Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Směrem k udržitelným čtvrtím a malým komunitám: politika v oblasti životního prostředí na nižší než obecní úrovni

(2020/C 141/07)

Zpravodaj:

Gaetano ARMAO (IT/ELS), místopředseda a člen rady regionu Sicílie odpovědný za hospodářské záležitosti

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

A. Pojetí udržitelných čtvrtí a malých komunit

oceňuje integrující povahu cílů udržitelného rozvoje stanovených OSN, a zejména cíle č. 11 „Udržitelná města a obce“, který požaduje „inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná“ lidská sídla;

rád by zdůraznil klíčovou úlohu demokratické a inkluzivní víceúrovňové správy za účasti všech úrovní, případně i nižší než obecní úrovně, na níž existují různé modely a subjekty s více či méně formalizovanými strukturami, pravomocemi a zdroji. Jejich zapojení do víceúrovňové správy by mohlo být velmi užitečné pro rozvoj a účinné provádění politik a pro legitimitu demokratického systému samého. Konstatuje, že to platí zejména pro politiky v oblastech, které reagují na vážné obavy občanů a v nichž jak problémy, tak politická řešení výrazně ovlivňují životy občanů, například pokud jde o otázky životního prostředí a změnu klimatu;

připomíná, že se vynakládá rozsáhlé úsilí na podporu udržitelných komunit, které vyžaduje transformaci společnosti, aby bylo možné řešit nové druhy sociální, hospodářské a environmentální nerovnosti. Součástí tohoto úsilí je městská agenda EU a její partnerství, Lipská charta o udržitelných evropských městech, Aalborská charta a Aalborské závazky, Baskické prohlášení, nová městská agenda a řada dalších iniciativ;

v souladu se svou prioritou č. 1 na období 2015–2020, jíž je „vytváření pracovních míst a udržitelný růst ve městech a regionech s cílem zlepšit kvalitu života občanů“, vyzývá k tomu, aby byla prosazována taková koncepce udržitelných komunit, která zahrne všechny oblasti v těchto komunitách a rovněž zajistí, že i méně bohaté oblasti dostanou potřebné příležitosti k vypracování udržitelných řešení;

zastává názor, že koncepce udržitelných komunit by se měla soustředit na obnovu chudých nebo zranitelných oblastí a kombinovat při tom sociální cíle s cíli v oblasti životního prostředí, jak již bylo uvedeno ve stanovisku VR Sedmý akční program pro životní prostředí a udržitelnost měst;

odkazuje na své stanovisko Příprava 8. akčního programu pro životní prostředí, jehož cílem je zajistit, aby politiky EU v oblasti životního prostředí zohledňovaly potřeby všech druhů komunit;

domnívá se, že úspěšné provádění mnoha politik EU i členských států v oblasti životního prostředí závisí na tom, zda za něj komunity na nižší než obecní úrovni převezmou spoluodpovědnost a přispějí k němu;

prohlašuje, že výrazná environmentální specifika lze nalézt jak na místní úrovni, tak na úrovni ještě nižší. Problémy související se životním prostředím se v různých celcích na nižší než obecní úrovni mohou projevovat jinak. Zdůrazňuje, že je proto důležité rozvíjet na každé úrovni celostní přístupy, které náležitě zohlední situace, jež více závisejí na místních podmínkách nebo jsou odlišné a mohou vyžadovat specifickou reakci a vstupní informace;

uznává, že zapojení nižších než obecních úrovní a odpovědnost za ně spadá do působnosti té správní úrovně členského státu, která má nižší než obecní úrovně na starosti. Příslušné místní a regionální orgány nesou za celé své území významnou odpovědnost a tu je třeba brát vážně. VR tyto orgány vyzývá, aby aktivně zapojovaly nižší než obecní úrovně do provádění politiky v oblasti životního prostředí a podporovaly je při tom a aby místnímu obyvatelstvu umožnily zvyšovat udržitelnost komunit, v nichž žije;

10.

je si vědom toho, že pro tyto druhy komunit existují různá označení, např. osada, čtvrť, distrikt, okrsek, zóna, vesnice, farnost, obvod. Tyto výrazy se mohou vztahovat ke správním jednotkám nebo ke společenstvím bez správní funkce. Toto stanovisko proto používá obrat „na nižší než obecní úrovni“;

11.

je si vědom toho, že malé komunity fungují v různých podmínkách, od měst po venkovské oblasti, od hustě osídlených oblastí po řídce osídlené, a od bohatých oblastí po znevýhodněné;

12.

zdůrazňuje zejména nutnost zohlednit zvláštní podmínky určitých územních celků, které narážejí na specifické problémy v oblasti životního prostředí. Vzhledem ke své odlehlosti mají tyto oblasti někdy jedinečné přírodní rysy, které jim dávají neúměrný ekologický význam:

malé ostrovy mohou být fyzicky odděleny od zbytku obcí, jichž jsou součástí, což jim brání v přístupu ke službám a rozhodovacím procesům a způsobuje vysokou závislost na vnějších vstupech a slabou správní autonomii. Měla by být podporována a prohlubována spolupráce s meziregionální skupinou VR Ostrovní regiony a s dalšími sítěmi, jako je Čistá energie pro ostrovy EU, Evropská federace malých ostrovů, Evropská síť malých ostrovů, a také s aktivitami týkajícími se nově vytvořené koncepce středomořských ostrovů;

b.	řídce a nedostatečně osídlené oblasti jsou často velmi vzdáleny od zbytku obce. Měla by být podporována a prohlubována spolupráce s existujícími sítěmi, jako je Síť severských řídce osídlených oblastí, Síť jižních řídce osídlených oblastí a Euromontana;

c.	komunity na nižší než obecní úrovni v oblastech se specifickými geografickými charakteristikami, jako jsou horské či jezerní oblasti;

13.

uznává význam malých obcí, nicméně zdůrazňuje, že se toto stanovisko zaměřuje na malé komunity na nižší než obecní úrovni, které se potýkají s různými problémy. Komunity na nižší než obecní úrovni nemusí mít i) voleného zástupce, který by sledoval dopad projektů na životní prostředí, aby byl zajištěn soulad s právními předpisy EU v oblasti životního prostředí, ii) veřejný prostor pro jednání o účasti na projektech nebo činnosti EU nebo o tom, jak provádět politiku EU na místní úrovni, ani iii) rozpočtové prostředky k pokrytí alespoň minimálních nákladů nebo odborné znalosti k poskytnutí know-how, pokud jde o přístup k financování z prostředků EU;

14.

upozorňuje na rozmanitost institucionálních forem, které existují na nižší než obecní úrovni, k nimž patří např. veřejnoprávní subjekty, jiné formy účasti organizované veřejnými orgány nebo ve spolupráci s nimi, místní výbory a skupiny aktivistů;

15.

zdůrazňuje, že nižší než obecní úroveň skýtá značný potenciál z hlediska participativního a demokratického experimentování při vytváření nových forem zapojení a komunikace (např. sousedících komunit, vesnických výborů, participativních laboratoří a fór), a to právě díky velké rozmanitosti forem uspořádání na území jednotlivých členských států a často méně formalizované organizaci. Připomíná, že zejména činnosti související se životním prostředím a změnou klimatu mají v tomto ohledu obrovský potenciál k mobilizaci občanů;

16.

uznává význam dobrovolného sdružování občanů v malých místních komunitách do místních asociací a výborů, jejichž účelem je zabývat se určitou otázkou týkající se životního prostředí nebo obecněji podporovat udržitelné aktivity. V těchto skupinách se sice mohou soustředit zdroje, dovednosti, energie a motivace, ale klíčovou úlohu mohou plnit místní a regionální orgány, které tyto skupiny podporují poskytováním technické a finanční pomoci a pravidelných konzultací;

B. Způsoby posilování politiky v oblasti životního prostředí na nižší než obecní úrovni

Ve všech oblastech působnosti

Rozvoj zaměřený na snižování emisí

17.

poukazuje na to, že problémy související se životním prostředím, jako je kvalita ovzduší či hluk, se obvykle nejvíce dotýkají komunit na nižší než obecní úrovni, které nemají v podstatě žádný vliv na rozhodování o otázkách dopravy a mobility, a konstatuje, že tyto problémy jsou v dotčených oblastech rozloženy nerovnoměrně. Je zásadně důležité, aby mechanismy monitorování životního prostředí rozčleňovaly údaje podle nižších než obecních úrovní, a bylo tak možné přijímat cílená opatření a řešení;

18.

s ohledem na zmírňování změny klimatu podporuje vypracování soudržného orientačního rámce na nižší než obecní úrovni, a zejména pro ostrovy, což jim usnadní přechod k čisté energii z obnovitelných zdrojů. Inspiraci lze čerpat ze zahrnutí Paktu ostrovů do Paktu starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky, přičemž zahrnuty by mohly být i stávající iniciativy, jako je např. iniciativa Čistá energie pro ostrovy EU nebo projekt „Climate Active Neighbourhoods“ prováděný v rámci programu Interreg;

Rozvoj zaměřený na přírodní bohatství

19.

vybízí malé komunity (zejména ostrovní, horské nebo venkovské), aby se zapojily do správy přírodních oblastí, které často neodpovídají oblastem vymezeným hranicemi obcí. Díky jejich zapojení by se mohlo zvýšit přebírání odpovědnosti místní úrovně za rozhodnutí činěná v rámci politiky pro životní prostředí a mohly by být omezeny konflikty související např. s využíváním půdy. Prostřednictvím účasti malých komunit lze dále zvýšit povědomí o sociálně-ekonomických přínosech chráněných přírodních oblastí, ať již se jedná o síť Natura 2000 či jiné oblasti;

20.

podporuje úlohu, kterou hrají komunity na nižší než obecní úrovni při zavádění řešení inspirovaných přírodou, včetně zelených koridorů nebo pásem, stromů ve městech a přírodních oblastí na okrajích měst. Toto úsilí by mělo zaručit spravedlivý přístup k přírodě a přínos přírody k lidskému zdraví, ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a k větší odolnosti vůči přírodním nebezpečím a nebezpečím způsobeným člověkem;

Rozvoj oběhového hospodářství

21.

požaduje, aby příslušné správní úrovně poskytovaly malým komunitám individuální technickou podporu při zavádění udržitelných postupů nakládání s odpadními vodami a s odpady tak, aby mohly mj. řešit problém znečištění moří a pobřeží zaváděním strategií pro nulové odpady, a vyzývá k tomu, aby byly podporovány stávající iniciativy, jako je projekt OECD na podporu měst a regionů v oblasti oběhového hospodářství;

22.

vybízí k vypracování opatření na podporu sociálně inovativních postupů na nižší než obecní úrovni, např. místních skupin, jejichž členové si vzájemně půjčují věci a nářadí, nebo skupin, jež svým členům umožňují opravovat předměty, které by se jinak vyhodily;

Rozvoj zaměřený na zvýšení odolnosti

23.

v zájmu přizpůsobení se změně klimatu podporuje šíření opatření zaměřených na mikroklima, zejména v hustě zastavěných městských čtvrtích. Tato opatření mohou zahrnovat nízkonákladová řešení i komplexnější řešení na úrovni městských čtvrtí, jako např. odpojení budov od kanalizace v zájmu lepší regulace odtoku srážkové vody při bouřkách. Opatření tohoto druhu mohou zvýšit odolnost v oblastech na nižší než obecní úrovni, jež jsou vystaveny přírodním nebezpečím, a sice tím, že zmírní tlak vyvíjený na kritickou infrastrukturu;

24.

vybízí své členy, aby podporovali regenerativní potravinové systémy, které mají ekologický, hospodářský a sociální přínos pro nižší než obecní úroveň i ještě nižší úrovně (např. zahrady místních škol či komunit, komunitou podporované zemědělství či inovativní zemědělské metody);

25.

vyzdvihuje význam udržitelného cestovního ruchu jako příležitosti pro růst malých komunit, jak se uvádí v publikaci výzkumné služby Evropského parlamentu Sparsely populated and under–populated areas (Řídce osídlené a málo zalidněné oblasti) a v dřívějších stanoviscích VR k cestovnímu ruchu (1) a kulturnímu dědictví (2);

Spravedlivý rozvoj zaměřený na občany

26.

naléhá na EU, aby uznala úlohu mnohočetných a inovativních forem participativní demokracie při podporování udržitelných komunit, zejména na nižší než obecní úrovni. Tento potenciál by bylo možné dále posilovat tím, že by v příslušných opatřeních politik EU v oblasti životního prostředí nebo jako součást podpory projektů ze strany EU byl výslovně zohledňován demokratický inovační prvek;

27.

poukazuje na úspěšnou a již dlouho prováděnou Místní agendu 21, která je východiskem pro účast nižší než obecní úrovně na politice v oblasti životního prostředí. Prostřednictvím iniciativ realizovaných v rámci Místní agendy 21 byly v posledních desetiletích podporovány místní orgány při provádění strategií a přijímání opatření týkajících se udržitelnosti na místní úrovni, konkrétně formou sdílení metod, nástrojů a osvědčených postupů;

Napříč politickými postupy

Uznání

28.

je pevně přesvědčen, že by EU při koncipování a provádění svých politik v oblasti životního prostředí měla zohledňovat specifické potřeby a specifický přínos malých komunit a komunit na nižší než obecní úrovni;

29.

navrhuje určit mechanismy pro zohledňování otázek týkajících se nižší než obecní úrovně při vypracovávání stanovisek VR a jejich předkládání orgánům a institucím EU a prohlubovat spolupráci s příslušnými organizacemi a sítěmi, které se na úrovni EU zabývají nižšími než obecními strukturami nebo tyto struktury zastupují;

30.

vybízí své členy, aby se osobně angažovali v komunitách na nižší než obecní úrovni ve svých vlastních regionech a aby se o získané zkušenosti podělili při diskusích vedených ve VR a zahrnuli je do své práce, zejména do stanovisek VR, partnerských výměn a případně do technické platformy pro spolupráci v oblasti životního prostředí (GŘ pro životní prostředí a Evropský výbor regionů);

31.

zamýšlí výslovně zahrnout komunity na nižší než obecní úrovni mezi své priority na období po roce 2020;

32.

připomíná obecný závazek Unie podporovat sociální, hospodářskou a environmentální soudržnost, zejména s cílem snížit rozdíly mezi úrovní rozvoje různých regionů – na ostrovech i pevnině – v souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování Evropské unie, a v tomto ohledu vyzdvihuje důležitou úlohu nižších správních úrovní než úrovně obecní;

33.

navrhuje prozkoumat možnost rozšíření portálu věnovaného rozdělení pravomocí a jeho případné doplnění o další, tj. nižší než obecní úroveň pro každý příslušný členský stát, počínaje analýzou role této úrovně v otázkách politiky v oblasti životního prostředí a změny klimatu;

34.

vyzývá Evropskou komisi, aby posoudila možnost udílet ocenění udržitelným čtvrtím, které by místní komunity motivovalo k zapojení se do správy svého území, a pořádat jednorázové či pravidelné akce zaměřené na podporu interakce s malými komunitami, jako např. evropský den udržitelných vesnic a městských čtvrtí;

Zvyšování povědomí

35.

navrhuje, že se bude u ostatních orgánů a institucí EU zasazovat o větší uznání významu nižší než obecní úrovně v politice v oblasti životního prostředí na místní úrovni. Mohl by například prosazovat zapojení nižší než obecní úrovně do přípravy budoucích politických dokumentů a do přezkumu existujících strategií ze strany orgánů a institucí EU;

36.

vyslovuje se pro informování nižší než obecní úrovně prostřednictvím výzkumných a inovačních projektů EU (programy Horizont 2020 a Horizont Evropa) a prostřednictvím spolupráce s Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a výzkumnými zařízeními EU;

37.

zavazuje se k dialogu s Evropskou komisí, mj. v rámci technické platformy pro spolupráci v oblasti životního prostředí, aby bylo zaručeno, že malé komunity na nižší než obecní úrovni budou při provádění konkrétních politik EU v oblasti životního prostředí náležitě zohledněny. To by se mohlo opírat o stávající úsilí GŘ ENV a dalších generálních ředitelství o vypracování pokynů a přijetí nástrojů určených malým komunitám a čtvrtím;

Komunikace a propagace

38.

je připraven prozkoumat, zda by mohl na svých internetových stránkách zpřístupnit informace o sítích a aktivitách EU, o něž mají malé komunity obzvláštní zájem, a to zveřejňováním informací o sítích, programech a akcích a shromažďováním relevantních příspěvků;

39.

zavazuje se prozkoumat způsoby, jak lze podpořit uznávání úspěšných environmentálních opatření na úrovni malých komunit tím, že se bude upozorňovat na osvědčené postupy a prosazovat uplatňování udržitelných řešení. K tomu patří mj. zvážení možnosti propojení se stávajícími systémy uznávání a udílením ocenění na úrovni EU po vzoru ocenění Evropské zelené město či Evropský zelený list, ocenění sítě Natura 2000, ocenění „Transformative Action Award“ a ocenění Evropský týden omezování vzniku odpadů;

40.

upozorňuje na to, že je důležité zahrnout problematiku uplatňování právních předpisů týkajících se životního prostředí v komunitách na nižší než obecní úrovni mezi roční témata nebo do programu environmentálních akcí pořádaných pravidelně na úrovni EU, jako je Zelený týden, Evropský týden omezování vzniku odpadů nebo Evropský týden regionů a měst;

41.

podporuje přizpůsobené využívání informačních a komunikačních technologií v zájmu lepšího propojení komunit na nižší než obecní úrovni nejen mezi sebou navzájem, ale také s jejich příslušnými místními orgány, aby byla podpořena demokratická účast a demokratické rozhodování;

Financování

42.

zdůrazňuje, že je důležité umožnit subjektům na nižší než obecní úrovni přístup k finančním prostředkům z programů EU, z nichž některé se již zaměřují na městské čtvrti, jako např. program URBACT, který podporuje výměny a učení v EU v zájmu udržitelného rozvoje měst. Vyzývá v této souvislosti k zajištění odpovídající odborné přípravy zaměstnanců komunit na nižší než obecní úrovni, aby bylo dosaženo efektivního využívání finančních prostředků EU;

43.

domnívá se, že komunitně vedený místní rozvoj a akční skupiny LEADER představují konkrétní nástroje k většímu mobilizování a zapojení nižší než obecní úrovně do dlouhodobého rozvoje a do plnění cílů strategie Evropa 2020;

44.

vybízí Evropskou komisi, aby prozkoumala, jak lze nejlépe zajistit, aby malé komunity mohly přispívat k provádění projektů financovaných z prostředků EU a zaměřených na podporu udržitelnosti na nižší než obecní úrovni a aby z těchto projektů měly prospěch. Toho lze dosáhnout i) uvedením konkrétních odkazů na malé komunity v pokynech a příručkách, ii) sepsáním a zveřejněním výzev k vyjádření zájmu nebo pracovních programů zaměřených konkrétně na komunity na nižší než obecní úrovni a iii) zjednodušením a zefektivněním finančních předpisů a pravidel způsobilosti v zájmu podpoření a usnadnění jejich účasti (např. přerozdělování grantů) za účelem podpory harmonického vývoje EU jako celku (článek 174 SFEU).

V Bruselu dne 12. února 2020.

předseda Evropského výboru regionů

Apostolos TZITZIKOSTAS

(1) NAT-VI/009 (Úř. věst. C 185, 9.6.2017, s. 15).

(2) SEDEC/VI-035 (Úř. věst. C 361, 5.10.2018, s. 31).