Stanovisko Evropského výboru regionů Kultura v ambicióznější Unii – úloha regionů a měst

(2020/C 141/09)

Zpravodaj: Vincenzo BIANCO (IT/SES), člen zastupitelstva města Katánie

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

1.

domnívá se, že je nezbytné zavést široké chápání kultury a kulturní rozmanitosti Evropy, které nebude omezeno jen na uchovávání a ochranu hmotného kulturního dědictví a které pomůže vnímat sociální a kulturní změny probíhající v evropské společnosti;

2.

je si vědom úlohy, již mohou mít města a regiony prostřednictvím pluralitní a inovativní vize kultury, když více zapojí občany do procesů kulturního rozvoje a poskytnou jim nástroje k aktivní účasti. Zdůrazňuje v tomto ohledu, že je zapotřebí zachovat svobodu uměleckého projevu, která je předpokladem demokracie, a právo všech občanů na přístup k různým kulturním projevům, což je zásadní pro dobré životní podmínky společnosti (1). Vzhledem k tomu se domnívá, že by opatření v oblasti kultury měla podporovat schopnost umění a kultury být svobodnou a nezávislou silou ve společnosti. Vyzývá všechny úrovně veřejné správy a evropské orgány a instituce, aby podporovaly úsilí o posílení schopnosti umělců reagovat na hrozby a nenávist, kterým musí umělci na veřejnosti čelit;

3.

vyzývá Komisi, aby zařadila kulturu mezi politické priority, které je třeba sledovat v novém funkčním období, a Radu, aby v rámci příštího VFR podpořila vyčlenění dostatečných zdrojů určených na podporu propagace, správy, využívání a rozvoje kulturního dědictví na místní a regionální úrovni;

4.

vyzývá Komisi, aby ocenila a prosazovala využívání kulturních zdrojů, zejména ze strany mladých lidí, a to i s ohledem na socioekonomický rozvoj a zaměstnanost;

Souvislosti: úsilí EU o propagaci kultury na místní a regionální úrovni

5.

zdůrazňuje, že ve Smlouvách je stanoven závazek EU respektovat „svou bohatou kulturní … rozmanitost“, povzbuzovat spolupráci mezi členskými státy a doplňovat jejich činnost při zlepšování znalosti a šíření kultury a dějin evropských národů a v oblasti umělecké a literární tvorby, včetně tvorby v audiovizuální oblasti, a je jí přiznána pravomoc podporovat činnost členských států v oblasti kultury, cestovního ruchu, všeobecného vzdělávání, odborného vzdělávání, mládeže a sportu. Zároveň je třeba dodržovat zásadu subsidiarity;

6.

oceňuje rozhodnutí Komise pokračovat ve stávajícím programu Kreativní Evropa jakožto samostatném programu a zajistit v oblasti kultury autonomní finanční rámec, jenž zaručí návaznost na výsledky dosažené v období 2014–2020;

7.

zdůrazňuje, že nová evropská agenda pro kulturu doplní a posílí evropskou identitu prostřednictvím uznání rozmanitosti evropských kultur, posílení evropských kulturních a kreativních odvětví a jejich vztahů s partnery mimo Evropu;

8.

zdůrazňuje, že Evropský rok kulturního dědictví 2018 vykázal významnou účast, kdy se v celé Evropě konaly tisíce aktivit, jež podpořily sdílení a docenění evropského kulturního dědictví jako sdíleného zdroje, upozornily na historii a společné evropské hodnoty, posílily evropskou identitu a pocit sounáležitosti se společným evropským prostorem a podpořily začleňování;

9.

domnívá se, že v souladu s Evropskou úmluvou o krajině a Novou evropskou agendou pro kulturu by obecné cíle pro Evropský rok kulturního dědictví 2018 mohly být obohaceny začleněním výrazné složky územního rozvoje v podobě regionálních a místních kulturních strategií, které by zahrnovaly podporu udržitelného kulturního cestovního ruchu;

10.

vítá evropský akční rámec pro kulturní dědictví, který byl představen v prosinci 2018 a který obsahuje pět pilířů zaměřených na vyvolání skutečné změny způsobu, jímž oceňujeme, zachováváme a podporujeme evropské kulturní dědictví;

11.

připomíná, že Komise podporuje odvětví kultury nejen pomocí předchozích programů Kultura a Media, ale také prostřednictvím financování v rámci politiky soudržnosti, programu COSME a programu Horizont 2020, a že další nástroje podpory jsou součástí programu Erasmus+, Evropského sociálního fondu či Evropského fondu pro regionální rozvoj;

12.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že i v rámci plánování evropských fondů bude v různých politikách Unie uplatňována zásada začleňování investic do kultury, aby se předešlo tomu, že bude kultura považována za pouhou odvětvovou politiku, a aby byla uznána její úloha s ohledem na všechny rozměry soudržnosti (hospodářský, sociální a územní). Zdůrazňuje v tomto ohledu význam posilování synergií mezi kulturou a ostatními politikami, jako je cestovní ruch, regionální politika, vzdělávání, mládež a výzkum a vývoj;

13.

vyzývá Komisi a členské státy a jejich řídicí orgány, aby při plánování evropských fondů na další programové období navýšily investice do kultury pro strukturálně zaostávající oblasti, včetně podpory opatření v souvislosti s „navrácením“ rozptýleného kulturního dědictví občanům prostřednictvím neziskového partnerství veřejného a soukromého sektoru a posílení základních kulturních zařízení (zejména veřejných knihovních služeb);

14.

považuje za důležité navýšit investice do kultury, jak již bylo naplánováno pro programy Kreativní Evropa a Erasmus+. Klíčové úloze regionů a měst v procesu integrace musí být věnována náležitá pozornost tím, že budou podporována nezisková partnerství veřejného a soukromého sektoru, mj. s cílem podpořit osvědčené postupy v oblasti správy;

15.

poukazuje na to, že jednání o politice soudržnosti po roce 2020 je jasným a jednoznačným výchozím bodem pro strukturování strategie vhodné k dosažení ambiciózních cílů a zdvojnásobení hlavních evropských programů, které mají přímý dopad na politiky v oblasti kultury, jako jsou Kreativní Evropa a Erasmus;

Úloha regionálních a místních orgánů

16.

zdůrazňuje, že na území každého členského státu EU jsou místa, která byla uznána jako „světové dědictví“ UNESCO – místa mimořádného kulturního a přírodního významu – a že v 27 členských státech EU je celkem 381 míst světového dědictví, z celkového počtu 1 121 míst na celém světě;

17.

zdůrazňuje, že kulturní dědictví je na území členských států velmi rozptýlené a v mnoha případech obtížně přístupné a že jsou s ním spojeny značné problémy z hlediska ochrany a využití;

18.

vyzývá Komisi a členské státy a jejich řídicí orgány, aby podporovaly péči o kulturní statky a jejich fyzické zabezpečení, zejména s cílem zaručit aktivní ochranu rozptýleného kulturního dědictví, které se nachází ve vnitrozemí nebo v okrajových oblastech a je obtížně přístupné;

19.

upozorňuje na význam kulturního cestovního ruchu, který podporuje vlastní hodnotu kultury, přičemž široce přispívá k územnímu rozvoji. V této souvislosti poukazuje na to, že je nutné přijmout ke kulturnímu cestovnímu ruchu integrovaný přístup, a to i v rámci strategií inteligentní specializace, aby byl usměrněn jeho dopad na místní oblasti a zajistilo se, že bude i nadále udržitelný. Za tímto účelem poukazuje VR na Evropský systém ukazatelů v oblasti cestovního ruchu (ETIS) Evropské komise, jenž může pomoci s měřením výkonnosti destinací kulturního cestovního ruchu, pokud jde o udržitelnost, a vyzývá k jeho pravidelné aktualizaci;

20.

vítá rostoucí zájem a úsilí místních a regionálních orgánů v celé Evropě, pokud jde o podporu společných vizí a opatření v členských státech. Přeje si, aby bylo možné realizovat podobné iniciativy, jako je Agrigentská charta (Carta di Agrigento), kterou podepsaly stovky starostů a předsedů vlád italských regionů a kterou podporují zvláště zastupitelská sdružení, i v jiných zemích;

21.

je si vědom toho, že je nezbytné více zapojit občany do procesů kulturního rozvoje a poskytnout jim nástroje k aktivní účasti. Je si rovněž vědom toho, že kultura a kulturní rozmanitost mohou přispět k udržitelnému rozvoji, jak se uznává v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 (2), a zavazuje se, že bude usilovat o to, aby se staly klíčovými faktory, které podpoří udržitelný rozvoj na místní a regionální úrovni;

Prioritní cíle místních a regionálních orgánů

22.

vyzývá regiony a města v Evropě i regionální organizace a sítě zabývající se kulturním dědictvím, aby se při přípravě rozsáhlých a účinných opatření a strategických plánů týkajících se podpory a zhodnocování kulturního dědictví inspirovaly akčním rámcem;

23.

připomíná, že místní a regionální orgány představují správní úrovně, kde je vhodný prostor pro iniciativy zaměřené na poznávání evropského kulturního dědictví jak pro děti ve školním věku, tak pro dospělé, včetně těch, kteří mají v úmyslu usadit se v některém členském státu EU;

24.

považuje znalosti o evropském kulturním dědictví, chápaném jako celek složený z mnoha kulturních, sociálních a tvůrčích projevů, dědictví a odkazu předchozích generací, jakož i z tradic a zvyků evropských národů, a využití tohoto dědictví za prostředek k upevňování evropského občanství, jež je chápáno jako příležitost k integraci a sociálnímu začlenění;

25.

považuje za nezbytné posílit na evropské úrovni iniciativy zaměřené na znalosti o evropském kulturním dědictví a na přístup k němu jakožto nutný prvek upevnění evropského občanství a podpory pocitu sounáležitosti občanů s Evropou;

26.

zdůrazňuje přínos, který mohou nabídnout sítě měst, vzájemné učení a družební vztahy mezi obcemi v podpoře a šíření povědomí o tematice občanství jakožto nástroje občanského životního postoje a integrace, především ve vztahu k novým členským státům;

27.

požaduje navýšení investic do kultury a do plánů využívání a sdílené a udržitelné správy kulturního dědictví, mj. i toho kulturního dědictví, které je v nové městské agendě do roku 2030 nedoceněno nebo zcela opomíjeno, a to zhodnocením inovativních aktivit obcí a prostřednictvím spolupráce mezi územními subjekty;

28.

navrhuje další posílení odkazu na klíčovou roli místních a regionálních orgánů při podpoře a zhodnocování uměleckého a kulturního života jejich komunit a požaduje výraznější účast regionálních a místních orgánů v tomto programu. V této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zajistit odpovídající rovnováhu mezi prostředky věnovanými na velké, komplexní projekty a financováním opatření a činností zaměřených na místní a regionální úroveň, včetně těch, jež provádějí malé a střední podniky;

29.

vyzývá Komisi, aby usnadnila přístup občanů ke kultuře a k pamětním místům prostřednictvím podpory kulturní spotřeby se zvláštním důrazem na mladou generaci, rozvoje integrovaných politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy po celou dobu života a prosazování účasti územních společenství na kulturních iniciativách;

30.

považuje za vhodné podporovat kulturní a tvůrčí odvětví, zejména opatření související se znalostmi kulturního dědictví a jeho využíváním, jež mohou přinést výsledky, pokud jde o kvalitu, zaměstnanost, digitální inovace a sociální začlenění, a opatření týkající se rozvoje vizuálního umění a zábavy v evropském rozměru;

31.

je si vědom toho, že je důležité zužitkovat digitální příležitosti k interaktivnímu prosazování kultury a oslovit všechny společenské skupiny, zejména mladé lidi jakožto budoucí opatrovníky a propagátory kulturního dědictví;

32.

vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj vztahů v oblasti kultury mezi středomořskými zeměmi, a to i pokud jde o činnosti týkající se kulturní diplomacie;

33.

poukazuje na význam přeshraniční a meziregionální spolupráce v oblasti kultury, neboť kulturní dědictví přesahuje hranice (3). VR v tomto ohledu zdůrazňuje klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů, a to i při provádění kulturní složky makroregionálních strategií;

34.

zdůrazňuje, že v zájmu usnadnění znalostí o evropském kulturním dědictví a jeho využití je třeba zlepšit výměnu údajů a informací mezi orgány veřejné správy působícími v zemích EU, jakož i jejich komunikaci s občany;

35.

vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní opatření na podporu skutečné účasti evropských občanů na kulturním dědictví rozptýleném na území členských států a na jeho využití, a to zejména napomáháním plnému přístupu k informacím jako předpokladu jejich aktivní účasti a podporou zřízení zvláštní informační platformy;

36.

zavazuje evropská města a regiony, aby v rámci role, kterou jim určují jejich správní kapacity, jakožto primární subjekty zkoumaly kulturně orientované modely sociálních a hospodářských inovací a podporovaly iniciativy, jež jsou otevřené občanské společnosti a sdružením, s cílem zapojit občany do rozvoje kultury a ochrany a zhodnocování hmotného i nehmotného kulturního dědictví.

---

(1)  https://en.unesco.org/creativity/sites/creativity/files/artistic_freedom_pdf_web.pdf.

(2)  https://sustainabledevelopment.un.org/post2015/transformingourworld.

(3)  Například Kulturní stezky Rady Evropy (https://www.coe.int/en/web/cultural-routes/about) nebo Cesty světového dědictví UNESCO – Evropa (https://visitworldheritage.com/en/eu).