STANOVISKO č. 3/2020

(podle čl. 287 odst. 4 a čl. 322 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování EU)

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a nařízení (EU) č. 1301/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na šíření onemocnění COVID-19

(2020/C 159/01)

OBSAH

	Body	Strana
ÚVOD	1–5	2
NAŠE POSOUZENÍ	6–13	3
Možnostpolufinancování ve výši 100 %	7–08	3
Větší flexibilita pro členské státy, aby mohly zacílit podporu EU podle svého uvážení	9–10	3
Sledování uplatňování zvláštních opatření	11	4
Načasování opatření	12	4
Dopad na práci auditorů	13	4
ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY	14	4

ÚVOD

Šíření nákazy COVID-19 má bezprecedentní dopady na zdraví občanů a odolnost ekonomik ve všech členských státech EU. Ke zmírnění těchto dopadů Komise navrhuje „jako dočasné a výjimečné opatření, aniž jsou dotčena pravidla, která by měla platit za běžných okolností“, mobilizovat prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů (1). Komise konstatuje (2), že reakce bude muset pocházet především z rozpočtů členských států. Komise předkládá své návrhy formou změny dvou nařízení, jimiž se řídí využití dvou fondů v období 2014–2020, a to nařízení o společných ustanoveních, které vymezuje pravidla týkající se několika různých fondů (3), a nařízení, které se vztahuje na Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) (4). V uplynulých týdnech již Komise přijala několik dalších opatření (5). Tato opatření nejsou formálně předmětem tohoto stanoviska, ale kdykoliv to bylo relevantní, byla zohledněna.

Z právního základu návrhu Komise vyplývá, že konzultace s Evropským účetním dvorem je povinná (6). Formální žádost o konzultaci jsme od legislativních orgánů obdrželi 3. dubna 2020 (Evropský parlament) a 8. dubna 2020 (Rada). Vydáním tohoto stanoviska plníme svou povinnost poskytnout v této věci konzultaci.

Úkolem Účetního dvora podle Smlouvy je „přezkoumávat legalitu a správnost příjmů a výdajů a přesvědčovat se o řádnosti finančního řízení“ (7). V zásadě hledáme pravidly podložený správní rámec nastavený tak, aby prostřednictvím souladu s příslušnými předpisy dosahoval pozitivních výsledků a dopadů pro občany.

Nyní se však nejedná o běžnou situaci. Jako orgán EU chápeme, že Evropská unie by měla přijmout mimořádná opatření, aby členským státům pomohla v boji s pandemií COVID-19 a jejími dopady na život evropských občanů. Současná situace vyžaduje naléhavou mobilizaci všech dostupných finančních prostředků na řešení jejích důsledků pro zdravotnictví, podniky a pro občany: podpora EU musí být členským státům k dispozici co nejdříve.

Zjednodušení postupů, které Komise spolu s legislativními orgány zavádí pro období 2014–2020, s sebou nese jistá rizika. Výzvou pro Komisi je docílit v návrhu správné vyváženosti mezi potřebou zajistit nezbytnou flexibilitu, aby byly finanční prostředky členským státům k dispozici bez zbytečných prodlení, a potřebou minimalizovat rizika z hlediska dodržování předpisů a řádného finančního řízení. Podle našeho názoru je umožnění větší flexibility v zásadě věcí politického úsudku legislativních orgánů EU, tedy Parlamentu a Rady.

NASE POSOUZENI

V tomto kontextu je cílem našeho stanoviska usnadnit projednávání návrhu Komise legislativními orgány. K navrhovaným změnám právních předpisů zde nevyjadřujeme podrobné připomínky. Místo toho se zaměřujeme na hlavní záležitosti a upozorňujeme na některá rizika, která jsou s nimi spojena.

Možnost spolufinancování ve výši 100 %

Návrh nespočívá v poskytnutí doplňkového financování EU členským státům. Počítá však s rychlejším převodem finančních prostředků EU, protože dává členským státům možnost požádat EU o podporu ve výši 100 %, aniž by byl členský stát povinen poskytnout vlastní spolufinancování (8). Toto opatření by zlepšilo dostupnost zdrojů pro členské státy v krátkodobém výhledu. Jeho dopad by se v jednotlivých členských státech lišil v závislosti na řadě faktorů, včetně měr spolufinancování, které se v nich v současnosti uplatňují, a jejich relativního pokroku při provádění programů. Obecně budou z tohoto opatření těžit nejvíce členské státy, které mají ze stávajících operačních programů k dispozici větší objem finančních prostředků, dále členské státy, které během následujícího účetního roku vykáží nejvyšší objem výdajů, a státy s celkově nižšími mírami spolufinancování.

Výsledné urychlení v provádění programů spolu s tím, že jako způsobilé jsou povoleny i výdaje na dokončené operace, vytvoří tlak na prostředky na platby, které jsou k dispozici v rozpočtu EU. Bereme na vědomí, že Komise hodlá „pečlivě sledovat dopad navrhované změny na prostředky na platby v roce 2020 s ohledem na plnění rozpočtu i na revidované prognózy členských států“ (9).

Větší flexibilita pro členské státy, aby mohly zacílit podporu EU podle svého uvážení

Podle návrhu by členské státy měly větší flexibilitu, aby mohly reagovat na šíření onemocnění COVID-19 přesměrováním finančních prostředků EU tam, kde jich je nejvíce zapotřebí. Návrh konkrétně upouští od požadavku věnovat pevně stanovený podíl výdajů z evropských strukturálních a investičních fondů na klíčová témata (10) (jako je výzkum a vývoj nebo klima a energetika) a umožňuje snazší převody mezi fondy, programy a regiony v rámci členského státu (11). Podle tohoto návrhu by v praxi rozhodování o tom, kam přesně financování zaměřit, bylo na uvážení členského státu. Flexibilita, kterou návrh nabízí, navíc může mít vliv na schopnost EU dosahovat cílů, jež byly původně stanoveny v operačních programech, a schopnost Komise vykazovat výsledky.

V návrhu jsou sice odstraněny některé procesní požadavky (např. potřeba úprav dohod o partnerství), ale řada nových opatření by vyžadovala úpravu operačních programů a následné schválení Komisí. To může způsobit značnou administrativní zátěž, zejména pro Komisi, která by musela v krátké lhůtě zapracovat velké množství změn. Pro zmírnění tohoto rizika a zajištění co největšího dopadu fondů by členské státy a Komise měly změny v operačních programech omezit pouze na přerozdělení prostředků na činnosti související s pandemií COVID-19, aby se tak prostředky dostaly k příjemcům s co nejmenším zpožděním.

Sledování uplatňování zvláštních opatření

Podle návrhu by bylo možné „operace pro podporu kapacit reakce na krizi“ vybrat a financovat zpětně (12). Konstatujeme, že návrh neobsahuje žádné podrobnosti o tom, jaký druh operací se tím má na mysli ani jak by je členské státy a Komise sledovaly. Nestanoví také žádné požadavky ohledně monitorování investic (týkající se např. definice specifické prioritní osy, vytvoření souboru kódů intervencí pro tyto činnosti nebo označování výdajů spojených s reakcí na COVID-19 v systémech IT). Komise ani legislativní orgány by tak neměly pohotově k dispozici spolehlivé informace o výdajích z ESI fondů v reakci na onemocnění COVID-19, což by mohlo ovlivnit vyvozování odpovědnosti vůči občanům EU v souvislosti s čerpáním finančních prostředků.

Načasování opatření

Některá opatření by platila po určitou pevně stanovenou dobu (100 % míry spolufinancování, odložené termíny výročních zpráv o provádění, upravená opatření pro výběr vzorků, podpora podniků v obtížné situaci), zatímco jiná by mohla být v platnosti až do konce roku 2023, kdy musí být ukončeny platby v rámci stávajícího programového období (upuštění od požadavků na tematické zaměření a od změn dohod o partnerství). Jelikož není jisté, jak dlouho budou různé aspekty této krize trvat, je flexibilita v načasování opatření na místě. Avšak u opatření, jejichž ukončení je v současnosti plánováno na konec programového období, je důležité, aby Komise pečlivě sledovala vývoj situace a zajistila, že budou zavedena pouze tak dlouho, jak to bude nutné ve smyslu zmíněných „dočasných a výjimečných opatření“.

Dopad na práci auditorů

Návrh by auditním orgánům umožnil uplatnit při své práci s odvoláním na šíření onemocnění COVID-19 nestatistické metody výběru vzorků po dobu jednoho účetního roku (13). Tím by se případně pro auditní orgány, jež využijí této možnosti, snížil objem práce (14). Je s ním však spojeno riziko, že výsledné vzorky u dotčených programů nebudou reprezentativní, což by mohlo vést k nespolehlivým mírám chyb a výrokům auditora za příslušný rok. To by mohlo oslabit kontrolu výdajů z ESI fondů v době, kdy lze očekávat, že výdaje budou více vystaveny riziku vzniku chyb či podvodu. Tento návrh by proto mohl ovlivnit schopnost Komise poskytnout ujištění o legálním využití finančních prostředků a mít další důsledky pro proces vyvozování odpovědnosti i pro náš audit.

ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY

Komise navrhuje změny nařízení o společných ustanoveních a nařízení o EFRR, které by uvolnily řadu pravidel, jimiž se řídí výdaje z ESI fondů v období 2014–2020. Tato krátkodobá reakce je nutná a má pomoci členským státům zmírnit dopady krize způsobené pandemií COVID-19. Neměla by však vést k výrazným ústupkům, pokud jde o odpovědnost za vynakládání prostředků, protože to by mělo z dlouhodobého hlediska negativní dopad na důvěru občanů EU v jejich instituce. Komise nyní pracuje pod politickým tlakem a s velmi krátkými termíny pro předložení návrhu, což zvyšuje riziko, že v koncepci a provádění opatření se objeví nepředvídané problémy. Komise by proto měla pečlivě sledovat, jak se budou tato opatření průběžně uplatňovat, a v případě potřeby provést na základě zkušeností z praxe změny. Navrhovaná pozměněná pravidla jsou pouze dočasná, vyvolaná výjimečnou situací. Jakmile to bude možné, je důležité opět začít uplatňovat soulad s obvyklými pravidly.

Toto stanovisko přijal Účetní dvůr v Lucemburku dne 14. dubna 2020.

Za Účetní dvůr

Klaus-Heiner LEHNE

Předseda

(1) Důvodová zpráva k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a nařízení (EU) č. 1301/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na šíření onemocnění COVID-19, předloženému Komisí, COM(2020) 138 final (postup 2020/0054 (COD))

(2) Sdělení Komise Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19 (2020/C 91 I/01), bod 9.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289).

(5) Zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 508/2014, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus) (Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 5), a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/461 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 za účelem poskytnutí finanční pomoci členským státům a zemím, se kterými se jedná o jejich přistoupení k Unii, jež jsou vážně postiženy závažným ohrožením veřejného zdraví (Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 9).

(6) Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU), čl. 322 odst. 1 písm. a).

(7) SFEU, článek 287.

(8) Navrhovaný nový čl. 25a odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013, kterým se mění čl. 60 odst. 1 a čl. 120 odst. 3 téhož nařízení. Těmito převody nesmí být sníženy minimální zdroje přidělené na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí podle čl. 92 odst. 5 a na pomoc nejchudším osobám podle čl. 92 odst. 7 tohoto nařízení.

(9) Důvodová zpráva k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a nařízení (EU) č. 1301/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na šíření onemocnění COVID-19, předloženému Komisí, COM(2020) 138 final (postup 2020/0054 (COD)).

(10) Navrhovaný nový čl. 25a odst. 5 nařízení (EU) č. 1303/2013, kterým se mění článek 18 téhož nařízení.

(11) Navrhovaný nový čl. 25a odst. 2 a čl. 25a odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013, kterým se mění čl. 92 odst. 1 písm. a) až d), čl. 92 odst. 4 a článek 93 téhož nařízení.

(12) Nový čl. 25a odst. 7 nařízení (EU) č. 1303/2013, kterým se mění čl. 65 odst. 6 v souvislosti s novými způsobilými operacemi zavedenými 1. února 2020 v čl. 65 odst. 10 nařízení (EU) č. 460/2020.

(13) Nový čl. 25a odst. 12 nařízení (EU) č. 1303/2013, kterým se mění článek 127 odst. 1 téhož nařízení.

(14) Toto opatření by bylo v praxi užitečné pro základní soubory s méně než 600 operacemi.