1.4.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 109/1 |
STANOVISKO č. 1/2020
(podle čl. 322 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování EU)
k návrhu nařízení o přechodných ustanoveních týkajících se společné zemědělské politiky v roce 2021 předloženému Komisí (COM(2019) 581 final)
(2020/C 109/01)
OBSAH
|
Body |
Strana |
ÚVOD |
01-06 |
3 |
ČÁST I: OBECNÉ PŘIPOMÍNKY |
07-11 |
4 |
Délka přechodného období |
07-09 |
4 |
Přidělování finančních prostředků |
10-11 |
4 |
ČÁST II: KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY |
12-25 |
4 |
Prodloužení programů rozvoje venkova |
12-16 |
4 |
Víceleté závazky |
17 |
6 |
Navrhované prodloužení lhůty pro hodnocení za období 2014–2020 |
18-20 |
6 |
Platební nároky |
21-22 |
7 |
Rezerva pro případ krizí |
23 |
7 |
Odvětvové režimy podpory |
24-25 |
7 |
ZÁVĚR |
26-27 |
7 |
PŘÍLOHA |
|
9 |
ÚČETNÍ DVŮR EVROPSKÉ UNIE
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 287 odst. 4 a článek 322 této smlouvy,
s ohledem na návrh nařízení, kterým se stanoví přechodná ustanovení pro společnou zemědělskou politiku v roce 2021 (1), předložený Komisí (dále jen „navrhované přechodné nařízení“),
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/127 ze dne 29. ledna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o finanční kázeň počínaje rozpočtovým rokem 2021, a nařízení (EU) č. 1307/2013, pokud jde o flexibilitu mezi pilíři ve vztahu ke kalendářnímu roku 2020 (2) („pozměňující nařízení“),
s ohledem na návrh nařízení, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (3), předložený Komisí („nařízení o strategických plánech SZP“),
s ohledem na návrh nařízení o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky (4) předložený Komisí („horizontální nařízení“),
s ohledem na návrh nařízení, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 251/2014, (EU) č. 228/2013 a (EU) č. 229/2013 (5), předložený Komisí
s ohledem na výroční a zvláštní zprávy Účetního dvora a na jeho stanovisko č. 7/2018 k návrhům Komise týkajícím se společné zemědělské politiky v období po roce 2020 (6),
s ohledem na žádost Evropského parlamentu o stanovisko k výše uvedenému návrhu přechodného nařízení ze dne 27. listopadu 2019 (7),
PŘIJAL TOTO STANOVISKO:
ÚVOD
1 |
Návrhy nařízení Komise (8) týkající se společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020, zveřejněné v červnu 2018, obsahovaly nový model realizace politiky a měly nabýt účinnosti 1. ledna 2021. Cílem Komise je přejít u SZP od modelu založeného na souladu s předpisy k modelu založenému na výkonnosti, a to na základě strategických plánů vypracovaných členskými státy. |
2 |
V listopadu 2018 jsme zveřejnili své stanovisko (9) k návrhům Komise na nařízení týkající se SZP v období po roce 2020. Ve stanovisku jsme analyzovali, nakolik návrhy zohledňují potřeby, cíle, vstupy a výstupy politiky a jak dobře je mezi nimi stanovena souvislost. Dospěli jsme k závěru, že cíle politiky nelze uvést do jasné souvislosti s intervencemi nebo s jejich výstupy, výsledky a dopady. Zjistili jsme, že při přidělování finančních prostředků se nebere ohled na očekávanou přidanou hodnotu EU. Navrhovaná reforma SZP celkově nenaplňuje ambice EU být ekologičtější a mít spolehlivější přístup založený na výkonnosti. Obsahuje sice nástroje umožňující zaměřit se na cíle v oblasti životního prostředí a klimatu, avšak tyto cíle nejsou jasně vymezeny ani vyčísleny. Podle návrhu by Komise již nebyla s to vyčíslit, do jaké míry jsou platby v rozporu s pravidly. Dále jsme dospěli k závěru, že v důsledku návrhu by bylo obtížnější uplatňovat přístup jednotného auditu, a to především kvůli změnám v úloze certifikačních orgánů zejména při kontrole dodržování předpisů, a tím i snížit zátěž spojenou s prováděním kontrol. |
3 |
Podle legislativních návrhů týkajících se SZP po roce 2020 by členské státy musely předložit Komisi své strategické plány SZP nejpozději do 1. ledna 2020. Komise by tyto plány následně posoudila a schválila. Do února 2020 normotvůrci nedospěli o těchto legislativních návrzích k dohodě. |
4 |
Jelikož se přijetí pravidel pro SZP po roce 2020 zpozdilo, Komise dne 31. října 2019 zveřejnila dva legislativní návrhy týkající se SZP v roce 2021. Parlament a Rada schválily jeden z nich v lednu 2020 (10). Druhý návrh, a to návrh přechodného nařízení, je předmětem tohoto stanoviska. Tento návrh vymezuje přechodná ustanovení pro podporu z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v roce 2021. |
5 |
Navrhované přechodné nařízení Komise vychází z předpokladu, že zavedení nové SZP bude odloženo o jeden rok. Návrh obsahuje přechodná ustanovení (hlava I), změny stávajících ustanovení (hlava II), ustanovení o jeho vstupu v platnost (hlava III) a přílohy uvádějící výši podpory Unie v roce 2021. |
6 |
Naše stanovisko obsahuje obecné připomínky (část I), konkrétní připomínky (část II) a seznam návrhů znění (příloha). Naším hlavním kritériem při analýze návrhu přechodného nařízení byla jasnost právního rámce a rozpočtová obezřetnost. Ve své analýze posuzujeme také důsledky pro SZP po roce 2020. |
ČÁST I: OBECNÉ PŘIPOMÍNKY
Délka přechodného období
7 |
Bereme na vědomí, že cílem navrhovaného přechodného nařízení je prodloužit stávající právní rámec až do vstupu nové SZP v platnost, a poskytnout tak v přechodném období jistotu a zajistit kontinuitu při poskytování podpory zemědělcům EU a podpory pro rozvoj venkova pro ty členské státy, které pravděpodobně vyčerpají všechny finanční prostředky do konce roku 2021. Návrh obsahuje také ustanovení týkající se přechodu ze současného období SZP do příštího. |
8 |
Přechodná ustanovení obsažená v hlavě I návrhu nařízení Komise odkazují na její legislativní návrhy týkající SZP po roce 2020 (11), které úzce souvisejí s víceletým finančním rámcem (VFR) Unie na období 2021 až 2027 (12). Normotvůrci však do konce února 2020 doposud víceletý finanční rámec na období 2021–2027 ani legislativní návrhy týkající se SZP po roce 2020 nepřijali. Domníváme se, že přechodná ustanovení by v zásadě neměla vycházet z předpokladu, že budoucí nařízení budou schválena v té podobě, v jaké byla navržena (13). |
9 |
Upozorňujeme na navrhované přechodné období jednoho roku. S ohledem na aktuální stav jednání mezi Radou a Evropským parlamentem o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a SZP po roce 2020 by zavedení revidovaných systémů řízení a kontroly s cílem uplatňovat nový právní rámec a strategické plány SZP od 1. ledna 2022 mohlo být obtížné. Na druhou stranu je však potřeba urychleně začít se zlepšováním SZP. |
Přidělování finančních prostředků
10 |
Podle důvodové zprávy k navrhovanému přechodnému nařízení odpovídají finanční příděly uvedené v návrhu „přídělům v návrhu plánu SZP a jsou v souladu s návrhem Komise týkajícím se víceletého finančního rámce na období 2021–2027“. Finanční příděly se pohybují v mezích VFR na období 2014–2020, ale pokud normotvůrci schválí pro VFR na období 2021–2027 jiné částky, než které jsou navrženy v současné chvíli, budou tyto příděly upraveny. |
11 |
Nebude-li dohody o VFR na období 2021–2027 dosaženo do konce roku 2020, pak se stropy platné pro rok 2020 uplatní v souladu s čl. 312 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie i pro rok 2021. Stropy pro příděly SZP v roce 2020 jsou vyšší než stropy navrhované pro rok 2021 ve VFR na období 2021–2027 a v nařízení o strategických plánech SZP (14). Zároveň pozměňovací nařízení (15) přijaté v lednu 2020 upravuje finanční kázeň v rámci EZZF, která zaručuje, že po přijetí víceletého finančního rámce nebude roční strop výdajů EZZF v roce 2021 vyšší než ve VFR na období 2021–2027. |
ČÁST II: KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY
Prodloužení programů rozvoje venkova
12 |
V článku 1 navrhovaného přechodného nařízení dává Komise členským státům možnost:
|
13 |
Důsledky přechodných pravidel pro výdaje EZFRV závisí na tom, zda se členské rozhodnou prodloužit své programy, a v této fázi jsou tudíž nejisté. Soudě podle toho, jak členské státy čerpaly podporu z EZFRV do konce roku 2019 (viz obrázek 1 ), lze očekávat, že čl. 1 odst. 1 navrhovaného přechodného nařízení uplatní a rozpočtové prostředky na rok 2021 využije jen malý počet členských států. Nevyčerpané prostředky současného programového období by se na konci roku 2020 měly podle odhadů pohybovat od méně než 10 % v případě Finska a Irska až po téměř 50 % v případě Nizozemska. |
Obrázek 1
Čerpání prostředků EZFRV členskými státy v období 2014–2020
Zdroj: |
EÚD, na základě údajů Komise. |
14 |
Čl. 1 odst. 1 navrhovaného přechodného nařízení uvádí, že Komise může považovat prodloužení programu členským státem za neopodstatněné. V návrhu se však nevysvětluje, na základě čeho by Komise měla k takovému závěru dospět. |
15 |
Čl. 1 odst. 1 navrhovaného přechodného nařízení uvádí, že pokud se členský stát rozhodne prodloužit program pro rozvoj venkova nebo některé z regionálních programů pro rozvoj venkova o jeden rok, prodloužené programy se zaměří na zachování alespoň stejné celkové úrovně ambicí v oblasti životního prostředí a klimatu jako ve stávajících pravidlech (16). Návrh přechodného nařízení používá méně striktní znění než stávající rámec, který požaduje, aby pro taková opatření bylo vyhrazeno „nejméně 30 % celkového příspěvku z EZFRV“. To může být chápáno tak, že programy, z nichž se vynaložilo na vymezená environmentálně-klimatická opatření více než 30 % prostředků, by mohly v souvislosti s přídělem na rok 2021 uplatnit nižší cíle v oblasti životního prostředí a klimatu. Pro vynakládání „nových peněžních prostředků“ podle starých pravidel by měly platit stejné nebo vyšší ambice, pokud jde o životní prostředí a klima, než jak tomu bylo doposud. Jakýkoliv dopad na rozsah, v jakém jsou výdaje SZP relevantní pro otázky změny klimatu, by měl být také zohledněn ve zprávách Komise o klimatu (17). |
16 |
Čl. 1 odst. 1 čtvrtý pododstavec navrhovaného přechodného nařízení odkazuje na změnu programu rozvoje venkova podle čl. 11 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (18). Lhůty pro tyto změny jsou uvedeny v čl. 4 odst. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 808/2014 (19). Pokud se změna týká „změny celého příspěvku Unie nebo jeho ročního rozdělení na úrovni programu“ (20), měla by být předložena Komisi nejpozději do 30. září 2020 v souladu s nařízením (EU) č. 808/2014. V závislosti na tom, kdy navrhované přechodné nařízení vstoupí v platnost, by mohlo být potřeba, aby Komise v prováděcím aktu změnila lhůtu pro provedení změn. |
Víceleté závazky
17 |
Podle článku 8 návrhu by doba trvání nových víceletých závazků byla omezena na období nejvýše tří let namísto pěti, aby se tak omezil přenos závazků velkého objemu ze stávajícího programového období pro rozvoj venkova do strategických plánů SZP. Členské státy by byly schopny nabídnout tyto krátkodobější závazky ve třech oblastech: agroenvironmentálně-klimatická opatření, ekologické zemědělství a dobré životní podmínky zvířat. Nové závazky v případě lesnicko-environmentálních opatření (článek 34 nařízení (EU) č. 1305/2013) by se stále uzavíraly na pět a více let. Prodloužení stávajících závazků by bylo omezeno na jeden rok. Omezení délky trvání víceletých závazků může pomoci omezit objem přenášených závazků, aby se nezatížily budoucí rozpočty, přestože agroenvironmentálně-klimatické závazky v délce jednoho roku až tří let mohou mít nižší dopad než na závazky na pět až sedm let. |
Navrhované prodloužení lhůty pro hodnocení za období 2014–2020
18 |
Čl. 2 odst. 4 navrhovaného přechodného nařízení prodlužuje konečné datum, do kterého by Komise měla vypracovat souhrnnou zprávu o ex post hodnocení EZFRV, do 31. prosince 2026. To je v rozporu s našimi předchozími doporučeními (21) sladit víceletý finanční rámec s faktickým výdajovým cyklem a provést komplexní přezkum výdajů před tím, než je sestaven nový dlouhodobý rozpočet. Zpoždění při provádění programů víceletého finančního rámce je obecným a opakujícím se problémem, který zvyšuje riziko přílišného důrazu na čerpání prostředků a plánování nového víceletého finančního rámce před tím, než jsou známy výsledky výdajových programů EU rámce předchozího. |
19 |
Příkladem, že se tak děje, je míra čerpání podpory EZFRV v období 2014–2020. Obrázek 1 (viz bod 13 ) ukazuje, že na konci předposledního roku stávajícího programového období byla průměrná míra čerpání podpory z EZFRV 53 %. To znamená, že stejně jako v předchozích programových obdobích se značná část výdajů uskuteční v období n+3. Podle návrhu nařízení o VFR na období 2021–2027 (22) by Komise měla navrhnout další víceletý finanční rámec v roce 2025. Avšak v roce 2025 nebude hodnotící cyklus týkající se období 2014–2020 ještě dokončen, takže se dále prohloubí rozdíl mezi plánováním víceletého finančního rámce a hodnocením výdajů uskutečněných v předchozích programových obdobích. Komise by tak vypracovala návrh SZP na období po roce 2027, aniž by v plné míře posoudila výkonnost SZP v období 2014–2020. |
20 |
Ve výroční zprávě za rok 2018 (23) jsme doporučili, aby Komise pro období po roce 2020 zohlednila nedostatky, které jsme zjistili v současném rámci výkonnosti, aby „ukazatele výsledků řádně měřily účinky opatření a byly jasně provázány se souvisejícími intervencemi a cíli politiky“. Ve stanovisku č. 7/2018 k návrhům týkajícím se SZP po roce 2020 jsme upozornili, že navrhované ukazatele zatím nejsou plně rozpracovány, a uvedli jsme k nim konkrétní připomínky (24). Dodatečná lhůta před provedením nového období SZP by mohla být využita ke zlepšení budoucího výkonnostního rámce. |
Platební nároky
21 |
Čl. 19 odst. 2 navrhovaného nařízení o strategických plánech SZP nabízí členským státům možnost přestat poskytovat základní podporu příjmu na základě platebních nároků a nechat platební nároky běžet do 31. prosince 2020. V posouzení dopadů týkajícím se návrhů SZP po roce 2020 (25) Komise uvedla, že zánik platebních nároků by umožnil snížit administrativní zátěž. Ve svém stanovisku (26) jsme to považovali za výrazné zjednodušení. Navrhované přechodné nařízení tuto možnost odkládá, avšak čl. 10 odst. 4 navrhuje lineárně snížit nebo zvýšit hodnotu všech platebních nároků a/nebo rezervy, a přizpůsobit se tak novému stropu pro režim základní platby. |
22 |
Od zveřejnění návrhů SZP po roce 2020 se věnuje stále větší pozornost platbám zemědělcům, kteří nejsou skutečnými zemědělci a kteří nakupují zemědělskou půdu s cílem získat platby ze SZP. Komise a normotvůrci by mohli využít rok navíc k tomu, aby posoudili, zda na uvedené riziko není třeba reagovat tím, že se požadavky na splnění definice „skutečného zemědělce“, „způsobilého hektaru“ a minimální „zemědělské činnosti“ v návrzích na SZP po roce 2020 upraví, včetně vyjasnění pojmu „půda, kterou má zemědělec k dispozici“, aniž by pro zemědělce došlo k nepřiměřenému zvýšení administrativní zátěže. |
Rezerva pro případ krizí
23 |
Článek 9 navrhovaného přechodného nařízení by prodloužil stávající rezervu pro případ krizí a související mechanismus finanční kázně o jeden rok. S ohledem na návrhy SZP po roce 2020 z toho vyplývá, že veškeré částky nevyužité pro krizová opatření do konce rozpočtového roku 2020 se vrátí zemědělcům, kterým se v rámci mechanismu finanční kázně snížily jejich přímé platby. Částka nevyužitá na krizová opatření do konce rozpočtového roku 2021 se zemědělcům vracet nebude, neboť horizontální nařízení (27) počítá s vytvořením zemědělské rezervy, jejíž nevyužité prostředky je možné přenášet do dalšího roku. |
Odvětvové režimy podpory
24 |
Nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví pravidla pro společnou organizaci zemědělských trhů. Článek 7 navrhovaného přechodného nařízení mění trvání některých režimů podpory, které by měly být začleněny do budoucích strategických plánů SZP členských států jako odvětvové intervence uvedené v bodech a) až e) článku 39 návrhu nařízení o strategických plánech SZP. |
25 |
Zaznamenali jsme, že prodloužení režimů odvětvové podpory se řídí různými pravidly. V případě odvětví olivového oleje a stolních oliv se platnost pracovních programů na období do 31. března 2021 prodlužuje do 31. prosince 2021. Organizace producentů budou muset upravit své pracovní programy tak, aby toto prodloužení zohlednily, a o svých pozměněných pracovních programech Komisi informovat do 31. prosince 2020. Pro odvětví vína a včelařství budou současné programy podpory probíhat až do jejich skončení 15. října 2023 (víno) a 31. července 2022 (včelařství). Tyto hospodářské subjekty tedy žádné zvláštní kroky podnikat nemusí. V případě operačního programu pro odvětví ovoce a zeleniny, který byl schválen na období po 31. prosinci 2021, by organizace producentů měla předložit do 15. září 2021 příslušnému členskému státu žádost, aby byl operační program upraven nebo nahrazen. Jinak operační program skončí dne 31. prosince 2021. |
ZÁVĚR
26 |
Komisí navrhované přechodné nařízení splňuje cíl pokračovat ve financování SZP během přechodného období, a to na základě částek stanovených v návrzích SZP po roce 2020. Konstatujeme, že navrhované přechodné nařízení má dopad na několik aspektů SZP. Prodloužení programů rozvoje venkova má vliv zejména na související víceleté závazky, ambice v oblasti životního prostředí a klimatu, hodnotící opatření a načasování prostředků na platby. |
27 |
Zpožděním při přijímání legislativního rámce na období po roce 2020 se provádění potenciálně ambicióznější SZP odkládá nejméně o jeden rok. Komise a normotvůrci by se mohli během tohoto dodatečného roku zaměřit na problémy, na něž jsme upozornili v tomto stanovisku a dalších dokumentech, zejména pokud jde o výzvy spojené s klimatem a životním prostředím uvedené v Zelené dohodě a potřebu zajistit spolehlivé systémy řízení pro budoucí SZP a zlepšit měření výkonnosti. |
Tuto zprávu přijal senát I, jemuž předsedá Nikolaos Milionis, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 26. února 2020.
Za Účetní dvůr
Klaus-Heiner LEHNE
předseda
(1) COM(2019) 581 final: Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví přechodná ustanovení o podpoře z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v roce 2021 a kterým se mění nařízení (EU) č. 228/2013, (EU) č. 229/2013 a (EU) č. 1308/2013, pokud jde o zdroje a jejich rozdělení v roce 2021, a kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o jejich zdroje a použití v roce 2021.
(2) Úř. věst. L 27, 31.1.2020, s. 1.
(3) COM(2018) 392: Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013.
(4) COM(2018) 393: Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013.
(5) COM(2018) 394: Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků, (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie, a (EU) č. 229/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři.
(6) Stanovisko č. 7/2018 k návrhům Komise na nařízení týkající se společné zemědělské politiky v období po roce 2020 (Úř. věst. C 41, 1.2.2019, s. 1).
(7) Dopis č. A/114858 (D 202 11227.11.2019) zástupce generálního tajemníka Evropského parlamentu.
(8) COM(2018) 392 final – 2018/0216 (COD), COM(2018) 393 final – 2018/0217 (COD), COM(2018) 394 final/2. https://ec.europa.eu/commission/publications/natural-resources-and-environment.
(9) Stanovisko č. 7/2018 k návrhům Komise na nařízení týkající se společné zemědělské politiky v období po roce 2020.
(10) Nařízení (EU) 2020/127.
(11) COM(2018) 392 final – 2018/0216 (COD), COM(2018) 393 final – 2018/0217 (COD), COM(2018) 394 final/2.
(12) COM(2018) 322, COM(2018) 375.
(13) To se týká článků 1, 4 a 6–8 navrhovaného přechodného nařízení.
(14) Stanovisko č. 7/2018 k návrhům Komise na nařízení týkající se společné zemědělské politiky v období po roce 2020, bod 24.
(15) Nařízení (EU) 2020/127.
(16) Čl. 1 odst. 1, čtvrtý pododstavec: „Cílem této změny je zachovat alespoň stejnou celkovou úroveň výdajů EZFRV na opatření uvedená v čl. 59 odst. 6 uvedeného nařízení [1305/2013].“
(17) Viz také zvláštní zpráva EÚD č. 31/2016: „Alespoň pětina rozpočtu EU by měla být vynaložena na opatření v oblasti klimatu: na tomto cíli se ambiciózně pracuje, ale existuje vážné riziko, že nebude splněn“, doporučení 1, 2 a 6.
(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).
(19) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 804/2014 ze dne 24. července 2014, kterým se stanoví odchylka od nařízení (ES) č. 1122/2009, pokud jde o snížení částek podpory z důvodu opožděného podání jednotných žádostí a žádostí o přiznání platebních nároků týkajících se určitých oblastí Itálie zasažených povodněmi v roce 2014 (Úř. věst. L 219, 25.7.2014, s. 35).
(20) Čl. 11 písm. a) bod iii) nařízení (EU) č. 1305/2013.
(21) Zvláštní zpráva č. 16/2017: „Programování rozvoje venkova: mělo by být méně složité a více zaměřené na výsledky“, doporučení 6, zvláštní zpráva č. 36/2016: „Posouzení mechanismů pro uzávěrky programů soudržnosti a rozvoje venkova na roky 2007–2013“, doporučení 4.
(22) COM(2018) 322, COM(2018) 375.
(23) Výroční zpráva Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2018 (Úř. věst. C 340, 8.10.2019, s. 1).
(24) Stanovisko č. 7/2018, bod 70 a příloha I.
(25) Posouzení dopadu, SWD(2018) 301 final, část 3, s. 131.
(26) Stanovisko č. 7/2018, bod 63.
(27) Čl. 14 odst. 2 třetí pododstavec návrhu horizontálního nařízení (COM(2018) 393) uvádí: „Dále se odchylně od ustanovení čl. 12 odst. 2 písm. d) finančního nařízení celková nevyužitá částka rezervy pro případ krizí na konci roku 2020 přenese do roku 2021, aniž by se vracela do rozpočtových položek, z nichž jsou financována opatření podle čl. 5 odst. 2 písm. c), a poskytne na financování zemědělské rezervy.“
PŘÍLOHA
Znění návrhu |
Doporučení EÚD |
||||
Článek 1 Prodloužení období pro programy podporované z EZFRV 2. [….] Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti uvedené v odstavci 1 pouze s ohledem na některé regionální programy, příděl uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce se rovná částce stanovené pro daný členský stát pro rok 2021 v příloze I nařízení (EU) č. 1305/2013 po odečtení rozpočtových přídělů oznámených v souladu s odst. 2 prvním pododstavcem pro regionální programy, které jsou prodlouženy. |
Článek 1 Prodloužení období pro programy podporované z EZFRV 2. [….] Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti uvedené v odstavci 1 pouze s ohledem na některé regionální programy, příděl uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce se rovná částce stanovené pro daný členský stát pro rok 2021 v příloze I nařízení (EU) č. 1305/2013 po odečtení rozpočtových přídělů oznámených v souladu s odst. 1 2 druhým prvním pododstavcem pro regionální programy, které jsou prodlouženy. |
||||
Článek 3 Způsobilost některých druhů výdajů v roce 2021
|
Článek 3 Způsobilost některých druhů výdajů v roce 2021
|
||||
Článek 8 Změny nařízení (EU) č. 1305/2013
|
Článek 8 Změny nařízení (EU) č. 1305/2013
|
||||
Článek 10 Změny nařízení (EU) č. 1307/2013
|
Článek 10 Změny nařízení (EU) č. 1307/2013
|