SDĚLENÍ KOMISE

Pokyny pro vypracování národních programů omezování znečištění ovzduší podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší Glosář

(2019/C 77/01)

(2019/C /01)

Termín nebo zkratka	Význam nebo definice
AAQD	směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší
BC	černý uhlík
SZP	společná zemědělská politika
CLRTAP	Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států
EEA	Evropská agentura pro životní prostředí
EF	Emisní faktory
EMEP	Program spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě
E-PRTR	evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek
EU	Evropská unie
GAINS	model interakcí a synergií znečišťování ovzduší skleníkovými plyny (1)
GHG	skleníkový plyn
IED	směrnice o průmyslových emisích (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (2))
IIASA	Mezinárodní ústav pro aplikovanou systémovou analýzu
IIR	informativní zpráva o inventurách
MRR	nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (3) o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu
NAPCP	národní program omezování znečištění ovzduší
NECD	směrnice o národních emisních stropech (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/2284/EU (4))
NFR	nomenklatura pro podávání zpráv
NH3	amoniak
NMVOC	nemethanové těkavé organické sloučeniny
NO2	oxid dusičitý
NOx	oxidy dusíku
O3	ozon
PaO	politiky a opatření
PM	částice
PM2,5	jemné částice
PRV	program rozvoje venkova
SEA	strategické posuzování/posouzení vlivů na životní prostředí
SO2	oxid siřičitý
EHK OSN	Evropská hospodářská komise OSN
UNFCCC	Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu
SDO	s dalšími opatřeními
SO	s opatřeními

UPOZORNĚNÍ:

Účelem těchto pokynů je pomoci vnitrostátním orgánům při přípravě národních programů omezování znečištění ovzduší. Pokyny odrážejí názory Evropské komise a samy o sobě nejsou právně závazné. Závazný výklad právních předpisů EU spadá do výlučné pravomoci Soudního dvora Evropské unie (SDEU). Názory vyjádřené v těchto pokynech nemohou předjímat postoj, který by Komise mohla zaujmout u Soudního dvora Evropské unie.

1.   ÚVOD

Účelem směrnice (EU) 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, nazývané též nová směrnice o národních emisních stropech (NECD) – (v tomto dokumentu dále jen „směrnice“) (5) je dále snížit znečištění ovzduší a související rizika pro životní prostředí a lidské zdraví (článek 1). Směrnice zahrnuje pro každý členský stát budoucí závazky ke snížení emisí oxidů dusíku (NOx), oxidu siřičitého (SO2), amoniaku (NH3), nemethanových těkavých organických sloučenin (NMVOC) a jemných částic (PM2,5). Očekává se rovněž, že splnění těchto závazků přispěje k dlouhodobému cíli Unie, jímž je dosáhnout úrovní kvality ovzduší, jež budou v souladu s pokyny Světové zdravotnické organizace (WHO) týkajícími se kvality ovzduší.

Články 6 a 10 směrnice vyžadují, aby členské státy nejpozději do 1. dubna 2019 zřídily počáteční národní program omezování znečištění ovzduší (NAPCP), který musí být pravidelně aktualizován, a to nejméně každé čtyři roky („aktualizace NAPCP“). Obsah NAPCP stanoví směrnice především v článku 6 a v části 1 přílohy III. V souladu s čl. 6 odst. 10 směrnice Komise formát NAPCP konkretizovala v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2018/1522 (6). Cílem těchto pokynů, které byly vypracovány v souladu s čl. 6 odst. 9 směrnice, je podpořit členské státy při vývoji počátečního NAPCP, který má být Komisi předložen do 1. dubna 2019. Ve čtyřech odpovídajících kapitolách se zaměřují na formát NAPCP, sledování pokroku při jeho provádění, konzultace o NAPCP a šíření NAPCP. Soubor nástrojů na podporu zohlednění a výběru dalších politik a opatření pro splnění závazků ke snížení emisí je uveden v dodatku. Tyto pokyny mohou být podle potřeby změněny, aby podporovaly aktualizace NAPCP.

2.   SPOLEČNÝ FORMÁT NÁRODNÍHO PROGRAMU OMEZOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Uspořádání této kapitoly

Tato kapitola v zájmu snazšího používání zavádí číslování oddílů formátu NAPCP stanoveného v příloze prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/1522. Povinný minimální obsah každého oddílu formátu, jakož i další nepovinný obsah, je popsán v příslušném oddílu této kapitoly v šedě vystínovaných políčkách s nadpisy tučným písmem, a to takto:

Požadavky podle formátu NAPCP Obsah každého požadavku je popsán v příslušném oddíle. Formát stanoví jako povinný obsah minimální obsah uvedený v článku 6 a v příloze III směrnice NECD, přičemž rozlišuje, kdy jsou informace vyžadovány, pouze je-li to vhodné či důležité . Zahrnuje také další nepovinný obsah . Je žádoucí, aby členské státy poskytovaly nepovinný obsah a zároveň zachovaly prostor pro vypracování a poskytování údajů, které jsou pro jejich příslušné politiky a priority nejužitečnější a nejvhodnější.

2.1.   Název programu, kontaktní údaje a internetové stránky

Tento oddíl formátu nepotřebuje další vysvětlení a nejsou k němu žádné další pokyny.

2.2.   Shrnutí

Tento oddíl formátu nepotřebuje další vysvětlení a nejsou k němu žádné další pokyny.

2.3.   Národní politický rámec v oblasti kvality a znečištění ovzduší

2.3.1.    Priority politiky a jejich vztah k prioritám stanoveným v dalších příslušných oblastech politiky

Viz čl. 6 odst. 1 a 2 a příloha III část 1 odst. 1 písm. a) bod i)

Politický kontext počátečního NAPCP musí jasně vymezit politické cíle a priority programu. Ty by měly odrážet závazky ke snížení emisí pro každý členský stát stanovené v příloze II směrnice NECD.

Při vymezení politického rámce by členské státy měly zohlednit širší výzvy EU v oblasti kvality ovzduší vyplývající z emisí NOx a částic, jakož i specifické odvětvové výzvy pro kvalitu ovzduší vyplývající ze zemědělské výroby vzhledem k emisím NH3 a PM2,5.

2.3.1   Priority politiky a jejich vztah k prioritám stanoveným v dalších příslušných oblastech politiky Povinný obsah: Obsah tohoto oddílu zahrnuje: a) Cíle a priority vnitrostátní politiky pro NAPCP. b) Národní závazky ke snížení emisí (podle znečišťující látky dle směrnice NECD, pro období 2020–2029 a pro období od roku 2030): jako podíl snížení emisí proti výchozímu roku 2005, jak je stanoveno ve směrnici. c) Priority v oblasti kvality ovzduší: priority vnitrostátní politiky ve vztahu k cílům kvality ovzduší na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni (mezní hodnoty koncentrací pro kvalitu ovzduší, cílové hodnoty a maximální expoziční koncentrace (7)). Účelem je identifikovat výzvy a poskytnout/získat informace týkající se hlavních znečišťujících látek v ovzduší. Členské státy se v souvislosti s orientačními hodnotami dlouhodobých cílů v oblasti kvality ovzduší mohou odkázat rovněž na mezní hodnoty doporučené organizací WHO. d) Priority politiky v oblasti změny klimatu a energetiky: vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu s cílem snížit emise skleníkových plynů mimo systém obchodování s emisemi; cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie; cíl v oblasti energetické účinnosti, určení cílů snížení pro roky 2020 a 2030 – a pro rok 2050, jsou-li k dispozici, – a problémy členských států při jejich plnění. e) Případně určit další relevantní politiky a příslušné priority týkající se NAPCP, např. programy pro rozvoj venkova v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

2.3.2.    Příslušnost úřadů na celostátní, regionální i místní úrovni

Viz příloha III část 1 odst. 1 písm. a) bod ii)

Členské státy určí příslušné vládní agentury, ministerstva a regionální nebo místní orgány, které se podílejí na vypracování a provádění NAPCP, a odpovídajícím způsobem stanoví jejich příslušnost (příloha III část 1 odst. 1) písm. a) bod ii)).

Při rozdělení odpovědností by se mělo zvážit, jak nejlépe zajistit, aby v návrhu a provádění NAPCP byly odpovídajícím způsobem pochopeny a zohledněny místní a odvětvové problémy. Do vypracování a provádění NAPCP se musí zapojit orgány z různých oblastí politiky a odvětví a tyto orgány i jejich úlohy by se v nich měly odrážet. To zahrnuje například interakci mezi úlohami orgánů odpovědných za kvalitu ovzduší a změnu klimatu v oblasti tvorby politik a jejich provádění. I když se očekává, že bude nutné zapojit širokou škálu orgánů, ve většině případů by měl celkovou odpovědnost za tvorbu politik převzít vnitrostátní vládní orgán.

Pokud je to možné, měly by NAPCP zahrnovat rozdělení úloh a povinností uvedených na obrázku níže.

Obrázek 1

Úlohy a povinnosti spojené s vypracováním a oznamováním NAPCP

V různých členských státech mohou mít význam další povinnosti, které by měly být odpovídajícím způsobem uvedeny v NAPCP společně s odpovědnými celostátními, regionálními nebo místními orgány/agenturami.

Při přidělování povinností orgánům je rovněž důležité zvážit jejich rozsah. Požadovaná úroveň orgánu se může lišit v závislosti na povaze povinnosti; celostátní orgány se například obecně považují za vhodnější v rámci přípravy NAPCP, zatímco místní orgány jsou obvykle více zapojeny do provádění opatření a prosazování (zejména z hlediska kvality ovzduší). Kromě toho by členské státy měly určit, který orgán je odpovědný za dohled nad všemi úlohami a povinnostmi a za jejich koordinaci, ačkoli obvykle půjde o příslušný celostátní orgán, tj. vládu členského státu, pokud proti tomu neexistují přesvědčivé důvody.

2.3.2.   Příslušnost úřadů na celostátní, regionální i místní úrovni Povinný obsah: — popis druhu a případně i název příslušného orgánu, rozsahu jeho činnosti (tj. celostátní, regionální, místní) a jeho povinností v oblasti kvality a znečištění ovzduší Nepovinný obsah: — určení odvětví zdrojů, za která jsou uvedené orgány odpovědné Do vypracování a oznamování NAPCP musí být zapojeny orgány z různých oblastí politiky a odvětví a tyto orgány a jejich úlohy se odrazí v informacích, které jsou zde uvedeny. To zahrnuje například interakci mezi úlohami orgánů odpovědných za kvalitu ovzduší a změnu klimatu v oblasti tvorby politik a jejich provádění.

2.4.   Pokrok dosažený při snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší prostřednictvím stávajících politik a opatření (PaO) a míra souladu s vnitrostátními povinnostmi a povinnostmi na úrovni Unie ve srovnání s rokem 2005

Viz čl. 6 odst. 1 a č. 6 odst. 2 písm. a) a příloha III část 1 odst. 1 písm. a) bod iii) a část 2

2.4.1.    Pokrok dosažený při snižování emisí prostřednictvím stávajících PaO a míra souladu s vnitrostátními povinnostmi a povinnostmi na úrovni Unie týkajícími se snižování emisí

Pro stávající opatření, jejichž cílem je přispět k dosažení závazků ke snížení emisí podle směrnice NECD, by měl být dosažený dopad opatření vyjádřen jako snížení emisí, jehož bylo v daném časovém rámci k určitému datu dosaženo.

Dle požadavků směrnice by na vnitrostátní úrovni měly být k dispozici kvalitní emisní inventury podporované prostorově rozlišenými inventurními údaji, z nichž by tento oddíl mohl vycházet.

V tomto oddíle by rovněž měla být vykázána opatření na snížení emisí zaměřených na NH3, PM2,5 a černý uhlík v odvětví zemědělství stanovená v části 2 přílohy III směrnice, jakož i opatření s rovnocenným účinkem (čl. 6 odst. 2 poslední věta), která členské státy již zavedly. Členské státy mohou za tímto účelem zahrnout tabulku odpovídající tabulce uvedené v oddílu 2.6.4 formátu, kterou se mají vykazovat další opatření z části 2 přílohy III směrnice NECD.

2.4.2.    Pokrok dosažený při zlepšování kvality ovzduší prostřednictvím stávajících PaO a míra souladu s vnitrostátními povinnostmi a povinnostmi na úrovni Unie, pokud jde o kvalitu ovzduší

Existuje řada faktorů, které ovlivňují vztah mezi emisemi látek znečišťujících ovzduší a jejich koncentracemi, včetně meteorologie, topografie a chemických vlastností atmosféry. Tento vztah však lze lépe pochopit pomocí modelování.

K dispozici by měly být historické trendy vybraných koncentrací látek znečišťujících ovzduší v různých místech a na různých typech míst. Údaje by měly být k dispozici z vnitrostátních sítí pro monitorování vnějšího ovzduší.

Následný přezkum pokroku, jehož bylo prostřednictvím přijatých PaO dosaženo, ukáže, zda byly tak účinné, jak se původně odhadovalo, a poskytne informace o „získaných zkušenostech“, pokud jde o zjištěné překážky a řešení. Tato zpětná posouzení by se měla uskutečnit po provedení politiky nebo opatření a na základě údajů shromážděných během doby provádění PaO.

Pochopení úspěchů a nedostatků minulých PaO z následné analýzy poskytuje cenné informace při navrhování budoucích PaO. Může však být náročné přesně určit, do jaké míry byly které podrobnosti (jako rychlost zavádění, úroveň ambicí, rozpor s nově vznikajícími prioritami, šíření informací atd.) zásadní pro úroveň úspěšnosti politiky, jakož i rozčlenit dopady vícero politik na jediné odvětví a/nebo znečišťující látku.

Metody provádění následné analýzy zkoumaly různé studie a každá PaO obecně vyžaduje dosti individuální přístup. Navrhování a začleňování vhodných ukazatelů pro sledování pokroku a dopadů jednotlivých PaO před jejich prováděním může podpořit budoucí následná hodnocení.

Pro další pokyny, jak posuzovat a vykazovat dopady minulých, současných a plánovaných opatření na kvalitu ovzduší, spolu s příklady map a histogramů, viz oddíl 6.1.

2.4.3.    Stávající přeshraniční dopad vnitrostátních zdrojů emisí

Při navrhování národních závazků ke snížení emisí v příloze II směrnice NECD byl zohledněn celkový dopad vnitrostátních emisí z jednoho členského státu na koncentrace v jiném státě. Opatření přijatá za účelem splnění závazků ke snížení emisí tak obvykle přispějí ke snížení znečištění přesahujícího hranice států (viz například zpráva TSAP 12 (8) o očekávaném dopadu směrnice NECD na podíl koncentrací PM2,5 pocházející z přeshraničních emisí).

Dopady lze vykazovat v kvantitativním nebo kvalitativním vyjádření.

Je-li provedeno kvalitativní posouzení, mělo by vymezit znečišťující látky, kterých se týká, časový rámec činnosti a odhadovaný dosažený pokrok – tyto informace mohou pocházet z jakéhokoli společného plánu kvality ovzduší zřízeného podle článku 25 směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší (AAQD).

Je-li provedeno kvantitativní posouzení, je vítané, aby členské státy upřesnily použité údaje a použitou metodiku.

2.4.   Pokrok dosažený při snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší prostřednictvím stávajících PaO a míra souladu s vnitrostátními povinnostmi a povinnostmi na úrovni Unie Povinný obsah: Obsah tohoto oddílu zahrnuje úplné odkazy na podpůrné veřejně dostupné soubory údajů společně s popisem aktuálně dosaženého pokroku, a to takto: a) Pokrok dosažený při snižování emisí prostřednictvím stávajících PaO a míra souladu s právními předpisy týkajícími se snižování emisí. b) Pokrok dosažený při zlepšování kvality ovzduší prostřednictvím stávajících PaO a míra souladu s vnitrostátními povinnostmi a povinnostmi na úrovni Unie, pokud jde o počet zón kvality ovzduší, které jsou v souladu (9), ze všech zón, mimo jiné s odkazem na stávající údaje. c) Případně popsat stávající přeshraniční dopad vnitrostátních zdrojů emisí. Pokrok může být vykázán v kvantitativním nebo kvalitativním vyjádření. Nepovinný obsah: Při vykazování aktuálního pokroku ve zlepšování kvality ovzduší je užitečné zahrnout mapy nebo histogramy současných koncentrací látek znečišťujících vnější ovzduší dle AAQD, které mohou ukázat např. počet zón (ze všech zón), které nejsou v souladu ve výchozím roce a v současné době. Pokud byly zjištěny problémy v zóně/zónách kvality ovzduší, lze uvést popis, jak bylo dosaženo pokroku při snižování maximálních koncentrací.

2.5.   Odhadovaný další vývoj za předpokladu, že v již přijatých PaO nedojde k žádné změně

Viz čl. 6 odst. 1 a příloha III část 1 odst. 1 písm. a) bod iv)

2.5.1.    Emisní prognózy a snížení emisí (scénář SO)

K posouzení snížení emisí do ovzduší souvisejících s PaO by se měly použít emisní inventury a prognózy, které by měly poskytovat bližší informace o sníženích emisí pro posouzení scénáře s opatřeními (SO). Poskytují údaje o tom, do jaké míry členský stát předpokládá dodržování závazků ke snížení emisí na základě v současnosti přijatých PaO, nebo zda přetrvávají mezery v dodržování, které vyžadují zavedení dalších PaO.

V souladu s pokyny EHK OSN pro podávání zpráv podle Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (z roku 2015) (10) a kapitolou 8 příručky EMEP/EEA z roku 2016 představuje scénář SO události nebo podmínky, k nimž nejpravděpodobněji dojde při „v současnosti prováděných a přijatých PaO“. Nezahrnuje PaO (nebo balíčky PaO), které jsou posuzovány pro budoucí provádění. Scénář SO by měl zahrnovat také nedávno přijaté právní předpisy EU (omezování znečištění ovzduší u zdroje), a to i tehdy, když ještě nebyly provedeny (11).

Definice prováděných a přijatých PaO

Prováděné PaO (bod 11; UNFCCC, 2016; jak je citován v kapitole 8 příručky EMEP/EEA z roku 2016):

a)	vnitrostátní právní předpisy jsou v platnosti;

b)	NEBO byla přijata jedna nebo více dobrovolných dohod;

c)	NEBO byly přiděleny finanční prostředky;

d)	NEBO byly poskytnuty lidské zdroje.

Přijaté PaO: bylo přijato oficiální vládní rozhodnutí a existuje jednoznačný závazek pro jejich provedení (bod 11; UNFCCC, 2016; jak je citován v kapitole 8 příručky EMEP/EEA z roku 2016).

Tento scénář SO neboli „základní scénář“ závisí na předpokladech týkajících se hlavních faktorů emisí během posuzovaného období. Faktory zahrnují jiné politiky nebo opatření, které byly provedeny nebo přijaty, jakož i nepolitické faktory, jako jsou hospodářské podmínky, předpokládané využití paliva, ceny energií a technologický rozvoj. Použité faktory a předpoklady by měly být v souladu s těmi, které se používají ke stanovení odhadů skleníkových plynů v rámci plánů v oblasti klimatu a energetiky. Při odhadu „základních“ emisí by se měly provést odhady přinejmenším u všech zdrojů, u nichž se očekává změna mezi scénářem SO a scénářem „s dalšími opatřeními“ (SDO).

Potřebné údaje pro prognózu vývoje emisí: Při posuzování budoucího vývoje emisí by měly být zváženy tyto parametry: předpokládané trendy emisí na základě přijatých PaO, úspory emisí podle různých scénářů a všechny stanovené cíle.

To bude vyžadovat škálu souborů údajů a ideálně i modelovacích nástrojů, ale také předpoklady pro konkrétní soubory údajů o činnosti vycházející z odborného úsudku (jak již bylo učiněno pro některá odvětví, když nejsou k dispozici údaje pro výpočet klimatických odhadů), vhodné emisní faktory (vycházející z reprezentativních vzorků a měření), informace o podílu činnosti řízené danými PaO (a s tím spojených nákladech). Prognózy musí být navíc sestavovány na dostatečně podrobné úrovni, aby bylo možné kvantifikovat dopad konkrétních politických zásahů.

O těchto tématech již byly v rámci technické oblasti emisí skleníkových plynů vypracovány rozsáhlé pokyny a literatura (12) a je rozumné, aby se z nich nejen vycházelo, ale aby se také zajistila soudržnost mezi těmito dvěma technickými oblastmi.

Pro další pokyny, jak posuzovat a vykazovat dopady minulých, současných a plánovaných opatření na kvalitu ovzduší, spolu s příklady map a histogramů, viz oddíl 6.1.

2.5.2.    Předpokládané zlepšení kvality ovzduší (SO) a míra souladu

Na podporu zohlednění a výběru PaO, které by byly pro kvalitu ovzduší největším přínosem, je důležité zvážit a propojit odhady znečišťujících látek podle směrnice NECD s předpokládanými trendy koncentrací hlavních znečišťujících látek podle AAQD.

Předpokládané koncentrace lze odvodit z předpokládaných emisí pomocí modelování rozptylu v ovzduší, i když to vyžaduje některé podrobné úvahy a obvykle zahrnuje rovněž modelování zdrojů emisí, které nejsou upraveny směrnicí NECD (např. mezinárodní lodní doprava nebo emise ze třetích zemí).

V každém členském státě nemusí vždy existovat kapacita modelování pro posouzení dopadů politik a opatření v oblasti kvality ovzduší na vnitrostátní úrovni nebo může existovat pouze pro vybrané znečišťující látky (např. PM2,5, ozon).

Nelze-li provést modelování dopadů na kvalitu ovzduší v rámci scénáře SO, měl by počáteční NAPCP obsahovat tyto informace:

—

V případě zón, které v době vypracování NAPCP nejsou v souladu s mezními hodnotami kvality ovzduší, by členské státy měly na základě podložených informací odhadnout rok, kdy tyto zóny dosáhnou podle očekávání souladu při již přijatých PaO, a maximální koncentrace dotčených znečišťujících látek v těchto zónách. Tyto informace by měly být snadno dostupné z plánů kvality ovzduší zřízených pro tyto zóny ve všech členských státech podle AAQD. Je-li tomu tak, lze poskytnout internetový odkaz na veřejně dostupné informace.

—	Důkazy z jakýchkoli existujících studií, že by zóny, které jsou v době vypracování NAPCP v souladu s AAQD, mohly v budoucnosti přestat plnit mezní hodnoty (očekává se například, že koncentrace znečišťujících látek v těchto zónách se v budoucích letech při současných PaO zvýší).

Tyto informace by členské státy měly použít k provedení odhadu, u kolika zón se v letech 2020, 2025 a 2030 očekává nesplnění mezních hodnot AAQD při již přijatých PaO.

Pro další pokyny, jak posuzovat a prezentovat dopady minulých, současných a plánovaných opatření na kvalitu ovzduší, spolu s příklady map a histogramů, viz dodatek 1.

Členské státy, které na základě prognóz SO očekávají splnění některých nebo všech svých závazků ke snížení emisí, se mohou též rozhodnout, že do NAPCP zahrnou další PaO, aby přispěly k dalším cílům stanoveným v čl. 1 odst. 2, i když to směrnice NECD nevyžaduje.

Pokud se například očekává, že závazek ke snížení emisí pro PM2,5 podle směrnice NECD bude v rámci scénáře SO splněn, ale předpokládá se, že některé zóny kvality ovzduší zůstanou v nesouladu s mezními hodnotami PM2,5 nebo PM10 podle AAQD, členské státy se vyzývají, aby využily NAPCP jako nástroj pro zavedení dalších PaO, které jim pomohou splnit jejich povinnosti podle AAQD.

I když členský stát splňuje všechny právní závazky EU, může použít NAPCP k provádění dalších opatření v zájmu splnění dlouhodobého cíle 7. akčního programu pro životní prostředí, jímž je odstranění významných rizik pro lidské zdraví a životní prostředí včetně dosažení směrných hodnot organizace WHO pro znečištění ovzduší.

2.5.   Odhadovaný další vývoj za předpokladu, že v již přijatých PaO nedojde k žádné změně Povinný obsah: Emisní prognózy a snížení emisí (scénář SO) Aby bylo možné prokázat předpokládané splnění závazků ke snížení emisí v rámci scénáře SO, zahrnuje obsah tohoto oddílu tyto informace na úrovni NAPCP: a) národní závazky ke snížení emisí (jak jsou uvedeny ve směrnici) b) emise (v kt) za výchozí rok 2005, za poslední rok inventury použitý pro vývoj odhadů a předpokládané emise za roky 2020, 2025 a 2030 c) předpokládaný pokrok (snížení emisí jako procentní podíl emisí ve výchozím roce 2005) za roky 2020, 2025 a 2030 pro porovnání se závazky ke snížení emisí Předpokládané zlepšení kvality ovzduší (scénář SO) Aby bylo možné ukázat předpokládané zlepšení kvality ovzduší v rámci scénáře SO, obsahuje tento oddíl: — kvalitativní předpokládané zlepšení kvality ovzduší (SO) a míru souladu do roku 2020, 2025 a 2030 Nepovinný obsah: Nejistota ohledně předpokládaných emisí do ovzduší (SO): — Nástin souvisejících nejistot pro prognózy SO týkající se splnění závazků ke snížení emisí pro roky 2020, 2025 a od roku 2030. Předpokládané zlepšení kvality ovzduší (SO): — Předpokládaný počet zón kvality ovzduší, které jsou, a těch, které nejsou v souladu, pro roky 2020, 2025 a 2030.

2.6.   Zvažované možnosti politiky, jimiž se má dosáhnout splnění závazků ke snížení emisí pro roky 2020 a 2030, průběžné úrovně emisí stanovené pro rok 2025

Viz čl. 6 odst. 1 a 2, příloha III část 1 písm. b), c) a d), příloha III část 2

Tento oddíl se zabývá zvážením možností politiky a výběrem dalších (plánovaných) PaO pro splnění závazků ke snížení emisí pro roky 2020 a 2030 a průběžných úrovní emisí pro rok 2025 a přispěním k dalšímu zlepšování kvality ovzduší. Povšimněte si, že se zde a v prováděcím rozhodnutí Komise, kterým se stanoví formát NAPCP, používá termín „možnosti politiky“, protože se jedná o termín použitý v příloze III části 1 bodu 1 písm. b) směrnice. Tento termín se však jinde v těchto pokynech používá zaměnitelně s pojmem „politiky a opatření“.

Zvážení dalších možností politiky (PaO) je nejvíce relevantní pro členské státy, které na základě prognóz SO očekávaly nedodržení nebo riziko nedodržení jednoho nebo více závazků ke snížení emisí.

Členské státy, které na základě prognóz SO očekávají splnění všech svých závazků ke snížení emisí, se mohou též rozhodnout, že do NAPCP zahrnou další PaO, aby přispěly k dosažení dalších cílů stanovených v čl. 1 odst. 2 směrnice. Jedná se o:

—	cíle v oblasti kvality ovzduší (včetně dlouhodobých cílů) stanovené ve vnitrostátních, unijních a mezinárodních politikách a pokynech;

—	cíle Unie v oblasti biologické rozmanitosti a ekosystémů v souladu se 7. akčním programem pro životní prostředí; a

—	lepší součinnosti mezi politikou Unie v oblasti kvality ovzduší a dalšími politikami Unie, zejména souvisejícími s klimatem a energetikou.

I když členský stát splňuje všechny právní závazky EU, může použít NAPCP k provádění dalších opatření v zájmu splnění dlouhodobého cíle 7. akčního programu pro životní prostředí, jímž je odstranění významných rizik pro lidské zdraví a životní prostředí včetně dosažení směrných hodnot organizace WHO pro znečištění ovzduší.

Hlavní požadavky, kterými se řídí zvažování a výběr dalších PaO, jak je stanoví směrnice, zahrnují:

a)	možnosti politiky, jimiž se má dosáhnout splnění závazků ke snížení emisí a průběžných úrovní emisí (příloha III část 1 bod 1 písm. b));

b)	upřednostnění opatření ke snížení emisí černého uhlíku při přijímání opatření ke snížení emisí PM2,5 (čl. 6 odst. 2 písm. c));

c)	přijímání dalších opatření pro zemědělství (příloha III část 2);

d)	konzultace s veřejností a s příslušnými orgány (čl. 6 odst. 5);

e)	případné přeshraniční konzultace o dalších PaO (čl. 6 odst. 6);

f)	předpokládané, jednotlivé či společné dopady PaO na snížení emisí a – jsou-li dostupné – na kvalitu ovzduší na vlastních územích a v sousedních členských státech a na životní prostředí, jakož i související nejistoty (čl. 6 odst. 2 písm. a); příloha III část 1 bod 1 písm. b);

g)	počáteční šíření informací o NAPCP (čl. 14 odst. 1).

Internetový nástroj pro politiky a opatření:

Informace požadované podle oddílu 2.6 formátu se vykazují pomocí „internetového nástroje pro politiky a opatření“ (dále jen „nástroj pro PaO“), který je k dispozici na internetových stránkách agentury EEA.

Agentura poskytne samostatnou příručku, v níž bude použití nástroje pro PaO vysvětleno.

2.6.1.    Možnosti politiky, jimiž se má dosáhnout splnění závazků ke snížení emisí

Níže je stanoven postup hodnocení a výběru dalších PaO k zařazení do NAPCP.

Krok 1: Stanovit priority znečišťujících látek a hlavních zdrojů emisí

Další PaO se požadují pro ty znečišťující látky, pro které členské státy očekávají nedodržení nebo riziko nedodržení svých závazků ke snížení emisí. Členské státy mohou kromě toho podle vlastního uvážení použít NAPCP k provádění opatření pro jiné znečišťující látky s cílem dosáhnout souladu s dalšími povinnostmi EU nebo pokroku při plnění cílů 7. akčního programu pro životní prostředí.

Pro každou znečišťující látku vybranou v NAPCP by měly být určeny hlavní zdroje, které přispívají k emisím této látky. Navíc je možné upřednostnit odvětví pro opatření založená na dalších kritériích, jako jsou:

—

Odvětví, o nichž je známo, že přispívají k překračování mezních hodnot kvality ovzduší: — U bodových zdrojů emisí by to mělo zohledňovat jejich zeměpisnou polohu a to, zda se nacházejí v zónách, které nejsou v souladu s AAQD. Podpůrné údaje pro tuto analýzu by mohly poskytnout prostorově rozlišené národní emisní inventury a inventury velkých bodových zdrojů (E-PRTR). — V případě zdrojů rozptýlených emisí, jako je silniční doprava, by měl být zohledněn příspěvek emisí z odvětví v zónách, které nejsou v souladu s mezními hodnotami AAQD, za použití údajů o rozdělení zdrojů v zónách.

—	Odvětví, která přispívají k emisím více než jedné znečišťující látky na užším seznamu, u nichž se očekává nedosažení závazků ke snížení emisí.

Krok 2: Určit dostupné další PaO

Pro každé odvětví by scénář SDO měl nejprve vzít v úvahu PaO plánovaná pro provádění ke zlepšení kvality ovzduší a v rámci závazků v oblasti klimatu a energetiky nebo jiných souvisejících politik (např. doprava, zemědělství, průmyslové emise). Členské státy by kromě toho měly zvážit, zda by jakákoli PaO nad rámec politiky životního prostředí mohla mít dopad na NAPCP, například tím, že ovlivní proveditelnost zavedení dalších opatření. Příklady zahrnují PaO, plány a programy zaměřené na zlepšení mezinárodní konkurenceschopnosti průmyslu, zajištění bezpečnosti dodávek energie či potravin, rozvoj infrastruktury atd.

Nejsou-li určené PaO dostatečné k dosažení definovaných závazků ke snížení emisí, měly by členské státy stanovit další PaO. Příklady možných PaO jsou uvedeny v oddíle 6.2. Účinnost těchto opatření z hlediska dosaženého snížení emisí a nejvhodnější správní úroveň, na které by měla být provedena (celostátní, regionální nebo místní), závisí na konkrétních okolnostech daného členského státu, včetně jeho politického a správního rámce a na rozsahu, v němž již byla tato opatření přijata a provedena.

Při určování PaO by členské státy měly vzít v úvahu zkušenosti získané při provádění opatření podle směrnice 2001/81/ES (13). Zejména v případě nesouladu s jedním nebo více stropy pro rok 2010 by členské státy měly vzít v úvahu důvody tohoto selhání a určit a řešit nedostatky v dosud přijatých PaO.

Užitečné referenční body pro určení dalších opatření může poskytnout analýza prováděná ústavem IIASA v souvislosti se zprávou Clean Air Outlook (Výhled pro čisté ovzduší) (14) a analýza citlivosti shrnutá v dokumentu „Methodological and technical information underpinning the Presidency proposal for a revised Annex II“ (Metodické a technické informace, z nichž vychází návrh předsednictví na revizi přílohy II) (15) o národních závazcích ke snížení emisí. A technikou, jejíž použití mohou členské státy kromě toho rovněž zvážit, je modelování založené na optimalizaci, které se používá při analýze ústavu IIASA. Je však třeba mít na paměti, že členské státy budou mít samozřejmě ke zvážení mnohem širší škálu opatření, jelikož model GAINS (16) používaný pro zprávu Clean Air Outlook zvažoval pouze dostupná technická opatření a nezahrnoval strukturální změny.

Krok 3: Ohodnotit určené další PaO a prováděcí mechanismy

Při hodnocení dopadů jednotlivých PaO na snížení emisí a jejich nákladů je důležité vzít v úvahu vedlejší přínosy pro různé znečišťující látky a odvětví. Řada opatření uvedených v oddíle 6.2 by měla dopad na více než jednu znečišťující látku.

Na pomoc členským státům při jejich rozhodování o výběru dalších PaO je k dispozici škála nástrojů a metod.

Ačkoli sada nástrojů Evropské komise pro zlepšování právní úpravy není přímo určena členským státům, poskytuje užitečné obecné odkazy a příklady analytických metod pro posuzování dopadů, konzultace se zúčastněnými stranami a analytické metody pro porovnání možností nebo posuzování výkonnosti (17), jakož i metody pro posuzování nákladů a přínosů, které mohou být užitečné. Příklady analytických metod pro určení dalších PaO potřebných pro splnění závazků ke snížení emisí jsou popsány v oddíle 6.3.

Při hodnocení PaO by členské státy měly zvážit, jak by mohly být jednotlivé PaO provedeny, prostřednictvím jakých prováděcích mechanismů a zda existují jakákoli omezení, která jejich proveditelnost ohrožují. Tyto úvahy zahrnují:

—	Brání některé stávající právní předpisy jakýmkoli způsobem provádění PaO?

—	Na jaké úrovni by mělo být opatření prováděno – na celostátní, regionální nebo místní? Přitom by se mohlo rovněž zvážit, zda by pro diskusi na úrovni EU neměla být předložena možná nákladově efektivní opatření.

—	Jaký nástroj by byl pro provádění PaO nejvhodnější (regulativní či neregulativní opatření, ekonomický nástroj, sdílení informací)?

—	Kdo bude odpovědný za provádění a prosazování PaO?

—	Na kdy je plánováno dosažení snížení emisí spojeného s PaO?

—	Jak budou PaO financovány?

—	Jak bude sledován pokrok při provádění PaO? Jaké ukazatele budou použity a jaké průběžné cíle by měly být stanoveny?

Krok 4: Stanovit priority PaO

Při výběru PaO pro zahrnutí do NAPCP musí členské státy nezávisle na volbě metody hodnocení v souladu s požadavky směrnice:

—

při stanovování priorit PaO vzít v úvahu, zda mají pozitivní dopad na kvalitu ovzduší a přispěly by k dosažení souladu s cíli v oblasti kvality ovzduší na jejich území a v sousedních členských státech (čl. 6 odst. 2 písm. a) a b)). Přitom by členské státy měly zohlednit osvědčené postupy při řešení problematiky nejškodlivějších znečišťujících látek s ohledem na citlivé skupiny obyvatelstva (20. bod odůvodnění);

—

při zvažování opatření ke snížení emisí PM2,5 upřednostnit PaO, které snižují emise černého uhlíku (čl. 6 odst. 2 písm. c)). Hlavní odvětví, která přispívají k emisím PM2,5 (např. spalování tuhých paliv v domácnostech, silniční doprava a nesilniční pojízdné stroje), jsou také odvětvími, která nejvíce přispívají k emisím černého uhlíku.

Při výběru opatření by členské státy měly zvážit možný prostor pro přesun investic směrem k čistým a účinným technologiím (24. bod odůvodnění). Za jinak stejných podmínek by bylo přirozené upřednostnit ty PaO, které přispívají k dosažení závazků ke snížení emisí pro více než jednu znečišťující látku. Mohou být rovněž nutná opatření, která nemají přímý dopad na emise, ale umožňují úspěšné provádění jiných opatření (např. změny právního rámce).

Vedle výsledků získaných v rámci procesu hodnocení (krok 3) bude konečné rozhodnutí ohledně toho, které PaO mají být přijaty, ovlivněno sociálními a politickými faktory, které nemusí být metodami popsanými v těchto pokynech plně zachyceny. Členské státy by však mohly zformovat metodiky hodnocení, aby tyto faktory zohlednily, například jejich zahrnutím jako dalších hodnotících kritérií. Je-li možným problémem sociální či politická přijatelnost, je žádoucí, aby členské státy určily možnosti účinnější komunikace a spolupráce s příslušnými zúčastněnými stranami a zmírnění důsledků pro nejvíce dotčené skupiny. Vzhledem k rozsahu aspektů, které je třeba zohlednit, by pro stanovení priorit opatření, která mají být přijata do NAPCP (18), mohly být užitečné analýza zohledňující vícero kritérií a analýza SWOT (silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb). Příklady analytických metod, které takové stanovení priorit podporují, jsou uvedeny v oddíle 6.4.

Oddíl 2.6.1 tohoto formátu se vztahuje na zvažované PaO, které byly vybrány, i na zvažované PaO, které vybrány nebyly, neboť příslušné důvody pro vyřazení PaO mohou být významné pro další analýzu a jelikož se dané PaO mohou stát vhodnými v pozdější fázi. Jelikož oddíl 2.6.1 vyžaduje pro zvažované PaO kvantifikaci očekávaných snížení emisí, je povinné pouze vykazování těch zvažovaných, ale vyřazených PaO, které dosáhly fáze kvantifikace. Členské státy však zvažované PaO, pro které nebyla kvantifikace provedena, zahrnout mohou.

Aby se usnadnila kvantifikace očekávaných snížení emisí pro PaO, mohou být posouzeny též jako balíček PaO.

Pro konzultace s veřejností a s dotčenými příslušnými orgány během procesu hodnocení možných opatření viz kapitola 4.

2.6.2.    Dopady na kvalitu ovzduší a životní prostředí

Oddíl 2.6.2 formátu umožňuje členským státům poskytnout informace, jsou-li dostupné, týkající se dopadů dalších PaO na kvalitu ovzduší a životní prostředí. Oddíl 2.5.2 těchto pokynů, stejně jako oddíl 6.1, poskytuje další informace o posuzování dopadů na kvalitu ovzduší.

2.6.3.    Odhad nákladů a přínosů

Bylo by dobré, aby členské státy dobrovolně vykazovaly odhady nákladů a přínosů. Pokud tak učiní, mělo by to být v souladu s podáváním zpráv podle MRR s cílem podpořit zmírňování změny klimatu, a to takto:

—	náklady v EUR na tunu snížené znečišťující látky

—	absolutní roční náklady a přínosy v EUR

—	kvalitativní popis o poměr odhadů nákladů a přínosů

—	cenový rok vykázaných nákladů

—	rok, za který byly odhady vypočteny

Viz též oddíl 6.3.

2.6.   Zvažované možnosti politiky (politiky a opatření), jimiž se má dosáhnout splnění závazků ke snížení emisí pro roky 2020 a 2030, průběžné úrovně emisí stanovené pro rok 2025 Členské státy by měly provést komplexní analýzu všech dalších PaO zvažovaných při vývoji jejich počátečního NAPCP. Tato analýza musí   zvažovat období od roku 2020 do roku 2029 a po roce 2030 a průběžné úrovně emisí stanovené pro rok 2025. Tato analýza bude podkladem, který členským státům umožní vyhodnotit nejvhodnější PaO pro výběr do počátečního NAPCP. Údaje týkající se PaO zvažovaných pro splnění závazků ke snížení emisí a dopady na kvalitu ovzduší a životní prostředí Povinný obsah: Cílem tohoto oddílu je maximalizovat součinnost s podáváním zpráv podle nařízení o monitorování a vykazování (MRR). Zahrnuje tyto informace (informace týkající se dopadů by v ideálním případě měly být na úrovni PaO nebo podle balíčku PaO): a) podrobnosti o další PaO (včetně názvu a stručného popisu) b) dotčené znečišťující látky dle směrnice NECD pro roky 2020, 2025 a 2030 c) cíle jednotlivých PaO/balíčku PaO d) druh PaO e) primární dotčené odvětví a další dotčené/dotčená odvětví f) prováděcí období (povinné pouze u opatření vybraných k provádění) g) úřad příslušný pro provádění (povinný pouze u opatření vybraných k provádění) h) podrobnosti o metodice/modelu (modelech) použitých ke stanovení odhadů i) kvantifikovaná očekávaná snížení emisí pro jednotlivou PaO/balíček PaO j) popis nejistot, je-li k dispozici k) dopady různých balíčků PaO zvažovaných pro zahrnutí do NAPCP na kvalitu ovzduší a životní prostředí, jsou-li k dispozici Nepovinný obsah: Odhad nákladů a přínosů

2.6.4.    Další podrobnosti o možnostech politiky zaměřených na zemědělství

Část 2.6.4 formátu je vyhrazena výlučně pro opatření uvedená v příloze III části 2 směrnice, která představují „další opatření“. Je-li to významné, mělo by být uvedeno, jaké změny byly v kterémkoli z těchto opatření provedeny. Ta opatření v příloze III části 2, která již byla provedena nebo přijata, by měla být zahrnuta do oddílu 2.4.

2.6.4.   Další informace o možnostech politiky zaměřených pouze na zemědělství Povinný obsah: — Uveďte další informace týkající se povinných opatření uvedených v příloze III části 2 směrnice. Nepovinný obsah: — Uveďte další informace týkající se nepovinných opatření uvedených v příloze III části 2 směrnice nebo rovnocenných opatření podle čl. 6 odst. 2 poslední věty směrnice.

2.7.   Politiky, které byly vybrány k přijetí dle odvětví, včetně harmonogramu jejich přijetí, provádění a přezkumu a orgánů pro ně příslušných

2.7.1.    Jednotlivé PaO nebo balíček PaO, které byly vybrány k přijetí, a orgány pro ně příslušné

Členské státy by na základě výsledků analýzy účinnosti opatření pro dosažení závazků ke snížení emisí, nákladů na provádění a proveditelnosti, stanovení priorit a reakce na konzultační proces měly vybrat nejslibnější PaO pro zahrnutí do NAPCP a poskytnout informace určené v rámečku níže.

V NAPCP lze uvést zpětnou vazbu obdrženou z konzultace významnou pro výběr nebo návrh PaO. Členské státy jsou dále vybízeny k tomu, aby stanovily průběžné cíle a ukazatele pro sledování provádění vybraných PaO s cílem sdílet osvědčené postupy.

2.7.1.   PaO vybrané k přijetí a orgány pro ně příslušné Povinný obsah: Členské státy jsou povinny podávat na základě výsledku dříve provedené analýzy informace o dalších PaO vybraných k zahrnutí do NAPCP, a to takto: na úrovni jednotlivé PaO nebo balíčku PaO: a) název a stručný popis PaO/balíčku PaO b) plánovaný rok přijetí a harmonogram provádění (rok(y)) c) plánovaný harmonogram přezkumu (rok) d) příslušné orgány odpovědné za provádění a regulaci PaO Nepovinný obsah: a) Relevantní připomínky plynoucí z konzultací týkající se jednotlivých PaO nebo balíčku PaO; b) informace o průběžných cílech a ukazatelích zvolených za účelem sledování pokroku při provádění vybraných PaO – pro podrobnější informace o tomto obsahu a o tom, jak je možné jej vypracovat, viz kapitola 3.

2.7.2.    Vysvětlení volby vybraných PaO a posouzení, jak vybrané PaO zajišťují soudržnost s plány a programy stanovenými v dalších relevantních oblastech politiky

Jakmile budou další PaO vybrány k zahrnutí do počátečního NAPCP, měly by orgány členských států provést celkové posouzení soudržnosti, aby se zajistilo, že NAPCP je v souladu s jinými plány a programy stanovenými v jiných příslušných oblastech politiky, a to v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. d) a přílohou III částí 1 bodem 1 písm. f) směrnice. Cílem zajištění soudržnosti při plánování a programování je určit a maximalizovat možné součinnosti, jakož i zamezit tomu, aby byly v různých oblastech politiky přijaty protichůdné PaO. Soudržnost zahrnuje například posouzení možných dopadů PaO na politiku v oblasti klimatu z hlediska emisí skleníkových plynů nebo spotřeby energie.

Ustanovení čl. 6 odst. 2 písm. b) uvádí zvláštní potřebu soudržnosti s cíli v oblasti kvality ovzduší. Formát za tímto účelem rozlišuje mezi soudržností s cíli v oblasti kvality ovzduší a soudržností s jinými příslušnými plány a programy stanovenými na základě vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů Unie. Ustanovení čl. 6 odst. 2 písm. b) směrnice vyžaduje, aby členské státy zohlednily potřebu snížit emise látek znečišťujících ovzduší v zájmu dosažení souladu s cíli v oblasti kvality ovzduší. Ty jsou definovány v čl. 3 odst. 4 jako mezní hodnoty, cílové hodnoty a maximální expoziční koncentrace pro kvalitu ovzduší, jak stanoví příslušné směrnice EU (19). Posouzení soudržnosti by se mělo obvykle vztahovat alespoň na PM10, PM2,5, NO2 a O3, jakož i na jakýkoli jiný cíl v oblasti kvality ovzduší, který daný členský neplní. Při volbě PaO v rámci NAPCP by se mělo dbát na to, aby byl zvážen jejich dopad na kvalitu ovzduší. Snížení NOX ze vzdálených elektráren například moc nepomůže ke snížení koncentrací NO2 ve městech, a to i přesto, že expozice v městských oblastech je vyšší.

Ke splnění požadavku čl. 6 odst. 2 písm. d) musí členské státy v proveditelném rozsahu koordinovat vývoj svých NAPCP a souvisejících emisních inventur a odhadů s ostatními příslušnými vnitrostátními plány a programy, jako jsou ty, které se týkají klíčových odvětví, jež emitují znečišťující látky regulované podle směrnice NECD, včetně zemědělství, průmyslu a dopravy.

Počáteční NAPCP by měl rovněž zajistit soudržnost s návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které mají členské státy předložit Komisi podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/199 (20) o správě energetické unie.

Bylo by vhodné, aby členské státy vypracovaly emisní prognózy „s dalšími opatřeními“ (SDO), které by nejprve zohlednily všechny PaO plánované pro provádění v rámci návrhu a konečných integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu před tím, než přistoupí k určení dalších opatření v souvislosti s NECD.

Aby se zajistila soudržnost NAPCP s plány a programy vypracovanými v jiných příslušných oblastech politiky, měly by členské státy:

1.

určit související celostátní politiky a politiky na nižší než celostátní úrovni, plány, programy a strategie, které mohou ovlivnit NECD (např. politiky, plány a strategie týkající se kvality ovzduší, změny klimatu, energetiky, zemědělství a dopravy), a posoudit, jaké dopady (pozitivní i negativní) by mohly mít na schopnost členského státu splnit závazky ke snížení emisí podle NECD; Politiky v oblasti zdanění pohonných hmot mohou například podpořit větší využívání osobních automobilů s naftovým motorem, což může vést ke zvýšením emisí NOx a PM2,5 regulovaných podle NECD. Některé energetické politiky mohou obdobně podporovat větší využívání biomasy pro decentralizované poskytování tepla a/nebo elektřiny v sektoru domácností, což může zdroje emisí přiblížit obydleným oblastem s dopadem na kvalitu místního ovzduší, a tudíž zvýší expozici lidí znečištění v porovnání s centralizovanější výrobou tepla.

2.

jsou-li zjištěny negativní dopady na NECD, zvážit, zda lze příslušný politický cíl splnit bez negativních důsledků pro cíle NECD; Měly by být určeny alternativní prostředky k dosažení příslušného politického cíle, jakož i rozsah pro změnu dotyčného plánu (např. veškerá nadcházející formální přezkoumání) a faktory, které mohou ovlivnit přijatelnost změn (sociální, hospodářské a právní). Ukazuje-li výše uvedená analýza, že negativní dopad není (zatím) možné řešit u zdroje, posoudit, zda PaO v NAPCP mohou negativní dopady zmírnit.

3.

při zvažování dalších PaO pro zahrnutí do NAPCP určit, jak by mohly následně ovlivnit jiné celostátní (nebo na úrovni nižší než celostátní) politiky, plány a programy. Další opatření zahrnutá v NAPCP, jako jsou dotace na podporu nákupu nízkoemisních vozidel v městských oblastech, mohou například pozitivně přispět k cílům snížení emisí skleníkových plynů. Zlepšené skladování a aplikace statkových hnojiv v odvětví zemědělství může rovněž pozitivně přispět například k cílům směrnice o dusičnanech. Je třeba se pokud možno vyhnout dalším opatřením v NAPCP, která by mohla mít negativní dopad na jiné plány nebo programy (např. pokud přijetí určitých spalovacích postupů na snížení emisí SO2 může vést ke zvýšenému objemu alkalického odpadu směřujícího na skládku, jako je tomu v případě spalování ve fluidním loži).

V tabulce 1 jsou uvedeny příklady politik/plánů, u nichž by měla být zvažována soudržnost. Přestože se odkazuje na právní předpisy EU, je jasné, že relevantní je vnitrostátní úroveň provádění těchto předpisů a souvisejících plánů a programů (včetně provádění na regionální a/nebo místní úrovni). Tabulka 1 není vyčerpávajícím seznamem a bude se měnit, neboť plány a programy se v průběhu času aktualizují.

Tabulka 1

Potenciálně významné klíčové plány, programy a požadavky na podávání zpráv podle odvětví

Odvětví podle NFR	Potenciálně významné plány, programy a požadavky na podávání zpráv, které je třeba zvážit
Výroba energie	Strategie EU pro energetickou unii (21) a související vnitrostátní cíle v oblasti obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů. Měla by být posouzena soudržnost s integrovanými vnitrostátními plány členských států v oblasti energetiky a klimatu, jak je popsáno v nařízení o správě energetické unie.
Zemědělství	Mělo by být dosaženo soudržnosti s prioritami stanovenými v programech rozvoje venkova (PRV) členských států. Měla by být posouzena soudržnost se všemi PRV přijatými členským státem. K informacím o PRV a přehledu je přístup prostřednictvím Evropské sítě pro rozvoj venkova zřízené Evropskou komisí (22).
Odpad	Strategie EU pro oběhové hospodářství (23) a související vnitrostátní důsledky pro recyklaci a omezení skládkování.
Doprava (silniční/nesilniční)	Strategie EU pro nízkoemisní mobilitu (24) a související důsledky na celostátní a nižší než celostátní úrovni pro snižování emisí z dopravy. Vnitrostátní politický rámec pro rozvoj trhu, pokud jde o alternativní paliva v odvětví dopravy podle směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (25). Balíček opatření EU v oblasti městské mobility (26) pro opatření prováděná na úrovni měst
Jiné	Nadnárodní, vnitrostátní, regionální a místní plány kvality ovzduší podle AAQD. Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti a směrnice o přírodních stanovištích, jsou-li přírodní stanoviště ohrožena eutrofizací (27). Plány povodí podle rámcové směrnice o vodě (28). Vnitrostátní akční plány týkající se dusičnanů (29). Integrované strategie pro udržitelný rozvoj měst (30).

2.7.2.   Vysvětlení volby vybraných opatření a posouzení, jak vybrané PaO zajišťují soudržnost s plány a programy stanovenými v dalších relevantních oblastech politiky Povinný obsah: Členské státy jsou povinny podávat na základě výsledku dříve provedené analýzy zprávy o soudržnosti dalších PaO vybraných k zahrnutí do NAPCP s cíli v oblasti kvality ovzduší a s jinými vnitrostátními požadavky nebo požadavky Unie, a to takto: — soudržnost s cíli v oblasti kvality ovzduší na vlastních územích a případně v sousedních členských státech; — soudržnost s ostatními příslušnými plány a programy vytvořenými na základě požadavků stanovených ve vnitrostátních nebo unijních právních předpisech. Nepovinný obsah: — Vysvětlení volby mezi opatřeními zvažovanými v rámci oddílu 2.6.1 za účelem stanovení konečného souboru vybraných opatření.

2.8.   Předpokládané společné dopady PaO („s dalšími opatřeními“ – SDO) na snížení emisí, kvalitu ovzduší a životní prostředí, jakož i související nejistoty

2.8.1.    Předpokládané splnění závazků ke snížení emisí

Následující společné dopady pro všechna vybraná opatření musí být posouzeny kvantitativně: dopad všech vybraných PaO na emise každé znečišťující látky podle NECD pro roky 2020, 2025 a 2030.

2.8.2.    Nelineární trajektorie snižování emisí

Pokud předpokládané snížení emisí podle scénáře SDO nepovede mezi roky 2020 a 2030 k lineární trajektorii, musí členské státy poskytnout podpůrné informace, které potvrzují, že přijatá opatření splní závazky ke snížení emisí do roku 2030. Tyto podpůrné informace by měly zdůraznit analýzu provedenou pro snížení emisí v časové řadě a vysvětlit, proč snížení nebude dosaženo lineárním způsobem. Nelineární trajektorie je přijatelná pouze za okolností, kdy existují důkazy prokazující, že je ekonomicky nebo technicky účinnější a nemá vliv na splnění jakéhokoli závazku ke snížení emisí na rok 2030 (čl. 4 odst. 2).

Členský stát musí rovněž prokázat, že se od roku 2025 nelineární trajektorie blíží k lineární trajektorii pro splnění stejných závazků ke snížení emisí pro rok 2030. Informace o předpokládané trajektorii snižování emisí, včetně stavu v roce 2025, by měly být zahrnuty do návrhů NAPCP předložených veřejnosti ke konzultaci v souladu s požadavky čl. 6 odst. 5 směrnice.

Šedá čára na obrázku (Figure ) 2 představuje příklad lineární trajektorie snížení emisí závazků ke snížení emisí mezi roky 2020 a 2030. V uvedeném příkladu podle scénáře emisní prognózy SDO (přerušovaná oranžová čára) je dosaženo závazků na rok 2020 i 2030, ale snížení emisí, jichž bylo dosaženo mezi rokem 2020 a 2030, nesledují lineární trajektorii. Toto vysvětlení by muselo prokázat, proč by další opatření ke splnění stropu lineární trajektorie v roce 2025 znamenala nepřiměřené náklady (příloha III část 1 bod 1 písm. d)).

Charakterizace „nepřiměřených nákladů“

V rámci společné prováděcí strategie rámcové směrnice o vodě byly vypracovány pokyny k výjimkám z cílů v oblasti životního prostředí. Zvláštní pozornost je věnována „nepřiměřeným nákladům“ viz:

http://ec.europa.eu/environment/water/water-framework/economics/pdf/Guidance_document%2020.pdf

Ve zprávě Komise o pokroku při provádění programu opatření rámcové směrnice o vodě z roku 2015 se dále uvádí výklad nepřiměřených nákladů členskými státy. Viz:

http://ec.europa.eu/environment/water/water-framework/pdf/4th_report/CSWD%20Report%20on%20WFD%20PoMs.pdf

Nedávno dokončená hodnotící studie, která podporuje Komisí provedenou kontrolu účelnosti směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích, rovněž poskytuje poznatky o výkladu nepřiměřených nákladů. Viz:

http://ec.europa.eu/environment/nature/legislation/fitness_check/docs/study_evaluation_support_fitness_check_nature_directives.pdf

Obrázek 2

Příklad scénáře snižování emisí, který nevede k lineární trajektorii mezi lety 2020 a 2030.

2.8.3.    Využití možností flexibility

Viz příloha III část 1 odst. 1 písm. e)

Směrnice obsahuje ustanovení, které za určitých okolností umožňuje využívat pro vykazování národních emisních inventur možností flexibility (viz článek 5). Pro ty možnosti flexibility, které již existovaly v (revidovaném) Göteborském protokolu (31), jsou podmínky uvedené ve směrnici sladěny s podmínkami již zavedenými v rámci Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP), ačkoli směrnice zavedla některá další omezení. Využití možností flexibility navíc vyžaduje každoroční schválení Evropskou komisí.

Možnosti flexibility stanovené v čl. 5 odst. 2 a 4 směrnice se použijí zejména na případy, kdy mimořádné okolnosti vedou k neplánovanému nedodržení závazků ke snížení emisí, a tudíž nejsou relevantní při prvním vypracování NAPCP (mohou však být pro pozdější aktualizace). Mechanismus flexibility popsaný v čl. 5 odst. 3 však může být zohledněn při plánování:

„Pokud v konkrétním roce členský stát, pro který je jeden nebo více závazků ke snížení emisí uvedených v příloze II stanoveno na přísnější úrovni, než je nákladově efektivní snížení emisí stanovené ve zprávě č. 16, ani po provedení všech nákladově efektivních opatření nemůže dodržet příslušný závazek ke snížení emisí, má se za to, že příslušný závazek ke snížení emisí splňuje po dobu nejvýše pěti let, pokud v každém z těchto let vykompenzuje nedodržení tohoto závazku rovnocenným snížením emisí jiné znečišťující látky uvedené v příloze II.“

Členský stát, který splňuje podmínky čl. 5 odst. 3 a který chce využít flexibility, by měl zajistit, aby NAPCP zahrnoval opatření, která zajišťují, aby:

—	dotyčný závazek ke snížení emisí byl splněn do pěti let;

—	přebytek byl kompenzován v každém roce, po který přetrvává.

2.8.4.    Předpokládané zlepšení kvality ovzduší

Aby členské státy prokázaly předpokládané zlepšení kvality ovzduší v rámci scénáře SDO, mohly by stanovit následující prvky:

a)	předpokládaný počet zón kvality ovzduší (ze všech zón), které jsou v souladu, a těch, které v souladu nejsou, pro roky 2020, 2025 a 2030;

b)	předpokládaná maximální překročení mezních hodnot kvality ovzduší a ukazatelů průměrné expozice pro roky 2020, 2025 a 2030;

c)	nejsou-li k dispozici kvantitativní údaje, předpokládané kvalitativní zlepšení kvality ovzduší (SDO) a míra souladu.

Vykazování prognóz „SDO“ týkajících se kvality ovzduší by mělo přednostně zahrnovat mapy znázorňující předpokládaný vývoj koncentrací v rámci scénáře SDO přinejmenším pro tyto znečišťující látky: NO2, PM10, PM2.5 a O3 a pro další znečišťující látky podle AAQD, u nichž členský stát čelí závažným problémům. Mělo by se rovněž zvážit použití histogramů ukazujících předpokládaný vývoj počtu zón, které nejsou v souladu, maximálního vnitrostátního překročení a (pro PM2,5) ukazatele průměrné expozice podle scénáře SDO. Histogram by měl pro referenci zahrnovat celkový počet zón.

2.8.5.    Předpokládané dopady na životní prostředí

Pokud členské státy zahrnou do NAPCP předpokládané dopady scénáře SDO na životní prostředí v letech 2020, 2025 a 2030, měly by být ukazatele sladěny s ukazateli podle Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, které se týkají expozice ekosystémů acidifikaci, eutrofizaci a ozonu (32). Členské státy mohou poskytnout kvalitativní popis těchto dopadů nebo kvantifikovat dopady z hlediska podílu (v %) území členského státu vystaveného:

a)	acidifikaci přesahující práh kritického zatížení;

b)	eutrofizaci přesahující práh kritického zatížení;

c)	ozonu přesahujícímu práh kritického zatížení.

2.8.   Předpokládané společné dopady těchto PaO („s dalšími opatřeními“ – SDO) na snížení emisí, kvalitu ovzduší na vlastním území a na území sousedních členských států a na životní prostředí, jakož i související nejistoty Analýza společných dopadů PaO na snižování emisí a případně na kvalitu ovzduší a životního prostředí a související nejistoty pro PaO vybrané k přijetí. Povinný obsah: Předpokládané splnění závazků ke snížení emisí (SDO) Aby bylo možné prokázat předpokládané splnění závazků ke snížení emisí v rámci scénáře SDO, zahrnuje obsah tohoto oddílu tyto informace na úrovni programu: a) národní závazky ke snížení emisí (jak jsou uvedeny ve směrnici); b) emise (v kt) za výchozí rok 2005 a předpokládané emise za roky 2020, 2025 a 2030; c) předpokládaný pokrok jako procentní podíl výchozího roku pro srovnání se závazky ke snížení emisí; d) je-li to vhodné, tj. je-li zřejmá nelineární trajektorie snižování emisí, doložení toho, že je to z technického nebo ekonomického hlediska účinnější, neohrozí to dosažení žádného závazku ke snížení emisí v roce 2030 a že se trajektorie bude od roku 2025 blížit lineární trajektorii; e) kde je to relevantní, tj. bylo-li využito, poskytnout informace o využití možností flexibility. Nepovinný obsah: Předpokládané zlepšení kvality ovzduší (SDO) Předpokládané dopady na životní prostředí (SDO)

3.   SLEDOVÁNÍ POKROKU PŘI PROVÁDĚNÍ PAO A NÁRODNÍHO PROGRAMU OMEZOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Sledování pokroku při provádění by mělo být považováno za součást navrhování a následného provádění dalších PaO a NAPCP jako celku. Tyto pokyny se zaměřují na vypracování počátečního NAPCP a sledování pokroku je v této souvislosti popsáno jako součást nepřetržitého cyklu. Uznává se, že sledování počátečního NAPCP poskytne základ pro vypracování následných aktualizací NAPCP v případě, že se okolnosti změní a jsou nutné úpravy. Tento dokument však neposkytuje pokyny k tomu, jak to učinit.

Ačkoli nástroj č. 35 sady nástrojů Evropské komise pro zlepšování právní úpravy (33) není přímo určen členským státům, může poskytnout pokyny pro opatření pro sledování a ukazatele pro provádění politiky ohledně tvorby politik EU. Aspekty sady nástrojů lze použít na podporu členských států, pokud jde o opatření pro sledování a ukazatele pro jejich počáteční NAPCP. Sledování provádění NAPCP by mělo tvořit nedílnou součást počátečního programu. Členské státy by navíc měly naplánovat opatření pro hodnocení jednotlivých PaO s cílem určit, zda bylo na úrovni PaO dosaženo cílů účinně a účelně, a stanovit důvody úspěchu či neúspěchu PaO.

Metody pro určení pokroku dosaženého aktuálními PaO byly popsány v oddíle 2.4. Uznává se, že pro přijatá opatření (SO) může být k dispozici jen omezené množství údajů o dosavadním pokroku provádění. Členské státy musí při vypracovávání NAPCP zajistit, aby byl pokrok při provádění NAPCP jako celku, jakož i pro jednotlivé další PaO, sledován průběžným a systematickým sběrem údajů. Kde je to použitelné, měly by být stanoveny průběžné cíle, aby se zajistilo, že veškeré problémy týkající se provádění a uplatňování NAPCP a PaO budou zjištěny včas. V případě NAPCP jako celku musí být sledování pokroku prováděno vzhledem k trajektorii snižování emisí stanovené v počátečním NAPCP.

Sledování NAPCP a jednotlivých PaO by mělo být prováděno po celý jejich životní cyklus a na příslušných úrovních provádění (tj. na celostátní, regionální či místní úrovni):

—	provádění: zavedení PaO do právních předpisů, plánů a programů na místní, regionální a/nebo celostátní úrovni, jak je definováno v NAPCP;

—	uplatňování: sledování pokroku PaO vzhledem k jejich původním cílům. To by mělo být podpořeno sledováním konkrétních níže uvedených ukazatelů;

—	dodržování a prosazování: sledování konkrétních opatření přijatých provozovateli, orgány a agenturami, sledování případných inspekcí, k nimž došlo, a přijatých donucovacích opatření.

Sledování pokroku při provádění NAPCP a dalších PaO by se mělo provádět na základě souboru ukazatelů stanovených na úrovni programu a jednotlivé PaO.

Při definování ukazatelů pro NAPCP a jednotlivé PaO by členské státy měly zajistit, aby šlo o „ukazatele RACER“, tj. relevantní (spojené s cíli NAPCP a PaO), přijaté (příslušnými zúčastněnými stranami), důvěryhodné (snadno interpretovatelné), jednoduché (z hlediska sledování) a solidní (z hlediska rizika manipulace). Ukazatele mohou být kvantitativní i kvalitativní. Přesný výběr ukazatelů závisí na obsahu a správním rámci, v němž jsou NAPCP a jednotlivé PaO zřízeny. Pro PaO, které mají za cíl přímo snížit emise, by měla být sledována minimálně změna ročních emisí a příspěvek ke koncentracím z dotčených zdrojů. V tabulce 2 jsou uvedeny některé příklady možných ukazatelů.

Tabulka 2

Příklady ukazatelů pro sledování pokroku při provádění a uplatňování NAPCP a dalších PaO

Fáze politického cyklu	Sledování	NAPCP (všechny PaO)	Jednotlivé PaO
Provádění („výstupy“)	Ukazatele se týkají výsledků provádění zásahu	Aktualizace příslušných právních předpisů Počet místních orgánů, které aktualizovaly místní plány kvality ovzduší	Snížení vozových kilometrů; Nasazená nízkoemisní vozidla; podíl zařízení, která používají pokročilý systém snižování emisí; Počet vyměněných domácích kotlů; Domy vybavené izolací
Uplatňování („výsledky a dopady“)	Ukazatele týkající se hlavního cíle zásahu	Snížení ročních emisí v porovnání s plánovanou trajektorií snížení emisí Snížení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší	Roční emise ze zdroje Příspěvek zdroje ke koncentracím znečišťujících látek ve vzduchu

4.   KONZULTACE S VEŘEJNOSTÍ A S PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY A PŘESHRANIČNÍ KONZULTACE

Viz čl. 6 odst. 5 a 6

V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES (34) o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí konzultují členské státy návrh počátečního NAPCP před vypracováním jeho konečného znění veřejností a dotčené příslušné orgány (čl. 6 odst. 5 NECD). Směrnice 2003/35/ES byla změněna tak, aby byly do příslušných plánů a programů uvedených v příloze I zahrnuty NAPCP členských států. V případě potřeby se provádějí přeshraniční konzultace (čl. 6 odst. 6 NECD).

Konzultační proces by měl být navržen tak, aby zajistil, že veřejnost a příslušné orgány budou mít včasnou a účinnou příležitost podílet se na všech aspektech vypracování NAPCP a významných aktualizací (čl. 6 odst. 5 NECD). Ve 26. bodě odůvodnění se uvádí, že konzultace by se měla uskutečnit „… v situaci, kdy jsou ještě všechny možnosti týkající se politik a opatření otevřené“ a před dokončením, jinými slovy ve fázi procesu, kdy je stále možné změnit obsah plánu na základě reakcí na konzultaci od veřejnosti a relevantních příslušných orgánů. Veřejnost, jak je uvedena ve směrnici, zahrnuje všechny zainteresované subjekty – od osob z řad široké veřejnosti po ekologické nevládní organizace a odvětvová obchodní sdružení. Příslušné orgány zahrnují orgány, které mají „… zvláštní působnosti v otázkách životního prostředí, znečištění a kvality ovzduší a příslušného řízení na všech úrovních“, tedy na celostátní, regionální a místní úrovni, jichž se bude pravděpodobně týkat provádění NAPCP.

Všechny konzultace provedené během vývoje národního programu by měly být v nejvyšší možné míře jasně zdokumentovány. Očekává se, že se členské státy budou řídit svými vnitrostátními pokyny pro provádění konzultací se zúčastněnými stranami (pokud existují).

Podle čl. 2 odst. 5 směrnice 2003/35/ES se postup účasti veřejnosti stanovený v uvedené směrnici nevztahuje na plány a programy, pro které je postup účasti veřejnosti upraven směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (35) (dále jen „směrnice SEA“).

Směrnice SEA se použije podle skutkové podstaty a členské státy musí své NAPCP posoudit odpovídajícím způsobem. Pokud program splňuje všechna čtyři kritéria stanovená v čl. 2 písm. a) v čl. 3 odst. 2 směrnice SEA, musí se pro NAPCP provést strategické posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) podle směrnice SEA, a to konkrétně v případě, že plán nebo program:

i)	je předmětem vypracování a/nebo přijetí orgánem na celostátní, regionální nebo místní úrovni;

ii)	je vyžadován právními a správními předpisy;

iii)	je připraven pro některé z odvětví uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) směrnice SEA; a

iv)	stanoví rámec pro budoucí schvalování záměrů uvedených v přílohách I a II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (36) (dále jen „směrnice EIA“).

Strategické posouzení vlivů na životní prostředí musí být provedeno během vypracovávání NAPCP a před jejich přijetím. Menší změny plánů a programů, které byly předmětem strategického posouzení vlivů na životní prostředí, vyžadují posouzení vlivů na životní prostředí pouze tehdy, pokud členský stát určí, že je pravděpodobné, že budou mít významný dopad na životní prostředí.

Přeshraniční konzultace

V době vypracovávání návrhu NAPCP může být nutná přeshraniční konzultace (čl. 6 odst. 6). Tak by tomu bylo například v případě, kdy byly stávající zdroje znečištění jasně určeny jako faktory způsobující lokalizované přeshraniční problémy v jiném členském státě; například koncentrace výroby energie nebo těžkého průmyslu a/nebo městských oblastí (a související dopravy) v blízkosti hranic. Zde je třeba vzít v úvahu relevantní přeshraniční dopad, pokud se uvažuje o dalších PaO podle NECD, a mohou být nutné společných akce se sousedními členskými státy a třetími zeměmi.

Pokud se použije směrnice SEA, zapojí se členské státy před přijetím NAPCP do přeshraničních konzultací, pokud je pravděpodobné, že provádění jejich NAPCP může mít významný vliv na životní prostředí jiného členského státu, nebo požaduje-li to členský stát, kterého se to může významně dotýkat (článek 7 směrnice SEA).

Účelem je usnadnit přeshraniční spolupráci při řízení kvality ovzduší jako společného zdroje poskytnutím fóra pro komunikaci (37).

AAQD upozorňuje zejména na přeshraniční povahu částic a O3. Podle AAQD jsou členské státy povinny vzájemně spolupracovat, pokud jsou hlášena překročení hodnot „v důsledku významného přenosu látek znečišťujících ovzduší nebo jejich prekurzorů přes hranice státu …, … a případně navrhnou společné činnosti“ (článek 25 AAQD).

Odkaz na konzultaci ve věci NAPCP

V NAPCP by měly být poskytnuty informace o tom, kde lze získat přístup k úplným výsledkům konzultací (např. internetový odkaz).

Úloha zúčastněných stran při určování a hodnocení dalších PaO

Při určování a hodnocení možných opatření by orgány odpovědné za vypracování NAPCP měly konzultovat ostatní příslušné vládní útvary a agentury (například subjekty odpovědné za regulaci konkrétních zdrojů emisí), jakož i další zúčastněné strany, které by měly informace o aktuálních a případných dalších opatřeních, která by mohla být zavedena. Příklady typů vstupů, které mají být požadovány, jsou uvedeny níže.

Skupina zúčastněných stran	Určení PaO	Hodnocení PaO
Ostatní vládní útvary a agentury	Druhy nástrojů politiky, které v daných oblastech/odvětvích politiky fungovaly dobře Priority v jiných oblastech politiky (pro účely soudržnosti se stávajícími plány a programy) Informace o možných budoucích opatřeních již plánovaných pro přijetí	Celková proveditelnost Úroveň, na které by bylo možné opatření provést Zdroje financování Prosazování
Regionální a místní orgány	Zkušenosti s dosavadním prováděním opatření Opatření, jež jsou v současné době zavedena
Zúčastněné strany dotčené PaO / koneční uživatelé (např. průmysl, nevládní organizace, obyvatelé center měst)	Zkušenosti s dosavadním prováděním opatření Opatření, jež jsou v současné době zavedena	Proveditelnost opatření (tj. slučitelnost se stávajícími opatřeními, technická omezení) Očekávané náklady a účinnost opatření Využívání opatření (spojeno s přijatelností) Datum, kdy bude pravděpodobně dosaženo snížení emisí

5.   ŠÍŘENÍ NAPCP

Viz čl. 14 odst. 1.

Členské státy musí aktivně a systematicky šířit své NAPCP mezi veřejností jejich zveřejněním na veřejně přístupných internetových stránkách (čl. 14 odst. 1). V souladu s požadavky stanovenými v Úmluvě EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuské úmluvě) jsou členské státy povinny zajistit přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (38)).

Směrnice rovněž vyžaduje, aby členské státy šířily v souladu s článkem 10 vykázané soubory údajů a informace na veřejně přístupných internetových stránkách. S cílem usnadnit používání všech oznamovaných informací podle směrnice by členské státy měly zvážit, že do NAPCP zahrnou odkazy na všechny soubory údajů a zprávy spolu se svým NAPCP, včetně odkazů na:

—	národní emisní inventury, případně upravené emisní inventury;

—	národní emisní prognózy;

—	informativní zprávu o inventurách; a

—	další zprávy a informace sdělené Komisi v souladu s článkem 10, včetně umístění monitorovacích míst a souvisejících ukazatelů pro monitorování dopadů znečištění ovzduší na ekosystémy a následně údajů z monitorování.

Další návrhy osvědčených postupů:

—

Měl by být vypracován komunikační plán na podporu šíření NAPCP. Mohl by například stanovit cílovou skupinu pro NAPCP (určení klíčových orgánů, agentur, měst nebo výzkumných subjektů) a také seznam kontaktů na sdělovacími prostředky a časový rámec pro vydávání tiskových zpráv týkajících se NAPCP. Mohl by rovněž zahrnovat ukazatele pro určení úrovně zapojení veřejnosti do NAPCP (jako je stanovení cíle pro počet návštěv internetových stránek).

—	Zveřejnění netechnických shrnutí pro veřejnost s cílem vysvětlit účel NAPCP a jeho obsah.

6.   DODATEK: SOUBOR NÁSTROJŮ NA PODPORU ZVAŽOVÁNÍ A VÝBĚRU DALŠÍCH PAO

Tento dodatek uvádí příklady analytických metod a výsledků vykazování, aby se usnadnilo zvažování a výběr dalších PaO. Odkazuje na příslušné oddíly hlavního textu pokynů.

6.1.   Shrnutí posouzení dopadů minulých, současných a plánovaných opatření na kvalitu ovzduší

Při předkládání dopadů NAPCP na kvalitu ovzduší a životní prostředí se považuje za osvědčený postup pokrytí následujících prvků. Aby se v počátečním NAPCP zabránilo opakování, doporučuje se, aby kdykoli je to možné, byly historické údaje předkládány společně s plánovanými údaji. Příklady důkazů, které je třeba uvést, jsou předloženy níže.

—    Následující informace za výchozí rok (2005) a poslední rok, za nějž se podává zpráva:

—

Mapy aktuálních koncentrací v ovzduší alespoň pro tyto znečišťující látky: NO2, PM10, PM2.5 a O3 a pro další znečišťující látky podle AAQD, u nichž členský stát čelí závažným problémům. Níže je uveden příklad roční průměrné koncentrace PM2,5 v EU v letech 2005 a 2015 (viz obrázky 3 a 4). Níže uvedené příklady jsou pro EU jako celek, ale v případě NAPCP jsou vyžadovány pouze informace na úrovni členských států. Obrázek 3 Roční průměrné koncentrace PM2,5 v roce 2005 Zdroj: Vlastní shrnutí (údaje ze zprávy TSAP č. 16) Obrázek 4 Roční průměrné koncentrace PM2,5 v roce 2015 Zdroj: Vlastní shrnutí (údaje ze zprávy TSAP č. 16)

—

Histogram ukazující počet zón v nesouladu a maximální vnitrostátní překročení pro NO2, PM10, PM2.5 a O3 a pro další znečišťující látky dle AAQD, pro které členský stát čelí závažným problémům. Pro zóny v nesouladu by měl být pro referenci zahrnut celkový počet zón. Příklad je uveden níže: Obrázek 5 Počet zón v nesouladu a maximální překročení Pozn.: Výše uvedený graf představuje maximální překročení ročních mezních hodnot (červeně) a denních a hodinových mezních hodnot (modře) na sekundární ose. Aby byl tento obrázek čitelný, maximální koncentrace a počet překročení musí být řádově stejné.

—    Následující informace pro scénář SO, pro roky 2020, 2025 a 2030 a pro každou z výše uvedených znečišťujících látek:

—

Mapy předpokládaných koncentrací v rámci scénáře SO. Níže je uveden příklad předpokládané průměrné roční koncentrace PM2,5 na úrovni EU v letech 2020, 2025 a 2030 (viz obrázky 6, 7 a 8). V NAPCP jsou požadovány pouze informace na úrovni členského státu. Obrázek 6 Předpokládané roční průměrné koncentrace PM2,5 v roce 2020 podle scénáře SO Zdroj: Vlastní shrnutí (údaje ze zprávy TSAP č. 16) Obrázek 7 Předpokládané roční průměrné koncentrace PM2,5 v roce 2025 podle scénáře SO Zdroj: Vlastní shrnutí (údaje ze zprávy TSAP č. 16) Obrázek 8 Předpokládané roční průměrné koncentrace PM2,5 v roce 2030 podle scénáře SO Zdroj: Vlastní shrnutí (údaje ze zprávy TSAP č. 16)

—	Histogram předpokládaného vývoje počtu zón v nesouladu. Informace o maximálním možném vnitrostátním překročení a ukazateli průměrné expozice podle scénáře SO (viz obrázek 10 níže).

—    Následující informace pro scénář SDO, pro roky 2020, 2025 a 2030 a pro každou z výše uvedených znečišťujících látek:

—

Mapy zobrazující předpokládaný rozdíl v koncentracích oproti hodnotám vyplývajícím z provádění scénáře SO. Níže je uveden příklad předpokládaných průměrných ročních koncentrací PM2,5 na úrovni EU v roce 2030 (viz obrázek 9). V NAPCP jsou požadovány pouze informace na úrovni členského státu. Obrázek 9 Předpokládané průměrné roční koncentrace PM2,5 v roce 2030 podle scénáře SDO Zdroj: Vlastní shrnutí (údaje ze zprávy TSAP č. 16)

—	Histogram ukazující předpokládaný rozdíl v počtu zón v nesouladu a porovnání těchto prognóz vyplývajících z provádění scénáře SO se scénářem SDO. Pro zóny v nesouladu by měl být pro referenci zahrnut celkový počet zón. Níže je uveden vzorový histogram (obrázek 10).

—	Tabulka nebo obrázek, které představují maximální překročení (maximální koncentrace a/nebo počet překročení) mezních hodnot předpokládaných podle scénáře SDO. Obrázek 10 Počet zón v nesouladu v letech 2020 a 2030 podle scénářů SO a SDO

—	Níže je uveden vzorový graf za účelem zobrazení prognóz ukazatele průměrné expozice pro PM2,5 a porovnání očekávaného ukazatele průměrné expozice podle scénářů SO a SDO (39). Obrázek 11 Historické údaje a předpokládaný vývoj pro ukazatel průměrné expozice PM2,5

6.2.   (Demonstrativní) příklady zdrojů emisí / PaO pro konkrétní odvětví

Odvětví	Možné PaO
Výroba energie	— Technologie snižování emisí (modernizace stávajících a instalace nových) — Zavedení přísnějších mezních hodnot emisí, než požadují stávající právní předpisy (např. IED) — Přechod na jiné palivo — Pobídky pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů nezaloženou na spalování — Opatření v oblasti energetické účinnosti — Normy pro kvalitu paliv
Průmyslové procesy	— Technologie snižování emisí (modernizace stávajících a instalace nových) — Zavedení přísnějších mezních hodnot emisí, než požadují stávající právní předpisy (např. IED) — Přechod na jiné palivo — Opatření v oblasti energetické účinnosti — Normy pro kvalitu paliv
Používání rozpouštědel a produktů, fugitivní emise	— Kontrola používání rozpouštědel — Změna složení produktu — Náhrada produktu — Opatření týkající se veřejných zakázek (např. silniční značení na bázi vody) — Opatření zlepšující kvalitu informací o používání rozpouštědel a produktů a jejich fugitivních emisích a přístup spotřebitele k těmto informacím
Zemědělství	— Pro seznam povinných a nepovinných opatření k zahrnutí do NAPCP viz příloha III část B směrnice — Opatření s vedlejšími přínosy v oblasti kvality ovzduší a změny klimatu, jako jsou: osvědčené postupy v oblasti přesného zemědělství a zařízení na bioplyn, extenzivní pastevectví na travních porostech, ekologické zemědělství.
Odpad	— Optimalizace služeb sběru odpadů, zařízení na snižování emisí v zařízeních na zpracování odpadů — Opatření ke snižování množství odpadu, zejména pokud jde o biologicky rozložitelný odpad, jako je potravinový odpad
Doprava (silniční/nesilniční)	— Provádění komplexních plánů udržitelné městské mobility městy a příslušných vnitrostátních (finančních, právních) rámců — Zařízení na snižování emisí (modernizace filtrů) — Cílené daně ze silniční dopravy a/nebo druhů paliv — Investice do nízkoemisní infrastruktury veřejné dopravy, vozidel a pokrytí — Podpora spolujízdy a ekologické jízdy — Podpora vozidel s nulovými či nízkými emisemi a vozidel na alternativní čistá paliva a investic do související infrastruktury (dobíjecí stanice) — Poplatky za dopravní kongesci / zóny s nízkými emisemi — Podpora aktivní mobility (jízda na kole, chůze) — Dotování šrotovného – podpora obnovy vozového parku — Lepší prosazování stávajících emisních norem (např. zlepšením kontroly dodržování předpisů u motorových vozidel) — Zavedení opatření pro zklidnění provozu a snížení rychlosti (např. zóny s omezením na 30 km/h)
Spalování v domácnostech	— Opatření v oblasti energetické účinnosti (např. izolace) — Minimální požadavky na kvalitu paliva (pro topné oleje a/nebo dřevo a jinou biomasu) — Podpora přechodu na jiné palivo, cílené daně na nejvíce znečišťující druhy paliv — (Dotování) modernizace vybavení, např. programy výměny kamen/kotlů (na uhlí/dřevo) — Lepší prosazování stávajících výkonnostních norem pro domácí kotle (např. prostřednictvím lepšího dozoru nad trhem s domácími kotly) — Poskytování informací a budování kapacit (např. zvyšování povědomí o kvalitě ovzduší, dopadech domácího vytápění, druzích domácích topných zařízení a účinného provozu)
Zdroj: Informace čerpány z databáze opatření pro vícero znečišťujících látek (Multi-pollutant Measures Database), Diegmann a kol. (2014); RAC Foundation (2014); hodnocení národních programů na rok 2006 podle směrnice o národních emisních stropech; katalogu opatření ke zlepšení kvality ovzduší ES

6.3.   Příklady analytických metod pro určení dalších PaO potřebných pro splnění závazků ke snížení emisí

Analýza nejnižších nákladů / analýza nákladové efektivnosti – tyto metody berou v úvahu náklady na PaO s cílem vybrat alternativní možnost (možnosti) dosažení cíle, která je spojena s nejnižšími čistými náklady. V souvislosti s NECD je vhodná analýza nejnižších nákladů a analýza nákladové efektivnosti, neboť přínosy (vyjádřené v tunách snížení znečišťujících látek) jsou stanoveny na úrovni závazků ke snížení emisí pro každou znečišťující látku. Rozsah nákladů na PaO může být stanoven buď kvalitativně (velmi vysoký, vysoký, střední, nízký, velmi nízký ve vzájemném porovnání s jinými), nebo kvantitativně (peněžně vyjádřený). Analýza nejnižších nákladů může být provedena pomocí kumulativních křivek nákladů na snižování emisí, jak je uvedeno v příkladu níže.

Příklad: Posouzení opatření pomocí analýzy nákladové efektivnosti pro vzorek znečišťující látky. V příkladu mají emise podle scénáře SO v roce 2030 dosáhnout výše 840 tun a emise spojené se závazkem ke snížení emisí v NECD 790 t. K zajištění souladu jsou proto nutné další PaO, aby se dosáhlo snížení o minimálně 50 t.

Opatření	Snížení emisí (tuny)	Náklady (EUR)	Nákladová efektivnost (EUR na tunu)
Opatření A	6	5 000	833
Opatření B	10	4 800	480
Opatření C	20	6 000	300
Opatření D	13	3 800	292
Opatření E	4	6 500	1 625
Opatření F	5	11 000	2 200
Opatření G	2	11 000	5 500

Ve výše uvedeném příkladu by za účelem dosažení stropu byla vybrána opatření D, C, B, A a E s celkovými náklady 30 000 EUR, zatímco opatření F by již nebylo zvažováno, jelikož představuje vyšší náklady na tunu snížení emisí. Kumulativní náklady lze snížit, je-li opatření E zavedeno pouze částečně (pokud možno pouze do výše snížení emisí požadovaného v NECD).

Obtíž s použitím tohoto přístupu spočívá v tom, že neumožňuje započítávání dopadů PaO na více znečišťujících látek, pokud se nepoužije optimalizační přístup (podobný tomu používanému v rámci modelu GAINS) nebo sekvenování znečišťujících látek. Optimalizační přístup nalézá pro splnění závazků ke snížení emisí pro všechny znečišťující látky nejlevnější řešení, pro provedení však vyžaduje zvláštní model. Sekvenování znečišťujících látek, při kterém se všechny PaO, které snižují emise pro jednu ze znečišťujících látek, posuzují jako první, je jednodušší. Poté se kvantifikují snížení emisí jiných znečišťujících látek dosažená těmito PaO a odečtou se od prognóz SO. Posuzování PaO pak postoupí k druhé znečišťující látce atd. Je možné, že po provedení všech PaO pro první znečišťující látku již není nutné provádět žádné další PaO pro jednu či více ze zbývajících znečišťujících látek. Existují různé způsoby, jak vybrat první znečišťující látku pro posouzení, a to:

—	Upřednostnit znečišťující látku, pro kterou je vzdálenost od splnění závazku ke snížení emisí největší;

—	Vybrat znečišťující látku, u které je nejpravděpodobnější, že PaO budou mít vedlejší přínos pro ostatní znečišťující látky. U PaO pro snížení emisí SO2 je například nejpravděpodobnější, že budou mít největší dopad na emise částic;

—	Začít s PaO pro ty znečišťující látky, které nejsou v souladu ani s mezními hodnotami dle AAQD, jako jsou NOX nebo částice.

Analýza nákladů a přínosů – tato metoda se doporučuje v případě, že lze vyjádřit peněžní hodnotu klíčových přímých přínosů a přímých nákladů. Jedním ze způsobů, jak zavést do hodnocení PaO aspekty nákladů a přínosů, je porovnat pro každou určenou PaO náklady na tunu snížení emisí znečišťující látky vhodně diskontované do budoucnosti. Posledně uvedená hodnota je obvykle vyjádřena peněžně s použitím funkcí nákladů na škody. Pokud by se k peněžnímu vyjádření přínosu používaly pouze funkce nákladů na škody, analýza nákladů a přínosů by vykazovala podobné výsledky jako výše popsané metody analýzy nejnižších nákladů. Pokud by však byly peněžně vyjádřeny také další přínosy, výběr opatření s použitím metod analýzy nákladů a přínosů a analýzy nejnižších nákladů by se lišil. Členské státy se mohou rozhodnout vybírat PaO s nejvyšším přínosem (nebo nejnižšími čistými náklady) na tunu odstraněné znečišťující látky, dokud se nedosáhne splnění závazku ke snížení emisí.

Příklad: Posouzení opatření pomocí analýzy nákladů a přínosů může být rovněž znázorněno křivkou mezních nákladů na snížení emisí (tj. jde o iteraci analýzy nákladové efektivnosti, ve které jsou zohledněny rovněž přínosy dosažené opatřeními). V níže uvedeném příkladu musí členský stát za účelem splnění závazku ke snížení emisí snížit emise znečišťující látky o 50 t zavedením dalších PaO. Pro vyhodnocení opatření se čisté náklady na tunu snížení emisí znečišťující látky vypočítají odečtením přínosů snížení emisí (kvantifikovaných pomocí funkce nákladů na škodu ve výši 2 500 EUR na tunu) od celkových nákladů na opatření a vydělením snížením emisí dosaženým tímto opatřením. Křivka nákladů ukazuje, že opatření A až F mají záporné čisté náklady (to znamená, že pro tato opatření přínosy převažují nad náklady), zatímco opatření G má kladné čisté náklady (náklady na toto opatření jsou vyšší než náklady na přínosy).

Opatření	Snížení emisí (tuny)	Náklady (EUR)	Přínosy (EUR)	Čisté náklady na tunu snížení emisí znečišťující látky (EUR)
Opatření A	6	5 000	15 000	– 1 667
Opatření B	10	4 800	25 000	– 2 020
Opatření C	20	6 000	50 000	– 2 200
Opatření D	13	3 800	32 500	– 2 208
Opatření E	4	6 500	10 000	– 875
Opatření F	5	11 000	12 500	– 300
Opatření G	2	11 000	5 000	3 000

Výhodou tohoto přístupu je, že vybere opatření s nejvyššími přínosy a umožní určit další opatření, která jsou nákladově efektivní, i když nejsou nutná ke splnění závazků ke snížení (tj. opatření F ve výše uvedeném příkladu).

Tento přístup má své omezení v tom, že funkce nákladů na škodu zachycují pouze část celkových přínosů, kterých může PaO dosáhnout. Většina funkcí nákladů na škodu je navíc k dispozici na celostátní úrovni a nejsou specifické pro místo nebo odvětví, a proto nezohledňují skutečné místo snižování emisí a související expozici místního obyvatelstva. Podrobnější přístup ke kvantifikaci přínosů zahrnuje využití přístupu způsobu dosahování dopadů, to však vyžaduje podrobné modelování kvality ovzduší, analýzu dopadů na zdraví a ocenění, které může být poměrně náročné na zdroje.

Tento příklad, obdobně jako výše uvedený, nezachycuje dopady opatření na více než jednu znečišťující látku.

Modelování založené na optimalizaci – modely se schopností optimalizace umožňují určit kombinace PaO, které dosáhnou požadovaného snížení emisí při nejnižších nákladech, přičemž se zohlední dopad opatření na více znečišťujících látek. Některé modely optimalizace posuzují současně dopad vybraných PaO na kvalitu ovzduší, emise skleníkových plynů i životní prostředí. Příkladem takového modelu, který se používá pro posouzení v evropském měřítku, je model GAINS. Některé členské státy používají také regionální verze modelu GAINS k provádění posouzení na vnitrostátní úrovni.

Pravděpodobnými nedostatky většiny modelů optimalizace, jakož i analýzy nejnižších nákladů a analýzy nákladů a přínosů, je to, že jsou konstruovány k posuzování technických opatření, a proto nebývají schopny vyhodnocovat dopady netechnických opatření, jako jsou strukturální změny nebo behaviorální typ opatření.

6.4.   Příklady analytických metod na podporu stanovení priorit PaO

Analýza zohledňující vícero kritérií – tato metoda umožňuje výběr PaO na základě souboru cílů a souvisejících kritérií. V souvislosti s NECD je analýza zohledňující vícero kritérií obzvláště užitečná, neboť umožňuje sladit analýzu opatření s konkrétními cíli NECD a usnadňuje souběžné posuzování podle kritérií účinnosti, účelnosti a soudržnosti. Potenciální kritéria pro tuto analýzu by mohla zahrnovat:

Kritérium / bodové hodnocení	1 (nízké)	2 (průměrné)	3 (vysoké)
Existuje právní rámec pro provádění opatření?	Ne, stávající právní předpisy by musely být změněny nebo by musely být provedeny nové právní předpisy.	Ano, ale bylo by třeba zavést některá další opatření.	Ano, právní rámec na podporu provádění PaO je plně ustaven.
Kdy bude dosaženo snížení emisí spojených s PaO?	Nejdříve v roce 2030.	Mezi lety 2025 a 2030.	Mezi lety 2020 a 2025.
Jaký je očekávaný dopad PaO na kvalitu ovzduší a její příspěvek k cílům AAQD?	PaO ovlivňuje emise ze zdrojů umístěných mimo kritická místa z hlediska kvality ovzduší, které nemají žádný nebo jen velmi omezený dopad na koncentrace.	Určitý pozitivní dopad na kvalitu ovzduší, avšak jen malý příspěvek k dosažení cílů v oblasti kvality ovzduší.	PaO ovlivňuje emise v městských oblastech a v kritických místech z hlediska kvality ovzduší. Očekává se, že pozitivně přispěje k dosažení cílů v oblasti kvality ovzduší.
Jaký je dopad opatření na černý uhlík? [Pouze opatření pro částice]	Žádný	Omezený	Vysoký
Je opatření pobídkou k investicím do čisté a účinné technologie?	Ne, PaO nezahrnuje použití žádné technologie.	Do určité míry, ale spoléhá se především na konvenční a dobře zavedenou technologii.	Ano, usnadňuje investice do špičkové technologie.
Sníží toto opatření expozici citlivých skupin obyvatelstva?	Ne, ovlivní většinou emise ve venkovských oblastech.	Ano, bude prováděno v obydlených oblastech (např. ve městech).	Ano, je zacíleno na místa s citlivými skupinami obyvatelstva (např. školy).
Napraví PaO nějaké negativní dopady na kvalitu ovzduší a emise z již přijatých PaO?	Ne, je nezávislá na kterékoli stávající PaO.	Ano, sníží negativní dopad.	Ano, odstraní negativní dopad.
Přispívá PaO k plnění závazků ke snížení emisí více než jedné znečišťující látky?	Ne, má dopad pouze na jednu znečišťující látku.	Ano, má dopad na dvě znečišťující látky.	Ano, má dopad na více než dvě znečišťující látky. / Ne, ale umožňuje přijetí dalších PaO.

Analýza SWOT – tato metoda vyžaduje zjištění silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb souvisejících s PaO. Jelikož porovnání mnoha PaO pomocí analýzy SWOT může být obtížné a zároveň náročné na zdroje, může být tato metoda spíše použitelná pro porovnání menšího počtu seskupení PaO na užším seznamu. Na základě počáteční analýzy mohou například existovat tři seskupení možných opatření, která dosahují snížení emisí s obdobnými náklady. Použití analýzy SWOT by umožnilo určit, které seskupení PaO může zajistit největší přínosy v oblasti kvality ovzduší a jiných politických cílů a největší soudržnost s přijatými PaO, plány a programy, a to i v jiných oblastech politiky.

Silné stránky	Slabé stránky
Právní rámec na podporu provádění PaO je plně ustaven. Snížení emisí pozitivně přispějí k dosažení stropu na rok 2030.	Přínos opatření v oblasti kvality ovzduší je malý, neboť opatření ovlivní především emise ve venkovských oblastech. Neočekává se žádný dopad na černý uhlík. Opatření má dopad pouze na jednu znečišťující látku (nepřispívá k dosažení jiných stropů). Není pravděpodobné, že opatření usnadní nové investice do špičkových technologií.
Příležitosti	Hrozby
Snížení emisí by mohlo být dosaženo v kratším časovém rámci (mezi lety 2025 a 2030), pokud by opatření doprovázela dostatečná propagační činnost.	Opatření může být v rozporu s dosažením jiných cílů politiky (riziko nesouladu). Opatření nemusí být zúčastněnými stranami snadno přijato (tj. nedostatečná sociální přijatelnost).

---

(1)  Provozuje jej Mezinárodní ústav pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA).

(2)  Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.

(3)  Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13.

(4)  Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1.

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv:OJ.L_.2016.344.01.0001.01.CES

(6)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1522 ze dne 11. října 2018, kterým se stanoví společný formát národních programů omezování znečištění ovzduší podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší (Úř. věst. L 256, 12.10.2018, s. 87). https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1542283677547&uri=CELEX:32018D1522

(7)  Viz také definice „cílů v oblasti kvality ovzduší“ v čl. 3 bodě 4 směrnice.

(8)  http://www.iiasa.ac.at/web/home/research/researchPrograms/air/policy/TSAP_12_final_v1.pdf

(9)  V souladu s definicí stanovenou ve směrnici o kvalitě vnějšího ovzduší se „zónou“ rozumí část území členského státu, která je tímto členským státem vymezena pro účely posuzování a řízení kvality ovzduší.

(10)  Pro pokyny, jak definovat scénář SO, viz odstavec 13: https://www.unece.org/fileadmin/DAM/env/documents/2015/AIR/EB/English.pdf.

(11)  Pro úplný přehled právních předpisů EU v oblasti omezování znečištění ovzduší u zdroje viz: http://ec.europa.eu/environment/air/reduction/legislation.htm.

(12)  https://ec.europa.eu/clima/policies/strategies/progress/monitoring_en

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší (Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22).

(14)  http://ec.europa.eu/environment/air/clean_air/outlook.htm

(15)  http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-11265-2016-INIT/en/pdf

(16)  http://www.iiasa.ac.at/web/home/research/researchPrograms/air/GAINS.html

(17)  https://ec.europa.eu/info/files/better-regulation-toolbox-57_en

(18)  Sociální přijatelnost může být jedním z kritérií používaných v analýze zohledňující vícero kritérií.

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES ze dne 15. prosince 2004 o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší (Úř. věst. L 23, 26.1.2005, s. 3).

(20)  Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1.

(21)  https://ec.europa.eu/energy/en/topics/energy-strategy-and-energy-union

(22)  https://enrd.ec.europa.eu/home-page_en

(23)  http://ec.europa.eu/environment/circular-economy/index_en.htm

(24)  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/en/TXT/?uri=CELEX%3A52016DC0501

(25)  https://ec.europa.eu/transport/themes/urban/cpt_en

(26)  https://ec.europa.eu/transport/themes/urban/urban_mobility/ump_en

(27)  http://ec.europa.eu/environment/nature/knowledge/rep_habitats/index_en.htm

(28)  http://ec.europa.eu/environment/water/participation/map_mc/map.htm

(29)  http://ec.europa.eu/environment/water/water-nitrates/index_en.html

(30)  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:32013R1301

(31)  http://www.unece.org/environmental-policy/conventions/envlrtapwelcome/guidance-documents-and-other-methodological-materials/gothenburg-protocol.html

(32)  https://www.rivm.nl/media/documenten/cce/manual/Manual_UBA_Texte.pdf

(33)  http://ec.europa.eu/smart-regulation/guidelines/tool_35_en.htm

(34)  Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 17. http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32003L0035

(35)  Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30. http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1525338019455&uri=CELEX:32001L0042

(36)  Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1.

(37)  Viz například přeshraniční konzultace, kterou Chorvatsko provedlo s Itálií ohledně plánu povodí: http://www.va.minambiente.it/en-GB/Oggetti/Documentazione/1607/2691

(38)  Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26. http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32003L0004

(39)  Ukazatel průměrné expozice nebyl vykázán pro výchozí rok 2005. Měl by proto být poskytnut pouze za poslední vykazované období, nechce-li členský stát provést následný výpočet toho, jaký by byl ukazatel průměrné expozice v roce 2005.