EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 1.7.2020
COM(2020) 277 final
2020/0132(NLE)
Návrh
DOPORUČENÍ RADY
o mostu k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi
a
o nahrazení doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi
{SWD(2020) 124 final}
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Návrh doporučení Rady „Most k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi“ reaguje na politický závazek předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové a byl oznámen ve sdělení „ Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci “ ze dne 14. ledna 2020 1 . Jedná se o významný příspěvek k probíhajícímu provádění evropského pilíře sociálních práv, který posiluje zásadu č. 4 „aktivní podpora zaměstnanosti“. Je součástí řady opatření navržených Komisí na podporu zaměstnanosti mladých lidí, představených ve sdělení „Podpora zaměstnanosti mladých lidí: most k pracovním místům pro příští generaci“ 2 .
V roce 2013 bylo přijato doporučení Rady o zavedení záruk pro mladé lidi v reakci na poslední hospodářskou krizi a z ní vyplývající míru nezaměstnanosti mladých lidí (ve věku 15–24 let), která se v EU v průměru zvýšila na velmi vysokou úroveň (24,4 %) a v některých členských státech dokonce přesáhla 50 %. Vedle nezaměstnanosti mladých lidí se vyskytovalo ještě 6,5 milionu mladých lidí (ve věku 15–24 let), kteří nebyli zaměstnáni ani se neúčastnili vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET).
Sedm let po svém zahájení se záruky pro mladé lidi staly skutečností v celé EU, avšak problémy dosud přetrvávají. Každým rokem obdrží více než 3,5 milionu mladých lidí v rámci záruk pro mladé lidi nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo stáže. Klíčový finanční zdroj EU na podporu jejich provádění představuje Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí 2014–2020 (příspěvek EU celkem téměř 9 miliard EUR 3 ) společně s dalšími investicemi Evropského sociálního fondu. Míra nezaměstnanosti mladých lidí a mladých lidí v kategorii NEET se výrazně snížila. Před krizí COVID-19 klesla míra nezaměstnanosti mladých lidí (15–24) v průměru na 14,9 % ve srovnání s maximem v roce 2013, které činilo 24,4 %. Svou roli určitě sehrálo i zlepšení makroekonomické situace, z nedávné studie však vyplývá, že záruky pro mladé lidi společně s evropským financováním vytvořily příležitosti pro mladé lidi a nastartovaly strukturální reformy v oblasti veřejných služeb zaměstnanosti a vzdělávacích systémů v členských státech 4 .
Pandemie COVID-19 a její ekonomický dopad však přinese ohrožení tohoto pozitivního vývoje. Z hospodářské prognózy Komise z jara 2020 vyplývá, že v roce 2020 nastane pokles ekonomiky EU o 7,4 %, což bude znamenat nejhlubší recesi v její historii, a pro mladé lidi, kteří v té době budou vstupovat na pracovní trh, bude obtížnější zajistit si své první zaměstnání 5 . Z dřívějších krizí vyplývá, že mladí lidé budou pravděpodobně skutečně zasaženi nejvíce. Zpravidla bývají první na řadě při propouštění. Častěji pracují v neformální ekonomice nebo v nestandardních formách zaměstnání, s žádnou nebo jen malou sociální ochranou. Jsou nadprůměrně zastoupeni v odvětvích těžce zasažených pandemií (např. cestovní ruch, ubytování, sezónní zemědělské práce, velkoobchod a maloobchod, kde jsou nadprůměrně zastoupeny rovněž ženy), která ne vždy umožňují práci na dálku. Někteří z nich navíc stále trpí důsledky předchozí hospodářské recese a nyní čelí riziku opětovného zasažení celosvětovou hospodářskou krizí.
Je proto důležité právě v tomto okamžiku posílit záruky pro mladé lidi s cílem pomoci zmírnit dopad krize COVID-19 a zabránit další krizi nezaměstnanosti mladých lidí. Tento návrh vychází ze zkušeností a poučení získaných během 7 let provádění záruk pro mladé lidi z roku 2013 a začleňuje měnící se realitu trhu práce, jakož i souběžnou zelenou a digitální transformaci.
Ze získaných zkušeností vyplývá, že záruky pro mladé lidi musí oslovit širší cílovou skupinu a stát se inkluzivnější. Ze souhrnných výsledků za EU vyplývá, že celkově systémy záruk pro mladé lidi dosud nepokrývají většinu mladých lidí, kteří se stanou NEET, a u mnoha z těch, kteří jsou registrováni, trvá déle než předpokládané čtyři měsíce, než svoji nabídku zahájí. Příliš mnoho lidí má stále problém vyjít s penězi nebo čelí překážkám kvůli zaměstnatelnosti. Mnoho mladých lidí, kteří často pocházejí ze znevýhodněných socioekonomických poměrů, nemá přístup ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě, případně čelí překážkám při přechodu ze školy do zaměstnání. Nárůst zaměstnanosti není mezi členskými státy a regiony rovnoměrně rozložen 6 a některé skupiny mladé populace jsou nepřiměřeně znevýhodněny (např. osoby s nízkou kvalifikací, osoby žijící ve venkovských nebo odlehlých oblastech 7 , mladí lidé se zdravotním postižením nebo přistěhovaleckého původu či příslušníci rasových a etnických menšin, například Romové) 8 .
Zatímco míra mladých nezaměstnaných až do počátku roku 2020 v průměru klesala, míra neaktivních mladých lidí ve většině členských států zůstala stabilní, nebo se dokonce zvýšila. Neaktivní mladí lidé na rozdíl od nezaměstnaných mladých lidí zaměstnání ani nehledají v důsledku například své vlastní nemoci nebo v důsledku překážek, s nimiž se setkávají mladí lidé se zdravotním postižením, svých povinností péče o děti nebo závislé dospělé osoby či jiných osobních či rodinných povinností.
Během těchto let se poněkud zvýšil rozdíl mezi ženami a muži v rámci kategorie NEET. V roce 2013 činil tento rozdíl v průměru v rámci celé EU 3,2 procentního bodu a do roku 2019 vzrostl na 3,8 procentního bodu 9 . Ženy, které spadají do skupiny NEET, jsou také častěji neaktivní 10 . V důsledku toho bude posílen genderový rozměr. Konkrétní osvětové a komunikační kampaně mohou řešit vytváření genderových stereotypů již v mladém věku a povzbuzovat mladé ženy k širšímu výběru při volbě vzdělání a povolání. Mladé ženy mohou být podporovány prostřednictvím poradenství, pomoci a mentorování s cílem ujistit se, že chápou nejen svůj potenciál, ale také svá práva. To zahrnuje obhajobu práv a řešení genderových stereotypů při volbě vzdělávání a kariéry. Přípravná fáze je v tomto ohledu podpořena také odkazováním na partnery, kteří poskytují podpůrné sociální služby, jako je například péče o děti, zdravotní péče a psychologická podpora.
Mladí lidé se zdravotním postižením mají výrazně nižší míru zaměstnanosti než mladí lidé bez zdravotního postižení a rozdíly v zaměstnanosti oproti mladým lidem bez zdravotního postižení se zvyšují 11 . Stimulem pro zapojení mladých lidí se zdravotním postižením na trhu práce může být inkluzivní vzdělávání a odborná příprava, zajištění dostupnosti a přiměřeného přizpůsobení a boj proti stereotypům souvisejícím se zdravotním postižením na pracovišti.
Demografie Evropy se mění. V mnoha venkovských oblastech v Evropě dochází v důsledku stárnutí k poklesu populace. Souběžná transformace sice může přinášet příležitosti, avšak ty nenastanou automaticky a nemusí samy o sobě stačit k překlenutí propasti mezi venkovskou mládeží a jejich městskými vrstevníky. Mladí lidé žijící ve venkovských a/nebo odlehlých oblastech, zejména ti, kteří se již nyní potýkají se znevýhodněním na jiných frontách, budou potřebovat cílenou podporu, přičemž je nutno zlepšovat i infrastrukturu a přístup ke službám v těchto oblastech. Tato opatření poskytnou příležitosti v těchto oblastech a pomohou zabránit odlivu mozků a dalšímu poklesu populace. Přitom platí, že mladí lidé žijící ve znevýhodněných městských oblastech i nadále čelí specifickým překážkám bránícím jejich začlenění na trhu práce 12 .
Svět práce se navíc mění. Neustálý vývoj, jako je například automatizace a digitalizace výroby a služeb, neustále přetváří trhy práce. Přechody mezi zaměstnáními jsou stále častějším jevem a řada mladých lidí přechází mezi zaměstnáním a nezaměstnaností nebo neaktivitou, případně se ocitají v pasti nejistých nebo nestandardních forem zaměstnání. Mladí lidé jsou nadměrně zastoupeni zejména na nestandardních pracovních pozicích, jako je práce prostřednictvím platforem nebo krátkodobé pracovní smlouvy („gig work“), u kterých jim není vždy poskytována přiměřená sociální ochrana. Mladí lidé jsou navíc ve větší míře než ostatní ohroženi ztrátou zaměstnání v důsledku automatizace, protože pracovní pozice pro začínající pracovníky mívají zpravidla větší podíl automatizovatelných úkolů.
Navíc rozsáhlejší souběžný přechod na digitálnější a zelenější ekonomiku nabídne nové příležitosti, neboť je pravděpodobné, že v těchto sektorech dojde k vytvoření pracovních míst. To však vyžaduje, aby mladí lidé měli správné dovednosti, které jim umožní přizpůsobit se vyvíjejícím se požadavkům na zaměstnání. Očekává se nárůst významu digitálních dovedností a dovedností potřebných pro zelenou transformaci společně se sociálními dovednostmi, jako jsou například dovednosti v oblasti podnikání a řízení profesní dráhy. Dnešní investice do lidského kapitálu mladých Evropanů pomohou evropským sociálně tržním hospodářstvím, která obstojí v budoucnosti: aktivní, inovativní a kvalifikovaná pracovní síla je rovněž předpokladem globální konkurenceschopnosti Evropy.
Na základě těchto skutečností je cílem stávajícího návrhu přepracovat politický rámec tak, aby lépe podporoval zaměstnatelnost mládeže a předešel další krizi nezaměstnanosti mladých lidí. K dosažení těchto cílů návrh:
·Zajišťuje, aby všichni mladí lidé mladší 30 let do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělání, obdrželi kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo stáže. Tento ambiciózní hlavní cíl záruk pro mladé lidi zůstává zachován, avšak předmětná věková kategorie se rozšiřuje tak, aby zahrnula i mladé lidi ve věku 25–29 let 13 .
·To potvrzuje, že přechod ze školy do zaměstnání a udržitelné začlenění na trhu trvají déle kvůli měnící se povaze práce a požadovaným dovednostem. Návrh je rovněž v souladu se stávajícími vnitrostátními postupy: opatření a programy pro mládež jsou zpravidla k dispozici mladým lidem do 29 let a většina členských států již považuje mladé lidi ve věku 25–29 let za součást cílové skupiny 14 . Uznává rovněž, že během hospodářského útlumu v důsledku pandemie COVID-19 může značný podíl osob ve věku 25 až 29 let upadnout do nezaměstnanosti a vyžadovat podporu.
·Zahrnuje rozlišování mezi dočasnými osobami NEET (často s vyšším vzděláním, někdy s pracovními zkušenostmi, potenciálně propuštěnými v důsledku pandemie COVID-19, případně nově vstupujícími během krize na trh práce po ukončení vzdělávání) a dlouhodobějšími osobami NEET (často ze zranitelných skupin s nízkým dosaženým vzděláním, které vyžadují zvláštní úsilí). To umožňuje individuálnější a cílenější přístup k oběma skupinám vzhledem k tomu, že posledně jmenovaná skupina bude pravděpodobně potřebovat větší podporu.
·Oslovuje a aktivuje větší počet mladých lidí, zejména žen, ze všech prostředí a zajišťuje, že nikdo z nich nebude opomenut. Toho bude dosaženo prostřednictvím zdokonalených a cílenějších osvětových a komunikačních kampaní, včetně řešení problémů venkovských nebo odlehlejších oblastí a nejzranitelnějších sociálních skupin.
·Usiluje o podporu mladých lidí při získávání pracovních zkušeností a rozvoji správných dovedností pro měnící se svět práce, zejména těch, které se týkají zelené a digitální transformace, a těch, které odpovídají potřebám na trhu práce. Je proto důležité mladé lidi adekvátně doprovázet a poskytovat jim poradenství ohledně profesních vyhlídek a potřeb na trhu práce.
Zejména vzhledem k tomu, že v dnešní době již více než 90 % pracovních míst vyžaduje digitální dovednosti, navrhuje Komise posoudit digitální dovednosti všech osob NEET, které se zaregistrují, pomocí evropského rámce digitálních kompetencí (DigComp) a dostupných nástrojů (sebe)hodnocení s cílem zajistit, aby na základě zjištěných nedostatků bylo všem mladým lidem za účelem zlepšení jejich digitálních dovedností nabídnuto specializované přípravné školení.
Obecněji řečeno, navrhuje krátká a praktická přípravná školení související s potřebami specifických dovedností mladých lidí jako jednu z klíčových aktivačních funkcí během přípravné fáze před přijetím nabídky. Praktické školení se může stát odrazovým můstkem k úplnému kurzu odborného vzdělávání, ochutnávkou světa práce nebo doplněním stávajícího vzdělání nebo pracovní zkušenosti před zahájením nabídky. Krátkodobá neformální povaha takového přípravného školení, které by nemělo prodloužit trvání čtyřměsíční přípravné fáze, jej odlišuje od vlastní nabídky.
·I nadále podporuje zaměstnatelnost mladých lidí v krátkodobém horizontu prostřednictvím řady opatření: dočasných krátkodobých pracovních příležitostí, cílených mzdových dotací a podpory samostatné výdělečné činnosti. Rovněž je potřeba podporovat učňovskou přípravu, protože připravuje mladé lidi pro pracovní místa, která jsou velmi žádaná, a zajišťuje tak stabilní začlenění na trhu práce. Je třeba posílit její úlohu během hospodářské recese, aby takovou nabídku mohlo přijmout více mladých lidí. Navíc vzhledem k tomu, že u osob, které předčasně ukončí školní docházku, a u mladých lidí s nízkou kvalifikací existuje obzvláštní riziko, že budou do skupiny NEET patřit dlouhodoběji, by mladí lidé měli být povzbuzováni k tomu, aby vzdělávání a odbornou přípravu dokončili, a ti, kteří vzdělávání nebo odbornou přípravu ukončili předčasně, by k nim měli být přivedeni zpět. V tomto případě mohou být užitečné méně formální a pružnější formy vzdělávání a odborné přípravy.
·Zabezpečuje kvalitu nabídek jejich propojením s evropským pilířem sociálních práv, Evropským rámcem pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu a rámcem kvality stáží, které byly oba vytvořeny od roku 2013, přičemž zajišťuje například přístup k sociální ochraně, přiměřenou délku zkušební doby, jasnou písemnou smlouvu nebo vymezení doby práce a doby odpočinku. To by mělo přispět k tomu, aby byly využité nabídky dlouhodobě stabilnější 15 .
·Posiluje předcházení nezaměstnanosti a neaktivitě mladých lidí prostřednictvím lepších systémů sledování a včasného varování a aktivně spolupracuje mimo jiné se vzdělávacím sektorem a mládežnickými organizacemi.
·Zlepšuje monitorování a sběr údajů prostřednictvím většího zaměření na podporu po umístění a výzvy ke zlepšení sledování mladých lidí po přijetí nabídky s cílem zajistit jejich udržitelné začlenění na trhu práce.
Stávající návrh je strukturován do čtyř fází (mapování, informační opatření, příprava a nabídka):
·Ve fázi mapování se hlubší znalosti cílové skupiny NEET transponují do konkrétního zeměpisného kontextu poskytovatele služeb. Cílem je identifikovat jednotlivé osoby spadající do kategorie NEET a především osoby, kterým hrozí, že se NEET stanou. Prostřednictvím partnerství a systémů včasného varování by bylo možné mladým lidem poskytnout podporu dříve, než se stanou nezaměstnanými nebo neaktivními, zejména pokud se stále účastní formálního vzdělávání a odborné přípravy.
·Ve fázi informačních opatření dojde k navázání kontaktu – a vybudování důvěry – s jednotlivými osobami spadajícími do kategorie NEET. Součástí fáze informačních opatření je i komplexní komunikační strategie, jejímž cílem je zvýšit informovanost osob spadajících do kategorie NEET ohledně dostupné podpory a která věnuje náležitou pozornost genderovým stereotypům a dalším konkrétním překážkám, které brání v oslovení zranitelných skupin.
·Přípravná fáze probíhá od okamžiku počáteční registrace v rámci příslušné služby až po skutečné zahájení nabídky. V této fázi je zahájeno slaďování potřeb a reakcí vytvářením individualizovaných holistických přístupů na míru, které mohou pokrývat širokou škálu služeb v závislosti na situaci daného mladého člověka. Nejdůležitější je fakt, že akční plány zahrnují poradenství, pomoc a mentorování (včetně odkazů na partnery v širším měřítku) a v příslušných případech další prohlubování dovedností a věnují náležitou pozornost genderovým stereotypům a specifickým stereotypům souvisejícím se zranitelnými mladými lidmi.
·Čtvrtá a závěrečná fáze představuje faktické zahájení nabídky zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo stáže. To představuje odchod z uvedeného systému.
·Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Návrh je v souladu se stávajícími politikami v oblasti zaměstnanosti a dovedností a dále na nich staví.
V rámci plánu na podporu oživení Evropy 16 poskytne dodatečnou finanční podporu pro opatření v oblasti zaměstnanosti mladých lidí nástroj „Next Generation EU“ prostřednictvím facility na podporu oživení a odolnosti (navrženo 560 miliard EUR) a REACT-EU (navrženo 55 miliard EUR). Toto úsilí doplní ve finančním období 2021–2027 Evropský sociální fond plus s navrhovaným rozpočtem 86 miliard EUR. ESF+ bude podporovat celou škálu opatření v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy zahrnutých v tomto návrhu. Evropský fond pro regionální rozvoj rovněž přispěje investicemi, jež obstojí v budoucnosti, do vzdělávání a odborné přípravy sladěných s digitální a zelenou transformací. Členské státy budou rovněž moci získat podporu z nástroje pro technickou podporu při přípravě a provádění strukturálních reforem, zejména v oblasti politik týkajících se vzdělávání a odborné přípravy a trhu práce.
Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států 17 z roku 2019 vyzývají členské státy, aby i nadále řešily nezaměstnanost mladých lidí a otázku mladých lidí, kteří spadají do kategorie NEET, mimo jiné prostřednictvím plného provedení záruk pro mladé lidi.
Doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení 18 vyzývá členské státy, aby podporovaly rozvoj základních digitálních dovedností a zvyšovaly úroveň digitálních kompetencí mezi populací. Sdělení Komise o akčním plánu digitálního vzdělávání 19 stanoví 11 opatření na období tří let (2018–2020) s cílem pomoci členským státům při lepším využívání digitálních technologií ve výuce a učení, rozvoji příslušných digitálních kompetencí a dovedností a zlepšení vzdělávání prostřednictvím analýzy údajů a prognózy. Doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé 20 doporučuje, aby osobám s nízkou úrovní dovedností, znalostí a kompetencí byla poskytnuta příležitost získat minimální úroveň dovedností. Tento návrh doplní tento přístup tím, že mladým lidem nabídne cílené cesty prohlubování dovedností přizpůsobené na míru.
Doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce 21 doporučuje členským státům poskytovat obzvláštní podporu dlouhodobě nezaměstnaným osobám. Návrh doplní tento přístup předcházením dlouhodobé nezaměstnanosti mladých lidí.
Sdělení Komise Akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí z roku 2016 22 připomnělo zásadní význam včasné aktivace a intervence týkající se zranitelných osob z kategorie NEET, včetně mladých státních příslušníků třetích zemí, z hlediska jejich rychlého zapojení do vzdělávání, učňovské přípravy, stáží nebo na trh práce.
Doporučení Rady ze dne 10. března 2014 k rámci kvality stáží 23 nabízí vodítka ohledně poskytování kvalitních stáží. Doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu 24 navíc stanoví 14 klíčových kritérií, která by členské státy a zúčastněné strany měly používat k vytvoření kvalitní a efektivní učňovské přípravy. Tento návrh slaďuje nabídky stáží a učňovské přípravy s kritérii kvality stanovenými v těchto doporučeních Rady.
Doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení 25 vyzvalo členské státy, aby zavedly režim uznávání neformálního a informálního učení. Návrh doplní tento přístup podporou uznávání neformálního a informálního učení.
Doporučení Rady ze dne 28. června 2011 o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky 26 stanoví rámec pro soudržné, komplexní a empiricky podložené politiky týkající se předčasného ukončování školní docházky. Fáze návrhu týkající se „mapování“, včetně účinných partnerství a systémů včasného varování, na tento rámec úzce navazuje.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Sdělení Komise Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci 27 zdůrazňuje, že plán EU na podporu oživení musí vést k vytvoření udržitelnější, odolnější a spravedlivější Evropy pro příští generaci, a snaží se popohnat rychleji vpřed souběžnou zelenou a digitální transformaci. Navrhuje novou facilitu na podporu oživení a odolnosti, která bude podporovat členské státy při provádění investic a reforem, které jsou klíčové pro udržitelné oživení. Nová iniciativa REACT-EU poskytne členským státům dorovnávací příspěvek na podporu soudržnosti. Iniciativa podpoří pracovníky a zranitelné skupiny, opatření v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a malé a střední podniky, systémy zdravotnictví i zelenou a digitální transformaci a bude určena všem odvětvím. Tento návrh bude poskytovat informace pro účely těchto investic posílením zaměstnatelnosti mladých lidí.
Zelená dohoda pro Evropu 28 je nová strategie růstu EU, jejímž cílem je transformovat EU na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Udržitelnost a blahobyt našich občanů se stanou ústředním prvkem naší činnosti. Akční plán pro oběhové hospodářství 29 pro čistší a konkurenceschopnější Evropu stanoví opatření k dosažení oddělení růstu od využívání zdrojů, mimo jiné silným důrazem na potřebu získat vhodné kvalifikace, a to i prostřednictvím odborného vzdělávání a přípravy. Přechod na čisté a oběhové hospodářství představuje příležitost k rozšíření udržitelné ekonomické aktivity vedoucí k vytváření pracovních míst, a tím k podpoře oživení. Vzhledem k tomu, že ekologizace hospodářství formuje požadavky na dovednosti různými způsoby, je nezbytné zavést politiky, které budou podporovat mladé lidi při využívání těchto nových příležitostí. Návrh doplní tento přístup podporou dovedností potřebných pro ekologické hospodářství.
Příležitosti a výzvy, jež přináší probíhající digitální transformace, a politické reakce Evropy byly nastíněny ve strategii nazvané Formování digitální budoucnosti Evropy 30 , jež zdůrazňuje potřebu investovat do vzdělávání a odborné přípravy a zlepšovat digitální dovednosti u všech Evropanů. Komise přijala Novou průmyslovou strategii pro Evropu 31 s cílem podpořit průmysl, stimulovat konkurenceschopnost Evropy v době rostoucí celosvětové konkurence a zajistit, aby se postavila do čela souběžné zelené a digitální transformace. Věnuje velkou pozornost uvolnění investic, inovací a dovedností potřebných pro tuto souběžnou transformaci. Tato souběžná transformace poskytne pracovní příležitosti, které budou přínosem rovněž z hlediska provádění tohoto návrhu.
Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky 32 zdůrazňuje, jak se stále větší počet malých a středních podniků potýká s problémy v oblasti hledání potřebných kvalifikovaných pracovníků. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je obzvláště palčivý, pokud jde o digitalizaci a nové technologie. Strategie zdůrazňuje, že EU může dále pomoci tyto problémy řešit tak, že usnadní přístup k odborné přípravě a přispěje ke sladění poptávky po talentech ze strany malých a středních podniků s nabídkou na trhu práce. Vzdělávání a odborná příprava v oblasti podnikání, které přispívají ke zvyšování podnikatelských znalostí a dovedností, hrají klíčovou úlohu, pokud jde o přizpůsobení malých a středních podniků potřebám jednotného trhu. Návrh doplní tento přístup. Mladým lidem může být nabídnuto přípravné školení za účelem zlepšení jejich podnikatelských dovedností pomocí nástrojů a modulů vyvinutých v rámci podnikatelských kompetencí (EntreComp).
Společná zemědělská politika podporuje mladé lidi, kteří se chtějí zapojit do zemědělství, a mladé lidi, kteří zahajují činnost ve venkovských oblastech. Poskytuje mladým lidem školení, poradenské služby, podporu na zahájení činnosti a podporu investic. Tento přístup bude doplněn dovednostním rozměrem tohoto návrhu, zejména pokud jde o podnikatelské dovednosti.
Cílem strategie pro rovnost žen a mužů 33 je navíc odstranit rozdíly mezi ženami a muži na trhu práce a zvýšit účinný přístup žen ke spravedlivě placenému kvalitnímu a udržitelnému zaměstnání.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Návrh je založen na článku 292 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), podle kterého Rada přijímá doporučení na návrh Komise, ve spojení s článkem 149, který stanoví stimulační opatření k podpoře činnosti členských států v oblasti zaměstnanosti.
Hlava IX SFEU definuje pravomoci EU týkající se politik zaměstnanosti, zejména článek 145 o rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti a článek 147 o přispívání k dosažení vysoké úrovně zaměstnanosti podporou a doplňováním opatření členských států. Nízká výkonnost trhu práce na vnitrostátní úrovni, pokud jde o nezaměstnanost a neaktivitu mladých lidí, může mít negativní ekonomický dopad a narušovat sociální a hospodářskou soudržnost v celé EU včetně případů, kdy nízká výkonnost souvisí především s podskupinami populace NEET, které se nacházejí ve zranitelné situaci.
Návrh tedy přispěje k dosažení cílů Smlouvy o Evropské unii (Smlouvy o EU), zejména k podpoře plné zaměstnanosti, zákazu diskriminace, rovnosti žen a mužů, sociálního začlenění a sociální soudržnosti (článek 3 Smlouvy o EU).
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Při své práci na rozvoji strategie zaměstnanosti má EU pravomoc koordinovat, podněcovat spolupráci a podporovat činnost členských států. Návrh respektuje pravomoc členských států a zároveň dává této ambici konkrétní obsah, zejména využitím sedmi let provádění záruk pro mladé lidi. Cílem návrhu je zlepšit provádění již existujících systémů záruk pro mladé lidi v členských státech, přičemž vychází z úspěšných postupů a získaných zkušeností. Průběžné zásahy EU v oblasti řešení nezaměstnanosti a neaktivity mladých lidí na základě inkluzivnějšího rámce společné politiky, který lépe obstojí v budoucnosti, by měly členským státům poskytnout lepší politické vedení a mohou přispět ke zvýšení míry aktivity a prohlubování dovedností pracovní síly v EU a současně předejít velmi vysokým ekonomickým a společenským nákladům souvisejícím s mladými lidmi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy.
Návrh rovněž pomůže členským státům co nejlépe využít fond ESF+ s cílem vyřešit nezaměstnanost a neaktivitu mladých lidí.
V souladu se zásadou subsidiarity předkládá návrh doporučení ke zlepšení provádění systémů záruk pro mladé lidi zavedených členskými státy, přičemž plně respektuje pravomoci členských států v oblasti zaměstnanosti, jakož i jejich vnitřní rozdělení pravomocí. Návrh uznává, že odlišné situace v jednotlivých členských státech (nebo na regionální nebo místní úrovni) mohou vést k rozdílům ve způsobu provádění doporučení.
•Proporcionalita
Navrhovaná opatření jsou úměrná sledovaným cílům. Návrh podporuje systémy záruk pro mladé lidi zavedené členskými státy a doplňuje úsilí členských států v oblasti nezaměstnanosti a neaktivity mladých lidí. Navrhovaná opatření respektují postupy členských států a rozmanitost systémů. Uspokojují potřebu diferencovaného přístupu odrážejícího různé hospodářské, finanční a sociální situace členských států, odlišné podmínky na trhu práce a rozmanitost situací, které vedou k nezaměstnanosti a neaktivitě mladých lidí. Uznávají, že odlišné vnitrostátní, regionální nebo místní situace by mohly vést k rozdílům ve způsobu provádění navrhovaného doporučení.
Volba nástroje
Navrhovaným nástrojem je návrh doporučení Rady, což respektuje zásady subsidiarity a proporcionality. Vychází ze stávajícího systému práva Evropské unie a je v souladu s typem nástrojů, které jsou k dispozici pro opatření Evropské unie v oblastech zaměstnanosti. Jako právní nástroj signalizuje závazek členských států k opatřením stanoveným v tomto doporučení a poskytuje silný politický základ pro spolupráci na úrovni Evropské unie v této oblasti při plném respektování pravomoci členských států v oblasti politiky zaměstnanosti. Po jeho přijetí bude doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi nahrazeno.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Nevztahuje se na tento návrh.
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Jak je vysvětleno výše, návrh vychází z doporučení Rady z roku 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi 34 . Od roku 2014 je provádění tohoto doporučení sledováno v rámci evropského semestru. Přezkumy provádění ve všech členských státech se provádějí v rámci Výboru pro zaměstnanost (EMCO) každé dva roky. Kromě toho se každoročně provádí kvantitativní sledování vnitrostátních systémů na základě společně dohodnutého rámce ukazatelů 35 . Koordinátoři záruk pro mladé lidi ze všech členských států se pravidelně scházejí, aby projednali pokrok v provádění, probíhající politické reformy a příslušné projekty a zúčastnili se činností vzájemného učení.
Začátkem roku 2020 se navíc uskutečnily zvláštní konzultační činnosti a zaměřily se na zúčastněné strany, které byly úzce zapojeny do navrhování a provádění záruk pro mladé lidi nebo které je využívaly. Přestože všechny konzultace proběhly před rozšířením onemocnění COVID a hospodářským poklesem, který následoval, byly příspěvky zaměřeny na strukturální aspekty, a proto jsou i nadále relevantní 36 .
Návrh do značné míry odráží názory shromážděné v průběhu cílených konzultací. Všechny zúčastněné strany, s nimiž proběhly konzultace, s výjimkou zaměstnavatelů – kteří prosazovali podrobnější sledování provádění stávajícího doporučení Rady – se vyjádřily ve prospěch posílení záruk pro mladé lidi formou navržení nového doporučení Rady.
Všechny zúčastněné strany požadovaly zlepšení „kvality“ nabídek a navrhovaly různé přístupy, na které návrh reaguje sladěním nabídek se stávajícími standardy a zásadami kvality. Odráží rovněž konsenzus ohledně potřeby posílit integrovaný přístup založený na partnerství více zúčastněných stran.
• Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Kromě využití výsledků konzultací je návrh založen na široké škále zpráv a studií, jakož i na odborných znalostech získaných prostřednictvím činností vzájemného učení a setkávání koordinátorů záruk pro mladé lidi.
Každoročně se provádí kvantitativní sledování vnitrostátních systémů záruk pro mladé lidi na základě společně dohodnutého rámce ukazatelů. Pomocí makroekonomických ukazatelů založených na údajích z šetření pracovních sil EU je sledována celková situace mladých lidí na trhu práce, a tedy nepřímo i dopad záruk pro mladé lidi a dalších opatření, která brání mladým lidem v tom, aby se stali NEET. Ukazatele provádění a sledování (dlouhodobý výsledek) jsou odvozeny od administrativních údajů, které každoročně poskytují členské státy. Jsou založeny na údajích o počtu mladých lidí, kteří se zaregistrovali do systémů záruk pro mladé lidi (jak dlouho jsou v nich registrováni, kam odcházejí po vyřazení z registru a kde se nacházejí za určitou dobu po vyřazení). Ukazatele provádění měří přímý dopad poskytování záruk pro mladé lidi, zatímco ukazatele sledování se používají k měření udržitelnosti začlenění na trhu práce po poskytnutí nabídky v rámci záruk pro mladé lidi.
Koordinátoři záruk pro mladé lidi ze všech členských států se navíc pravidelně scházejí, aby projednali pokrok a problémy při provádění, probíhající politické reformy a příslušné projekty. Účastní se rovněž činností vzájemného učení. Zkušenosti a hodnocení z provádění na vnitrostátní úrovni přispěly k vypracování řady zpráv zveřejněných v roce 2018. Evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti (VSZ) pravidelně podává zprávy o kapacitě veřejných služeb zaměstnanosti provádět záruky pro mladé lidi prostřednictvím dvouletých hodnotících zpráv. Stránka financování z EU je pečlivě sledována prostřednictvím monitorovacích výborů ESF a výročních zpráv o provádění a pravidelně vyhodnocována.
•Posouzení dopadů
Účelem navrhovaného nástroje – doporučení Rady – je poskytnout vodítko při provádění systémů záruk pro mladé lidi, zároveň však ponechává členským státům flexibilitu při navrhování a provádění opatření. Posouzení dopadů proto není nutné.
V uceleném pracovním dokumentu útvarů Komise 37 je uveden přehled nejdůležitějších ponaučení vyplývajících z důsledků předchozí hospodářské recese a komplexní shrnutí ponaučení vyplývajících z provádění záruk pro mladé lidi v letech 2013–2020. Tato ponaučení vyplývají z výsledků četných sledování a hodnocení na úrovni EU, ale také ze zpětné vazby získané během cílených konzultací na začátku roku 2020, kdy Evropská komise oslovila mimo jiné občanskou společnost, sociální partnery, zúčastněné strany na vnitrostátní úrovni a samotné mladé lidi. Tato ponaučení se společně promítají do řady opatření, která jsou podrobně uvedena v návrhu.
Komise vyhodnotila opatření v oblasti zaměstnanosti mládeže financovaná Evropským sociálním fondem a Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Při přípravě tohoto návrhu byly zohledněny výsledky tohoto hodnocení a přípravné práce na toto hodnocení provedené v roce 2018.
•Účelnost právních předpisů a zjednodušení
Nevztahuje se na tento návrh.
•Základní práva
Nevztahuje se na tento návrh.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Doporučení nevyžaduje další rozpočtové či personální zdroje EU.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Navrhuje se, aby Komise i nadále monitorovala provádění záruk pro mladé lidi ve spolupráci s členskými státy v rámci evropského semestru. Každé dva roky by se měly v rámci výboru EMCO uskutečnit přezkumy všech členských států. Každoročně by se mělo provádět kvantitativní sledování vnitrostátních systémů záruk pro mladé lidi na základě společně dohodnutého rámce ukazatelů. Navíc by se měli koordinátoři záruk pro mladé lidi ze všech členských států i nadále pravidelně scházet, aby projednali pokrok a problémy v provádění, probíhající politické reformy a příslušné projekty a zúčastnili se činností vzájemného učení.
•Informativní dokumenty (u směrnic)
Nevztahuje se na tento návrh.
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
§ 1 aktualizuje hlavní cíl a rozšiřuje věkovou kategorii tak, aby zahrnula mladé lidi ve věku 25–29 let. To činí návrh inkluzivnějším a uznává, že během hospodářského útlumu v důsledku pandemie COVID-19 upadne větší podíl osob ve věku 25 až 29 let do nezaměstnanosti a bude vyžadovat podporu.
§ 2 až 4 doporučují členským státům, aby posílily mapovací systémy a umožnily prevenci prostřednictvím systémů sledování a včasného varování.
§ 5 až 7 obsahují doporučení členským státům týkající se zvyšování povědomí a zacílení komunikace a posílení informačních opatření pro zranitelné skupiny. Toho by bylo možné dosáhnout přijetím vhodných informačních kanálů uzpůsobených mládeži a používáním rozpoznatelného vizuálního stylu pro účely komunikace.
§ 8 až 11 obsahují doporučení členským státům týkající se profilování, poradenství, pomoci a mentorování. Členské státy se vyzývají, aby zlepšily nástroje pro profilování a screening a individualizované akční plány, které zohledňují preference a motivaci mladých lidí, jakož i konkrétní překážky a nevýhody a důvody jejich nezaměstnanosti nebo neaktivity.
§ 12 a 13 obsahují doporučení členským státům ohledně zvyšování úrovně digitálních dovedností přípravnými školeními a ohledně validace výsledků vzdělávání. Členským státům se důrazně doporučuje, aby posoudily digitální dovednosti všech NEET, kteří se zaregistrují do systému záruk pro mladé lidi, a aby zajistili, že všem mladým lidem bude nabídnuto specializované přípravné školení za účelem zlepšení jejich digitálních dovedností.
§ 14 vyzývá členské státy, aby zajistily, že přípravná fáze usnadní prohlubování dovedností a rekvalifikaci zaměřené na dovednosti potřebné na měnícím se trhu práce, které jsou nezbytné pro zelenou transformaci, jakož i dovednosti v oblasti podnikání a řízení profesní dráhy.
§ 15 až 19 doporučují členským státům, aby využívaly cílené a dobře koncipované pobídky pro zaměstnanost a k zakládání podniků, sladily nabídku s normami kvality a rovnosti a rozšířily podporu po umístění.
§ 20 až 26 obsahují doporučení členským státům týkající se partnerství, sběru a sledování údajů a využívání finančních prostředků. Členské státy by mohly posílit stávající partnerství a vyzývají se k formalizaci protokolů pro spolupráci mezi poskytovateli záruk pro mladé lidi (včetně institucí vzdělávání a odborné přípravy) a jinými sociálními službami (např. péče o děti, zdravotní péče, sociální bydlení, služby v oblasti dostupnosti). Důležité je zejména zajistit aktivní zapojení sociálních partnerů na všech úrovních. Členské státy se vyzývají, aby dále rozvíjely modely integrovaných služeb, jako jsou například jednotná kontaktní místa, společné řízení případů nebo multidisciplinární týmy. Členské státy se rovněž vyzývají, aby zlepšily údaje o udržitelném začlenění mladých lidí na trhu práce a prozkoumaly potenciál širšího sdílení údajů.
§ 27 až 31 vítají záměr Komise posílit podporu pro kvantitativní sledování systémů záruk pro mladé lidi na základě společně dohodnutého rámce ukazatelů, prozkoumat nové možnosti plynoucí z nadcházejících zlepšení v oblasti šetření pracovních sil v EU a míru podrobnosti, s níž lze posuzovat cílovou skupinu NEET, a sledovat provádění vnitrostátních systémů prostřednictvím mnohostranného dohledu Výboru pro zaměstnanost v rámci evropského semestru. Komise se vyzývá, aby Výboru pro zaměstnanost pravidelně podávala zprávy o vývoji v oblasti provádění a výsledků těchto systémů a aby podporovala úsilí členských států v oblasti zvyšování povědomí a komunikace a současně posilovala šíření výsledků a příklady osvědčených postupů na úrovni EU. Osvědčené postupy pomáhají ostatním členským státům přejímat opatření s prokazatelnými výsledky.
2020/0132 (NLE)
Návrh
DOPORUČENÍ RADY
o mostu k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi
a
o nahrazení doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 ve spojení s článkem 149 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)V listopadu 2017 vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise evropský pilíř sociálních práv, v němž se stanoví dvacet zásad a práv na podporu dobře fungujících a spravedlivých trhů práce a systémů sociálního zabezpečení. Stanoví se v něm právo na spravedlivé a rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky a přístup k sociální ochraně a odborné přípravě. Rovněž se v něm stanoví, že zkušební doba by měla mít přiměřenou délku, a zakazuje se zneužívání atypických pracovních smluv. Zásada č. 4 „aktivní podpora zaměstnanosti“ uvádí, že „mladí lidé mají právo na další vzdělávání, učňovskou přípravu, stáž nebo na nabídku pracovního místa dobré kvality do čtyř měsíců od ztráty zaměstnání nebo ukončení svého vzdělávání“.
(2)Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, přijaté rozhodnutím Rady 2019/1181 ze dne 8. července 2019 38 , a zejména pokyn 6, vyzývají členské státy, aby i nadále řešily nezaměstnanost mladých lidí a otázku mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), a to prostřednictvím prevence předčasných odchodů ze vzdělávání a strukturálním zlepšením přechodu ze vzdělávání do zaměstnání, mimo jiné prostřednictvím plného provedení záruk pro mladé lidi.
(3)Doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení 39 stanoví prvky a zásady uznávání neformálního a informálního učení, které jednotlivcům umožní dosáhnout uznání jejich znalostí, dovedností a kompetencí, které si osvojili prostřednictvím neformálního a informálního učení, a získat úplnou kvalifikaci, nebo případně částečnou kvalifikaci.
(4)Doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé 40 doporučuje, aby dospělým s nízkou úrovní dovedností, znalostí a kompetencí byla podle jejich individuálních potřeb poskytnuta příležitost získat minimální úroveň gramotnosti, matematické gramotnosti a digitálních kompetencí a/nebo získat širší škálu dovedností, znalostí a kompetencí.
(5)Doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení 41 vyzývá členské státy, aby podporovaly rozvoj základních digitálních dovedností a zvyšovaly a zlepšovaly úroveň digitálních kompetencí ve všech segmentech populace.
(6)Doporučení Rady ze dne 10. března 2014 k rámci kvality stáží 42 nabízí vodítka ohledně poskytování kvalitních stáží a stanoví prvky týkající se kvality, které se vztahují zejména ke vzdělávacímu obsahu, pracovním podmínkám a transparentnosti, pokud jde o finanční podmínky a náborové praktiky.
(7)Doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu 43 stanoví 14 klíčových kritérií, která by členské státy a zúčastněné strany měly používat k vytvoření kvalitní a efektivní učňovské přípravy zajišťující jak rozvoj profesních dovedností, tak osobní rozvoj učňů.
(8)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 ze dne 10. října 2019 44 poskytuje společný rámec pro sedm původně nezávislých sběrů údajů, mezi něž patří i šetření pracovních sil EU. Integrovaná evropská sociální statistika (IESS) poskytuje podrobnější srovnávací údaje napříč EU, které umožní lepší pochopení přechodu mladých lidí ze školy do zaměstnání a přesněji zachytí jejich studijní a pracovní zkušenosti, ale také jejich individuální doplňující proměnné.
(9)Evropská rada ve svých závěrech ze dne 15. prosince 2016 vyzývá k pokračování záruk pro mladé lidi. Ve svých závěrech ze dne 15. června 2017 Rada znovu potvrzuje, že řešení nezaměstnanosti a nečinnosti mladých lidí je i nadále politickou prioritou, domnívá se, že záruky pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí poskytly silný podnět ke strukturálním reformám a inovaci politik, a zdůrazňuje, že oslovení NEET vyžaduje velké a trvalé úsilí vnitrostátních orgánů a meziodvětvovou spolupráci.
(10)Ve svém usnesení ze dne 18. ledna 2018 o provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí ve členských státech vyzývá Evropský parlament členské státy, aby zavedly vhodné a cílené informační strategie, které by oslovily všechny osoby NEET, a aby zaujaly integrovaný přístup ke zvýšení dostupnosti individualizované pomoci a služeb na podporu mladých lidí, kteří čelí vícenásobným překážkám. Evropský parlament zdůrazňuje potřebu zvýšit kvalitu nabídek v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a programu záruk pro mladé lidi a vyzývá k budoucí rozpravě o vhodné věkové kategorii.
(11)Zelená dohoda pro Evropu 45 je nová strategie EU pro růst, jejímž cílem je transformovat EU na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů.
(12)Evropská komise představila významný plán na podporu oživení Evropy a nástroj „Next Generation EU“ založený na využití plného potenciálu rozpočtu EU s cílem pomoci napravit hospodářské a sociální škody způsobené pandemií COVID-19, nastartovat evropské oživení a chránit a vytvářet pracovní místa 46 . Tyto zdroje budou klíčové mimo jiné při podpoře krátkodobých opatření na podporu zaměstnanosti včetně zaměstnanosti mladých lidí, jakož i investic do dlouhodobějších politických reforem týkajících se trhu práce, sociálních systémů a systémů vzdělávání a odborné přípravy.
(13)V roce 2013 v průběhu předcházející hospodářské recese dosáhla míra nezaměstnanosti mladých lidí (15–24) v EU 24,4 % a v některých členských státech přes 50 % a mezi mladými lidmi ve věku 15–24 let bylo 6,5 milionu osob spadajících do kategorie NEET. V reakci na to bylo v dubnu 2013 přijato doporučení Rady o zavedení záruk pro mladé lidi 47 – výrazný koordinovaný zásah do aktivních politik trhu práce na úrovni EU.
(14)Pandemie COVID-19 zavedla EU do spirály bezprecedentní hospodářské recese, která pravděpodobně opět přinese dramaticky vysokou nezaměstnanost mladých lidí a míru NEET. Očekává se, že v roce 2020 nastane pokles ekonomiky EU o 7,4 %, což bude znamenat nejhlubší recesi v její historii, a mladí lidé, kteří se na pracovním trhu již nyní nacházejí v nejisté situaci, budou trpět nejvíce, přičemž pro ty, kteří budou v této době na pracovní trh teprve vstupovat, bude obtížnější zajistit si své první zaměstnání. Vzhledem k současné krizi je proto nezbytné záruky pro mladé lidi posílit.
(15)Mladí lidé mohou mít na trhu práce obtíže z důvodu přechodných životních období, kterými procházejí, a omezených nebo nedostatečných odborných zkušeností. Jak vyplývá z recesí v minulosti, mladí lidé jsou zasaženi více než starší a zkušenější pracovníci. Během předchozí krize se nezaměstnanost mladých lidí zvýšila ze 16,0 % v roce 2008 na maximální hodnotu 24,4 % v roce 2013. U mladých žen je také větší pravděpodobnost, že se stanou neaktivními kvůli pečovatelským povinnostem (povinnostem péče o děti nebo závislé dospělé, či jiným osobním či rodinným povinnostem). Pečovatelské povinnosti jsou u mladých žen více než pětkrát častějším důvodem neaktivity, než je tomu u mladých mužů. To může vést k prohlubování rozdílů v zaměstnanosti žen a mužů s důsledky, které přetrvávají po celý život žen.
(16)Nezaměstnanost a neaktivita mladých lidí může zanechat „trvalé následky“ – v budoucnu jsou tito lidé nezaměstnaností více ohroženi, vydělávají méně, společnost ztrácí lidský kapitál a chudoba se přenáší z generace na generaci. Ty se promítají do individuálního strádání a přinášejí s sebou přímé i nepřímé náklady pro společnost jako celek. Přispívají také k regionálním nerovnostem, protože mladí lidé například nejsou schopni dosáhnout udržitelného začlenění na trhu práce ve venkovských nebo odlehlých oblastech a pokoušejí se hledat příležitosti jinde.
(17)Neustálý vývoj, jako je například automatizace a digitalizace výroby a služeb, stále přetváří svět práce. Mladí lidé jsou nadměrně zastoupeni na nestandardních pracovních pozicích, jako je práce prostřednictvím platforem nebo krátkodobé pracovní smlouvy („gig work“), u kterých jim není vždy poskytována přiměřená sociální ochrana. Mladé lidi ve větší míře než ostatní ohrožuje ztráta zaměstnání v důsledku automatizace, protože pracovní pozice pro začínající pracovníky mívají zpravidla větší podíl automatizovatelných úkolů. Na základě digitálních technologií zároveň vznikají nová pracovní místa a v mnoha odvětvích hospodářství se zvyšuje poptávka po dovednostech potřebných pro digitální transformaci.
(18)Dnešní investice do lidského kapitálu mladých Evropanů pomohou evropským sociálně tržním hospodářstvím, která obstojí v budoucnosti, vyrovnat se s demografickými změnami a zároveň plně přijmout digitální éru a růst pracovních míst v ekologickém hospodářství. Unie bude moci plně využít přínos aktivní, inovativní a vzdělané pracovní síly a současně zamezí velmi vysokým nákladům souvisejícím s mladými lidmi, kteří nepracují, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET).
(19)Posílené záruky pro mladé lidi mohou přispět k vytvoření zaměstnanosti mladých lidí ve fázi zotavení z hospodářského dopadu pandemie a pomoci využít příležitostí plynoucích z digitální a zelené transformace. Mohou pomoci zmírnit trvalé následky tohoto závažného zpomalení tím, že budou povzbuzovat firmy v zaměstnávání nezaměstnaných mladých lidí a poskytovat odbornou přípravu, která usnadní dosažení souladu mezi nezaměstnanými a neaktivními mladými lidmi a volnými pracovními místy.
(20)Posílené záruky pro mladé lidi by měly zajistit, aby všichni mladí lidé do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělání, obdrželi kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo stáže. Aby bylo možno tuto ambici naplnit, měly by mladým lidem poskytovat cestu ke stabilnímu začlenění na trhu práce v dobách krize, oslovit a aktivovat větší počet mladých lidí bez ohledu na jejich zázemí a zajistit, aby žádný z nich nebyl opominut. Měly by usilovat o podporu mladých lidí při získávání pracovních zkušeností a rozvoji správných dovedností pro měnící se svět práce, zejména těch, které se týkají zelené a digitální transformace. Důležitou úlohu v tomto ohledu hraje učňovská příprava. Je třeba podpořit její nabídku a kvalitu s cílem posílit její úlohu ve fázi oživení. Učňovská příprava připravuje mladé lidi na pracovní místa, která jsou velmi žádaná, a nabízí jim tak cestu ke stabilnímu začlenění na trhu práce i na lokální úrovni.
(21)V doporučení Rady o zavedení záruk pro mladé lidi z roku 2013 se členské státy zavázaly zajistit, že všichni mladí lidé mladší 25 let obdrží do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělání, kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo stáže. Rozšířením této věkové kategorie tak, aby zahrnula mladé lidi ve věku 25–29 let, se potvrzuje, že přechod ze školy do zaměstnání a udržitelné začlenění na trhu trvají déle vzhledem k měnící se povaze práce a požadovaným dovednostem, a uznává, že během hospodářského útlumu způsobeného pandemií COVID-19 upadne větší podíl 25–29letých do nezaměstnanosti a bude potřebovat podporu. Rovněž tak dochází ke sladění s opatřeními a programy členských států týkajícími se mladých lidí, které jsou zpravidla dostupné mladým lidem mezi 15 a 29 lety.
(22)Osoby NEET představují heterogenní skupinu. Pro některé mladé lidi může být příslušnost ke skupině NEET příznakem vícenásobného a hluboce zakořeněného znevýhodnění a může signalizovat dlouhodobější vyčlenění ze společnosti. Někteří mladí lidé jsou obzvláště zranitelní, například kvůli tomu, že se jim nedostalo dostatečného vzdělání nebo odborné přípravy, často se na ně nevztahuje dostatečné sociální zabezpečení, mají omezený přístup k financím, jsou vystaveni nejistým pracovním podmínkám nebo trpí diskriminací. Pro jiné je příslušnost ke skupině NEET pravděpodobně jen dočasným statusem, protože při vstupu na trh práce čelí jen nevelkým překážkám a nemají přirozeně zranitelná místa (např. vysoce kvalifikovaní mladí lidé nebo ti, kteří již mají významné a dosud relevantní pracovní zkušenosti). Posílené záruky pro mladé lidi by měly uznávat, že některé osoby spadající do kategorie NEET mohou vyžadovat lehčí přístup, zatímco jiné, zranitelnější osoby spadající do kategorie NEET budou pravděpodobně potřebovat intenzivnější, zdlouhavější a komplexnější zásahy, aby se předešlo nepřiměřenému negativnímu dopadu na zranitelnou mládež.
(23)Více než jeden z pěti mladých lidí v celé EU nedosáhne základní úrovně digitálních dovedností, přičemž u mladých lidí s nízkým vzděláním je více než třikrát větší pravděpodobnost nedostatečných digitálních dovedností než u jejich protějšků s vyšším vzděláním 48 . Vzhledem k tomu, že zotavování z krize COVID-19 urychluje digitální transformaci, stávají se rozdíly v digitálních dovednostech klíčovým určujícím prvkem zaměstnatelnosti mladých lidí a jejich schopnosti využít příležitostí, které z této transformace vyplývají. Cílené prohlubování dovedností pomáhá mladým lidem reagovat na rostoucí poptávku po digitálních dovednostech.
(24)Součástí posílených záruk pro mladé lidi by mělo být přípravné školení během první fáze před přijetím nabídky, související se specifickými oblastmi dovedností, jako jsou například digitální nebo zelené dovednosti. Toto praktické školení se může stát odrazovým můstkem k úplnému kurzu odborného vzdělávání, ochutnávkou světa práce nebo může doplnit stávající vzdělání nebo pracovní zkušenosti před zahájením nabídky záruk pro mladé lidi. Krátkodobá neformální povaha takového přípravného školení, které by nemělo prodloužit trvání čtyřměsíční přípravné fáze, jej odlišuje od nabídky.
(25)Při posilování kvalitní zaměstnanosti, jakož i příležitostí ke vzdělávání a odborné přípravě, učňovské přípravy a stáží hraje zásadní roli účinná koordinace a partnerství napříč různými oblastmi politik (zaměstnanost, vzdělávání, mládež, sociální věci a další). Integrované služby (jako jsou například jednotná kontaktní místa nebo jiné modely) nabízejí snazší přístup ke službám a výhodám a mohou snadněji poskytovat přizpůsobená, flexibilní a citlivější řešení pro mladé lidi s vícerozměrnými problémy. Integrované služby vyžadují změnu v pracovní kultuře, aby se mladí lidé dostali do středu pozornosti zásahů a aby se upustilo od administrativních stereotypů, které nepodporují spolupráci.
(26)Posílené záruky pro mladé lidi by měly být prováděny prostřednictvím systému sestávajícího z podpůrných opatření a měly by být uzpůsobeny vnitrostátním, regionálním a místním podmínkám. Tyto systémy by měly přihlížet k rozmanitosti členských států, pokud jde o úroveň nezaměstnanosti a neaktivity mladých lidí, institucionální organizaci a kapacitu jednotlivých aktérů na trhu práce. Tyto systémy by měly rovněž zohledňovat odlišnou situaci v oblasti veřejných rozpočtů a finančních omezení při rozdělování zdrojů a měly by být průběžně sledovány a optimalizovány.
(27)Podpůrná opatření mohou být financována z fondů Unie. Klíčový finanční zdroj EU na podporu provádění záruk pro mladé lidi představuje Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí 2014–2020 (příspěvek z EU ve výši téměř 9 miliard EUR) spolu s dalšími investicemi z Evropského sociálního fondu. Další finanční prostředky z EU na opatření v oblasti zaměstnanosti mladých lidí poskytne v rámci plánu na podporu oživení Evropy a nástroje „Next Generation EU“ facilita na podporu oživení a odolnosti a iniciativa REACT-EU. Toto úsilí bude ve finančním období 2021–2027 doplněno Evropským sociálním fondem plus, který podpoří celou škálu opatření posílených záruk pro mladé lidi v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy,
DOPORUČUJE ČLENSKÝM STÁTŮM:
1)aby zajistily, že všichni mladí lidé mladší 30 let obdrží do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělání, kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo stáže v souladu se zásadou č. 4 evropského pilíře sociálních práv.
Výchozím bodem pro poskytnutí této nabídky v rámci záruk pro mladé lidi těmto mladým lidem by měla být registrace u poskytovatele záruk pro mladé lidi.
Systémy záruk pro mladé lidi by měly vycházet z následujících pokynů, které jsou strukturovány do čtyř fází (mapování, informační opatření, příprava a nabídka), měly by být organizovány v souladu s celostátními, regionálními a místními podmínkami a měly by zohledňovat také pohlaví a rozdílnost cílových mladých lidí:
Mapování
Identifikace cílové skupiny, dostupných služeb a potřeb v oblasti dovedností
2)posílit systémy mapování, aby bylo možné získat hlubší porozumění rozmanitosti osob spadajících do kategorie NEET, včetně dočasných NEET negativně ovlivněných hospodářskou recesí, jakož i dlouhodobějších NEET, kteří mohou patřit ke zranitelným skupinám;
3)zmapovat služby dostupné pro různé potřeby v oblasti podpory s využitím místních prognóz dovedností (které získávají informace např. z dat velkého objemu získaných v rámci informací o trhu práce) s cílem identifikovat dovednosti požadované na trhu práce, se zvláštním důrazem na regionální specifika trhu práce a na překážky, kterým čelí mladí lidé žijící ve venkovských nebo odlehlých oblastech nebo ve znevýhodněných městských oblastech;
Umožnění prevence prostřednictvím systémů sledování a včasného varování
4)posílit systémy včasného varování a možnosti sledování s cílem identifikovat osoby, kterým hrozí zařazení do kategorie NEET, a ve spolupráci s odvětvím vzdělávání, rodiči a místními komunitami a se zapojením služeb v oblasti politiky mládeže, sociálních služeb a služeb zaměstnanosti přispět k prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání a odborné přípravy (např. prostřednictvím flexibilnější vzdělávací dráhy a většího podílu učení se prací);
Informační opatření
Zvyšování povědomí a cílená komunikace
5)zavést moderní a místní informační kanály uzpůsobené mladým lidem pro činnosti zaměřené na zvyšování povědomí mezi dočasnými i dlouhodobými NEET, s využitím příležitostí online i offline, a zároveň zajistit zapojení mladých lidí a místních mládežnických organizací;
6)používat rozpoznatelný vizuální styl pro veškerou komunikaci, v příslušných případech na základě pokynů poskytnutých Komisí, a zároveň zajistit dostupné a snadno srozumitelné informace o všech druzích dostupné podpory, například prostřednictvím jediného webového portálu v jazyce (jazycích) dané země;
Posílení informačních opatření vůči zranitelným skupinám
7)posílit zaměření na dlouhodobější NEET (např. na ty, kteří patří ke zranitelným skupinám, včetně osob se zdravotním postižením) s využitím speciálně vyškolených mediátorů a doplňujících strategií, jako je práce s mládeží, mladí ambasadoři a spolupráce s partnery, kteří jsou v kontaktu s mladými lidmi (konkrétními skupinami mladých lidí). U nejobtížněji dosažitelných osob prozkoumat možnosti koordinace s poskytováním dávek, jakož i využívání mobilních jednotek;
Příprava
Použití profilovacích nástrojů k vytvoření individualizovaných akčních plánů na míru
8)zlepšit nástroje a postupy pro profilování a screening s cílem dosáhnout souladu mezi potřebami a reakcemi, a to přijetím multivariačního genderově citlivého přístupu k profilování a screeningu, který zohledňuje preference a motivaci mladých lidí a překážky a nevýhody, včetně důvodů nezaměstnanosti nebo neaktivity;
9)zajistit, aby poskytovatelé záruk pro mladé lidi měli k dispozici dostatečné personální kapacity se speciálně vyškoleným personálem na provoz a zlepšování nástrojů pro profilování a screening a na vytváření individualizovaných akčních plánů zohledňujících potřeby a reakce zaměřené na konkrétní osobu;
Poskytování poradenství, pomoci a mentorování
10)zintenzivnit přípravnou fázi prostřednictvím poradenství, pomoci a mentorování zaměřených na konkrétní osobu a poskytovaných vyškolenými poradci, které reagují na potřeby dotčeného jednotlivce a věnují náležitou pozornost genderovým stereotypům a jiným formám diskriminace. Připravit osoby spadající do kategorie NEET na měnící se povahu práce, ať už prostřednictvím kariérového poradenství nebo podpory podnikání, a zároveň zavést individuální podporu, motivační práci, obhajobu práv a/nebo vzájemnou podporu u dlouhodobějších NEET;
11)umožnit holističtější přístup k poradenství, pomoci a mentorování odkazováním mladých lidí na partnery (např. instituce vzdělávání a odborné přípravy, sociální partnery, mládežnické organizace, jakož i na podpůrné služby v oblasti práce s mládeží a sociálních služeb), kteří jim mohou pomoci překonat další překážky zaměstnanosti;
Posilování digitálních dovedností přípravným školením
12)posoudit digitální dovednosti všech osob NEET, které se zaregistrují do systému záruk pro mladé lidi, pomocí evropského rámce digitálních kompetencí (DigComp) a dostupných nástrojů (sebe)hodnocení s cílem zajistit, aby na základě zjištěných nedostatků bylo všem mladým lidem za účelem zlepšení jejich digitálních dovedností nabídnuto specializované přípravné školení;
13)zajistit validaci a uznávání výsledků (neformálního, informálního) učení z přípravného školení s využitím validačních opatření obsažených v systémech vzdělávání a odborné přípravy, stávajících nástrojů, jako je například Europass, a tzv. mikrokreditů s cílem umožnit modulárnější přístup ke sčítání výsledků učení;
Posuzování, zlepšování a validace dalších důležitých dovedností
14)zajistit, aby přípravná fáze usnadňovala prohlubování dovedností a rekvalifikaci se zaměřením na zelené dovednosti, podnikatelské dovednosti a dovednosti v oblasti řízení profesní dráhy, s využitím stávajících rámců kompetencí, nástrojů (sebe)hodnocení a ověřovacích nástrojů s cílem pomoci mladým lidem využívat příležitostí v rozvíjejících se odvětví a připravit je na potřeby měnícího se trhu práce;
Nabídka
Zajištění toho, aby během hospodářské recese fungovaly pobídky pro zaměstnanost a k zakládání podniků
15)využívat cílených a dobře koncipovaných pobídek pro zaměstnanost, jako jsou například mzdové dotace, náborové bonusy, snižování příspěvků na sociální zabezpečení, daňové úlevy nebo dávky zdravotně postiženým osobám, a pobídek k zakládání podniků s cílem vytvářet kvalitní příležitosti pro udržitelné začlenění mladých lidí na trhu práce;
Sladění nabídky se stávajícími standardy za účelem zajištění kvality a rovnosti
16)přizpůsobit nabídky zaměstnání příslušným zásadám evropského pilíře sociálních práv a zajistit právo na spravedlivé a rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky, přístup k sociální ochraně a odborné přípravě, přiměřenou délku zkušební doby a zákaz zneužívání atypických smluv;
17)usnadnit mladým lidem cestu zpět ke vzdělávání a odborné přípravě diverzifikací nabídky dalšího vzdělávání (např. prostřednictvím flexibilní vzdělávací dráhy, učení se prací, překlenovacích programů a programů druhé šance) a zajistit validaci neformálního a informálního učení;
18)zintenzivnit podporu učňovské přípravě a zajistit, aby nabídky byly v souladu s minimálními standardy stanovenými v Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu;
19)zajistit, aby nabídky stáží byly v souladu s minimálními standardy stanovenými v rámci kvality stáží;
Poskytování podpory po umístění a provádění zpětné vazby
20)rozšířit další podporu po umístění, která umožní v případě potřeby přizpůsobit individualizované akční plány, s využitím možnosti zpětné vazby po umístění, aby tak bylo zajištěno, že byla poskytnuta kvalitní nabídka;
Průřezové aktivátory
Mobilizace partnerství
21)posílit partnerství na všech úrovních správy mezi poskytovateli záruk pro mladé lidi a příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou například zaměstnavatelé, instituce vzdělávání a odborné přípravy, sociální partneři, práce s mládeží, poskytovatelé solidárních a občanských aktivit, mládežnické organizace a další organizace občanské společnosti; formalizovat protokoly pro spolupráci mezi poskytovateli záruk pro mladé lidi a jinými sociálními službami (např. péče o děti, zdravotní péče, sociální bydlení, služby v oblasti dostupnosti);
22)podporovat další rozvoj modelů integrovaných služeb, jako jsou jednotná kontaktní místa, společné řízení případů nebo multidisciplinární týmy, které posilují partnerství a umožňují existenci jednotného kontaktního místa pro mladé lidi;
Zlepšení sběru údajů a sledování systémů
23)zintenzivnit úsilí s cílem obohatit navazující údaje posílením systémů, které umožňují sledovat mladé lidi po přijetí nabídky, jakož i po uzavření nabídky, za účelem sledování dlouhodobého udržitelného začlenění na trhu práce;
24)při současném dodržování pravidel ochrany údajů povzbuzovat širší sdílení údajů o sledování a profilování a navazujících údajů mezi partnery záruk pro mladé lidi za účelem zlepšení podpory, což má obzvláštní význam pro úspěšnost zásahů zaměřených na zranitelné NEET;
Plné a optimální využití finančních prostředků
25)věnovat dostatečné vnitrostátní zdroje na provádění politických opatření navrhovaných v rámci posílených záruk pro mladé lidi s cílem zajistit, že jsou dobře zacílena na individuální potřeby kteréhokoli mladého člověka;
26)plně a optimálně využívat stávající nástroje EU v rámci politiky soudržnosti, zejména Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí, ESF a EFRR (2014–2020), a mobilizovat významný podíl dalších finančních prostředků poskytovaných v rámci REACT-EU i ESF+ a EFRR (2021–2027) s cílem podporovat zaměstnanost mladých lidí, předcházet nezaměstnanosti a neaktivitě mladých lidí a provádět příslušné politické reformy;
27)plně využívat potenciál v rámci doplnění vnitrostátního financování dalšími zdroji financování z EU, které by mohly přispět k provádění posílených záruk pro mladé lidi, což je zejména facilita na podporu oživení a odolnosti, EZFRV, InvestEU, AMIF, program Erasmus+ a nástroj pro technickou podporu;
VÍTÁ ZÁMĚR KOMISE:
Zlepšení sběru údajů a sledování systémů
28)i nadále podporovat kvantitativní sledování systémů záruk pro mladé lidi na základě společně dohodnutého rámce ukazatelů a v příslušných případech navrhovat úpravy ve světle stávajícího doporučení Rady;
29)od roku 2022 zlepšit podrobnost hodnocení cílové skupiny NEET, s využitím zlepšení v oblasti šetření pracovních sil v EU, která přineslo nařízení (EU) 2019/1700;
Sledovaní provádění
30)sledovat provádění systémů záruk pro mladé lidi podle tohoto doporučení prostřednictvím mnohostranného dohledu Výboru pro zaměstnanost v rámci evropského semestru;
31)pravidelně spolupracovat s členskými státy v rámci evropského semestru s cílem zajistit sledování průběžných vnitrostátních investic do politik a programů zaměstnanosti mladých lidí; v příslušných případech předložit členským státům doporučení pro jednotlivé země;
32)pravidelně podávat Výboru pro zaměstnanost zprávy o vývoji v oblasti provádění a výsledků systémů záruk pro mladé lidi;
Zvyšování povědomí a cílená komunikace
33)posílit podporu poskytovanou úsilí členských států v oblasti zvyšování povědomí a komunikace a podpořit šíření výsledků a příkladů osvědčených postupů mezi členskými státy.
Doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi se nahrazuje.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně