Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k „Účinným a koordinovaným opatřením EU pro boj proti daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem, praní peněz a daňovým rájům“

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2020/C 429/02)

Zpravodaj:

Javier DOZ ORRIT

Rozhodnutí plenárního shromáždění	20. 2. 2020
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	20. 7. 2020
Přijato na plenárním zasedání	18. 9. 2020
Plenární zasedání č.	554
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	216/2/2

1. Závěry a doporučení

1.1

I přes úsilí EU a mnoha vlád, přesto, že v platnost vstoupily důležité evropské směrnice (směrnice proti praní peněz a financování terorismu – AMLD, směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem – ATAD) (1), a přes program proti erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS) organizace OECD je objem daňových podvodů, daňových úniků a praní peněz, jakož i vyhýbání se daňovým povinnostem ve vztahu k veřejným financím evropských států stále velmi významný.

1.2

EHSV navrhuje podpořit evropský pakt pro účinný boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby podnítila vznik politické iniciativy, do které by se zapojily členské státy a ostatní evropské instituce při dosahování tohoto cíle a která by podporovala potřebnou shodu a umožnila zapojení občanské společnosti. Spolupráce mezi členskými státy by měla být hlavním pilířem paktu.

1.3

EHSV žádá evropské instituce a členské státy, aby se vybavily finančními a lidskými zdroji nutnými k účinnému uplatňování platné evropské legislativy a aby dosáhly kompromisu při přijímání všech nových legislativních a správních opatření, která budou nutná k účinnému boji proti daňovým trestným činům a nekalým praktikám, praní peněz a činnosti daňových rájů. Proto je třeba provádět průběžné hodnocení výsledků provádění každého opatření.

1.4

EHSV považuje za nezbytné, aby se členské státy zavázaly, že ukončí nepoctivou a újmu působící daňovou soutěž. Rovněž se znovu potvrzuje to, co bylo uvedeno ve stanovisku EHSV Zdanění – hlasování kvalifikovanou většinou (2) ohledně potřeby podpořit diskuzi o postupném přechodu od jednomyslného hlasování o daňových otázkách k hlasování kvalifikovanou většinou.

1.5

Aktivní zapojení občanské společnosti je zásadní pro vytvoření občanského daňového vědomí proti trestným činům a nekalým praktikám a pro spravedlivé zdanění. Její spolupráce přispěje k dosažení paktu a jeho provádění. Zapojení podnikatelů a jejich organizací je velmi důležité pro to, aby byl pakt úspěšný. Je třeba zaručit, aby přijatá legislativní opatření neměla nepatřičný dopad na podniky, které své daňové povinnosti plní, protože by je nepřiměřeně administrativně zatěžovala. Aktivní a naléhavé zásahy proti daňovým trestným činům a nekalým praktikám povedou k vytvoření nutných dodatečných veřejných prostředků, které pomohou financovat plány na oživení po pandemii, zelenou a digitální transformaci hospodářství a vybudování evropského pilíře sociálních práv.

1.6

Digitalizace ekonomiky představuje pro daňové orgány nové výzvy, neboť může vést ke vzniku nových metod agresivního daňového plánování či daňových trestných činů a nekalých praktik. Digitalizace ekonomiky ovšem prostřednictvím účinnější správní spolupráce a výměny údajů rovněž vytváří nové příležitosti pro boj daňových orgánů proti těmto praktikám.

1.7

Ke zlepšení výsledků boje proti těmto trestným činům a nekalým praktikám je třeba posílit politickou, správní, policejní a soudní spolupráci jak přímo mezi jednotlivými členskými státy, tak mezi nimi a EU, posílit právní základy této spolupráce a poskytnout finančním zpravodajským jednotkám, daňovým orgánům, evropským dohledovým, orgánům a dalším subjektům v tomto boji dostatečné ekonomické a lidské zdroje.

1.8

Ke zlepšení účinnosti opatření je třeba vycházet ze společné vize těchto trestných činů a nekalých praktik, z jejich propojenosti a jejich vztahu k hospodářské a finanční trestné činnosti a politické korupci, jakož i z nezbytné úlohy, kterou při jejím umožnění a zatajování hrají daňové ráje. Eradikace trestné činnosti v daňových rájích by měla být prioritním cílem EU.

1.9

Ačkoliv je tato politika nutná za všech okolností, EHSV se domnívá, že v situaci způsobené pandemií COVID-19 je nezbytné, aby se z ní stala politická a etická priorita Unie, vnitrostátních vlád a evropské občanské společnosti. Když je potřeba tolik veřejných finančních prostředků pro boj se zdravotními, ekonomickými a sociálními důsledky pandemie, je nepřípustné, aby bylo významné množství těchto prostředků nezákonně odkláněno za účelem soukromého zisku malého počtu osob, což přímo poškozuje velkou většinu pracovníků, podnikatelů, OSVČ, závislých osob a důchodců, kteří plní své daňové povinnosti.

1.10

EHSV podporuje nový akční plán pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu (3), který dne 7. května 2020 předložila Evropská komise. Domnívá se, že je nutné uvést ho co nejdříve do praxe. EHSV podporuje navrhovaná opatření k zajištění účinného provádění stávajícího právního rámce pro boj proti praní peněz a financování terorismu, vytvoření jednotného souboru pravidel EU, vytvoření evropského orgánu dohledu a další pilíře tohoto plánu. EU a členské státy by měly v mezinárodních fórech, jako jsou Finanční akční výbor (FATF-OECD), G20 a OSN, zastávat společné postoje. EHSV souhlasí s názorem Komise, že přijatá opatření by měla zohledňovat evropské právní předpisy v oblasti ochrany údajů a judikaturu Soudního dvora EU a zajistit, aby pro členské státy a povinné subjekty znamenala co nejnižší dodatečnou administrativní a finanční zátěž.

1.11

EHSV žádá Evropskou komisi, aby vyhodnotila aktuální seznam nespolupracujících jurisdikcí a zabývala se možností stanovit dodatečná kritéria k zajištění toho, aby byly na tomto seznamu uvedeny všechny daňové ráje. Rovněž žádá, aby zavedla odpovídající opatření, aby společnosti a jednotlivci nemohli realizovat neodůvodněné transakce se svými finančními institucemi.

1.12

EHSV pozitivně hodnotí zavedení daňových ukazatelů v evropském semestru, vyzývá členské státy, aby dodržovaly to, co je v tomto ohledu uvedeno v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, a navrhuje Evropské komisi, aby do evropského semestru zařadila postup pro hodnocení účinnosti, spravedlnosti, dostatečnosti a řádného fungování daňových systémů.

1.13

EHSV žádá, aby se evropské směrnice týkaly uměleckých děl a dalších aktiv vysoké hodnoty, zejména těch, která jsou uložena ve svobodných přístavech a celních skladech, a aby se přistoupilo k postupnému rušení režimu udělování občanství nebo pobytu na základě investice, který je zaveden v určitých členských státech, a také k ukončení neprůhlednosti akcií na majitele.

1.14

EHSV se domnívá, že je třeba na daňové úniky uplatnit ustanovení páté směrnice o boji proti praní peněz týkající se veřejného a centrálního registru skutečných vlastníků společností a svěřenských fondů. Na druhou stranu žádá, aby byly zavedeny odpovídající postupy, které malým a středním podnikům usnadní splnění požadavků registrů.

1.15

EHSV podporuje globální řešení zdanění podniků s významnou digitální přítomností v rámci prací OECD, ale pokud se do konce roku 2020 nedospěje k řešení, měla by se EU vrátit ke své iniciativě v oblasti uvalení daně na velké digitalizované podniky.

1.16

Je zapotřebí změnit směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD), aby obsahovala pravidla daňového zacházení ve vztahu k jurisdikcím s nízkým zdaněním a pravidla repatriace dividend a kapitálových zisků, z nichž nebyla odvedena daň v zahraničí.

1.17

Je třeba finančně a technicky podpořit vnitrostátní finanční zpravodajské jednotky a podpořit úzkou spolupráci mezi nimi a mezi daňovými orgány, jakož i spolupráci mezi vnitrostátními policejními sbory a Europolem při stíhání daňových a finančních trestných činů.

1.18

EHSV žádá Komisi, aby provedla studii o úloze společností s fiktivním sídlem typu „poštovní schránky“ v souvislosti s daňovými podvody, daňovými úniky, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz, a aby ve světle závěrů této studie došlo k úpravě směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem, směrnice o kapitálové přiměřenosti a směrnice o boji proti praní peněz s cílem zabránit tomu, aby jejich prostřednictvím docházelo k páchání trestných činů a umožnění nesprávných postupů.

1.19

EHSV vyzývá EK a členské státy, aby zkoumaly koncept minimálního účinného zdanění zisku podniků a jeho možné použití.

1.20

EHSV navrhuje, aby obchodní nebo hospodářské dohody EU obsahovaly v souladu se zásadami a normami WTO kapitolu s ustanoveními proti daňovým trestným činům, praní peněz a agresivnímu daňovému plánování a ustanoveními o spolupráci daňových správ.

2. Souvislosti

2.1

Rozsah daňových podvodů, daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz je v Evropě i po celém světě z makroekonomického hlediska velmi významný. Jejich nadnárodní rozměr je zjevný. Při jejich páchání hrají klíčovou roli daňové ráje, které chrání a usměrňují kapitál pocházející z velkých podniků a osobních majetků, u něhož došlo k neplacení daně formou daňového úniku či vyhýbání se daňovým povinnostem, spolu s kapitálem pocházejícím z politické a hospodářské korupce a z organizací páchajících hospodářskou trestnou činnost.

2.2

Neexistuje univerzálně přijímaná definice daňového ráje, ačkoliv pro všechny z nich platí, že je tam nulové nebo velmi nízké zdanění a standardem je neprůhlednost ve vztahu ke klientům a peněžním tokům. Identifikovány jsou na základě seznamů, v nichž nespolupracující charakter vyplývá z toho, že odpírají poskytnout informace daňovým orgánům a spolupracovat s justicí. Uznávanými seznamy jsou seznam OECD (4) a dva seznamy EU: o praní peněz a financování terorismu a o daňových únicích a vyhýbání se daňovým povinnostem (5). Monografie v magazínu Finance & Development (MMF) odhaduje, že soukromé bohatství v offshorových finančních centrech se pohybuje v rozmezí 7 až 8,7 bilionu USD (6) (mezi 8 % a 10 % světového hrubého domácího produktu).

2.3

MMF se domnívá, že daňové úniky stojí vlády ročně 3 biliony USD (7). Evropský parlament (EP) spočítal, že v EU dosahuje tato částka 825 miliard EUR (8) a deficit výběru DPH, který je z velké části způsoben podvody, dosahuje ročně asi 147 miliard EUR, z čehož asi 50 miliard EUR připadá na přeshraniční „podvody na bázi chybějícího obchodníka uvnitř Společenství“ (9).

2.4

Vyhýbání se daňovým povinnostem nepředstavuje vždy porušení litery zákona, ale v každém případě jeho ducha. Daňové ráje dostávají řádově 600 miliard USD ročně z vyhýbání se daňové povinnosti v oblasti daně z příjmů právnických osob (10). Ztráty EU by dosahovaly 160 až 190 miliard EUR ročně (11). Vyhýbání se daňovým povinnostem prostřednictvím šesti členských států poškozuje o 42,8 miliardy EUR daňové příjmy zbývajících dvaadvaceti (12). F&D (MMF) potvrzuje, že 40 % přímých zahraničních investic (PZI) ve světě, asi 15 bilionů USD, směřuje do krycích společností (bez jakékoliv hospodářské činnosti), které mají často formu holdingů, které sdružují provozní dceřiné společnosti. Většina sídlí v pěti evropských zemích (13).

2.5

Podle OSN představuje praní peněz 2 % až 5 % světového HDP (14). Nedávné případy, jako byl případ Danske Bank (s počátečním odhadem ve výši asi 200 miliard EUR) (15) nebo Swedbank (37 miliard EUR) (16) poukazují na slabá místa v boji proti praní peněz, a to přes existenci směrnic a práci kontrolních orgánů.

2.6

Kromě finančního sektoru existují i další kanály praní peněz: trhy s uměním, diamanty a cennými kovy; svobodné přístavy, celní sklady a zvláštní ekonomické zóny atd. Rychlé technologické změny poskytují nové cesty prostřednictvím virtuálních měn a blockchainů. Totéž je možné říct o postupech daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem: praní dividend a kuponů přes transakce cum-ex (55,2 miliardy EUR), agresivní daňové plánování, tajné dohody mezi státy a nadnárodními společnostmi, které významně snižují jejich daňové povinnosti, nebo režimy udělování občanství nebo pobytu cizincům výměnou za investice. Elektronické obchodování, ekonomika platforem a digitální ekonomika obecně přinášejí nová rizika usnadnění daňových trestných činů a vyhýbání se daňovým povinnostem, jakož i nové příležitosti k vysledování a kontrole.

2.7

Junckerova Komise vyvíjela velmi intenzivní činnost proti daňovým trestným činům a vyhýbání se daňovým povinnostem: šestadvacet legislativních iniciativ a 57 iniciativ všeho druhu. V boji proti praní peněz a financování terorismu vynikají dvě směrnice, čtvrtá a pátá směrnice o boji proti praní peněz (2015 a 2018). U druhé z nich bylo v lednu 2020 završeno provádění. Tato směrnice přináší zlepšení v oblasti identifikace majitelů, výměny informací a spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami, jakož i rozšíření okruhu povinných osob a současně zavádí kontrolu virtuálních měn. Praktické výsledky nejsou uspokojivé: přetrvává mnoho nedostatků a mezer, ačkoliv Komise je v rámci svých omezených kompetencí velmi aktivní (Hodnocení 2019) (17). Evropský účetní dvůr před krátkou dobou otevřel audit, jehož cílem je vyhodnotit účinnost boje proti praní peněz v bankovním sektoru (18) a Evropská komise zažalovala u Evropského soudního dvora tři členské státy z důvodu neúplného provedení čtvrté směrnice o boji proti praní peněz (19).

2.8

Evropská komise předložila dne 7. května 2020 nový akční plán pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu (20) a nařízení v přenesené pravomoci (21), jež obsahuje seznam jurisdikcí, které v této oblasti nespolupracují. Plán se opírá o posouzení rozdílů v provádění stávajícího právního rámce a o posouzení „závažných nedostatků ve vynucování pravidel“ a vyjadřuje přesvědčení, že „v Evropské unii by měla existovat nulová tolerance vůči nezákonným penězům“, přičemž je strukturován do šesti pilířů:

—	zajištění účinného provádění stávajícího rámce, počínaje plným provedením směrnic o boji proti praní peněz,

—	vytvoření jednotného souboru pravidel EU prostřednictvím pozměněné směrnice a nařízení,

—	stanovení postupů a zřízení orgánu dohledu EU prostřednictvím legislativního návrhu,

—	zřízení podpůrného a koordinačního mechanismu pro finanční zpravodajské jednotky a propojení národních centrálních rejstříků bankovních účtů,

—	vynucování trestněprávních předpisů a posílení výměny informací,

—	posílení mezinárodního rozměru rámce EU.

V prvním čtvrtletí roku 2021 budou předloženy čtyři legislativní návrhy na rozvoj těchto pilířů.

2.9

Druhou velkou oblastí působnosti Evropské komise byl problém vyhýbání se daňovým povinnostem, ve spojení s iniciativami týkajícími se zdanění digitální ekonomiky a daňového základu pro daň z příjmů právnických osob. Její strategie usilovala o dosažení „účinného zdanění“, díky němuž by nadnárodní společnosti platily to, co mají platit, v místě, kde vytváří hodnotu, v souladu s akčním plánem BEPS OECD, zejména omezováním eroze základu daně z příjmu právnických osob prostřednictvím odpočtu úroků, licenčních poplatků a dalších finančních výhod. Hlavní normou pro tyto účely byla směrnice ATAD (2016), která byla v roce 2017 změněna, aby zahrnovala i hybridní nesoulady (ATAD 2) (22). Její výsledky dosud není možné vyhodnotit. Také byly přijaty právní předpisy k usnadnění řešení sporů vyplývajících z dvojího zdanění (23). V roce 2018 bylo vyhlášeno nové nařízení o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do EU nebo ji opouštějící (24).

2.10

Evropská komise měla vyhýbání se daňovým povinnostem na zřeteli při svých legislativních iniciativách o zdanění digitální ekonomiky a daňovém základu pro daň z příjmů právnických osob. V roce 2018 předložila návrh dvou směrnic o zdanění společností s významnou digitální přítomností a o dani z příjmů velkých digitálních společností. V roce 2016 navrhla další dvě o základu daně z příjmů právnických osob, který učinila společným – CCTB – a konsolidovaným – CCCTB. Tato poslední směrnice je velmi důležitá pro boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem. Schválení těchto směrnic zpozdily simultánní rozhovory v oblasti OECD a odpor některých členských států. V reakci na tuto situaci předložila Evropská komise sdělení (2019), v němž navrhuje zahájit diskuzi směřující k tomu, aby se rozhodnutí v daňových otázkách přijímala kvalifikovanou většinou.

2.11

Zásadní význam mají spolupráce mezi daňovými orgány a dalšími institucemi členských států prostřednictvím automatické výměny daňových informací (AEOI (25)) a transparentnost. Bylo přijato až šest směrnic o správní spolupráci v oblasti daní (DAC). Od té první, 2011/16/EU (26), až po tu poslední, (EU) 2018/822 (27), byla rozšiřována povinnost odkrýt skutečné majitele účtů, finančních aktiv a transakcí a všech produktů, včetně pojistek a dividend. Došlo k pokroku v požadavcích na automatickou výměnu informací o daňových rozhodnutích (tax rulings) a finančních informací o velkých podnicích podle jednotlivých zemí (podávání zpráv podle jednotlivých zemí neboli CbCR (28)). Používání finančních a dalších informací ke stíhání trestných činů bylo upraveno směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153 (29).

2.12

Junckerova Komise se postavila proti tajným úmluvám některých členských států s nadnárodními společnostmi, kvůli nimž v nich tyto společnosti téměř neplatí daně. Také dosáhla toho, že byly do evropského semestru začleněny daňové ukazatele. Z posledních doporučení pro jednotlivé země vyplývá, že v některých z nich není provedení legislativy uspokojivé, pokud jde o agresivní daňové plánování nebo identifikaci skutečných majitelů. V oblasti spolupráce mezi členskými státy je velký prostor pro zlepšení. I přes některé pokroky nedochází k obecnému snížení úrovně daňových podvodů, praní peněz a vyhýbání se daňové povinnosti, která v některých případech, jako jsou kapitálové toky společností typu poštovní schránka, dokonce roste.

2.13

EHSV v posledních pěti letech vypracoval k těmto otázkám dvacet pět stanovisek. EHSV obecně podpořil opatření navrhovaná Komisí. V některých případech šel se svými požadavky ještě dál, v souladu s názorem EP.

3. Obecné připomínky a doporučení

3.1

Krize způsobená pandemií koronaviru, nejzávažnější od konce 2. světové války, musí být středobodem jakýchkoliv úvah a ekonomických a sociálních návrhů. V souvislosti s tímto stanoviskem se zdá být zjevné, že drastické snížení ekonomického objemu daňových trestných činů a trestných činů vyhýbání se daňové povinnosti by státům a samotné EU přineslo část finančních zdrojů nutných k řešení zdravotních, ekonomických a sociálních dopadů pandemie. EHSV se domnívá, že zapojení evropských institucí, vnitrostátních vlád a občanské společnosti do přijímání všech opatření, která budou nutná k realizaci trvalých a účinných kroků proti daňovým trestným činům a vyhýbání se daňové povinnosti, je dnes víc než kdy jindy nevyhnutelným politickým a morálním imperativem. A je to naléhavá otázka.

3.2

Hlavním účelem tohoto stanoviska je na základě souhrnného pohledu a názorů vyjádřených v předcházejících stanoviscích EHSV formulovat návrhy, díky nimž bude boj proti těmto trestným činům účinnější. Je třeba mít na paměti vztahy, které existují mezi různými daňovými trestnými činy a mezi těmito trestnými činy a vyhýbání se daňovým povinnostem prostřednictvím společných kanálů, které se sbíhají v daňových rájích.

3.3

EHSV uznává záměr Komise a EP podpořit iniciativy proti daňovým trestným činům, daňovým únikům a nekalé daňové soutěži a lituje, že některé z hlavních iniciativ, jako jsou ty, které se týkají daně z příjmů právnických osob, podvodů s DPH a agresivního daňového plánování, jsou některými členskými státy blokovány nebo mohou být některými členskými státy a v důsledku nedostatečné spolupráce mezi nimi zredukovány.

3.4

EHSV navrhuje podpořit evropský pakt pro účinný boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz. EHSV žádá Komisi, aby podpořila vznik politické iniciativy, do které by se zapojily členské státy a ostatní evropské instituce při dosahování tohoto paktu. Spolupráce mezi členskými státy musí být jedním z jeho pilířů.

3.5

Účinné uplatňování paktu by mělo poskytnout EU a jejím členským státům dodatečné prostředky k těm, které poskytuje růst, na financování plánu oživení po krizi vyvolané pandemií, zelené a digitální transformace jejich hospodářství a vybudování pevného evropského pilíře sociálních práv. Na základě respektu k daňové svrchovanosti členských států EHSV vyzývá odpovědné politiky EU a vnitrostátní vlády, aby s odpovědností a štědrostí, které vyžaduje tragický okamžik, jímž nyní procházíme, dosáhli shody ohledně obsahu paktu navrhovaného EHSV. Podle názoru EHSV by se budování konsenzů k dosažení evropského paktu proti daňovým trestným činům, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz a financování terorismu mělo opírat o následující:

a)	závazek členských států a evropských institucí přijmout všechna další legislativní a správní opatření, která budou potřeba k účinnému boji proti těmto trestným činům a nekalým praktikám;

b)	posílení politické vůle ke spolupráci mezi členskými státy a s institucemi EU, která by vedla ke stanovení efektivních postupů správní, policejní a soudní spolupráce za účelem dosažení cílů paktu;

c)	závazek členských států, že ukončí nekalou daňovou soutěž a odblokují směrnice související s cíli paktu; a

d)	zapojení organizací občanské společnosti do paktu.

3.6

Účast organizací občanské společnosti na této dohodě a na vytváření pokročilého sociálního povědomí v oblasti zdanění je zásadní. Evropští občané mají velký zájem na tom, aby byl dostatek prostředků na kvalitní veřejné služby – v současné době zejména zdravotnické a výzkumné – a dostatečné systémy sociální ochrany. Podnikatelé, kteří plní své daňové povinnosti, což je většina, chtějí skoncovat s daňovými úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem, jichž se některé podniky dopouštějí, což mezi nimi vytváří nekalou daňovou soutěž.

3.7

EHSV souhlasí s EP, když potvrzuje, že „(…) spravedlivé zdanění a odhodlaný boj proti daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem, agresivnímu daňovému plánování a praní peněz hrají ústřední úlohu při utváření spravedlivé společnosti a silného hospodářství i při obhajobě společenské smlouvy a právního státu.“ (30) Proto s obavami sleduje objem daňového deficitu, který tyto trestné činy a nesprávné postupy vytváří v daňových příjmech, jakož i nedávný vývoj zdanění, kdy došlo k přesunu daňového dopadu na příjmy ze zaměstnání a z finančního sektoru na reálnou ekonomiku, kde malé a střední podniky čelí většímu daňovému tlaku než nadnárodní společnosti.

3.8

Pokrokem bylo zařazení daňových ukazatelů do podávání zpráv v rámci evropského semestru podle jednotlivých zemí. Ovšem vyhodnocení jeho výsledků ukazuje, že fungování finančních zpravodajských jednotek, automatické výměny informací a spolupráce mezi daňovými orgány nejsou v části členských státu EU uspokojivé, a to jak z hlediska praní peněz, tak z hlediska daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem. EHSV navrhuje EK, aby daňové ukazatele měly v evropském semestru stejnou působnost jako ostatní a aby byl stanoven postup pro hodnocení účinnosti, spravedlnosti, dostatečnosti a řádného fungování daňových systémů.

3.9

EHSV podporuje nový akční plán pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu a domnívá se, že by měl být neodkladně proveden. Podporuje vytvoření evropského orgánu dohledu, který by v co největší míře posílil spolupráci mezi daňovými orgány a finančními zpravodajskými jednotkami členských států a disponoval některými přímými kompetencemi v oblasti kontroly a vyšetřování povinných subjektů ve všech oblastech, jakož i dostatečnými personálními a technologickými prostředky k tomu, aby se mohl přizpůsobit neustálému vývoji těchto trestných činů. Vyzývá Komisi, aby jako nejlepší způsob k dosažení tohoto cíle zvážila vytvoření evropské agentury pro boj proti daňovým, ekonomickým a finančním trestným činům a praní peněz a pro dohled nad plněním legislativy a účinností správních opatření. EHSV považuje za nutné, aby EU v mezinárodních fórech, jako jsou FATF (OECD), G20 a OSN, zastávala jednotné postoje. EHSV se domnívá, že Komise by měla členským státům pomoci vytvořením mechanismů odborné přípravy, jako je Evropská daňová akademie navržená v jeho stanovisku o programu Fiscalis (10/2018) (31).

3.10

Právní rámec proti praní peněz by měl umožnit přístup k informacím o majitelích účtů, podniků a svěřenských fondů, při dodržování norem o ochraně osobních údajů a související judikatury ESD. Je třeba zajistit ochranu odborníků, kteří jsou povinni hlásit podezřelé postupy praní peněz, které odhalí. EHSV vítá, že akční plán navrhuje nový režim ochrany informátorů, a žádá, aby nebyl odkládán na prosinec 2021. EHSV souhlasí s názorem Komise, že se musí zajistit, aby přijatá opatření přinesla členským státům a povinným subjektům co nejmenší dodatečnou administrativní a finanční zátěž.

3.11

Opatření kontroly třetích zemí, která jsou obsažena v páté směrnici o boji proti praní peněz, budou účinná pouze spolu s realistickým seznamem vysoce rizikových zemí. EHSV obhajuje transparentní a jasnou metodiku a kratší lhůty posuzování. Domnívá se, že nový seznam, na němž je pouze dvacet zemí a území, by měl být co nejdříve schválen a doplněn o několik dalších zemí, které hrály hlavní roli v nedávných skandálech. Lituje překážek, které některé členské státy kladou EU, pokud jde o přístup k informacím o transakcích do daňových rájů.

3.12

Seznam Ecofin (2017) obsahující daňové ráje v souvislosti s daňovými úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem byl aktualizován v únoru. Na rozdíl od jiných seznamů má tento výhodu v tom, že zahrnuje jak ty, kteří neakceptují automatickou výměnu informací, tak ty, kteří podnikům nabízejí speciální daňové režimy. Lze kritizovat, že evropský seznam nezahrnuje existenci daňových rájů v rámci Unie. V doporučeních pro jednotlivé země evropského semestru ovšem Komise poukázala na některé státy, protože podkopávají daňové základy svých partnerů v rámci Unie. Ačkoliv hrozba zařazení na černou listinu má odrazující účinek z hlediska pověsti, sankce nejsou dostatečně účinné.

3.13

Za účelem toho, aby jurisdikce uvedené na seznamu provedly požadované reformy, EHSV navrhuje, aby po nejbližším posouzení došlo k úpravě nařízení, které by zakázalo těm jurisdikcím, jež změny neprovedly, realizovat finanční transakce s EU. Opatření se musejí dotknout také podniků, které se vyhýbají placení daní. Účinným opatřením by bylo neposkytnout veřejnou podporu v souvislosti s onemocněním COVID-19 podnikům, které by realizovaly neodůvodněné transakce s jurisdikcemi ze seznamu, jak bylo schváleno některými členskými státy. EHSV rovněž žádá, aby se zkoumala vhodnost vyloučení těchto podniků z veřejných zakázek.

3.14

Nadnárodní společnosti působí globálně a pod společným vedením, ale daňové předpisy se přijímají ve vnitrostátních prostředích, aniž by se zohlednila jejich interakce s režimy v jiných zemích, ne-li dokonce v přímé daňové soutěži s nimi. Některé jurisdikce schvalují daňové režimy, které podkopávají základy daně jiných území. To spolu s obecným snižováním sazeb přivedlo země k daňovým „závodům ke dnu“ za účelem přilákání přímých zahraničních investic a dalo to vzniknout právním mezerám a nesouladu. Mnoho nadnárodních společností provádí restrukturalizaci svých obchodů za účelem drastického snížení své daňové povinnosti. Za tímto účelem se uchylují k určitým operacím v rámci skupiny s cílem uměle přesunout velkou část výdajů do zemí, kde je zdanění střední nebo vysoké, zatímco zisky jsou vykazovány v jurisdikcích s nízkým či nulovým zdaněním, kde tyto společnosti uzavírají tajné daňové dohody (tax rulings) s vládami. V tomto prostředí je přesouvání zisku pro velké podniky v oblasti digitální ekonomiky snadné. EHSV očekává, že aplikace norem BEPS a směrnic ATAD umožní postupnou změnu této situace. Na vyhodnocení výsledků je ještě brzo. Aby byly tyto normy a směrnice účinné, je nezbytná spolupráce všech členských států, která je hlavním cílem evropského paktu.

3.15

EU je zranitelný prostor, pokud jde o vyhýbání se daňovým povinnostem (32). Mobilita kapitálu, majetku i osob na vnitřním trhu je v kontrastu s chybějící koordinací daňových politik. Po krizi v roce 2008 se pokroky v oblasti správy ekonomických záležitostí zaměřily na kontrolu výdajů. V posledních letech se situace změnila, ale koordinace daňových politik je dosud nedostatečná. Zařazení daňových ukazatelů do evropského semestru je pokrok, který umožnil označit daňové systémy v některých členských státech jako škodlivé.

3.16

V roce 2009 zahájila skupina G20 proces spolupráce za účelem boje proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem. OECD schválila nový globální standard výměny informací, společný standard pro oznamování, který se opírá o automatickou výměnu informací (AEOI). Většina jurisdikcí mezinárodního společenství se zavázala k jeho uplatňování od ledna 2018. Dosud nebylo provedeno obecné posouzení jeho dodržování.

3.17

V EU je automatický výměna informací regulována směrnicí DAC, která byla několikrát upravena, aby se dostala do souladu se společným standardem pro oznamování. Směrnice DAC rozšířila povinnost automatické výměny informací na fyzické a právnické osoby a na hlavní typy příjmů, ale stále existují mezery, které je potřeba vyřešit. Informace o skutečném majiteli aktiv a fondů, neprůhledných nástrojů (určitých svěřenských fondů nebo svěřenství, krycích společností, nadací atd.) nebyly dosud vyřešeny, jak prokázal skandál „Panama Papers“. Rovněž nebyla vyřešena anonymita „akcií na majitele“, u nichž není veřejně znám majitel a které jsou dosud v některých zemích povoleny. Rámec působnosti směrnice DAC by se měl rozšířit na umělecká díla a další aktiva vysoké hodnoty, které se nacházejí ve svobodných přístavech a celních skladech. Je třeba rovněž vyřešit problém režimů udělování občanství nebo pobytu na základě investic, které nabízí 19 členských států a které jsou v mnoha případech využívány k páchání daňových trestných činů.

3.18

Akční plán BEPS OECD je globální iniciativa pro boj proti erozi základu daně a přesouvání zisku. Zprávy o vývoji každé z jeho patnácti akcí mají odlišnou právní povahu. Některé jsou založeny na lepších postupech a jiné obsahují rozpětí minimálních standardů, přičemž mohou státy přimět k začlenění jejich obsahu do právních předpisů o společnostech. Některá zásadní témata, jako je zdanění digitální ekonomiky nebo distribuce práv zdanění podle zemí, je třeba na globální úrovni teprve vyřešit. Některé země a organizace občanské společnosti kritizovaly proces BEPS a požadovaly, aby byla reforma mezinárodní daňové architektury převedena na Výbor odborníků OSN pro daňové záležitosti. EHSV se domnívá, že OECD musí završit svou práci a spolupracovat s Výborem OSN s cílem sdílet a zevšeobecnit dosažené závěry.

3.19

Směrnice ATAD jsou ústřední prvky strategie EU proti vyhýbání se daňovým povinnostem. Zaručují, že členské státy budou koordinovaně provádět zprávy BEPS, a posilují jejich právní hodnotu, když jejich plnění podřizují kontrole Soudního dvora Evropské unie. V některých případech jsou jejich normy proti zneužívání přísnější než BEPS, jako v případě „daní při odchodu“, norem týkajících se „ovládaných zahraničních společností“, norem proti hybridům nebo zavedení obecného ustanovení proti zneužívání. Kvůli odporu některých zemí do nich nicméně nebyla zařazena ustanovení o investicích, ačkoliv Komise a většina členských států jejich zařazení podporovaly.

3.20

Šetření Komise ohledně tajných daňových dohod podepsaných mezi některými velkými nadnárodními společnostmi a vládami některých členských států EU ukázalo, jak důležité jsou umožněné procesy vyhýbání se daňovým povinnostem: daňové sazby na zisky přesunuté z jiných evropských zemí činí 0,05 % až 2 %. V reakci na to provedla EU změnu DAC, aby zavedla povinné oznamování jakékoliv přeshraniční daňové dohody (tax ruling) uzavřené členským státem.

3.21

Novější změna DAC pak podle opatření č. 13 projektu BEPS rozšířila automatickou výměnu na základní informace o velkých podnicích (33), rozdělené podle jednotlivých zemí (podávání zpráv podle jednotlivých zemí (34)). Nadále ovšem není umožněn veřejný přístup k těmto informacím. Evropská komise navrhla změnu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (35) o účetnictví, aby bylo možné zprávy podle jednotlivých zemí zveřejnit. EHSV se domnívá, že by se to mělo vztahovat přinejmenším na podniky, které čerpají státní podporu.

3.22

Významným návrhem Komise v oblasti zdanění podniků je harmonizace základu daně pro daň z příjmů právnických osob. V první fázi – CCTB – by se základ daně počítal podle společných norem. Ve druhé fázi – CCCTB – by se zisky a ztráty vykázané různými dceřinými společnostmi jednoho podniku nebo nadnárodní skupiny konsolidovaly společně pro celou EU. Výsledný čistý zůstatek by se rozdělil mezi jednotlivé země, kde podnik vykonával činnost, přičemž zdanění by v každé zemi probíhalo podle předem stanoveného vzorce (aktiva, prodeje a pracovní místa). Je naděje, že by díky konsolidaci došlo k deaktivaci velké části operací agresivního daňového plánování. EHSV vyjadřuje svůj souhlas s tím, aby se zdanění provádělo prostřednictvím váženého vzorce, který by zohledňoval umístění tržeb, pracovních míst a aktiv. Je třeba důsledně posuzovat hodnotu práv duševního vlastnictví, dat a dalších nehmotných aktiv.

3.23

Podle Evropské komise a OECD skutečnost, že platné daňové předpisy mohou jen obtížně zachytit příjmy nových obchodních modelů digitální ekonomiky, vedla v určitých situacích a zemích k nedostatečnému zdanění digitálních společností v porovnání se společnostmi tradičními. Komise přijala (v březnu 2018) dva návrhy směrnic o zdanění digitální ekonomiky (36), a to v souladu s pracemi OECD, které by měly být ukončeny v roce 2020. Jedna obsahuje provizorní a druhá definitivní řešení. Provizorní řešení stanoví daň ve výši 3 % z prodeje digitálních služeb velkých podniků (a ne ze zisku nebo tam, kde je vytvářena hodnota). Tato směrnice je zablokovaná v Radě. Komise se nyní připojuje ke globálnímu řešení v rámci prací OECD, ale pokud se před koncem roku 2020 nedospěje k dohodě, vrátila by se ke své iniciativě uvalit daň na velké digitalizované podniky.

3.24

Jak Komise, tak EHSV (37) vyjádřily potřebu zahájit diskuzi a projednat podmínky nutné k postupnému přechodu od jednomyslného hlasování v daňových otázkách k hlasování kvalifikovanou většinou. Lhůty k provedení této změny mohou být kratší, nebo delší, v závislosti na tom, jak jsou pro členské státy daňové záležitosti, do nichž se chce zasahovat, citlivé.

3.25

EHSV se domnívá, že ohromné výzvy, které pro EU a všechny členské státy představuje krize související s pandemií COVID-19, jsou neslučitelné s jakoukoliv laxností ve vztahu k trestným činům, které zhoršují hospodářský růst a veřejné finance. Rovněž zastává názor, že je nutné posílit spolupráci a solidaritu mezi členskými státy, institucemi EU a sektory evropské občanské společnosti.

4. Specifické připomínky a doporučení

4.1

EHSV doporučuje rozšířit řešení uvedené v páté směrnici o boji proti praní peněz, kdy jsou státy povinny zřídit centrální a veřejný rejstřík skutečných majitelů společností a svěřenských fondů, i na oblast daňových úniků. A zavést vhodný postup, který by umožnil identifikovat skutečného majitele, který se skrývá za podnikem sídlícím mimo EU. Všechny registry by měly fungovat odpovídajícím a přiměřeným způsobem, aby usnadnily práci podnikům, které mají plnit požadavky, zejména pak malým a středním podnikům, pro které by měly být k dispozici podpůrné služby.

4.2

Potřeba znát skutečné majitele všech společností a svěřenských fondů by měla být rozšířena i na znalost vlastníka akcií na majitele. EHSV vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost zavést postup, který by to umožnil, a pokud by to nebylo možné, aby přistoupila k jejich zákazu v EU.

4.3

Je třeba zaplnit mezery, které dosud existují v textu DAC, aby se automatická výměna informací rozšířila i na umělecká díla a další aktiva vysoké hodnoty nacházející se ve svobodných přístavech, celních skladech a zvláštních ekonomických zónách.

4.4

Je třeba požádat členské státy, aby postupně odstraňovaly režimy udělování občanství nebo pobytu výměnou za investice, neboť tyto režimy usnadňují páchání daňových trestných činů. Toto je postoj EP a EHSV ve stanovisku SOC/618 (38). Dokud budou tyto režimy přežívat, měla by být přijata odpovídající kontrolní opatření k zajištění toho, aby investoři splnili své daňové povinnosti.

4.5

Je třeba zavést opatření dohodnutá v OECD a integrovaném rámci pro technickou podporu ve vztahu k přidělování daňových příjmů tržním jurisdikcím, jako jsou Indie a Čína. Je třeba změnit směrnici ATAD, aby obsahovala pravidla daňového zacházení ve vztahu k jurisdikcím s nízkým zdaněním, zejména pravidla repatriace dividend a kapitálových zisků pocházejících z dceřiných společností v zahraničí, pokud z nich nebyla v zahraničí odvedena minimální daň.

4.6

V souladu se žádostí obsaženou v usnesení EP z března 2019 (39) EHSV vyzývá Komisi a členské státy, aby zkoumaly koncept minimálního účinného zdanění zisku podniků a jeho možné použití.

4.7

Je třeba posílit spolupráci mezi dohledovými orgány a daňovými orgány členských států, zejména v oblasti daňových trestných činů a praní peněz, a také podpořit posílení spolupráce mezi Europolem a vnitrostátními policejními sbory.

4.8

Je třeba finančně a technicky podpořit vnitrostátní finanční zpravodajské jednotky, aby mohly účinně vykonávat své úkoly.

4.9

Ohromný objem kapitálu, který protéká krycími společnostmi sídlícími v EU, vyžaduje rozhodnou reakci ze strany odpovědných politiků. EHSV žádá Komisi, aby provedla studii o úloze „krycích společností“ ve vztahu k daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem (po aplikaci směrnic ATAD 1 a 2) a praní peněz, a aby byla ve světle jejích závěrů přijata všechna potřebná opatření k zamezení tomu, aby prostřednictvím těchto společností docházelo k páchání uvedených trestných činů a nekalých praktik. Směrnice ATAD, směrnice o kapitálové přiměřenosti a směrnice o boji proti praní peněz by měly být případně upraveny.

4.10

EHSV navrhuje, aby u příštích obchodních a investičních dohod nebo dohod o hospodářském partnerství s EU a revizí již platných dohod byla v souladu se zásadami a normami WTO vzata v úvahu daňová kapitola, která by obsahovala výsledky programu BEPS/OECD, ustanoveními pro boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům, agresivnímu daňovému plánování a praní peněz a s ustanoveními o spolupráci daňových správ.

V Bruselu dne 18. září 2020.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Dále se používají zkratky v angličtině.

(2) Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 90.

(3) C(2020) 2800 final.

(4) Na seznamu Finančního akčního výboru (FATF) High-Risk Jurisdictions jsou pouze dva státy (Severní Korea a Írán). Na seznamu Finančního akčního výboru (FATF) Jurisdictions under Increased Monitoring je zařazeno osmnáct zemí. Oba seznamy jsou aktuální k 21. únoru 2020.

(5) Na seznamu nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/855 ze dne 7. května 2020 (Úř. věst. L 195, 19.6.2020, s. 1) je uvedeno dvacet vysoce rizikových území ve vztahu k praní peněz a financování terorismu. Na revidovaném seznamu nespolupracujících jurisdikcí ve vztahu k daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem je uvedeno dvanáct zemí a k tomu dalších dvacet, které jsou podrobeny dohledu.

(6) Lipton, D.: Shining a Light, s. 4; a Shaxson, N.: Tackling Tax Havens, s. 7, citující Zucmana, G. (2017). MMF, F&D, září 2019.

(7) Bhatt, G.: Editor's Letter. IMF. Tamtéž, s. 2.

(8) Usnesení EP ze dne 26. března 2019 o finančních trestných činech, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových únicích, bod 24.

(9) EP, tamtéž, body 142 a 143.

(10) Shaxson, N. Tackling Tax Havens. MMF, tamtéž, s. 7.

(11) EP, tamtéž, bod 19.

(12) EP, tamtéž, bod 328.

(13) Damgaard, J., Elkjaer, T. Johannesen, N. The Rise of Phantom Investments, s. 11–13. MMF, F&D, září 2019.

(14) OSN: UNODC Money Laudering and Globalization.

(15) EP, tamtéž, body 236 a 237.

(16) EP, tamtéž, bod 235. Financial Times, 23. března 2020.

(17) COM(2019) 360 final, 370 final, 371 final a 372 final ze dne 24. července 2019. Obzvlášť zajímavá je zpráva COM(2019) 373 – Zpráva o posouzení nedávných případů údajného praní peněz v evropských úvěrových institucích.

(18) Dne 11. června 2020: https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=53979.

(19) Dne 2. července 2020: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_20_1228.

(20) C(2020) 2800.

(21) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/855 ze dne 7. května 2020.

(22) Směrnice Rady (EU) 2016/1164 (ATAD) (Úř. věst. L 193, 19.7.2016, s. 1) vstoupila dne 1. ledna 2020 v platnost v členských státech, které neměly vlastní legislativu (v ostatních vstoupí v platnost v roce 2024). Směrnice Rady (EU) 2017/952 (ATAD 2) (Úř. věst. L 144, 7.6.2017, s. 1) vstoupí v platnost dne 1. ledna 2022.

(23) Směrnice Rady (EU) 2017/1852 (Úř. věst. L 265, 14.10.2017, s. 1).

(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 (Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 6).

(25) V angličtině: Automatic exchange of information – AEOI.

(26) Směrnice Rady 2011/16/EU (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(27) Směrnice Rady (EU) 2018/822 (Úř. věst. L 139, 5.6.2018, s. 1).

(28) V angličtině: Country by country reporting – CbCR.

(29) Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 122.

(30) EP, tamtéž, bod 328.

(31) Stanovisko EHSV Program Fiscalis na období 2021–2027, ECO/470 (Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 118).

(32) Cobham, A. a Garcia-Bernardo, J., Time for the EU to close its own tax havens, Tax Justice Network, 4. dubna 2020.

(33) Kde se nacházejí jejich zaměstnanci, tržby, vykazované zisky a placené daně.

(34) V angličtině: Country by country reporting – CbCR.

(35) Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19

(36) COM(2018) 147 final, návrh směrnice, kterou se stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti, a COM(2018) 148 final, návrh směrnice o společném systému daně z digitálních služeb jako daně z příjmu z poskytování určitých digitálních služeb.

(37) COM(2019) 8 final, Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU.

(38) Stanovisko EHSV Režimy občanství pro investory a režimy pobytu pro investory v Evropské unii (Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 81).

(39) EP, tamtéž, body 78 až 85.