EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 28.1.2019
COM(2019) 14 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o provádění nařízení Rady (ES) č. 577/98
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 28.1.2019
COM(2019) 14 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o provádění nařízení Rady (ES) č. 577/98
1.Úvod
Nařízení Rady (ES) č. 577/98 o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve Společenství 1 stanoví minimální normy pro harmonizované zjišťování pracovních sil v Evropské unii a jejích členských státech.
Článek 7 nařízení (ES) č. 577/98 stanoví:
Každé tři roky počínaje rokem 2000 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. Zpráva hodnotí zejména kvalitu statistických metod, které členské státy navrhují pro zlepšení výsledků nebo usnadnění postupu zjišťování.
Toto je sedmá zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě; týká se období let 2015–2017 a je strukturována níže uvedeným způsobem.
·Oddíl 2 poskytuje přehled o výběrovém šetření pracovních sil v Evropské unii a jeho úloze při podpoře politik Evropské unie.
·Oddíl 3 hodnotí průběh provádění nařízení (ES) č. 577/98 v členských státech, kandidátských zemích a v zemích Evropského sdružení volného obchodu (ESVO).
·Oddíl 4 se zaměřuje na probíhající iniciativy zahájené Evropským statistickým systémem 2 (ESS) s cílem zlepšit kvalitu šetření pracovních sil.
2.Přehled o výběrovém šetření pracovních sil
2.1.Obecný popis
Výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii je rozsáhlé výběrové šetření probíhající mezi obyvateli domácností. Poskytuje čtvrtletní a roční statistiky trhu práce, zaměstnanosti a nezaměstnanosti, ale i údaje o osobách, které nejsou na trhu práce aktivní. Navíc šetření shromažďuje údaje za několik let z modulů ad hoc a poskytuje informace pro modelové měsíční odhady nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti.
Národní statistické úřady příslušných zemí odpovídají za: sestavení národních dotazníků a výběrového souboru, za provádění rozhovorů a za předávání výsledků Komisi (Eurostatu) v souladu se společným kódovacím systémem stanoveným nařízením Komise (ES) č. 377/2008 3 .
Eurostat odpovídá za: kontrolu provádění nařízení (ES) č. 577/98, poskytování podpory národním statistickým úřadům, prosazování harmonizovaných pojmů a metod a za šíření srovnatelných národních a evropských statistik trhu práce.
V roce 2017 činil rozsah výběrového souboru výběrového šetření pracovních sil EU přibližně 1,3 milionu osob (z toho přibližně 1,2 milionu osob v zemích EU-28) ve věku 15–74 let. Výběry byly pořizovány každé čtvrtletí a zahrnuly 34 účastnických zemí 4 . To z výběrového šetření pracovních sil EU činí největší šetření týkající se domácností v Evropě.
2.2.Význam
Výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii je nejrozsáhlejším zdrojem oficiální statistiky o trhu práce v EU. Celkově shromažďuje více než 100 proměnných, které se týkají pracovní situace, charakteristik zaměstnání, pracovní doby, vzdělání a odborné přípravy. Výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii je také každoročně doplňováno o tematické moduly ad hoc 5 .
Na základě mezinárodních norem a definic 6 přesahuje význam výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii hranice EU, a situaci na evropském trhu práce lze proto porovnat se situací na trzích práce v dalších oblastech nebo zemích.
O údaje výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii se opírají některé klíčové iniciativy politik EU. Toto šetření je například jedním z hlavních zdrojů údajů pro sledování pokroku, který členské státy učinily v oblasti hlavních směrů politik zaměstnanosti v souvislosti s: i) článkem 148 Smlouvy o fungování Evropské unie 7 (SFEU) a ii) strategií EU pro růst „Evropa 2020“. Tři ukazatele výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii (míra zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let, podíl osob předčasně opouštějících systém vzdělávání a odborné přípravy a počet osob ve věku 30–34 let s dokončeným terciárním vzděláním) se používají ke sledování dvou z pěti hlavních cílů strategie Evropa 2020 8 . V rámci společného hodnotícího rámce strategie Evropa 2020 je využíváno i mnoha dalších ukazatelů založených na šetření pracovních sil.
Několik ukazatelů, které výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii poskytuje, se také používá ke sledování výsledků členských států při plnění dvou rozměrů evropského pilíře sociálních práv. Těmito rozměry jsou rovné příležitosti a přístup na trh práce (zahrnující vzdělávání, kvalifikace a celoživotní učení; rovnost žen a mužů na trhu práce a mladé lidi) a dynamické trhy práce a spravedlivé pracovní podmínky (zahrnující strukturu pracovních sil a dynamiku trhu práce) 9 .
Kromě toho je součástí výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii řada ukazatelů trhu práce na regionální úrovni (tj. míra nezaměstnanosti mladých lidí a celková míra nezaměstnanosti), které se používají pro účely přidělování finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti.
Výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii poskytuje i ukazatele, které využívá Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 10 . Tři z cílů Agendy pro udržitelný rozvoj zahrnují ukazatele vycházející z výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii: kvalitní vzdělávání, rovnost žen a mužů a důstojná práce a hospodářský růst.
Měsíční míra nezaměstnanosti vyplývající z výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii je důležitým krátkodobým hospodářským ukazatelem. Je jedním z hlavních evropských hospodářských ukazatelů 11 a slouží také jako podklad pro sestavování pohyblivých ročních průměrů míry nezaměstnanosti ve srovnávacím přehledu hospodářských a finančních ukazatelů. Tento srovnávací přehled se pak používá ke zjišťování makroekonomických nerovnováh a nevyvážené konkurenceschopnosti 12 . Výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii poskytuje vstupní informace pro národní účty týkající se zaměstnanosti, pracovní doby a dalších oblastí, které do trhu práce nespadají, např. vzdělávání.
Údaje z výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii rozsáhle využívají generální ředitelství Komise, stejně jako evropské agentury. Zejména nadace Eurofound využívá tyto údaje pro svou zprávu o přehledu charakteristik pracovních sil v Evropě.
A konečně je výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii také jedním z nejvýznamnějších zdrojů statistických mikrodat pro výzkumné pracovníky v Evropě. Díky výběrovému souboru velkého rozsahu je možno provádět studie o specifických skupinách na trhu práce. Výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii velmi široce pokrývá i proměnné týkající se demografického, regionálního a vzdělávacího prostředí.
3.Provádění výběrového šetření pracovních sil
Tento oddíl zahrnuje zejména období let 2015–2017, aby však upozornil na zlepšení dosažená od doby předchozí zprávy, uvádí ve vhodných případech i údaje o šetření pracovních sil z roku 2014.
3.1.Přesnost
Přesnost statistických výstupů znamená stupeň, v němž se výpočty nebo odhady blíží přesným (nebo pravdivým) hodnotám, jež má statistika měřit. Z hlediska přesnosti odhadů se vyskytují dva druhy chyb: výběrové chyby a nevýběrové chyby. Výběrové chyby jsou důsledkem faktu, že je do šetření zapojena pouze část celkové populace. Nevýběrové chyby jsou všechny další chyby, které nejsou výsledkem výběru zkoumaného vzorku (např. chyby související s pokrytím, chyby měření, chyby ve zpracování, chyby vyplývající z neposkytnutí odpovědí).
Výběrové chyby jsou dány především rozsahem výběrového souboru. S rozsahem výběrového souboru narůstá i přesnost výsledků. Tabulka 1 uvádí rozsah výběrového souboru osob ve věku 15–74 let, které byly dotazovány za každé čtvrtletí v každé účastnické zemi, a to jak v absolutních číslech, tak i ve srovnání s celkovým počtem obyvatel v této věkové skupině. Výběrový podíl 13 se v roce 2017 pohyboval od 0,14 % (Spojené království) do 1,46 % (Lucembursko). Průměrný rozsah výběrového souboru v jednom čtvrtletí v roce 2017 činil přibližně 1,3 milionu osob, což představuje 0,29 % z celkového počtu obyvatel ve věku 15–74 let ve 34 zemích účastnících se šetření.
Oficiální šetření, jakým je i výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii, používají systém náhodného výběru. Díky tomu je možné kvantifikovat výběrové chyby, pokud jde o interval spolehlivosti. Tabulka 2 uvádí odhady a 95% intervaly spolehlivosti, kterých bylo dosaženo u sedmi hlavních ukazatelů zaměstnanosti a nezaměstnanosti na agregované úrovni v zemích EU-28.
Tyto intervaly zohledňují požadavky na přesnost stanovené v nařízení Rady (ES) č. 577/98.
Pokud jde o nevýběrové chyby, Eurostat a účastnické země pravidelně sledují příslušné zdroje nevýběrových chyb, například neposkytnutí odpovědi. Účastnické země každoročně informují Eurostat o hlavních příčinách chyb i o metodách, jakými tyto chyby na úrovni státu omezují. Shrnutí tohoto monitorování je zveřejňováno ve výroční zprávě o kvalitě výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii 14 .
V roce 2017 byla účast ve výběrovém šetření pracovních sil v Evropské unii povinná ve čtrnácti zemích (v Belgii, Německu, Řecku, Španělsku, Francii, Itálii, na Kypru, v Lucembursku, na Maltě, v Rakousku, Portugalsku, na Slovensku, v Norsku a Turecku) a dobrovolná v ostatních dvaceti zemích. V zemích, kde je výběrové šetření dobrovolné, je obvykle vyšší míra neposkytnutí odpovědi než v zemích, kde je výběrové šetření povinné 15 .
Tabulka 1: Dosažený rozsah výběrového souboru a procentní podíl obyvatel ve věku 15–74 let (čtvrtletní průměr) v evropském výběrovém šetření pracovních sil, 2017 a 2014
|
Země |
Rozsah výběrového souboru za čtvrtletí (v tisících) 2017 |
Rozsah výběrového souboru osob ve věku 15–74 let (v %) 2017 |
Rozsah výběrového souboru osob ve věku 15–74 let (v %) 2014 |
Země |
Rozsah výběrového souboru za čtvrtletí (v tisících) 2017 |
Rozsah výběrového souboru osob ve věku 15–74 let (v %) 2017 |
Rozsah výběrového souboru osob ve věku 15–74 let (v %) 2014 |
|
EU-28 |
1 162 |
0,31 |
0,32 |
MT |
5 |
1,44 |
1,54 |
|
BE |
29 |
0,35 |
0,23 |
NL |
75 |
0,59 |
0,69 |
|
BG |
25 |
0,45 |
0,45 |
AT |
34 |
0,52 |
0,54 |
|
CZ |
41 |
0,50 |
0,53 |
PL |
58 |
0,21 |
0,26 |
|
DK |
21 |
0,49 |
0,59 |
PT |
30 |
0,39 |
0,38 |
|
DE |
142 |
0,23 |
0,20 |
RO |
47 |
0,31 |
0,28 |
|
EE |
5 |
0,56 |
0,49 |
SI |
13 |
0,79 |
0,76 |
|
IE |
27 |
0,77 |
1,12 |
SK |
18 |
0,41 |
0,47 |
|
EL |
45 |
0,56 |
0,55 |
FI |
29 |
0,71 |
0,77 |
|
ES |
119 |
0,34 |
0,36 |
SE |
51 |
0,68 |
0,84 |
|
FR |
94 |
0,20 |
0,19 |
UK |
67 |
0,14 |
0,16 |
|
HR |
6 |
0,20 |
0,21 |
IS |
3 |
1,08 |
1,36 |
|
IT |
105 |
0,23 |
0,24 |
NO |
20 |
0,51 |
0,50 |
|
CY |
8 |
1,22 |
1,27 |
CH |
28 |
0,43 |
0,50 |
|
LV |
8 |
0,53 |
0,56 |
ME |
5 |
1,09 |
– |
|
LT |
12 |
0,57 |
0,75 |
MK |
11 |
0,65 |
0,53 |
|
LU |
7 |
1,46 |
0,65 |
TR |
89 |
0,16 |
0,17 |
|
HU |
43 |
0,58 |
0,32 |
CELKEM |
1 318 |
0,29 |
0,31 |
Tabulka 2: Hlavní ukazatele šetření pracovních sil pro zaměstnanost a nezaměstnanost v EU-28 s 95% intervalem spolehlivosti, 2017
|
Počet zaměstnaných osob (x 1 000) |
Míra zaměstnanosti jako podíl na počtu obyvatel (%) |
Počet nezaměstnaných osob (x 1 000) |
Míra nezaměstnanosti jako podíl na počtu pracovních sil (%) |
Míra nezaměstnanosti mladých lidí jako podíl na počtu pracovních sil (%) |
|
217 740 ± 311 |
72,1 ± 0,1 |
18 781 ± 145 |
7,9 ± 0,1 |
16,8 ± 0,3 |
Tabulka 3: Účast a míra neposkytnutí odpovědi ve výběrovém šetření pracovních sil v Evropské unii podle zemí, 2017 a 2014
|
Země |
Účast 2017 |
Míra neposkytnutí odpovědi vztažená na jednotku (v %) 2017 |
Míra neposkytnutí odpovědi (v %) 2014 |
Země |
Účast 2017 |
Míra neposkytnutí odpovědi vztažená na jednotku (v %) 2017 |
Míra neposkytnutí odpovědi vztažená na jednotku (v %) 2014 |
|
BE |
Povinná |
17,4 |
27,8 |
MT |
Povinná |
24,8 |
23,7 |
|
BG |
Dobrovolná |
19,7 |
23,7 |
NL |
Dobrovolná |
48,4 |
42,7 |
|
CZ |
Dobrovolná |
21,2 |
20,6 |
AT |
Povinná |
3,4 |
5,7 |
|
DK |
Dobrovolná |
45,0 |
46,2 |
PL |
Dobrovolná |
38,7 |
31,5 |
|
DE |
Povinná |
3,8 |
2,3 |
PT |
Povinná |
16,1 |
14,8 |
|
EE |
Dobrovolná |
33,2 |
31,3 |
RO |
Dobrovolná |
12,7 |
9,5 |
|
IE |
Dobrovolná |
32,2 |
23,9 |
SI |
Dobrovolná |
20,1 |
21,3 |
|
EL |
Povinná |
25,4 |
24,6 |
SK |
Povinná |
18,0 |
11,0 |
|
ES |
Povinná |
13,1 |
15,2 |
FI |
Dobrovolná |
32,7 |
28,0 |
|
FR |
Povinná |
20,4 |
20,9 |
SE |
Dobrovolná |
43,4 |
35,7 |
|
HR |
Dobrovolná |
44,5 |
31,3 |
UK |
Dobrovolná |
50,7 |
39,8 |
|
IT |
Povinná |
14,9 |
11,8 |
IS |
Dobrovolná |
31,5 |
21,0 |
|
CY |
Povinná |
3,8 |
4,2 |
NO |
Povinná |
15,8 |
19,9 |
|
LV |
Dobrovolná |
35,4 |
35,7 |
CH |
Dobrovolná |
19,7 |
18,8 |
|
LT |
Dobrovolná |
22,3 |
19,6 |
ME |
Dobrovolná |
16,7 |
– |
|
LU |
Povinná |
41,7 |
84,6 |
MK |
Dobrovolná |
11,9 |
24,6 |
|
HU |
Dobrovolná |
21,5 |
17,2 |
TR |
Povinná |
4,3 |
9,3 |
3.2.Včasnost a dochvilnost
Včasnost statistik je definována jako časový interval mezi dostupností údajů a událostí nebo jevem, který tyto údaje popisují. Pro výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii toto časové rozpětí závisí na: i) době, kterou potřebují členské státy na provedení a zpracování šetření a na následné zaslání výsledků Eurostatu, a ii) době, kterou potřebuje Eurostat na zpracování, ověření a zveřejnění výsledků.
Nařízení Rady (ES) č. 577/98 stanoví, že členské státy jsou povinny doručit údaje Eurostatu do 12 týdnů od konce referenčního čtvrtletí. Eurostat ověří údaje z národních datových souborů, jakmile je obdrží. Tabulka 4 ukazuje časové rozpětí mezi koncem referenčního čtvrtletí a dostupností údajů pro uživatele Eurostatu za období let 2014–2017. Včasnost údajů výběrového šetření pracovních sil v zemích EU-28 se za sledované období mírně zlepšila. V roce 2017 průměrný počet kalendářních dnů potřebných ke zveřejnění údajů za EU-28 činil 75 dnů oproti 77 dnům v roce 2014. Eurostat rovněž plánuje dále zlepšovat včasnost zveřejňování výsledků výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii zkrácením lhůty pro doručení údajů Eurostatu v budoucnosti.
Včasnost údajů výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii je dále klíčová pro odhady měsíční míry nezaměstnanosti. Jakmile Eurostat zpracuje údaje jednotlivých zemí, jsou tyto údaje použity k sestavení výpočtu následující měsíční míry nezaměstnanosti. Měsíční míra nezaměstnanosti je šířena přibližně 30 dnů od konce příslušného referenčního měsíce.
Tabulka 4: Dostupnost údajů výběrového šetření pracovních sil pro uživatele – včasnost, 2014–2017
|
Počet kalendářních dnů mezi koncem referenčního období a okamžikem, kdy Eurostat zveřejní údaje jednotlivých zemí (webové stránky) |
Počet zemí |
|||||||
|
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
|||||
|
Všechny |
EU-28 |
Všechny |
EU-28 |
Všechny |
EU-28 |
Všechny |
EU-28 |
|
|
<31 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
31–60 |
2 |
2 |
2 |
2 |
5 |
3 |
6 |
5 |
|
61–90 |
27 |
24 |
29 |
24 |
27 |
24 |
25 |
22 |
|
91+ |
4 |
2 |
2 |
2 |
1 |
1 |
2 |
1 |
|
Celkem |
33 |
28 |
33 |
28 |
33 |
28 |
33 |
28 |
|
Průměrný počet kalendářních dnů |
77 |
77 |
80 |
80 |
73 |
74 |
77 |
75 |
Dochvilnost statistiky je definována jako časová prodleva mezi plánovaným a konečným datem zveřejnění. Eurostat zveřejňuje plánovaná data čtvrtletních a ročních zveřejnění hlavních ukazatelů výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii. V období let 2015–2017 byla dodržena všechna ohlášená data zveřejnění.
3.3.Dostupnost a srozumitelnost
K šíření statistik výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii využívá Eurostat několika cest. Hlavním nástrojem šíření je on-line databáze Eurostatu, která obsahuje více než 400 tabulek s podrobnými údaji z tohoto šetření (čtvrtletní a roční výsledky, výsledky domácností a modulu ad hoc). Ukazatele politik popsané v odstavci 2.2 jsou zveřejněny i ve zvláštních oddílech webových stránek 16 ; tabulky v těchto oddílech se týkají pouze nejdůležitějších výsledků výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii. Na žádost uživatelů Eurostat poskytne i další kombinace proměnných získaných z tohoto šetření, které jsou uspořádány do tabulek sestavených podle potřeby.
Mikrodata získaná šetřením pracovních sil v Evropské unii jsou rovněž velmi důležitá pro vědecké účely. Vyžaduje je stále větší počet výzkumných pracovníků z vysokých škol, výzkumných ústavů a národních statistických úřadů po celé Evropě i mimo ni. Od roku 2011 Eurostat poskytuje mikrodata zdarma. Data jsou zpřístupněna v souladu s podmínkami stanovenými nařízením Komise (ES) č. 557/2013 17 , aby byla zajištěna ochrana osobních údajů respondentů šetření 18 . Datové soubory obsahující jednotlivé záznamy neobsahují přímé identifikátory, jako jsou jména, adresy nebo identifikační čísla. Kromě toho se uplatňují pravidla pro anonymizaci.
Podrobná dokumentace (metadata) je uživatelům poskytována prostřednictvím různých komunikačních kanálů. Všeobecné informace jsou veřejnosti zpřístupněny v oddílu webových stránek Eurostatu věnovaném výběrovému šetření pracovních sil v Evropské unii. Podrobnější informace jsou k dispozici v oddíle uvedených webových stránek nazvaném „Statistics Explained“ (Vysvětlení statistiky) 19 . Tyto informace jsou pravidelně aktualizovány. Konkrétní informace o obsahu a kvalitě statistik jsou zveřejňovány ve dvou výročních publikacích: v metodické publikaci, která popisuje charakteristiky národních šetření, a ve výroční zprávě o kvalitě, jež shrnuje výsledky dosažené ve výběrovém šetření pracovních sil v Evropské unii 20 . Navíc jsou ke statistikám výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii v on-line databázi Eurostatu připojena konkrétní metadata. Od roku 2014 jsou informace z národních zpráv o kvalitě každé účastnické země zveřejňovány také on-line.
Účastnické země pravidelně zdokonalují metodiku nebo postupy svých šetření pracovních sil. V případě, že tato zlepšení vedou k přerušení v údajích výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii, příslušné národní statistické úřady o tom informují Eurostat. Významná přerušení jsou zdokumentována v publikacích Eurostatu 21 . Eurostat rovněž zveřejňuje zvláštní soubor údajů nazývaný „hlavní ukazatele výběrového šetření pracovních sil“, v němž jsou předchozí řady upraveny s ohledem na přerušení a doplněny o případné chybějící údaje.
3.4.Srovnatelnost
Výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii vychází z vysoce harmonizovaných pojmů, definic, klasifikací a metodik. Nařízení (ES) č. 377/2008 stanoví společný kódovací systém, který zajišťuje, že všechny účastnické země využívají stejné definice proměnných. Používají se společné klasifikace (např. evropská standardní klasifikace ekonomických činností (NACE) a Mezinárodní klasifikace zaměstnání (ISCO)) a po každé revizi těchto klasifikací Eurostat zajišťuje, aby všechny účastnické země koordinovaly provádění. Kromě toho Eurostat vydává vysvětlující poznámky, jež národním statistickým úřadům poskytují podrobné pokyny, jak statistiky kódovat a provádět. Vysvětlující poznámky také vysvětlují zdůvodnění Eurostatu pro každý z pokynů. Metodické otázky jsou projednávány v rámci zvláštní pracovní skupiny, pracovní skupiny pro statistiky trhu práce. Tato pracovní skupina podporuje výměnu zkušeností a společných postupů mezi všemi účastnickými zeměmi.
K zajištění harmonizace měření nezaměstnanosti ve všech účastnických zemích stanoví nařízení Komise (ES) č. 1897/2000 22 pracovní definici nezaměstnanosti. Vymezuje také zásady, které je třeba dodržovat pro formulaci otázek šetření týkajících se pracovní situace. Nezaměstnanost je definována v souladu s normami Mezinárodní organizace práce (MOP), které byly přijaty na 13. a 14. Mezinárodní konferenci statistiků práce 23 . Tím je zajištěno, že statistiky získané výběrovým šetřením pracovních sil v Evropské unii jsou srovnatelné s výsledky z jiných zemí, zejména z dalších členských zemí OECD.
3.5.Soudržnost
Důležitou součástí celkové kvality je konzistentnost mezi odhady počtu obyvatel získanými z výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii a z demografických statistik. Na základě výběrového šetření jsou výsledky výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii vypočítávány z odpovědí podmnožiny populace. Odpovědi poté slouží jako základ pro celou populaci. Údaje o celé populaci vycházejí z nejlepších odhadů, jež jsou v danou dobu k dispozici (pro zlepšení přesnosti postupu v členění podle pohlaví a věkových skupin). V zásadě zajišťuje tento proces referenčního srovnání konzistentnost mezi výběrovým šetřením pracovních sil v Evropské unii a demografickými statistikami. Za výjimečných okolností se však mohou vyskytnout rozdíly. Například každých deset let jsou k dispozici výsledky nového sčítání lidu. Pokud se výsledky nového sčítání liší od předchozích odhadů počtu obyvatel, lze přistoupit k revizi předchozích časových řad. V takovém případě se může lišit délka a načasování politiky revize demografických statistik a výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii vzhledem k nedostatku podrobných informací o obyvatelstvu za dobu deseti let mezi jednotlivými sčítáními.
Většina zemí účastnících se výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii provedla sčítání lidu v roce 2011. Výsledky nového sčítání často vedou k novým vahám, oporám výběru a/nebo výběrovým plánům ve výběrovém šetření pracovních sil. Všechny národní statistické úřady v zemích, kde se konalo sčítání lidu v roce 2011, zkontrolovaly a dle potřeby revidovaly váhy výběrového šetření pracovních sil tak, aby odrážely nové odhady počtu obyvatel, a to včetně přepočtu řad zpětných údajů pomocí nových vah alespoň od roku 2010.
Pokud jde o soudržnost odhadů nezaměstnanosti, mnoho zemí rovněž zveřejňuje statistické údaje o počtu osob registrovaných na úřadu práce a hledajících zaměstnání. Údaje o nezaměstnanosti vyplývající z výběrového šetření pracovních sil a počet zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání se liší vzhledem k různé povaze shromažďovaných údajů. Zatímco výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii používá při šetření domácností v oblasti pracovní činnosti členů domácností a jejich dostupnosti pro nabídky práce harmonizovanou metodiku, administrativní záznamy veřejných úřadů práce obsahují úplný seznam registrovaných osob, které mají nárok na dávky v nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že různá kritéria pro registraci závisí na vnitrostátních sociálních politikách, nejsou statistiky registrovaných uchazečů o práci srovnatelné ani mezi jednotlivými zeměmi, ani v čase.
Další oblastí, v níž je konzistentnost statistických údajů důležitá, je srovnávání odhadů zaměstnanosti zjištěných ve výběrovém šetření pracovních sil a z národních účtů, neboť tyto odhady si nemusí vzájemně odpovídat. Je to způsobeno rozdíly v metodikách (koncepce a pokrytí populace nejsou totožné) i ve způsobech sestavování. Národní účty se sestavují porovnáním a kombinací veškerých relevantních zdrojů údajů dostupných v dané zemi, přičemž k dosažení úplných výsledků se využije toho nejlepšího z každého zdroje. Národní účty se také snaží zachovat konzistentnost mezi ukazateli zaměstnanosti a produkce (hrubý domácí produkt, HDP). Jedním zdrojem údajů v tomto procesu je výběrové šetření pracovních sil. K dalším zdrojům patří šetření podniků, registry zaměstnanosti nebo registry sociálního zabezpečení. Konzistentností mezi výběrovým šetřením pracovních sil a národních účtů se zabývala pracovní skupina pro statistiky trhu práce. Eurostat posuzuje rozdíly v obou odhadech a několik národních statistických úřadů se zabývalo analýzou příčin a rozsahu rozdílů. V některých případech národní statistické úřady zveřejnily srovnávací tabulky mezi oběma soubory údajů.
Srovnání výběrového šetření pracovních sil s národními účty ukazuje, že výběrové šetření pracovních sil je vhodnější pro měření účasti na trhu práce (nezaměstnanosti a aktivity) nebo pro analýzu situace konkrétních socioekonomických skupin obyvatelstva (např. v závislosti na věku, pohlaví nebo úrovni vzdělání). Údaje z národních účtů jsou vhodnější pro srovnávání odhadů zaměstnanosti s agregovanými ukazateli produkce a důchodů na makroúrovni.
4.Iniciativy zaměřené na další zlepšení způsobu šetření pracovních sil
4.1.Výběrové šetření pracovních sil v modernizovaném systému sociální statistiky
V návaznosti na své „sdělení o metodě tvorby statistiky EU: vize pro příští desetiletí“ 24 Komise dne 26. srpna 2016 přijala návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských statistikách týkajících se osob a domácností založených na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů (rámcové nařízení o integrované evropské sociální statistice (IESS)) 25 .
Cílem této iniciativy byla modernizace evropských sociálních statistik. Navrhované rámcové nařízení skutečně zvýší srovnatelnost a konzistentnost evropských sociálních statistik, neboť sloučí sedm stávajících šetření domácností, která se v EU v současné době provádějí, a sjednotí definice, pojmy a proměnné, které jsou společné pro dvě nebo více šetření. Usnadní se tak společná analýza sociálních jevů. Očekává se, že navrhované rámcové nařízení povede k prvnímu sběru údajů v roce 2021.
Výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii je jedním z šetření domácností, která rámcové nařízení o integrované evropské sociální statistice zahrnuje, a v současné době je modernizováno tak, aby bylo s rámcovým nařízením v souladu. Tato modernizace sladí výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii s usnesením 19. Mezinárodní konference statistiků práce přijatým v říjnu 2013, s omezenější oblastí působnosti v oblasti zaměstnanosti a přesnějšími kritérii pro rodičovskou dovolenou a sezónní práci. Modernizace také zlepší relevanci výběrového šetření pracovních sil z hlediska: i) analýzy migrace a ii) srovnatelnosti informací o pracovní době a měsíční mzdě z hlavní výdělečné činnosti osob. Kromě toho povede modernizace výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii k lepšímu pokrytí: i) zaměstnanosti (závislá samostatná výdělečná činnost); ii) obecných informací o zdravotním stavu (pro srovnání situace osob se zdravotním postižením na trhu práce se situací celkové cílové populace) a iii) účasti na vzdělávání a odborné přípravě (v délce alespoň 12 měsíců).
Navíc revize výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii zlepší včasnost předání údajů Eurostatu a zajistí revizi požadavků na přesnost a další metodická zlepšení.
4.2.Rozšíření výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii na další kandidátské země
V současné době se výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii účastní 34 zemí (28 členských států EU, tři kandidátské země a tři země ESVO). To znamená, že tyto země odesílají údaje Eurostatu v souladu s nařízením Rady (ES) č. 577/98 a že Eurostat jejich údaje pravidelně zveřejňuje. Ke kandidátským zemím patří Černá Hora, Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Turecko. Eurostat úzce spolupracuje se statistickými úřady ostatních kandidátských zemí, aby jim pomohl dosáhnout pokroku v zajišťování souladu s nařízením Rady (ES) č. 577/98, pokud jde o obsah a kvalitu šetření. Srbsko a Albánie již začaly údaje výběrového šetření pracovních sil Eurostatu zasílat. Jakmile budou národní šetření těchto zemí splňovat požadavky evropských nařízení, bude Eurostat zveřejňovat i jejich údaje.
4.3.Vývoj nových statistických produktů
Statistiky k zachycení dynamiky trhu práce
Změny pracovní situace jednotlivých osob jsou předmětem značného zájmu, protože poskytují doplňující informace o obecné situaci trhu práce, včetně jeho flexibility či rigidity. Tyto změny informují i o situaci specifických skupin. Údaje o dynamice trhu práce například umožňují analyzovat, kolik osob během určitého období ztratilo nebo získalo zaměstnání a o jaké osoby se jedná. Díky tomu pak lze identifikovat skupiny, které mají větší šanci nalézt zaměstnání, či naopak ty, které jsou více ohroženy ztrátou zaměstnání nebo pokračováním nezaměstnanosti.
Čtvrtletní analýzy trhu práce, které ukazují pohyby mezi zaměstnaností, nezaměstnaností a ekonomickou neaktivitou, byly poprvé zveřejněny v roce 2015. Další výsledky, které uvádějí členění těchto pohybů podle pohlaví, věkové skupiny, délky nezaměstnanosti nebo přechodů mezi zaměstnáními, jsou publikovány od roku 2017 jako experimentální statistiky.
Eurostat a národní statistické úřady v současné době pracují na vývoji metodiky pro odhadování ročních přechodů na trhu práce, která by řešila problémy spojené s vysokými mírami úbytku (snižování rozsahu výběrového souboru v rámci všech kol rozhovorů), jakož i pohyby obyvatelstva v průběhu času.
Rozšíření a vypracování hlavních ukazatelů výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii s budoucím právním rámcem
Hlavním ukazatelem výběrového šetření pracovních sil je sběr nejdůležitějších výsledků výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii šířených v on-line databázi Eurostatu. Jejich cílem je poskytnout uživatelům od sezónních vlivů očištěné časové řady nejdůležitějších ukazatelů, které popisují trh práce (např. míru zaměstnanosti, nezaměstnanosti a aktivity). Tyto velmi významné ukazatele jsou v průběhu času zdokonalovány a rozšiřovány tak, aby zahrnovaly ukazatele pokrývající skupiny, jako jsou NEET (mladí lidé, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy).
Eurostat a pracovní skupina pro statistiky trhu práce vypracovaly strategii, která má řešit přerušení časových řad způsobená vstupem nového rámcového nařízení v platnost. Tato strategie zajistí zveřejnění nepřerušených řad hlavních ukazatelů. Vyžaduje duplikaci údajů, která Eurostatu umožní odvodit zpětné řady v souladu s novým výběrovým šetřením pracovních sil souběžně s šířením údajů na vnitrostátní úrovni. Z důvodu: i) velkých rozdílů v přístupech, které země používají k odvozování informací o přerušeních řad, a ii) velkého počtu ukazatelů, které je třeba odvodit na základě poměrně vzácných údajů, již Eurostat začal pracovat na všech krocích provádění tohoto projektu.
Další informace týkající se přesnosti výsledků výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii
Šetření, jakým je výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii, poskytují odhady ukazatelů pro cílovou populaci na základě náhodně vybraného vzorku takové populace. Vzhledem k tomu, že je vybrána pouze podmnožina cílové populace, je důležité spolu s odhadem poskytnout informace o přesnosti odhadu (viz bod 3.1). Takové ukazatele kvality mají podobu směrodatných chyb nebo intervalů spolehlivosti.
Eurostat a členské státy vypracovaly rozptyl ročních čistých změn u dílčího souboru 23 ukazatelů s vysokým politickým významem (jak je popsáno v bodě 2.2). Díky tomu mohou uživatelé při šíření a analýze těchto ukazatelů výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii pro účely politiky doplnit informace o změnách ukazatelů mezi dvěma po sobě následujícími roky údaji o statistické významnosti těchto změn ukazatelů.
5.Závěr
Komise sleduje, jak členské státy dodržují nařízení (ES) č. 577/98. Komise považuje provádění výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii za velmi uspokojivé, neboť členské státy plně (či téměř plně) tyto evropské právní předpisy dodržují. Nevyřešené otázky jsou s členskými státy projednávány a v případě potřeby se společně vypracovávají akční plány. Celková kvalita výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii je dobrá.
Evropský statistický systém usiluje o soustavné zlepšování procesů a metod výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii. Zvyšuje dynamiku těchto snah i přes obtížné prostředí s nedostatečnými zdroji a hlubokými rozpočtovými škrty. Dochází k soustavnému zlepšování výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii, a to buď v rámci procesu modernizace sociálních statistik, nebo v rámci individuálních projektů výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii zaměřených na přizpůsobení změnám potřeb uživatelů a novým výzvám (např. zvýšeným požadavkům na včasnost, odhadům ročních přechodů na trhu práce). Tato práce bude v následujících letech pokračovat.
Nařízení Komise (ES) č. 377/2008 ze dne 25. dubna 2008, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 577/98 o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve Společenství, pokud jde o kódování používané pro přenos dat od roku 2009, používání dílčího výběrového souboru pro sběr údajů o strukturálních proměnných a o definici referenčních čtvrtletí (Úř. věst. L 114, 26.4.2008, s. 57).
Nařízení Komise (ES) č. 1897/2000 ze dne 7. září 2000, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 577/98 o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve Společenství, s ohledem na pracovní definici nezaměstnanosti (Úř. věst. L 228, 8.9.2000, s. 18).