20.6.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 209/1 |
SDĚLENÍ KOMISE
Pokyny pro vykazování nefinančních informací: dodatek o vykazování informací souvisejících se změnou klimatu
(2019/C 209/01)
Důležité upozornění Toto sdělení bylo vypracováno podle článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU (1) s cílem pomoci dotčeným podnikům uvádět nefinanční informace relevantním, užitečným, konzistentním a srovnatelnějším způsobem. Jedná se o dodatek k pokynům pro vykazování nefinančních informací, které přijala Komise v roce 2017 (C(2017) 4234 final). Toto sdělení obsahuje nezávazné pokyny a nevytváří nové právní závazky. Toto sdělení může do určité míry vykládat směrnici 2014/95/EU, postojem Komise však není dotčen případný výklad této směrnice, který eventuálně vydá Soudní dvůr Evropské unie. Podniky, které využívají tyto pokyny, mohou vycházet také z mezinárodních, unijních nebo vnitrostátních rámců. Toto sdělení nepředstavuje technickou normu a ani subjekty sestavující přehledy nefinančních informací, ani kterákoli strana, ať už jedná jménem subjektu tyto přehledy sestavujícího nebo z jiného titulu, nemohou tvrdit, že přehledy nefinančních informací jsou v souladu s tímto dokumentem. |
Obsah
1. |
Úvod | 2 |
1.1. |
Proč vydávat nové pokyny k uvádění informací souvisejících se změnou klimatu? | 2 |
1.2. |
Výhody pro vykazující podniky | 3 |
2. |
Jak tyto pokyny používat | 3 |
2.1. |
Obecné úvahy | 3 |
2.2. |
Významnost | 4 |
2.3. |
Rizika, závislosti a příležitosti související se změnou klimatu | 5 |
2.4. |
Struktura navrhovaného uvádění informací | 8 |
2.5. |
Soulad s uznávanými rámci a standardy pro vykazování | 8 |
3. |
Doporučené zveřejňování informací a další pokyny | 8 |
3.1. |
Obchodní model | 8 |
3.2. |
Politiky a postupy náležité péče | 9 |
3.3. |
Výsledky | 10 |
3.4. |
Hlavní rizika a jejich řízení | 11 |
3.5. |
Klíčové ukazatele výkonnosti | 12 |
Příloha I: |
Další pokyny pro banky a pojišťovny | 21 |
Příloha II: |
Přehled požadavků směrnice o vykazování nefinančních informací a zveřejňování informací, jež doporučuje TCFD | 29 |
1 ÚVOD
1.1 Proč vydávat nové pokyny k uvádění informací souvisejících se změnou klimatu?
Pařížská dohoda o změně klimatu z roku 2015, cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů a zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (říjen 2018), ty všechny vyzývají k přijetí urychlených a rozhodných opatření zaměřených na snížení emisí skleníkových plynů a na vytvoření nízkouhlíkové ekonomiky odolné vůči změně klimatu. EU se dohodla na stanovení ambiciózních cílů na období do roku 2030, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů, energii z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost (2), a schválila pravidla týkající se emisí skleníkových plynů z využívání půdy, jakož i cíle pro emise osobních a dodávkových automobilů. V listopadu 2018 zveřejnila Komise dlouhodobou strategickou vizi prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky do roku 2050 (3).
Podniky a finanční instituce hrají při přechodu k nízkouhlíkové ekonomice odolné vůči změně klimatu zásadní roli. Zaprvé, k dosažení cílů EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 je již zapotřebí dodatečná roční investice ve výši 180 miliard EUR a další prostředky budou potřebné k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Mnohé z těchto investic představují významné obchodní příležitosti a mnohé z těchto finančních prostředků budou muset přijít ze sféry soukromého kapitálu. Zadruhé podniky a finanční instituce musí lépe chápat a řešit rizika negativního dopadu na klima vyplývající z jejich obchodní činnosti, jakož i rizika, která změna klimatu představuje pro jejich podnikání. Katastrofy související s počasím způsobily v roce 2017 hospodářské škody v rekordní výši 283 miliard EUR a do roku 2100 by mohly postihovat až dvě třetiny evropské populace v porovnání s dnešními 5 %. Lepší uvádění informací souvisejících se změnou klimatu ze strany podniků může přispět k provádění sendajského rámce pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030, jenž vyzývá vlády, aby vyhodnocovaly, zaznamenávaly, sdílely a veřejně vykazovaly ztráty způsobené katastrofami.
V březnu 2018 zveřejnila Komise akční plán pro financování udržitelného růstu s cílem přeorientovat kapitál na udržitelné investice, řídit finanční rizika, jež vznikají v důsledku změny klimatu a dalších environmentálních a sociálních problémů, a podpořit transparentnost a dlouhodobost finančních a ekonomických činností (4). Zveřejnění nových pokynů pro podniky k uvádění informací souvisejících se změnou klimatu je součástí tohoto akčního plánu.
Řada dalších opatření v akčním plánu závisí do určité míry na tom, aby podniky zveřejňovaly náležité informace související s udržitelností. Patří sem například navrhovaná nařízení o zavedení rámce (taxonomie) pro usnadnění udržitelného investování (5), o uvádění informací souvisejících s udržitelností institucionálními investory a správci aktiv (6) a o referenčních hodnotách v souvislosti s emisemi uhlíku (7).
Bez dostatečných, spolehlivých a srovnatelných informací týkajících se udržitelnosti od podniků, do nichž bylo investováno, nemůže finanční sektor efektivně nasměrovat kapitál do investic, které jsou hybnou silou řešení krizí udržitelnosti, jimž čelíme, a nemůže účinně zjistit a řídit rizika, která z těchto krizí pro investice vyplynou.
Zveřejňování informací souvisejících se změnou klimatu ze strany podniků se v posledních letech zlepšilo. Existují však stále značné nedostatky a jsou naléhavě zapotřebí další zlepšení, co se týče množství, kvality a srovnatelnosti uváděných informací, jež umožní naplnit potřeby investorů a ostatních zúčastněných stran.
Pracovní skupina pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu (TCFD), zřízená Radou pro finanční stabilitu skupiny G20, zveřejnila v červnu 2017 doporučení s cílem povzbudit finanční instituce a nefinanční podniky ke zveřejňování informací o rizicích a příležitostech souvisejících se změnou klimatu (8). Doporučení TCFD jsou široce uznávána jako směrodatné pokyny k uvádění informací souvisejících se změnou klimatu, jež jsou podstatné z finančního hlediska, a Komise vyzývá podniky, aby se těmito doporučeními řídily. Řada vlád a finančních regulačních orgánů na celém světě vyjádřila těmto doporučením svou podporu a začleňují je do svých pokynů a rámců politik. Jsou to například Austrálie, Kanada, Hongkong, Japonsko, Singapur a Jihoafrická republika, jakož i některé členské státy EU.
Tento dodatek začleňuje doporučení TCFD a obsahuje pokyny pro podniky, které jsou v souladu se směrnicí o vykazování nefinančních informací a s doporučeními TCFD.
Technická skupina odborníků pro udržitelné finance, jmenovaná Komisí v červnu 2018, poskytla doporučení pro zveřejňování informací souvisejících se změnou klimatu, a tyto pokyny z nich vycházejí. Tyto pokyny berou v úvahu reakce zúčastněných stran na doporučení technické skupiny odborníků pro udržitelné finance a výsledky cílené on-line konzultace, kterou provedly útvary Evropské komise v únoru a březnu 2019 (9).
1.2 Výhody pro vykazující podniky
Lepší zveřejňování informací souvisejících se změnou klimatu může přinést prospěch samotnému vykazujícímu podniku, například:
— |
větší povědomí o rizicích a příležitostech souvisejících se změnou klimatu a jejich pochopení v rámci podniku, lepší řízení rizik a informovanější rozhodování a strategické plánování, |
— |
různorodější investorská základna a potenciálně nižší kapitálové náklady, jež vyplývají například ze začlenění do aktivně spravovaných investičních portfolií a do indexů zaměřených na udržitelnost a z lepších úvěrových hodnocení pro emise dluhopisů a lepšího hodnocení úvěruschopnosti pro získání bankovních úvěrů, |
— |
konstruktivnější dialog se zúčastněnými stranami, zejména s investory a akcionáři, |
— |
lepší pověst podniku a setrvalé akceptování jeho činnosti ze strany veřejnosti. |
2 JAK TYTO POKYNY POUŽÍVAT
2.1 Obecné úvahy
Podniky by měly tento dodatek číst spolu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy, jež provádějí směrnici o vykazování nefinančních informací (2014/95/EU), a v případě potřeby spolu s textem samotné směrnice.
Měly by také vzít v úvahu nezávazné pokyny pro vykazování nefinančních informací, které zveřejnila Komise v červnu 2017 (10) a které obsahují šest hlavních zásad pro řádné vykazování nefinančních informací, a sice že uváděné informace by měly být: 1) významné; 2) objektivní, vyvážené a srozumitelné; 3) komplexní, ale zároveň stručné; 4) strategického rozměru a orientované na budoucnost (11); 5) zaměřené na zúčastněné strany a 6) konzistentní a soudržné. Tyto zásady a ostatní oddíly nezávazných pokynů se přiměřeně vztahují i na tento dodatek.
Podnikům se také doporučuje, aby si prostudovaly doporučení pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu (TCFD) a případně i doplňkové pokyny pro finanční sektor a pro podniky působící v odvětvích energetiky, dopravy, materiálů a stavebnictví a v odvětvích zemědělských, potravinářských a lesních produktů (12).
Podobně jako obecné pokyny zveřejněné v roce 2017 je i tento dodatek, který se týká uvádění informací souvisejících se změnou klimatu, nezávazný. Za předpokladu, že splní právní požadavky, mohou podniky zvolit alternativní přístupy k vykazování informací souvisejících se změnou klimatu.
Tyto pokyny uznávají, že obsah uváděných informací souvisejících se změnou klimatu se může podnik od podniku lišit v závislosti na řadě faktorů, včetně odvětví činnosti, zeměpisné polohy a povahy a rozsahu rizik a příležitostí souvisejících se změnou klimatu.
Metodiky a osvědčené postupy v oblasti vykazování informací souvisejících se změnou klimatu se rychle vyvíjejí. Tyto pokyny proto uznávají, že je nezbytný flexibilní přístup. Rozhodně se doporučuje, aby podniky a jiné organizace vykazování informací v souvislosti se změnou klimatu dále inovovaly a zlepšovaly nad rámec těchto pokynů. Podniky by měly také zajistit, aby byl jejich přístup k vykazování informací souvisejících se změnou klimatu pravidelně aktualizován v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky.
Záměrem těchto pokynů není podporovat samostatné vykazování informací v souvislosti se změnou klimatu. Podnikům se doporučuje, aby tyto informace vhodným způsobem začleňovaly do zpráv s jinými finančními a nefinančními informacemi, jež vykazují.
Standardním místem pro přehled nefinančních informací podle směrnice o vykazování nefinančních informací je zpráva vedení daného podniku, ačkoli mnohé členské státy se rozhodly umožnit podnikům zveřejňovat přehled nefinančních informací v samostatné zprávě. TCFD navrhuje, aby informace, jež doporučuje zveřejňovat, byly zahrnuty do běžných „výročních finančních podání“ podniku (13).
Podniky by v každém případě měly usilovat o to, aby informace související se změnou klimatu byly snadno dostupné zamýšleným uživatelům. Odkazují-li podniky na jiné zprávy nebo dokumenty, mělo by to být provedeno jednoduchým a uživatelsky přívětivým způsobem, například s uplatněním praktického pravidla „maximálně jedno kliknutí mimo rámec zprávy“.
Tyto pokyny jsou určeny pro podniky, které spadají do oblasti působnosti směrnice o vykazování nefinančních informací (14). Mohou však být užitečné i jiným podnikům, které chtějí zveřejňovat informace související se změnou klimatu.
2.2 Významnost
Podle směrnice o vykazování nefinančních informací se vyžaduje, aby podnik uváděl informace týkající se environmentálních, sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv a úplatkářství a korupce, a to v rozsahu potřebném k pochopení vývoje podniku, jeho výkonnosti a postavení a dopadu jeho činnosti (15). Informace související se změnou klimatu lze považovat za informace spadající do kategorie environmentálních otázek.
Jak se uvádí v nezávazných pokynech Komise pro vykazování nefinančních informací z roku 2017, uvedení „dopadů […] činnosti [podniku]“ zavedlo nový prvek, který je třeba vzít při posuzování významnosti nefinančních informací v úvahu. Směrnice v podstatě pohlíží na významnost uváděných nefinančních informací ze dvou hledisek:
— |
Hovoří-li se o „vývoji […], […] výkonnosti a postavení“ podniku, poukazuje se na finanční významnost v širokém smyslu, dotýkající se hodnoty podniku. Informace související se změnou klimatu by se měly vykazovat, je-li to potřebné k pochopení vývoje podniku, jeho výkonnosti a postavení. Toto hledisko obvykle zajímá nejvíce investory. |
— |
Hovoří-li se o „dopadech […] činnosti [podniku]“, poukazuje se na environmentální a sociální významnost. Informace související se změnou klimatu by se měly vykazovat, je-li to potřebné k pochopení vnějších dopadů činnosti podniku. Toto hledisko obvykle nejvíce zajímá občany, spotřebitele, zaměstnance, obchodní partnery, komunity a organizace občanské společnosti. Stále více investorů však také potřebuje znát klimatické dopady činnosti podniků, do nichž se investovalo, aby mohli lépe pochopit a změřit klimatické dopady svých investičních portfolií. |
Podniky by měly uvažovat o zveřejnění informací navrhovaných v těchto pokynech, pokud se rozhodnou, že klima je významnou otázkou z kteréhokoli z těchto dvou hledisek.
Tato dvě hlediska rizika se v některých případech již překrývají a v budoucnu k tomu bude pravděpodobně docházet čím dál tím více. S tím, jak se v reakci na změnu klimatu vyvíjejí trhy a veřejné politiky, se kladné a/nebo záporné dopady určitého podniku na klima budou stále více promítat do obchodních příležitostí a/nebo rizik, jež jsou finančně významné.
Hledisko významnosti ve směrnici o vykazování nefinančních informací zahrnuje jak finanční významnost, tak významnost environmentální a sociální, zatímco TCFD sleduje pouze hledisko finanční významnosti.
Obrázek 1
Dvojí hledisko významnosti ve směrnici o vykazování nefinančních informací v kontextu vykazování informací souvisejících se změnou klimatu
Při hodnocení významnosti informací souvisejících se změnou klimatu by podniky měly posoudit dlouhodobější časový horizont, než je tomu tradičně u finančních informací. Podnikům se doporučuje, aby nedocházely předčasně k závěru, že klima není významnou otázkou, jen proto, že některá rizika související se změnou klimatu jsou vnímána jako rizika dlouhodobé povahy.
Při hodnocení významnosti informací souvisejících se změnou klimatu by podniky měly posoudit celý svůj hodnotový řetězec, jak v předcházející části v dodavatelském řetězci, tak v části navazující.
Vzhledem k systémovým a trvalým dopadům změny klimatu je pravděpodobné, že většina podniků v oblasti působnosti směrnice dospěje k závěru, že klima je významnou otázkou. Podnikům, které dospějí k závěru, že klima významnou otázkou není, se doporučuje, aby učinily v tomto smyslu prohlášení, ve kterém vysvětlí, jak bylo takového závěru dosaženo.
2.3 Rizika, závislosti a příležitosti související se změnou klimatu
Rizika související se změnou klimatu
Podle směrnice o vykazování nefinančních informací by informace týkající se změny klimatu měly v nezbytném rozsahu obsahovat hlavní rizika pro vývoj, výkonnost a postavení podniku, jež vyplývají ze změny klimatu, a hlavní rizika negativního dopadu na klima vyplývající z činnosti podniku. Uvádění informací navrhované v těchto pokynech odráží obě tato hlediska rizik.
Není-li v textu uvedeno jinak, odkazy na riziko by měly být chápány tak, že odkazují na rizika negativních dopadů na podnik (rizika přechodu a fyzická rizika – viz níže) i na rizika negativních dopadů na klima.
Oba tyto druhy rizika – rizika negativních dopadů na podnik a rizika negativních dopadů na klima – mohou být vyvolány vlastní činností podniku a mohou nastat v rámci celého hodnotového řetězce, jak v předcházející části v dodavatelském řetězci, tak v části navazující.
1) Rizika negativních dopadů na klima
Několik příkladů rizik negativních dopadů na klima:
— |
Průmyslové výrobní zařízení podniku přímo vypouští skleníkové plyny do ovzduší. |
— |
Energie, kterou podnik nakupuje k provozování své činnosti, je možná vyrobena z fosilních paliv. |
— |
Výrobek, který podnik vyrábí, vyžaduje spotřebu fosilních paliv, například v případě automobilů s benzinovým nebo naftovým pohonem. |
— |
Výroba materiálů, které podnik používá, by mohla vést k emisím skleníkových plynů v předcházející části jeho hodnotového řetězce. To může nastat v případě podniků, které ve svých výrobních procesech používají materiály jako cement nebo hliník. Podobně i podnik vyrábějící nebo zpracující lesní nebo zemědělské komodity, a to i v odvětvích, jako je potravinářský, oděvní nebo dřevozpracující průmysl, by potenciálně mohl přímo či nepřímo způsobit změnu ve využívání půdy včetně odlesňování a znehodnocování lesů a s tím souvisejících emisí skleníkových plynů. |
2) Rizika negativních dopadů na podnik
Rizika ohrožující finanční výkonnost podniku, která jsou spojena se změnou klimatu, lze rozdělit na fyzická rizika a rizika přechodu (16).
Rizika přechodu jsou taková rizika pro podnik, která vyplývají z přechodu k nízkouhlíkové ekonomice odolné vůči změně klimatu. Patří mezi ně následující:
— |
Rizika související s politikou, například v důsledku požadavků na energetickou účinnost, mechanismů stanovení cen uhlíku, které zvyšují cenu fosilních paliv, nebo politik na podporu udržitelného využívání půdy. |
— |
Právní rizika, například riziko soudních sporů z důvodu neodstranění nepříznivých dopadů na klima či nesnížení těchto dopadů na minimum nebo z důvodu nepřizpůsobení se změně klimatu. |
— |
Technologická rizika, například pokud technologie s méně škodlivým dopadem na klima nahrazuje technologii, která poškozuje klima ve větší míře. |
— |
Tržní rizika, například jestliže se preference spotřebitelů a obchodních zákazníků přeorientují na výrobky a služby, které jsou pro klima méně škodlivé. |
— |
Rizika související s dobrou pověstí, například potíže s přilákáním a udržením zákazníků, zaměstnanců, obchodních partnerů a investorů, jestliže se o podniku říká, že poškozuje klima. |
Obecně lze říci, podnik s větším negativním dopadem na klima bude více vystaven rizikům přechodu.
Fyzická rizika jsou taková rizika pro podnik, která vyplývají z fyzických účinků změny klimatu. (17) Patří mezi ně následující:
— |
Akutní fyzická rizika, jež vyplývají z konkrétních událostí, zejména z povětrnostních jevů, jako jsou bouře, povodně, požáry nebo vlny veder, které mohou poškodit výrobní zařízení a narušit hodnotové řetězce. |
— |
Chronická fyzická rizika, jež vyplývají z dlouhodobějších klimatických změn, jako jsou teplotní změny, zvyšující se hladiny moří, snížená dostupnost vody, ztráta biologické rozmanitosti a změny v produktivitě půdy. |
Expozice podniku fyzickým rizikům přímo nezávisí na tom, zda má tento podnik negativní dopad na klima, či nikoli.
Závislost na přírodním, lidském a sociálním kapitálu
Mnohé podniky jsou závislé na přírodním kapitálu (18). Je-li změnou klimatu ohrožen samotný přírodní kapitál, pak bude podnik vystaven rizikům souvisejícím se změnou klimatu, zejména fyzickým rizikům. Podniky by proto při identifikaci svých rizik souvisejících se změnou klimatu a při podávání zpráv o těchto rizicích měly pečlivě zvážit svou závislost na přírodním kapitálu. Například podnik, který působí v oblasti zemědělské produkce, může být závislý na různém přírodním kapitálu, jako je voda, biologická rozmanitost a produktivita půdy, které všechny ohrožuje změna klimatu. Takový podnik by při vykazování rizik souvisejících se změnou klimatu měl tyto závislosti vysvětlit.
Mnohé podniky jsou také závislé na lidském a sociálním kapitálu, jako jsou dovednosti a motivace zaměstnanců a úroveň důvěry, jaké se daný podnik těší u vnějších zúčastněných stran. Informace o lidském a sociálním kapitálu by podniky měly začlenit do vykazování otázek souvisejících se změnou klimatu podle potřeby. Příklad: zaměstnanci mohou zaujímat kritický postoj k vývoji inovativních nízkouhlíkových výrobků a služeb.
Příležitosti související se změnou klimatu
Podniky nabízející výrobky a služby, jež přispívají ke zmírňování změny klimatu nebo k adaptaci na ni, mohou rizika související se změnou klimatu často proměnit v příležitosti.
Adaptace na změnu klimatu znamená předvídat nepříznivé účinky změny klimatu a přijímat vhodná opatření s cílem zabránit škodám, jež může změna klimatu způsobit, nebo takové škody minimalizovat. Zahrnuje podnikatelské příležitosti, jako např. nové technologie pro účinnější využívání omezených vodních zdrojů nebo budování nových protipovodňových hrází.
Zmírňování změny klimatu se týká úsilí o snížení nebo prevenci emisí skleníkových plynů. Příklady podnikatelských příležitostí spojených se zmírňováním zahrnují energii z obnovitelných zdrojů nebo vývoj energeticky účinnějších budov a dopravních systémů.
Identifikovat a klasifikovat příležitosti související se změnou klimatu je cílem taxonomie udržitelných ekonomických činností, kterou navrhla Komise v rámci akčního plánu pro financování udržitelného růstu.
Obrázek 2 znázorňuje vztah mezi riziky a příležitostmi souvisejícími se změnou klimatu.
Obrázek 2
Rizika a příležitosti související se změnou klimatu
Rizika a příležitosti související se změnou klimatu v rámci celého hodnotového řetězce
Při podávání zpráv o rizicích, závislostech a příležitostech souvisejících se změnou klimatu by podniky tam, kde je to relevantní a přiměřené, měly posoudit celý svůj hodnotový řetězec, jeho předcházející i navazující část. Pro podniky, které se zabývají výrobními činnostmi, to znamená uplatňovat přístup životního cyklu výrobku, který bere v úvahu otázky klimatu v rámci dodavatelského řetězce a při získávání surovin, jakož i během používání výrobku a poté, co dosáhne konce své životnosti. Podniky poskytující služby, včetně finančních služeb, budou také muset posuzovat klimatické dopady činností, které podporují nebo umožňují.
Pokud jsou součástí hodnotového řetězce malé a střední podniky, podniky by je měly podpořit v poskytování požadovaných informací.
2.4 Struktura navrhovaného uvádění informací
Tyto pokyny navrhují uvádět informace související se změnou klimatu v rámci každé z pěti vykazovaných oblastí uvedených ve směrnici o vykazování nefinančních informací: a) obchodní model, b) politiky a náležitá péče, c) výsledek politik, d) hlavní rizika a řízení rizik a e) klíčové ukazatele výkonnosti.
Pro každou vykazovanou oblast pokyny určují určitý omezený počet informací, které se doporučuje uvádět. Podnik by měl zvážit, které doporučené informace zveřejní, podle toho, do jaké míry jsou potřebné pro pochopení jeho vývoje, výkonnosti, postavení a dopadu jeho činnosti.
Další pokyny jsou uvedeny za informacemi, které se doporučuje uvádět v každé z vykazovaných oblastí. Tyto další pokyny sestávají z návrhů na podrobnější informace, které mohou podniky podle svého uvážení zahrnout mezi zveřejňované doporučené informace. V příloze I jsou dále uvedeny pokyny pro banky a pojišťovny.
Při rozhodování, zda a v jaké míře použít doporučené zveřejňování informací a podrobnější návrhy v rámci dalších pokynů, včetně pokynů pro banky a pojišťovny, které jsou uvedeny v příloze I, by podniky měly zohlednit zásady řádného vykazování nefinančních informací uvedené v nezávazných pokynech Komise pro vykazování nefinančních informací z roku 2017, včetně zásad, podle nichž mají uváděné informace být: významné; objektivní, vyvážené a srozumitelné a také komplexní, ale zároveň stručné.
Důležitým faktorem při rozhodování, zda a v jaké míře má podnik použít doporučené zveřejňování informací a další pokyny, bude rozsah rizik a příležitostí souvisejících se změnou klimatu, které identifikuje.
2.5 Soulad s uznávanými rámci a standardy pro vykazování
Je vhodné, aby podniky uváděly informace v souladu se všeobecně přijímanými standardy a rámci pro vykazování, aby tak bylo dosaženo co největší srovnatelnosti z pohledu zúčastněných stran. S cílem přispět ke sbližování na úrovni EU a na globální úrovni tyto pokyny odkazují na některé uznávané rámce a standardy pro vykazování.
Začleňují zejména doporučení pro zveřejňování informací, která vydala pracovní skupina pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu (TCFD) a která jsou samotná již sladěna s jinými důležitými rámci. Zveřejňování informací doporučené TCFD je v těchto pokynech vyznačeno zvlášť. Příloha II srovnává požadavky na uvádění informací, jež stanoví směrnice o vykazování nefinančních informací, s doporučeními TCFD pro zveřejňování informací.
Kromě TCFD tyto pokyny berou v úvahu zejména také standardy a rámce, jež vypracovaly Global Reporting Initiative (globální iniciativa pro podávání zpráv, GRI), Carbon Disclosure Projekt (projekt zveřejňování informací o uhlíku, CDP), Climate Disclosure Standards Board (Výbor pro normy v oblasti zveřejňování informací o klimatu, CDSB), Sustainability Accounting Standards Board (Rada pro environmentální účetní standardy, SASB) a International Integrated Reporting Council (Mezinárodní rada pro integrované podávání zpráv, IIRC), a systém EU pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (19).
3 DOPORUČENÉ ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ A DALŠÍ POKYNY
3.1 Obchodní model
Pro zúčastněné strany je velmi důležité pochopit názor podniku na to, jak změna klimatu ovlivňuje jeho obchodní model a strategii a jak jeho činnost může ovlivňovat klima v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. K tomu, aby mohly podniky náležitě informovat o otázkách souvisejících se změnou klimatu, budou muset posoudit dlouhodobější perspektivu, než běžně činí ve finančním výkaznictví.
Rizika a příležitosti podniku související se změnou klimatu budou záviset na druhu jeho činnosti, jeho zeměpisné poloze a na tom, jakou pozici zaujme v přechodu k nízkouhlíkové ekonomice odolné vůči změně klimatu.
Aby mohly podniky vhodně začlenit potenciální účinky změny klimatu do svých postupů plánování, měly by posoudit, jak se mohou rizika a příležitosti související se změnou klimatu vyvíjet a jaké mají potenciální důsledky pro podnikání za různých podmínek. Jedna z cest, jak takové důsledky posoudit, vede přes použití analýzy scénářů.
Podniky, které vhodně neposoudí svůj obchodní model a strategii s ohledem na změnu klimatu, mohou jednak negativně působit na klima, a jednak být stiženy negativními dopady na své podnikání, například ohledně hospodářského výsledku, financování, budoucí regulační zátěže a „akceptování jejich činnosti“ veřejností. Na druhé straně může identifikace nových příležitostí souvisejících se změnou klimatu posílit obchodní model podniku a jeho vyhlídky na výnosy.
Tabulka 1
Uvádění informací o obchodním modelu
Popište dopad rizik a příležitostí souvisejících se změnou klimatu na obchodní model podniku, jeho strategii a finanční plánování. [Zahrnuje doporučení TCFD v oddíle Strategie, písmeno b)] |
Popište, jakými způsoby může obchodní model podniku ovlivnit klima, pozitivně i negativně. |
Popište odolnost obchodního modelu a strategie podniku s ohledem na různé scénáře související se změnou klimatu v různých časových horizontech, přinejmenším včetně scénáře s nárůstem globální teploty na úrovni 2 °C a nižší a scénáře s nárůstem teploty o více než 2 °C (20). [Zahrnuje doporučení TCFD v oddíle Strategie, písmeno c)] |
Další pokyny
— |
Popište veškeré změny v obchodním modelu a strategii podniku, které řeší rizika přechodu a fyzická rizika nebo jejichž cílem je využít obchodní příležitosti související se změnou klimatu. |
— |
Popište závislost podniku na přírodním kapitálu, jako je voda, půda, ekosystémy nebo biologická rozmanitost, které jsou ohroženy v důsledku změny klimatu. |
— |
Popište, jak změny v obchodním modelu a strategii podniku prováděné za účelem zmírňování změny klimatu a/nebo adaptace na ni změní potřeby podniku, co se týče lidského kapitálu. |
— |
Popište příležitosti spojené s účinným využíváním zdrojů a úsporou nákladů, přijetím energetických zdrojů s nízkými emisemi, vývojem nových výrobků a služeb, přístupem na nové trhy a budováním odolnosti v rámci hodnotového řetězce. |
— |
Uveďte, jakým způsobem podnik zvolil scénáře. |
— |
Popište, jak se činnost podniku podílí na změně klimatu prostřednictvím emisí skleníkových plynů, včetně odlesňování, znehodnocování lesů a změny ve využívání půdy. |
3.2 Politiky a postupy náležité péče
Správní a kontrolní systémy pomohou zúčastněným stranám pochopit, jak rozhodný je přístup podniku k otázkám souvisejícím se změnou klimatu. Informace o zapojení správní rady a vedení, a zejména o jejich příslušné odpovědnosti ve vztahu ke změně klimatu, informují zúčastněné strany o úrovni povědomí podniku o otázkách souvisejících se změnou klimatu. Při popisování úlohy správní rady se podnik možná bude chtít odvolat na výkaz o správě a řízení společnosti, který je povinen zveřejňovat.
Zúčastněné strany mohou také zajímat politiky podniku a všechny s nimi spojené cíle, jež prokazují závazek podniku vůči zmírňování změny klimatu a adaptaci na ni, a jeho postupy náležité péče. To pomůže zúčastněným stranám pochopit schopnost podniku řídit svou činnost tak, aby snížil riziko související se změnou klimatu na minimum, omezil negativní dopady na klima a maximalizoval pozitivní dopady v rámci hodnotového řetězce.
Politiky a postupy zaměřené na řešení témat souvisejících se změnou klimatu mohou být samostatné, nebo mohou být začleněny do ostatních politik a provozních postupů. Postupy náležité péče, které berou ohled na klima, by například mohly být začleněny do rámce pro řízení rizik daného podniku. Podnik možná bude chtít vysvětlit svůj přístup k řízení otázek souvisejících se změnou klimatu a důvody, proč takový přístup zvolil.
Tabulka 2
Uvádění informací o politikách a postupech náležité péče
Popište všechny politiky podniku týkající se klimatu, včetně politiky zaměřené na zmírňování změny klimatu nebo adaptaci na ni. |
Popište všechny cíle související se změnou klimatu, které podnik v rámci svých politik stanovil, zejména všechny cíle v oblasti emisí skleníkových plynů, a jak se cíle podniku vztahují k národním a mezinárodním cílům, a zejména k Pařížské dohodě. |
Popište dohled správní rady nad riziky a příležitostmi souvisejícími se změnou klimatu. [Zahrnuje doporučení TCFD v oddíle Správa, písmeno a)] |
Popište úlohu vedení při posuzování a řízení rizik a příležitostí souvisejících se změnou klimatu a vysvětlete důvody svého přístupu. [Zahrnuje doporučení TCFD v oddíle Správa, písmeno b)] |
Další pokyny
— |
Popište zapojení podniku v rámci jeho hodnotového řetězce při řešení otázek souvisejících se změnou klimatu a vysvětlete, jak spolupracuje s partnery v předcházející a navazující části dodavatelského řetězce s cílem podporovat zmírňování změny klimatu a/nebo adaptaci na změnu klimatu. |
— |
Vysvětlete, jak jsou otázky související s klimatem začleněny do postupů přijímání provozních rozhodnutí podniku. |
— |
Popište případné zapojení podniku do veřejné politiky v otázkách souvisejících se změnou klimatu, včetně členství v příslušných organizacích nebo zájmových skupinách. |
— |
Popište, zda a na jakých úrovních (zejména na úrovni správní rady a vedení) má podnik přístup k odborným znalostem o otázkách souvisejících se změnou klimatu, buď v rámci vlastní vnitřní kapacity, a/nebo z vnějších zdrojů. |
— |
Popište zaměstnanecké politiky, které souvisejí s klimatem, například investice do dovedností potřebných pro přechod na nízkouhlíkové technologie nebo opatření k zajištění toho, aby mohli zaměstnanci bezpečně plnit své úkoly v podmínkách měnícího se klimatu. |
— |
Popište, zda a jak podnikové zásady odměňování berou ohled na výsledky související se změnou klimatu, včetně výsledků při plnění stanovených cílů. |
— |
Uveďte veškeré energetické cíle, které podnik stanovil v rámci svých politik (viz oddíl 3.5). |
— |
Vysvětlete důvody, které vedly k výběru cílů souvisejících se změnou klimatu, jež podnik stanovil. |
— |
V případě podniků působících v odvětví využívání půdy popište cíle týkající se „propadů“ skleníkových plynů (absorpce skleníkových plynů). |
3.3 Výsledky
Uvádění informací o výsledcích politik souvisejících se změnou klimatu pomáhá zúčastněným stranám sledovat a posuzovat vývoj podniku, jeho postavení, výkonnost a dopady v důsledku jeho politik. Při posuzování své výkonnosti prostřednictvím stanovování cílů a vykazování jejich plnění prokazuje podnik konzistentnost své strategie a svých opatření a rozhodnutí, jež se týkají změny klimatu.
Kvantitativní aspekty, např. ukazatele, jež slouží jako podklad pro tyto analýzy, jsou uvedeny v oddíle 3.5 Klíčové ukazatele výkonnosti těchto pokynů.
Tabulka 3
Uvádění informací o výsledcích
Popište výsledky politiky podniku v oblasti změny klimatu, včetně výkonnosti podniku při plnění použitých ukazatelů a stanovených cílů pro řízení rizik a příležitostí souvisejících se změnou klimatu. [Zahrnuje doporučení TCFD v oddíle Metriky a cíle, písmeno c)]. |
Popište vývoj emisí skleníkových plynů v porovnání se stanovenými cíli a související rizika v průběhu času. [Zahrnuje doporučení TCFD v oddíle Metriky a cíle, písmeno b)]. |
Další pokyny
— |
Popište, jak výkonnost podniku v souvislosti se změnou klimatu ovlivňuje jeho finanční výkonnost, pokud možno s odkazem na finanční klíčové ukazatele výkonnosti. |
3.4 Hlavní rizika a jejich řízení
Pro investory a jiné zúčastněné strany je velmi důležité vědět, jak podnik identifikuje rizika související se změnou klimatu, jaká hlavní rizika identifikoval a jak tato rizika řídí.
Uvádění informací o rizicích by mělo obsahovat rizika negativního dopadu podniku na klima a rizika negativního dopadu změny klimatu na podnik (rizika přechodu a fyzická rizika) a uvádět, zda a jak spolu tyto dvě skupiny rizik souvisejí. Podnikům se doporučuje, aby při rozhodování, jaké informace k rizikům mají uvést, vzaly v úvahu definice rizik uvedené v oddíle 2.3.
Při uvádění informací o rizicích souvisejících se změnou klimatu by podniky měly posoudit dlouhodobější časové horizonty, než obvykle používají v případě finančních rizik.
V některých případech mohou uvádění kvantitativních informací, zejména pokud jde o dlouhodobější horizonty, ztížit chybějící údaje a nedostatky v metodikách. V takových případech se podnikům doporučuje uvádět kvalitativní informace, dokud tyto problémy týkající se údajů a metodik nebudou náležitě vyřešeny.
Tabulka 4
Uvádění informací o hlavních rizicích a jejich řízení
Popište postupy podniku pro identifikaci a posuzování rizik souvisejících se změnou klimatu v krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé perspektivě a uveďte, jak podnik krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou perspektivu definuje (21). [Zahrnuje doporučení TCFD v oddíle Řízení rizik, písmeno a)] |
Popište hlavní rizika související se změnou klimatu, jež podnik identifikoval v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu v rámci celého hodnotového řetězce, a předpoklady, jež byly při identifikaci těchto rizik učiněny. [Zahrnuje doporučení TCFD v oddíle Strategie, písmeno a)] Tento popis by měl obsahovat hlavní rizika vyplývající ze závislostí na přírodním kapitálu ohroženém změnou klimatu, jako je voda, půda, ekosystémy nebo biologická rozmanitost. |
Popište postupy pro řízení rizik souvisejících se změnou klimatu (případně jak jsou přijímána rozhodnutí zaměřená na zmírnění, přenos, přijetí nebo kontrolu těchto rizik) a jak podnik řídí konkrétní rizika související se změnou klimatu, jež identifikoval. [Zahrnuje doporučení TCFD v oddíle Řízení rizik, písmeno b)] |
Popište, jak jsou postupy pro zjišťování, posuzování a řízení rizik souvisejících se změnou klimatu začleněny do celkového řízení rizik podniku. [Zahrnuje doporučení TCFD v oddíle Řízení rizik, písmeno c)]. Důležitým aspektem tohoto popisu je to, jak podnik určuje relativní význam rizik souvisejících se změnou klimatu v porovnání s jinými riziky. |
Další pokyny
— |
Popište veškerá opatření k adaptaci na změnu klimatu, která podnik přijal v rámci svých postupů pro řízení rizik. |
— |
Podrobně roztřiďte hlavní rizika související se změnou klimatu podle obchodních činností. |
— |
Podrobně roztřiďte hlavní rizika související se změnou klimatu podle zeměpisné polohy. |
— |
Určete místa, která jsou kritická pro hodnotový řetězec, včetně operací, dodavatelů a trhů. |
— |
Popište, jak podnik stanoví a uplatňuje omezení rizik souvisejících se změnou klimatu, včetně způsobů používaných pro upozornění vedení na problémy. |
— |
Popište postupy pro klasifikaci rizik souvisejících se změnou klimatu podle jejich důležitosti, včetně uplatňovaných prahových hodnot, a uveďte, která rizika v rámci hodnotového řetězce jsou považována za nejzávažnější. |
— |
Roztřiďte hlavní rizika změny klimatu pro finanční výkonnost podniku podle toho, zda se jedná o rizika přechodu (rizika v oblasti politiky, právní, technologická, tržní rizika a rizika ohrožující pověst podniku) nebo o fyzická rizika (akutní a chronická rizika). |
— |
Uveďte přehled rizik, jenž zahrnuje otázky související se změnou klimatu. |
— |
Uveďte definice použitých termínů v oblasti rizik nebo odkazy na již existující klasifikační rámce, které byly použity. |
— |
Popište četnost přezkumů a analýz prováděných v souvislosti s identifikací a posuzováním rizik. |
— |
Popište vzájemné souvislosti mezi hlavními riziky souvisejícími se změnou klimatu a finančními klíčovými ukazateli výkonnosti. |
— |
Uveďte, jak jsou při přijímání opatření k řízení rizik, např. k jejich zmírňování, přenosu nebo adaptaci, používány scénáře a/nebo interní stanovení cen uhlíku. |
— |
Uveďte finanční dopady extrémních povětrnostních jevů, včetně případných údajů o počtu dnů přerušení provozu a o nákladech s tím spojených, o nákladech na opravy, snížení hodnoty dlouhodobých aktiv, narušeních hodnotového řetězce a ušlých výnosech. |
— |
Popište, jak je výkonnost podniku ovlivněna proměnlivostí počasí, zejména u podniků citlivých na kolísání teploty a srážek. |
3.5 Klíčové ukazatele výkonnosti
Podle směrnice o vykazování nefinančních informací by podniky měly uvádět klíčové ukazatele výkonnosti, které jsou relevantní pro jejich konkrétní podnikání. Měly by zvážit možnost použít ukazatele k podložení svých jiných zveřejněných informací souvisejících se změnou klimatu, jako jsou informace o výsledcích nebo o hlavních rizicích a jejich řízení, a umožnit agregaci a srovnatelnost mezi podniky a jurisdikcemi. Ukazatele by měly být začleněny do jiných zveřejněných informací, aby podložily a objasnily popisnou část. Za osvědčený postup se však také považuje zveřejnit ještě další tabulku, ve které jsou uvedeny všechny ukazatele na jednom místě.
Aby byla splněna očekávání TCFD, měly by podniky uvádět ukazatele a cíle, jež používají k posouzení rizik a příležitostí souvisejících se změnou klimatu v souladu se svou strategií a svými postupy v oblasti řízení rizik. [Zahrnuje doporučení TCFD v oddíle Metriky a cíle, písmeno a)]
Aby bylo možné použít informace při rozhodování, je klíčová robustnost a spolehlivost údajů. Kde to není zjevné, měly by podniky uvést popis metodik a případných změn v těchto metodikách, jež používají k výpočtu nebo odhadu ukazatelů.
Doporučené ukazatele (22)
Za účelem větší srovnatelnosti uváděných nefinančních informací mezi podniky by podniky měly zvážit, zda je vhodné ukazatele uvedené v tomto oddíle vykazovat, a to na základě jejich vlastního posouzení významnosti.
Emise skleníkových plynů
Tento oddíl obsahuje čtyři různé ukazatele týkající se emisí skleníkových plynů: přímé emise skleníkových plynů; nepřímé emise skleníkových plynů z výroby získané a spotřebované elektrické energie, páry, tepla nebo chlazení; všechny ostatní emise skleníkových plynů, ke kterým dochází v rámci hodnotového řetězce vykazujícího podniku a cíl v oblasti snižování absolutních emisí skleníkových plynů. Podniky, které se rozhodnou použít některé nebo všechny z těchto ukazatelů, by měly:
— |
vypočítat své emise skleníkových plynů v souladu s metodikou GHG Protocol nebo v souladu s normou ISO 14064-1:2018 a případně v souladu s doporučením Komise 179/2013 o společných metodách pro měření výkonnosti z hlediska snižování emisí skleníkových plynů pomocí přístupu založeného na životním cyklu (environmentální stopa organizace a environmentální stopa výrobku). To umožní agregaci a srovnatelnost mezi jednotlivými podniky a jurisdikcemi, |
— |
uvést ověření provedené / záruku vydanou třetí stranou, jež se vztahuje na emise skleníkových plynů rámce 1, rámce 2 a rámce 3 vykazované podnikem. |
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Jednotka měření |
Příklad |
Odůvodnění |
Soulad s jinými rámci pro vykazování |
Odkaz na politiku EU |
||||
Přímé emise skleníkových plynů ze zdrojů, které vlastní nebo kontroluje vykazující podnik (rámec 1) |
Tuny CO2e (23) |
270 900 t CO2e |
Tento klíčový ukazatel výkonnosti zajišťuje, že podniky přesně měří své uhlíkové stopy z přímých emisí. |
TCFD – Metriky a cíle, CDP – dotazník ke změně klimatu, GRI 305, rámec CDSB, SASB, EMAS |
Systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 |
||||
Další pokyny
|
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Jednotka měření |
Příklad |
Odůvodnění |
Soulad s jinými rámci pro vykazování |
Odkaz na politiku EU |
||||
Nepřímé emise skleníkových plynů z výroby získané a spotřebované elektřiny, páry, tepla nebo chlazení (společně označované jako „elektrická energie“) (rámec 2) |
Tuny CO2e |
632 400 t CO2e |
Tento klíčový ukazatel výkonnosti zajišťuje, že podniky měří emise z nakoupené nebo získané elektřiny, páry, tepla a chlazení. |
TCFD – Metriky a cíle, CDP – dotazník ke změně klimatu, GRI 305, rámec CDSB, EMAS |
Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 |
||||
Další pokyny
|
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Jednotka měření |
Příklad |
Odůvodnění |
Soulad s jinými rámci pro vykazování |
Odkaz na politiku EU |
||||
Všechny nepřímé emise skleníkových plynů (nezahrnuté do rámce 2), které vznikají v hodnotovém řetězci vykazujícího podniku, včetně emisí vzniklých v předcházející a navazující části dodavatelského řetězce (rámec 3) |
Tuny CO2e |
4 383 000 t CO2e |
U většiny podniků většina emisí vzniká nepřímo, z činností v hodnotovém řetězci. Tento klíčový ukazatel výkonnosti pomáhá změřit důkladnost účetních postupů a pochopit, jak podniky analyzují své emisní stopy. |
TCFD – Metriky a cíle, CDP – dotazník ke změně klimatu, GRI 305, rámec CDSB, EMAS |
Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 |
||||
Další pokyny
|
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Jednotka měření |
Příklad |
Odůvodnění |
Soulad s jinými rámci pro vykazování |
Odkaz na politiku EU |
||||||||||
Cíl v oblasti snižování absolutních emisí skleníkových plynů |
Dosažené snížení v tunách CO2e nebo v % od základního roku |
Snížení absolutních emisí o 20 %, což odpovídá snížení o 1 500 000 t CO2e, do roku 2025 od základního roku 2018 |
Stanovení cíle určuje směr a strukturu strategie pro oblast životního prostředí. Tento klíčový ukazatel výkonnosti pomáhá pochopit závazky podniků ohledně snižování emisí a to, zda má podnik cíl, k jehož dosažení harmonizuje a zaměřuje své úsilí v souvislosti s emisemi. |
TCFD – Metriky a cíle, CDP – dotazník ke změně klimatu, GRI 103-2 a 305, rámec CDSB, SASB, EMAS |
Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 |
||||||||||
Další pokyny
|
Energie
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Jednotka měření |
Příklad |
Odůvodnění |
Soulad s jinými rámci pro vykazování |
Odkaz na politiku EU |
||||||
Celková spotřeba a/nebo výroba energie z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů |
MWh |
292 221 MWh spotřebované energie z obnovitelných zdrojů; 1 623 453 MWh spotřebované energie z neobnovitelných zdrojů |
Spotřeba a výroba energie se významně podílí na emisích skleníkových plynů. |
TCFD – Metriky a cíle, CDP – dotazník ke změně klimatu, GRI 302, rámec CDSB, SASB, EMAS |
Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030; směrnice o energetické účinnosti |
||||||
Další pokyny
|
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Jednotka měření |
Příklad |
Odůvodnění |
Soulad s jinými rámci pro vykazování |
Odkaz na politiku EU |
||
Cíl v oblasti energetické účinnosti |
Procento |
Zlepšení o 6,5 % do roku 2025 od základního roku 2018 u výrobků, výstupů nebo činností. |
Tento klíčový ukazatel výkonnosti pomáhá uživatelům údajů pochopit ambici podniku účinněji využívat energii, což může snížit jeho náklady na energii a snížit emise skleníkových plynů. Poskytuje další informace ohledně toho, jak chce podnik dosáhnout svých cílů v oblasti snižování emisí. |
TCFD – Metriky a cíle, CDP – dotazník ke změně klimatu, GRI 103-2 a 302, SASB, EMAS |
Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030; směrnice o energetické účinnosti |
||
Další pokyny
|
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Jednotka měření |
Příklad |
Odůvodnění |
Soulad s jinými rámci pro vykazování |
Odkaz na politiku EU |
||
Cíl v oblasti spotřeby a/nebo výroby obnovitelné energie |
% zvýšení podílu spotřebované/vyrobené obnovitelné energie od základního roku |
Zvýšení podílu spotřebované obnovitelné energie o 13 % do roku 2025 od základního roku 2018 |
Tento klíčový ukazatel výkonnosti pomáhá uživatelům údajů pochopit ambici podniku vyrábět nebo spotřebovávat energii s nižšími emisemi skleníkových plynů. |
TCFD – Metriky a cíle, CDP – dotazník ke změně klimatu, GRI 103-2 a 302, EMAS |
Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030; směrnice o obnovitelných zdrojích energie |
||
Další pokyny
|
Fyzická rizika
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Jednotka měření |
Příklad |
Odůvodnění |
Soulad s jinými rámci pro vykazování |
Odkaz na politiku EU |
||
Aktiva vázaná v regionech, které pravděpodobně budou více vystaveny akutním nebo chronickým fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu |
Procento |
15 % účetní hodnoty reálných aktiv vystavených riziku |
Extrémní povětrnostní jevy mohou vést k výpadkům nebo omezením výrobní kapacity nebo k předčasnému omezení činnosti provozních zařízení. Hodnota aktiv v oblastech vystavených nepříznivému počasí je informací pro určení možných důsledků pro oceňování aktiv. Tento klíčový ukazatel výkonnosti je důležité sledovat spolu s uváděnými informacemi o strategiích a politikách podniku zaměřených na adaptaci na změnu klimatu. |
TCFD – Metriky a cíle, všechny kódy SASB 450a.1 v rámci vybraných odvětví |
Strategie EU pro přizpůsobování se změně klimatu |
||
Další pokyny
|
Produkty a služby
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Jednotka měření |
Příklad |
Odůvodnění |
Odkaz na politiku EU |
||
Procento obratu ve vykazovaném roce z výrobků nebo služeb spojených s činnostmi, které splňují kritéria pro činnosti významným způsobem přispívající ke zmírnění změny klimatu nebo k adaptaci na ni, jež jsou stanovena v nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování (taxonomie EU), a/nebo procento investic (kapitálových výdajů) a/nebo výdajů (provozních nákladů) ve vykazovaném roce na aktiva nebo procesy spojené s činnostmi, které splňují kritéria pro činnosti významným způsobem přispívající ke zmírnění změny klimatu nebo k adaptaci na ni, jež jsou stanovena v nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování (taxonomie EU). |
Procento |
12,5 % (obratu) z výrobků nebo služeb spojených s činnostmi, které významným způsobem přispívají ke zmírňování změny klimatu nebo k adaptaci na ni 8 % (kapitálových výdajů) na výrobky spojené s činnostmi, které významným způsobem přispívají ke zmírňování změny klimatu nebo k adaptaci na ni |
Tyto klíčové ukazatele výkonnosti poskytují užitečné informace investorům, kteří mají zájem o podniky, jejichž výrobky a služby významným způsobem přispívají ke zmírňování změny klimatu nebo k adaptaci na ni a které přitom významně nepoškozují žádné jiné cíle EU v oblasti životního prostředí. |
Navrhované nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování Akční plán Komise pro financování udržitelného růstu |
||
Další pokyny
|
Zelené financování
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Jednotka měření |
Příklad |
Odůvodnění |
Soulad s jinými rámci pro vykazování |
Odkaz na politiku EU |
||||||
Podíl zelených dluhopisů souvisejících se změnou klimatu: Celková výše nesplacených zelených dluhopisů (ke konci roku) vydělená celkovou výší nesplacených dluhopisů (vyjádřenou jako klouzavý průměr za dobu pěti let) a/nebo podíl zelených dluhových nástrojů souvisejících se změnou klimatu: celková výše všech nesplacených zelených dluhových nástrojů (ke konci roku) vydělená celkovou výší všech nesplacených dluhů (vyjádřenou jako klouzavý průměr za dobu pěti let). |
Procento |
20 % dluhopisů |
Tento klíčový ukazatel výkonnosti pomáhá podnikům informovat o tom, jak je jejich plán přechodu k nízkouhlíkové ekonomice podpořen činnostmi dluhového financování a jak je získáván kapitál na stávající a nové projekty s přínosem v oblasti klimatu. |
ISO/CD 14030-1 Zelené dluhopisy – vliv nominovaných projektů a aktiv na životní prostředí (návrh) |
Akční plán Komise pro financování udržitelného růstu |
||||||
Další pokyny
|
Kromě výše uvedených ukazatelů by podniky měly rovněž zvážit možnost uvést následující:
— |
Specifické odvětvové ukazatele relevantní pro dané konkrétní odvětví. Podniky působící v odvětvích, jako je odvětví energetiky, dopravy, materiálů, nemovitostí a zemědělství a případně další, by měly odkazovat na dodatečné pokyny TCFD pro nefinanční skupiny a na další rámce pro vykazování informací souvisejících se změnou klimatu s cílem zajistit srovnatelnost vykazovaných klíčových ukazatelů výkonnosti mezi odvětvími a podniky (25). |
— |
Ukazatele týkající se souvisejících otázek životního prostředí Podniky, jejichž obchodní modely jsou závislé na přírodním kapitálu ohroženém změnou klimatu, budou možná muset uvést ukazatele týkající se tohoto přírodního kapitálu (např. vody, produktivity půdy nebo biologické rozmanitosti). Podniky s nepříznivými dopady na klima v důsledku změny využívání půdy, včetně odlesňování a znehodnocování lesů, by měly zvážit možnost uvést ukazatele týkající se těchto otázek (26). |
— |
Ukazatele týkající se souvisejících otázek lidského kapitálu a sociálních otázek, jako je odborná příprava a nábor zaměstnanců. |
— |
Ukazatele související s příležitostmi. Podniky zapojené do přechodu k nízkouhlíkové ekonomice odolné vůči změně klimatu, které postupují v souladu s klíčovými politikami EU (27) a provádějí činnosti zmírňování změny klimatu či adaptace na ni, které by bylo možné promítnout do příležitostí pro daný podnik, by měly zvážit možnost uvést klíčové ukazatele výkonnosti, jež odrážejí toto úsilí. Příkladem takových ukazatelů by mohly být výnosy z nízkouhlíkových výrobků, výnosy z výrobků nebo služeb vztahujících se k modelu oběhové ekonomiky a výdaje na výzkum a vývoj v oblasti produkce oběhové ekonomiky. |
(1) Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1.
(2) https://ec.europa.eu/clima/policies/strategies/2030_cs
(3) https://ec.europa.eu/clima/policies/strategies/2050_cs
(4) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52018DC0097
(5) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52018PC0353
(6) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52018PC0354
(7) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52018PC0355
(8) https://www.fsb-tcfd.org/
(9) https://ec.europa.eu/info/consultations/finance-2019-non-financial-reporting-guidelines_en
(10) Úř. věst. C 215, 5.7.2017, s. 1.
(11) Neznamená to, že by se neměl brát náležitý ohled na informace, které jsou z komerčního hlediska citlivé. Relevantní informace lze poskytnout v obecnějším pojetí, které přesto zajišťuje sdělení užitečných informací investorům a jiným zúčastněným stranám a splňuje cíl celkové transparentnosti.
(12) https://www.fsb-tcfd.org/wp-content/uploads/2017/12/FINAL-TCFD-Annex-Amended-121517.pdf
(13) Viz příloha II „Přehled požadavků směrnice o uvádění nefinančních informací a zveřejňování informací, jež doporučuje TCFD“.
(14) Velké subjekty veřejného zájmu podle směrnice 2013/34/EU s více než 500 zaměstnanci.
(15) Ustanovení čl. 19a odst. 1 směrnice 2013/34/EU (zavedené směrnicí 2014/95/EU o vykazování nefinančních informací).
(16) Tento popis rizik přechodu a fyzických rizik do značné míry vychází ze zprávy pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu (TCFD).
(17) Další pokyny pro vykazování fyzických rizik lze nalézt v dokumentu Advancing TCFD Guidance on Physical Climate Risks and Opportunities („Rozpracování pokynů TCFD týkajících se fyzických rizik a příležitostí v souvislosti se změnou klimatu“), EBRD a Světové centrum excelence pro přizpůsobování se změně klimatu.
https://www.physicalclimaterisk.com/media/EBRD-GCECA_draft_final_report_full.pdf
(18) Další vysvětlení a pokyny ohledně přírodního kapitálu jsou k dispozici na internetových stránkách Koalice pro přírodní kapitál https://naturalcapitalcoalition.org/
(19) Dialog pro korporátní výkaznictví (Corporate Reporting Dialogue) vyvíjí úsilí o lepší sladění zveřejňovaných informací souvisejících se změnou klimatu v rámci IIRC, SASB, GRI, CDP a CDSB. Podnikům se doporučuje, aby vzaly tuto práci v úvahu, jakmile bude dokončena.
(20) S ohledem na závěry zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2018 je vhodné, aby podniky zvážily scénář s nárůstem teploty o 1,5 °C. Pro další informace, jak provádět analýzu scénářů za účelem posouzení strategické odolnosti podniku, viz technický dodatek TCFD „The Use of Scenario Analysis in Disclosure of Climate-related Risks and Opportunities“ (Použití analýzy scénářů při zveřejňování informací o rizicích a příležitostech souvisejících se změnou klimatu)
https://www.fsb-tcfd.org/wp-content/uploads/2017/06/FINAL-TCFD-Technical-Supplement-062917.pdf.
(21) Definice krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé perspektivy bude pravděpodobně záviset na obchodním modelu podniku a životním cyklu jeho aktiv a pasiv.
(22) V zájmu lepší použitelnosti jsou v tomto oddíle další relevantní pokyny uvedeny bezprostředně za každým doporučeným ukazatelem.
(23) Ekvivalent oxidu uhličitého neboli ekvivalent CO2 (CO2e) je metrická jednotka užívaná k porovnávání emisí z různých zdrojů skleníkových plynů na základě jejich potenciálu globálního oteplování, a to prostřednictvím převodu množství jiných plynů na ekvivalentní množství oxidu uhličitého se stejným potenciálem globálního oteplování.
(24) Definice „obnovitelné energie“ převzatá z CDP Climate Change Reporting Guidance 2018 (CDP, Pokyny k podávání zpráv týkajících se změny klimatu, 2018).
(25) TCFD (2017): Implementing the Recommendations of the Task-Force on Climate-related Financial Disclosures (Provádění doporučení pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu), https://www.fsb-tcfd.org/wp-content/uploads/2017/06/FINAL-TCFD-Annex-062817.pdf. Mezi další normy a rámce pro vykazování, jež obsahují specifické odvětvové klíčové ukazatele výkonnosti týkající se otázek souvisejících se změnou klimatu, patří dotazníky CDP pro změnu klimatu, zabezpečení dodávek vody a lesy, normy GRI 305: Emise 2016 a GRI 302: Energie 2016 nebo průmyslové normy SASB.
(26) Další pokyny lze nalézt v dokumentu The Natural Capital Protocol Toolkit (Soubor nástrojů k Protokolu o přírodním kapitálu). https://naturalcapitalcoalition.org/protocol-toolkit/ a v doporučení Komise 179/2013 o společných metodách pro měření výkonnosti z hlediska snižování emisí skleníkových plynů pomocí přístupu založeného na životním cyklu (environmentální stopa organizace a environmentální stopa výrobku).
(27) Jako je např. balíček opatření pro oběhové hospodářství, směrnice o obnovitelných zdrojích energie, směrnice o energetické účinnosti, systém EU pro obchodování s emisemi nebo balíček opatření pro čistou dopravu. Podrobněji viz https://ec.europa.eu/clima/policies/strategies/2050_en.
PŘÍLOHA I
Další pokyny pro banky a pojišťovny
Požadavky směrnice o vykazování nefinančních informací se vztahují na velké společnosti kotované na burze, banky a pojišťovny. Směrnice zavádí stejné požadavky pro všechny podniky v její oblasti působnosti bez ohledu na odvětví, ve kterém působí. Pro banky a pojišťovny proto v porovnání s jinými podniky další požadavky nezavádí.
Uvádění informací navrhované v oddíle 3 se týká všech podniků, které spadají do oblasti působnosti směrnice o vykazování nefinančních informací, bez ohledu na odvětví jejich činnosti, včetně bank a pojišťoven. Banky a pojišťovny by měly pohlížet na zveřejňování informací doporučená v oddíle 3 z konkrétního hlediska svých obchodních činností, včetně úvěrových činností, investičních činností, pojišťovacích činností a činností právy aktiv (1). Cílem této přílohy je pomoci bankám a pojišťovnám při plnění tohoto úkolu a příloha obsahuje další pokyny, které by měly, je-li to přiměřené, zvážit při uvádění informací doporučených v oddíle 3.
Tato příloha se nezabývá jinými podniky finančního sektoru, jako jsou společnosti spravující aktiva nebo penzijní fondy, protože tyto podniky nespadají do oblasti působnosti směrnice o vykazování nefinančních informací. Takové podniky nicméně mohou některá zveřejnění informací navrhovaná v této příloze shledat užitečnými.
Akční plán pro financování udržitelného růstu klade obzvláštní důraz na systémovou důležitost finančního sektoru při zajištění přechodu k nízkouhlíkové ekonomice odolné vůči změně klimatu. Na rozdíl od většiny jiných podniků jsou banky i pojišťovny poskytovateli a zároveň i uživateli informací souvisejících se změnou klimatu. Banky a pojišťovny mohou prohloubit rizika související se změnou klimatu, pokud jejich politiky v oblasti investování a pojišťování podporují ekonomické činnosti, jež přispívají ke změně klimatu prostřednictvím emisí skleníkových plynů, včetně emisí z odlesňování, znehodnocování lesů nebo změn v užívání půdy. A naopak, mohou podpořit přechod k nízkouhlíkové ekonomice odolné vůči klimatu a zvýšit o něm povědomí tím, že do svých politik a postupů začlení hodnocení potenciálního dopadu svých budoucích investic, úvěrů a pojistných smluv na změnu klimatu.
Tam, kde je to vhodné, další pokyny uvedené níže rozlišují mezi uváděním informací, které může být relevantní pro všechny banky a pojišťovny, a uváděním informací, které by bylo relevantní pouze pro konkrétní obchodní činnost (poskytování úvěrů, investování, pojišťování nebo správu aktiv).
1 Obchodní model
V rámci doporučeného uvádění informací týkajících se obchodního modelu podle oddílu 3 by banky a pojišťovny měly zvážit možnost zařadit následující informace:
— |
Jak by rizika a příležitosti související se změnou klimatu, jež vyplývají z investičních, úvěrových a pojistných portfolií, mohly ovlivnit obchodní model dané finanční instituce. |
— |
Zda a jak tato instituce zohledňuje to, že její protistrany berou v úvahu rizika a příležitosti související se změnou klimatu. |
— |
Jak je posuzování rizik a příležitostí souvisejících se změnou klimatu zohledněno v příslušných investičních, úvěrových a pojistných strategiích a jak by každá z těchto strategií mohla být ovlivněna přechodem k nízkouhlíkové ekonomice. |
— |
Pojišťovací činnosti: jak by potenciální dopady změny klimatu mohly ovlivnit pojistníka, cedující společnost, zajistitele a jejich výběr pojišťovnou. |
2 Politiky a postupy náležité péče
V rámci doporučeného uvádění informací týkajících se politik a postupů náležité péče podle oddílu 3 by banky a pojišťovny měly zvážit zařazení následujících informací:
— |
Jak finanční instituce podporuje lepší uvádění informací a lepší postupy týkající se rizik souvisejících se změnou klimatu s cílem zlepšit dostupnost údajů a každé úsilí zaměřené na zvýšení povědomí protistran, a obecněji zákazníků, o důležitosti otázek souvisejících se změnou klimatu v rámci svých úvěrových, investičních a pojistných postupů, včetně např. poskytování služeb speciálního poradenství o rizicích souvisejících se změnou klimatu. |
— |
Veškeré správcovské činnosti spojené s klimatickou strategií finanční instituce, jako je spolupráce s podniky, výsledky a hlasování na základě plné moci (např. podané nebo podpořené rezoluce). |
— |
Všechna investiční, úvěrová a pojistná portfolia přispívající ke zmírňování změny klimatu a adaptaci na ni a všechny příslušné cíle v tomto směru, např. pokud jde o výnosy z pojištění týkající se energetické účinnosti a nízkouhlíkových technologií. |
— |
Investiční činnosti: jak jsou otázky související se změnou klimatu posuzovány jako faktor ovlivňující hodnotu v procesu přijímání investičních rozhodnutí finanční instituce. |
— |
Pojišťovací činnosti: zda jsou vyvíjeny zvláštní produkty související se změnou klimatu, např. pojištění rizik zelené infrastruktury a pojištění v případě projektových řešení zohledňujících přírodu (2). |
— |
Pojišťovací činnosti: zda je v některém z produktů životního pojištění dané společnosti při modelování biometrických rizik zohledněna problematika klimatu (životní pojištění). |
— |
Pojišťovací činnosti: zda je pojišťovna součástí partnerství veřejného a soukromého sektoru na podporu zvyšování povědomí o rizicích souvisejících se změnou klimatu, odolnosti vůči riziku katastrof a/nebo investic pro adaptaci na změnu klimatu. |
— |
Činnosti správy aktiv: jak jsou aspekty související se změnou klimatu zakotveny do posuzování vhodnosti s cílem pochopit preference zákazníků a jejich povědomí o rizicích a příležitostech souvisejících se změnou klimatu. |
— |
Činnosti správy aktiv: jak finanční instituce zajišťuje, aby její výkonnost v souvislosti se změnou klimatu byla sladěna s klimatickou strategií jejích klientů. |
— |
Činnosti správy aktiv: cíle související s expozicí spravovaných aktiv rizikům souvisejícím se změnou klimatu podle jednotlivých tříd aktiv (např. akcie / dluhopisy / infrastruktura / nemovitosti / strukturované produkty / cenné papíry zajištěné hypotékou / deriváty). |
3 Výsledky
V rámci doporučeného uvádění informací týkajících se výsledků podle oddílu 3 by banky a pojišťovny měly zvážit zařazení následujících informací:
— |
Trend vývoje výše aktiv souvisejících s uhlíkem v různých portfoliích oproti jakémukoli relevantnímu stanovenému cíli a souvisejícím rizikům v průběhu času. |
— |
Trend vývoje váženého průměru uhlíkové náročnosti u různých portfolií oproti jakémukoli relevantnímu stanovenému cíli a souvisejícím rizikům v průběhu času. Finanční instituce by měly uvádět změny v zeměpisné a odvětvové alokaci svých investic v porovnání s předchozím vykazovaným rokem a vysvětlit dopad těchto změn na průměrnou váženou uhlíkovou náročnost svých portfolií. |
4 Rizika a řízení rizik
V rámci doporučeného uvádění informací týkajících se rizik a řízení rizik podle oddílu 3 by banky a pojišťovny měly zvážit možnost zařadit do těchto informací následující aspekty:
— |
Zda postupy řízení rizik, včetně interních zátěžových testů, zohledňují rizika související se změnou klimatu. |
— |
Veškeré expozice při jednotlivých úvěrových, investičních a pojišťovacích činnostech vůči odvětvím vnímaným jako přispívající ke změně klimatu, které by mohly představovat riziko ohrožující pověst finanční instituce. |
— |
Rizika související se změnou klimatu identifikovaná v rámci různých úvěrových, investičních a pojišťovacích činností a jak finanční instituce tato rizika posuzuje a řídí. |
— |
Expozice finančních aktiv, nefinančních aktiv a spravovaných aktiv hlavním rizikům souvisejícím se změnou klimatu a rozčlenění těchto rizik na fyzická rizika a rizika přechodu. |
— |
Jak finanční instituce posuzovala expozici finančních aktiv a nefinančních aktiv rizikům souvisejícím se změnou klimatu v různých klimatických scénářích. |
— |
Charakterizace jejích rizik souvisejících se změnou klimatu v kontextu tradičních kategorií rizik v daném odvětví, jako je úvěrové riziko, tržní riziko a provozní riziko (3). |
— |
Jak by rizika související se změnou klimatu mohla ovlivnit celkové solventnostní potřeby pojišťoven a současné a budoucí regulatorní kapitálové požadavky bank. Za tímto účelem mohou banky použít výsledky svého vlastního interního postupu pro hodnocení kapitálové přiměřenosti (viz článek 73 směrnice 2013/36/EU) a pojišťovny mohou použít výsledky výpočtů provedených v rámci vlastního posouzení rizik a solventnosti (viz článek 45 směrnice 2009/138/ES a článek 262 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35) a výsledek zátěžových testů a analýzy citlivosti (viz čl. 295 odst. 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35), zejména pokud tyto techniky využívají údaje související se změnou klimatu (4). |
— |
Úvěrové činnosti: objem kolaterálu vysoce ohroženého riziky souvisejícími se změnou klimatu a dopad vybraných scénářů na jeho hodnotu. |
— |
Úvěrové činnosti: objem kolaterálu ve formě nemovitostí v jednotlivých třídách energetické účinnosti podle certifikátů energetické náročnosti. Zejména objem kolaterálu ve formě nemovitostí vysoce ohroženého rizikem přechodu, včetně kolaterálu v nejnižších třídách energetické účinnosti, v porovnání s celkovým kolaterálem. |
— |
Úvěrové činnosti: objem kolaterálu ve formě nemovitostí vysoce ohroženého fyzickým rizikem v porovnání s celkovým kolaterálem. |
— |
Pojišťovací činnosti: postupy pro identifikaci a posuzování rizik souvisejících se změnou klimatu v oblasti zajištění/pojištění podle zeměpisných kritérií, obchodních divizí nebo produktových segmentů. |
— |
Pojišťovací činnosti: opatření ke zmírňování rizika, jako jsou zajistné smlouvy nebo zajišťovací strategie zavedené institucí za účelem snížení rizik souvisejících se změnou klimatu, a účinek případné změny těchto technik. |
— |
Pojišťovací činnosti: výše upsaných expozic souvisejících s emisemi uhlíku z hlediska výnosů z pojištění. |
5 Klíčové ukazatele výkonnosti
Při uvádění ukazatelů souvisejících s emisemi skleníkových plynů by se banky a pojišťovny měly zaměřit na své emise skleníkových plynů rámce 3, a to bez ohledu na obecně známé problémy. Emise skleníkových plynů rámce 1 a rámce 2 (přímé emise a nepřímé emise z výroby zakoupené energie) jsou v porovnání s ostatními nepřímými emisemi (rámec 3) pravděpodobně nízké.
Kde je to relevantní a přiměřené, měly by emise skleníkových plynů rámce 3 vykazované bankami a pojišťovnami zahrnovat nejen emise rámce 1 a 2 jejich protistran, ale i emise rámce 3 jejich protistran. Pokud jsou součástí hodnotového řetězce malé a střední podniky, banky a pojišťovny by je měly podpořit při poskytování požadovaných informací.
Při uvádění klíčových ukazatelů výkonnosti relevantních pro jejich konkrétní podnikání a na podporu ostatních jejich kvalitativních informací souvisejících se změnou klimatu, jak je doporučeno v oddíle 3, by banky a pojišťovny měly zvážit možnost uvádět informace o následujících ukazatelích:
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Jednotka měření |
Příklad |
Odůvodnění |
Soulad s jinými rámci pro vykazování |
Odkaz na politiku EU |
Výše nebo procentní podíl aktiv souvisejících s uhlíkem v každém portfoliu v milionech EUR nebo jako procento současné hodnoty portfolia (5). |
Miliony jednotek měny použité pro vykázání / procentní podíl |
20 milionů EUR nebo 20 % aktiv souvisejících s uhlíkem z akciového portfolia banky |
Prokázat povědomí o expozici portfolia vůči odvětvím, která jsou v různé míře ovlivňována riziky a příležitostmi souvisejícími se změnou klimatu. |
TCFD Common Carbon Footprinting and Exposure Metrics (TCFD, Společné metodiky měření uhlíkových stop a expozice emisím uhlíku) |
Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 |
Vážený průměr uhlíkové náročnosti každého portfolia, pokud jsou údaje k dispozici nebo je lze rozumně odhadnout (6). |
t CO2e / výnosy v milionech jednotek měny použité pro vykázání |
Banka vykazuje uhlíkovou náročnost svého akciového portfolia v t CO2e na milion EUR pomocí údajů o emisích uhlíku od třetích stran. |
Prokázat povědomí o expozici portfolia vůči odvětvím, která jsou v různé míře ovlivňována riziky a příležitostmi souvisejícími se změnou klimatu. |
TCFD Common Carbon Footprinting and Exposure Metrics (TCFD, Společné metodiky měření uhlíkových stop a expozice emisím uhlíku) |
Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 |
Objem expozic podle odvětví protistrany |
Měna použitá pro vykázání % celkového objemu rizikové expozice |
1 250 milionů EUR v odvětví energetiky, což představuje 17 % celkových investic |
Uvést koncentraci expozic vůči odvětvím s vysokými a s nízkými emisemi uhlíku. |
|
Plán přechodu na nízkouhlíkové hospodářství v EU |
Úvěrové a investiční činnosti
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Jednotka měření |
Příklad |
Odůvodnění |
Soulad s jinými rámci pro vykazování |
Odkaz na politiku EU |
Expozice úvěrovému riziku a objem kolaterálu podle zeměpisných oblastí / zemí, ve kterých je umístěna činnost nebo zajištění, s uvedením zemí / zeměpisných oblastí vysoce ohrožených fyzickým rizikem. |
Měna použitá pro vykázání |
750 milionů EUR |
Uvést koncentraci expozic a kolaterálu v zemích a zeměpisných oblastech vysoce ohrožených fyzickými riziky. |
|
Plán přechodu na nízkouhlíkové hospodářství v EU |
Objem kolaterálu vztahujícího se k aktivům nebo činnostem v odvětvích zmírňujících změnu klimatu. |
% celkového objemu kolaterálu |
12 % kolaterálu |
Uvést objem „zeleného kolaterálu“, např. s nižší expozicí emisím uhlíku. |
|
Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 |
Objem finančních aktiv financujících udržitelné ekonomické činnosti, jež podstatně přispívají ke zmírňování změny klimatu a/nebo adaptaci na ni (absolutní údaje a v porovnání s celkovými expozicemi) podle taxonomie EU. |
Měna použitá pro vykázání % celkového objemu rizikové expozice |
650 milionů EUR, což představuje 12 % úvěrového portfolia |
Uvést koncentrace „zelených investic“ a jejich odolnost vůči změně klimatu. |
|
Plán přechodu na nízkouhlíkové hospodářství v EU |
Celkový objem portfolií s pevným výnosem investovaných do „zelených dluhopisů“ certifikovaných podle potenciálního standardu EU pro zelené dluhopisy, pokud bude takový standard schválen, nebo podle jiného všeobecně uznávaného rámce pro zelené dluhopisy (ke konci roku) vydělený celkovou částkou investic do portfolií s pevným výnosem (vyjádřenou jako klouzavý průměr za dobu pěti let). |
Procentní podíl a celková částka v měně použité pro vykázání |
Zelené dluhopisy v porovnání se standardními dluhopisy upsanými nebo emitovanými |
Tento ukazatel prokazuje závazek vůči zelenému financování a strategii investora a postupnou cestu k naplnění scénáře s nárůstem průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C. Pomáhá prokázat dosavadní výsledky a údaje s výhledem do budoucna mohou podpořit investorovu strategii přechodu silným klíčovým ukazatelem výkonnosti. |
Navrhovaná pracovní verze normy ISO 14030 (říjen 2018) týkající se zelených dluhopisů již vykazování podle tohoto ukazatele vyžaduje. |
Nadcházející ekoznačka EU pro zelené finanční produkty (7). |
Pojišťovací činnosti
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Jednotka měření |
Příklad |
Odůvodnění |
Soulad s jinými rámci pro vykazování |
Odkaz na politiku EU |
Upsané expozice vůči odvětvím ekonomiky v členění podle druhu pojištění (životní pojištění / neživotní pojištění / zajištění). |
Měna použitá pro vykázání |
Výše a % čistého předepsaného pojistného a technických rezerv, jak je uvedeno ve směrnici 2009/138/ES, pocházejících z pojištění infrastruktury uzavřeného pojistníky v odvětví energetiky. |
Prokázat povědomí o současné ekonomické expozici a případné koncentraci do odvětví, která jsou v různé míře ovlivňována změnou klimatu. |
Taxonomie EU SASB Směrnice 2009/138/ES (Solventnost II) |
Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 |
Procentní podíl produktů, u kterých jsou v procesu uzavírání pojistek pro individuální pojistné smlouvy zohledněna rizika související se změnou klimatu (životní pojištění / neživotní pojištění / zajištění). |
0 až 100 % |
Produkty by se mohly týkat určitého konkrétního druhu rizika nebo určitého segmentu klientely, který je obzvláště vystaven rizikům souvisejícím se změnou klimatu. |
Prokázat odolnost portfolia produktů vůči změně klimatu. |
SASB |
Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 |
Počet a hodnota nabízených pojistných produktů souvisejících se změnou klimatu (neživotní pojištění / zajištění) Podnik vypracoval zvláštní nabídku pro zeměpisné oblasti obzvláště vystavené extrémním povětrnostním jevům a uvádí kvantitativní informace týkající se zavádění tohoto produktu. |
Měna použitá pro vykázání Počet |
Podnik vypracoval zvláštní nabídku pro zeměpisné oblasti obzvláště vystavené extrémním povětrnostním jevům a uvádí kvantitativní informace týkající se zavádění tohoto produktu. |
Prokázat schopnost využívat příležitosti vyplývající ze zmírňování změny klimatu a adaptace na ni. |
Není relevantní |
Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 Strategie EU pro přizpůsobování se změně klimatu |
Maximální očekávaná ztráta z přírodních katastrof způsobených změnou klimatu (životní pojištění / neživotní pojištění / zajištění) |
Měna použitá pro vykázání |
Podnik uvede svou čistou maximální očekávanou ztrátu podle pojistného nebezpečí a regionů Na základě pravděpodobnosti překročení výskytu (Occurrence Exceedance Probability, OEP) v miliardách EUR. Pojistná nebezpečí zahrnují hurikány, povodně, požáry a sucha. |
Prokázat vyspělost v řízení rizik a odolnost podniku vůči nepříznivým podmínkám. |
SASB FN-IN-450a.1, AODP ASTM |
Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 Strategie EU pro přizpůsobování se změně klimatu |
Celkové ztráty vyplývající z plateb pojistného plnění z 1) očekávaných přírodních katastrof a 2) neočekávaných přírodních katastrof, podle typu události a územních segmentů (bez zajištění a včetně zajištění). |
Měna použitá pro vykázání |
Podnik uvede hlavní výsledky svého řízení rizik přírodních katastrof. |
Prokázat vyspělost v řízení rizik a odolnost podniku vůči nepříznivým podmínkám. |
SASB FN-IN-450a.2, GRI 201-2 |
Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 |
Činnosti správy aktiv
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Jednotka měření |
Příklad |
Odůvodnění |
Soulad s jinými rámci pro vykazování |
Odkaz na politiku EU |
Spravovaná aktiva v členění podle podnikatelského sektoru a podle jednotlivých tříd aktiv (akcie / dluhopisy / infrastruktura / nemovitosti / strukturované produkty / cenné papíry zajištěné hypotékou / deriváty) (8). |
Měna použitá pro vykázání |
Vykázat čistou hodnotu aktiv ve vlastním kapitálu v členění podle odvětví. |
Prokázat povědomí o současné ekonomické expozici a případné koncentraci do odvětví, která jsou v různé míře ovlivňována změnou klimatu. |
Taxonomie EU EIOPA SASB FN-IN-410a. GRI 201-2 |
Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 |
(1) Finanční instituce by si měly tato navrhovaná zveřejnění prostudovat a používat je s náležitým ohledem na veškeré právní požadavky týkající se důvěrnosti.
(2) http://ec.europa.eu/research/environment/index.cfm?pg=nbs
(3) Příklady klimatických rizik v rámci pojišťovacích operací a činností: Mezinárodní asociace dozorů v pojišťovnictví, 2018 https://www.iaisweb.org/page/supervisory-material/issues-papers/file/76026/sif-iais-issues-paper-on-climate-changes-risk.
(4) S ohledem na vývoj regulace v oblasti obezřetnostních požadavků by banky a pojišťovny měly zajistit soulad mezi uváděnými informacemi požadovanými podle pravidel obezřetnosti a ostatními informacemi uváděnými ve zprávách pro obecné účely.
(5) TCFD uznává, že pojem „aktiva související s uhlíkem“ není náležitě definován. Subjekty musí používat jednotnou definici, aby se podpořila srovnatelnost. TCFD navrhuje definovat aktiva související s uhlíkem jako aktiva, která jsou spojena s odvětvím energetiky a odvětvím veřejných služeb podle globálního standardu odvětvové klasifikace (Global Industry Classification Standard) kromě služeb dodávky vody a kromě odvětví nezávislých výrobců energie a výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů.
(6) Finanční instituce by měly uvádět změny v zeměpisné a odvětvové alokaci svých investic v porovnání s předchozím vykazovaným rokem a vysvětlit dopad těchto změn na průměrnou váženou uhlíkovou náročnost svých portfolií. Finančním institucím se doporučuje, aby každoročně přezkoumávaly relevantnost a užitečnost tohoto ukazatele, s ohledem na rychlý pokrok ve vývoji metodik analýzy scénářů a indikátorů rizika souvisejícího se změnou klimatu užitečných pro rozhodování.
TCFD uznává problémy a omezení současných ukazatelů uhlíkové stopy, včetně toho, že tyto ukazatele by neměly nutně být interpretovány jako indikátory rizika. TCFD uznává, že kvůli dostupnosti údajů a metodologickým otázkám mohou být někteří správci aktiv schopni vykázat vážený průměr uhlíkové náročnosti pouze pro část aktiv, jež spravují. Vykazující subjekty mohou uvést jiné ukazatele uhlíkové stopy a expozic obsažené v dodatečných pokynech TCFD pro finanční sektor, spolu s popisem použité metodiky (příloha TCFD, s. 43).
(7) Evropskou ekoznačku v současné době vyvíjí Evropská komise za podpory Společného výzkumného střediska (JRC) Evropské komise.
(8) Částky pro každé odvětví a/nebo sektor protistrany, jak jsou definovány ve finančních podáních. Uveďte použité definice.
Uveďte odvětví vysoce ohrožená riziky na základě statistické klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství (NACE) – jednomístné kódy. Uveďte zejména expozici vůči odvětvím s vysokými emisemi uhlíku – A, B, C, D, E, F, H.
Subjekt by měl uvést svou expozici vůči nejméně deseti největším odvětvím podle peněžní částky expozice nebo vůči odvětvím představujícím alespoň dvě procenta celkové finanční expozice.
PŘÍLOHA II
Přehled požadavků směrnice o vykazování nefinančních informací a zveřejňování informací, jež doporučuje TCFD
Zveřejnění navrhovaná v tomto dodatku odpovídají požadavkům směrnice o vykazování nefinančních informací a jsou také navržena tak, aby začlenila zveřejňování informací doporučené TCFD.
Obrázek níže znázorňuje, jak tento dodatek přiřazuje každé zveřejnění informací doporučené TCFD některému z požadavků směrnice o vykazování nefinančních informací. Toto je jedna možnost křížových odkazů mezi uváděním informací, jež doporučuje TCFD, a uváděním informací, jež požaduje směrnice o vykazování nefinančních informací. Jelikož směrnice o vykazování nefinančních informací a TCFD používají různé termíny a pojmy, lze tyto křížové odkazy provést i jinými způsoby. Podniky možná budou chtít zvážit jiné možnosti a jejich pokusy v tomto ohledu jsou vítány.
Obrázek 3
Přehled požadavků směrnice o vykazování nefinančních informací a zveřejňování informací, jež doporučuje TCFD
Podniky, na které se vztahují požadavky směrnice o vykazování nefinančních informací a které se chtějí řídit doporučeními TCFD, mohou zvážit následující aspekty:
— |
TCFD navrhuje, aby informace, jež doporučuje uvádět, byly zveřejňovány ve „výročních finančních podáních“ podniku (1). Směrnice o vykazování nefinančních informací umožňuje členským státům povolit podnikům, aby za určitých podmínek zveřejnily svůj přehled nefinančních informací v samostatné zprávě, a většina členských států tuto možnost přijala. Jestliže se podnik, na který se vztahuje směrnice o vykazování nefinančních informací, chce řídit doporučením TCFD ohledně umístění uváděných informací souvisejících se změnou klimatu, měl by tyto informace zveřejnit ve zprávě vedení. |
— |
Hledisko významnosti ve směrnici o vykazování nefinančních informací zahrnuje jak finanční významnost, tak významnost environmentální a sociální, zatímco TCFD sleduje pouze hledisko finanční významnosti. Informace, které jsou považovány za významné z hlediska TCFD, by proto v zásadě měly být významné také z hlediska směrnice o vykazování nefinančních informací. |
— |
TCFD uvádí, že jím doporučené uvádění informací týkajících se strategie a metriky a cílů by mělo podléhat posouzení finanční významnosti. TCFD však neuvádí, že posouzení významnosti by se mělo vztahovat na jí doporučované uvádění informací o správě a řízení rizik, a implicitně tak navrhuje, že uvádění informací o správě a řízení rizik by se mělo provádět bez ohledu na významnost. Podnik, který chce doporučení TCFD splnit, proto možná bude muset vykázat určité informace i v případě, že podle směrnice o vykazování nefinančních informací nejsou takové informace vyžadovány. |
(1) Provádění doporučení TCFD – Dodatek 2 Glosář: Finančními podáními se rozumí každoroční balíčky výkazů, v nichž jsou organizace povinny uvádět své auditované finanční výsledky podle práva obchodních společností, závazkového práva nebo práva cenných papírů platného v jurisdikcích, ve kterých působí. Zatímco požadavky na vykazování se v mezinárodním měřítku liší, finanční podání obvykle obsahují účetní závěrku a jiné informace, např. výkazy o správě a řízení podniku a komentáře vedení.