P9_TA(2020)0359

Nová strategie pro evropské malé a střední podniky

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2020 o nové strategii pro evropské malé a střední podniky (2020/2131(INI))

(2021/C 445/01)

Evropský parlament,

—	s ohledem na čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, který se týká vnitřního trhu, udržitelného rozvoje a sociálně tržního hospodářství,

—	s ohledem na doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (1),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (2) (směrnice o opožděných platbách),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2012 o malých a středních podnicích (MSP): konkurenceschopnost a obchodní příležitosti (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o rodinných podnicích v Evropě (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. května 2020 o novém víceletém finančním rámci, vlastních zdrojích a plánu obnovy (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 23. července 2020 o závěrech mimořádného zasedání Evropské rady konaného ve dnech 17.–21. července 2020 (8),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. února 2011 nazvané „Přezkum iniciativy ‚Small Business Act‘ pro Evropu“ (COM(2011)0078) a na související usnesení Parlamentu ze dne 12. května 2011 (9),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. prosince 2011 nazvané „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“ (COM(2011)0870),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. března 2013 nazvané „Inteligentní regulace – reakce na potřeby malých a středních podniků“ (COM(2013)0122),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 nazvané „Budoucí evropští lídři: Iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky“ (COM(2016)0733),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (COM(2020)0067),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ (COM(2020)0103),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství: Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Upravený pracovní program Komise na rok 2020“ (COM(2020)0440),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvané „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ (COM(2020)0274),

—	s ohledem na výroční zprávu o evropských malých a středních podnicích 2018/2019 z listopadu 2019,

—	s ohledem na jarní hospodářskou prognózu Komise z roku 2020,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 02/2020 ze dne 22. ledna 2020 nazvanou „Nástroj pro malé a střední podniky v akci: účinný a inovační program čelící výzvám“,

—	s ohledem na zjištění indexu digitální ekonomiky a společnosti 2020, který byl zveřejněn dne 11. června 2020,

—	s ohledem na zprávu Světové banky o světových hospodářských vyhlídkách (Global Economic Prospects) z června 2020,

—	s ohledem na zprávu OECD ze dne 10. prosince 2019 nazvanou „Chybějící podnikatelé 2019“ (The Missing Entrepreneurs 2019),

—	s ohledem na článek 54 svého jednacího řádu,

—	s ohledem na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro kulturu a vzdělávání,

—	s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0237/2020),

vzhledem k tomu, že sdělení Komise nazvané „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ bylo zveřejněno dne 10. března 2020, zatímco 11. března 2020 vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) varování před pandemií COVID-19 (10), což mělo závažný dopad na hospodářské, sociální a politické prostředí, v němž malé a střední podniky fungují, a proto bylo nezbytné tuto strategii revidovat kvůli změnám mnoha hospodářských, sociálních a politických podmínek; vzhledem k tomu, že strategie Komise, která byla předložena v březnu 2020, stále navrhuje platná řešení strukturálních hospodářských, sociálních a environmentálních problémů, jimž malé a střední podniky čelily před krizí COVID-19, i nadcházejících problémů souvisejících s digitální a ekologickou transformací; vzhledem k tomu, že by Komise měla předložit aktualizovanou verzi svého sdělení o strategii pro malé a střední podniky, která by odrážela body uvedené v tomto usnesení; vzhledem k tomu, že evropská konkurenceschopnost zaostává za ostatními rozvinutými ekonomikami, což ohrožuje potenciál Evropy vytvářet bohatství a prosperitu;

vzhledem k tomu, že 24 milionů malých a středních podniků v EU-27 tvoří páteř hospodářství a před pandemií generovalo více než polovinu HDP EU a zaměstnávalo přibližně 100 milionů pracovníků; vzhledem k tomu, že 98,9 % podniků v nefinančním sektoru hospodářství EU jsou malé podniky s méně než 49 pracovníky (11); vzhledem k tomu, že mikropodniky a malé a střední podniky jsou na vnitrostátní i unijní úrovni velmi komplexní a různorodé, pokud jde o jejich velikost a značně rozmanitá odvětví činnosti, v nichž působí; vzhledem k tomu, že malé a střední podniky mají zásadní význam pro rozvoj a odolnost evropských průmyslových hodnotových řetězců a významně přispívají k místnímu, regionálnímu a vnitrostátnímu hospodářství;

vzhledem k tomu, že malé a střední podniky by měly být jádrem Zelené dohody pro Evropu a digitální strategie, měly by být řádně podporovány prostřednictvím specializovaných finančních nástrojů a příznivého legislativního prostředí, aby tak měly možnost hrát důležitou úlohu při růstu evropského hospodářství i při plnění širších strategických cílů Unie, včetně environmentálních cílů do roku 2050; vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům zdůraznil, že Zelená dohoda pro Evropu a digitální transformace by měly usnadňovat strategie oživení a obnovy po skončení pandemie COVID-19; vzhledem k tomu, že je nutné, aby malé a střední podniky byly aktivně zapojeny do digitální strategie EU a Zelené dohody pro Evropu a byly v jejich rámci podporovány, aby tak mohly zlepšit svou konkurenceschopnost a rozvíjet svůj potenciál, pokud jde o digitalizaci, zavádění inovačních řešení a reakci na naléhavé environmentální a společenské výzvy; vzhledem k tomu, že příspěvek malých a středních podniků bude pro úspěch těchto strategií klíčový;

vzhledem k tomu, že hospodářská krize a neradostné hospodářské vyhlídky vyvolané pandemií přivedly značný a blíže neurčený počet malých a středních podniků a startupů na pokraj platební neschopnosti; vzhledem k tomu, že v roce 2018 dostávalo platby včas pouze 40 % společností; vzhledem k tomu, že nedostatek likvidity, jímž mnoho malých a středních podniků trpí, bude mít negativní dopad nejen na jejich každodenní provoz, ale také na perspektivu růstu, což jim zabrání v řádném plánování dlouhodobých investic;

vzhledem k tomu, že nouzové nákupy aktiv ze strany Evropské centrální banky (ECB) v reakci na hospodářskou krizi způsobenou pandemií pomáhají zejména větším společnostem, neboť ty se více opírají o trh s podnikovými dluhopisy, nezlepšují však finanční podmínky pro malé a střední podniky; vzhledem k tomu, že EU a členské státy by měly jednat odvážně a rychle, aby minimalizovaly hospodářská, sociální a strategická rizika vyplývající ze zániku těchto společností; uvědomuje si, že bankovní úvěry představují pro malé a střední podniky v Unii tradičně nejvýznamnější zdroj externího financování, jenž se na financování malých a středních podniků podílí z více než ze tří čtvrtin, a proto jsou malé a střední podniky obzvláště ohrožené omezováním bankovních úvěrů; vzhledem k tomu, že malé a střední podniky nemají nástroje k tomu, aby mohly čelit vleklé krizi, a vnitrostátní opatření by neměla mít negativní dopad na vnitřní trh EU;

vzhledem k tomu, že dopad nedostatku kapitálu v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19 se bude v jednotlivých odvětvích, typech společností a členských státech lišit, což povede k rozdílům na jednotném trhu; vzhledem k tomu, že je důležité zachovat rovné podmínky s cílem minimalizovat narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, jelikož rozdíly v růstu mezi členskými státy jsou jednou z příčin nerovnoměrného hospodářského rozvoje v rámci EU; vzhledem k tomu, že malé a střední podniky ještě více trpí nadměrnou a často deregulovanou globální hospodářskou soutěží;

vzhledem k tomu, že hospodářský výhled OECD nevylučuje, že v případě další závažné vlny onemocnění COVID-19 přesáhne ztráta příjmů do konce roku 2021 všechny předchozí recese za posledních 100 let (12); vzhledem k tomu, že státní podpora v důsledku pandemie COVID-19 by neměla vést k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu mezi malými a středními podniky z různých zemí; vzhledem k tomu, že pandemie poukázala na klíčový význam digitální transformace a zdůraznila nezbytnost digitalizace hospodářství, aby se zajistila lepší odolnost v budoucnosti, přičemž environmentální výzvy trvají a je třeba je řešit; vzhledem k tomu, že EU čelí tvrdé konkurenci globálních hráčů; vzhledem k tomu, že inovace představují pro malé a střední podniky účinný způsob, jak budovat dlouhodobý a udržitelný růst;

vzhledem k tomu, že se očekává, že přijetí environmentálně udržitelných postupů, inovací a technologií vytvoří nová pracovní místa a obchodní příležitosti pro malé a střední podniky a zároveň zlepší jejich konkurenceschopnost a sníží jejich náklady za předpokladu, že budou zavedeny správné administrativní, regulační a technické podmínky; vzhledem k tomu, že mnoho malých a středních podniků chce zlepšit svou environmentální výkonnost, účinnost využívání zdrojů a energie, rozšířit používání digitálních technologií a zavádění inovačních řešení a že to všechno bude klíčové pro podporu jejich dlouhodobého a udržitelného růstu a konkurenceschopnosti, a zároveň jim to umožní hrát klíčovou úlohu při bezprostředním zavádění ekologických inovací; vzhledem k tomu, že za tímto účelem je třeba zajistit lepší přístup k financování a technické podpoře;

vzhledem k tomu, že podle indexu digitální ekonomiky a společnosti pro rok 2020 (13), který vydala Komise, nemají mnohé malé a střední podniky stále plný přístup k digitalizaci a zaostávají za velkými firmami, pokud jde o digitální dovednosti a digitalizaci svých operací, což zčásti vyplývá z nekalé konkurence nadnárodních společností; vzhledem k tomu, že by na digitálním i nedigitálním jednotném trhu měla platit stejná pravidla, aby byly zajištěny rovné podmínky a zabránilo se negativním dopadům na pracovní a sociální práva; vzhledem k tomu, že využívání údajů může znamenat konkurenční výhodu a umožnit malým a středním podnikům využívat výhod digitální transformace, přičemž zaměření na digitální gramotnost a dovednosti by mělo jít ruku v ruce s posilováním investic EU do digitální infrastruktury i se zlepšováním přístupu k údajům pro malé a střední podniky a spravedlivými obchodními a regulačními rámci ve všech typech tržního prostředí, tj. ve vztazích mezi podniky, mezi podniky a spotřebiteli a podniky a veřejnou správou;

vzhledem k tomu, že jednou z hlavních výzev k uvolnění potenciálu digitalizace je nalezení kvalifikovaných zaměstnanců; vzhledem k tomu, že Komise, členské státy a místní správy by měly usilovat o zlepšování obchodního prostředí s cílem zajistit konkurenceschopnost malých a středních podniků i udržitelný a dlouhodobý hospodářský růst Unie; vzhledem k tomu, že unijní strategie pro malé a střední podniky představuje příležitost podpořit podnikatelskou kulturu nedostatečně zastoupených skupin a umožnit jim plně využívat příležitostí vyplývajících z digitální a ekologické transformace;

vzhledem k tomu, že posílení podnikatelské kultury může malým a středním podnikům umožnit plně přispívat k souběžné transformaci a těžit z ní a zároveň posílit tvorbu pracovních míst a z ní vyplývající dopad malých a středních podniků na trh práce; vzhledem k tomu, že ženy tvoří 52 % celkové populace EU, avšak jejich podíl mezi osobami samostatně výdělečně činnými představuje pouhých 34,4 % a mezi podnikateli ve startupech 30 % (14); vzhledem k tomu, že kreativita žen a podnikatelský potenciál zůstávají nevyužity a měly by být dále rozvíjeny;

vzhledem k tomu, že je třeba omezit regulační překážky, jako jsou finanční náklady a náklady na přílišnou zátěž, které vyplývají z nadměrné regulace a příliš složitých administrativních postupů, včetně problémů spojených se spory ohledně patentů, například v oblasti ochrany duševního vlastnictví, ale i pokud jde o možnosti financování; vzhledem k tomu, že inovace nejsou spojeny s regulací, ale jsou výsledkem společného úsilí, v němž podniky vzájemně spolupracují a vyměňují si znalosti a informace a propojují nápady a financování se svými partnery v rámci širších inovačních systémů; vzhledem k tomu, v případě grantů existuje větší pravděpodobnost, že se dostanou k malým a středním podnikům nebo k činnostem, do nichž tyto podniky bývají zapojeny, než v případě daňových úlev;

vzhledem k tomu, že unijní definice malých a středních podniků je uvedena ve více než 100 právních aktech EU, které se vztahují na širokou škálu politik; vzhledem k tomu, že Komise bude dále zkoumat stávající definici a informovat o konkrétních otázkách vznesených při poslední veřejné konzultaci, jako jsou složité vlastnické struktury nebo možné blokační účinky („lock-in effects“); vzhledem k tomu, že Komise dosud nevyhověla rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 15. září 2016, v němž se požaduje objasnění kritérií „nezávislosti“ a „autonomie“;

vzhledem k tomu, že mikropodniky představují významný podíl evropských malých a středních podniků a mají velmi často potíže s přístupem k financování a se získáváním informací o příležitostech, které jsou k dispozici na evropské a vnitrostátní úrovni; vzhledem k tomu, že tato kategorie podniků byla rovněž velmi těžce zasažena krizí COVID-19, a, aniž je dotčena stávající definice malých a středních podniků, zaslouží si větší pomoc a lepší podporu;

vzhledem k tomu, že společnosti se střední tržní kapitalizací významně přispívají k zaměstnanosti a růstu, a to zejména v některých členských státech; vzhledem k tomu, že by Komise v rámci iniciativy pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) měla posoudit, zda je zapotřebí zavést zvláštní definici podniků se střední tržní kapitalizací, která by umožnila cílená opatření, a zároveň zajistit, aby se tím nerozšířila stávající definice malých a středních podniků ani žádným způsobem neohrozila jejich podpora;

Strukturální výzvy před krizí COVID-19

vítá strategii Komise pro malé a střední podniky a souhlasí s jejím názorem, že malé a střední podniky mají pro evropskou ekonomiku zásadní význam; zdůrazňuje, že je zapotřebí aktualizovat strategii pro malé a střední podniky s ohledem na krizi COVID-19 a zároveň se nadále zaměřovat na pokrok při přechodu k sociálně, hospodářsky a environmentálně odolné společnosti a konkurenceschopnému hospodářství, a vyzývá proto, aby byla strategie pro malé a střední podniky uvedena do souladu s průmyslovou strategií, evropskou strategií pro data (15) a Zelenou dohodou pro Evropu, s cílem aktivně zapojit všechny malé a střední podniky do souběžné transformace a podporovat je při ní, aby tak bylo možné dosáhnout větší konkurenceschopnosti, dlouhodobého růstu a lepší odolnosti;

dále vyzývá k přijetí opatření, která by zlepšila prostředí pro zakládání podniků a posílila podnikavost, mimo jiné omezením administrativní zátěže pro malé a střední podniky; vyzývá v této souvislosti k přijetí akčního plánu pro malé a střední podniky s jasnými cíli, milníky a harmonogramem spolu s pravidelným monitorováním, podáváním zpráv a hodnocením; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba v rámci Unie posílit podnikavost a poskytnout takové podmínky, které novým podnikům a stávajícím malým a středním podnikům umožní prosperovat a inovovat a přispívat tak k hospodářské, sociální a environmentální udržitelnosti a hospodářské konkurenceschopnosti Unie;

uznává, že nadměrná administrativní a regulační zátěž znesnadňuje prosperitu malých a středních podniků, protože jim chybí potřebné zdroje, aby mohly plnit složité byrokratické požadavky;

vítá proto závazek Komise, že zavede zásadu „jeden přijmout – jeden zrušit“, upozorňuje však, že se tím pouze zachová stávající počet právních předpisů, což není dostatečně ambiciózní, a zdůrazňuje, že prvním krokem k omezení počtu nových předpisů je, aby členské státy zamezily gold-platingu; připomíná, že veřejná správa na evropské i vnitrostátní úrovni hraje klíčovou úlohu ve snaze zajistit snadné podnikání, například podporou investic, jejichž cílem je posílit hospodářskou konkurenceschopnost, a současně zabezpečuje nejvyšší standardy v oblasti transparentnosti, zdraví, práv a bezpečnosti pracovníků a ochrany životního prostředí;

vyzývá proto členské státy a Komisi, aby uznaly, že je zapotřebí lepší regulace a zjednodušení, a aby přijaly plán s konkrétními a závaznými cíli a ukazateli, což je důležitý předpoklad umožňující oživení a inovaci našeho hospodářství a zachování konkurenceschopnosti podniků v EU; konstatuje, že několik členských států si stanovilo kvantitativní cíl snížit administrativní zátěž alespoň o 30 % (16), a vyzývá Komisi, aby na úrovni EU stanovila ambiciózní a závazné kvantitativní a kvalitativní cíle zaměřené na snižování administrativní zátěže, a to co nejdříve po provedení posouzení dopadů a v každém případě nejpozději do června 2021 a před vydáním sdělení Komise;

konstatuje, že tento plán by měl identifikovat oblasti, v nichž by měla být administrativní a regulační zátěž pro malé a střední podniky významně snížena s cílem omezit náklady na dodržování předpisů včetně byrokracie, a že by měl podporovat členské státy při rychlém snižování počtu předpisů a zároveň zajistit práva pracovníků, sociální a zdravotní normy a ochranu životního prostředí; zdůrazňuje, že aby bylo možné sledovat účinnost snižování byrokracie, je rovněž důležité tato opatření ex post posoudit, přičemž je třeba vzít v potaz hledisko malých a středních podniků a neoslabovat práva pracovníků;

vyzývá k lepšímu sbližování právních předpisů, které by doprovázela inteligentní digitalizace, větší uživatelská vstřícnost, jednodušší postupy a bezpečnější a důvěrnější postupy týkající se údajů; v této souvislosti požaduje zvýšenou a cílenější technickou a administrativní podporu na vnitrostátní i evropské úrovni, výměnu osvědčených postupů a vzdělávací příležitosti pro malé a střední podniky; vyzývá Komisi, aby spravovala skutečné jednotné digitální kontaktní místo pro všechny dotazy o možnostech financování z prostředků EU pro malé a střední podniky a aby zajistila, že unijní podpůrné programy, včetně těch, které se týkají oživení po pandemii COVID-19, budou obsahovat silnou složku zaměřenou na malé a střední podniky;

vítá dosavadní uplatňování zásad zlepšování právní úpravy; konstatuje, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku, zejména pokud jde o zjednodušení a standardizaci formulářů a postupů, a to jednotným uplatňováním zásad „jen jednou“ a „digitalizace jako standard“ jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států, i obecným snižováním administrativní zátěže;

vyzývá Komisi, aby pečlivě analyzovala hospodářské a sociální dopady krize COVID-19 na malé a střední podniky a aby při posuzování dopadů před navrhováním právních předpisů zohledňovala obavy malých a středních podniků vyplývající z koronavirové krize;

10.

vyzývá tedy k závaznému testu, který by byl schopen posuzovat náklady a přínosy legislativních návrhů z hlediska malých a středních podniků, a to včetně jejich hospodářského dopadu a dopadu na zaměstnance malých a středních podniků; očekává, že výsledky testů dopadu na malé a střední podniky budou plně zohledňovány ve všech legislativních návrzích a budou jasně ukazovat, jak by bylo dosaženo zjednodušení tam, kde je to možné, a formulovat dodatečná doporučení s cílem zabránit zbytečné administrativní nebo regulační zátěži pro malé a střední podniky; připomíná, že v průběhu legislativního procesu EU je třeba klást důraz spíše na kvalitu posouzení dopadu, než na to, jak rychle jsou iniciativy dokončovány; vyzývá členské státy, aby shromažďovaly a propagovaly osvědčené postupy a vytvořily pokyny pro systematické provádění testů dopadu na malé a střední podniky i na vnitrostátní úrovni;

11.

vyzývá Komisi, aby zajistila účinnost a dobré fungování Výboru pro kontrolu regulace tím, že zajistí, aby měl většinu externích odborníků a podporu Společného výzkumného střediska; připomíná, že musí být zajištěna nezávislost, transparentnost a objektivita Výboru pro kontrolu regulace a jeho činnosti a že členové výboru by neměli podléhat žádné politické kontrole, střetu zájmů nebo zaujatosti; vyzývá Komisi, aby zajistila vyvážené zastoupení velkých a malých podniků ve všech příslušných orgánech a výborech zapojených do tvorby politik EU, včetně Výboru pro kontrolu regulace; domnívá se, že stávající požadavek, aby byl ve Výboru pro kontrolu regulace pouze jeden zástupce malých a středních podniků, který zastupuje všechny tyto podniky ve všech odvětvích, je s ohledem na velkou různorodost malých a středních podniků v Evropě nedostatečný;

12.

vyzývá k opětovnému provádění iniciativy „Small Bussiness Act“; zdůrazňuje, že je zapotřebí důsledně uplatňovat zásadu „zelenou malým a středním podnikům“ a posílit zásadu „zasahovat nekompromisně u zásadních otázek a ustoupit do pozadí u otázek druhořadých“, aby se zajistilo řádné zaměření na malé a střední podniky v unijních i vnitrostátních právních předpisech, a jako základ pro nový interinstitucionální závazek ke snížení administrativní zátěže;

13.

bere na vědomí plán Komise jmenovat zvláštního zmocněnce EU pro malé a střední podniky s cílem lépe zviditelnit obavy těchto podniků a dále vyzývá Komisi, aby tohoto zmocněnce umístila do ústřední jednotky pod předsedu Komise, čímž se zajistí dohled nad otázkami týkajícími se malých a středních podniků ve všech generálních ředitelstvích; vyzývá Komisi, aby navázala na stávající proces přezkumu výkonnosti malých a středních podniků a zahájila každoroční diskusi o „stavu unie malých a středních podniků“, která by se konala na plenárním zasedání Parlamentu; zdůrazňuje příležitost posílit spolupráci mezi sítí zmocněnce pro malé a střední podniky a vnitrostátními a místními organizacemi zastupujícími malé a střední podniky;

14.

domnívá se, že cílům EU v oblasti udržitelnosti a digitalizace by měly plně odpovídat finanční a další zdroje, které členským státům umožní podpořit transformaci malých a středních podniků v obou těchto oblastech, což je obzvlášť důležité v méně rozvinutých regionech; zdůrazňuje, že tyto cíle nesmějí být ve vzájemném rozporu a musí se naopak vzájemně posilovat a být doprovázeny opatřeními na ochranu zaměstnanosti zaručujícími práva pracovníků a lepší pracovní podmínky;

15.

vyjadřuje politování nad tím, že malé a střední podniky obtížněji získávají přístup k financování než větší společnosti, mimo jiné kvůli různým měnovým opatřením a regulačnímu rámci; navrhuje v této souvislosti, aby byla přijata opatření, která zlepší přístup k úvěrům pro malé a střední podniky, včetně mikropodniků a startupů; připomíná, že malé a střední podniky obvykle nemají dostatečné finanční a lidské zdroje, aby mohly rovnocenně s ostatními zúčastněnými stranami, zejména nadnárodními korporacemi, usilovat o přístup k finančním nástrojům;

16.

vyjadřuje znepokojení nad obtížemi, kterým čelí většina malých a středních podniků, zejména podniků s omezenou kapitalizací, pokud jde o přístup k finančním zdrojům EIB, a vyzývá k tomu, aby podmínky pro přístup zohledňovaly, že je zapotřebí posílit účast malých a středních podniků; lituje toho, že mnohé malé a střední podniky, včetně mikropodniků a startupů, nejsou schopny dosáhnout na financování z EU, jelikož neví, jaké možnosti mají k dispozici, ale také kvůli pomalým a příliš složitým postupům a kritériím způsobilosti; vyzývá Komisi, aby tyto překážky odstranila tím, že postupy zjednoduší, zajistí online přístup k informacím a bude nadále podporovat pobídky uzpůsobené na míru malým a středním podnikům i mikropodnikům;

17.

připomíná v této souvislosti členským státům a Komisi, že je naléhavě nutné obnovit likviditu malých a středních podniků, aby se zajistilo jejich základní fungování, a varuje, že přežití malých a středních podniků a zejména mikropodniků po pandemii COVID-19 bude s ohledem na jejich strukturální slabá místa, která mají ve srovnání s většími podniky, záviset na urychleném rozhodování, dostatečném financování a rychlé dostupnosti likvidity;

18.

vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejlépe využívaly nadcházejících nástrojů EU v rámci víceletého finančního rámce (VFR) v souladu se specifickými potřebami místních komunit a aby vždy, když je to možné, zohledňovaly stávající odvětvová a vnitrostátní specifika; připomíná, že se od nich mimo jiné očekává, že budou směřovat investice do malých a středních podniků;

19.

vyjadřuje politování nad tím, že plán na podporu oživení věnoval malým a středním podnikům málo pozornosti, a požaduje zavedení opatření k zajištění snadného přístupu pro malé a střední podniky;

20.

naléhavě vyzývá Komisi, aby lépe přizpůsobila financování EU s cílem přilákat větší účast nedigitálních, technologicky vyspělých a inovačních malých a středních podniků, dále vyzývá k tomu, aby při navrhování nových nástrojů EU bylo zohledňováno, zda příslušné financování mohou skutečně využívat i malé a střední podniky a zda je uzpůsobeno jejich potřebám, a zajištěno, že jej malé a střední podniky budou moci využívat stejně jako ostatní partneři zapojení do hodnotového řetězce, a to ve prospěch globální konkurenceschopnosti Evropy; připomíná, že aby mohly startupy prosperovat, je klíčové zajistit dostatek „trpělivého“ kapitálu, který se zaměřuje na výnosy vyplývající z dlouhodobých investic a jehož poskytovatelé jsou schopni své investice udržet i v případě krátkodobě nepříznivých podmínek;

21.

zdůrazňuje, že je třeba, aby orgány EU proaktivně oslovovaly sítě a organizace malých a středních podniků na místní, regionální a vnitrostátní úrovni a poskytovaly jim včasné informace a pokyny ohledně využívání dostupných a plánovaných možností financování EU; připomíná Komisi, aby využívala všechny dostupné způsoby komunikace i soutěže pro studenty a mladé podnikatele;

22.

naléhavě vyzývá členské státy, aby zaručily nediskriminační přístup k bankovním úvěrům pro malé a střední podniky, včetně těch, jejichž obchodní model se zaměřuje na nehmotná aktiva; připomíná, že přístup k financím je klíčový pro umožnění růstu, udržitelné transformace a inovací, a vyzývá k další podpoře inovačních obchodních modelů; vyjadřuje hluboké politování nad rozdíly v úvěrových podmínkách pro malé a střední podniky nacházející se v různých zemích EU a vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s finančním a bankovním odvětvím, pokud jde o jejich povinnost zajistit plný a spravedlivý přístup malých a středních podniků k bankovním úvěrům;

23.

zdůrazňuje, že financování prostřednictvím kapitálových trhů samo o sobě nebude dostatečné k zajištění vhodných řešení pro malé a střední podniky, a domnívá se, že odvětví finančních služeb musí být stabilní a nabízet malým a středním podnikům, mikropodnikům a osobám samostatně výdělečně činným nákladově efektivním způsobem širokou škálu možností financování uzpůsobených na míru; zdůrazňuje v tomto ohledu význam tradičních bankovních modelů, včetně malých regionálních bank a spořitelních družstev; vyzývá EIB, aby úžeji spolupracovala se svými finančními zprostředkovateli v členských státech na šíření relevantních informací malým a středním podnikům s cílem zlepšit jejich přístup k financování;

Nové výzvy plynoucí z pandemie COVID-19

24.

připomíná, že malým a středním podnikům musí být rychle poskytnuta likvidita a že by rovněž měla být posílena opatření zaměřená na jejich rekapitalizaci; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby se zabývaly problémem opožděných plateb, které pro malé a střední podniky stále vytvářejí značné problémy v oblasti likvidity, a naléhavě vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby provedly směrnici o opožděných platbách, zejména pokud jde o orgány veřejné správy a vztahy mezi podniky;

25.

naléhavě vyzývá Komisi, aby posílila monitorování a prosazování směrnice o opožděných platbách, a posoudila, zda je nutné ji revidovat s cílem zajistit, aby se včasné platby staly na vnitřním trhu normou, a to jak u transakcí mezi podniky, zejména pokud jde o jednání větších podniků s malými podniky, tak u transakcí mezi podniky a veřejnými orgány; vyzývá orgány na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, aby šly příkladem tím, že budou platby určené malým a středním podnikům vždy provádět včas, a v této souvislosti nabádá k aktivnímu využívání řízení o nesplnění povinnosti v případech, kdy tato směrnice není náležitě uplatňována;

26.

uznává, že je nutné dočasně uvolnit pravidla státní podpory a přiznat, že vedla k nerovnoměrnému provádění opatření napříč Unií; vyzývá Komisi a Radu, aby přijaly okamžitá opatření s cílem zajistit rovné podmínky hospodářské soutěže mezi členskými státy;

27.

konstatuje, že při jakémkoli budoucím hodnocení a revizi pravidel státní podpory by měla být řádně zohledněna specifika a zeměpisná znevýhodnění těch malých a středních podniků, které se nacházejí na nejokrajovějších územích, včetně ostrovů, nejvzdálenějších regionů a horských oblastí, jakož i v jiných oblastech, včetně neokrajových oblastí postižených nebývalými přírodními katastrofami;

28.

je hluboce znepokojen skutečností, že krizí COVID-19 byla nejvíce zasažena odvětví jako cestovní ruch, pohostinství, kultura, kreativní odvětví, doprava, veletrhy a pořádání akcí, která jsou z velké části tvořena malými a středními podniky; zdůrazňuje význam nepřetržitých rychlých opatření, jejichž cílem je obnovit a zachovat důvěru mezi cestujícími a provozovateli; zdůrazňuje, že je třeba těmto odvětvím ulevit od administrativní zátěže a právních předpisů zvyšujících náklady, naplánovat jejich obnovu a zajistit, aby v postižených odvětvích byla chráněna práva pracovníků; připomíná, že je důležité zlepšit přístup malých a středních podniků v kulturním a kreativním odvětví k digitálním technologiím a podpůrným programům, neboť krize COVID-19 prokázala jejich klíčovou úlohu v našem hospodářství a sociálních životech;

29.

naléhavě vyzývá členské státy, aby uznaly ochranu zaměstnanosti a přežití malých a středních podniků a startupů za nejvyšší politické priority a aby navrhly konkrétní opatření na podporu ekonomicky životaschopných malých a středních podniků a startupů ohrožených platební neschopností, zejména s ohledem na zrušení nástroje na podporu solventnosti, které navrhla Evropská rada; bere na vědomí iniciativu v oblasti podpory na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE), jejímž cílem je pokrýt náklady na vnitrostátní režimy zkrácené pracovní doby; vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala členské státy při provádění směrnice o restrukturalizaci a insolvenci (17) do vnitrostátního práva s cílem zajistit skutečnou druhou šanci pro malé a střední podniky, které se potýkají s obtížemi;

30.

konstatuje, že krize COVID-19 přivedla malé a střední podniky k inovačním technologiím, novým formám organizace práce a k digitálním obchodním modelům, jako je elektronický obchod, ekonomika sdílení a práce na dálku; upozorňuje na skutečnost, že mnoho malých a středních podniků mělo problémy přizpůsobit se novým okolnostem, a v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zajistila, že investice v oblasti výzkumu a vývoje budou zaměřeny na podporu účasti malých a středních podniků, přičemž je však nutné nalézt rovnováhu mezi prosazováním práv duševního vlastnictví a důrazem na inovace; dále vyzývá, aby byla v průběhu celého tohoto procesu dodržována práva pracovníků;

31.

připomíná, že inovace v malých a středních podnicích jsou klíčovou hnací silou produktivity a udržitelného růstu, neboť mohou přispět k řešení globálních a společenských výzev a nabídnout lepší pracovní podmínky; připomíná, že technologický vývoj a digitalizace zvyšují pro malé a střední podniky příležitosti k inovacím a prosperitě, urychlují šíření znalostí a vznik nových obchodních modelů a zvyšují jejich schopnost rychleji růst;

32.

zdůrazňuje, že investice do inovací by měly upřednostňovat ekosystémy, které zahrnují malé a střední podniky a posilují spoluvytváření, dozrávání a přenos vynikajících technologií do průmyslu, jakož i zavádění nových technologií; zdůrazňuje proto význam cílených veřejných politik na podporu horizontálních potřeb souvisejících s procesy digitální transformace v mikropodnicích a malých a středních podnicích, jako je zjednodušení oznamovací povinnosti, a vyzývá členské státy, aby vypracovaly pilotní iniciativy s cílem urychlit zavádění elektronického obchodu v malých a středních podnicích, například prostřednictvím odborné přípravy a poradenství, technické pomoci, osvědčených postupů nebo začlenění znalostního trojúhelníku (vzdělávání, výzkum, inovace), a to se zapojením všech příslušných zúčastněných stran a místních orgánů;

33.

vítá zahrnutí malých a středních podniků do evropského kosmického programu, včetně rozvoje řady navazujících služeb a aplikací; uznává klíčovou úlohu, kterou malé a střední podniky hrají v evropských dodavatelských řetězcích v oblasti obrany;

34.

vítá slib Komise, že zahájí zrychlenou odbornou přípravu prostřednictvím digitálních rychlokurzů, aby si mohli zaměstnanci mikropodniků a malých a středních podniků osvojit znalosti v oblastech, jako je umělá inteligence, kybernetická bezpečnost a technologie distribuované účetní knihy; zdůrazňuje, že digitálním rychlokurzům pro malé a střední podniky v rámci programu Digitální Evropa by měly předcházet dotované programy, které by vlastníkům a manažerům těchto podniků umožnily identifikovat jejich digitální potřeby a příležitosti; poukazuje na skutečnost, že kvalifikovaná pracovní síla je nezbytná k tomu, aby malé a střední podniky prosperovaly a mohly se úspěšně vypořádat nejen s ekologickou a digitální transformací, ale také s tradičními výzvami, jimž čelí;

35.

lituje, že pouze 17 % malých a středních podniků dosud úspěšně integrovalo digitální technologie do svého podnikání; vyzývá, aby byla posílena opatření zaměřená na řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a jejich nedostatku i na to, aby malé a střední podniky získaly digitální dovednosti a gramotnost, jakož i na zlepšení dovedností v oblasti veřejných zakázek a finančního vzdělávání i dovedností týkajících se řízení úvěrů a dodavatelských řetězců v době rychle se měnících trhů práce, a to i s ohledem na zrychlení způsobené krizí COVID-19;

36.

zdůrazňuje, že je nutné podporovat investice do dalšího odborného vzdělávání a programů učňovské přípravy v malých a středních podnicích; v této souvislosti vyzývá k vypracování přístupu k digitálním dovednostem, který bude uzpůsoben potřebám mikropodniků; zdůrazňuje úlohu, kterou může v této souvislosti hrát agenda Komise v oblasti dovedností, a poukazuje na to, že má-li být překlenuta digitální a inovační propast, je nezbytné zvýšit podíl absolventů oborů STEM a zabývat se nerovnostmi, kterým v obou těchto oblastech čelí ženy; vítá v tomto ohledu Evropskou agendu dovedností;

37.

bere na vědomí bílou knihu Komise o umělé inteligenci (COM(2020)0065) a její názor, že by každý členský stát měl mít alespoň jedno centrum pro digitální inovace, které bude vysoce specializované na umělou inteligenci;

38.

vybízí Komisi, aby podporovala úsilí malých a středních podniků mimo jiné o modernizaci zastaralého vybavení, zlepšení předávání znalostí a určení nejúčinnějšího využití technologií, jako je průmyslová umělá inteligence, a o zvyšování kvalifikace pracovníků s bezprostředně potřebnými dovednostmi s cílem umožnit dálkovou kontrolu aktiv, monitorování výroby a spolupráci zaměstnanců, jakož i ekologicky udržitelné obchodní modely, přístupy oběhového hospodářství a energetickou účinnost a účinné využívání zdrojů, což jsou oblasti, ve kterých je digitální know-how často klíčové a umožňuje malým a středním podnikům zachovat si konkurenceschopnost; vyzývá Komisi, aby rovněž zvážila vytvoření programu poukázek pro malé a střední podniky na podporu výše uvedeného úsilí;

39.

naléhavě vyzývá k řešení nedostatků ve znalostech a dovednostech malých a středních podniků, pokud jde o ekologicky udržitelné technologie, postupy a obchodní modely, zejména v odvětvích, ve kterých cíle EU v oblasti udržitelné energie a životního prostředí vyžadují zásadní změnu;

40.

připomíná význam nástrojů, jako jsou síť Enterprise Europe Network a evropská centra pro digitální inovace, které mohou podpořit internacionalizaci a digitalizaci malých a středních podniků a jejich úsilí o inovace na místní úrovni, a to i v oblasti životního prostředí, a pomoci zajistit, aby tyto inovace odpovídaly svému účelu; vyzývá Komisi, aby provedla důkladné hodnocení těchto nástrojů v polovině období a ex post, přičemž bude v průběhu celého procesu hodnocení konzultovat zástupce malých a středních podniků, aby zajistila, že se tyto sítě k těmto podnikům skutečně dostanou;

41.

vyzdvihuje zásadní úlohu neosobních údajů a přenosu technologií z akademické obce do malých a středních podniků a zdůrazňuje význam vytvoření evropských datových prostorů pro nediskriminační, důvěryhodné a bezpečné sdílení neosobních údajů za účelem posílení výměny údajů mezi podniky a s vládními orgány s využitím modelu otevřených údajů;

42.

vyzývá k přijetí paralelní a silnější politiky ke zlepšení internetové infrastruktury a podmínek konektivity ku prospěchu malých a středních podniků v odlehlých oblastech, což je základní podmínkou pro zlepšení digitalizace a pro účinnou transformaci; vyzývá Komisi, aby zvážila závazné cíle pro konektivitu;

Strategie oživení

43.

trvá na tom, že program Horizont Evropa je prioritou a potřebuje spolehlivé celkové financování; požaduje, aby byla jeho podstatná část k dispozici malým a středním podnikům, včetně malých a středních podniků v Evropské radě pro inovace, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že kdykoli to bude možné, budou nástroje pro výzkum a inovace, jako je ERI Accelerator, nabízet zrychlené příležitosti pro malé a střední podniky a startupy, které vyvíjejí inovační technologie;

44.

požaduje, aby průřezové výzkumné a inovační politiky a nástroje EU byly co nejvíce odvětvově neutrální a poskytovaly více podpory nejen těm malým a středním podnikům a mikropodnikům, které jsou již aktivní v inovačním úsilí, ale rovněž – podle jejich potřeb – i těm, které v tomto ohledu zaostávají, zejména v tradiční výrobě; požaduje, aby bylo na evropské úrovni více finančních prostředků určených na výzkum a inovace věnováno nedigitálním malým a středním podnikům, jakož i malým a středním podnikům, které chtějí zlepšit svou environmentální výkonnost a účinnost využívání zdrojů;

45.

zdůrazňuje, že pro zlepšení výkonnosti malých a středních podniků má zásadní význam spolupráce; konstatuje, že za tímto účelem musí být lépe prosazovány a podporovány klastry a partnerství se všemi aktéry znalostního trojúhelníku (vzdělávání, výzkum a inovace), a to prostřednictvím zmírňování administrativní zátěže, zjednodušením postupů a zřizováním zařízení sdílených služeb pro účast klastrů malých a středních podniků; vyzývá Komisi, aby dále zajistila, že partnerství a mise programu Horizont Evropa budou transparentní a inkluzivní po celou dobu jejich provádění, zejména pokud jde o účast malých a středních podniků a stanovení jejich strategického výzkumného programu a ročních pracovních programů; dále zdůrazňuje, že je třeba zajistit spravedlivá ustanovení o sdílení zjištění a konečných výsledků v souladu se zásadou být „co nejotevřenější – nepřístupný jen v nezbytné míře“;

46.

dále zdůrazňuje potenciál Evropského inovačního a technologického institutu a jeho znalostních a inovačních společenství, neboť představují účinný způsob, jak posílit spolupráci mezi malými a středními podniky, výzkumnými středisky a univerzitami, s oblastí působnosti, která umožňuje podporovat místní podnikání a řešit nejnaléhavější společenské výzvy naší doby;

47.

vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly mimo jiné do ekonomiky založené na datech, umělé inteligence, inteligentní výroby, internetu věcí a kvantové výpočetní techniky a aby zajistily výraznou účast malých a středních podniků v těchto oblastech; hluboce lituje skutečnosti, že většina malých a středních podniků nemá přístup k údajům, které vytvářejí; v tomto ohledu vítá evropskou strategii pro data zaměřenou na vytvoření skutečného trhu s daty, na němž budou mít malé a střední podniky snadný přístup k údajům a k jejich využívání ve všech typech tržních vztahů, tj. vztahů mezi podniky a spotřebiteli, mezi podniky vzájemně a mezi podniky a vládními orgány;

48.

vyzývá členské státy, aby ve svých vnitrostátních inovačních strategiích zajistily, že se malým a středním podnikům bude dostávat potřebné podpory, pokud jde o inovační příležitosti, a maximalizovaly součinnost s programy EU; v tomto ohledu zdůrazňuje úlohu inovačních malých a středních podniků, jež se specializují na průkopnické technologie;

49.

zdůrazňuje, že je třeba zvýšit povědomí vlastníků a manažerů malých a středních podniků, sdružení malých a středních podniků a podpůrných organizací o možnostech financování technologií s větší environmentální účinností, o smluvních službách (např. poradenství, školení a odborné přípravě) souvisejících s ekodesignem a účinným využíváním a řízením zdrojů a o zeleném podnikání a zelených technologiích, výrobcích a službách;

50.

zdůrazňuje, že Zelená dohoda pro Evropu se prostřednictvím investic do nových a ekologických technologií může stát novou strategií pro růst, jíž budou moci malé a střední podniky využít ke svému prospěchu a k posílení svého inovačního potenciálu;

51.

uznává, že ačkoli jsou mnohé malé a střední podniky ochotny investovat do energeticky účinných a oběhových procesů, výrobků a služeb šetrných k životnímu prostředí, existují značné překážky, zejména finanční, které jim v tom brání; vyzývá Komisi a členské státy, aby snížily regulační zátěž s cílem tyto překážky odstranit a zavedly podpůrný regulační rámec a režimy technické a finanční podpory, mimo jiné prostřednictvím soukromých investic, a současně malým a středním podnikům umožnily úspěšně a urychleně zavádět zelené postupy, výrobky, procesy a služby; je toho názoru, že pro propagaci zelených příležitostí mezi těmito malými a středními podniky, včetně mikropodniků, bude klíčová posílená a cílená technická a finanční pomoc; zdůrazňuje, že by takováto pomoc měla malým a středním podnikům umožnit plně využívat příležitostí plynoucích ze Zelené dohody, a to s přihlédnutím k jejich struktuře, obchodnímu modelu a obecněji i k jejich potřebám, neboť neexistuje žádný univerzální přístup; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné aktivně zapojovat zástupce organizací malých a středních podniků;

52.

vítá iniciativy, které malým a středním podnikům nabízejí největší příležitosti v oblasti zaměstnanosti a konkurenceschopnosti, například provádění akčního plánu pro oběhové hospodářství, jenž vytváří pracovní místa na místní úrovni a malým a středním podnikům poskytuje významné obchodní a inovační příležitosti; bere na vědomí příležitosti nabízené iniciativami tzv. „renovační vlny“ včetně projektů obnovy měst; poukazuje na skutečnost, že zatímco je právo na opravu přínosné pro spotřebitele, může malé a střední podniky rovněž podnítit ke vstupu na segment trhu s opravami, a že politiky zaměřené na zvýšení energetické účinnosti budov nepomáhají jen malým a středním podnikům ve stavebnictví, ale všem malým a středním podnikům, neboť podporují energetickou účinnost, a tak přispívají ke snížení jejich provozních nákladů; vyzývá k rozvoji konkurenčnějšího trhu pro společnosti poskytující energetické služby;

53.

zdůrazňuje, že zadávání veřejných zakázek je strategickým nástrojem k podpoře udržitelných modelů výroby a spotřeby; domnívá se, že tento nástroj může s náležitou podporou a pomocí rovněž poskytnout velké příležitosti místním inovačním malým a středním podnikům; bere na vědomí podobnou úlohu zelených veřejných zakázek a veřejných zakázek v oběhovém hospodářství a v této souvislosti připomíná, že jejich provádění na vnitrostátní úrovni by mělo být doprovázeno poskytováním odborné přípravy a podpory veřejným orgánům a malým a středním podnikům;

54.

konstatuje, že je již dlouho známo, že vyvážený rámec v oblasti práv duševního vlastnictví je důležitým krokem ke zlepšení fungování vnitřního trhu; vyzývá proto Komisi, aby upřednostnila ohlášený akční plán pro duševní vlastnictví s cílem zajistit ochranu zboží chráněného autorským právem a patentovaných vynálezů na úrovni EU a posílit schopnost evropských společností, a zejména malých a středních podniků, inovovat na základě silných a vyvážených režimů duševního vlastnictví, což prospěje celosvětové konkurenceschopnosti inovačních malých a středních podniků a minimalizuje náklady a složitost administrativních postupů a současně přispěje k řešení výzev spojených se spory týkajícími se patentů a poskytne modely otevřených zdrojů a otevřených dat pro budoucí inovace;

55.

připomíná úlohu odborného vzdělávání a celoživotního učení, jež jsou zásadní pro řešení nesouladu mezi poptávkou po kvalifikované pracovní síle a příslušnou nabídkou, a podporuje integraci podnikatelských dovedností do raných fází vzdělávání a podporu rekvalifikace a zvyšování kvalifikace nezaměstnaných pracovníků s cílem začlenit je na pracovní trh a zajistit, aby se malé a střední podniky mohly spolehnout na řádně vyškolený personál;

56.

vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily a rozšířily iniciativy s cílem určit požadované dovednosti a řešit mezery na trhu práce prostřednictvím vzdělávání, strategií odborné přípravy a programů rozvoje dovedností zaměřených na malé a střední podniky, a vyjadřuje politování nad tím, že stále přetrvávají rozdíly, pokud jde o podnikání a přístup k financování mikropodniků a malých a středních podniků vedených ženami; vyzývá členské státy, aby posoudily překážky, které ženám stále brání v zakládání a řízení podniků; zdůrazňuje, že na základě používání údajů rozlišených podle pohlaví bude toto posouzení důkladnější a dojde ke zlepšení celkové kvality rozhodovacího procesu; požaduje inciativy zaměřené na vzdělávání a zvyšování kvalifikace žen s cílem pomoci jim zlepšit své podnikatelské dovednosti a sebedůvěru; dále se domnívá, že by ve veřejném sektoru měly být podporovány nástroje elektronické veřejné správy a digitální dovednosti, aby byla veřejná správa vstřícnější vůči podnikům a občanům, a vyzývá členské státy, aby v zájmu posílení hospodářské konkurenceschopnosti zajistily výměnu vnitrostátních a regionálních osvědčených postupů v této oblasti, a to i s ohledem na spolupráci mezi veřejnou správou a soukromým sektorem;

57.

připomíná, že strategie pro malé a střední podniky musí zahrnovat různé velikosti a druhy těchto podniků, ať již působí v tradičních nebo sociálních odvětvích nebo v odvětvích vyspělých technologií; má za to, že malé a střední podniky zapojené do tradičních řemesel, cestovního ruchu, kulturního a kreativního odvětví a sociální ekonomiky představují obzvláště zranitelnou část sítě malých a středních podniků; uznává jejich historickou, kulturní, hospodářskou a sociální hodnotu a vyzývá členské státy, aby zajistily konkurenceschopnost těchto odvětví, a to prosazováním generační obměny a samostatné výdělečné činnosti, jakož i přístupu k informacím o inovačních příležitostech a podporou ochrany a posilování těchto odvětví;

58.

vyzývá Komisi, aby v kontextu programů EU na podporu malých a středních podniků, zejména programu pro jednotný trh, věnovala rovněž zvláštní pozornost sociálním podnikům, neboť ty mají kořeny na místní úrovni, poskytují širokou škálu produktů a služeb na jednotném trhu EU, vytvářejí vysoce kvalitní pracovní místa a podporují sociální inovace;

59.

vyzývá Komisi, aby předložila plán pro zmírňování administrativní zátěže, včetně harmonogramu opatření a kontrolních bodů v polovině období, a pro provádění strategie pro malé a střední podniky, který by byl představen při každoroční diskusi o „stavu unie malých a středních podniků“ na plenárním zasedání, a zavázala se k jeho plnění; konstatuje, že mnoho evropských společností bylo v návaznosti na varování před pandemií ze strany WHO a přijetí opatření zaměřených na omezení šíření onemocnění COVID-19 nuceno zastavit nebo zpomalit výrobu kvůli obchodním omezením, narušením dodavatelských řetězců a nedostatku surovin a součástek ze třetích zemí, což znovu ukázalo, že je nutné, aby evropský průmysl získal strategickou autonomii, snížil svou závislost na zemích mimo EU a zajistil, aby klíčové části strategických hodnotových řetězců, a to i ve výrobním průmyslu, byly lépe situovány uvnitř Unie; vyzývá dále Komisi, aby zajistila, že společnosti dodávající zdravotnické potřeby nebudou znovu čelit stejným potížím, které se objevily na vnitřním trhu, a aby se poučila z problémů, jež vznikly v raných fázích krize COVID-19;

60.

vyzývá k posílení pravidel v oblasti hospodářské soutěže s cílem zlepšit konkurenceschopnost malých a středních podniků a chránit je před nekalými praktikami, jež by mohly vést k sociálnímu dumpingu a k deregulaci práce; vyzývá Komisi, aby zajistila účinné prosazování právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže, aniž budou dotčena práva pracovníků; v této souvislosti připomíná, že je důležité podporovat sociální dialog při tvorbě a provádění politik týkajících se malých a středních podniků a zaručit pro tyto podniky rovné podmínky, aby mohly spravedlivým způsobem využívat výhod vnitřního trhu a příležitostí ke svému růstu;

61.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že malé a střední podniky budou prosperovat v kontextu ekosystémů, které zaručí inkluzivní přístup a spojí všechny subjekty působící v určitém hodnotovém řetězci, s cílem podpořit vedoucí postavení Evropy ve strategických odvětvích a konkurenceschopnost v celosvětovém měřítku;

62.

domnívá se, že v rámci strategie EU týkající se malých a středních podniků by se mělo vždy plně přihlížet k jejich vnitrostátním specifikům, což by zajistilo náležité zohlednění široké vnitrostátní autonomie členských států v obecném rámci Unie;

63.

lituje skutečnosti, že pouze 600 000 malých a středních podniků v současné době vyváží mimo EU; připomíná, že ty malé a střední podniky, které chtějí získat přístup na celosvětový trh, zlepší svou konkurenceschopnost pouze tehdy, pokud budou na místní i mezinárodní úrovni podporovány strukturovaným a předvídatelným regulačním a podpůrným rámcem, strukturovanými sítěmi, spolehlivými informačními zdroji a přístupem k investičním příležitostem a kvalifikované pracovní síle; zdůrazňuje, že je důležité zvyšovat povědomí malých a středních podniků o vnitřním i mezinárodním trhu a o jejich pravidlech a nástrojích, a to i zjednodušením referenčního rámce a zlepšením komunikace o příležitostech uzpůsobených na míru; připomíná v tomto ohledu úlohu zastřešujících organizací a sítí malých a středních podniků a obchodních komor v členských státech i na mezinárodní úrovni, jakož i delegací EU;

64.

vyzývá proto Komisi, aby zavedla nástroje, jako je jednotné digitální kontaktní místo, s cílem snadno identifikovat příležitosti, které malým a středním podnikům plynou z mezinárodních obchodních dohod; v tomto ohledu vítá spuštění nového portálu Komise o celních postupech a formalitách nazvaného „Access2Markets“ a naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila mnohojazyčný přístup k tomuto nástroji;

65.

připomíná, že je nutné aktivně zapojovat malé a střední podniky do mezinárodních obchodních dohod a usilovat o vzájemnost s cílem zajistit jejich přístup k veřejným zakázkám ve třetích zemích; požaduje proto, aby byla do obchodních dohod zahrnována samostatná kapitola týkající se malých a středních podniků, která by poukazovala na ustanovení vstřícná k mikropodnikům a malým a středním podnikům v jiných kapitolách a poskytovala jejich vlastníkům rychlé prostředky k identifikaci relevantních a přínosných aspektů dohody;

66.

naléhavě žádá Komisi, aby usilovala o rovné podmínky a regulační prostředí, ve kterém mohou malé a střední podniky prosperovat a konkurovat v celosvětovém měřítku, a aby zvážila zavedení nástrojů na ochranu obchodu v zájmu omezení nekalé soutěže, jež je výsledkem nezákonných nebo nekalých obchodních praktik třetích zemí, včetně opatření na ochranu obchodu, která podnikům z EU nespravedlivě brání, aby využívaly volného přístupu na jejich trhy;

67.

domnívá se, že by orgány vnitrostátní a evropské veřejné správy měly jít příkladem a usnadnit a zvýšit účast malých a středních podniků a mikropodniků na zadávání veřejných zakázek zjednodušením přístupu k informacím o výzvách k podávání nabídek a o zadávacích řízeních a současně se vyhnout nepřiměřeným požadavkům a diskriminačním postupům, jako jsou kritéria zadávacích řízení, která stanoví požadavky nebo kvalifikace nad rámec základních prvků zakoupené služby nebo zboží, a tak přispět ke zkrácení a diverzifikaci dodavatelských řetězců;

68.

požaduje, aby veřejné orgány a malé a střední podniky dostaly více pokynů ohledně stávajících možností flexibility a přizpůsobení pravidel pro zadávání veřejných zakázek za tímto účelem;

69.

konstatuje, že ke zkrácení a diverzifikaci dodavatelských řetězců by mohlo přispět rozdělení větších zakázek na menší části, což by současně bylo větší pobídkou pro místní malé a střední podniky, neboť by to mimo jiné usnadnilo účast těchto podniků na veřejných zakázkách v oblasti inovací a na veřejných zakázkách v předobchodní fázi, které jsou obecně dostupné pouze větším skupinám;

70.

vyzývá, aby byly oceněny zakázky s nulovými kilometry („Km 0 contracts“) stanovením prémiových kritérií pro místní podniky, přičemž příslušnou inspirací budou evropské právní předpisy v oblasti zemědělství a kratší dodavatelské řetězce; požaduje, aby měli tvůrci veřejných politik možnost upřednostňovat do určité míry smlouvy s místními malými a středními podniky;

71.

připomíná, že je důležité spolupracovat s vnitrostátními správními orgány na vytvoření evropského trhu s veřejnými zakázkami, který bude založen na nepříliš velkých nabídkových řízeních, jež umožní účast v procesu zadávání veřejných zakázek malým a středním podnikům, mimo jiné prostřednictvím rozdělení větších zakázek na menší části, a na kterém bude moci probíhat skutečná a spravedlivá hospodářská soutěž mezi účastníky trhu, a zdůrazňuje, že je nutné, aby bylo pro malé a střední podniky dostupnější jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky;

o o

72.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

(2) Úř. věst. L 48, 23.2.2011, s. 1.

(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33.

(4) Úř. věst. C 68 E, 7.3.2014, s. 40.

(5) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 57.

(6) Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.

(7) Přijaté texty, P9_TA(2020)0124.

(8) Přijaté texty, P9_TA(2020)0206.

(9) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 102.

(10) Úvodní vyjádření generálního ředitele WHO na tiskovém brífinku o COVID-19, 11. března 2020.

(11) https://ec.europa.eu/growth/smes_en

(12) Hospodářský výhled OECD, svazek 2020, vydání I

(13) https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/desi

(14) Zpráva připravená útvarem Innovation Finance Advisory pro Evropskou komisi a Evropskou investiční banku nazvaná „Financování podnikatelek – jak posílit růst“ (Funding women entrepreneurs – How to empower growth), červen 2020.

(15) sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Evropská strategie pro data“ (COM(2020)0066).

(16) Zpráva pro německé ministerstvo hospodářství a energetiky, kterou v Evropské komisi prezentovalo Centrum pro evropská politická studia, „Studie proveditelnosti:zavedení zásady jeden přijmout – jeden zrušit“ (Feasibility Study: Introducing „one-in-one-out“), 5. prosince 2019.

(17) Směrnice (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 18).