaz:	COM(2021) 66 final.

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

Obecné připomínky

v zásadě vítá sdělení Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika, které Komise předložila dne 18. února. Bere na vědomí závěry a doporučení, která jsou v tomto sdělení uvedena, ale konstatuje, že obsahuje i jisté nedostatky, které je zapotřebí řešit;

domnívá se, že je zapotřebí provést důkladný přezkum obchodní politiky s cílem zajistit soulad se závazky Zelené dohody pro Evropu týkajícími se udržitelného růstu podporujícího začlenění, řešit výzvy, jež přináší digitální transformace, zvýšit konkurenceschopnost průmyslu EU, podpořit rozvoj zaměstnanosti v Evropě a zlepšit životní úroveň všech občanů. Dále zdůrazňuje, že obchodní politika musí zlepšit odolnost Evropské unie a zaručit, aby byla schopna zmírnit současné i budoucí systémové otřesy, především pak ty, které souvisejí se změnou klimatu, růstem geopolitického napětí a rizikem dalších pandemií a zdravotních krizí;

připomíná ústřední úlohu obchodu v ekonomice Unie a miliony pracovních míst, která v Evropě závisejí na vývozu. Před krizí spojenou s COVID-19 záviselo v Evropě 35 milionů pracovních míst na vývozu a 16 milionů pracovních míst na zahraničních investicích. Jinými slovy záviselo na vývozu jedno ze sedmi pracovních míst;

vyjadřuje znepokojení nad vlnou otřesů, které krize spojená s COVID-19 způsobila na mezinárodních trzích, a zhoršením situace (která byla zejména vlivem růstu geopolitického napětí již dříve oslabena), k němuž vedla. Podle nedávného průzkumu GŘ pro obchod poklesne v roce 2020 světový obchod pravděpodobně o 10–16 %. V EU-27 dojde pravděpodobně k poklesu vývozu do třetích zemí o 9–15 %, tj. o 282–470 miliard eur. (1) Výbor s obavami konstatuje, že vlivem pandemie COVID-19 zanikne podle MOP jen v Evropě 12 milionů pracovních míst;

poukazuje na to, že k sociálním a ekonomickým potížím se přidává fakt, že si občané kladou stále více otázek, pokud jde o způsob rozdělení přínosů globalizace v rámci hodnotových řetězců ve všech hospodářských odvětvích i ve společnosti obecně. V této souvislosti se domnívá, že je důležité, aby Komise plně zapojila místní a regionální orgány jakožto úrovně nejbližší občanům do obchodních dohod EU a souvisejících konzultací. V tomto ohledu je znepokojen přístupem, který v návaznosti na posudek Soudního dvora Evropské unie ve věci Singapur (stanovisko 2/15 z května 2017) zaujala Komise při nedávných obchodních jednáních s cílem vyhnout se obchodním vztahům „smíšené povahy“ tím, že bude uzavírat pouze obchodní dohody, které odrážejí výlučné pravomoci EU;

je pevně přesvědčen o tom, že k blahobytu a prosperitě všech (jak v Unii, tak v zahraničí) bude moci přispět pouze udržitelný obchodní model, v němž budou respektovány hodnoty a základní nezpochybnitelné právní normy EU a cíle udržitelného rozvoje;

Posílení soudržnosti mezi obchodní politikou a ostatními odvětvovými politikami Evropské unie v rámci oživení

domnívá se, že je nutné zajistit větší soudržnost mezi obchodní politikou a dalšími politikami EU, a to zemědělskou politikou, průmyslovou politikou, digitální politikou, politikou hospodářské soutěže, fiskální politikou, sociální politikou, environmentální politikou, dopravní politikou, politikou v oblasti klimatu, energetickou politikou, rozvojovou politikou a politikou soudržnosti, a také se základními právy EU. Vyjadřuje politování nad tím, že ve svém sdělení klade Komise na potřebu této soudržnosti mezi jednotnými odvětvovými politikami EU příliš malý důraz;

zdůrazňuje zásadní závazek týkající se hospodářské svobody veřejných orgánů poskytovat, zadávat a financovat služby obecného hospodářského zájmu;

zdůrazňuje význam ochrany veřejných služeb a kritické infrastruktury (veřejných služeb obecného zájmu) v obchodních dohodách. Žádá proto jejich úplné a právně jisté vyloučení z oblasti působnosti všech dohod o volném obchodu a o investicích, včetně všech ustanovení o ochraně investic, například prostřednictvím přístupu založeného na pozitivním seznamu u smluvních ustanovení o přístupu na trh, zacházení podle doložky nejvyšších výhod a zacházení jako s vlastními státními příslušníky;

10.

domnívá se, že by přezkum obchodní politiky měl proběhnout současně s cílenou reformou některých prvků politiky EU v oblasti hospodářské soutěže a přepracováním evropské průmyslové a inovační politiky, aby se podpořilo postavení EU jako světového lídra v těchto klíčových oblastech. V této souvislosti se zájmem očekává aktualizovanou strategii průmyslové politiky EU, jež by měla být předložena v dubnu 2021;

11.

zdůrazňuje, že EU by měla usilovat o globální řešení v oblasti zdanění digitálních služeb, společně s vhodnými globálními pravidly a správou. Pokud se v nejbližších měsících nepodaří nalézt řešení na mezinárodní úrovni, a to ani v rámci OECD, měla by EU zvážit možnost, že bude postupovat samostatně;

12.

podporuje požadavek, aby v souladu se zásadami a pravidly WTO byla v obchodních či hospodářských dohodách Unie uvedena kapitola obsahující ustanovení o boji proti daňovým deliktům, praní špinavých peněz a agresivním daňovém plánování a také o spolupráci mezi správci daně. Komise by měla zahrnout tuto kapitolu jak do probíhajících jednání, tak i do platných smluv, a to při jejich přezkumu;

13.

zdůrazňuje, že pokud jde o zemědělskou politiku, může obchodní politika, která nezaručuje, že vnější trhy splňují přísné evropské standardy ve vztahu k udržitelnosti a bezpečnosti potravin, vážně oslabit vnitřní trh a ohrozit zemědělství, zejména je-li již v potížích, a tím ohrozit zásobování potravinami v EU, což je základní cíl společné zemědělské politiky, jakož i správu evropského území, které je závislé na pracovnících v tomto odvětví. Domnívá se, že by revidovaná obchodní politika měla společně se zemědělskou politikou přispět ke globálnímu zachování zaměstnanosti a k zajištění existence zemědělství prostřednictvím zaručení spravedlivého odměňování pro jeho pracovníky. Obchodní politika by měla pro zemědělství zaručit rovné konkurenční podmínky pro vnitřní trh a vnější trh, přičemž přednost by měla mít nabídka v samotné Evropské unii před produkcí z vnějších trhů. Současně by interní pravidla pro řízení trhu měla pro zajištění konkurenceschopnosti stimulovat diverzifikaci našeho vnitřního trhu. Nesmí to však oslabit úsilí o posílení spravedlivých obchodních vztahů s africkými zeměmi;

14.

vyjadřuje politování nad tím, že sdělení Evropské komise neobsahuje řešení, které by umožnilo zmírnit negativní dopad, který mohou mít obchodní dohody na některá zemědělská odvětví, jež jsou již tak pod tlakem nebo jsou interně oslabena. Vyzývá, aby bylo zváženo vytvoření podpůrného mechanismu pro nejvíce postižená odvětví. V této souvislosti jej i nadále velice znepokojuje negativní dopad, který může nepochybně mít návrh dohody o přidružení mezi EU a Mercosurem na některá zemědělská odvětví;

15.

připomíná důležitou úlohu, kterou hraje při zvyšování konkurenceschopnosti územních celků Evropské unie politika soudržnosti prostřednictvím cílených investic uzpůsobených potřebám jednotlivých územních celků, zejména pak odlehlých a vzdálených regionů, kde mají rozvoj a modernizace infrastruktury zásadní význam, v klíčových oblastech, mezi něž patří síťová infrastruktura, konektivita, výzkum a inovace, malé a střední podniky, služby v oblasti informačních technologií, opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, kvalitní pracovní místa a sociálního začleňování;

16.

je přesvědčen, že obchodní politika EU nesmí narušovat úsilí EU v oblasti rozvojové spolupráce se třetími zeměmi, a vyzývá k tomu, aby byl v případě zranitelnějších ekonomik přijat vyvážený a spravedlivý přístup k volnému obchodu;

17.

podporuje právní nástroj, který předložila Komise s cílem řešit narušení způsobená zahraničními subvencemi na vnitřním trhu EU, a zdůrazňuje, že je potřeba modernizovat a aktualizovat evropská pravidla hospodářské soutěže;

18.

naléhavě žádá Evropskou komisi, aby prokázala, že je možné dosáhnout v krátkodobém horizontu ambiciózní modernizace Smlouvy o energetické chartě, která by ji sladila s cíli Pařížské dohody o změně klimatu a zahrnula do ní modernizovaný přístup EU k ochraně investic, neboť v opačném případě by měla být zvážena možnost, že by EU od této smlouvy spořádaně odstoupila;

19.

naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala všechny nezbytné kroky pro zajištění rychlého a řádného ukončení zbývajících dvoustranných dohod o investicích uvnitř EU;

Směrem k modelu otevřené strategické autonomie

20.

zdůrazňuje, že je důležité, aby EU zůstala otevřenou ekonomikou a i nadále prosazovala volný, spravedlivý a udržitelný mezinárodní obchod založený na pravidlech, který bude výhodný pro všechny obchodní partnery. Podporuje v této souvislosti úsilí, které vyvíjí Evropská komise za účelem reformy WTO. Cílem musí být oživení a posílení WTO, mj. modernizací způsobu jejího fungování v klíčových oblastech a odstraněním nedostatků v jejím souboru pravidel, tak aby mohla odpovídajícím způsobem reagovat na současné výzvy obchodní politiky;

21.

vítá model otevřené strategické autonomie, který navrhla Evropská komise a jenž musí vyústit v otevřenou, udržitelnou a rozhodnou obchodní politiku, která zhodnotí a ochrání naše ekonomické výdobytky, zaručí přístup na klíčové trhy a ke klíčovým surovinám a zároveň zabezpečí přístup k základnímu zboží a základním službám. Zároveň varuje před protekcionistickými tendencemi a zdůrazňuje, že Evropa musí zůstat strategickým globálním aktérem, který dodržuje mezinárodní pravidla a je také ochoten je prosazovat;

22.

domnívá se, že je za tím účelem potřeba zmapovat za účasti příslušných regionálních orgánů naše hodnotové řetězce, aby bylo možné posoudit a snížit závislost strategických odvětví a zvýšit odolnost nejcitlivějších průmyslových ekosystémů a průmyslových ekosystémů, zejména v odlehlých a izolovaných oblastech, jako jsou nejvzdálenější regiony, ve specifických oblastech, jakými jsou např. zdraví, obrana, vesmír, potraviny, digitalizace a kritické suroviny. Bude pozorně sledovat výsledky práce, kterou v současné době provádí Komise s cílem určit strategické závislosti a nejcitlivější průmyslové ekosystémy;

23.

zdůrazňuje, že to může zahrnovat diverzifikaci výroby a dodavatelských řetězců, vytváření strategických zásob, podporu investic a výroby v Evropě, zkoumání alternativních řešení a podporu průmyslové spolupráce mezi členskými státy;

24.

poukazuje na to, že krize spojená s COVID-19 zviditelnila potenciál v oblasti kreativity a inovací, který skýtají regionální ekosystémy a k němuž přispívají nové přístupy v oblasti spolupráce za účelem řešení potíží se zajištěním dodávek, například co se týče zdravotnických prostředků a léčivých přípravků. Domnívá se, že by EU měla ještě více posílit místní ekonomiku z hlediska určitých průmyslových odvětví a podpořit evropské inovační hodnotové řetězce na základě komplementarity ekosystémů, zejména prostřednictvím opatření na podporu spolupráce mezi zainteresovanými stranami. Domnívá se, že politika vytváření klastrů a spolupráce mezi klastry jsou vhodnými nástroji k dosažení prahové úrovně a naplnění potřeb malých a středních podniků. Domnívá se, že dosažení prahové úrovně poptávky po určitých strategických produktech a oznámení této skutečnosti v rámci vnitřního trhu mohou přispět k přemístění některých segmentů výroby a ke spuštění konkurenční výroby na území EU, zejména když se urychlí uvádění inovativních řešení na trh;

25.

připomíná, že je potřeba vypracovat konkrétní akční plány pro každý strategický hodnotový řetězec určený v rámci EU pro provádění významných projektů společného evropského zájmu, neboť se jedná o důležitý nástroj pro zelenou a digitální transformaci a pro posílení vedoucího postavení Unie v oblasti technologií, zejména pokud jde například o baterie, mikroelektroniku a vodík;

Udržitelný obchodní model – jediný model na podporu blahobytu a prosperity všech jak v Unii, tak v zahraničí

26.

bere na vědomí, že sdělení odkazuje na přezkum patnáctibodového akčního plánu EU pro účinné provádění a prosazování kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji v obchodních dohodách. Vítá skutečnost, že by se tento přezkum měl zaměřit na všechny aspekty, jež jsou důležité z hlediska provádění a prosazování těchto kapitol, zejména na rozsah závazků, mechanismy monitorování, možnost sankcí v případě jejich porušování, doložku o lidských právech a také na institucionální opatření a nezbytné zdroje. Vyjadřuje politování nad tím, že tento přezkum a příprava sdělení neprobíhaly koordinovaně, vítá však, že přezkum by měl být dokončen přece jen dříve, a to již na konci roku 2021. Požaduje, aby byl tento přezkum co nejvíce transparentní a inkluzivní;

27.

v této souvislosti se domnívá, že by součástí každé obchodní dohody, kterou sjedná EU, měly být evropské environmentální, klimatické a sociální normy, jež jsou obsažené např. v Zelené dohodě pro Evropu a v evropském pilíři sociálních práv. Ty by měly představovat minimální požadavky, k nimž se strany zaváží. Domnívá se, že se tak podpoří prosperita evropských malých a středních podniků a evropského průmyslu, které je dodržují, a bude to mít následně dopad také na jejich obchodní partnery;

28.

domnívá se, že by EU měla být asertivnější, pokud jde o dodržování a prosazování lidských práv a rovněž také sociálních, environmentálních a klimatických norem obsažených v jejích obchodních dohodách. Vítá skutečnost, že Komise vytvořila mechanismus pro podávání stížností, jež umožňuje upozornit na porušování závazků v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje. Je zastáncem toho, aby každá smluvní strana dohody respektovala, podporovala a do svých právních předpisů a zvyklostí na celém svém území opravdu provedla mezinárodně uznávané základní pracovní normy definované v základních úmluvách MOP;

29.

podporuje návrh Komise, aby Pařížská dohoda o změně klimatu tvořila zásadní součást všech budoucích dohod o obchodu a investicích a aby se v těchto dohodách kladl v prvé řadě důraz na účinné provádění Úmluvy o biologické rozmanitosti;

30.

podporuje účinné provádění obchodních dohod tím, že bude odměňovat partnerské země, které plní závazky týkající se obchodu a udržitelného rozvoje. Strany by měly v případě potřeby zavést postupné snižování celních sazeb spojené se skutečným prováděním ustanovení kapitoly týkající se obchodu a udržitelného rozvoje a upřesnit podmínky, které mají země za účelem tohoto snižování splnit, a to včetně možnosti zrušit tyto konkrétní celní položky v případě porušení zmíněných ustanovení;

31.

domnívá se, že jediným způsobem, jak přispět ke globálním změnám, které požaduje značná část občanů, je zaručení spravedlnosti a udržitelnosti pro všechny;

32.

v tomto ohledu se zájmem očekává návrh Komise, který má být předložen v roce 2021 a jehož cílem je vytvoření účinného mechanismu uhlíkového vyrovnání na vnějších hranicích, který bude v souladu s pravidly WTO a bude zárukou spravedlivé hospodářské soutěže pro podniky, jež působí na jednotném trhu, a podpoří konkurenceschopnost evropského průmyslu. Tento mechanismus uhlíkového vyrovnání na vnějších hranicích by měl nejprve doplnit a posléze v dlouhodobém horizontu nahradit bezplatné přidělování povolenek na emise uhlíku a kompenzaci za cenu elektřiny pro primární průmyslová odvětví;

33.

domnívá se, že zvláštní pozornost by měla být rovněž věnována podpoře odpovědného podnikání a transparentnosti v dodavatelských řetězcích. V této souvislosti podporuje zejména iniciativy probíhající na evropské úrovni zaměřené na posílení mechanismů náležité péče. Domnívá se, že je to rovněž nezbytné pro vytvoření spravedlivých podmínek hospodářské soutěže na vnitřním trhu EU;

34.

vítá skutečnost, že Evropská komise jmenovala vrchního úředníka pro dodržování obchodních dohod, jehož úkolem je mj. sledovat řádné plnění závazků v oblasti udržitelného rozvoje, zejména pokud jde o klimatickou agendu a pracovní práva. Přeje si, aby vytvořil komplexní a trvalé kanály pro komunikaci s místními a regionálními orgány a občanskou společností. Bude dbát na to, aby mu byly přiděleny dostatečné zdroje, a mohl tak plnit své úkoly;

Zajištění spravedlivých podmínek hospodářské soutěže pro podniky v EU

35.

považuje za nezbytné, aby byly v rámci přípravy ratifikace komplexní dohody o investicích mezi EU a Čínou poskytnuty další záruky, pokud jde o dodržování lidských práv a sociálních norem;

36.

zdůrazňuje, že je důležité zachovat spravedlivé podmínky hospodářské soutěže, aby byly podniky konkurenceschopné na vnitřním trhu a, pokud jde o mezinárodní úroveň, tak i v globálních hodnotových řetězcích. Je podle něj potřeba položit důraz na uplatňování stávajících pravidel a důrazněji využívat nástroje na ochranu obchodu s cílem bojovat proti praktikám narušujícím trh, které se používají ve třetích zemích;

37.

vítá dohodu mezi Evropským parlamentem a Radou o legislativním návrhu nařízení o důraznějším prosazování obchodních pravidel, které reaguje na současnou patovou situaci ve fungování Odvolacího orgánu WTO a které se bude uplatňovat i v souvislosti s obchodními dohodami (dvoustrannými nebo regionálními), v nichž jeden partner jednostranně ukládá sankce vůči EU a blokuje postup pro urovnávání sporů stanovený v těchto dohodách. Zdůrazňuje, že toto nařízení by rozšířilo možnosti EU ukládat odvetná opatření, jako jsou cla, množstevní omezení a opatření v oblasti zadávání veřejných zakázek na služby a duševní vlastnictví. Podporuje rovněž Evropskou komisi, která zřídila jednotné kontaktní místo zabývající se všemi případy porušování práv pracujících a ustanovení o lidských právech nebo změně klimatu na stejné úrovni jako stížnostmi týkajícími se přístupu na trhy našich obchodních partnerů;

38.

domnívá se, že je potřeba přezkoumat pravidla hospodářské soutěže ve vztahu k výzvám v podobě vnější konkurenceschopnosti, praktik ve třetích zemích a nové situace, kterou přinesly inovační ekosystémy. Základními prvky vyvážených, účinných a nezávislých evropských pravidel hospodářské soutěže musí být i nadále hospodářská soutěž na vnitřním trhu a přístup malých a středních podniků do evropských a globálních hodnotových řetězců;

39.

souhlasí s názorem, že EU musí přejít do ofenzívy, aby byla zaručena reciprocita a bránilo se protekcionismu při přístupu na trhy s veřejnými zakázkami ve třetích zemích;

40.

zdůrazňuje, že přímé zahraniční investice jsou významným zdrojem růstu, zaměstnanosti a inovací, v případě citlivých odvětví však mohou představovat riziko pro národní bezpečnost a veřejný pořádek v EU, a proto je potřeba zavést vnitrostátní systémy prověřování investic;

Lepší předvídání a zohlednění negativních externalit zapojení do mezinárodního obchodu

41.

se znepokojením konstatuje, že z výhod dohod o volném obchodu nemají v současné době prospěch všechny regiony, že některá hospodářská odvětví jsou jimi často negativně ovlivněna a že malé a střední podniky plně nevyužívají potenciálu dohod o volném obchodu a jsou více ovlivněny nekalou hospodářskou soutěží, již způsobují opatření přijatá některými třetími zeměmi. Vyjadřuje politování nad tím, že Komise ve svém sdělení nenavrhuje žádné způsoby, jak zmírnit možné negativní dopady obchodních dohod. Podporuje nicméně záměr Komise vytvořit několik digitálních nástrojů a internetových portálů konkrétně pro malé a střední podniky, které jim pomohou začlenit se do těchto dohod, otevřou jim nové příležitosti, pokud jde o přístup k veřejným zakázkám, a pomohou jim bojovat proti zmíněné nekalé soutěži;

42.

podporuje záměr Komise předložit konkrétní právní předpis, jenž je zapotřebí ke sledování dodržování ustanovení dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím, která se týkají mj. obchodu;

43.

podporuje záměr Komise připravit nástroj proti nátlaku;

44.

zdůrazňuje významnou úlohu malých a středních podniků v rámci mezinárodních obchodních vztahů EU: tyto podniky stojí za více než 58 % veškerého vývozu z EU a více než 46 % veškerého dovozu do EU. (2) V tomto ohledu zdůrazňuje potřebu účinné obchodní politiky EU, která by chránila malé a střední podniky, které jsou mnohem více zranitelné a vystavené nestabilitě mezinárodních obchodních vztahů než velké společnosti. V této souvislosti vítá důraz, který Evropská komise klade ve svém sdělení na malé a střední podniky;

45.

je pevně přesvědčen o tom, že je potřeba přezkoumat model posouzení dopadů, u každé stávající obchodní dohody provést komplexní a důkladné posouzení dopadů (podle odvětví a pododvětví, zeměpisných oblastí v EU (stát/region), podle dopadu na malé a střední podniky a co se týče sociální, environmentální a klimatické oblasti a dodržování lidských práv) a provést také souhrnné posouzení dopadů všech stávajících dohod (založené na stejných kritériích), aby bylo možné zaručit, že obchodní politika EU bude řízena tak, aby byla ku prospěchu všech, tj. podniků i občanů. Vyjadřuje politování nad tím, že v tomto ohledu vykazuje sdělení Komise určité nedostatky. Konstatuje, že sdělení stanoví pouze, že Komise provede ex-post hodnocení dopadu dohod EU na klíčové aspekty životního prostředí, včetně klimatu, dále že bude usilovat o rozvoj lepšího porozumění dopadům různých částí obchodní politiky na rovnost žen a mužů a provede další analytickou práci – bez dalších podrobností – týkající se dopadů obchodních politik na zaměstnanost a různé aspekty sociálního rozvoje;

46.

domnívá se, že by se měla věnovat zvláštní pozornost potížím malých a středních podniků. Podporuje úsilí Komise o posílení nástrojů pro výklad obchodních dohod, zejména pokud jde o pravidla původu. Domnívá se, že je nezbytné vyřešit potřebu malých a středních podniků, pokud jde o odborné poznatky pro přístup na trhy třetích zemí, a sice tak, že budou využívány stávající poradenské a podpůrné služby na úrovni členských států a regionů, jakož i v obchodních komorách, a usnadní se přístup k externím odborným poznatkům;

47.

domnívá se, že síť Enterprise Europe Network, která zahrnuje 60 zemí, jakož i síť národních a regionálních organizací na podporu obchodu, které jsou součástí asociace European Trade Promotion Organisations‘ Association (ETPOA), do níž je zapojeno celkem 180 zemí, může být více využita v rámci své podpory vstupu malých a středních podniků na zahraniční trhy. EU by měla rovněž zřídit kontaktní místa pro dohody o volném obchodu, která by byla co nejblíže malým a středním podnikům a zohledňovala zásadu „myslet v malém měřítku, jednat v regionálním“, v jejichž rámci by regionální organizace na podporu obchodu měly mít vedoucí úlohu;

48.

domnívá se, že by v rámci projektu InvestEU bylo vhodné zavést specifický postup pro inovativní malé a střední podniky, které se chtějí prosadit mezinárodně. Bylo by tak možné náležitě pokrýt rizika, jimž tento typ podniků čelí, a podpořit jejich růst v mezinárodním měřítku;

49.

domnívá se, že s ohledem na Zelenou dohodou pro Evropu by měl být revidován stávající rámec státní podpory podle vzoru Mezinárodního partnerství pro spolupráci v oblasti energetické účinnosti, aby se usnadnily investice a amortizovaly provozní náklady na kooperativní/nadnárodní projekty prováděné tímto typem podniků. V této souvislosti vítá skutečnost, že Komise zahájila dne 23. února 2021 veřejnou konzultaci, která bude probíhat do 20. dubna 2021, a vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se vyjádřily k návrhu cílené revize sdělení o státní podpoře určené pro významné projekty společného evropského zájmu („sdělení o významných projektech společného evropského zájmu“) (3).

V Bruselu dne 19. března 2021.

předseda Evropského výboru regionů

Apostolos TZITZIKOSTAS

(1) https://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2020/may/tradoc_158764.pdf.

(2) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/International_trade_in_goods_by_enterprise_size#Share_of_SMEs_in_total_trade_.28intra_.2B_extra-EU.29.

(3) https://ec.europa.eu/competition/consultations/2021_ipcei/draft_communication_cs.pdf - odkaz na veřejnou konzultaci: http://bit.ly/3dEFgeM.