Stanovisko Evropského výboru regionů – Evropský právní rámec pro klima: stanovení rámce pro dosažení klimatické neutrality

(2020/C 324/10)

Zpravodaj:

Juan Manuel MORENO BONILLA (ES/ELS), předseda vlády autonomní oblasti Andalusie

Odkaz:

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima)

COM(2020) 80 final

I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

5. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(5)

Cílem opatření Unie a členských států v oblasti klimatu je v kontextu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a v zájmu dosažení cílů Pařížské dohody chránit obyvatelstvo a planetu, blahobyt, prosperitu, zdraví, potravinové systémy, integritu ekosystémů a biologickou rozmanitost před hrozbou změny klimatu, a dále maximalizovat prosperitu v rámci naší planety a zvýšit odolnost a snížit zranitelnost společnosti vůči změně klimatu.

(5)

Cílem opatření Unie, členských států a místních a regionálních orgánů v oblasti klimatu je v kontextu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a v zájmu dosažení cílů Pařížské dohody chránit obyvatelstvo a planetu, blahobyt, prosperitu, zdraví, potravinové systémy, integritu ekosystémů a biologickou rozmanitost před hrozbou změny klimatu, a dále maximalizovat prosperitu v rámci naší planety a zvýšit odolnost a snížit zranitelnost společnosti vůči změně klimatu.

Odůvodnění

Opatření na místní a regionální úrovni jsou zásadní pro dosažení cíle klimatické neutrality, který je uznán v Pařížské dohodě, a jsou plně v souladu s cíli uvedenými v tomto bodu odůvodnění. Nezahrnout do něj místní a regionální orgány je proto nedbalé.

Pozměňovací návrh 2

14. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(14)

Klíčovou součástí dlouhodobé globální reakce na změnu klimatu je adaptace. Členské státy a Unie by proto měly zvyšovat svou adaptační kapacitu, posilovat svou odolnost a snižovat svou zranitelnost vůči změně klimatu, jak je stanoveno v článku 7 Pařížské dohody, a maximalizovat vedlejší přínosy jiných politik a právních předpisů v oblasti životního prostředí. Členské státy by měly přijmout komplexní vnitrostátní adaptační strategie a plány.

(14)

Odůvodnění

Územní faktory hrají klíčovou úlohu ve správné volbě politiky k posílení odolnosti a adaptačního úsilí. Zeměpisné, klimatické, sociální a ekonomické aspekty jsou zásadní pro zhodnocení a posouzení zranitelnosti, řízení rizik a stanovení budoucích scénářů pro proměnné týkající se klimatu. Zavedení prognostických nástrojů k adaptaci a podpoře odolnosti, které by se mohly přizpůsobit různých regionálním a místním podmínkám, by představovalo důležitý pokrok v přípravě těchto strategií.

Pozměňovací návrh 3

17. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(17)

Komise ve svém sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“ oznámila svůj záměr provést posouzení a předložit návrhy na zvýšení cíle Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pro rok 2030, aby byl zajištěn jeho soulad s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. V dotčeném sdělení Komise také zdůraznila, že k plnění cíle klimatické neutrality by měly přispívat veškeré politiky Unie a svou úlohu by v něm měla mít všechna odvětví. Do září 2020 by Komise měla na základě komplexního posouzení dopadů a s přihlédnutím ke své analýze integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které jí byly předloženy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (1), přezkoumat cíl Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 a prozkoumat možnosti stanovení nového cíle pro rok 2030 v podobě 50– 55 % snížení emisí ve srovnání s úrovněmi v roce 1990. Pokud bude Komise považovat za nezbytné změnit cíl Unie pro rok 2030, měla by Evropskému parlamentu a Radě předložit návrhy na případné změny tohoto nařízení. Kromě toho by Komise měla do 30. června 2021 posoudit, jak by bylo třeba změnit právní předpisy Unie, kterými se dotčený cíl provádí, aby bylo dosaženo 50– 55 % snížení emisí ve srovnání s rokem 1990.

(17)

Komise ve svém sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“ oznámila svůj záměr provést posouzení a předložit návrhy na zvýšení cíle Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pro rok 2030, aby byl zajištěn jeho soulad s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. V dotčeném sdělení Komise také zdůraznila, že k plnění cíle klimatické neutrality by měly přispívat veškeré politiky Unie a svou úlohu by v něm měla mít všechna odvětví. Co nejdříve a nejpozději na počátku září 2020 by Komise měla na základě komplexního posouzení dopadů a s přihlédnutím ke své analýze integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které jí byly předloženy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (1), přezkoumat cíl Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 a prozkoumat možnosti stanovení nového cíle pro rok 2030 v podobě alespoň 55 % snížení emisí ve srovnání s úrovněmi v roce 1990. Pokud bude Komise považovat za nezbytné změnit cíl Unie pro rok 2030, měla by Evropskému parlamentu a Radě předložit návrhy na případné změny tohoto nařízení. Kromě toho by Komise měla do 30. června 2021 posoudit, jak by bylo třeba změnit právní předpisy Unie, kterými se dotčený cíl provádí, aby bylo dosaženo alespoň 55 % snížení emisí ve srovnání s rokem 1990.

Odůvodnění

Chceme-li zajistit, aby byl evropský plán na podporu oživení ekologický a aby dnešní investice vedly k dosažení cílů stanovených na rok 2030 a v konečném důsledku i těch stanovených na rok 2050, musí být posouzení dopadu právního rámce do roku 2030 ambiciózní a zveřejněno co nejdříve.

Pozměňovací návrh 4

18. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(18)

Aby se zajistilo, že Unie a členské státy zůstanou na dobré cestě k dosažení cíle klimatické neutrality a pokroku v oblasti adaptace, měla by Komise pravidelně hodnotit pokrok. V případě, že společný pokrok členských států směrem k dosažení cíle klimatické neutrality nebo v oblasti adaptace nebo soudržnost opatření Unie s cílem klimatické neutrality nebo jejich přiměřenost k zajištění pokroku v oblasti zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti nebudou dostatečné, měla by Komise přijmout nezbytná opatření v souladu se Smlouvami. Komise by rovněž měla pravidelně posuzovat příslušná vnitrostátní opatření a vydávat doporučení, pokud zjistí, že opatření členského státu nejsou v souladu s cílem klimatické neutrality nebo nejsou přiměřená ke zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu.

(18)

Aby se zajistilo, že Unie a členské státy zůstanou na dobré cestě k dosažení cíle klimatické neutrality a pokroku v oblasti adaptace, měla by Komise pravidelně měřit a hodnotit pokrok a zveřejňovat všechny příslušné údaje . V případě, že společný pokrok členských států směrem k dosažení cíle klimatické neutrality nebo v oblasti adaptace nebude dostatečný (neplnění cílů z časového či kvantitativního hlediska) nebo soudržnost opatření Unie s cílem klimatické neutrality do roku 2050 nebo jejich přiměřenost k zajištění pokroku v oblasti zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti nebudou dostatečné, měla by Komise přijmout nezbytná opatření v souladu se Smlouvami. Komise by rovněž měla pravidelně posuzovat příslušná vnitrostátní opatření a vydávat doporučení, pokud zjistí, že opatření členského státu nejsou v souladu s cílem klimatické neutrality nebo nejsou přiměřená ke zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu.

Odůvodnění

Účinné sledování pokroku může zvýšit viditelnost, transparentnost a pocit vlastní odpovědnosti za úsilí o dosažení klimatické neutrality. Získané údaje by proto měly být k dispozici neustále, nikoli pouze v pravidelných zprávách, a je potřeba se konkrétně zmínit o časovém rámci.

Pozměňovací návrh 5

20. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(20)

Vzhledem k tomu, že významnou hybnou silou transformace na klimatickou neutralitu jsou občané a komunity, mělo by být usnadněno silné zapojení veřejnosti a společnosti do opatření v oblasti klimatu. Komise by proto měla zapojit všechny části společnosti s cílem upevnit oboustrannou spolupráci, prohloubit výměnu informací a posílit společné úsilí o osvětu za účelem dosažení klimaticky neutrální společnosti odolné vůči změně klimatu, a to i prostřednictvím evropského klimatického paktu jakožto inovativního nástroje správy určeného k zapojení místních a regionálních orgánů, jakož i občanské společnosti a občanů obecně .

Odůvodnění

Pozměňovací návrh 6

21. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(21)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby mohla stanovit trajektorii pro dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2050, a zajistit tak předvídatelnost a jistotu pro všechny hospodářské subjekty, včetně podniků, pracovníků, investorů a spotřebitelů, a dále zajistit, aby transformace na klimatickou neutralitu byla nevratná, aby docházelo k postupnému snižování emisí a aby mohla přispět k posuzování souladu opatření a pokroku v oblasti cíle klimatické neutrality. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni , a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(21)

Evropská komise navrhne trajektorii pro dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2050, a zajistit tak předvídatelnost a jistotu pro všechny hospodářské subjekty, včetně podniků, pracovníků, investorů a spotřebitelů, a dále zajistit, aby transformace na klimatickou neutralitu byla nevratná, aby docházelo k postupnému snižování emisí a aby mohla přispět k posuzování souladu opatření a pokroku v oblasti cíle klimatické neutrality. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla při přípravě svého návrhu odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni a se správními orgány členských států, včetně místních a regionálních orgánů .

Odůvodnění

Měly by se odstranit veškeré zmínky o tom, že se trajektorie stanoví prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Komise by se měla omezit na navržení této trajektorie a zhodnocení pokroku.

Pozměňovací návrh 7

Čl. 2 odst. 2

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Příslušné orgány Unie a členské státy přijmou nezbytná opatření na úrovni Unie, resp. na vnitrostátní úrovni, aby umožnily společné dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v odstavci 1, a to s přihlédnutím k významu podpory spravedlnosti a solidarity mezi členskými státy.	Příslušné orgány Unie a členské státy přijmou nezbytná opatření na úrovni Unie, resp. na vnitrostátní úrovni, aby umožnily společné provádění cíle klimatické neutrality stanoveného v odstavci 1 v evropských městech a regionech , a to s přihlédnutím k významu podpory spravedlnosti a solidarity mezi členskými státy.

Odůvodnění

Provádění právních předpisů v oblasti klimatu se opírá převážně o evropská města a regiony. Z toho důvodu je zřejmě nezbytné upravit znění.

Pozměňovací návrh 8

Čl. 2 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Do září 2020 Komise přezkoumá cíl Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 uvedený v čl. 2 bodě 11 nařízení (EU) 2018/1999 s ohledem na cíl klimatické neutrality stanovený v čl. 2 odst. 1 a prozkoumá možnosti stanovení nového cíle snížit emise do roku 2030 o 50 až 55 % v porovnání s rokem 1990. Bude-li Komise považovat za nutné tento cíl změnit, předloží dle potřeby návrhy Evropskému parlamentu a Radě.

Co nejdříve a nejpozději na počátku září 2020 Komise přezkoumá cíl Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 uvedený v čl. 2 bodě 11 nařízení (EU) 2018/1999 s ohledem na cíl klimatické neutrality stanovený v čl. 2 odst. 1 a prozkoumá možnosti stanovení nového cíle snížit emise do roku 2030 o alespoň 55 % v porovnání s rokem 1990. Bude-li Komise považovat za nutné tento cíl změnit, předloží dle potřeby návrhy Evropskému parlamentu a Radě.

Odůvodnění

Logika tohoto pozměňovacího návrhu je stejná jako u pozměňovacího návrhu k 17. bodu odůvodnění.

Pozměňovací návrh 9

Článek 3

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Trajektorie k dosažení klimatické neutrality	Trajektorie k dosažení klimatické neutrality
1. Komisi je v souladu s článkem 9 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, aby doplnila toto nařízení stanovením trajektorie na úrovni Unie k dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 do roku 2050. Nejpozději do šesti měsíců po každém globálním hodnocení uvedeném v článku 14 Pařížské dohody Komise trajektorii přezkoumá .	1. Komisi je svěřena pravomoc navrhnout změny tohoto nařízení vypracováním návrhu trajektorie na úrovni Unie k dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 do roku 2050. Nejpozději do šesti měsíců po každém globálním hodnocení uvedeném v článku 14 Pařížské dohody Komise zhodnotí pokrok, kterého bylo dosaženo v plnění cíle klimatické neutrality .
2. Výchozím bodem trajektorie bude cíl Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 uvedený v čl. 2 odst. 3.	2. Výchozím bodem trajektorie bude cíl Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 uvedený v čl. 2 odst. 3.
3. Při stanovování trajektorie v souladu s odstavcem 1 Komise zohlední:	3. Při navrhování trajektorie v souladu s odstavcem 1 Komise zohlední:

Odůvodnění

Pozměňovací návrh 10

Čl. 3 odst. 3 písm. e)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

e)	spravedlnost a solidaritu v rámci členských států a mezi nimi;

e)	spravedlnost a solidaritu v rámci členských států a mezi nimi , přičemž bude mít plně na paměti územní soudržnost EU ;

Odůvodnění

V kritériích pro stanovení trajektorie k dosažení klimatické neutrality by se měla jednoznačně zohlednit regionální soudržnost EU.

Pozměňovací návrh 11

Čl. 3 odst. 3 písm. k) a l) (nová)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

k)	závazek k dosažení vedoucího postavení ve světě, pokud jde o klimatickou neutralitu;

l)	zhodnocení uhlíkové stopy, vodní stopy a stopy biologické rozmanitosti v obchodních vztazích s třetími zeměmi, jakož i závazků EU plynoucích z příslušných mezinárodních smluv.

Odůvodnění

Evropská unie usiluje o význačné a vlivné mezinárodní postavení a chce jít příkladem v ekologické, spravedlivé a solidární transformaci, již musí státy a regiony uskutečnit, aby se dosáhlo cíle klimatické neutrality do roku 2050, přičemž nesmí byt nikdo opomenut. Vzhledem ke globálnímu charakteru a rozměru klimatických vlivů a jejich socioekonomických dopadů, které neberou ohled na hranice, je vhodné zařadit do textu toto pevné odhodlání Evropské unie a povinnost zvážit při stanovování trajektorie k dosažení klimatické neutrality nutnost zařadit do všech politik a činností závazek posílit v zemích a regionech mimo Unii, s nimiž se udržují vztahy jakéhokoliv typu, tytéž zásady, jimiž bylo inspirováno toto nařízení.

Dále je vhodné, aby Evropská unie vzala v úvahu uhlíkovou stopu a vodní stopu produktů pocházejících ze třetích zemí, protože se tak nejen podpoří konkurenceschopnost naší ekonomiky, ale také posílí vedoucí postavení na poli klimatické neutrality prosazováním celosvětových standardů.

Pozměňovací návrh 12

Čl. 4 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2. Členské státy vypracují a provedou adaptační strategie a plány zahrnující komplexní rámce pro řízení rizik, založené na robustních výchozích hodnotách v oblasti klimatu a zranitelnosti a posuzování pokroku.

Členské státy zajistí, že do přípravy a provádění adaptačních strategií a plánů bude zahrnuto regionální a regionální hledisko a hledisko nejvzdálenějších regionů.

Odůvodnění

Dopad důsledků změny klimatu se na jednotlivých územích liší a projevuje se různě v závislosti na mnoha příslušných faktorech. Projevy dopadů změny klimatu jsou vlivem zeměpisné polohy a socioekonomické situace různé, liší se jejich nebezpečnost pro dané území, míra jeho ohrožení a jeho zranitelnost.

Proto je potřeba při posuzování rizik dopadů spojených se změnou klimatu činit rozdíly na regionální, či dokonce místní úrovni v závislosti na zeměpisných a socioekonomických faktorech. Navzdory globálnímu charakteru problému, kterým je změna klimatu, se tedy adaptace musí uzpůsobit charakteristickým rysům každého území v závislosti na typu dopadů a jejich konkrétním rozměru. Nebrání to však tomu, aby se tvorba těchto politik zakládala na společných strategiích v nadřazených oblastech, jimž se musí povinně přizpůsobit.

Pozměňovací návrh 13

Čl. 5 odst. 2a (nový)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2a. Základem pro posouzení uvedené v odstavci 1 a přezkum uvedený v odstavci 2 bude společný informační systém EU, který bude přístupný veřejnosti a do nějž budou zahrnuty informace od různých aktérů zapojených do plnění cíle v podobě klimatické neutrality a pokroku na poli adaptace. Stanoví se požadavky, které zaručí standardní formu a stejnorodost informací a jejich doplnění o snadno zjistitelné, přístupné, interoperabilní a opětovně použitelné údaje. Systém při tom využije příležitostí, jež nabízí digitalizace a nové technologie.

Odůvodnění

S ohledem na podporu zapojení celé společnosti do plnění cílů evropského právního rámce pro klima je zásadní, aby měla společnost k dispozici kvalitní a prověřené informace, jež budou základem pro přijímání rozhodnutí a definování vhodných politik a opatření. Proto je potřeba definovat dobrou praxi shromažďování a předávání informací a standardní formu a stejnorodost jejich zpracování. Kromě toho je potřeba zavést systém neustálého zlepšování těchto informací a využít potenciál, který nabízí nové technologie, k usnadnění výměny údajů mezi zapojenými subjekty, aby se využila případná součinnost a optimalizovaly se zdroje.

Pozměňovací návrh 14

Čl. 5 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3. Pokud Komise na základě posouzení uvedeného v odstavcích 1 a 2 konstatuje, že opatření Unie nejsou v souladu s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 nebo nejsou přiměřená k zajištění pokroku v oblasti adaptace podle článku 4 nebo že pokrok na cestě k dosažení cíle klimatické neutrality nebo pokrok v oblasti adaptace podle článku 4 není dostatečný, přijme současně s provedením přezkumu trajektorie uvedené v čl. 3 odst. 1 nezbytná opatření v souladu se Smlouvami.

3. 3. Pokud Komise na základě posouzení uvedeného v odstavci 1 a přezkumu uvedeného v odstavci 2 konstatuje, že opatření Unie nejsou v souladu s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 nebo nejsou přiměřená k zajištění pokroku v oblasti adaptace podle článku 4 nebo že pokrok na cestě k dosažení cíle klimatické neutrality nebo pokrok v oblasti adaptace podle článku 4 není dostatečný, přijme současně s provedením přezkumu trajektorie uvedené v čl. 3 odst. 1 nezbytná opatření v souladu se Smlouvami.

Odůvodnění

Smyslem je zvýšit soudržnost textu upřesněním odkazů uvedených v daném článku na základě záměrů uvedených odstavců.

Pozměňovací návrh 15

Čl. 6 odst. 2a (nový)

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
	2a. Informační systém uvedený v čl. 5 odst. 2a bude obsahovat oddíl, kde se budou shromažďovat strategie, opatření a dobrá praxe s cílem usnadnit přizpůsobení opatření členských států doporučením Komise.

Odůvodnění

Aby bylo přijetí doporučení Komise členskými státy co nejsnadnější, považujeme za nezbytné dát státům k dispozici kvalitní a prověřené informace, jež budou základem pro přijímání rozhodnutí a definování vhodných politik a opatření. Je potřeba rozšířit znalostní základnu, podporovat komunikaci o inovativních iniciativách a strategiích a posílit předávání dobré praxe na úrovni EU, aby se podpořila solidarita mezi členskými státy, využilo se synergií a optimalizovaly se zdroje.

Pozměňovací návrh 16

Čl. 7 odst. 1 písm. f) (nové)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

f)	doplňujících informací místních a regionálních orgánů o pokroku a územních dopadech.

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že evropské regiony a města budou hrát klíčovou úlohu v provádění různých politik zahrnutých do právního rámce pro klima, je potřeba vzít jejich názory v úvahu v přezkumech trajektorie k dosažení klimatické neutrality.

Pozměňovací návrh 17

Čl. 7 odst. 1 písm. e)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

e)	jakýchkoli doplňujících informací týkajících se environmentálně udržitelných investic ze strany Unie a členských států, případně včetně investic v souladu s nařízením (EU) 2020/… [nařízení o taxonomii].

e)	jakýchkoli doplňujících informací týkajících se environmentálně udržitelných investic ze strany Unie, členských států a místních a regionálních orgánů , případně včetně investic v souladu s nařízením (EU) 2020/… [nařízení o taxonomii].

Odůvodnění

Ačkoliv mají investice místních a regionálních orgánů menší objem než investice Unie a členských států, jejich zohlednění zaručí, že se při jakémkoli přezkumu trajektorie k dosažení klimatické neutrality bude plně respektovat územní rozmanitost Evropské unie. Kromě toho jsou regiony a města Evropy často centry inovací v oblasti udržitelnosti a měly by být náležitě zohledněny při stanovování ambiciózních cílů v budoucnosti.

Pozměňovací návrh 18

Článek 8

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Komise spolupracuje se všemi složkami společnosti, aby jim umožnila podnikat příslušné kroky k dosažení klimaticky neutrální společnosti odolné vůči změně klimatu. Komise usnadňuje inkluzivní a přístupný proces na všech úrovních, včetně vnitrostátní, regionální a místní úrovně a se zapojením sociálních partnerů, občanů a občanské společnosti, za účelem výměny osvědčených postupů a stanovení opatření, která přispějí k dosažení cílů tohoto nařízení. Kromě toho může Komise vycházet rovněž z víceúrovňových dialogů o klimatu a energetice zřízených členskými státy v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2018/1999.

Komise spolupracuje se všemi složkami společnosti, aby jim umožnila přijímat rozsáhlá opatření k dosažení klimaticky neutrální společnosti odolné vůči změně klimatu. Komise usnadňuje inkluzivní a přístupný proces na všech úrovních, včetně vnitrostátní, regionální a místní úrovně a se zapojením sociálních partnerů, občanů a občanské společnosti, za účelem výměny osvědčených postupů a stanovení opatření, která přispějí k dosažení cílů tohoto nařízení. Zejména v rámci zotavení z krize způsobené COVID-19 by se Komise měla spoléhat na přímou vazbu mezi občany, místními podniky a příslušnými místními a regionálními orgány a tuto vazbu také podporovat, neboť se o ni bude opírat vytvoření společnosti odolné vůči změně klimatu a zajištění podpory komunit. Kromě toho může Komise vycházet rovněž z víceúrovňových dialogů o klimatu a energetice zřízených členskými státy v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2018/1999 a rovněž z činností v rámci klimatického paktu .

Odůvodnění

Dosažení klimaticky neutrální společnosti odolné vůči změně klimatu musí vycházet z výměny informací a osvěty společnosti. Posílení těchto nástrojů je úkolem, který může být pro Komisi vodítkem při přípravě a provádění jejích veřejných politik, jelikož tyto nástroje fungují průřezově, na rozdíl od navrhovaných kroků, jež přísluší odvětvovým politikám, které chtějí provádět státní, regionální a místní orgány. Ekologické oživení je nutné. Aby však bylo možné jej uskutečnit, musejí být evropští občané a evropské podniky stoupenci tohoto projektu. Z toho důvodu hrají místní a regionální orgány klíčovou úlohu.

Pozměňovací návrh 19

Článek 9

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 1 je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 1 je Komisi svěřena na dobu neurčitou od …[OP: datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Odůvodnění

Použití aktů v přenesené pravomoci Evropské komise k přezkumu cílů není slučitelné s článkem 290 SFEU.

II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

konstatuje, že Zelená dohoda pro Evropu je jednou ze stěžejních iniciativ EU, zdůrazňuje však, že nová strategie růstu evropského projektu i nedávno zveřejněné sdělení Komise o rozpočtu EU posilují plán oživení, aby bylo možné zajistit rychlé a úplné zotavení ze současné zdravotní a hospodářské krize. Zdůrazňuje, že hlavním cílem Zelené dohody musí být přechod ke klimatické neutralitě nejpozději do roku 2050 při současné stimulaci rychlého a udržitelného hospodářského oživení, jelikož uznává, že tento přechod přináší pro Evropu a její občany nové příležitosti na cestě k odolnější společnosti a ekonomice;

podporuje stanovení dlouhodobého cíle klimatické neutrality EU prostřednictvím vhodného právně závazného cíle jakožto nezbytný krok k nasměrování evropského projektu na nezvratnou klimatickou neutralitu do roku 2050. Tento závazek je nezbytný k upevnění postavení Evropské unie jakožto světového lídra, pokud jde o opatření v oblasti klimatu, a jakožto propagátora ambiciózních cílů v podobě nulových čistých emisí skleníkových plynů a důležitosti zvýšit objem pohlcených plynů a je nezbytný také k vybudování důvěry našich občanů, podniků a občanské společnosti a zaručení inkluzivní a koordinované činnosti. V této souvislosti by rovněž bylo vhodné již nyní zvážit nutné směřování politik po roce 2050, neboť je pravděpodobné, že udržitelný systém negativních emisí bude stále nezbytný. V tomto kontextu je také důležité vyvinout koncept mezigenerační klimatické spravedlnosti a zohlednit jej v současném i budoucím rozhodování;

poukazuje na to, že současná zdravotní krize jen vyzdvihuje potřebu přechodu na udržitelnější a odolnější společnost a ekonomiku, jelikož pokračující ignorování změny klimatu by mohlo mít větší dopady na celosvětové úrovni. Zdůrazňuje, že tento přechod musí být spravedlivý, postupný a trvalý, neboť neudržitelná krátkodobá řešení by nemusela být na cestě k dosažení klimatické neutrality prospěšná, ale naopak škodlivá;

zdůrazňuje, že evropský právní rámec pro klima by měl také zajistit, aby opatření zavedená za účelem dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů posílila, nikoli oslabila ostatní prioritní cíle v oblasti životního prostředí, jako je ochrana biologické rozmanitosti či správa chráněných oblastí;

vyzývá Komisi, aby zhodnotila dopad odchodu Spojeného království z EU na dosažení cíle klimatické neutrality a všechny dílčí cíle. Připomíná, že Spojené království je v současnosti druhým největším producentem CO2 v EU, přičemž jeho stávající a plánovaná snížení emisí zdaleka převyšují průměr EU a jeho vnitrostátní právně závazný klimatický cíl spočívá ve snížení o 57 % do roku 2030 (1);

připomíná nedávno přijaté prohlášení Místní a regionální orgány jako aktéři evropské reakce na krizi způsobenou onemocněním COVID-19 a že je potřeba, aby klíčovým prvkem plánu na oživení Evropy byla Zelená dohoda pro Evropu, aby se tato krize proměnila v příležitost, jak se urychleně vypořádat se změnou klimatu a posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost EU;

považuje za nezbytné zapojit všechny příslušné správní orgány na nižší než celostátní úrovni do koncipování vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a dlouhodobých národních politik prostřednictvím skutečně participativního dialogu na různých úrovních založeného na regionálních a místních zkušenostech. Souhlasí proto s tím, že se do evropské legislativy v oblasti klimatu zahrnují víceúrovňové dialogy o klimatu a energetice, ale zdůrazňuje, že je potřeba zaujmout systematičtější přístup k zapojení místních a regionálních orgánů do procesů přechodu na klimatickou neutralitu, a to nejen do evropského procesu přijímání rozhodnutí, ale i do mezinárodních jednání, a znovu žádá členské státy a Evropskou komisi o zřízení stálé platformy pro víceúrovňový dialog o energetice, díky níž se podpoří aktivní zapojení místních a regionálních orgánů, organizací občanské společnosti, podnikatelské sféry a dalších příslušných zainteresovaných stran do řízení transformace energetiky (2);

vzhledem k tomu, že k dosažení výrazného pokroku na cestě ke klimatické neutralitě je prvořadé zapojení občanů, podtrhuje to, že za neocenitelné je pro úspěch Zelené dohody pro Evropu nutné považovat iniciativy, které podněcují zpětnou vazbu zdola nahoru a podporují výměnu informací a vzdělávání na nejnižší úrovni. V této souvislosti navrhuje, aby byl do evropského právního rámce pro klima zahrnut evropský klimatický pakt, a zdůrazňuje, že by se v rámci paktu měl mj. vytvořit nový, stabilní způsob zapojení místních a regionálních orgánů do klimatické a environmentální politiky. Poukazuje na to, že odpovídající zapojení společnosti a dalších zainteresovaných stran nejen zvyšuje pravděpodobnost akceptování politik, ale také podněcuje široké a transparentní měření pokroku, a tak dává lidem a organizacím v praxi lepší pocit seberealizace v procesu transformace;

připomíná, že k boji proti změně klimatu není vhodný univerzální přístup a v této souvislosti podtrhuje rozmanitost evropských regionů, co se týče klimatu, životního prostředí, krajiny, mobility a hospodářské a sociální struktury. Upozorňuje na to, že evropský právní rámec pro klima představuje rámcové nařízení, které začlení klimatický cíl do jednotlivých politik, a že jeho úspěch bude do velké míry záviset na místních a regionálních orgánech. Rovněž poukazuje na to, že místní a regionální orgány jakožto správní úroveň nejbližší občanům hrají důležitou úlohu, pokud jde o řízení decentralizované výroby energie prostřednictvím vlastní výroby energie, rozptýlenou výrobu a inteligentní sítě, podporu investic a propojení energetických a klimatických politik s opatřeními přijatými v souvislosti s bydlením, energetickou chudobou a dopravou;

10.

zdůrazňuje, že evropský právní rámec pro klima musí jakožto ústřední pilíř Zelené dohody pro Evropu a rámcový předpis pro dosažení klimatické neutrality zaručit, že všechna opatření EU budou dodržovat zásadu „neškodit“ a v souladu se zásadou aktivní subsidiarity budou v evropském procesu přijímání rozhodnutí plně respektovat všechny úrovně správy ne jako zainteresované strany, ale jako partnery;

11.

žádá, aby zásadní rozhodnutí týkající se provádění klimatických cílů nebyla přijímána v podobě aktů v přenesené pravomoci, protože jinak budou omezeny pravomoci regionálních a místních orgánů v rámci postupu spolurozhodování. V této souvislosti považuje VR trajektorii k dosažení klimatické neutrality, která má být definována, za takové zásadní rozhodnutí;

12.

domnívá se, že pro dosažení cílů evropského právního rámce pro klima je zásadní, aby byly k dispozici kvalitní a prověřené informace, jež budou základem pro přijímání rozhodnutí a definování vhodných politik a opatření. Dopad změny klimatu se projevuje na územní úrovni a přímo ovlivňuje regiony a obce. Za provádění národních inventur a informování o jejich závěrech jsou odpovědné vládní instituce každého státu. Pro zlepšení kvality měření je důležité, aby metodiku společně připravily EU, členské státy a místní a regionální úroveň, aby obce a regiony mohly provést své inventury podle stejných kritérií, odpovídajících územnímu přístupu. Tyto informace by umožnily vytyčit specifické scénáře emisí skleníkových plynů, na jejichž základě by se mohly sestavovat akční plány přizpůsobené socioekonomické a environmentální situaci každého regionu a konkrétní odvětvové cíle. Monitorování prováděné na regionální a místní úrovni navíc umožňuje lépe analyzovat jakýkoliv případný odklon od trajektorií stanovených v plánech a opatření potřebná k jejich nápravě;

13.

tvrdí, že efektivní monitorování pokroku může zvýšit viditelnost, transparentnost a osvojení si úsilí o dosažení klimatické neutrality a že k zajištění těchto účinků je případech, kdy je to účelné, nutné shromažďovat data využívaná k monitorování pokroku v evropském právním rámci pro klima na úrovni regionální, a nikoli celostátní. Navrhuje, aby byla požadovaná data veřejnosti snadno a neustále k dispozici, ne pouze prostřednictvím pravidelných zpráv, jelikož zapojení zainteresovaných stran do monitorovacího procesu může být klíčovým prvkem zachování realistické a veřejností akceptovatelné trajektorie k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050;

14.

tvrdí, že nařízení o správě by mělo obsahovat ustanovení k zaručení toho, že vnitrostátně stanovené příspěvky budou zahrnovat rozdělení regionálně a místně stanovených příspěvků, aby se uznala úloha orgánů na nižší než celostátní úrovni v plnění mezinárodních závazků v oblasti klimatu (stanovisko Správa v oblasti klimatu po roce 2020: evropská a globální perspektiva – příspěvek k UNFCCC COP24, zpravodaj: Andrew Varah Cooper;

15.

zdůrazňuje, že zahrnutí místních a regionálních cílů by nejen zvýšilo transparentnost a zlepšilo kvalitu a rozčlenění obecného úsilí o dosahování pokroku, ale také by bylo značně prospěšné pro spolupráci a synergie všech úrovní správy při jejich činnosti i rozdělování rozpočtových prostředků. Značně by se tak snížilo riziko toho, že by jednotlivé politiky zahrnuté do evropského právního rámce pro klima měly potenciálně škodlivý dopad na regionální soudržnost Evropy;

16.

zdůrazňuje, že přímé účelové přidělování finančních prostředků na regionálně a místně uzpůsobená opatření v souladu s cíli stanovenými na jednotlivých úrovních by mělo nejen silný dopad na hospodářství, ale rovněž mobilizační účinek na zapojení společnosti do zúčastněných struktur;

17.

navrhuje, aby závěry posouzení vnitrostátních opatření a zpráva o stavu energetické unie obsahovaly kapitolu týkající se místní a regionální úrovně, aby se zvýšila transparentnost a rozčlenění úsilí o dosažení pokroku v celé Evropské unii. VR nabízí pomoc při jejím vypracování;

18.

opakuje svůj požadavek na zřízení evropského střediska pro sledování klimatické neutrality, které by přispělo k plnění povinnosti členských států předkládat v rámci správy energetické unie zprávy. Toto středisko by mělo rozhodujícím činitelům i široké veřejnosti nezávisle a veřejně zpřístupňovat aktuální poznatky vědy týkající se změny klimatu a scénářů jejího omezení. To by spolu s novým auditem dovedností v EU v rámci Přehledu dovedností EU mělo pomoci mapovat a sledovat specifika a zranitelnost různých evropských území s cílem předejít odmítnutí transformačního procesu. Zelená dohoda pro Evropu je novou strategií EU pro růst a ústředním pilířem strategie EU pro udržitelné oživení po pandemii COVID-19. Harmonizace provádění politik s růstem dovedností je proto zásadní pro tvorbu politik, které obstojí i v budoucnu, pro spravedlivou společnost a pro stabilní a rostoucí ekonomiku;

19.

zdůrazňuje, že účinnost zapojení veřejnosti závisí nejen na shromažďování informací ze všech sektorů společnosti, ale také na tom, že jim budou poskytovány vhodné informace o dopadu jejich přínosu. Udržitelná řešení vyžadují spolupráci zúčastněných stran, a to nejen při provozu a údržbě systémů, ale také v rozhodovacím procesu. Proto zapojení veřejnosti, které se soustředí pouze na jednosměrnou komunikaci, není postačující ke stimulaci změny chování;

20.

vyslovuje se pro to, aby cesta k dosažení cílů v oblasti klimatu vedla přes obnovitelné zdroje energie. Jadernou energii nepovažuje VR za udržitelnou technologii budoucnosti, a odmítá její rostoucí využívání;

21.

připomíná, že evropské místní a regionální orgány jsou součástí bohaté a rozmanité demokratické správní struktury EU a mělo by se s nimi tak i zacházet. V tomto ohledu zdůrazňuje, že se účast místních a regionálních orgánů nesmí považovat za součást zapojení veřejnosti a že se nesmí omezit pouze na určité úkoly. Naopak musí umožnit systematické příspěvky místních a regionálních orgánů během celého cyklu tvorby politik a přezkum a revizi stávajících legislativních orgánů. V této souvislosti připomíná, že se v Pařížské dohodě uznává význam úlohy, kterou v rámci politiky v oblasti klimatu hraje víceúrovňová správa, a nutnost spolupracovat s regiony a městy, a že se v článku 2 Pařížské dohody její strany zavázaly, že sladí veřejné a soukromé finanční toky s cíli této dohody a s rozvojem odolným vůči změně klimatu. Cílem právního rámce pro klima je vytvořit základ, který prostřednictvím již existujících a nově zaváděných postupů podávání zpráv a přezkumu umožní komplexně sladit finanční tok s cíli Pařížské dohody na unijní úrovni a vnitrostátní úrovni;

22.

připomíná zásadní problémy jaderné energie z hlediska její udržitelnosti (jak co se týče jejích surovin, tak co se týče nevyřešené otázky jaderného odpadu), a proto doporučuje, aby cesta k dosažení cílů v oblasti klimatu vedla především přes obnovitelné zdroje energie, namísto vyššího využívání jaderné energie, a dodržoval se článek 194 SFEU.

V Bruselu dne 2. července 2020.

předseda Evropského výboru regionů

Apostolos TZITZIKOSTAS

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(1) O. Geden, F. Schenuit (2019). Climate Neutrality as Long-term Strategy: The EU’s Net Zero Target and Its Consequences for Member States.

(2) Tento postoj zastával VR v několika stanoviscích: Správa energetické unie a čistá energie, zpravodaj Bruno HRANIĆ, Čistá planeta pro všechny – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky, zpravodaj Michele Emiliano, a Správa v oblasti klimatu po roce 2020: evropská a globální perspektiva – příspěvek k UNFCCC COP24, zpravodaj: Andrew Varah COOPER, a v usnesení VR o Zelené dohodě přijatém v prosinci 2019.