Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k pozměněnému návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+)

[COM(2020) 447 – 2018/0206 (COD)]

(2020/C 429/31)

Hlavní zpravodaj:	Krzysztof BALON
Hlavní spoluzpravodaj:	Carlos Manuel TRINDADE

Konzultace	Evropský parlament, 17. 6. 2020 Rada, 9. 6. 2020
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Rozhodnutí předsednictva	9. 6. 2020
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato na plenárním zasedání	18. 9. 2020
Plenární zasedání č.	554
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	215/0/6

1.   Závěry a doporučení

1.1

Hospodářství, trh práce, sociální systémy i systémy zdravotní péče v Evropské unii zažily v důsledku pandemie COVID-19 silný a bezprecedentní otřes. Pandemie způsobila četné a obrovské sociální problémy, k nimž patří například prohlubování nerovností, prudce rostoucí míra chudoby v důsledku ztráty zaměstnání a předpokládané větší vyloučení zranitelných skupin ze společnosti a z trhu práce. Má-li si Evropa udržet konkurenceschopnost ve světovém hospodářství a zajistit ochranu, dodržování a uplatňování zásad evropského pilíře sociálních práv, pak potřebuje náležitě sladit své hospodářské a sociální politiky, a to zvláště během krizí. Aby bylo možné těmto výzvám čelit, měla by EU podniknout příslušné kroky, mj. co se týče víceletého finančního rámce (VFR) a také Evropského sociálního fondu plus (ESF+).

1.2

Je důležité zajistit ve fázi oživení jednotné využívání různých evropských fondů, aby se zamezilo roztříštěnosti opatření na vnitrostátní úrovni. EHSV se tudíž důrazně vyslovuje pro to, aby bylo možné spolufinancovat opatření ESF+ z prostředků facility na podporu oživení a odolnosti. Navíc by využití ESF+ k financování opatření na podporu ekologické a digitální transformace mělo být zaměřeno na prohlubování dovedností a změnu kvalifikace, a vhodně tak doplňovat další evropské fondy v rámci VFR a facilitu na podporu oživení a odolnosti.

1.3

Nařízení o ESF+ není dostatečně financované na to, aby odpovídalo potřebám politiky sociální soudržnosti. EHSV je proto rezolutně proti tomu, aby bylo celkové finanční krytí ESF+ na období 2021–2027 sníženo. Je třeba zrušit povinnost převádění prostředků z ESF+ a/nebo Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) do Fondu pro spravedlivou transformaci. Měly by být zachovány míry spolufinancování současného VFR.

1.4

EHSV opakuje svůj požadavek, který vyjádřil ve svém předchozím stanovisku, aby bylo na ESF+ vyčleněno 30 % celkových prostředků určených na politiku hospodářské, sociální a územní soudržnosti a dále aby bylo v rámci fondu ESF+ přiděleno 30 % dostupných prostředků na opatření v oblasti sociálního začleňování. Jelikož je v pozměněném návrhu stanoveno, že 5 % prostředků bude vyčleněno na boj proti dětské chudobě, představuje tento požadavek zcela nezbytné minimum. EHSV současně podporuje navýšení minimálního podílu prostředků určených na začlenění osob NEET na 15 %. Skutečnost, že v některých regionech EU tvoří větší část osob NEET ženy, je třeba zohlednit tím, že budou ženám určeny zvláštní prostředky.

1.5

Vzhledem k úloze, kterou ESF+ plní při provádění evropského pilíře sociálních práv, vyzývá EHSV důrazně Evropskou komisi a členské státy, aby uvažovaly o vhodnějším monitorování sociální situace v rámci evropského semestru tím, že do něj zahrnou seznam dohodnutých ukazatelů, které umožní získat spolehlivé a odpovídající informace o sociálním vývoji v EU. EHSV v dohledné době vypracuje vlastní návrh týkající se tohoto seznamu.

1.6

Vzhledem k významné roli sociální ekonomiky, včetně poskytovatelů sociálních služeb, v sociálním rozměru EU a její podstatné úloze během krizí a procesu oživení opakuje EHSV svůj požadavek, který vyjádřil ve svém předchozím stanovisku (1), aby se podpora činností v oblasti sociální ekonomiky a také neziskových organizací, které lidem poskytují podporu a služby, stala samostatným konkrétním cílem fondu ESF+.

1.7

V případě spolufinancování sociálních služeb obecného zájmu z ESF+ by mělo být v nařízení stanoveno, že tyto služby musí splňovat kritéria všeobecné přístupnosti, kvality a cenové dostupnosti. V souvislosti s tím, že má být z ESF+ odstraněna složka Zdraví, je třeba lépe definovat cílovou skupinu, jíž jsou prostředky vyčleněné na podporu přístupu ke zdravotní péči – ale také pro zranitelné osoby v dlouhodobé péči – určeny. Navíc je třeba jako výslovnou cílovou skupinu ESF+ určit rodiny a neformální pečovatele, aby se zajistilo, že budou plně podporováni a budou schopni ustát budoucí otřesy.

1.8

V zájmu podpoření evropské solidarity, již současná krize vážně narušila, je nutné, aby byly výrazně navýšeny prostředky určené na nadnárodní či přeshraniční projekty, sítě či složky.

1.9

ESF+ sice zahrnuje konkrétní cíl týkající se integrace občanů třetích zemí, EHSV přesto doporučuje, aby byl do návrhu vložen bod odůvodnění, který by objasňoval, že právní předpisy EU nijak neomezují přístup uprchlíků, žadatelů o azyl ani migrantů z třetích zemí k aktivním opatřením nebo přístup k sociální podpoře v případě, že tato opatření chtějí využívat. EHSV také naléhavě vyzývá členské státy, aby nezaváděly omezení, která zhoršují sociální vyloučení migrantů. Totéž platí i pro ostatní zranitelné skupiny, například národnostní menšiny.

1.10

Kromě toho je důležitější než kdykoli jindy uplatňovat v plném rozsahu zásadu partnerství a zapojit sociální partnery a další organizace občanské společnosti. Aby toho bylo dosaženo, je základním předpokladem náležité financování budování kapacit sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti, zejména jejich sítí a sdružení.

2.   Úvod

2.1

Dne 30. května 2018 přijala Evropská komise návrh nařízení o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) (2) k řešení dalších výzev, kterým EU čelí – nedostatků na úrovni dovedností, nedostatků v aktivní politice trhu práce a ve vzdělávacích systémech, problémů vyplývajících z nových technologií a nových forem práce, nízké pracovní mobility a sociálního vyloučení. EHSV k němu dne 17. října 2018 přijal stanovisko, jehož hlavní připomínky zůstávají nadále v platnosti (3). V reakci na sociální a hospodářský dopad pandemie COVID-19 přijala Evropská komise dne 28. května 2020 pozměněný návrh týkající se ESF+ (4). Ten je předmětem tohoto stanoviska, které bylo vypracováno na žádost Evropské komise ze dne 28. května 2020 a na žádost Evropského parlamentu ze dne 9. června 2020.

2.2

Hospodářství, trh práce, sociální systémy i systémy zdravotní péče v EU zažily v důsledku pandemie COVID-19 silný a bezprecedentní otřes. Přímé i nepřímé dopady pandemie COVID-19 mají a nadále budou mít významný negativní vliv na všechny členské státy. Povedou nejenom k výraznému poklesu hrubého domácího produktu v krátkodobém horizontu, ale také – zejména ve střednědobém a dlouhodobém horizontu – k prohloubení sociálních nerovností a nárůstu chudoby a nezaměstnanosti, a to i u mladých lidí. Největší výzvou bude prudce rostoucí míra chudoby způsobená mj. ztrátou pracovních míst a „nové“ vyloučení zranitelných skupin ze společnosti a z trhu práce, včetně osob se zdravotním postižením, Romů a migrantů.

2.3

Na druhé straně se EU potýká s obtížemi při řešení problému dlouhověkosti, o čemž tragicky svědčí vysoký počet starších lidí, kteří v několika členských státech zemřeli v pečovatelských zařízeních na onemocnění COVID-19. Nejenže existují problémy, kterým čelí starší osoby, ale také platí, že mezigenerační solidarita v Evropě je křehká, což je třeba řešit ráznými opatřeními na unijní a vnitrostátní úrovni.

2.4

Nedávný i pokračující vývoj také zhoršil strukturální problémy vyplývající z hospodářské globalizace, řízení migračních toků a nárůstu bezpečnostních hrozeb, z přechodu na čistou energii, technologických změn, stárnutí pracovní síly a ze zvyšujícího se nesouladu mezi nabídkou a poptávkou, pokud jde o dovednosti a pracovní síly ve stejných odvětvích a regionech, zejména v případě malých a středních podniků. EU musí být připravena na současné a budoucí výzvy investováním do příslušných dovedností s cílem podpořit ekologickou a digitální transformaci, a posilováním inkluzivnosti růstu díky lepší politice v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, přičemž je třeba brát v úvahu hospodářskou a průmyslovou udržitelnost. EHSV je potěšen tím, že mají být v rámci ESF+ podporována opatření nezbytná k dosažení těchto cílů, jak se v návrhu uvádí ve 14. bodě odůvodnění.

2.5

Aby bylo možné těmto výzvám čelit, musí EU podniknout příslušné kroky a mj. při tom přizpůsobit VFR – včetně Evropského sociálního fondu plus (ESF+) – novým mezním podmínkám.

2.6

I v dobách krize by se všechny zainteresované subjekty na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni měly řídit zásadami řádné správy a dodržovat při plánování, provádění a vyhodnocování opatření financovaných z ESF+ zásady právního státu. Komise by měla zajistit, aby byly žádosti o poskytnutí prostředků z ESF+ podávané sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti posuzovány spravedlivě a na základě transparentních kritérií. Kromě toho je důležitější než kdykoli jindy hájit a řádně uplatňovat zásadu partnerství v souladu s kodexem chování a zapojit sociální partnery a další organizace občanské společnosti. Aby toho bylo dosaženo, je základním předpokladem náležité financování budování kapacit sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti, včetně jejich sítí a sdružení.

2.7

EHSV hluboce lituje, že v této pozměněné verzi nařízení existuje možnost neprovádět konzultace s externími zúčastněnými stranami. Argument naléhavosti není dostatečně silný na to, aby odůvodnil nedodržení základní zásady konzultace zúčastněných stran ohledně změn natolik důležitého nařízení. EHSV nicméně vítá informaci, že se konají konzultace s členskými státy a Evropským parlamentem, které snad přinesou významná zlepšení v některých aspektech návrhu.

3.   Nejdůležitější aspekty pozměněného návrhu Evropské komise

3.1

Zvýšení požadavků na tematické zaměření u zaměstnanosti mladých lidí v souvislosti s rizikem, že u mladých lidí dramaticky vzroste míra nezaměstnanosti a podíl osob, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET): Členské státy, ve kterých je podíl NEET ve věkové skupině 15–29 let vyšší než průměr EU, by měly alespoň 15 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení přidělit na cílené činnosti a strukturální reformy na podporu mladých lidí (namísto 10 % podle původního návrhu Evropské komise).

3.2

Boj proti dětské chudobě: Evropská komise navrhuje doplnit do návrhu bod odůvodnění a článek, které požadují, aby členské státy přidělily alespoň 5 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení problému dětí žijících v chudobě.

3.3

Podpora ekologické a digitální transformace v souladu s průmyslovou strategií EU (5): vzhledem k předpokladu, že po pandemii COVID-19 nastane „nová normalita“, se v evropských průmyslových ekosystémech objeví nové modely, včetně nových místních hodnotových řetězců, což si vyžádá nové dovednosti pro nové druhy pracovní náplně.

3.4

Důsledné dodržování horizontální zásady rovnosti mužů a žen ve všech členských státech s ohledem na to, že pandemie COVID-19 měla nepřiměřený socioekonomický dopad na ženy.

3.5

Odstranění složky Zdraví z ESF+, současně však byla v návrhu ponechána ustanovení, která vyzývají k zajištění součinnosti a doplňkovosti činností v rámci ESF+ a nového programu Zdraví, jelikož je třeba oba programy úzce koordinovat: to souvisí s návrhem Evropské komise, aby byl vytvořen výrazně posílený, samostatný program Zdraví (6).

3.6

Stanovení mechanismů v právním rámci politiky soudržnosti, které lze rychle mobilizovat v případě, že v příštím desetiletí nastanou mimořádné okolnosti: Evropská komise navrhuje dočasná opatření pro využití fondu ESF+ v reakci na mimořádné a neobvyklé okolnosti, k nimž patří stanovení odchylek od určitých pravidel, jež by usnadnily reakci na tyto okolnosti. Jde například o rozšíření oblasti působnosti ESF+ o podporu systémů zkrácených úvazků, které nejsou kombinovány s aktivními opatřeními, podporu přístupu ke zdravotní péči, i co se týče osob, které nejsou bezprostředně socioekonomicky zranitelné, a také možnost zmírnění požadavků na tematické zaměření.

4.   Návrhy EHSV týkající se pozměněného návrhu nařízení

4.1

Má-li si Evropa udržet konkurenceschopnost ve světovém hospodářství a zajistit ochranu, respektování a uplatňování práv zakotvených v evropském pilíři sociálních práv – zejména co se týče kvalitních pracovních míst, kvalitního a všeobecně dostupného vzdělávání a odborné přípravy, rovného přístupu ke zdravotním a sociálním službám, sociálního začleňování osob se zdravotním postižením a dalších zranitelných skupin a jejich aktivního zapojení do společenského života, pak potřebuje odpovídající kombinaci hospodářských a sociálních opatření, a to zvláště během krizí.

4.2

V této souvislosti je třeba, aby bylo náležitě zajištěno financování sociálního rozměru EU (včetně ESF+) prostřednictvím facility na podporu oživení a odolnosti a rozpočtu EU ve finančním výhledu na období 2021–2027. EHSV se tudíž důrazně vyslovuje pro to, aby bylo možné spolufinancovat opatření ESF+ z prostředků facility na podporu oživení a odolnosti.

4.3

Navíc by využití ESF+ k financování opatření na podporu ekologické a digitální transformace mělo být zaměřeno na prohlubování dovedností a změnu kvalifikace, a vhodně tak doplňovat další evropské fondy v rámci VFR a facilitu na podporu oživení a odolnosti. Je důležité zajistit ve fázi oživení jednotné využívání různých evropských fondů, aby se zamezilo roztříštěnosti opatření na vnitrostátní úrovni.

4.4

EHSV je rezolutně proti tomu, aby bylo celkové finanční krytí ESF+ na období 2021–2027 sníženo z původně plánované částky ve výši zhruba 101 miliard EUR (v běžných cenách) na stávajících cca 97 miliard EUR. Toto snížení nelze odůvodnit odstraněním složky Zdraví (na niž mělo být původně vyčleněno přibližně 413 milionů EUR).

4.5

Prostředky ESF+ by se mohly výrazně snížit v důsledku vložení článku 21a do nařízení o společných ustanoveních. Tento článek členským státům ukládá povinnost převést za každé 1 euro poskytnuté z Fondu pro spravedlivou transformaci prostředky z ESF+ a/nebo EFRR ve výši 1,5 až 3 EUR (maximálně 20 % příslušného přídělu). Je tudíž třeba tuto povinnost převádění prostředků zrušit.

4.6

Navrhované snížení míry spolufinancování ze strany EU je nepřijatelné a stávajícím strukturám pro financování by přineslo problémy. Velkou část prostředků poskytnutých v rámci spolufinancování předávají členské státy předkladatelům projektů. Namísto zajištění dodatečných finančních prostředků na vnitrostátní úrovni dojde v důsledku nižší míry spolufinancování ze strany EU k tomu, že se organizace provádějící projekty ocitnou ve finančních potížích. Proto by měly být zachovány míry spolufinancování ze stávajícího období.

4.7

S ohledem na to, že je ESF+ hlavním finančním nástrojem pro provádění evropského pilíře sociálních práv, vyzval EHSV již ve svém předchozím stanovisku (7) k tomu, aby bylo na ESF+ vyčleněno 30 % celkových prostředků určených na politiku hospodářské, sociální a územní soudržnosti a dále aby bylo v rámci fondu ESF+ přiděleno 30 % prostředků na opatření v oblasti sociálního začleňování.

4.8

EHSV se dále domnívá, že vzhledem k rozsáhlosti hospodářských a sociálních výzev, jimž čelíme v období sociální krize po pandemii COVID-19, je nutné zaručit, že ESF+ bude využíván v celé Evropě vyváženým způsobem. EHSV proto znovu opakuje, že nesouhlasí s odstraněním minimálního podílu (v současnosti stanoveného na 23,1 %) financování politiky soudržnosti. Jedním z cílů ESF+ je poskytovat dodatečnou podporu nejvzdálenějším regionům a řídce osídleným oblastem a také podporovat mobilitu pracovních sil, což je s politikou soudržnosti rovněž úzce spjato.

4.9

Vzhledem k tomu, že je v pozměněném návrhu vyjádřen záměr vyčlenit 25 % prostředků na sociální začleňování a 5 % prostředků na boj proti dětské chudobě, představuje požadavek přidělit na sociální začleňování 30 % prostředků zcela nezbytné minimum. Mimoto musí být možné přidělit na boj proti dětské chudobě v závislosti na konkrétní situaci na určitém území částku přesahující 5 % (v rámci 30 % prostředků určených na sociální začleňování). Zároveň je zapotřebí, aby byla opatření týkající se boje proti dětské chudobě prováděna v souladu s doporučením Komise 2013/112/EU ze dne 20. února 2013Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění (8), rovněž s přihlédnutím ke Studii proveditelnosti týkající se dětské záruky (závěrečná zpráva) (9).

4.10

EHSV podporuje navýšení minimálního podílu prostředků určených na začlenění osob NEET na 15 %. EHSV podporuje kroky, které podniká Komise s cílem podpořit cílená opatření, jež mají zvýšit účast mladých lidí (včetně těch přistěhovaleckého původu) na trhu práce. Tato opatření by měla být zaměřena na posílení zaměstnatelnosti mladých lidí díky odpovídajícím dovednostem a na zajištění sociální ochrany a zahrnutí do působnosti kolektivního vyjednávání. Výbor v této souvislosti upozorňuje na to, že v některých regionech EU tvoří mnohem větší část osob NEET ženy. Je třeba tuto skutečnost zohlednit a odpovídajícím způsobem navýšit prostředky určené speciálně ženám a podporovat inovativní opatření sjednaná v rámci podniků, jejichž účelem je zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

4.11

EHSV souhlasí s tematickým zaměřením, jelikož zajišťuje, že členské státy prosazují politické priority na úrovni EU. Nicméně požaduje, aby při úpravě programování finančních prostředků bylo tematické zaměření propojeno s určitou flexibilitou a autonomií členských států, s cílem vyvarovat se vytváření administrativní zátěže související se správou. Pokud by to však mělo vést k jakémukoli omezení požadavků na tematické zaměření u sociálního vyloučení, vyzývá EHSV k přijetí doprovodných opatření, například k umožnění měr spolufinancování až do 100 % v případě opatření týkajících se těchto specifických cílů.

4.12

Vzhledem k tomu, že je ESF+ zaměřen na provádění evropského pilíře sociálních práv, je třeba zohlednit v nařízení o ESF+ plány provádění tohoto pilíře na unijní a vnitrostátní úrovni jakožto základní orientační dokumenty, s nimiž musí být sladěny dohody o partnerství a operační programy, a monitorovat tyto plány v rámci evropského semestru. EHSV proto důrazně vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby uvažovaly o vhodnějším monitorování sociální situace v rámci evropského semestru tím, že do něj zahrnou seznam dohodnutých ukazatelů, které umožní získat spolehlivé a odpovídající informace o sociálním vývoji v EU. EHSV již k tomuto tématu vypracoval stanovisko (10), v němž vyzval k zavedení nových sociálních ukazatelů v rámci evropského semestru, aby bylo možné sledovat provádění evropského pilíře sociálních práv, a k formulování doporučení pro jednotlivé země v sociální oblasti. V dohledné době vypracuje vlastní návrh týkající se tohoto seznamu. Evropská komise by za tímto účelem měla vypracovat pravidla a postupy pro ověřování souladu návrhů vnitrostátních dokumentů obsahujících plán výdajů v rámci ESF+ na období 2021–2027 se zásadami evropského pilíře sociálních práv (rámec pro politiku v oblasti trhu práce, vzdělávání a odborné přípravy stanoví především zásady uvedené v kapitolách I a II a rámec pro potírání chudoby a sociálního vyloučení by měly tvořit zásady uvedené v kapitole III).

4.13

ESF+ se v přiměřené míře nezabývá otázkami, které jsou součástí přechodného období, v němž žijeme, jako je nutnost zvážit prostřednictvím sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání přijetí strategií za účelem zkrácení pracovní doby, při kterém by se nesnižovala mzda, lepšího sladění pracovního a rodinného života, podpory dobrovolné práce na částečný úvazek, nových forem zaměstnání, zvláště ve stříbrné, oběhové a sociální ekonomice, a obecněji přerozdělování práce, což každému umožní pracovat a zároveň vést smysluplný a zdravý život. V rámci ESF+ je třeba pomáhat sociálním partnerům a dalším organizacím občanské společnosti, aby mohli tyto strategie navrhnout a předávat si osvědčené postupy, a zároveň podporovat opatření zaměřená na provádění těchto strategií členskými státy. Další oblastí, v níž by ESF+ mohl být proaktivní a inovativní, je podpora společensky prospěšné práce.

4.14

V případě spolufinancování sociálních služeb obecného zájmu z ESF+ by mělo být v nařízení stanoveno, že se tyto služby musí řídit zásadami solidarity a transparentnosti a musí splňovat kritéria všeobecné přístupnosti, kvality a cenové dostupnosti v souladu se standardy uvedenými v dobrovolném evropském rámci kvality sociálních služeb (11).

4.15

V souvislosti s tím, že má být z ESF+ odstraněna složka Zdraví, je třeba lépe definovat cílovou skupinu, jíž jsou prostředky vyčleněné na podporu přístupu ke zdravotní péči pro zranitelné osoby určeny. Při tom je třeba upřesnit, že jde zejména o bezdomovce, nelegální přistěhovalce, osoby bez zdravotního pojištění a o osoby se zdravotním postižením a starší osoby ve zranitelném postavení. Navíc je nezbytné upřesnit, že působnost ESF+ zahrnuje rovněž dlouhodobou péči o zranitelné skupiny, a to s ohledem na to, že po pandemii bude řada členských států pravděpodobně muset přehodnotit, reorganizovat či rozvíjet své služby dlouhodobé péče.

4.16

Osoby pečující o rodinu (zpravidla ženy) již v Evropě zajišťují 80 % dlouhodobé péče a v důsledku COVID-19 se ze dne na den staly jedinými osobami, které jsou pro jejich rodinné příslušníky oporou. Skloubení pracovního a rodinného života se stalo zcela nemožným a ženy musely obstarávat péči a rehabilitace, k nimž řada z nich nemá žádnou kvalifikaci, aniž by si mohly v průběhu karantény na chvilku odpočinout. Je tudíž třeba jako výslovnou cílovou skupinu ESF+ určit rodiny a neformální pečovatele.

4.17

Vzhledem k významné roli sociální ekonomiky, včetně poskytovatelů sociálních služeb, v sociálním rozměru EU a její zvláštní úloze během krizí a procesu oživení opakuje EHSV svůj požadavek, aby se podpora činností v oblasti sociální ekonomiky stala samostatným konkrétním cílem fondu ESF+. Sociální ekonomika dává vzniknout kvalitním pracovním místům, podporuje sociální začleňování, mj. poskytováním sociálních, zdravotních a vzdělávacích služeb obecného zájmu, a současně přispívá k rozvíjení participativní demokracie a občanské společnosti. Navíc odvětví sociální ekonomiky i neziskové organizace, které poskytují lidem podporu a služby, prokázaly velkou odolnost a významně přispěly ke zmírnění dopadů krize COVID-19. To by mělo vést k posílení stávajících sociálních neziskových subjektů a podpořit investice do nových, v duchu zajištění nejen hospodářského růstu, nýbrž i obecného blaha a dobrých životních podmínek.

4.18

Při provádění projektů způsobilo velké problémy rozsáhlé shromažďování údajů, především údajů osobního charakteru. Nezřídka se stává, že u některých účastníků projektů v rámci ESF se vůbec neposuzuje možnost poskytnutí prostředků, poněvadž neuvedli veškeré údaje. Navzdory snaze zjednodušit ESF nezměnila Evropská komise návrh ukazatelů uvedených v příloze I a příloze II nařízení o ESF+. EHSV proto doporučuje, aby nebyly shromažďovány nepodstatné údaje a požadované ukazatele byly přizpůsobeny konkrétnímu programu. Je třeba ještě více snížit počet ukazatelů.

4.19

Některé země zavedly určitý druh omezení ve vztahu k uprchlíkům, žadatelům o azyl a dalším migrantům z třetích zemí, pokud se jedná o přístup k aktivním opatřením nebo přístup k sociální podpoře. Proto EHSV – ačkoli ESF+ zahrnuje konkrétní cíl týkající se integrace občanů třetích zemí – naléhavě vyzývá Komisi, aby do návrhu vložila nový bod odůvodnění s vyjasněním, že z předpisů EU nevyplývají žádná omezení přístupu k aktivním opatřením nebo sociální podpoře pro ty, kdo chtějí taková opatření využít, avšak členské státy mohou tento přístup omezit prostřednictvím svých vnitrostátních předpisů. EHSV také naléhavě vyzývá členské státy, aby nezaváděly omezení, která zhoršují sociální vyloučení migrantů.

4.20

Vzhledem k tomu, že je nutné podpořit evropskou solidaritu, již současná krize vážně narušila, EHSV také žádá, aby byly výrazně navýšeny prostředky určené na nadnárodní projekty, sítě a složky. Je to nezbytné, aby bylo možné budovat přeshraniční sítě k poskytování vzájemné podpory, ale také aby bylo možné posílit vědomí evropské identity u občanů různých členských států a zviditelnit finanční podporu, kterou EU poskytuje svým občanům. Požadavky na spolufinancování musí být u těchto nadnárodních sítí a projektů vzhledem k negativnímu dopadu pandemie COVID-19 na nadnárodní pracovní a finanční udržitelnost flexibilnější.

---

(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 165.

(2)  COM(2018) 382.

(3)  Viz poznámka pod čarou 1.

(4)  COM(2020) 447.

(5)  COM(2020) 102.

(6)  COM(2020) 405.

(7)  Viz poznámka pod čarou 1..

(8)  Úř. věst. L 59, 2.3.2013, s. 5.

(9)  https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1428&langId=cs.

(10)  Úř. věst. C 14, 15.1.2020, s. 1.

(11)  SPC/2010/10/8 final https://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=6140&langId=en.