Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Technologie blockchain a technologie distribuované účetní knihy jako ideální infrastruktura pro sociální ekonomiku

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2019/C 353/01)

Zpravodaj: Giuseppe GUERINI

Rozhodnutí plenárního shromáždění	13.12.2018
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	4.7.2019
Přijato na plenárním zasedání	17.7.2019
Plenární zasedání č.	545
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	179/1/2

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV podporuje aktivity, které navrhuje Evropská komise s cílem rozvíjet evropské partnerství pro technologii blockchain, počínaje projektem střediska EU pro sledování technologie blockchain.

1.2

EHSV vybízí orgány, aby podporovaly zapojení organizací občanské společnosti do evropského střediska pro sledování a evropského partnerství pro technologii blockchain, neboť je jasné, že příznivý vývoj technologie blockchain a nových digitálních infrastruktur není pouze otázkou informačních technologií, nýbrž zároveň představuje proces skutečně přelomových sociálních inovací.

1.3

EHSV se domnívá, že organizace sociální ekonomiky mohou přispět k podpoře většího a vědomého seznámení se s možnostmi technologie blockchain, a to právě v souvislosti se sbližováním kulturního a metodologického základu zaměřeného na formy otevřené a participativní správy s cílem udržet vysokou úroveň transparentnosti a účasti všech občanů na rozvoji, jejž tyto nové technologie mohou přinést.

1.4

Operativní aplikace technologií blockchain mohou významně zlepšit výkonnost organizací sociální ekonomiky a přinést výhody nejen těmto organizacím, ale i jejich členům a především koncovým uživatelům.

1.5

Podnikatelské projekty založené na technologii „distribuované účetní knihy“ (DTL) vyžadují pevné správní struktury, které zajistí jasné rozdělení úloh i povinností a podpoří spolupráci mezi různými zúčastněnými subjekty.

1.6

EHSV vyzývá orgány veřejné správy, aby zajistily, že rozvoj technologie blockchain bude probíhat v souladu s pravidly pro zpracování osobních údajů a pro kybernetickou bezpečnost, a aby sledovaly rizika skupování nebo nesprávného využívání údajů o občanech a podnicích.

1.7

Pokud jde o hloubkové změny, které nové technologie přinášejí, EHSV doporučuje, aby občané a pracovníci byli odpovídajícím způsobem chráněni, mimo jiné prostřednictvím řádného zapojení sociálních partnerů, zejména co se týče podmínek, za nichž vykonávají své povinnosti, a přípravy odpovídajících plánů odborné přípravy a dalšího vzdělávání.

1.8

EHSV se domnívá, že skutečné zapojení organizací sociální ekonomiky a občanské společnosti je zcela zásadní pro zajištění toho, aby byly velké příležitosti, jež nové technologie nabízejí, zaměřeny na zajištění přínosů, přístupu, transparentnosti a účasti pro všechny, nikoli pouze pro novou „elitu digitálního hospodářství“.

2.   Souvislosti a předmět iniciativy

2.1

Toto stanovisko z vlastní iniciativy vychází ze závěrů lucemburského předsednictví Radě, které obsahují výzvu k prozkoumání inovačního potenciálu nových digitálních technologií v rámci sociální ekonomiky.

2.2

Mezi těmito novými technologiemi se objevuje přelomový inovační potenciál různých forem „technologie distribuované účetní knihy“ (Distributed Ledger Technology – DLT) známých také jako technologie blockchain, které umožní rozvoj velmi zajímavých aplikací v různých odvětvích ekonomické a společenské činnosti.

2.3

Některé rysy těchto technologií činí z technologie blockchain digitální infrastrukturu, již by mohly organizace sociální ekonomiky efektivně využít k lepšímu dosahování svých cílů a ke zvýšení své schopnosti určovat pozitivní sociální dopady a podporovat sociální inovace.

2.4

EHSV vybízí instituce, aby podporovaly zapojení organizací občanské společnosti do evropského střediska pro sledování technologie blockchain, neboť pozitivní vývoj technologie blockchain a nových digitálních infrastruktur nemůže záviset pouze na řešeních v oblasti IT, ani na pouhém inženýrství, ale zdokonalí se pouze tehdy, budeme-li umět tyto mechanismy přetvořit na hnací sílu přelomových sociálních inovací.

2.5

Je vhodné si uvědomit, že technologie DLT zaručují důvěru mezi partnery, kteří se zaměřují na spolupráci, a certifikují především transakce, nikoli obsah nebo kvalitu toho, co je součástí blockchain. Ačkoli některá optimistická hodnocení definují tuto technologii jako nového nositele důvěry, je nutné jasně říci, že tato technologie nemůže nahradit loajalitu a důvěru mezi subjekty.

3.   Stručný popis technologie blockchain a technologií distribuované účetní knihy

3.1

Technologie blockchain je počítačový protokol nakonfigurovaný v 90. letech 20. století. Jeho využití ve velkém měřítku a jeho úspěch však souvisejí s rozšířením kryptoměn, z nichž nejznámější je bitcoin. Bylo by však chybou připodobňovat technologii blockchain pouze ke kryptoměnám. Díky kombinaci s rostoucí výkonností výpočetní techniky a analýzy dat počítačových systémů, zlepšením konektivity v Evropě a neustálým vývojem systémů umělé inteligence se totiž potenciál využití technologie distribuované účetní knihy exponenciálně zvyšuje pro víceúčelové použití.

3.2

Technologie blockchain je kódem, tj. komunikačním protokolem, a zároveň i veřejným registrem, v němž jsou všechny transakce uskutečněné mezi účastníky sítě velmi transparentně a neměnně „zaznamenány“ podle sekvenčního pořadí.

3.3

Toto pořadí registrace je tvořeno souborem „bloků“ (částí kódu), které jsou vzájemně propojeny funkcí šifrování, díky níž je každá část bloku tvořící řetězec sledovatelná a neměnná. Tyto „propojené bloky“ jsou současně registrovány na každém zařízení, jehož prostřednictvím se účastníci technologie blockchain připojují. Každý účastník představuje „článek“ řetězu podílející se na ověření a archivování dat, která jsou vyměňována.

3.4

Tímto způsobem se transakce provádějí v horizontální podobě a jsou potvrzovány množstvím účastníků, což znemožňuje, aby jediný operátor záznamy upravoval nebo ničil. Díky tomu by zpracování dat mělo být bezpečné a současně by se měla upevnit vzájemná důvěra mezi účastníky technologie blockchain zapojenými do distribuovaného a decentralizovaného procesu ověřování. Technologie blockchain je tudíž zajímavým nástrojem pro novou specifikaci koncepce bezpečnosti digitálních transakcí.

3.5

Technologie blockchain proto funguje především jako infrastruktura pro virtuální měny, ale ze stejných důvodů může mít také společenskou, kulturní a politickou a ekonomickou hodnotu. Jakékoli jiné použití ve fyzických a nevirtuálních hospodářských souvislostech však vyžaduje povědomí o tom, že technologie distribuované účetní knihy nezajišťuje kvalitu obsahu, k němuž se vztahuje. Jinými slovy, lze potvrdit, že určitý produkt prošel řetězcem, který je bezpečně vysledovatelný díky technologii distribuované účetní knihy, ale není možné tvrdit, že tento produkt má skutečně dobré vlastnosti.

3.6

Přímou kontrolu nad nějakou částí celého řetězce vykonávají různí účastníci technologie blockchain a tímto způsobem se technologie blockchain stává decentralizovaným systémem, jemuž může jen stěží „dominovat“ jediný aktér. To zvyšuje bezpečnost, pokud jde o útoky nebo sabotáže, neboť pokud by byl jeden z uzlů v řetězci napaden či poškozen, ostatní uzly „distribuované účetní knihy“ by i nadále fungovaly.

3.7

Transakce prováděné v distribuované účetní knize jsou díky technologii blockchain sledovatelné a viditelné pro všechny účastníky, takže operace probíhají transparentně, bez zásahu „ústředního orgánu“ nebo „třetí“ strany, která by plnila funkci povinného partnera nebo zprostředkovatele. Vývoj kvantových počítačů ani teoretická možnost „ovládat“ nemalý počet síťových uzlů však zcela neodstraní riziko koncentrace v oblasti technologie distribuované účetní knihy nebo kontroly nad ní ani riziko skupování a shromažďování dat.

3.8

Tyto funkce umožňují, aby technologie blockchain vytvářela také skutečné smlouvy na automatické provádění, tzv. „smart contracts“, které umožňují rychle a horizontálně personalizovat a podrobně zaznamenat transakci. Tímto způsobem jsou certifikované základní informace transformovány na právo, jež lze uplatnit, což by mohlo ovlivnit mnoho společenských, ekonomických a politických zvyklostí.

3.9

Rozumí se tím například možný vývoj digitální správy v souvislosti s volbami a hlasovacími systémy, sociálními a zdravotními službami a řízením veřejných zakázek.

3.10

Klíčová slova technologie blockchain – decentralizace, transparentnost, partnerská účast, spolehlivost a vzájemná důvěra – se odrážejí v hlavních organizačních formách používaných podniky a organizacemi sociální ekonomiky. To platí tím spíše, budou-li sítě technologie distribuované účetní knihy vyvíjeny s vysokou schopností interoperability, jež uživatelům umožní využívat tyto technologie společně prostřednictvím různých zařízení a nástrojů.

4.   Evropská unie a technologie blockchain

4.1

EHSV sdílí a podporuje činnosti, které Evropská komise a řada členských států zahájily za účelem rozvoje evropského partnerství pro technologii blockchain. Ze strategického hlediska je důležité, aby Evropa nepřišla o svojí pozici ve stávající mezinárodní konkurenci, pokud jde o rozvoj všech digitálních technologií, a podporovala spolupráci mezi různými veřejnými a soukromými aktéry za účelem vytvoření evropské infrastruktury pro technologii blockchain.

4.2

K těmto otázkám vyjádřil také Evropský parlament (v usneseních 2017/2772 (RSP) a 2018/2085 (INI)) a mimo jiné požadoval, aby Komise podpořila hodnocení sociálního dopadu technologie distribuované účetní knihy.

4.3

Stejně důležité bylo, že dne 1. února 2018 zahájilo činnost evropské středisko pro sledování technologie blockchain (EU Blockchain Observatory and Forum), zřízené Evropskou komisí, které již zveřejnilo několik tematických zpráv (1).

4.4

EHSV je přesvědčen, že mají-li se přínosy technologií blockchain vyvíjet správně, je rovněž nezbytné prosazovat odpovídající rámec pravidel, který bude podněcovat a podporovat spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem a organizovanou občanskou společností, aby bylo dosaženo sociálního, kulturního i regulačního sbližování nezbytného ke vzniku všech příležitostí ke zlepšení služeb a procesů jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru.

5.   Mohou být technologie blockchain a technologie distribuované účetní knihy vhodnou infrastrukturou pro sociální ekonomiku?

5.1

Technologie blockchain užitečným nástrojem k předefinování důvěry v souvislosti s globální digitální ekonomikou, a organizace sociální ekonomiky tedy mohou jejím prostřednictvím přispět k demokratizaci ekonomiky a k šíření digitální sociální ekonomiky.

5.2

Finanční krize oslabily důvěru občanů ve finanční instituce. Důvěra se stala vzácným sociálním zdrojem, který je v důsledku rostoucích obav ohledně bezpečnosti údajů shromažďovaných a uchovávaných některými velkými hospodářskými subjekty ještě vzácnější.

5.3

Podniky sociální ekonomiky, pro něž je charakteristické, že jsou velmi rozšířené a zakotvené v územních celcích a místních komunitách, mohou hrát významnou úlohu při podpoře co největšího rozšíření příležitostí pro evropské občany. Mohou tudíž pozitivně přispět k prosazování etického a hodnotového sbližování mezi sociální ekonomikou a technologickými inovacemi a směřovat k modelu rozvoje, který odráží společné zájmy.

5.4

Konkrétních operačních aplikací technologií blockchain, které si lze představit v organizacích sociální ekonomiky, je široká škála.

5.5

Za prvé, technologii umožňující zvýšit úroveň transparentnosti a důvěry lze snadno využít k tomu, aby byly dary a získané finanční prostředky bezpečné a sledovatelné, což například dárci, který financuje nevládní organizaci, umožní sledovat tok a směřování prostředků, jež daroval. Nebo sama nevládní organizace by mohla mít zařízení, které umožní podrobné vykazování každého toku výdajů a zajistí, aby investované prostředky byly použity skutečně ke stanoveným účelům.

5.6

Přijetím technologie blockchain by mnoho organizací sociální ekonomiky mohlo významně zlepšit řízení na základě společné správy (konzultace s ostatními členy a hlasování) a zároveň je učinit bezpečným a sledovatelným díky tomu, že tato technologie usnadní účast a zapojení i tehdy, když jsou členové rozmístěni na decentralizovaném území, nebo jich je tolik, že je obtížné organizovat tradiční shromáždění.

5.7

Organizace sociální ekonomiky provádějí celou řadu činností v oblasti kulturní produkce, od odborné přípravy až po umění. Technologii blockchain budou moci používat i sdružení a uskupení, která se zabývají vzděláváním a odbornou přípravou, představeními a uměleckou či duševní produkcí, aby ověřily činnosti prováděné na dálku, nebo je personalizovaly podle potřeb uživatelů. Nejdůležitější však je, že se práva duševního vlastnictví a autorská práva stanou přehlednějšími a jistějšími díky využívání inteligentních smluv (smart contracts) v oblasti přenosu obsahu.

5.8

V oblasti odborné přípravy a vzdělávání může technologie blockchain využívat k certifikaci dovedností zabezpečení studijních titulů a diplomů v digitálním formátu nebo vydávání digitálních certifikátů, s jejichž pomocí se budou automaticky aktualizovat životopisy pracovníků nebo studentů.

5.9

Velmi důležité je použití, které lze očekávat v oblasti zdraví, osobní péče a sociální pomoci jak pro bezpečné ukládání údajů a informací, tak pro přístup a identifikaci osob, kterým je poskytována pomoc. V těchto oblastech existuje mnoho organizací sociální ekonomiky, které se zabývají činnostmi v zájmu nejpotřebnějších občanů, a to i v decentralizovaných oblastech, kde možnost instalace bezpečných systémů telemedicíny a vzdálené pomoci může mít velký dopad na kvalitu života lidí.

5.10

Tyto technologie často vyžadují dovednosti a zdroje, které nejsou dostupné všem lidem. Ještě méně jsou dostupné pro nejzranitelnější osoby, jako jsou senioři, chudí lidé, osoby se zdravotním postižením, nezletilí a marginalizované rodiny. Pro tyto skupiny obyvatelstva, na něž máme všichni povinnost myslet, mohou organizace sociální ekonomiky představovat základní přístupový kanál.

5.11

Mnohá družstva působící v zemědělství uvažují o nových technologiích, aby se jejich výrobky daly do určité míry sledovat a identifikovat s cílem zabránit podvodům a padělání, které poškozuje výrobce i spotřebitele. Technologie blockchain by mohla zajistit jasnější a transparentnější vztahy mezi zemědělským družstvem a jeho členy a zároveň by mohla přispět ke snížení nákladů na služby, jako je pojištění rizik spojených s přírodními katastrofami.

5.12

Jak je známo, první aplikace technologie blockchain byly zavedeny s cílem vyvinout kryptoměny a systémy vzájemných plateb. To by mohlo být užitečné v sektoru sociální ekonomiky k řízení operací typu crowdfunding i doplňkových platebních systémů užitečných pro operace v oblasti mikroúvěrů zaměřené na osoby, jimž banky neposkytnou úvěr, nebo ke správě etických mikroinvestičních sítí ve prospěch okruhů komunitního hospodářství.

5.13

Ekologická sdružení a sociální podniky jsou rovněž hlavními aktéry v oblasti omezování plýtvání, sběru a tříděného zpracování odpadů. I v těchto souvislostech lze potenciál technologie distribuované účetní knihy využít ke zlepšení služeb poskytovaných ve prospěch občanů.

5.14

Družstva pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jichž je v Evropě přes 1 500 a do nichž je zapojeno více než 1 000 000 občanů podílejících se na transformaci energetiky, by mohla pomocí technologie blockchain optimalizovat svou distribuční síť a transformaci.

5.15

Velmi důležitým aspektem technologie blockchain je energetická problematika, protože simultánní záznam dat a blokových řetězců prováděný na řadě serverů a decentralizovaných zařízení v současné době obnáší velkou spotřebu energie; spotřebu energie je i nadále nutné optimalizovat, aby bylo využívání technologie blockchain udržitelnější.

5.16

Vzhledem k tomu, že technologie blockchain může přinést významný pozitivní vývoj, je důležité upozornit na to, že data zaznamenaná prostřednictvím technologie blockchain nelze upravovat, a proto je nutné, aby veřejnoprávní předpisy zaručovaly, že vývoj této technologie bude probíhat v souladu s pravidly pro zpracování osobních údajů („obecné nařízení o ochraně osobních údajů“) se zvláštním zřetelem k tzv. „právu být zapomenut“.

5.17

Je důležité, aby platné předpisy týkající se těchto otázek byly nepřetržitě, přímo či pro potřeby výkladu, přizpůsobovány velmi rychle probíhajícím technologickým změnám. Pouze tak se vyhneme tomu, že by pozitivní vývoj očekávaný od technologie blockchain byl doprovázen řadou nepříznivých vývojových faktorů a problematických důsledků.

5.18

Technologie blockchain bude mít výrazný dopad na trh práce: různá pracovní místa zaniknou, jiná pracovní místa se hodně změní, zatímco mohou i nadále vznikat nová pracovní místa a vyvíjet se s ohledem na jejich současné uspořádání. EHSV se domnívá, že je důležité, aby pracovníci byli náležitě chráněni, zejména poskytnutím odpovídajících plánů odborné přípravy a nástrojů aktivních politik v oblasti práce realizovaných za účasti sociálních partnerů.

5.19

Obrovský potenciál nových digitálních technologií a vysoké náklady na nezbytné investice také vystavují technologii blockchain riziku koncentrace zařízení schopných zajišťovat její fungování. Vedle potenciálu demokratizace sítě tak nelze vyloučit riziko spekulativního skupování dat a technologických sítí do rukou několika málo hráčů nebo zemí schopných provádět velké investice. Proto je důležité, aby existovaly veřejné intervence na podporu participativního a dostupného rozvoje těchto technologií.

---

(1)  „Inovace na základě technologie blockchain v Evropě“ v červenci 2018, „Blockchain a obecné nařízení o ochraně údajů (GDPR)“ v říjnu 2018, „Blockchain pro veřejnou správu a veřejné služby“ v prosinci 2018, „Škálovatelnost, interoperabilita a udržitelnost technologie blockchain“ v březnu 2019, „Blockchain a digitální identita“ v květnu 2019.