18.10.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 353/11 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Spotřebitelé v oběhovém hospodářství
(stanovisko z vlastní iniciativy)
(2019/C 353/03)
Zpravodaj: Carlos TRIAS PINTÓ
Rozhodnutí plenárního shromáždění |
24.1.2019 |
Právní základ |
čl. 32 odst. 2 jednacího řádu stanovisko z vlastní iniciativy |
Odpovědná sekce |
Jednotný trh, výroba a spotřeba |
Přijato v sekci |
4.7.2019 |
Přijato na plenárním zasedání |
17.7.2019 |
Plenární zasedání č. |
545 |
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování) |
200/4/9 |
1. Závěry a doporučení
1.1. |
EHSV se vyslovuje ve prospěch strategické změny orientace – v evropském, vnitrostátním i místním měřítku –, která by pevně podpořila nové modely oběhovosti, a to nejen větším sbližováním všech aktérů, ale i tím, že se spotřebitelé stanou jádrem veřejných politik. |
1.2. |
Intenzita a potřebná účinnost přeměny hospodářství na oběhové a omezení plýtvání tedy záleží na tom, do jaké míry bude posílena úloha spotřebitele v rámci změny stávajícího výrobního a spotřebního modelu, neboť nejúčinnější metodou změny jsou každodenní úkony v oblasti spotřeby. |
1.3. |
Je třeba zavést celoživotní vzdělávání, odbornou přípravu a samostudium a informovat spotřebitele co nejobjektivněji o možnostech spotřeby a směrovat je k oběhovému chování. EHSV v této souvislosti zdůrazňuje úlohu místních orgánů veřejné správy a spotřebitelských organizací. |
1.4. |
Výkon těchto činností se bude měřit pomocí ukazatelů dopadu, které budou vytvářeny na základě 12. cíle udržitelného rozvoje (1) OSN a souvisejících cílů, což povede k dalším procesům standardizace. |
1.5. |
Pokud jde o začleňování vědomé spotřeby, zbývajících 16 cílů udržitelného rozvoje a jejich příslušné cíle doplní hodnocení dopadu a cíl udržitelného rozvoje č. 17 „Partnerství“ vytvoří prostor pro společné vytváření a sdílenou odpovědnost, což posílí jak multiplikační efekt, tak požadovanou škálovatelnost. |
1.6. |
Sociální a ekologický výpočet stop zanechaných produktem v různých hodnotových řetězcích má velký potenciál, pokud jde o to, jak spotřebiteli v rámci digitální společnosti předat při spotřebním rozhodování relevantní informace. EHSV trvá na používání spolehlivých, srovnatelných a ověřitelných ukazatelů dopadu, zejména zdůrazňuje potřebu dohlížet na ty, které se týkají chemických látek, a to i z hlediska manipulace. |
1.7. |
Opatření by měla vycházet z filozofie prospěchu pro obě strany a neměla by být jednotná, ale měla by se přizpůsobovat osobitým podmínkám různých území a oblastí činnosti, a to s využitím metodických postupů „zdola nahoru“, které v jednotlivých případech zapojí všechny dotčené subjekty. Tyto iniciativy by měly být plně zakořeněny v rozvoji místních hospodářství a měly by vycházet z institucionálního impulsu a většího vlivu organizací spotřebitelů. |
1.8. |
Vedoucí pozice, kterou Evropa vykazuje v různých modelech oběhového hospodářství, by měla odpovídat vytvoření podnikatelského prostředí, které bude napomáhat internacionalizaci zboží a služeb oběhového hospodářství v reakci na průkopnické zkušenosti z takových zemí, jako je Jižní Korea (2). Tyto modely by měly být doplněny konkrétními pokyny týkajícími se spravedlivého přechodu k hospodářstvím a společnostem udržitelným z hlediska životního prostředí (3), které rovněž zajistí rovné podmínky, pokud jde o oportunistické produkty ze třetích zemí. |
1.9. |
V rozhodování spotřebitelů hrají klíčovou roli reklama a obchodní praktiky. Zásady sociální odpovědnosti podniků musejí nutně přispět k překonání postupů zvaných „greenwashing“ a „socialwashing“. V tomto ohledu je nezbytně nutné posílit stávající institucionální rámec dohledu a akreditace různých přechodů k oběhovému hospodářství. |
1.10. |
Daňový systém a odpovědné veřejné zakázky jsou účinnými nástroji pro zavedení modelu náhrad směřujícího k odpovědné výrobě a spotřebě, a to v rámci postupné standardizace produktů a služeb. V prvním případě by členské státy měly zvážit, jak lze účinně uplatňovat model náhrad a směřovat k postupnému sbližování oběhového zdaňování, jež bude přínosem pro jednotný evropský trh, a ve druhém případě musejí místní orgány veřejné správy zavést doprovodné plány pro „udržitelné poskytovatele“ v zájmu usnadnění souladu a škálovatelnosti jejich výroby, která často vykazuje nedostatky kvůli plnění aktuálních požadavků vyplývajících ze smluv. |
1.11. |
EHSV rovněž podporuje dobrovolné označování jakožto přechod k povinnému označování, pokud bude vycházet z nezávislých a ověřených dobrovolných schémat, která mají z hlediska životního prostředí vynikající parametry. Propagace ekoznačky EU (4) a její rozšíření na více produktů by z ní udělalo symbolickou „značku“ udržitelného výběru v Evropě. |
1.12. |
EHSV zdůrazňuje naléhavou potřebu zlepšit ekodesign a systematicky zkoumat požadavky v oblasti životnosti, oprav, chemických složek atd., a to i s ohledem na sociální hlediska a současně podporovat místní spotřebitelské sítě a postupy mezi spotřebitelem a výrobcem. |
2. Úvod a souvislosti
2.1. |
Udržitelný růst a konkurenceschopnost by měly rovněž zohlednit kvalitativní faktory, které přinášejí rovněž neexistenci pracovního vykořisťování a zneužívání životního prostředí, spravedlivé životní podmínky s ohledem na zdroje planety, a konečně model, který udrží rovnováhu mezi hospodářskou prosperitou, problémy v oblasti životního prostředí a sociálním začleněním (5). |
2.2. |
Oběhové hospodářství by mělo být modelem lidského chování, který bude slučitelný s vlastními pravidly fungování přírody a bude chránit a regenerovat přírodní kapitál. |
2.3. |
Dosud byla vypracována řada studií, návrhů a stanovisek k přechodu od lineárního k oběhovému hospodářství, které kladly důraz na výrobu a téměř se nezabývaly úlohou spotřebitele, který je klíčovou osobou, pokud jde o zvládání výzev oběhového hospodářství. |
2.4. |
Výchozím bodem je to, že je zřejmá velká propast mezi tvrzeními spotřebitele, který je velmi citlivý na sociální a ekologické výzvy (6), a pravidly jeho chování ovlivněnými fenoménem nízkých nákladů, který často klade faktor ceny (aniž by si při vzdělávání osvojil dopad negativních vnějších faktorů) před celkovou kvalitu produktu nebo služby. |
2.5. |
Čísla se tedy sníží, jakmile přejdeme od oblasti vnímání a očekávání k jednání a závazkům. V tu chvíli se odhalí napětí mezi dostupným a udržitelným, přičemž klíčovými faktory pro optimalizaci zapojení spotřebitele do celého procesu představují informovanost a vzdělávání. |
2.6. |
Některé výslovné odkazy na chování spotřebitele byly řešeny v rámci balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství a EHSV je podpořil (7): |
2.7. |
Evropský výbor regionů ve svém stanovisku „Akční plán EU pro oběhové hospodářství“ (8) klade důraz na chování spotřebitelů a společenské trendy, přičemž zdůrazňuje přední úlohu místních a regionálních subjektů pro posílení opatření v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a profesních kvalifikací, které by zlepšily porozumění udržitelné spotřebě, zachování zdrojů a předcházení vzniku odpadů, jakož i odpovědnost výrobců ve fázích návrhu a uvádění na trh. |
2.8. |
Konečně EHSV zdůrazňuje, že rozvoj oběhového hospodářství mohou rovněž podpořit inovativní formy spotřeby: sdílení výrobků nebo infrastruktury (kooperativní ekonomika), spotřeba služeb namísto výrobků, využívání IT platforem či digitálních platforem atd. |
3. Oběhové hospodářství v politikách EU
3.1. |
Skutečnou výzvu pro politiky EU oběhového hospodářství představuje vedle regulačních a výrobních aspektů mobilizace lidí, tedy chování spotřebitelů v rámci jejich návyků a každodenních rozhodnutí. Multiplikační účinek jednotlivých opatření doporučuje plné zapojení spotřebitelů jakožto účinné páky změny. |
3.2. |
Ve sdělení Uzavření cyklu – akční plán Evropské unie pro oběhové hospodářství (9) se dochází k závěru, že „rozhodnutí, která činí miliony spotřebitelů, mohou oběhové hospodářství podpořit nebo také omezit“. |
3.3. |
Má za to, že „vzhledem k velkému množství štítků nebo environmentálních tvrzení je pro spotřebitele EU často obtížné mezi výrobky rozlišovat a důvěřovat dostupným informacím. Environmentální tvrzení nemusí vždy splňovat právní požadavky na spolehlivost, přesnost a jasnost“. |
3.4. |
„Klíčovým faktorem ovlivňujícím rozhodnutí o koupi je cena, a to jak v hodnotovém řetězci, tak pro konečné spotřebitele. Členské státy jsou proto vyzývány, aby poskytovaly pobídky a používaly ekonomické nástroje, jako jsou např. daně, za účelem zajištění toho, aby ceny výrobků lépe odrážely environmentální náklady. Aspekty týkající se záruk, jako je zákonná záruční doba a obrácení důkazního břemene mohou chránit spotřebitele před vadnými výrobky a přispívat k trvanlivosti a opravitelnosti výrobků, neboť brání tomu, aby výrobky byly vyhazovány.“ |
3.5. |
Ačkoliv shrnuje mnohé klíčové faktory udržitelnosti, zapomíná zároveň na různorodost interakcí, k nimž dochází v rámci různých hodnotových řetězců, což dává spotřebiteli úlohu druhotného aktéra. |
4. Současný stav politik EU
4.1. |
Evropa již má regulační rámec na podporu odpovědného zadávání veřejných zakázek (10) a jeho potenciál (11) z něj činí jednu z hybných sil oběhového hospodářství. Vyvstávají nicméně četné obtíže při jeho účinném zavádění, což vyžaduje větší objasnění toho, které produkty a služby jsou považovány za oběhové. |
4.2. |
Jelikož se jedná o přechod, který by měl čerpat z osvědčených postupů z různých hodnotových řetězců, na základě dynamické terminologie by se měly řešit postupy standardizace v globálním měřítku na základě nových metrik, neboť mnohostranné a globalizované hospodářství vyžaduje společný jazyk. |
4.3. |
Plně v souladu se směrnicemi Organizace spojených národů bude akční plán Evropské komise týkající se udržitelného financování a nařízení o nové taxonomii environmentálně udržitelných činností (12) obsahovat novou skupinu ukazatelů dopadu na společnost a životní prostředí. |
4.4. |
S podporou prostředků Evropské komise, které jsou nyní posíleny a seskupeny v InvestEU, se počítá s významným přesměrováním investic do aktivit, které přispějí ke zmírnění klimatických změn a k zabránění vyčerpání přírodních zdrojů, mezi nimiž vynikají renovace obytných budov a využití geotermálního systému (13), což obojí úzce souvisí s přímými rozhodnutími spotřebitelů. |
4.5. |
Nová politika pro spotřebitele, se svými světlými i stinnými stránkami, přispěje ke zlepšení důvěry spotřebitelů (14). Podle názoru EHSV (15) je zlepšení rámce pro provádění právních předpisů v oblasti spotřeby klíčovým předpokladem pro vyvážený rozvoj oběhovosti. |
4.6. |
Je třeba zdůraznit společnou iniciativu Evropské komise a EHSV, která vedla ke spuštění Evropské platformy zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství (16), „sítě sítí“, která poskytuje místo k setkávání, kde se mohou řešit konkrétní výzvy a sdílet osvědčené postupy a řešení. Důležitou roli hrají mimo jiné také maloobchodní fórum (REAP) (17) a platforma EU věnovaná ztrátám potravin a plýtvání potravinami (18). |
5. Budoucí závazky Evropské komise
5.1. |
Komise v rámci svých činností v oblasti ekodesignu zváží především přiměřené požadavky na trvanlivost, příslušné informace o sdíleném využití a opravách a dostupnosti výměn. Také zváží zařazení informací o trvanlivosti na energetické štítky. |
5.2. |
V revidovaných návrzích týkajících se odpadu Komise zvažuje nová pravidla, která podpoří opětovné využití. |
5.3. |
Komise bude usilovat o lepší prosazování záruk u hmotných výrobků, prověří možnosti zlepšení a bude řešit klamavá ekologická tvrzení. |
5.4. |
Komise v rámci programu Horizont Evropa připraví nezávislý program testování za účelem dalšího pokroku v oblasti otázek spojených s možným předčasným zastaráváním (19). |
5.5. |
Komise posílí zavádění ekologického zadávání veřejných zakázek, přičemž bude trvat na zařazení oběhového hospodářství do nových nebo revidovaných kritérií. |
6. Opravdu přecházíme k oběhovému hospodářství?
6.1. |
„Udržitelnost je proces […], přičemž chování, činnosti a rozhodnutí vlád, společností, pracovníků, občanů a spotřebitelů je poháněno odpovědným vnímáním hospodářských, environmentálních a sociálních dopadů jejich životů.“ (20) |
6.2. |
Podle názoru EHSV orgány Unie kladou centrum oběhového hospodářství do oblasti ekologických a výrobních aspektů, přičemž opomíjejí aspekty společenské a spotřebitelské, což s sebou nese riziko kruhového přechodu k dalšímu lineárnímu hospodářství. |
6.3. |
Komplexně vzato by měla proaktivní role spotřebitele přesáhnout pouhou asymetrickou účast, která z něj činí jen městského obyvatele aktivního v oblasti recyklace odpadů z domácností, a měla by mu dát i možnost zasáhovat do celého oběhového procesu. |
6.4. |
Dobrá zpráva je, že máme k dispozici příslušný soubor nástrojů pro oběhové hospodářství, které vycházejí ze 17 cílů udržitelného rozvoje a souvisejících cílů, v kombinaci se závaznými protokoly COP 21 (21) ke zmírnění klimatických změn, což nám dává univerzální rámec s ohromným potenciálem. |
6.5. |
EHSV zdůrazňuje, že přechod bude tím účinnější a lépe se přizpůsobí 12. cíli udržitelného rozvoje (Udržitelná spotřeba a výroba), čím lépe se podaří propojit mezery mezi nabídkou a poptávkou a zakotvit oběhové hospodářství na daném území. |
7. Návrhy EHSV, jak poskytnout spotřebitelům v modelech oběhového hospodářství výraznější úlohu
7.1. |
Odpovědný výzkum a inovace (zkratkou z angličtiny RRI) v rámci Horizontu Evropa: bude zajištěno vyvážené zapojení všech činitelů, zejména spotřebitelů a/nebo jejich zástupců. |
7.2. |
Ekodesign a ekoinovace: na základě kritéria společné odpovědnosti vůči životnímu prostředí se zvýší aktivní zapojení spotřebitelů prostřednictvím postupů vytváření sdílené hodnoty, což může být předmětem akreditace prostřednictvím oficiálně regulovaných označení kvality. |
7.3. |
Bude podporována účast spotřebitelů na plánování politik sociální odpovědnosti podniků prostřednictvím zapojení do tzv. sandboxů pilotních produktů a služeb za účelem společné validace ex ante. |
7.4. |
Rovněž budou shromažďovány osvědčené postupy v oblasti oběhového hospodářství, přičemž bude také dán hlas spotřebitelům. Osvědčené postupy s vyšším multiplikačním účinkem budou šířeny hromadně. |
7.5. |
Pobídky k dobrovolnému označování výrobků informacemi týkajícími se snižování emisí, zachování biologické rozmanitosti, efektivního využívání zdrojů nebo nepoužívání součástek s velkým dopadem na životní prostředí s cílem učinit jejich používání povinným. Bude zavedeno používání označení s odhadem trvanlivosti produktu spolu s možností získat náhradní díly a s možnostmi oprav. V reakci na tlak spotřebitelů bude prostřednictvím oficiálních uznání, daňových systémů a veřejných zakázek podněcováno prodlužování záruční doby produktů. |
7.6. |
V rámci nové politiky pro spotřebitele budou zavedeny mechanismy náhrad pro spotřebitele, jejichž pořízené zboží a produkty byly předmětem postupů předčasného zastarávání. |
7.7. |
Bude se hlídat používání materiálů s velmi krátkou životností (jako jsou plasty na jedno použití) (22) a obalů na produkty (23). Rovněž budou posíleny kontroly týkající se chemických látek, které povedou k získání kompletního přehledu, aby se předešlo kontraproduktivním postupům v oblasti recyklace. |
7.8. |
Informace pro spotřebitele o ekologických stopách: dostupné, čitelné a pravdivé. Budou se hlídat špatné postupy spočívající v podávání námitek bez dostatečné empirické opory, případně se o nich bude informovat. |
7.9. |
Informační kampaně zaměřené na spotřebitele – se zvláštním důrazem na mladé lidi –, které se budou týkat hospodářských modelů udržitelné výroby a spotřeby a budou zahrnovat různé strategie tzv. nudgingu a zabývat se kulturními a osobitými faktory (24). |
7.10. |
Vzdělávací nabídka (nepřetržitá, od školky), která se bude průřezově zabývat metodikou životnosti produktu (výroba po částech, modulárnost, trvanlivost, opravitelnost, opakované použití a energetická účinnost) a bude mít významnou praktickou složku. |
7.11. |
Posílení pracovišť spojených s činnostmi opětovného použití, oprav a recyklace s vysokou přidanou hodnotou (supra-recyklace) v rámci strategie pro jednotný digitální trh (25). |
7.12. |
Zajistit – ze strany příslušných orgánů a na jejich příslušných úrovních pravomocí – dostatečnou infrastrukturu a zdroje pro tříděný sběr odpadů ve všech oblastech, kde vznikají odpady. |
7.13. |
Ocenění obcí, vzdělávacích středisek, univerzit a dalších institucí, které zavedou protokoly zapojení spotřebitelů do činností oběhového hospodářství prostřednictvím vzestupných modelů (zdola nahoru). |
7.14. |
Rozvoj a rozšiřování zkušeností v oblasti nových hospodářských modelů, především těch, které souvisejí s kooperativní ekonomikou a hospodářstvím funkčním na konkrétním území, jako jsou chráněná označení původu s oceněním „oběhové obce“. |
7.15. |
Posílení úlohy sdružení spotřebitelů v oběhovém hospodářství prostřednictvím technické podpory a ad hoc prostředků. |
7.16. |
Zveřejňování a šíření osvědčených postupů podniků v oběhovém hospodářství, na základě kontroly organizací spotřebitelů. |
7.17. |
Podpora místních spotřebních sítí, výroby spotřebiteli a postupů „udělej si sám“. |
V Bruselu dne 17. července 2019.
předseda
Evropského hospodářského a sociálního výboru
Luca JAHIER
(1) https://www.undp.org/content/undp/en/home/sustainable-development-goals/goal-12-responsible-consumption-and-production.html
(2) Během Fóra občanské společnosti konaného v Soulu v dubnu 2018, které se zabývalo obchodní dohodou mezi EU a Jižní Koreou, se úmluvy MOP zaměřovaly především na oběhové hospodářství.
(3) Pokyny MOP pro spravedlivý přechod k ekonomikám a společnostem pro všechny, které jsou udržitelné z hlediska životního prostředí.
(4) Poradní výbor pro ekoznačku EU nyní v souladu s metodikou životního cyklu výrobků začleňuje nová oběhová kritéria a ukazatele týkající se používání a dostupnosti výrobků.
(5) Viz stanovisko EHSV Sibiu a ještě dále, Úř. věst. C 228, 5.7.2019, s. 37.
(6) Zvláštní Eurobarometr za září-říjen 2017: pro 94 % Evropanů je ochrana životního prostředí velmi nebo dost důležitá, přičemž jednou z hlavních starostí je narůstající objem odpadů. A 87 % se jich domnívá, že mohou sehrát velmi nebo dost důležitou úlohu.
(7) Viz Úř. věst. C 230, 14.7.2015, s. 99; Úř. věst. C 264, 20.7.2016, s. 98; Úř. věst. C 389, 21.10.2016, s. 80; Úř. věst. C 345, 13.10.2017, s. 102; Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 61 a Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 97.
(8) Úř. věst. C 88, 21.3.2017, s. 83.
(9) COM(2015) 614 final.
(10) Viz směrnice 2014/23/EU/, 2014/24/EU a 2014/25/EU.
(11) Evropské veřejné zakázky dosahují téměř 15 % HDP.
(12) COM(2018) 353 final, schváleno spolunormotvůrci v březnu 2019.
(13) V březnu 2019 schválili spolunormotvůrci taxonomii udržitelných činností.
(14) Po ujednání Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu o vadných produktech (únor 2018), které vyvolalo zklamání, následovalo ujednání pozitivní: větší ochrana on line nákupů a také vůle k ukládání sankcí v oblasti dvojí kvality potravin (duben 2018).
(15) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 66.
(16) https://circulareconomy.europa.eu/platform/
(17) http://ec.europa.eu/environment/industry/retail/about.htm
(18) https://webgate.ec.europa.eu/flwp/
(19) Projekt H2020 „PROMPT“ testuje ověřování předčasného zastarávání a předloží návrhy v oblasti zlepšení životnosti produktů, včetně oprav. Konsorcium tvoří organizace spotřebitelů, jako například ANEC/BEUC/ICRT a Test Achats, UFC Que Choisir, OCU, Stiftung Warentest, Consumentenbond a výzkumné instituce (TU Delft; Fraunhofer IZM) a organizace zabývající se opravami (RUSZ, Ifixit).
(20) Stanovisko EHSV Naslouchat občanům Evropy v zájmu udržitelné budoucnosti (Sibiu a ještě dále), Úř. věst. C 228, 5.7.2019, s. 37.
(21) https://unfccc.int/es/node/512
(22) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 207.
(23) Často je nadbytečné a nevhodné, neboť vychází z marketingových strategií.
(24) Například v jižní Evropě je špatně nahlíženo na balení jídla s sebou.
(25) Viz závěrečná zpráva IT pro práci: digitální dovednosti na pracovišti.