V Bruselu dne 10.4.2019

COM(2019) 195 final

SDĚLENÍ KOMISE

Řešení dopadů vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody: koordinovaný přístup Unie


SDĚLENÍ KOMISE SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE

Řešení dopadů vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody: koordinovaný přístup Unie

1.Úvod

Dne 29. března 2017 oznámilo Spojené království svůj záměr vystoupit z Unie. Komise považuje i nadále za nejlepší východisko spořádané vystoupení Spojeného království z Unie na základě dohody o vystoupení, která byla schválena vládou Spojeného království a dne 25. listopadu 2018 potvrzena Evropskou radou (článek 50). Komise trvale směřuje své snažení k tomuto cíli. Přesto se pouhé dva dny před prodlouženou lhůtou 12. dubna 2019, kterou stanovila Evropská rada 1 , pravděpodobnost neřízeného vystoupení výrazně zvýšila. Účelem tohoto sdělení je shrnout intenzivní přípravy na tento scénář, které probíhají již od roku 2017.

Komise všechny zúčastněné strany opakovaně upozorňovala (mimo jiné prostřednictvím tří sdělení o připravenosti na brexit ze dne 19. července 2018 2 , 13. listopadu 2018 3 a 19. prosince 2018 4 ) na to, že brexit bez dohody by způsobil vážné obtíže. Toto posouzení se nezměnilo. V případě brexitu bez dohody nebude možné reprodukovat řádný přechod, který je stanoven v dohodě o vystoupení.

Orgány EU, správní orgány členských států na všech úrovních a všechny zúčastněné strany proto spolupracují na tom, aby dopady brexitu bez dohody zmírnily. Díky tomuto kolektivnímu úsilí je dnes EU na neřízené vystoupení připravena.

Byla přijata alternativní opatření na evropské a vnitrostátní úrovni, založená na obecných zásadách stanovených ve sdělení ze dne 13. listopadu 2018. Tato opatření nereprodukují výhody členství v Unii ani podmínky případného přechodného období, jež stanoví dohoda o vystoupení. Jedná se o opatření dočasné povahy, která Evropská unie přijala jednostranně na obranu svých zájmů. Plně respektují rozdělení pravomocí, jež stanoví Smlouvy, stejně jako zásadu subsidiarity.

V případě brexitu bez dohody poskytnou tato dočasná alternativní opatření Spojenému království prostor k řešení tří hlavních záležitostí souvisejících s oddělením, které jsou předpokladem pro jednání se Spojeným královstvím o dalším postupu. Jak uvedl předseda Juncker dne 3. dubna 2019 v Evropském parlamentu 5 , jde o tyto záležitosti: i) práva občanů EU-27 a občanů Spojeného království, kteří využili svého práva na volný pohyb v rámci Unie před vystoupením, budou muset být dále zachována a chráněna, ii) Spojené království bude ještě muset splnit své finanční závazky, jež přijalo jako členský stát, a iii) bude ještě třeba nalézt řešení pro zachování míru na ostrově Irsko a integrity vnitřního trhu. Spojené království musí plně respektovat ducha a literu Velkopáteční dohody.

2.Přípravy alternativních plánů jsou dokončeny

Na přípravách na vystoupení Spojeného království se podílejí orgány a instituce EU a její vnitrostátní, regionální a místní orgány i hospodářské subjekty. Všichni tito aktéři byli vyzváni, aby se ujali svých povinností při přípravách na vystoupení bez dohody a zmírňování jeho nejvážnějších dopadů.

Orgány a instituce EU a členské státy EU-27 se na brexit bez dohody aktivně připravují od prosince 2017. Kromě tří sdělení obsahujících politické pokyny ohledně přístupu, který je třeba sledovat, zveřejnila Komise 92 oznámení 6 , aby zúčastněným stranám a orgánům pomohla v přípravách. Rovněž předložila 19 legislativních návrhů, z nichž 18 bylo přijato a použijí se od data vystoupení a jeden – týkající se rozpočtu EU na rok 2019 – se použije se zpětnou platností od data vystoupení, jakmile bude finalizován 7 . Komise rovněž přijala 45 nelegislativních aktů v celé řadě oblastí politiky 8 .

Komise vedla s členskými státy EU-27 rozsáhlé technické diskuse jak o obecných aspektech práce týkající se připravenosti a alternativních opatření, tak o specifických odvětvových, právních a správních záležitostech. Zástupci Komise navštívili hlavní města všech členských států EU-27, aby objasnili otázky související s připraveností a alternativními opatřeními Komise a projednali vnitrostátní plány připravenosti a alternativní plány. Při návštěvách se ukázalo, že členské státy jsou na všechny varianty dobře připraveny.

Mezi klíčové oblasti, v nichž bylo potřeba vynaložit úsilí na přípravu alternativních opatření, patří práva občanů (sociální zabezpečení, práva na pobyt a cestování), doprava (základní propojení a bezpečnost), policejní a justiční spolupráce, správa nových vnějších hranic Unie se Spojeným královstvím, rybolov a rozpočet Unie. Unie a členské státy přijaly rovněž opatření v dalších vybraných oblastech.

Pokud jde o občany, členské státy po vzoru velkorysého přístupu doporučeného Komisí 9 zajišťují i nadále právo na pobyt (dočasný nebo trvalý) státním příslušníkům Spojeného království, kteří mají v době vystoupení bydliště v EU.

Nároky občanů na sociální zabezpečení vztahující se ke Spojenému království, které vznikly před jeho vystoupením, jsou chráněny. Alternativní nařízení zajistí, aby se u osob, na něž se vztahuje, bez ohledu na jejich státní příslušnost dodržovaly zásady rovnosti zacházení, posuzování a sčítání skutečností nebo událostí nastalých a dob pobytu, pojištění nebo práce dokončených před vystoupením 10 . Členské státy rovněž provádějí opatření na vnitrostátní úrovni s cílem zajistit, aby nároky těchto občanů na sociální zabezpečení byly chráněny i po vystoupení.

Unie rovněž souhlasila s tím, že státní příslušníci Spojeného království nebudou potřebovat vízum při cestě do EU na krátkodobý pobyt v délce do 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů za účelem podnikání nebo turistiky, pokud Spojené království poskytne všem občanům EU-27 totéž zacházení 11 .

V platnosti jsou rovněž alternativní nařízení, jejichž cílem je zachovat základní dopravní spojení pro hlavní druhy dopravy: leteckou 12 , železniční 13 a silniční dopravu, a to osobní i nákladní 14 .

Po vystoupení Spojeného království z Unie nebude policejní a justiční spolupráce probíhat na základě práva EU, nýbrž na základě mnohostranných mezinárodních úmluv. Orgány a členské státy EU společně určily vhodné nástroje, které lze v této souvislosti použít. Členské státy vynaložily značné úsilí, aby zajistily, že tyto nástroje budou do data vystoupení funkční.

Členské státy úzce spolupracovaly s orgány EU na tom, aby zajistily zachování integrity vnitřního trhu, a to vytvořením odpovídající infrastruktury a prostředků k provádění celních formalit a kontrolsanitárních a fytosanitárních kontrol zboží na hranicích.

Ve finančním sektoru bylo považováno za nezbytné zavést jen několik opatření EU s cílem minimalizovat rizika pro finanční stabilitu v Evropské unii. Toto rozhodnutí vycházelo ze společné analýzy rizik brexitu bez dohody, kterou vypracovaly Komise, Evropská centrální banka, Jednotný výbor pro řešení krizí a evropské orgány dohledu, a z analýzy sestavené společnou technickou skupinou Evropské centrální banky a Bank of England.

Pokud jde o rybolovné činnosti, přijatá opatření umožní pokračování recipročního přístupu plavidel Unie a Spojeného království do vod druhé strany po celý rok 2019 15 , pokud Spojené království povolí plavidlům Unie přístup a bude dodržovat nařízení o rybolovných právech pro rok 2019 16 . Nestane-li se tak, budou mít rybáři EU k dispozici finanční podporu pro případ, že dojde k pozastavení jejich rybolovné činnosti 17 .

Všechna tato opatření zmírní na určitou dobu nejvážnější obtíže vzniklé neřízeným vystoupením Spojeného království, jak ukazuje graf v příloze 1 tohoto sdělení.

3.Rozpočet na rok 2019 a dodatečná finanční podpora

Komise přijala návrh alternativního nařízení, který stanoví, že vyplácení finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu EU příjemcům ze Spojeného království může v průběhu roku 2019 pokračovat, pokud bude Spojené království pokračovat v odvádění rozpočtových příspěvků na rok 2019 a pokud umožní provádět nezbytné audity a kontroly 18 . Nebude-li Spojené království ochotné přispívat k financování rozpočtu na rok 2019, jak je stanoveno v návrhu alternativního nařízení, předloží Komise v přiměřené lhůtě návrh opravného rozpočtu, aby bylo možné odstranit vzniklou mezeru v oblasti financování. V této souvislosti Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby návrh formálně přijaly.

Unie rozhodla, že i pokud tyto příspěvky nebudou poskytnuty, některé aktivity by měly v každém případě pokračovat. Program PEACE IV a program spolupráce Spojeného království a Irska budou pokračovat, neboť poskytují nezbytnou podporu míru v Severním Irsku a Irsku 19 . Rovněž všechny probíhající činnosti v oblasti mobility ve vzdělávání v rámci programu Erasmus+, jichž se Spojené království účastní a které byly zahájeny před datem vystoupení, mohou být dokončeny, aby se zabránilo vzniku komplikací pro studenty i pro instituce, které je vysílají a přijímají 20 .

Podnikatelské organizace a zúčastněné strany uvedly, že ke zmírnění negativních hospodářských důsledků neřízeného vystoupení Spojeného království z Unie může být nutná finanční podpora Unie. Dopady vystoupení bez dohody se projeví v celé Evropské unii, je však zjevné, že určité regiony a hospodářská odvětví postihnou ve větší míře.

Za prvé, členské státy sousedící se Spojeným královstvím ponesou významné náklady. Kontroly související s celními předpisy, sanitárními a fytosanitárními předpisy a dalšími normami v oblasti bezpečnosti a zabezpečení budou sice muset provádět všechny členské státy, ovšem v některých z nich bude jejich objem výrazně větší. Tyto státy proto musely zřídit nová stanoviště hraniční kontroly nebo modernizovat stanoviště stávající. Za druhé budou ekonomické náklady obzvláště vysoké v odvětvích, která jsou nejvíce v kontaktu se Spojeným královstvím. Je tomu tak například u vývozců zemědělských a potravinářských výrobků, kteří se zaměřují na trh Spojeného království, rybářských podniků, které jsou závislé na přístupu do jeho vod, a podniků v oblasti cestovního ruchu v regionech, které jsou oblíbené u turistů ze Spojeného království. Za třetí se v průběhu přípravných prací Komise ukázalo, že malé a střední podniky obchodující se Spojeným královstvím jsou pro přípravu na brexit vybaveny hůře než velké podniky. Některé malé a střední podniky totiž nemají správní a právní kapacitu k provádění úplného alternativního plánu.

Přestože je jasné, že finanční podpora bude nutná, je třeba vzít v úvahu omezení, která vystoupení bez dohody způsobí. Komise opakovaně konstatovala, že Spojené království zůstává ve všech scénářích vázáno svými finančními závazky vůči Evropské unii, a obdobně bude Evropská unie ctít vlastní finanční závazky vůči Spojenému království, a to i v případě vystoupení bez dohody.

Na tomto základě Komise prozkoumala, jak by mohly být v případě brexitu bez dohody využity stávající programy a nástroje z rozpočtu Unie (po případných nezbytných úpravách). Cílem je v rámci dostupných finančních prostředků zmírnit dopady v oblastech, v nichž by byly nejsilnější. Tato opatření budou navržena po řádném zvážení úprav na výdajové a příjmové straně rozpočtu EU, které by mohly být důsledkem neřízeného vystoupení, a s plným využitím stávajících rozpočtových nástrojů a dostupných zdrojů. Úpravou některých strukturálních fondů, aktivací opatření proti narušení zemědělských trhů na základě nařízení o jednotné společné organizaci trhů 21 (včetně využití veškerých finančních zdrojů) a s využitím specifických nástrojů, jako je Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), Fond solidarity a Evropský fond pro strategické investice (EFSI), by v případě vystoupení bez dohody mohlo být z rozpočtu EU uvolněno další cílené financování.

Pokud jde o bezprostřednější pomoc dotčeným zúčastněným stranám, jako jsou například malé a střední podniky s významnou expozicí vůči Spojenému království, nabízejí pravidla EU pro státní podporu flexibilní řešení pro vnitrostátní podpůrná opatření.

4.Pokyny ke koordinovanému přístupu po neřízeném vystoupení

Jednota a solidarita, kterou členské státy EU-27 projevily v průběhu jednání se Spojeným královstvím a příprav na jeho vystoupení, posloužila – navzdory rozdílné míře ekonomické expozice jednotlivých států Unie vůči Spojenému království – společnému účelu. Je zásadní, aby kroky podniknuté po neřízeném vystoupení zůstaly koordinované a konzistentní. Tato jednota posiluje účinnost veškerých nápravných opatření, chrání naše společná pravidla a rovné podmínky a zvyšuje předvídatelnost pro ty nejvíce postižené, přičemž pomáhá zachovat cíle Unie pro jednání o budoucích vztazích se Spojeným královstvím. Je proto nutné se zdržet uzavírání dvoustranných dohod mezi členskými státy a Spojeným královstvím.

Komise dnes s cílem poskytnout členským státům dodatečnou podporu při provádění alternativních opatření poskytuje další pokyny v pěti klíčových oblastech. Tyto pokyny pomohou zajistit hladké provádění alternativních opatření a přispějí rovněž k dosažení a zachování koordinovaného přístupu, pokud jde o:

·práva občanů na pobyt a jejich nároky na sociální zabezpečení,

·policejní a justiční spolupráci v trestních věcech,

·léčivé přípravky a zdravotnické prostředky,

·rybolovné činnosti a

·ochranu údajů.

Pokud to bude nutné, poskytne Komise další pokyny. Aby mohla pokračovat transparentní a intenzivní spolupráce, kterou se vyznačovalo období vyjednávání, je Komise členským státům EU-27 i nadále k dispozici pro projednávání záležitostí týkajících se dopadů vystoupení bez dohody. V období po vystoupení by měly členské státy informovat Komisi i sebe navzájem o veškerých dalších problémech, které vzniknou (ať očekávaně, či neočekávaně), a osvědčených postupech k jejich řešení, aby z nich mohly těžit všechny členské státy. Na období bezprostředně po vystoupení zřídila Komise telefonické centrum pro správní orgány členských států, které díky němu získají přístup k odborným znalostem Komise. Občané, podniky a další zúčastněné strany v EU se mohou s jakýmkoli dotazem obrátit na službu Europe Direct (bezplatné telefonní číslo 00 800 6 7 8 9 10 11 z kteréhokoli místa v EU).

5.Závěr

Od referenda, které proběhlo ve Spojeném království dne 23. června 2016, se Unie vyjadřovala konzistentně v tom smyslu, že rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Unie lituje, avšak respektuje je. Komise je i nadále přesvědčena, že nejlepší možností je spořádané vystoupení v souladu s dohodou o vystoupení. Neřízenému vystoupení však lze zabránit pouze v případě, že Spojené království dohodu o vystoupení ratifikuje.

EU proto přijala nezbytná opatření, aby byla připravena na vystoupení bez dohody, a současně je stále odhodlána se tohoto výsledku vyvarovat. Jednota a solidarita mezi členskými státy bude i nadále nezbytná, aby bylo možné reagovat na problémy, které vzniknou, a nadále prosazovat základní hodnoty Unie.

(1)      Rozhodnutí Evropské rady (EU) 2019/476 učiněné se souhlasem Spojeného království, ze dne 22. března 2019, o prodloužení lhůty podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU (Úř. věst. L 80I, 22.3.2019, s. 1).
(2)      COM(2018) 556.
(3)      COM(2018) 880.
(4)      COM(2018) 890.
(5)      Prohlášení předsedy Junckera o vystoupení Spojeného království z Evropské unie pronesené na plenárním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu dne 3. dubna 2019, http://europa.eu/rapid/press-release_SPEECH-19-1970_en.htm .
(6)       https://ec.europa.eu/info/brexit/brexit-preparedness/preparedness-notices_cs  
(7)      Očekává se, že Evropský parlament vyjádří s návrhem svůj souhlas na plenárním zasedání, které bude zahájeno 15. dubna 2019.
(8)      Dalších 19 nelegislativních aktů právě prochází procesem přijímání, který závisí na připomínkách podaných Spojeným královstvím a dalšími vnějšími aktéry.
(9)      Seznam práv na pobyt udělovaných státním příslušníkům Spojeného království ve státech EU je k dispozici na této internetové stránce Komise: https://ec.europa.eu/info/brexit/brexit-preparedness/residence-rights-uk-nationals-eu-member-states_en
(10)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/500 ze dne 25. března 2019, kterým se stanoví alternativní opatření v oblasti koordinace sociálního zabezpečení po vystoupení Spojeného království z Unie (Úř. věst. L 85I, 27.3.2019, s. 35).
(11)      Změna nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni. Její formální přijetí proběhne během příštích dní.
(12)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/494 ze dne 25. března 2019 o některých aspektech bezpečnosti letectví s ohledem na vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Unie (Úř. věst. L 85I, 27.3.2019, s. 11) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/502 ze dne 25. března 2019 o společných pravidlech zajišťujících základní propojení v letecké dopravě s ohledem na vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Unie (Úř. věst. L 85I, 27.3.2019, s. 49).
(13)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/503 ze dne 25. března 2019 o některých aspektech železniční bezpečnosti a propojení s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie (Úř. věst. L 85I, 27.3.2019, s. 60).
(14)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/501 ze dne 25. března 2019 o společných pravidlech zajišťujících základní propojení v silniční nákladní a osobní dopravě s ohledem na vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Unie (Úř. věst. L 85I, 27.3.2019, s. 39).
(15)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/498 ze dne 25. března 2019, kterým se mění nařízení (EU) 2017/2403, pokud jde o oprávnění k rybolovu pro rybářská plavidla Unie ve vodách Spojeného království a rybolovné operace plavidel Spojeného království ve vodách Unie (Úř. věst. L 85I, 27.3.2019, s. 25).
(16)      Nařízení Rady (EU) 2019/124 ze dne 30. ledna 2019, kterým se pro rok 2019 stanoví rybolovná práva pro některé rybí populace a skupiny rybích populací (Úř. věst. L 29, 31.1.2019, s. 1), a nařízení Rady (EU) 2018/2025 ze dne 17. prosince 2018, kterým se pro roky 2019 a 2020 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro rybářská plavidla Unie (Úř. věst. L 325, 20.12.2018, s. 7).
(17)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/497 ze dne 25. března 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o některá pravidla týkající se Evropského námořního a rybářského fondu po vystoupení Spojeného království z Unie (Úř. věst. L 85I, 27.3.2019, s. 22).
(18)      Návrh nařízení Rady o opatřeních týkajících se plnění a financování souhrnného rozpočtu Unie v roce 2019 v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie
(COM(2019) 64 final). Návrh byl schválen Radou.
(19)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/491 ze dne 25. března 2019 s cílem umožnit pokračování programů územní spolupráce PEACE IV (Irsko-Spojené království) a Spojené království-Irsko (Irsko-Severní Irsko-Skotsko) v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie (Úř. věst. L 85I, 27.3.2019, s. 1).
(20)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/499 ze dne 25. března 2019, kterým se stanoví pravidla pro pokračování probíhajících činností spojených se vzdělávací mobilitou v rámci programu Erasmus+, zřízeného nařízením (EU) č. 1288/2013, v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie (Úř. věst. L 85I, 27.3.2019, s. 32).
(21)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

V Bruselu dne 10.4.2019

COM(2019) 195 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE

Řešení dopadů vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody:
koordinovaný přístup Unie

Harmonogram klíčových alternativních opatření EU



V Bruselu dne 10.4.2019

COM(2019) 195 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PRALAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE

Řešení dopadů vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody: koordinovaný přístup Unie

Pobyt občanů a nároky na sociální zabezpečení:
Koordinovaný přístup v případě vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody


1.Úvod

Dne 29. března 2017 oznámilo Spojené království svůj záměr vystoupit z Unie. Komise se i nadále domnívá, že spořádané vystoupení Spojeného království z Unie na základě dohody o vystoupení, která byla schválena vládou Spojeného království a kterou Evropská rada (článek 50) potvrdila dne 25. listopadu 2018, je nejlepším řešením. Komise nadále zaměřuje své úsilí na tento cíl. Dva dny před termínem 12. dubna 2019, který prodloužila Evropská rada 1 , však výrazně vzrostla pravděpodobnost, že dojde k neřízenému vystoupení Spojeného království z Unie. 

2.Práva občanů týkající se pobytu

Státní příslušníci Spojeného království 2 pobývající v EU přestanou být ke dni vystoupení občany EU, a proto již nebudou mít právo na volný pohyb 3 . Automaticky se na ně budou vztahovat obecná pravidla platná pro státní příslušníky třetích zemí v EU. Občané EU, kteří žijí ve Spojeném království, již naopak nebudou chráněni pravidly EU o volném pohybu. To bude mít dopad na právo na pobyt a práci tam, kde v současnosti tito státní příslušníci Spojeného království a občané EU žijí.

2.1.Záruka zachování práva na pobyt pro státní příslušníky Spojeného království, kteří již v EU pobývají

Komise důsledně zdůrazňovala, že ochrana právního postavení státních příslušníků Spojeného království, kteří v současnosti pobývají v EU, je prioritou, a vyzvala členské státy, aby vůči nim zaujaly velkorysý přístup. Pokud jde o právo státních příslušníků Spojeného království na pobyt ve 27 členských státech EU, existují různé situace. Pro některé z nich byla přijata vnitrostátní alternativní opatření, zatímco jiné jsou přiměřeně upraveny stávajícími pravidly.

Členské státy EU-27 připravily v posledních měsících během postupu koordinovaného Komisí vnitrostátní alternativní opatření s cílem zajistit zachování legálního pobytu bezprostředně po vystoupení bez dohody pro všechny státní příslušníky Spojeného království, kteří v okamžiku vystoupení již legálně pobývají v některém členském státě. Tato opatření rovněž usnadní překračování vnitřních a vnějších hranic EU bezprostředně po vystoupení.

Cílem dobrovolné koordinace činností členských států je sice zajistit jednotný přístup, ale přístupy a postupy zvolené členskými státy se mohou lišit v závislosti na jejich individuální situaci. Každý členský stát se totiž potýká s odlišnými problémy v závislosti na počtu státních příslušníků Spojeného království pobývajících na jeho území a jeho právním a správním systému.

Členské státy podnikly nezbytné kroky k tomu, aby svá příslušná vnitrostátní opatření přijaly včas, a odpovídajícím způsobem o nich informovaly Komisi. Komise sestavuje a zveřejňuje aktuální přehled nejnovějších údajů o vnitrostátních opatřeních od členských států EU-27 na svých internetových stránkách o připravenosti na brexit 4 , aby informovala státní příslušníky Spojeného království pobývající v Unii o jejich právech. Na vnitrostátní úrovni přijímají členské státy řadu opatření s cílem oslovit občany Spojeného království pobývající na jejich území 5 . Komise bere na vědomí, že nezbytná opatření jsou již zavedena. Naléhavě vyzývá členské státy, které dosud nedokončily proces jejich přijímání, aby tak učinily co nejdříve.   

Opatření členských států jsou do značné míry sladěna, přičemž existují určité rozdíly v přesném rozsahu působnosti, pokud jde o státní příslušníky Spojeného království, kteří již pobývají na jejich území. Většina členských států se rozhodla pro formu cílených trvalých nebo dočasných vnitrostátních právních předpisů týkajících se „regularizace“. V mnoha členských státech se zamýšlené postavení a zamýšlená práva inspirují směrnicí o volném pohybu 6 nebo dohodou o vystoupení. Řada členských států zdůrazňuje význam reciprocity ze strany Spojeného království, která bude v jejich vnitrostátních opatřeních hrát hlavní roli.

Státní příslušníci Spojeného království, kteří již více než 5 let legálně pobývají v některém členském státě, mají přístup k právnímu postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU, s výhradou splnění podmínek stanovených ve směrnici 2003/109/ES 7 . Jedná se o pevný status v členském státě bydliště zakotvený v právu Unie 8 , který zaručuje rovné zacházení jako se státními příslušníky uvedeného členského státu a právo žít, pracovat nebo studovat v jiném členském státě EU za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky 9 . Komise připomíná své přesvědčení, že doba legálního pobytu státních příslušníků Spojeného království v členském státě EU-27 před datem vystoupení by se měla považovat za dobu legálního pobytu v členském státě Evropské unie v souladu se směrnicí 2003/109/ES o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty 10 .

Komise vyzývá členské státy, aby zvážily další opatření, jež by zaručila legalitu pokračování pobytu pro všechny státní příslušníky Spojeného království, kteří ke dni vystoupení legálně pobývají na území členských států EU-27 (zejména pro ty, kteří v některém členském státě pobývají po dobu kratší než 5 let), až dočasná alternativní opatření skončí. Pokud trvalý status nebyl udělen předem, tento parametr se liší v závislosti na tom, jaký přístup zvolil dotčený členský stát, tj. od několika měsíců až po několik let od vystoupení.

2.2.Práva státních příslušníků Spojeného království, kteří přicházejí do EU po datu vystoupení

Pokud jde o krátkodobé pobyty (maximálně 90 dnů během období 180 dnů), Evropský parlament a Rada se dohodly na nařízení, kterým se státní příslušníci Spojeného království 11 osvobozují od vízové povinnosti, přičemž podmínkou je reciprocita ze strany Spojeného království pro občany EU 12 .

Státní příslušníci Spojeného království, kteří vstoupí do EU po datu vystoupení a plánují dlouhodobý pobyt (více než 90 dnů za jakýmkoli účelem), budou podléhat unijním a vnitrostátním pravidlům v oblasti legální migrace, která se vztahují na státní příslušníky třetích zemí 13 . Tato pravidla umožňují zejména povolení (s výhradou splnění příslušných kritérií) k pobytu za účelem práce 14 , studia, provádění výzkumu nebo sloučení s rodinným příslušníkem v EU.

2.3.Zachování práva na pobyt pro občany EU, kteří již pobývají ve Spojeném království

Komise si jako prioritu stanovila ochranu právního postavení občanů EU, kteří již pobývají ve Spojeném království, i když tato otázka bude spadat do vnitrostátních pravomocí Spojeného království, a zároveň usiluje o zajištění postavení státních příslušníků Spojeného království, kteří již legálně pobývají v EU. Komise proto uvítala ujištění a přijatá politická opatření Spojeného království, která zajistí, že i v případě scénáře bez dohody 15 budou práva občanů EU ve Spojeném království chráněna tzv. „statusem usazené osoby z EU“ 16 .

Zastoupení Komise ve Spojeném království a příslušné útvary v Bruselu pozorně sledují a analyzují přípravné kroky, které podniklo Spojené království a které mají politická oznámení promítnout do legislativních aktů a konkrétních opatření, aby bylo postavení občanů EU náležitě zajištěno. Komise vyzývá diplomatická zastoupení členských států ve Spojeném království, aby nadále koordinovala svou činnost se zastoupením Komise ve Spojeném království, pokud jde o poskytování informací, odborných znalostí a právního poradenství občanům EU ve Spojeném království 17 .

3.Nároky občanů na sociální zabezpečení

V případě scénáře bez dohody se na Spojené království a ve Spojeném království již nebudou uplatňovat pravidla Unie týkající se koordinace sociálního zabezpečení. Pokud by neexistovala žádná alternativní opatření, nároky občanů EU-27 a rovněž státních příslušníků Spojeného království na sociální zabezpečení, které zahrnují Spojené království a jsou založeny na skutečnostech a událostech, k nimž došlo, a doby pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo pobytu, které byly splněny před datem vystoupení, by byly ohroženy.

Alternativní opatření byla přijata jak na úrovni Unie, tak na úrovni jednotlivých států.

3.1.Alternativní nařízení týkající se koordinace sociálního zabezpečení

Dne 25. března 2019 bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví alternativní opatření v oblasti koordinace sociálního zabezpečení po vystoupení Spojeného království z Unie 18 .

Toto alternativní nařízení, které je jednostranné, závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech, se použije ode dne neřízeného vystoupení. Vztahuje se na tyto osoby:

·státní příslušníky některého z členských států, osoby bez státní příslušnosti a uprchlíky, na které se vztahují nebo se vztahovaly právní předpisy jednoho nebo více členských států a kteří se nacházejí nebo nacházeli v situacích týkajících se Spojeného království přede dnem vystoupení, jakož i na jejich rodinné příslušníky a pozůstalé po nich,

·státní příslušníky Spojeného království, na které se vztahují nebo se vztahovaly právní předpisy jednoho nebo více členských států přede dnem vystoupení, jakož i na jejich rodinné příslušníky a pozůstalé po nich.

Podle uvedeného nařízení budou členské státy nadále uplatňovat:

·zásadu sčítání, pokud jde o doby pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti či pobytu získané ve Spojeném království před vystoupením,

·zásadu stejného posuzování, pokud jde o dávky nebo příjmy získané a skutečnosti nebo události nastalé ve Spojeném království před vystoupením, a

·zásadu rovného zacházení, pokud jde o jakékoli situace, které nastaly před vystoupením.

Nařízení se nevztahuje na skutečnosti a období, které nastanou po vystoupení, ani na zásadu možnosti vývozu peněžitých dávek do Spojeného království.

3.2.Jednostranný koordinovaný alternativní přístup

Všechny členské státy EU-27 byly vyzvány 19 , aby po vystoupení uplatňovaly jednostranný koordinovaný alternativní přístup, který by nařízení doplňoval a zajišťoval co nejrozsáhlejší ochranu osob dotčených vystoupením.

Podobně jako v případě nařízení by se koordinovaný přístup vztahoval na všechny pojištěné osoby s nároky v členských státech EU-27, které rovněž zahrnují Spojené království, před datem vystoupení a na osoby, na které by se vztahovala příslušná nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, pokud by nedošlo k vystoupení.

To by zahrnovalo občany EU-27 a státní příslušníky Spojeného království, kteří v důsledku uplatnění svého práva na volný pohyb před datem vystoupení získali nebo získají nároky v EU, pokud jde o doby splněné nebo skutečnosti nebo události nastalé před datem vystoupe 20 . Koordinovaný přístup překračuje rámec nařízení, pokud jde o jeho oblast působnosti, jelikož zahrnuje:

·vývoz starobních důchodů pro osoby pobývající ve Spojeném království,

·úhrady nákladů na zdravotní péči nebo nákladů spojených s dávkami v nezaměstnanosti pro příhraniční pracovníky, které v době vystoupení ještě nebyly vyřízeny,

·žádosti o úhradu, které vyřizuje některý členský stát EU-27, týkají se Spojeného království a provádějí se po vystoupení, ale týkají se léčby poskytnuté před vystoupením,

·plánované a nezbytné lékařské ošetření ve Spojeném království, které probíhá k datu vystoupení,

·žádosti o úhradu po vystoupení v případě dávek v nezaměstnanosti, které Spojené království přiznalo před vystoupením příhraničním pracovníkům, kteří pobývají ve Spojeném království, ale pracují v některém členském státě EU-27.

3.3.Vnitrostátní jednostranná opatření, která mohou být rozšířena

V některých oblastech by jednotlivé členské státy mohly koordinovaný alternativní přístup doplnit svými vlastními vnitrostátními a jednostrannými opatřeními, která občanům zajistí další ochranu 21 . Členské státy EU-27 by například mohly do Spojeného království nadále vyvážet peněžité dávky jiné než starobní důchody, jako jsou dávky v nezaměstnanosti, dávky v mateřství / otcovské dávky, invalidní důchody, nemocenské dávky, pozůstalostní důchody, důchody při pracovních úrazech a pohřebné.

3.4.Překlenutí období mezi vystoupením a stabilizací stavu

U scénáře bez dohody, na rozdíl od situace, kdy by byla ratifikována dohoda o vystoupení, nevyhnutelně nastane určité časové období po vystoupení – „proluka“, během níž se na doby zaměstnání, pobytu nebo pojištění občanů ve Spojeném království nebudou vztahovat alternativní opatření platná v celé Unii. Komise se domnívá, že dopad této „proluky“ na občany je třeba minimalizovat.

Členské státy EU-27 přijímají opatření, pokud jde o situaci občanů po vystoupení bez dohody. Tato opatření, která mohou jít nad rámec celounijních alternativních opatření, by měla být jednostranná a časově omezená.

Členské státy EU-27 by mimo jiné mohly zvážit, zda by nebylo vhodné nadále uplatňovat zásadu sčítání i na doby zaměstnání, pojištění a pobytu těchto osob ve Spojeném království po vystoupení. Kromě toho by členské státy EU-27 mohly rovněž umožnit přístup ke zdravotní péči státním příslušníkům Spojeného království, kteří jsou pojištěni ve Spojeném království, ale pobývají na jejich území, a to pod podmínkou reciprocity.

4.Další informace

Veřejné orgány a zúčastněné strany mohou nalézt další informace o tom, jaký dopad bude mít neřízené vystoupení Spojeného království na právo na pobyt a nároky na sociální zabezpečení občanů, na těchto internetových stránkách Komise:

https://ec.europa.eu/info/brexit/brexit-preparedness/preparedness-notices_cs

(1)      Rozhodnutí Evropské rady (EU) 2019/476 učiněné se souhlasem Spojeného království, ze dne 22. března 2019, o prodloužení lhůty podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU (Úř. věst. L 80I, 22.3.2019, s. 1).
(2)      Pojem „státní příslušníci Spojeného království“ by měl být chápán tak, že se vztahuje i na jejich rodinné příslušníky ze třetích zemí, kteří v době vystoupení již v příslušném hostitelském státě pobývají.
(3)      Státní příslušníci Spojeného království, kteří mají i státní příslušnost některého členského státu EU, zůstávají občany EU a v plné míře jim zůstává právo na volný pohyb.
(4)      https://ec.europa.eu/info/brexit/brexit-preparedness/residence-rights-uk-nationals-eu-member-states_en
(5)      Téměř všechny členské státy jsou v kontaktu s velvyslanectvími a konzuláty Spojeného království. Některé komunikují i prostřednictvím speciálních internetových stránek věnovaných otázkám pobytu a prostřednictvím sociálních médií. Jiné vydávají letáky, zřizují horké linky pro brexit a oslovují nevládní organizace a organizace zaměstnavatelů. Některé členské státy rovněž jednotlivě kontaktují všechny občany Spojeného království pobývající na jejich území.
(6)      Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).
(7)      Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty (Úř. věst. L 016, 23.1.2004, s. 44). Tato směrnice se nevztahuje na Irsko ani na Dánsko.
(8)      Pokud jde o nedávný přehled provádění ze strany členských států, viz zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 29. března 2019 o provádění směrnice 2003/109/ES o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty (COM(2019) 161 final).
(9)      Viz kapitola III směrnice 2003/109/ES (články 14–23).
(10)      Sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2018 s názvem „Příprava na vystoupení Spojeného království z Evropské unie dne 30. března 2019: alternativní akční plán“ (COM(2018) 880 final).
(11)      Je třeba poznamenat, že britští státní příslušníci, kteří neměli právo na volný pohyb podle práva EU, již byli od vízové povinnosti osvobozeni.
(12)      Změna nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni. K formálnímu přijetí dojde v nadcházejících dnech.
(13)      Portál EU o přistěhovalectví: https://ec.europa.eu/immigration/  
(14)      Jsou možné různé formy pracovní migrace, pro které platí různá pravidla.
(15)      Politický dokument o právech občanů v případě brexitu bez dohody (zveřejněný dne 6. prosince 2018; poslední aktualizace dne 28. března 2019), viz https://www.gov.uk/government/publications/policy-paper-on-citizens-rights-in-the-event-of-a-no-deal-brexit ; politický dokument o imigraci po 12. dubnu 2019 v případě neexistence dohody (zveřejněný dne 28. ledna 2019), viz https://www.gov.uk/government/publications/eu-immigration-after-free-movement-ends-if-theres-no-deal/immigration-from-30-march-2019-if-there-is-no-deal .
(16)       https://www.gov.uk/eusettledstatus  
(17)      Viz www.eurights.uk .
(18)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/500 ze dne 25. března 2019, kterým se stanoví alternativní opatření v oblasti koordinace sociálního zabezpečení po vystoupení Spojeného království z Unie (Úř. věst. L 85I , 27.3.2019, s. 35).
(19)      Viz návrh pokynů útvarů Komise: společný přístup k alternativním opatřením v souvislosti s brexitem na úrovni EU-27 u scénáře bez dohody (tzv. „jednostranný koordinovaný alternativní přístup“) byl projednán na odborném technickém semináři dne 20. prosince 2018.
(20)      Tento přístup se vztahuje rovněž na osoby bez státní příslušnosti a uprchlíky ve srovnatelné situaci, jakož i na rodinné příslušníky a pozůstalé těchto kategorií osob. Tento přístup rovněž rozšiřuje působnost na státní příslušníky třetích zemí, na které se vztahuje nebo vztahovalo nařízení (EU) č. 1231/2010 nebo nařízení (ES) č. 859/2003 před datem vystoupení, a na jejich rodinné příslušníky a pozůstalé, pokud jde o nárok, který získali nebo získají v souvislosti se situacemi týkajícími se Spojeného království před vystoupením. To znamená, že státní příslušníci třetích zemí, kteří se před datem vystoupení nacházeli v přeshraniční situaci uvnitř EU zahrnující Spojené království, jakož i jejich rodinní příslušníci a pozůstalí, by si zachovali své nároky v členských státech EU-27, pokud jde o doby splněné nebo skutečnosti nebo události nastalé před datem vystoupení. Nařízení (EU) č. 1231/2010 se nepoužije na Dánsko.
(21)      Jak je uvedeno v návrhu pokynů (viz poznámka pod čarou19).

V Bruselu dne 10.4.2019

COM(2019) 195 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE

Řešení dopadů vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody: koordinovaný přístup Unie

Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech:
koordinovaný přístup v případě vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody


1.Úvod

Dne 29. března 2017 oznámilo Spojené království svůj záměr vystoupit z Unie. Komise se nadále domnívá, že nejlepší řešení představuje spořádané vystoupení Spojeného království z Unie na základě dohody o vystoupení, kterou schválila vláda Spojeného království a kterou dne 25. listopadu 2018 potvrdila Evropská rada (článek 50), a nadále zaměřuje své úsilí na dosažení tohoto cíle. Dva dny před uplynutím lhůty dne 12. dubna 2019, jež byla prodloužena Evropskou radou 1 , však výrazně vzrostla pravděpodobnost neřízeného vystoupení Spojeného království z Unie. 

2.Rámec alternativních opatření: stávající záložní nástroje

V případě odchodu bez dohody se právní rámec Unie týkající se policejní a justiční spolupráce přestane na Spojené království ode dne vystoupení vztahovat. Postupy spolupráce ani mechanismy pro výměnu informací ve vztahu ke Spojenému království se tak již nemohou opírat o právní nástroje EU. Z toho vyplývají zejména tyto skutečnosti:

·Spojené království bude odpojeno od všech sítí, informačních systémů a databází EU 2 ,

·postupy justiční spolupráce 3 se Spojeným královstvím již nebudou pokračovat v rámci EU,

·Spojené království se již nebude moci podílet na činnosti agentur EU 4 a bude považováno za třetí zemi bez sjednané zvláštní dohody.

Přestože se vystoupením Spojeného království z EU výrazně změní způsob, jakým s ním členské státy EU-27 spolupracují, neznamená to, že policejní a justiční spolupráce se Spojeným královstvím nemůže pokračovat. Tato spolupráce se bude muset opírat o alternativní právní rámce a mechanismy spolupráce založené na mezinárodním a vnitrostátním právu.

V zájmu zajištění vysoké úrovně bezpečnosti pro všechny občany se proto EU při plánování alternativních řešení zaměřila na identifikaci spolehlivých záložních nástrojů 5 , dále pak na přípravu na návrat k alternativním právním rámcům a mechanismům spolupráce a na provedení nezbytných operativních příprav na vnitrostátní úrovni. Ačkoliv spolupráce mezi členskými státy EU-27 a Spojeným královstvím bude odlišná, cílem alternativních opatření je zajistit, aby spolupráce v oblasti prosazování práva a soudnictví mohla se Spojeným královstvím jakožto třetí zemí bez významného narušení a za plného dodržování práva Unie pokračovat.

Vystoupení Spojeného království kromě toho nijak nezmění policejní a justiční spolupráci mezi 27 zbývajícími členskými státy 6 . Unie bude i nadále budovat účinnou a skutečnou bezpečnostní unii, ve které budou všichni členové úzce spolupracovat. Unie má spolehlivé nástroje, které umožňují vnitrostátním orgánům vyměňovat si zpravodajské a jiné informace, odhalovat podezřelé osoby a stíhat a trestat je prostřednictvím systému trestního soudnictví, chránit Evropany v online prostředí a účinně spravovat hranice. Stejně tak budou členské státy EU-27 nadále úzce spolupracovat a vyměňovat si informace prostřednictvím Europolu s cílem bojovat proti terorismu, kyberkriminalitě a dalším závažným a organizovaným formám trestné činnosti. Navíc budoucí zavádění technologií pro správu hranic, jako je Systém vstupu/výstupu a Evropský systém pro cestovní informace a povolení, dále přispěje k vysoké bezpečnosti v celém schengenském prostoru. Díky větší interoperabilitě všech systémů budou donucovací orgány disponovat spolehlivějšími a úplnějšími informacemi. Členské státy EU-27 budou také moci dále využívat síť mezinárodních dohod Unie.

Tento rámec policejní a justiční spolupráce v trestních věcech bude i nadále zaručovat vysokou úroveň bezpečnosti pro osoby, které žijí a pracují v EU nebo do EU cestují.

Spojené království a členské státy EU-27 si jsou vědomy toho, že návrat k alternativním mechanismům spolupráce bude vyžadovat úpravy a změny na operativní úrovni. Míra úprav závisí na stávajících vnitrostátních postupech, strukturách, nástrojích, personálním obsazení a jiných zdrojích, a proto ji posuzuje každý členský stát. Komise spolupracuje se všemi členskými státy na zajištění vhodných alternativních opatření s cílem připravit se včas na jakýkoli scénář.

3.Specifická příprava a pokyny pro členské státy

Odpojení Spojeného království od sítí, informačních systémů a databází EU

Orgány Spojeného království přestanou mít v den vystoupení přístup k sítím, informačním systémům a databázím EU. V případě centralizovaných systémů (mimo jiné včetně Schengenského informačního systému a centrál SIRENE, informačního systému Europolu a systému Eurodac) odpojení připraví a provedou příslušné agentury EU, v případě potřeby v úzké spolupráci s členskými státy. Komise je v neustálém a intenzivním kontaktu s agenturami. Byly podniknuty všechny přípravné kroky k tomu, aby v den vystoupení došlo k odpojení. Pokud jde o decentralizované systémy, členské státy byly informovány o nutnosti přijmout opatření i o příslušných krocích, které je třeba podniknout. V případě vystoupení bez dohody bude veškerý provoz prostřednictvím sítě TESTA (Eurodomain) ve Spojeném království standardně ukončen v den vystoupení. Nerozhodne-li Evropská rada po dohodě se Spojeným královstvím o prodloužení lhůty podle článku 50 Smlouvy o Evropské unii, bude toto opatření provedeno dne 13. dubna 2019.

Údaje shromážděné v sítích, informačních systémech a databázích EU

Ohledně údajů shromážděných v systémech, tj. buď údajů EU ve Spojeném království, nebo údajů obdržených od Spojeného království přede dnem vystoupení, a opatření, která mají být přijata, proběhla jednání s odborníky z členských států, při nichž byla zohledněna specifika jednotlivých systémů.

Obecně platí, že pokud jde o údaje Spojeného království v informačních systémech EU nebo vnitrostátních informačních systémech, jejichž výměna proběhla přede dnem vystoupení, neexistuje všeobecná povinnost tyto zákonně získané údaje ze systémů EU nebo vnitrostátních systémů vymazat, s výjimkou dvou případů: i) pokud je Spojené království nadále vlastníkem údajů, může požádat o jejich výmaz, ii) u osobních údajů, kde se bude muset podle platných právních předpisů, jakými jsou např. obecné nařízení o ochraně údajů 7 a směrnice o prosazování práva 8 , případ od případu určovat, v jakém rozsahu je nadále povoleno jejich zpracování. V některých případech bude existovat povinnost tyto údaje vymazat. Půjde zejména o záznamy Spojeného království v SIS, které rychle zastarávají, a nemohou proto sloužit jako základ pro přijímání donucovacích opatření ve vztahu k dotyčným osobám, jakož i o údaje Spojeného království v systému Eurodac. Konáním na základě zastaralých záznamů by mohla být závažným způsobem ohrožena ochrana základních práv (např. zatčení osoby, která byla mezitím zproštěna viny).

Přechod ze Schengenského informačního systému na systémy Interpolu za účelem výměny informací v oblasti vymáhání práva mezi členskými státy EU-27 a Spojeným královstvím

Schengenský informační systém II (SIS) umožňuje příslušným vnitrostátním orgánům, jako je policie a pohraniční stráž, sdílet informace týkající se správy hranic a bezpečnosti v EU a státech Schengenu. Spojené království bude v den vystoupení od SIS a spolupráce v rámci SIRENE odpojeno. Členské státy EU-27 i Spojené království označily Interpol a jeho systém oběžníků jako vhodné záložní řešení k SIS pro další výměnu informací v oblasti vymáhání práva mezi členskými státy EU-27 a Spojeným královstvím. Co se týče informací, které jsou v současné době sdíleny prostřednictvím SIS, připravují se členské státy EU-27 i Spojené království – sice odděleně, ale ve stejném duchu – na přechod na rovnocenné oběžníky a zprávy Interpolu 9 . Podle ministra vnitra Spojeného království vhodné využívání kanálů Interpolu zajistí, aby „Spojené království mohlo nadále reagovat na důležité operativní záznamy vydané členskými státy“ 10 . Členské státy se dále připravují, pokud jde o výměnu informací se Spojeným královstvím, na přechod od vnitrostátních centrál SIRENE, tj. kontaktních míst pro výměnu informací a koordinaci týkající se záznamů v SIS, na celosvětovou policejní komunikační síť Interpolu I-24/7.

Policejní komunikace prostřednictvím Interpolu je ve všech členských státech EU-27 i ve Spojeném království dobře zakotvena. V posledních měsících podnikaly členské státy EU-27 ve spolupráci s Komisí kroky k tomu, aby v zájmu zajištění policejní spolupráce se Spojeným královstvím byly po operativní stránce připraveny opětovně využívat ve zvýšené míře kanály Interpolu. Členské státy přezkoumaly a upravily své vnitrostátní operativní postupy, personální obsazení, odbornou přípravu a nástroje IT s cílem maximalizovat účinnost oběžníků Interpolu a jejich dostupnost pro příslušníky donucovacích orgánů v praxi.

Spolupráce mezi Spojeným královstvím a agenturami EU Europol 11 , Eurojust 12 a eu-LISA 13

Spojené království se již nebude moci podílet na činnosti agentur Europol, Eurojust a eu-LISA a bude nutné jej považovat za třetí zemi, se kterou nebyla sjednána žádná zvláštní dohoda o spolupráci. V případě Europolu a Eurojustu se na Spojené království budou vztahovat pravidla spolupráce se třetími zeměmi, a to i pokud jde o používání údajů. Europol a Spojené království si mohou vyměňovat strategické údaje 14 , totéž platí pro Eurojust. Spojené království bude moci sdílet osobní údaje s Europolem za podmínek stanovených v jeho vnitrostátních právních předpisech. Europol by mohl vycházet ze základů stanovených v jeho zřizovacím nařízení, které umožňují předávání osobních údajů třetím zemím, s nimiž neexistuje dohoda o spolupráci 15 . Europol a Eurojust přijaly přípravná opatření a budou s to zavést v případě potřeby vhodné postupy.

Vyřizování projednávaných případů – justiční spolupráce v trestních věcech

V případě odchodu bez dohody přestane právo Unie platit pro všechny případy v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech, které mohou ve vztahu ke Spojenému království probíhat.

V případě odchodu bez dohody tudíž nebudou členské státy EU-27 ode dne vystoupení a) moci pokračovat v probíhajících řízeních v oblasti justiční spolupráce, jež se týkají Spojeného království, ani b) zahajovat na základě práva Unie nová řízení v oblasti justiční spolupráce, jež se týkají Spojeného království.

To, zda budou tyto nevyřízené případy přerušeny, není záležitostí práva Unie. Závisí to na vnitřním právním řádu každého členského státu EU-27, jeho vnitrostátních právních předpisech o spolupráci se třetími zeměmi nebo závazných mezinárodních dohodách.

Pokud je možné v dané věci podle vnitrostátního práva nebo příslušné mezinárodní úmluvy pokračovat, právo Unie by členským státům nebránilo v předložení dodatečné žádosti podle příslušného vnitrostátního práva či mezinárodní úmluvy přede dnem vystoupení. Takové žádosti by však musely být podmíněny vystoupením Spojeného království z EU bez dohody a provedeny až ode dne vystoupení.

Během zvláštních technických seminářů byly pro tyto nedořešené případy identifikovány a projednány příslušné mezinárodní záložní nástroje (např. úmluvy Rady Evropy) a vnitrostátní opatření. Členské státy přijaly nezbytná přípravná opatření s cílem zmírnit případné nepříznivé dopady, které by v souvislosti s těmito nedořešenými případy mohlo mít vystoupení bez dohody na veřejnou bezpečnost.

Členské státy byly rovněž vyzvány, aby v rámci svých plánů alternativních řešení prozkoumaly, zda by měly být ratifikovány některé úmluvy a protokoly Rady Evropy, jež by umožnily účinnější spolupráci se Spojeným královstvím. Dvoustranné dohody, které mohly existovat mezi členskými státy a Spojeným královstvím předtím, než byly přijaty nástroje EU, se neobnovují.

Pokud jde o konkrétní projednávané případy, mohou být pro striktně operativní účely vhodné dvoustranné kontakty mezi příslušnými orgány členských států EU-27 a Spojeného království, aby byl v období bezprostředně po vystoupení zajištěn co nejhladší přechod od policejní a justiční spolupráce v rámci EU ke spolupráci na základě vnitrostátních nebo mezinárodních právních předpisů, jímž nebudou dotčeny budoucí vztahy.

Práva podezřelých nebo obviněných osob budou zaručena podle příslušných nástrojů Rady Evropy a Evropské úmluvy o lidských právech, jejichž je Spojené království smluvní stranou. Na oběti trestných činů se budou vztahovat právní předpisy Spojeného království a tamní postupy pro ochranu jejich práv. Spojené království již má stanoven soubor práv obětí, v němž jsou zahrnuta pravidla EU.

4.Další informace

Orgány veřejné moci a zainteresované subjekty mohou nalézt další informace o dopadech neřízeného vystoupení Spojeného království na policejní a justiční spolupráci v trestních věcech na těchto internetových stránkách Komise:

https://ec.europa.eu/info/brexit/brexit-preparedness/preparedness-notices_cs



PŘÍLOHA: Záložní nástroje identifikované Komisí 16

Nástroj EU

Záložní nástroj

Schengenský informační systém (SIS) 17

Žádost o doplňující informace u kanálu vnitrostátních záznamů (centrály SIRENE)

Databáze Interpolu (dokumenty, vozidla) a oběžníky Interpolu (osoby)

Kanál Interpolu, stávající dvoustranné kanály

Europol 18

Interpol, dvoustranné kanály, možnosti výměny údajů prostřednictvím odchylek podle článku 25 nařízení o Europolu (EU) 2016/794.

Prüm 19  

Spojené království není připojeno

Švédská iniciativa 20 (obecný rámec pro sdílení informací v oblasti vymáhání práva mezi členskými státy)

Interpol, stávající dvoustranné kanály

Druhý dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z roku 2001 (ETS č. 182)

Palermská úmluva OSN (nadnárodní organizovaný zločin) zajišťuje minimální úroveň sblížení

FIU.Net (finanční zpravodajské jednotky)

Finanční akční výbor (v mezinárodním měřítku), Varšavská úmluva Rady Evropy, zabezpečená webová síť EGMONT

Úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti 21

Camdenská síť úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti (CARIN), dvoustranné kanály

Evropský systém archivace vyobrazení (FADO) 22

Databáze odcizených a ztracených dokladů Interpolu

Spolupráce v oblasti řešení fotbalových výtržností 23

Úmluva Rady Evropy o komplexním přístupu k ochraně, bezpečnosti a poskytování služeb při fotbalových zápasech a dalších sportovních akcích z roku 2016 (CETS č. 218) 24

Společné vyšetřovací týmy (SVT) 25 – vzájemná pomoc v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie 26

Druhý dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z roku 2001 (ETS č. 182)

Společná akce k organizované trestné činnosti 27

Úmluva Organizace spojených národů proti mezinárodnímu organizovanému zločinu

Eurodac 28

Není nutné; Spojené království se již nebude účastnit dublinského nařízení (EU) č. 604/2013

Směrnice o kybernetické kriminalitě 29

Úmluva Rady Evropy o počítačové kriminalitě z roku 2001 (ETS č. 185) 30 a Dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě o kriminalizaci činů rasistické a xenofobní povahy spáchaných prostřednictvím počítačových systémů z roku 2003  (ETS č. 189) 31  

Boj proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii 32

Boj proti dětské pornografii na internetu 33

Úmluva Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání z roku 2007  (CETS č. 201) 34

Prevence obchodování s lidmi a boj proti němu 35

Úmluva Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi; Úmluva Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi z roku 2005 (CETS č. 197) 36

Evropský zatýkací rozkaz 37

Úmluva Rady Evropy o vydávání z roku 1957 (ETS č. 24) 38  

První dodatkový protokol z roku 1975 (ETS č. 86) 39

Druhý dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vydávání z roku 1983 (ETS č. 98) 40

Třetí dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vydávání z roku 2010 (CETS č. 209) 41

Čtvrtý dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vydávání z roku 2012 (CETS č. 212) 42

Evropský vyšetřovací příkaz 43

Úmluva Rady Evropy o vzájemné pomoci ve věcech trestních z roku 1959 (ETS č. 30) 44

Dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z roku 1978 (ETS č. 99) 45

Druhý dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z roku 2001 (ETS č. 182) 46  

Úmluva Rady Evropy o počítačové kriminalitě z roku 2001 (ETS č. 185) 47

Evropské příkazy k zajištění majetku nebo důkazních prostředků a ke konfiskaci 48

Úmluva Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu z roku 1990 (ETS č. 141) 49

Úmluva Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu a o financování terorismu z roku 2005 (CETS č. 198) 50

Předávání vězňů 51

Úmluva Rady Evropy o předávání odsouzených osob z roku 1983 (ETS č. 112) 52

Dodatkový protokol k Úmluvě o předávání odsouzených osob z roku 1997 (ETS č. 167) 53

Protokol z roku 2017, kterým se mění Dodatkový protokol k Úmluvě o předávání odsouzených osob (CETS č. 222) 54

Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS) 55

Článek 13 Úmluvy Rady Evropy o vzájemné pomoci ve věcech trestních z roku 1959

Vzájemné uznávání peněžitých trestů a pokut 56

Úmluva Rady Evropy o mezinárodní platnosti trestních rozsudků z roku 1970 (ETS č. 70) 57  

(1)      Rozhodnutí Evropské rady (EU) 2019/476 učiněné se souhlasem Spojeného království, ze dne 22. března 2019, o prodloužení lhůty podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU (Úř. věst. L 80I, 22.3.2019, s. 1).
(2)      Například Schengenský informační systém (SIS II), informační systém Europolu, Eurodac, ECRIS.
(3)      Například evropský zatýkací rozkaz.
(4)      Například Europol, Eurojust a eu-LISA.
(5)      Přehled identifikovaných záložních nástrojů viz příloha I.
(6)      Země přidružené k Schengenu, tj. Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko, jsou rovněž vázány určitými nástroji acquis v oblasti policejní a justiční spolupráce, a to v rozsahu, v jakém jsou tyto nástroje součástí schengenského acquis. Pro účely tohoto sdělení je proto třeba pojem „členské státy EU-27“ chápat tak, že zahrnuje i země přidružené k Schengenu, pokud jde o nástroje, které jsou pro tyto země závazné.
(7)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
(8)      Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV, Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89.
(9)      Oběžníky jsou mezinárodní žádosti o spolupráci nebo záznamy, které policii umožňují centrálně sdílet důležité a s trestnou činností související informace se všemi ostatními členskými zeměmi Interpolu. Zprávy jsou méně formální nástroje, které umožňují členským zemím Interpolu přímo požádat všechny či některé členské země o spolupráci.
(10)      Dopis ministra vnitra Spojeného království Sajida Javida ze dne 15. února 2019 ministrům vnitra a spravedlnosti členských států EU-27.
(11)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV, Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53.
(12)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV, Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138.
(13)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011, Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99.
(14)      Viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV, Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53.
(15)      V jasně vymezených případech a při splnění platných podmínek a záruk umožňuje zřizovací nařízení Europolu předávat v jednotlivých případech osobní údaje třetím zemím, s nimiž neexistuje dohoda o spolupráci. Zřizovací nařízení povoluje rovněž dočasné předávání údajů za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky a záruky, mezi něž patří i souhlas evropského inspektora ochrany údajů.
(16)      Všechny identifikované záložní nástroje je třeba používat za plného dodržování platných pravidel EU v oblasti ochrany údajů.
(17)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4; nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přístupu subjektů odpovědných za vydávání osvědčení o registraci vozidel v členských státech k Schengenskému informačnímu systému druhé generace (SIS II), Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 1; rozhodnutí Rady 2007/533/SV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), Úř. věst. L 205, 7.8.2007, s. 63.
(18)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV, Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53.
(19)      Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1; rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008 o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 12.
(20)      Rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV ze dne 18. prosince 2006 o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie, Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 89.
(21)      Rozhodnutí Rady 2007/845/SVV ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností, Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 103.
(22)      Společná akce 98/700/SVV ze dne 3. prosince 1998 přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o zřízení Evropského systému archivace vyobrazení (FADO), Úř. věst. L 333, 9.12.1998, s. 4.
(23)      Rozhodnutí Rady 2002/348/SVV ze dne 25. dubna 2002 o bezpečnosti v souvislosti s fotbalovými zápasy mezinárodního rozměru, Úř. věst. L 121, 8.5.2002, s. 1.
(24)      Úmluvu neratifikovaly Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko. Spojené království úmluvu neratifikovalo.
(25)      Usnesení Rady o vzorové dohodě o vytvoření společného vyšetřovacího týmu (SVT), Úř. věst. C 18, 19.1.2017, s. 1.
(26)      Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracovaná Radou na základě článku 34 Smlouvy o Evropské unii – Prohlášení Rady k čl. 10 odst. 9 – Prohlášení Spojeného království k článku 20, Úř. věst. C 197, 12.7.2000, s. 3; akt Rady ze dne 29. května 2000, kterým se v souladu s článkem 34 Smlouvy o Evropské unii vypracovává Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, Úř. věst. C 197, 12.7.2000, s. 1.
(27)      Společná akce 97/827/SVV ze dne 5. prosince 1997 přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o vytvoření mechanismu pro hodnocení uplatňování a provádění mezinárodních závazků v boji s organizovanou trestnou činností na vnitrostátní úrovni, Úř. věst. L 344, 15.12.1997, s. 7.
(28)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 ze dne 26. června 2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 1.
(29)      Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/40/EU ze dne 12. srpna 2013 o útocích na informační systémy a nahrazení rámcového rozhodnutí Rady 2005/222/SVV, Úř. věst. L 218, 14.8.2013, s. 8.
(30)      Úmluvu neratifikovalo Irsko a Švédsko.
(31)      Protokol neratifikovaly Belgie, Bulharsko, Estonsko, Irsko, Itálie, Maďarsko, Malta, Rakousko a Švédsko. Spojené království protokol neratifikovalo.
(32)      Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV, Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1.
(33)      Rozhodnutí Rady ze dne 29. května 2000 o boji proti dětské pornografii na internetu, Úř. věst. L 138, 9.6.2000, s. 1.
(34)      Úmluvu neratifikovalo Irsko.
(35)      Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV, Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.
(36)      Úmluvu ratifikovaly všechny členské státy.
(37)      Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1.
(38)      Protokol ratifikovaly všechny členské státy i Spojené království.
(39)

     Protokol neratifikovalo Spojené království ani Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Rakousko a Řecko.

(40)

     Protokol neratifikovaly Francie, Irsko, Lucembursko a Řecko.

(41)      Protokol neratifikovaly Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Řecko, Slovensko a Švédsko.
(42)      Protokol ratifikovaly pouze Spojené království a Lotyšsko, Rakousko a Slovinsko.
(43)      Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech, Úř. věst. L 130, 1.5.2014, s. 1.
(44)      Úmluvu ratifikovaly všechny členské státy i Spojené království.
(45)      Protokol ratifikovaly všechny členské státy i Spojené království.
(46)      Protokol neratifikovaly Itálie, Lucembursko a Řecko.
(47)      Úmluvu neratifikovaly Irsko a Švédsko.
(48)      Rámcové rozhodnutí Rady 2006/783/SVV ze dne 6. října 2006 o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci, Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 59. Rámcové rozhodnutí Rady 2003/577/SVV ze dne 22. července 2003 o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii, Úř. věst. L 196, 2.8.2003, s. 45.
(49)      Úmluvu ratifikovaly všechny členské státy i Spojené království.
(50)      Úmluvu neratifikovaly Česká republika, Estonsko, Finsko, Irsko, Litva, Lucembursko a Rakousko.
(51)      Rámcové rozhodnutí Rady 2008/909/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání rozsudků v trestních věcech, které ukládají trest odnětí svobody nebo opatření spojená se zbavením osobní svobody, za účelem jejich výkonu v Evropské unii, Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 27.
(52)      Úmluvu ratifikovaly všechny členské státy i Spojené království.
(53)      Protokol neratifikovaly Itálie, Portugalsko a Slovensko.
(54)      Protokol neratifikoval žádný členský stát ani Spojené království.
(55)      Rámcové rozhodnutí Rady 2008/675/SVV ze dne 24. července 2008 o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení, Úř. věst. L 220, 15.8.2008, s. 32.
(56)      Rámcové rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut, Úř. věst. L 76, 22.3.2005, s. 16.
(57)      Úmluvu neratifikovalo Spojené království ani Česká republika, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Polsko, Portugalsko, Řecko a Slovensko.

V Bruselu dne 10.4.2019

COM(2019) 195 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE

Řešení dopadů vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody:
koordinovaný přístup Unie
Léčivé přípravky a zdravotnické prostředky:
koordinovaný přístup v případě vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody


1.Úvod

Dne 29. března 2017 oznámilo Spojené království svůj úmysl vystoupit z Unie. Komise se stále domnívá, že nejlepším řešením je spořádané vystoupení Spojeného království z Unie na základě dohody o vystoupení, která byla schválena vládou Spojeného království a kterou potvrdila Evropská rada (článek 50) dne 25. listopadu 2018. K tomuto cíli Komise i nadále směřuje své úsilí. Dva dny před lhůtou, již Evropská rada prodloužila do 12. dubna 2019 1 , se nicméně pravděpodobnost neřízeného vystoupení Spojeného království z Unie významně zvyšuje. 

2.Připravenost ve zdravotnictví

Zdravotnictví je, pokud jde o připravenost, od začátku pro Evropskou komisi prioritou. Úplný soulad léčivých přípravků (humánních a veterinárních) a zdravotnických prostředků s právními předpisy EU je klíčový pro bezpečnost pacientů a má zásadní význam pro zajištění trvalé dostupnosti v případě vystoupení Spojeného království z EU bez dohody o vystoupení.

Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se připravily na možnost vystoupení bez dohody již v květnu 2017 při svém prvním oznámení o léčivých přípravcích 2 . Od té doby bylo vydáno a pravidelně aktualizováno několik sdělení a otázek a odpovědí týkajících se léčivých přípravků a zdravotnických prostředků 3 . Oznámení vyzývají příslušné zúčastněné strany, aby se připravily na případ, že Spojené království vystoupí z EU bez dohody, a uvádí všechna opatření, jež musí být přijata.

Hospodářské subjekty jsou odpovědné za přijetí nezbytných opatření, aby zajistily, že budou i nadále dodržovat právní předpisy EU, a to i pokud jde o požadavky týkající se umístění některých funkcí (např. držitelů rozhodnutí o registraci léčivých přípravků nebo pověřených zástupců pro zdravotnické prostředky) a činností (např. míst pro propouštění šarží) v EU, a za nahrazení příslušných orgánů Spojeného království a oznámených subjektů ze Spojeného království orgány EU-27 a oznámenými subjekty z EU-27 při postupu schvalování uvádění výrobků na trh EU.

Komise, Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a členské státy EU-27 převedly úlohu členského státu zpravodaje ze Spojeného království na členský stát EU-27 a v případě potřeby usnadnily převod úlohy referenčního členského státu. Kromě toho vydala Komise pro členské státy EU-27 pokyny 4 k řešení situací, v nichž není možný včasný převod míst pro zkoušení šarží ze Spojeného království do EU-27. Zejména mohou příslušné orgány v řádně odůvodněných případech použít stávající výjimku podle směrnice o humánních 5 a veterinárních 6 léčivých přípravcích, která držitelům rozhodnutí o registraci povolí spoléhat po omezenou dobu na zkoušky kontroly jakosti provedené ve Spojeném království.

U zdravotnických prostředků Komise a členské státy pečlivě sledují, jak pokračují převody certifikátů od oznámených subjektů ze Spojeného království oznámeným subjektům ze zemí EU-27 (tj. kvalifikovaným subjektům určeným příslušnými orgány členských států k provádění úkolů v rámci posuzování shody podle právních předpisů Unie o výrobcích). Komise ani členské státy nejsou součástí tohoto procesu. Pokud by nebylo možné převod kritických zdravotnických prostředků dokončit ke dni vystoupení, vydala Komise členským státům EU-27 pokyny ke stávajícím vnitrostátním výjimkám ve směrnicích o zdravotnických prostředcích 7 a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro 8 . Tyto výjimky mohou členským státům v řádně odůvodněných případech umožnit, aby držitelům certifikátu ze Spojeného království na omezenou dobu povolily nadále uvádět jejich výrobky na trh na území dotyčného členského státu.

Očekává se, že přípravné akce a možné využití výše uvedených výjimek a odchylek výrazně zmírní riziko nedostatku léčivých přípravků a kritických zdravotnických prostředků v případě, že nedojde k dohodě. Z tohoto důvodu nebyla pro léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky stanovena žádná alternativní opatření na úrovni EU.

3.Zbývající problémy ve zdravotnictví

Na základě dostupných informací by většina léčivých přípravků, kterých se týká vystoupení Spojeného království z EU, měla být v den vystoupení v souladu s právními předpisy EU. Je však možné, že navzdory maximálnímu úsilí nemusí být některé léčivé přípravky a zdravotnické prostředky v souladu s právními předpisy včas, a proto by mohl hrozit jejich nedostatek, pokud by hospodářské subjekty nejednaly rychle a situaci nenapravily. Komise a členské státy budou nadále pozorně sledovat pokrok probíhajících opatření v oblasti připravenosti a poskytovat podporu dotčeným zúčastněným stranám.

4.Koordinovaná opatření k řešení nedostatku

Aby byl zajištěn koordinovaný přístup k případnému nedostatku léčivých přípravků v celé síti regulačních orgánů EU pro léčivé přípravky 9 , agentura EMA spolu s vnitrostátními regulačními orgány pro léčivé přípravky a s Komisí budou vycházet ze svých zkušeností s řešením neočekávaných situací, jako jsou bezpečnostní incidenty nebo nedostatky. To zahrnuje koordinaci klíčových činitelů s rozhodovací pravomocí z řad vnitrostátních regulačních orgánů, agentury EMA a Komise za účelem sledování situace, řešení problémů a vhodného informování pacientů a lékařů. Tato struktura je založena na stávajících strategiích pro řešení takových incidentů a nedostatků podle plánu pro řešení incidentů 10 , který vypracovala síť regulačních orgánů EU pro léčivé přípravky, a podle sítě vedoucích agentur pro léčivé přípravky (Heads of Medicines Agency, HMA) / pracovní skupiny Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) pro dostupnost schválených léčivých přípravků pro humánní a veterinární použití (TF AAM) 11 , avšak může zohlednit zvláštnosti vystoupení Spojeného království z EU 12 .

V oblasti zdravotnických prostředků Komise úzce spolupracuje s členskými státy EU-27 v rámci Koordinační skupiny pro zdravotnické prostředky (MDCG) a v rámci sítě příslušných orgánů pro zdravotnické prostředky (CAMD) s cílem sledovat pokrok při převodu certifikátů a identifikovat kritické zdravotnické prostředky, jejichž nedostatek může hrozit. Komise bude zejména koordinovat transparentní a soudržné využívání vnitrostátních výjimek členskými státy v celé EU, aby se zabránilo roztříštění jednotného trhu.

5.Další informace

Orgány veřejné správy a zúčastněné strany mohou nalézt další informace o dopadu neřízeného vystoupení Spojeného království z EU na léčivé přípravky a zdravotnické prostředky na těchto internetových stránkách Komise a EMA:

https://ec.europa.eu/info/brexit/brexit-preparedness/preparedness-notices_cs  

https://www.ema.europa.eu/en/about-us/united-kingdoms-withdrawal-european-union-brexit  

(1)      Rozhodnutí Evropské rady 2019/476 učiněné se souhlasem Spojeného království, ze dne 22. března 2019, o prodloužení lhůty podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU, Úř. věst. L 80, 22.3.2019. s. 1.
(2)       https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/medicinal_products_for_human_use-veterinary_medicinal_products_en.pdf  
(3)     https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/file_import/medicinal_products_for_human_and_veterinary_use-qa_cs_0.pdf
https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/file_import/industrial_products_cs_1.pdf  
https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/qa_brexit_industrial_products_en.pdf  
(4)   https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/files/documents/brexit_batchtesting_medicinalproducts_en.pdf
(5)      Ustanovení čl. 20 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).
(6)      Ustanovení čl. 24 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1).
(7)      Viz čl. 9 odst. 9 směrnice Rady 90/385/EHS ze dne 20. června 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aktivních implantabilních zdravotnických prostředků (Úř. věst. L 189, 20.7.1990, s. 17) a čl. 11 odst. 13 směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích (Úř. věst. L 169, 12.7.1993, s. 1).
(8)      Viz čl. 9 odst. 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (Úř. věst. L 331, 7.12.1998, s. 1).
(9)      Síť tvoří Evropská komise, příslušné vnitrostátní orgány členských států a Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA).
(10)       https://www.ema.europa.eu/en/human-regulatory/post-authorisation/pharmacovigilance/incident-management-plan  
(11)       www.hma.eu/522.html  
(12)      Kromě toho přezkoumává Evropské středisko pro zabezpečování dodávek radioizotopů pro použití v lékařství dopad vystoupení Spojeného království z EU, pokud jde o radioizotopy pro použití v lékařství.

V Bruselu dne 10.4.2019

COM(2019) 195 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE

Řešení dopadů vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody: koordinovaný přístup Unie

Rybolovné činnosti:
Koordinovaný přístup v případě vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody


1.Úvod

Dne 29. března 2017 oznámilo Spojené království svůj záměr vystoupit z Unie. Komise považuje i nadále za nejlepší východisko spořádané vystoupení Spojeného království z Unie na základě dohody o vystoupení, která byla schválena vládou Spojeného království a dne 25. listopadu 2018 potvrzena Evropskou radou (článek 50). K tomuto cíli Komise trvale směřuje své úsilí. Přesto se pouhé dva dny před prodlouženou lhůtou, kterou Evropská rada stanovila na 12. dubna 1 , pravděpodobnost neřízeného vystoupení Spojeného království z Unie výrazně zvýšila. 

2.Přípravy alternativních opatření v odvětví rybolovu

Po vystoupení bez dohody se bude přístup do vod Spojeného království řídit právními předpisy Spojeného království v souladu s mezinárodním právem.

Evropská unie je připravena nadále poskytovat přístup plavidlům Spojeného království až do konce roku 2019 pod podmínkou, že Spojené království nadále umožní přístup plavidlům EU. Jako alternativní opatření přijala Evropská unie nezbytný právní základ umožňující plavidlům EU a Spojeného království pokračovat v rybolovu ve vodách druhé strany do 31. prosince 2019 v souladu s podmínkami dohodnutými v nařízeních z roku 2019 týkajících se rybolovných práv 2 v době, kdy Spojené království ještě bylo členským státem.

Za předpokladu, že by Spojené království nadále umožňovalo přístup pro plavidla EU, Komise v úzké součinnosti s členskými státy pracuje na minimalizaci jakýchkoli případných narušení z důvodu získání potřebných povolení pro rybolovné činnosti plavidel EU ve vodách Spojeného království. Komise a členské státy učinily potřebné kroky k uplatňování tohoto alternativního opatření, na jejichž základě bude možné předložit seznamy plavidel požadujících povolení k rybolovu ve vodách Spojeného království, jakmile se Spojené království stane třetí zemí.

Obecným cílem zůstává zachování rybolovných činností v co možná největší míře. Unie nicméně přijala opatření s cílem připravit se na situaci, pokud by se Spojené království rozhodlo odepřít plavidlům EU přístup do svých vod. Unie upravila stávající právní nástroj tak, aby členské státy mohly poskytnout finanční kompenzace rybářům, kteří jsou na přístupu do vod Spojeného království značně závislí a kteří by v důsledku ztráty tohoto přístupu museli dočasně zastavit svou činnost 3 . Tyto kompenzace za dočasné zastavení činnosti doplňují ostatní opatření, která jsou již k dispozici v rámci Evropského námořního a rybářského fondu (ENFR) a která mohou být použita ke zmírnění nepříznivých ekonomických dopadů způsobených vystoupením Spojeného království z Unie.

3.Nevyřešené otázky související s rybolovnými činnostmi

Vystoupení Spojeného království bez dohody může mít nepříznivé dopady na rybářské odvětví, pokud již plavidlům EU nebude udělen přístup do vod Spojeného království. Důsledky neřízeného brexitu musí být předmětem stálé, podrobné a systematické analýzy Komise, členských států a Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (EFCA), na jejímž základě bude možné rychle a koordinovaně reagovat.

Ztráta přístupu do vod Spojeného království může zvýšit tlak na populace ryb ve vodách EU a mít závažné sociálně-ekonomické dopady na ta plavidla EU, která jsou na tomto přístupu silně závislá, jakož i na plavidla, v jejichž tradičních lovištích v EU může v důsledku přemístění rybolovných činností dojít k intenzivnějšímu rybolovu. S ohledem na zásadu rovného přístupu je zásadní, aby byly činnosti členských států EU-27 a jejich loďstev koordinovány.

Úplné nebo částečné přemístění stávajících rybolovných činností plavidel EU-27 ve vodách Spojeného království do vod EU by mohlo vést k vážným problémům: i) existuje riziko, že intenzivnější rybolovný tlak ve vodách EU by mohl způsobit nezvratné ochuzení mořských zdrojů v důsledku vyčerpání populací ryb a poškození ekosystému; a ii) hrozí také, že mezi různými loďstvy a plavidly bude docházet ke sporům ohledně lovišť v EU, která budou „přeplněna“.

Nekoordinovaný přístup členských států by mohl vést k narušení společné rybářské politiky a rovných podmínek mezi evropskými rybáři.

4.Koordinovaná činnost

S dopady vystoupení bez dohody je třeba se vypořádat jak na vnitrostátní, tak i evropské úrovni. V souladu s příslušnými pravomocemi, jež jí svěřují Smlouvy, je Komise připravena ujmout se role koordinátora.

Níže navržené zásady a opatření mají podpořit organizované a koordinované řízení zmírňujících opatření na podporu rybářů ze strany členských států EU-27, pokud po datu vystoupení přestanou mít plavidla EU přístup do vod Spojeného království.

Hlavní cíle koordinace jsou:

·minimalizace narušení a zachování rybolovných činností loďstev EU v co největším rozsahu, se zřetelem ke kumulativním účinkům přemístění rybolovné činnosti, a

·zajištění přiměřeného, spravedlivého a koordinovaného uplatňování zmírňujících opatření v případech, kdy takové přemístění není možné nebo žádoucí.

Hlavní zásady:

Komise hodlá v rámci své spolupráce s dotčenými členskými státy vycházet z následujících zásad:

·při zvažování přemístění rybolovných činností by měl být brán ohled na kumulativní účinky,

·zmírňující opatření by se měla týkat loďstev a populací ryb, na něž má ztráta přístupu do vod Spojeného království dopady, a

·koordinovaný přístup nikdy nebude předjímat vyjednávací postoj EU ve věci budoucích vztahů se Spojeným královstvím.

4.1.Doporučená opatření

4.1.1.Rozhodnutí o přemístění rybolovných činností a jeho řízení

Vedle opatření stanovených v nařízení Rady o kontrolách 4 a v nařízení Rady o Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu 5 bude Komise ve spolupráci s dotčenými členskými státy usilovat o dosažení dohody o dobrovolném rámci pro intenzivnější monitorování změn rybolovných činností ve vodách EU.

Na základě podrobné analýzy stávajících způsobů rybolovu provedené Komisí a dotčenými členskými státy na základě údajů od členských států hodlá Komise s dotčenými členskými státy pracovat na stanovení relevantních kritérií ve stávajícím rámci k posouzení uskutečnitelnosti, udržitelnosti a rozsahu případného přemístění rybolovu.

Tato kritéria by mohla zahrnovat možné využití současných úlovků Spojeného království ve vodách EU-27, biologickou kapacitu populací vyrovnat se s vyšší intenzitou rybolovu ve vodách EU-27, možná alternativní řešení k rozptýlení rybolovného tlaku, stanovení kvót či hospodářské dopady na dotčená plavidla.

4.1.2.Koordinované uplatňování zmírňujících opatření, včetně kompenzací za dočasné zastavení činnosti

V případech, kdy na základě výše uvedené analýzy není přemístění rybolovné činnosti možné nebo žádoucí, je třeba mít k dispozici vhodný nástroj či nástroje pro zmírnění následků. Toto zmírnění může mít různé formy. V souladu s příslušnými institucionálními pravomocemi je Komise připravena pracovat s dotčenými členskými státy na koordinovaném stanovení příslušných nástrojů a případně i podmínek pro jejich použití.

Nástroje pro zmírnění následků mohou zahrnovat opatření podle nařízení (EU) 1380/2013 o společné rybářské politice (mimo jiné podle článků 9 a 10 o víceletých plánech, článku 12 o opatřeních Komise v případě vážného ohrožení biologických mořských zdrojů, článku 13 o naléhavých opatřeních členských států a článku 16 o stanovení a výměnách rybolovných práv) a podle nařízení č. 508/2014 o Evropském námořním a rybářském fondu.

Tyto nástroje lze v případě potřeby kombinovat.

Komise bude spolu s dotčenými členskými státy pracovat na vytvoření společného přístupu k řízení rybolovných činností, včetně případného využití kompenzací za dočasné zastavení rybolovných činností jako nástroje na podporu rybářů v případě zániku činností.

Nařízení (EU) 2019/497 umožňuje využít ustanovení o dočasném zastavení činnosti k poskytnutí kompenzací za ztráty způsobené ztrátou přístupu do vod Spojeného království. Členské státy, které se rozhodnou využít možností, jež jim dává nařízení o ENRF, se vybízejí, aby předložily Komisi podrobné plány týkající se (možného) využití ustanovení o zastavení činnosti v období do 31. prosince 2019. Na tomto základě bude Komise s členskými státy usilovat o to, aby byl tento nástroj využíván spravedlivým a přiměřeným způsobem v rámci všech loďstev a dotčených odvětví rybolovu.

5.Posílená spolupráce se všemi zapojenými subjekty

Za účelem usnadnění uvedené koordinace se členské státy žádají, aby určily kontaktní místo pro přímou komunikaci s Komisí a ostatními členskými státy. Vedle toho by měla být zřízena operační síť korespondentů, v jejímž rámci budou řešeny konkrétní provozní problémy, jež by mohly vzniknout v důsledku neřízeného vystoupení.

Úspěšná koordinace vyžaduje, aby se všechny dotčené strany zapojily a podílely se na nezbytných opatřeních. Zásadní význam má proto silná koordinace mezi organizacemi zastupujícími rybářské odvětví, která může významně přispět k předcházení případným sporům mezi rybáři. Komise bude společně s členskými státy pokračovat v konzultacích s organizacemi zastupujícími rybářské odvětví a bude podporovat vzájemné konzultace mezi těmito organizacemi.

6.Další informace

Orgány veřejné moci a zúčastněné subjekty mohou nalézt další informace o dopadu neřízeného vystoupení Spojeného království na rybolovné činnosti na této internetové stránce Komise:

(1)      Rozhodnutí Evropské rady 2019/476 učiněné se souhlasem Spojeného království, ze dne 22. března 2019, o prodloužení lhůty podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU (Úř. věst. L 80, 22.3.2019. s. 1).
(2)      Nařízení Rady (EU) 2019/124 ze dne 30. ledna 2019, kterým se pro rok 2019 stanoví rybolovná práva pro některé rybí populace a skupiny rybích populací (Úř. věst. L 29, 31.1.2019, s. 1), a nařízení Rady (EU) 2018/2025 ze dne 17. prosince 2018, kterým se pro roky 2019 a 2020 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro rybářská plavidla Unie (Úř. věst. L 325, 20.12.2018, s. 7).
(3)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/497 ze dne 25. března 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o některá pravidla týkající se Evropského námořního a rybářského fondu po vystoupení Spojeného království z Unie (Úř. věst. L 85, 27.3.2019, s. 22).
(4)      Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).
(5)      Nařízení Rady (ES) č. 768/2005 ze dne 26. dubna 2005, kterým se zřizuje Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (Úř. věst. L 128, 21.5.2005, s. 1).

V Bruselu dne 10.4.2019

COM(2019) 195 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE

Řešení dopadů vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody:
koordinovaný přístup Unie

Ochrana údajů:
koordinovaný přístup v případě vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody


1.Úvod

Dne 29. března 2017 oznámilo Spojené království svůj úmysl vystoupit z Unie. Komise se stále domnívá, že nejlepším řešením je spořádané vystoupení Spojeného království z Unie na základě dohody o vystoupení, která byla schválena vládou Spojeného království a kterou potvrdila Evropská rada (článek 50) dne 25. listopadu 2018. K tomuto cíli Komise i nadále směřuje své úsilí. Dva dny před lhůtou, již Evropská rada prodloužila do 12. dubna 2019 1 , se nicméně pravděpodobnost neřízeného vystoupení Spojeného království z Unie významně zvyšuje. 

2.Předávání údajů do Spojeného království v případě vystoupení bez dohody

Unie má komplexní soubor pravidel, kterými se řídí předávání osobních údajů do třetích zemí, a těmito pravidly se bude řídit předávání údajů do Spojeného království v případě vystoupení bez dohody. Tato pravidla zahrnují zejména obecné nařízení o ochraně osobních údajů 2 a směrnici o prosazování práva 3 . Toto sdělení se zaměřuje především na nástroje obecného nařízení o ochraně osobních údajů.

Jak je uvedeno ve sdělení Komise o připravenosti na brexit ze dne 13. listopadu 2018, Komise se domnívá, že stávající nástroje pro výměnu údajů jsou dostatečné pro zajištění okamžitých potřeb předávání údajů do Spojeného království v případě vystoupení bez dohody. Tyto nástroje jsou již používány pro předávání údajů do všech zemí na světě s výjimkou třinácti třetích zemí nebo území, na něž se (částečně) vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně 4 . V této souvislosti Komise nepřijala alternativní opatření v této oblasti a v tomto stadiu neplánuje přijmout s ohledem na Spojené království rozhodnutí o odpovídající ochraně.

Ustanovení kapitoly V obecného nařízení o ochraně osobních údajů poskytují široký soubor nástrojů pro předávání údajů do třetích zemí jak soukromým subjektům, tak orgánům veřejné správy. Jedná se např. o:

·Standardní smluvní doložky: Komise schválila tři soubory standardních smluvních doložek, jimiž se mohou provozovatelé podniků přímo řídit při předávání údajů do třetích zemí. Tyto standardní doložky jsou k dispozici na internetových stránkách Komise 5 .

·Závazná podniková pravidla: právně závazná pravidla pro ochranu údajů schválená příslušným úřadem pro ochranu údajů se mohou vztahovat na celou skupinu podniků.

·Kodexy chování a certifikační mechanismy: tyto nástroje mohou nabídnout vhodné záruky pro předávání osobních údajů, pokud obsahují závazné a vymahatelné závazky organizace ve třetí zemi, a to i pokud jde o práva jednotlivců.

·Výjimky, tj. „zákonné důvody“ pro převody, jako např. na základě souhlasu, za účelem plnění smlouvy, výkonu právních nároků nebo z důležitých důvodů veřejného zájmu (další informace o výjimkách jsou uvedeny v oddíle 3).

Pokud jde o další informace, viz oznámení týkající se připravenosti na brexit ohledně ochrany údajů 6 a informační sdělení vydané Evropským sborem pro ochranu údajů (EPDB) o předávání údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů v případě, že dojde k brexitu bez dohody 7 .

3.Praktické kroky, které musí podniknout vývozci údajů z EU (společnosti a orgány), aby zajistili trvalé dodržování pravidel EU

Vývozci údajů by měli používat nástroje, které považují za nejvhodnější s ohledem na individuální předávání údajů do Spojeného království.

Před předáním údajů do Spojeného království by měli:

1.určit, jaké zpracování bude v souvislosti s předáváním osobních údajů do Spojeného království zapotřebí;

2.určit vhodný nástroj pro předávání údajů pro danou situaci;

3.provést zvolený nástroj pro předávání údajů, aby byl připraven k datu vystoupení;

4.v interní dokumentaci uvést, že budou do Spojeného království provedena předání, a

5.v případě potřeby odpovídajícím způsobem aktualizovat oznámení o ochraně osobních údajů, a informovat tak fyzické osoby.

Předávání údajů na základě výjimek

Pokud jde o předávání údajů do Spojeného království na základě výjimek 8 , měli by být správci údajů informováni o tom, že se jedná o výjimky z pravidla o povinném zavedení vhodných záruk. Proto je třeba je vykládat restriktivně a používat je především v souvislosti s příležitostným a neopakujícím se zpracováním údajů.

Mezi tyto výjimky patří mimo jiné tyto situace:

·pokud byl daný subjekt údajů informován o možných rizicích spojených s předáním a následně k navrhovanému předání vydal svůj výslovný souhlas,

·pokud je předání nezbytné pro plnění nebo uzavření smlouvy mezi subjektem údajů a správcem nebo je-li smlouva uzavřena v zájmu daného subjektů údajů,

·pokud je předání údajů nezbytné z důležitých důvodů veřejného zájmu: příkladem předávání údajů z důležitých důvodů veřejného zájmu může být mezinárodní výměna údajů mezi útvary příslušnými v oblasti sociálního zabezpečení 9 ,

·pokud je předání údajů nezbytné pro účely závažných oprávněných zájmů organizace, které převažují nad zájmy subjektu údajů. Při využívání této výjimky musí organizace poskytnout vhodné záruky, pokud jde o ochranu osobních údajů.

Další pokyny a vysvětlení týkající se výjimek a toho, jak je uplatňovat, lze nalézt v pokynech Evropského sboru pro ochranu údajů o výjimkách v článku 49 10 .

Nástroje, které jsou k dispozici výhradně veřejným orgánům nebo subjektům

Orgány členských států mohou rovněž použít správní ujednání, jež nejsou právně závazná, jako jsou memoranda o porozumění 11 . Tato správní ujednání podléhají povolení příslušného vnitrostátního úřadu pro ochranu údajů na základě stanoviska Evropského sboru pro ochranu údajů.

Podle směrnice o prosazování práva mohou donucovací orgány (např. policie, státní zástupci) předávat osobní údaje orgánům Spojeného království, pokud na základě vlastního posouzení okolností daného předání dospějí k závěru, že existují vhodné záruky ochrany údajů 12 . Nařízení o Europolu 13 a směrnice o jmenné evidenci cestujících 14 obsahují zvláštní ustanovení o předávání osobních údajů Europolem a příslušnými orgány členských států orgánům třetích zemí.

Předávání údajů Spojenému království komerčními provozovateli

Nástroje, které mají pro předávání údajů do třetích zemí k dispozici soukromé společnosti, by měly být provozovatelům podniků v členských státech a ve Spojeném království dobře známé, neboť jsou již dnes využívány pro předávání osobních údajů do třetích zemí. Zúčastněným stranám byly informace o používání těchto nástrojů k předávání poskytnuty rovněž v souvislosti se vstupem v platnost nových právních předpisů o ochraně údajů v květnu 2018. Členské státy se však vyzývají, aby zajistily, aby společnosti, které nejsou s předáváním údajů do třetích zemí obeznámeny, např. malé a střední podniky, které v minulosti jednaly pouze s členskými státy, byly o těchto nástrojích informovány.

Pokračující podpora členským státům

Komise, a zejména její Generální ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele, spolupracuje se zúčastněnými stranami a úřady pro ochranu údajů s cílem co nejlépe využít soubor nástrojů pro předávání údajů obsažený v obecném nařízení o ochraně osobních údajů a je připravena podpořit členské státy, pokud jde o uplatňování dostupných nástrojů. Kromě toho Komise zřídila skupinu odborníků zúčastněných stran složenou ze zástupců průmyslu, občanské společnosti a akademické obce na podporu uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Zúčastněné strany se mohou obrátit na své vnitrostátní úřady pro ochranu údajů, aby získaly konkrétnější informace o používání nástrojů pro předávání údajů.

4.Další informace

Orgány veřejné správy a zúčastněné strany mohou nalézt další informace o dopadu neřízeného vystoupení Spojeného království z EU na ochranu údajů na těchto internetových stránkách Komise:

https://ec.europa.eu/info/brexit/brexit-preparedness/preparedness-notices_cs

(1)      Rozhodnutí Evropské rady 2019/476 učiněné se souhlasem Spojeného království, ze dne 22. března 2019, o prodloužení lhůty podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU, Úř. věst. L 80, 22.3.2019. s. 1.
(2)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(3)      Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).
(4)      Těmito zeměmi a územími jsou Andorra, Argentina, Kanada (pouze obchodní organizace), Faerské ostrovy, Guernsey, Izrael, Ostrov Man, Japonsko, Jersey, Nový Zéland, Švýcarsko, Uruguay a Spojené státy americké (pouze štít na ochranu soukromí ).
(5)        https://ec.europa.eu/info/law/law-topic/data-protection/data-transfers-outside-eu/model-contracts-transfer-personal-data-third-countries_cs  
(6)       https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/file_import/data_protection_cs.pdf  
(7)       https://edpb.europa.eu/our-work-tools/our-documents/other/information-note-data-transfers-under-gdpr-event-no-deal-brexit_cs  
(8)      Podle článku 49 obecného nařízení o ochraně osobních údajů.
(9)      Viz 112. bod odůvodnění obecného nařízení o ochraně osobních údajů.
(10)       https://edpb.europa.eu/our-work-tools/our-documents/guidelines/guidelines-22018-derogations-article-49-under-regulation_ cs  
(11)      Ustanovení čl. 46 odst. 3 písm. b) obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Nedávným příkladem takového ujednání, které obdrželo kladné stanovisko Evropského sboru pro ochranu osobních údajů (EDPB), je správní ujednání o předávání osobních údajů mezi orgány finančního dohledu Evropského hospodářského prostoru (EHP) a orgány finančního dohledu zemí, které nejsou členy EHP. Znění ujednání je k dispozici na internetových stránkách Evropského sboru pro ochranu údajů: https://edpb.europa.eu/our-work-tools/our-documents/other/draft-administrative-arrangement-transfer-personal-data-between_cs  
(12)      Ustanovení čl. 37 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2016/680.
(13)      Článek 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).
(14)      Článek 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 132).