Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke zprávě Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance – Čtvrtá zpráva o stavu energetické unie

[COM(2019) 175 final]

(2019/C 353/15)

Zpravodaj: Christophe QUAREZ

Konzultace	Evropská komise, 3.6.2019
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato v sekci	3.7.2019
Přijato na plenárním zasedání	17.7.2019
Plenární zasedání č.	545
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	183/2/5

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV bere na vědomí čtvrtou zprávu o stavu energetické unie, podporuje cíle energetické unie a vítá důraz na zapojení a mobilizaci evropské společnosti, aby v plné míře převzala svůj díl odpovědnosti za energetickou unii. Opakuje svůj návrh týkající se účinného dialogu o energetice s organizovanou občanskou společností na úrovni EU a jednotlivých členských států a na regionální a místní úrovni. Vyzývá také k užšímu propojení mezi budoucími zprávami o stavu energetické unie a dlouhodobou strategií pro energetiku navrženou do roku 2050.

1.2.

EHSV je překvapen prohlášením Evropské komise o tom, že „je energetická unie skutečností“. Energetická unie je možná uskutečněna z hlediska rozhodnutí přijatých v rámci politiky EU, dosud se ale nestala skutečnou součástí každodenního života občanů Evropy. EHSV tedy vyzývá Evropskou komisi, aby členským státům připomněla jejich odpovědnost za rozhodnutí, která přijaly na úrovni EU. Volá také po vyšších ambicích z hlediska transformace energetiky a opatření v oblasti klimatu.

1.3.

EHSV skutečně lituje, že vlády jednotlivých členských států nadále vyjadřují odlišná stanoviska a že ve svých zemích zavádějí něco jiného, než pro co hlasují v Bruselu. EHSV také vyzývá Evropskou komisi, aby ve větší míře využívala svých pravomocí, včetně těch právních, k tomu, aby zajistila, že členské státy budou dodržovat právní předpisy EU týkající se energetiky, včetně cílů v oblasti energetiky a klimatu do roku 2020. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby analyzovala příčiny rozdílných názorů, které vyjadřují vlády členských států, a důvody, proč některé členské státy nesplní své cíle v oblasti energetiky a klimatu.

1.4.

EHSV lituje, že Evropská komise dostatečně nevyužila čtvrtou zprávu o stavu energetické unie k tomu, aby zdůraznila, že nebylo dosaženo jasného pokroku v oblasti čtyř z jejích priorit energetické unie: zaměřit se na občany, omezit dovoz energie, stát se jedničkou v oblasti obnovitelných zdrojů a vytvářet pracovní místa v oblasti čisté energie.

1.5.

EHSV znovu zdůrazňuje, že Evropa potřebuje „Sociální pakt pro transformaci energetiky motivovanou občany“, na němž se dohodnou EU, členské státy, regiony, města, sociální partneři a organizovaná občanská společnost, aby se zajistilo, že při transformaci nebude nikdo opomenut. Měl by se stát šestým rozměrem energetické unie a měl by zahrnovat všechny sociální aspekty, včetně vytváření kvalitních pracovních míst, odborné přípravy, vzdělávání a školení spotřebitelů, sociální ochrany, konkrétních plánů pro přechodové regiony, v nichž zanikají pracovní místa, zdraví a energetické chudoby. Tato iniciativa by měla být součástí evropského pilíře sociálních práv.

1.6.

EHSV vítá zahájení činnosti Střediska pro sledování energetické chudoby, které může být jen prvním krokem k vypracování evropského akčního plánů zaměřeného na odstranění energetické chudoby v Evropě. V tomto ohledu mohou sociální sazby nebo energetické šeky představovat pouze dočasnou úlevu, a měly by být postupně nahrazovány veřejnými dotacemi, které budou chudým Evropanům pomáhat přijímat strukturální řešení, jako je například důkladná modernizace budov.

1.7.

EHSV s politováním konstatuje, že ve zprávě nebyla věnována dostatečná pozornost hodnocení energetické závislosti EU a jejích geopolitických důsledků. Týká se to například monitorování vývoje závislosti EU na dovážených energiích (např. ropa, zemní plyn, uhlí a uran), ale i na dovážených výrobcích souvisejících s transformací energetiky (např. baterie, solární panely) a na zahraničních investicích do strategických energetických aktiv a společností v rámci EU (např. společnosti z USA kupující klíčové segmenty hodnotového řetězce tepelných elektráren, čínské společnosti kupující provozovatele elektrických sítí, ruské investice do energetického sektoru v některých zemích).

1.8.

S ohledem na význam změny klimatu coby klíčového politického tématu EU, a to jak ve vnímání občanů, tak v programech politických stran, EHSV vyzývá příští Evropskou komisi, aby ve svém funkčním období 2019–2024 učinila z boje proti změně klimatu nejvyšší prioritu. Tato priorita by se měla odrazit v organizaci Evropské komise tak, že bude vytvořena pozice prvního místopředsedy Evropské komise odpovědného za opatření v oblasti klimatu.

2. Souvislosti a úvahy o předchozích doporučeních EHSV

2.1.

Veřejnost EU silně a stále více podporuje cíle energetické unie a ambicióznější politiky v oblasti klimatu a energetiky. Nedávné průzkumy Eurobarometr (1) naznačují, že zhruba 80 % občanů EU považuje klimatické změny za velmi vážný problém a že boj proti těmto změnám může společně s efektivnějším využíváním energie posílit hospodářství EU a zvýšit počet pracovních míst. Podpora těchto myšlenek byla zviditelněna v rámci mládežnického hnutí školních stávek za klima (#FridaysForFuture).

2.2.

EHSV konstatuje rostoucí podporu cílů energetické unie v evropské podnikatelské sféře, a to jak mimo odvětví energetiky, tak v jeho rámci, což dokazují např. sdružení Eurelectric a iniciativa B team.

2.3.

Přibývají odborná a vědecká zjištění, která potvrzují, že přechod na klimaticky neutrální hospodářství může ekonomice EU prospět. Poslední důkazy předložila Evropská komise ve své dlouhodobé strategii z listopadu 2018 (2).

2.4.

EHSV však s politováním konstatuje, že vlády jednotlivých členských států nadále vyjadřují odlišná stanoviska a ve svých zemích zavádějí něco jiného, než pro co hlasují v Bruselu. EHSV také vyzývá Evropskou komisi, aby ve větší míře využívala svých pravomocí, včetně těch právních, k tomu, aby zajistila, že členské státy budou dodržovat právní předpisy EU týkající se energetiky, včetně cílů v oblasti energetiky a klimatu do roku 2050. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby analyzovala příčiny rozdílných názorů, které vyjadřují vlády členských států, a důvody, proč některé členské státy nesplní své cíle v oblasti energetiky a klimatu.

2.5.

EHSV vítá iniciativy zahájené v posledních letech a uvedené ve zprávě o stavu energetické unie, včetně těch, které se zaměřují na ostrovy EU, uhelné regiony, problematiku baterií a energetickou chudobu. Všechny tyto iniciativy jsou klíčem k prosazování integrované průmyslové politiky, která může podpořit sociálně spravedlivou transformaci energetiky vytvářející kvalitní pracovní místa, a měly by být považovány za příležitost k tomu, aby průmysl předvedl schopnost Evropy vytvářet odpovídající řešení aktuálních výzev.

2.6.

EHSV opakovaně konstatoval, že energetická unie musí zajistit stabilní a příznivé prostředí pro evropské podniky, umožnit jim tak investice a zaměstnávání a pobízet je k tomu, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat potenciálu malých a středních podniků. Vítá proto, že v platnost vstoupilo nařízení o správě energetické unie, a vyzývá organizovanou občanskou společnost, aby hrála aktivnější roli, a zajistila tak náležité provádění tohoto nařízení.

2.7.

EHSV rovněž vítá zprávu Evropské komise „Ceny energií a náklady na energie v Evropě“ zveřejněnou v lednu 2019. Tato zpráva totiž přináší transparentní informace o nedávném zvýšení cen energií, spojeném do značné míry s nárůstem ceny fosilních paliv, v jehož důsledku cena za dovoz fosilních paliv do EU mezi lety 2016 a 2017 vzrostla o 26 % na celkovou částku 266 miliard EUR. EHSV vyzývá k větší transparentnosti v oblasti dotací na fosilní paliva a rozdílů v cenách energie napříč Evropskou unií, a to mj. jako důsledku různých systémů zdanění energie v členských státech.

2.8.

EHSV žádá, aby v příští zprávě o stavu energetické unie byl mezi hodnotící kritéria zařazen sociální rozměr. Velmi proto vítá sociální iniciativy Evropské komise, například ty, které souvisejí s regiony s vysokými emisemi uhlíku a energetickou chudobou, a také vítá, že zpráva obsahuje zvláštní pododdíl o sociálním rozměru energetické unie.

2.9.

EHSV se vždy domníval, že dosažitelnost a fyzický přístup k cenově dostupné energii mají zásadní význam pro prevenci energetické chudoby. Vítá proto zahájení činnosti Střediska pro sledování energetické chudoby, které se může stát teprve prvním krokem k vypracování evropského akčního plánu zaměřeného na odstranění energetické chudoby v Evropě. Vyzývá Evropskou komisi k rozšíření mandátu tohoto střediska a navýšení jeho prostředků, aby mohlo i nadále pracovat na řešení problému chudoby související s vytápěním a zaměřit se i na problém chudoby spojené s chlazením a mobilitou.

2.10.

EHSV konstatuje, že provádění transformace energetiky nevyžaduje výrazně odlišné výše investic ve srovnání s částkami, které by byly potřeba k zachování stávajícího energetického systému založeného na neefektivním využívání dovážených fosilních paliv. Klíčovou výzvou je přerozdělení kapitálu z aktiv a infrastruktur s vysokými emisemi uhlíku na aktiva a infrastruktury s emisemi nulovými.

2.11.

V zájmu pomoci soukromým investorům při přerozdělení kapitálu by veřejné orgány měly zajistit efektivní a předvídatelné ceny uhlíku pro všechny hospodářské činnosti a postupně ukončit všechny dotace na fosilní paliva. K možným prvkům patří stanovení minimální ceny uhlíku pro systém obchodování s emisemi v kombinaci s harmonizací daní z energie. EHSV tedy důrazně podporuje návrh Evropské komise, jehož účelem je zajistit, aby o harmonizaci EU v oblasti zdanění energií bylo možné rozhodovat kvalifikovanou většinou namísto jednomyslné shody. V rámci dosavadního postupu totiž může vláda jednoho členského státu zablokovat jakýkoli pokrok na úrovni Evropské unie. Prvním odvětvím, kde by k takové harmonizaci mohlo dojít, je letecká doprava.

3. Připomínky ke čtvrté zprávě o stavu energetické unie a návazné kroky

3.1. Vytvoření silné a demokratické správy pro transformaci energetiky v Evropě

3.1.1.

EHSV se domnívá, že EU a většina jejích členských států musí dále demokratizovat tvorbu energetické politiky. Mohou lépe využívat nástroje, jako jsou poradní průzkumy veřejného mínění a evropské občanské iniciativy, a zajistit systematické zapojení organizované občanské společnosti. Větší decentralizace energetického systému s výraznější rolí místních energetických společenství může představovat důležitý prvek pro podporu demokratizace a odpovědnosti v procesu transformace evropské energetiky.

3.1.2.

Aby vzniklo stabilní a příznivé podnikatelské prostředí pro evropské společnosti, zejména pro malé a střední podniky, měla by EU a všechny její členské státy vypracovat dlouhodobé energetické plány za účelem dosažení cíle uhlíkové neutrality, který schválily v Pařížské dohodě. EHSV tedy vyzývá Evropskou komisi, aby přijala cíl dosáhnout klimaticky neutrálního hospodářství v EU do roku 2050. Dále by měly být navrženy takové strategie týkající se dekarbonizace v jednotlivých odvětvích a regionech, které by identifikovaly obchodní a místní příležitosti a předjímaly tvorbu a zánik pracovních míst v budoucnosti, a zajistily tak bezproblémový přechod.

3.1.3.

EHSV kritizuje vágnost řady politických slibů. Například vyjadřuje politování nad tím, že Evropská komise nikdy neobjasnila, jak si vykládat její ambici udělat z Evropy „jedničku v oblasti obnovitelných zdrojů“.

3.1.4.

EHSV vítá iniciativy zaměřené na pomoc regionům a ostrovům s vysokými emisemi uhlíku při transformaci jejich energetiky. Opětovně vyzývá Evropskou komisi, aby zapojila všechny členské státy a regiony do společného mapování silných a slabých stránek jednotlivých evropských regionů v souvislosti s transformací energetiky. Toto mapování by mělo sloužit jako podklad pro jejich průmyslové strategie a inteligentní specializaci a mělo by jim rovněž pomoci předvídat pravděpodobný výsledek, pokud jde o vytváření, ztráty a změny pojetí pracovních míst v důsledku transformace (3).

3.1.5.

EHSV uznává, že silná a demokratická správa energetické unie vyžaduje vytvoření „Evropské energetické informační služby“ v rámci Evropské agentury pro životní prostředí, která by byla schopna zajistit kvalitu údajů poskytovaných členskými státy, vytvořit jeden vstupní bod pro všechny soubory dat potřebné k posouzení pokroku energetické unie, rozvíjet se zúčastněnými stranami předpoklady pro různé scénáře, poskytovat modely s otevřeným zdrojovým kódem, které umožní testování různých předpokladů, a kontrolovat soulad mezi různými projekcemi. Její práce by měla být volně přístupná všem subjektům s rozhodovací pravomocí, podnikům a široké veřejnosti.

3.2. Společné vypracování Sociálního paktu pro transformaci energetiky motivovanou občany

3.2.1.

EHSV si vítá vyjádření Evropské komise o tom, že „sociální důsledky těchto změn [transformace energetiky] musí být od počátku součástí politického procesu, a nikoli pouze okrajovou záležitostí“. Vyzývá Evropskou komisi k tomu, aby toto prohlášení uvedla v praxi, a je připraven pro tento účel poskytnout svou podporu a odborné znalosti.

3.2.2.

EHSV opakuje, že Evropa potřebuje „Sociální pakt pro transformaci energetiky motivovanou občany“, na němž se dohodnou EU, členské státy, regiony, města, sociální partneři a organizovaná občanská společnost, aby se zajistilo, že při transformaci nebude nikdo opomenut. Měl by se stát šestým rozměrem energetické unie a měl by zahrnovat všechny sociální aspekty, včetně vytváření kvalitních pracovních míst, odborné přípravy, vzdělávání a školení spotřebitelů, sociální ochrany, konkrétních plánů pro přechodové regiony, v nichž zanikají pracovní místa, zdraví a energetické chudoby. Tato iniciativa by měla být součástí evropského pilíře sociálních práv. Pakt by mohl vycházet ze zkušeností na úrovni jednotlivých členských států, například z francouzské iniciativy „Pacte pour le pouvoir de vivre“, do níž se zapojilo 19 odborových svazů a nevládních organizací.

3.2.2.1.

EHSV se domnívá, že Evropská unie musí poskytnout řádné finanční prostředky na podporu pracovníkům, jimž v důsledku přechodu na klimaticky neutrální hospodářství hrozí ztráta zaměstnání. EHSV z tohoto důvodu a s přihlédnutím ke zkušenostem platformy pro uhelné regiony procházející transformací vyzývá Evropskou komisi, Evropský parlament a Radu Evropské unie, aby zajistily řádné fungování a financování Evropského sociálního fondu, regionálních fondů a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, a čelily tak výzvám spojeným s přechodem na klimaticky neutrální hospodářství. Byl by to signál, že se Evropa snaží zajistit, aby nikdo nezůstal opomenut.

3.2.3.

EHSV by si přál, aby byla energetická unie rozvíjena takovým způsobem, aby se stala příležitostí k vymýcení energetické chudoby v Evropě a ke zlepšení kvality života, tvorbě pracovních míst a sociálnímu začleňování. Na základě zjištění evropského Střediska pro sledování energetické chudoby a nově vytvořeného „Evropského indexu energetické chudoby“ by měl být ve spolupráci se zúčastněnými stranami, včetně spotřebitelských organizací a nevládních organizací pro boj s chudobou, jako je např. Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení, vypracován evropský akční plán na vymýcení energetické chudoby, aby se zajistilo, že veřejná opatření budou stále více cílit na hlavní příčiny energetické chudoby. EHSV poznamenává, že jak uvedl ve svém stanovisku Čistá energie pro všechny Evropany (4), energetická chudoba je otázkou investic a zejména zranitelné domácnosti čelí překážkám v přístupu k financování, a zdůrazňuje, že je třeba postupně přejít od zmírňujících opatření k opatřením preventivním, jako jsou např. renovace, které přemění staré budovy na budovy s téměř nulovou spotřebou energie. V tomto ohledu mohou sociální sazby nebo energetické šeky představovat pouze dočasnou úlevu, která by měla být postupně nahrazována veřejnými dotacemi, které budou chudým Evropanům pomáhat přijímat strukturální řešení, jako je například důkladná modernizace budov.

3.2.3.1.

EHSV považuje přechod na klimaticky neutrální hospodářství za příležitost k zajištění pracovních míst pro Evropany. Evropská komise uvádí, že pro „zelenou ekonomiku“ pracují již 4 miliony Evropanů. Urychlení transformace energetiky vytvoří více pracovních míst, zejména budou-li transformaci provádět místní energetická společenství. EHSV se domnívá, že by se mělo více usilovat o to, aby odborné vzdělávání přilákalo mladé Evropany, včetně nezaměstnaných mladých lidí, na pracovní místa spojená s transformací energetiky. Žádá proto Evropskou komisi, aby vytvořila „program Erasmus Pro“, a přilákala tak více mladých lidí do rozvíjejících se odvětví klimaticky neutrálního hospodářství (např. energetická účinnost a výroba energie z obnovitelných zdrojů) tím, že zlepší obraz a pracovní podmínky takových pracovních míst.

3.2.4.

EHSV se domnívá, že by boj proti znečištění ovzduší měl pro EU a všechny její členské státy být politickou prioritu na vysoké úrovni. Měla by být posílena regulační opatření zaměřená na snižování emisí látek znečišťujících ovzduší vypouštěných vozidly a elektrárnami a měla by být zavedena opatření, která by nakonec vedla k postupnému ukončení používání fosilních paliv v dopravě a výrobě elektřiny. EHSV rovněž požaduje, aby Evropská komise v nadcházející zprávě předložila podrobnou analýzu hybných sil vytváření zelených pracovních míst a překážek, které je třeba překonat.

3.2.5.

EHSV vítá zlepšení uvedená ve čtvrté zprávě o stavu energetické unie, která se týkají informací o využití investičních nástrojů EU, zejména Nástroje pro propojení Evropy. Připomíná však, že je třeba zlepšit podmínky začínajících podniků, občanů, místních energetických společenství i komunitních projektů pro přístup k těmto prostředkům (např. podpora finančních platforem, zejména v členských státech, kde takové subjekty chybí). EHSV vyjadřuje přání, aby byl dále zkoumán sociální rozměr transformace energetiky, a to prostřednictvím samostatného průzkumného stanoviska nebo informační zprávy.

3.3. Doprava

EHSV připomíná, že s odvětvím dopravy je spojena třetina energetické spotřeby EU. Zatímco emise v EU celkově klesají, v případě dopravy tomu tak není. Toto odvětví i nadále téměř kompletně (z 94 %) závisí na ropě, z níž se většina dováží.

3.3.1.

EHSV vítá přijetí Balíčku předpisů týkajících se čisté mobility jakožto první krok k zajištění přechodu k ekologické mobilitě. Vítá propagaci elektrifikace, připomíná však, že elektrifikace sama o sobě nestačí a že bude třeba vynaložit bezprecedentní úsilí s cílem zvýšit energetickou účinnost a snížit potřebu poptávky po zbytečné mobilitě – jde např. o dlouhé vzdálenosti mezi domovem a pracovištěm.

3.3.2.

EHSV by uvítal opatření na úrovni celé EU, které by zamezilo tomu, aby nízkopříjmoví majitelé znečišťujících vozidel, jimž je stále více omezován přístup do mnoha městských oblastí, byli opomenuti. Možná opatření by se dala realizovat v rámci Městské agendy a stejně tak by bylo možné podpořit chůzi, jízdu na kole, veřejnou dopravu a levné dovybavení nebo konverzi pohonu stávajících vozidel využívajících fosilní paliva na technologie s nulovými emisemi.

3.3.3.

EHSV vítá skutečnost, že čtvrtá zpráva o stavu energetické unie připomíná význam Evropské bateriové aliance. EHSV podporuje tuto iniciativu, jejímž cílem je zajistit, aby EU hrála na celosvětovém trhu důležitou úlohu (5).

3.4. Infrastruktura, investice a průmyslový rozvoj pro transformaci energetiky

3.4.1.

Transformace energetiky má významné dopady na všechna odvětví hospodářství, zejména na veřejné služby, energeticky náročná odvětví a odvětví poskytující energetická řešení. Jejich radikální transformace vyžaduje investice v řádu stovek miliard eur. Uvedená odvětví se setkávají s riziky, výzvami i příležitostmi, a je velmi důležité, aby EU jim, ale i energetickým družstvům a občanům pomáhala chápat se příležitostí, čelit výzvám a minimalizovat rizika.

3.4.2.

3.4.3.

EHSV se domnívá, že by EU měla zvýšit své ambice ve všech oblastech čisté energie, poskytnout evropským podnikům zdravý domácí trh, kde budou moci být zaváděny inovace, a integrovanou průmyslovou strategii zaměřenou na vývoz čistých energetických řešení do zbývající části světa.

3.4.4.

EHSV s politováním konstatuje, že veřejné investice (na úrovni jednotlivých členských států i EU) do výzkumných a inovačních priorit energetické unie stagnují na úrovni 5 miliard EUR ročně, ačkoli by výzkum a inovace v oblasti energetiky měly být nejvyšší prioritou pro zajištění konkurenceschopnosti Evropy a ochranu jejího klimatu. EHSV vyzývá Společné výzkumné středisko Evropské komise, aby poskytlo další údaje o tomto faktu, a to jak v absolutních číslech, tak v procentech HDP EU.

3.4.5.

EHSV velmi vítá vytvoření pilotního projektu Evropské rady pro inovace a návrh na zahájení „výzkumných a inovačních misí“ coby způsobu, jak lépe nasměrovat výzkum a inovace k projektům, které účinně řeší společenské výzvy, včetně přechodu na klimaticky neutrální hospodářství. V této souvislosti EHSV žádá Evropskou komisi, Evropský parlament a Radu Evropské unie, aby navrhly zřízení zvláštní mise, která zajistí, aby do roku 2030 v Evropě existovalo 100 klimaticky neutrálních měst. Toto opatření poskytne výzkumníkům, inovátorům a podnikům v EU rozsáhlé příležitosti ke společnému navrhování a testování inovací, umožní jim učit se na základě zkušeností a zlepší jejich připravenost na rychlou transformaci energetiky v Evropě a ve zbytku světa.

4. Zapojení občanské společnosti a příspěvek EHSV

4.1.

EHSV je přesvědčen o tom, že energetická unie je možná realitou z hlediska politiky, není však ještě skutečnou součástí každodenního života občanů Evropy. EHSC vítá skutečnost, že tvůrci politiky EU položili v letech 2015–2019 základy energetické unie, v příštích letech a desetiletích je však třeba vykonat ještě mnoho.

4.2.

Transformace evropského energetického systému bude skutečně rychlejší, levnější a demokratičtější, pokud budou její hnací silou lidé, kteří se v souvislosti s transformací energetiky stále častěji budou stávat aktivními spotřebiteli, samovýrobci, pracovníky a subjekty zajišťujícími crowdsourcing a skupinové financování. Evropská unie by se měla soustředit na přechod od stavu, kdy se energetická politika, a to i na vnitrostátní úrovni, řídí „rozhodnutími několika“, ke stavu, kdy je účinně řízena „činy všech“. Vzhledem k sílícímu povědomí o otázkách klimatu mezi občany EU, zejména mezi mladými Evropany, je šance dosáhnout tohoto cíle větší než kdy předtím.

4.3.

EHSV s politováním konstatuje, že chybí skutečné návrhy na lepší zapojení organizací občanské společnosti a občanů. Ačkoli putovní kampaň s názvem „Energy Union Tour“ představovala pozitivní vývoj, EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby stále více spolupracovala se subjekty s rozhodovací pravomocí a se zúčastněnými stranami, konkrétně aby se setkávala s národními a regionálními hospodářskými a sociálními radami a organizovanou občanskou společností s cílem společně zajistit čistou energii pro všechny Evropany.

4.4.

EHSV připomíná nástroje dostupné v nařízení o správě energetiky a navrhuje, aby byl zaveden stálý občanský dialog, který bude povinnou součástí přípravy všech významných politických rozhodnutí a právních předpisů EU souvisejících se změnou klimatu. Transparentnost a odpovědnost by měly být významnými prvky tohoto dialogu, což znamená, že by dialogy měly být veřejně přístupné a že je třeba poskytnout jasné informace, pokud jde o to, jak zohledňovat obavy vyjádřené v průběhu dialogu. Aby byl takový dialog úspěšný, musí mít občané pocit, že jim je blízký. Ačkoli dialog prostřednictvím internetu jeví jako užitečný, není dostačující a musí jej doplňovat setkání a přímý kontakt se širokou veřejností. Proto je třeba, aby byl dialog viditelný a byly na něj k dispozici přiměřené finanční a lidské zdroje a rovněž aby mu dal tvář konkrétní místopředseda Evropské komise, komisař nebo jiný vysoce postavený činitel.

4.5.

EHSV by rád aktivně přispíval k dalšímu rozvoji součinnosti a spolupráce mezi orgány na úrovni EU, organizovanou občanskou společností a místními a regionálními orgány a jejich institucemi, které jsou důležité s ohledem na cíle energetické unie. Místní a regionální orgány mají díky své blízkosti k široké veřejnosti a svým znalostem konkrétních místních podmínek klíč k účinnému přizpůsobení a provádění politik souvisejících s energetikou. Představují hlavní rozhodovací úroveň v odvětvích, jako jsou doprava, územní plánování, budovy a sociální zabezpečení, díky čemuž jsou nesmírně důležité pro koordinovaná opatření ve prospěch energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie.

V Bruselu dne 17. července 2019.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Zvláštní zpráva Eurobarometru č. 459, Změna klimatu, březen 2017.

(2) COM(2018) 773 final.

(3) Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 1.

(4) Úř. věst. C 246, 28.7.2017, s. 64.

(5) Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 1.