28.9.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 348/1


SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU

Konsolidovaná roční účetní závěrka Evropské unie za rok 2017

(2018/C 348/01)

OBSAH

PŘEDMLUVA 2
POLITICKÝ RÁMEC, SPRÁVA A ODPOVĚDNOST EVROPSKÉ UNIE 4
OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE 9
HLAVNÍ UDÁLOSTI ROZPOČTOVÉHO ROKU 2017 10
KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY A PŘÍLOHY 12
ROZVAHA 13
VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI 14
VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ 15
VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV 16
PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM 17
FINANČNÍ VÝKAZ – DISKUSE A ANALÝZA 92
ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU A PŘÍLOHA 109
SLOVNÍČEK POJMŮ 166
SEZNAM ZKRATEK 170

PŘEDMLUVA

Představuji Vám účetní závěrku Evropské unie za rok 2017. Podává kompletní přehled o financích EU a o plnění rozpočtu EU v minulém roce a také o podmíněných závazcích, finančních příslibech a dalších povinnostech, jež Unie přijala. V souladu s víceletým charakterem činností Unie vysvětluje hlavní finanční údaje a jejich vývoj. Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie patří do tzv. integrovaného balíčku účetního výkaznictví Komise a tvoří nedílnou součást vysoce rozvinutého systému finanční odpovědnosti.

Zatímco rok 2016 s sebou přinesl pochybnosti o evropském projektu, přinejmenším v podobě rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Unie, rok 2017 byl rokem nové naděje a perspektivy.

Připomenutí 60. výročí Římské smlouvy se stalo podnětem k rozjímání o budoucnosti Evropy. Při jeho příležitosti jsme potvrdili svůj závazek a respekt k hodnotám Unie a vytyčili si, jaké budou priority Unie o 27 členských zemích.

V roce 2017 se Unie soustředila na udržení hospodářského oživení. Míra růstu EU i eurozóny předčila očekávání a s hodnotou 2,4 % dosáhla desetiletého maxima. Nicméně zároveň se EU musela vypořádat s řadou nelehkých situací spojených s konkurenceschopností, migrací či bezpečností a čelit několika velkým přírodním pohromám.

Rozpočet EU představuje pro Unii jedinečnou výhodu. Přetavuje její ambice v praktické hmatatelné výsledky a doplňuje vnitrostátní rozpočty o evropskou přidanou hodnotu v oblastech, v nichž je koordinovaná akce tím nejúčelnějším a nejefektivnějším způsobem, jak dostát našim prioritám.

Rok 2017 byl čtvrtým rokem stávajícího víceletého finančního rámce; všechny finanční plány nyní naplno běží. Zároveň se vzhledem k mnoha neočekávaným výzvám znovu potvrdilo, jak důležité je přistupovat k plnění rozpočtu flexibilně. Díky přezkumu VFR v polovině období jsme získali dodatečné prostředky, s nimiž jsme mohli na nepředvídané okolnosti reagovat.

Rozpočet schválený na rok 2017 se zaměřoval na dvě hlavní politické priority Evropy: podporu pokračujícího oživování evropské ekonomiky a řešení migrační a uprchlické krize. Zaručil realizaci rozběhnutých programů na jedné straně a na druhé straně poskytl finanční podporu na řešení nově vzniklých problémů.

Téměř polovina rozpočtu – 83,2 miliardy eur v prostředcích na závazky – se použila ke stimulaci hospodářského růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. To zahrnovalo financování výzkumu a inovací v rámci programu Horizont 2020, vzdělávání v rámci programu Erasmus+, malých a středních podniků v programu COSME a infrastruktury coby součásti Nástroje pro propojení Evropy. Kromě toho Evropský fond pro strategické investice umožnil zahájit realizaci investičního plánu pro Evropu a evropské strukturální a investiční fondy pomohly zintenzívnit proces konvergence mezi členskými státy a regiony.

Díky Evropskému fondu pro strategické investice již bylo na nové investice uvolněno přes 287 miliard eur a vzniklo více než 300 000 pracovních míst. V prosinci 2017 se Evropský parlament a Rada rozhodly fond navýšit a rozšířit, tak aby do roku 2020 aktivoval až 500 miliard eur. Záruční fond EU, který Komise zřídila s cílem zajistit likviditní polštář ke krytí záruk čerpaných skupinou EIB na její investice, disponoval ke konci roku 2017 částkou 3,5 miliardy eur.

Dále bylo vyčleněno 54 miliard eur na programy zaměřené na upevnění hospodářské, sociální a územní soudržnosti mimo jiné prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Evropského sociálního fondu. Během roku 2017 se také zrychlila realizace Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, jejímž cílem je snížit nezaměstnanost mladých v celé Unii. Celkový objem způsobilých nákladů na operace, kterým byla přislíbena podpora, dosáhl koncem roku 2017 téměř 7 miliard eur. Členské státy uvádějí, že podpora poskytnutá iniciativou se dostala již k 1,7 milionu mladých lidí.

Mimoto posloužil rozpočet EU jako nástroj solidarity. Například z Fondu solidarity EU bylo po zemětřeseních v italských regionech Abruzzo, Lazio, Marche a Umbria v roce 2016 a 2017 uvolněno 1,2 miliardy eur, což je nejvyšší částka, jaká byla dosud v jedné splátce poskytnuta.

Dalších 58,6 miliardy eur bylo použito na podporu udržitelného růstu a zachování přírodních zdrojů. Příslušné programy zahrnovaly oba pilíře společné zemědělské politiky – tržní opatření a rozvoj venkova, opatření týkající se rybolovu a činnost související s klimatem a životním prostředím v rámci programu pro životní prostředí a oblast klimatu LIFE.

Rozpočet EU také nadále přispíval na hledání komplexní reakce Evropy na migrační krizi a na správu vnějších hranic EU. Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) podporoval efektivní řízení migračních toků a společný postoj Unie k otázkám azylu a migrace. Celkový objem plateb za rok 2017 dosáhl 576,2 milionu eur, celkem dvojnásobku oproti roku 2016. Mandát Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, financované z rozpočtu EU, byl prodloužen a agentura značně zintenzívnila svou přítomnost na vnější hranici EU, aby podpořila členské státy ve správě hranic a společně s nimi prováděla integrovanou správu vnějších hranic na úrovni EU.

Rozpočet EU dále umožnil Unii hrát výraznou roli i mimo Evropu, v sousedních státech, kde panovaly nepokoje. V neposlední řadě pak přispíval na řešení globálních problémů, jako je změna klimatu. Opatření na její zmírňování a přizpůsobování se jí byla integrována do všech hlavních výdajových programů EU – celkově se rozpočet na tzv. zohledňování změny klimatu v roce 2017 podílel zhruba z 20,3 %.

Optimální plnění rozpočtu Unie bylo prioritou Junckerovy Komise od prvního dne. Velmi vítáme, že i Evropský parlament, členské státy a Evropský účetní dvůr kladou stále větší důraz nejen na to, jak jsou jednotlivé programy řízeny, ale také na to, zda přinášejí výsledky v oblastech, jež jsou pro občany Unie skutečně důležité.

Komise bude společně s rozpočtovým orgánem i nadále pracovat na tom, abychom využili potenciálu rozpočtu EU k investicím do růstu, nových pracovních míst a řešení společných problémů.

Günther H. Oettinger

Komisař pro rozpočet a lidské zdroje, Evropská komise

POLITICKÝ RÁMEC, SPRÁVA A ODPOVĚDNOST EVROPSKÉ UNIE

Evropská unie (EU) je svazek, jemuž jeho 28 (1) evropských zemí (členských států) svěřilo kompetence k dosažení svých společných cílů. Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.

1.   POLITICKÝ RÁMEC

Smlouvy EU

Hlavní cíle a zásady, jimiž se Unie a evropské orgány řídí, jsou vymezeny ve Smlouvách. Unie i její orgány jsou oprávněny jednat pouze v mezích pravomocí, jež jim Smlouvy svěřují, za účelem dosažení cílů ve Smlouvách vymezených. Činit tak musí v souladu se zásadami (2) subsidiarity a proporcionality. K dosažení svých cílů a uskutečňování svých politik si Unie zajišťuje potřebné finanční prostředky. Za naplňování cílů ve spolupráci s členskými státy a v souladu se zásadou řádného finančního řízení odpovídá Komise.

EU sleduje cíle stanovené Smlouvou pomocí řady nástrojů, z nichž jedním je rozpočet EU. K dalším patří například navrhování legislativy či realizace politických strategií.

Strategie Evropa 2020

Strategie Evropa 2020, na níž se v roce 2010 dohodli hlavy států a předsedové vlád členských států EU, vymezuje strategii zaměstnanosti a ekonomického růstu EU na 10 let (3). Strategie vymezila tři vzájemně provázané priority inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu a vytyčila pět hlavních cílových hodnot na úrovni EU. Její úspěch závisí na všech aktérech Unie, kteří jednají jako jeden celek.

Rozpočet EU je jen jednou z pák EU, které k dosažení cílů strategie Evropa 2020 přispívají. Na úrovni celostátní, unijní i mezinárodní je mobilizována široká škála opatření, jež mají v rámci strategie přinést konkrétní výsledky.

Politické priority Komise

Politické priority Komise jsou vymezeny v politických směrech, jež stanovil předseda Komise. Dokument prezentuje plán opatření Komise, který je jakožto dlouhodobá prorůstová strategie EU plně v souladu a slučitelný se strategií Evropa 2020.

DESET PRIORIT

Nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice

Přijatelná a vyvážená dohoda o volném obchodu s USA

Propojený jednotný digitální trh

Oblast spravedlnosti a základních práv, která je založena na vzájemné důvěře

Odolná energetická unie s progresivní politikou v oblasti změny klimatu

Příprava nové migrační politiky

Lépe integrovaný a spravedlivější vnitřní trh se silnější průmyslovou základnou

Evropa jako silnější globální aktér

Hlubší a spravedlivější hospodářská a měnová unie (HMU)

Unie demokratické změny

Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 (4)

Udržitelný rozvoj je již dlouho jádrem evropského projektu. Smlouvy EU uznávají jeho ekonomický, sociální i environmentální rozměr a se všemi jeho aspekty je třeba pracovat společně. Evropská unie se zavázala k rozvoji, který uspokojuje potřeby současnosti, aniž by znemožnil budoucím generacím uspokojovat ty své. Rozpočet EU hraje zásadní roli v řadě otázek udržitelnosti – od nezaměstnanosti mladých lidí přes stárnutí obyvatelstva, změnu klimatu, znečištění životního prostředí a udržitelnou energetiku až po migraci. Současná Komise promítá principy udržitelného rozvoje do všech hlavních průřezových projektů, odvětvových politik i iniciativ.

Víceletý finanční rámec a výdajové programy

Politiky podporované z rozpočtu EU jsou realizovány v souladu s víceletým finančním rámcem (VFR) a příslušnou odvětvovou legislativou, která definuje výdajové programy.

Víceletý finanční rámec je finančním vyjádřením politických priorit EU, a to po dobu dostatečně dlouhou na to, aby byla příslušná opatření účinná a aby příjemcům rozpočtových prostředků z fondů EU a spolufinancujícím vnitrostátním orgánům zprostředkovával ucelenou dlouhodobou vizi. Stanoví maximální roční částky (stropy) výdajů EU jako celku a hlavních výdajových kategorií (okruhů). Součet jednotlivých stropů všech okruhů pak odpovídá celkovému stropu prostředků na závazky. Víceletý finanční rámec se přijímá jednomyslně, jako výraz shody všech členských států na daných cílech a míře výdajů (maximální úrovni rozpočtových závazků a plateb), se souhlasem Evropského parlamentu. Komise odpovídá za řízení a plnění rozpočtu EU a za programy přijaté Parlamentem a Radou. Převážnou část vlastního plnění rozpočtu a vynakládání finančních prostředků (zhruba 75 %) zajišťují vnitrostátní a místní orgány, Komise však odpovídá za dozor. Na nakládání s rozpočtem ze strany Komise bedlivě dohlíží Evropský účetní dvůr. Oba orgány mají zajistit řádné finanční řízení.

Interinstitucionální dohoda

Víceletý finanční rámec doplňuje interinstitucionální dohoda (5), tedy politická dohoda uzavřená mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí. Účelem dohody, přijaté v roce 2013 v souladu s článkem 295 Smlouvy o fungování EU, je zpřísnit rozpočtovou kázeň, zlepšit fungování ročního rozpočtového procesu a spolupráci mezi orgány v rozpočtových záležitostech a zajistit řádné finanční řízení.

Roční rozpočet

Roční rozpočet sestavuje Komise a schvaluje jej zpravidla v polovině prosince Evropský parlament a Rada postupem podle článku 314 Smlouvy o fungování EU. V souladu se zásadou vyrovnaného rozpočtu se musí celkové příjmy v daném rozpočtovém roce rovnat celkovým výdajům (prostředkům na platby).

Hlavním zdrojem financování EU jsou příjmy z vlastních zdrojů, k nimž přistupují ostatní zdroje. Vlastní zdroje se člení na tři kategorie: tradiční vlastní zdroje (např. cla a dávky z cukru), vlastní zdroj z daně z přidané hodnoty (DPH) a zdroj z hrubého národního důchodu (HND). Ostatní příjmy plynou z činností EU (např. pokuty za porušení hospodářské soutěže) a na celkových příjmech se obvykle podílejí méně než 10 %. Celková výše vlastních zdrojů potřebná na financování rozpočtu se určí jako rozdíl celkových výdajů a ostatních příjmů. Celková výše vlastních zdrojů nesmí překročit 1,20 % součtu hrubých národních důchodů (HND) členských států.

Operační výdaje EU se vztahují k různým okruhům víceletého finančního rámce a mají různou podobu podle toho, jakým způsobem jsou vypláceny a do jakého způsobu řízení rozpočtu spadají. Rozpočet EU je plněn pomocí tří způsobů řízení:

Sdílené řízení: podle této metody jsou úkoly související s plněním rozpočtu svěřeny členským státům. Do tohoto režimu spadá přibližně 75 % výdajů, např. v oblasti zemědělství a strukturálních opatření.

Přímé řízení: rozpočet plní přímo útvary Komise.

Nepřímé řízení: Komise svěřuje úkoly spojené s plněním rozpočtu třetím stranám, například regulačním agenturám EU či mezinárodním organizacím.

Finanční nařízení

Ústřední pilíř předpisové základny, která upravuje finance EU a stanoví finanční pravidla, jimiž se řídí rozpočet EU, představuje finanční nařízení o souhrnném rozpočtu.

2.   SPRÁVA A ODPOVĚDNOST V EU

2.1.   INSTITUCIONÁLNÍ STRUKTURA

Organizačně-správní strukturu EU tvoří orgány, instituce a jiné subjekty EU, které jsou uvedeny v bodě 9 přílohy ke konsolidovaným finančním výkazům. Do působnosti finančního nařízení nespadají Evropská investiční banka (EIB) a Evropský investiční fond (EIF). Hlavními orgány odpovědnými za vypracovávání návrhů politik a přijímání rozhodnutí jsou Evropský parlament, Evropská rada, Rada a Komise.

Komise je výkonným orgánem EU a prosazuje její obecné zájmy. Za tím účelem navrhuje legislativu, realizuje politiky EU, dohlíží na řádné uplatňování Smluv a evropských právních předpisů, řídí rozpočet EU a zastupuje Unii mimo Evropu.

Vnitřní fungování Komise je založeno na několika důležitých zásadách, o něž se opírá řádná správa věcí veřejných: přehledné vymezení rolí a odpovědnosti, pevný závazek k řízení výkonnosti a dodržování právního rámce, přesné mechanismy vymezující odpovědnost, kvalitní a inkluzivní regulační rámec, otevřenost a transparentnost a vysoké etické standardy.

2.2.   STRUKTURA SPRÁVY A ŘÍZENÍ KOMISE

Evropská komise má jedinečný systém správy a řízení, který přesně rozlišuje mezi strukturami politického a správního dohledu a jednoznačně vymezuje povinnosti finanční i ostatní (6). Systém vychází ze Smluv. Jeho struktura prošla vývojem, během něhož se přizpůsobila měnícímu se prostředí a zůstala v souladu s osvědčenými postupy, jež stanoví příslušné mezinárodní standardy (7).

Kolektivní politickou odpovědnost za činnost Komise nese sbor komisařů. Vlastní plnění rozpočtu je delegováno na generální ředitele a vedoucí útvarů, kteří stojí v čele administrativních struktur Komise (8).

Sbor komisařů deleguje funkce v rámci finančního řízení generálním ředitelům a vedoucím útvarů, kteří se tak stávají pověřenými schvalujícími osobami. Tyto funkce lze dále delegovat ředitelům, vedoucím oddělení a dalším osobám, jež se tak stávají dále pověřenými schvalujícími osobami. Odpovědnost schvalujících osob se vztahuje na celý proces řízení, od určení toho, co je třeba udělat k dosažení cílů politiky stanovených daným orgánem, až po řízení činností z operativního i rozpočtového hlediska.

Funkce a povinnosti spojené s finančním řízením jsou tedy v rámci Komise přesně vymezeny a uplatňovány. Uplatňuje se decentralizovaný přístup s jasně vymezenou odpovědností. Jeho cílem je vytvořit takovou správní kulturu, která vede zaměstnance veřejné správy k tomu, aby přebírali odpovědnost za činnosti, nad nimiž mají kontrolu, a která jim svěřuje kontrolu nad činnostmi, za něž nesou odpovědnost.

V kontextu strategického plánování a tvorby programů Komise jsou všechny schvalující osoby povinny vypracovávat výroční zprávy o činnosti a politických úspěších a výsledcích, jichž bylo v daném roce dosaženo. Ve zprávě prohlašují, že zdroje byly využity v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že jimi zavedené kontrolní postupy poskytují potřebnou záruku legality a správnosti uskutečněných operací. Na úrovni Komise jsou tyto výsledky schvalovány a zveřejňovány v souhrnné podobě ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti rozpočtu EU a předkládány Evropskému parlamentu a Radě. Jedná se o hlavní nástroj, jímž sbor komisařů přebírá politickou odpovědnost za rozpočtové řízení.

Účetní Komise nese hlavní odpovědnost za správu pokladny, inkaso částek, stanovení účetních pravidel na základě mezinárodních účetních standardů a metod pro veřejný sektor, dále za validaci účetních systémů a za přípravu účetní závěrky Komise a konsolidované roční účetní závěrky EU. Účetní je dále povinen stvrdit podpisem účetní závěrku a prohlásit, že závěrka ve všech významných ohledech poskytuje poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků. Roční účetní závěrku schvaluje sbor komisařů. Účetní je při výkonu své funkce nezávislý a nese velkou odpovědnost za účetní výkaznictví v rámci Komise. Rovněž interní auditor Komise je centralizovaná a nezávislá funkce, jejíž součástí je poskytování nezávislého poradenství a vydávání stanovisek a doporučení ohledně kvality a fungování systémů vnitřní kontroly v rámci Evropské komise i agentur EU a jiných nezávislých subjektů.

Výbor pro pokrok v oblasti auditu sleduje provádění auditů, zejména Útvarem interního auditu, ale také na základě auditů Evropského účetního dvora, a posuzuje kvalitu interních auditů s cílem získat obecnější přehled o kontrolních systémech Komise.

V systému správy a řízení Komise hraje svou úlohu Řídící rada. Jejím úkolem je dohlížet na významné otázky v oblasti správy a řízení, mj. řízení finančních a lidských zdrojů, a zajišťovat v těchto oblastech strategické vedení. V této radě, jíž předsedá generální tajemník, se pravidelně schází generální ředitelé a zástupci kabinetů odpovědných za rozpočet, lidské zdroje a IT. Rada se stará to, aby byly v Komisi zavedeny potřebné organizační a technické struktury, s jejichž pomocí budou politické priority předsedy Komise realizovány způsobem efektivním a účinným.

2.3.   RÁMEC VÝKONNOSTI

Má-li být zajištěna důsledná orientace na výsledky, přidanou hodnotu EU a řádné řízení programů EU, je naprosto nezbytné zavést solidní rámce ke sledování výkonnosti. Rámec výkonnosti rozpočtu EU je vysoce specifický, z hlediska standardního indexu rámců pro rozpočtování podle výkonnosti stojí výše než kterákoliv země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V rámci výkonnosti rozpočtu EU se vykazuje několik druhů a úrovní strategických a dalších cílů a cílových hodnot, včetně těch vytyčených ve strategii Evropa 2020 a dalších politických prioritách. Kromě toho musí rámec odrážet komplementaritu politik a programů a jejich zohledňování v rozpočtu, jakož i zásadní úlohu členských států v plnění rozpočtu EU.

V právním základu každého programu jsou výrazně zastoupeny měřitelné cíle, ukazatele a cílové hodnoty, o nichž Komise každoročně podává zprávu v programovém prohlášení, které se přikládá k návrhu rozpočtu. Zahrnují veškeré důležité informace, které jsou nezbytné k detailní kontrole programu a měření jeho výkonnosti: patří k nim finanční závazky na dané sedmileté období, referenční hodnoty výkonnosti programu (výchozí stav pro dané politické opatření), konečné cíle (jichž má být dosaženo do konce víceletého programového období) a dílčí cíle.

Svůj cíl zajistit, aby na jednotlivé priority byly vyčleněny potřebné zdroje a aby všechna opatření generovala vysoký výkon a přidanou hodnotu, naplňuje Komise prostřednictvím své iniciativy s názvem Rozpočet EU zaměřený na výsledky. Ta vychází z rámce sledování výkonnosti na období 2014–2020 a prosazuje vyváženější vztah mezi dodržováním pravidel a dosaženou výkonností.

Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU podává komplexní přehled o výkonnosti, řízení a ochraně rozpočtu EU. Vysvětluje způsob, jímž rozpočet EU podporuje politické priority Evropské unie, výsledky dosažené pomocí rozpočtu EU a úlohu, jakou Komise sehrává při zajišťování a prosazování nejpřísnějších standardů rozpočtového a finančního řízení.

Evropský účetní dvůr běžně systematicky a detailně posuzuje tvorbu rozpočtu z kvalitativního i výkonnostního hlediska v rámci své výroční zprávy a ve zvláštních zprávách.

Díky všem těmto faktorům může rozpočtový orgán považovat výkonnost při rozhodování o rozpočtu na další rok za velmi důležitou.

2.4.   ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ

Hlavní součástí účetního výkaznictví EU je tzv. integrovaný balíček účetního výkaznictví EU, jejž tvoří konsolidovaná roční účetní závěrka EU, výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu a zpráva o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria. Integrovaný balíček účetního výkaznictví tak každoročně podává veřejnosti komplexní přehled o finanční situaci a činnosti EU.

Konsolidovaná roční účetní závěrka EU uvádí finanční údaje o činnostech orgánů, agentur a dalších subjektů EU z hlediska akruálního i rozpočtového účetnictví. Tato závěrka neobsahuje roční účetní závěrky členských států.

Konsolidovaná roční účetní závěrka EU se skládá ze dvou samostatných, přitom ale vzájemně souvisejících částí:

a)

konsolidovaných finančních výkazů a

b)

zpráv o plnění rozpočtu, které v souhrnné podobě popisují plnění rozpočtu.

Ke konsolidované roční účetní závěrce EU je dále přikládán dokument „Finanční výkazy – diskuse a analýza“ (FSDA), který shrnuje významné změny a trendy ve finančních výkazech a objasňuje významná rizika a nejistoty, jimž EU čelí a jež by měla do budoucna řešit.

Výkaznictví a odpovědnost v Komisi:

Integrovaný balíček účetního výkaznictví

Konsolidovaná roční účetní závěrka EU

Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu

Zpráva o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria

Další zprávy

Souhrnná zpráva o činnosti EU

Výroční zprávy o činnosti generálních ředitelství

Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení

2.5.   EXTERNÍ AUDIT A UDĚLOVÁNÍ ABSOLUTORIA

Externí audit

Externím auditorem orgánů (a jiných subjektů) EU je Evropský účetní dvůr (Účetní dvůr). Posláním Účetního dvora je přispívat ke zkvalitňování finančního řízení EU, podporovat odpovědnost a transparentnost a plnit funkci nezávislého strážce finančních zájmů občanů EU. Úlohou Účetního dvora jakožto nezávislého externího auditora EU je kontrolovat, zda jsou finanční prostředky EU správně zaúčtovány, zda se vybírají a vynakládají v souladu s příslušnými pravidly a nařízeními a zda jsou optimálně využívány.

Účetní dvůr audituje roční účetní závěrku a řádné finanční řízení EU a v rámci svých činností vypracovává pro Evropský parlament a Radu:

1)

výroční zprávu o činnostech financovaných ze souhrnného rozpočtu, v níž rozvádí své připomínky k roční účetní závěrce a uskutečněným operacím;

2)

výrok auditora, který je založen na provedených auditech a zveřejněn ve výroční zprávě v podobě prohlášení o věrohodnosti, pokud jde o i) spolehlivost účetní závěrky a ii) legalitu a správnost uskutečněných operací, jejichž předmětem jsou vybrané příjmy i platby konečným příjemcům, a

3)

zvláštní zprávy na samostatná témata.

Absolutorium

Posledním krokem v rozpočtovém cyklu je udělení absolutoria za daný rozpočtový rok. Absolutorium představuje politický rozměr vnější kontroly plnění rozpočtu. Jedná se o rozhodnutí, jehož prostřednictvím orgán udělující absolutorium (tj. Evropský parlament na základě doporučení Rady) „zprošťuje“ Komisi (a další subjekty EU) odpovědnosti za řízení daného rozpočtu. Toto rozhodnutí vychází z posouzení konsolidované účetní závěrky EU a souboru zpráv Komise (výroční zprávy o řízení a výkonnosti rozpočtu, zprávy o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za předchozí rok a zprávy orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o provedených interních auditech), jakož i z výroční zprávy Evropského účetního dvora, výroku auditora (tzv. „prohlášení o věrohodnosti“) a zvláštních zpráv. Rovněž zohledňuje písemné odpovědi Komise na žádosti o další informace a slyšení komisaře pro rozpočet a komisařů odpovědných za hlavní výdajové oblasti ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu.

Výsledek procesu udělování absolutoria může být trojí: udělení, odklad rozhodnutí, nebo odmítnutí udělení absolutoria. Součástí závěrečné zprávy o absolutoriu jsou mj. konkrétní žádosti Evropského parlamentu a Rady určené Komisi. V návaznosti na ně vypracovává Komise zprávu, v níž uvádí konkrétní opatření, jež přijala nebo hodlá přijmout.

OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie za rok 2017 byla sestavena na základě údajů, jež předložily orgány a subjekty podle čl. 148 odst. 2 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie. Prohlašuji tímto, že tato účetní závěrka byla sestavena v souladu s hlavou IX finančního nařízení a s účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k účetní závěrce.

Účetní uvedených orgánů a subjektů mi dodali všechny údaje potřebné k sestavení účetní závěrky, jež poskytuje přehled o majetku a závazcích Evropské unie a o plnění rozpočtu, a zároveň potvrdili spolehlivost těchto údajů.

Potvrzuji tímto, že na základě těchto údajů a kontrolních postupů, jejichž provedení jsem považovala za nezbytné ke schválení účetní závěrky Evropské komise, jsem nabyla přiměřené jistoty, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků Evropské unie.

[podepsána]

Rosa ALDEA BUSQUETS

účetní Komise

22. června 2018

HLAVNÍ UDÁLOSTI ROZPOČTOVÉHO ROKU 2017

Plnění rozpočtu Unie na rok 2017

Rozpočet schválený na rok 2017 se zaměřoval na dvě hlavní politické priority Evropy: podporu pokračujícího oživování evropské ekonomiky a řešení bezpečnostních a humanitárních problémů v sousedních zemích. Byly navýšeny finanční prostředky na investice do růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti Evropské unie a také na zajištění nezbytných prostředků na ochranu vnějších hranic EU, posílení bezpečnosti uvnitř Unie i mimo ni, na podporu přijímání a integrace uprchlíků a řešení prvotních příčin migrace v zemích původu a tranzitu.

Celkový objem prostředků čerpaných v rámci rozpočtu EU v roce 2017 činil 171,1 miliardy EUR v prostředcích na závazky a 137,4 miliardy EUR v prostředcích na platby.

Téměř polovina rozpočtu – 83,3 miliardy EUR v prostředcích na závazky – se použila ke stimulaci hospodářského růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Zahrnuto bylo financování výzkumu a inovací v rámci programu Horizont 2020, vzdělávání v rámci programu Erasmus+, malých a středních podniků v programu COSME a infrastruktury coby součásti Nástroje pro propojení Evropy, prostředky do záručního fondu Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) – hlavního nástroje investičního plánu pro Evropu a do evropských strukturálních a investičních fondů na podporu procesu konvergence mezi členskými státy a regiony. Podpora zemědělcům z rozpočtu EU dosáhla 44,7 miliardy EUR v prostředcích na platby.

Dále byl rozpočet použit na posílení vnějších hranic Unie a řešení uprchlické krize a nelegální migrace. Financovaly se z něj nástroje, které by účinněji bránily nezákonnému převaděčství migrantů a lépe řešily dlouhodobé příčiny migrace ve spolupráci se zeměmi původu migrantů a tranzitu, propracovanější politika v oblasti legální migrace včetně přesídlování osob, které potřebují ochranu, a nástroje podpory členských států při integraci uprchlíků uvnitř EU.

Vystoupení Spojeného království z Evropské unie

Souvislosti

Dne 23. června 2016 se většina občanů Spojeného království, kteří hlasovali v referendu o členství v Evropské unii, vyslovila pro vystoupení z EU. Dne 29. března 2017 Spojené království svůj záměr vystoupit z Unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) oficiálně oznámilo Evropské radě. Tím aktivovalo článek 50 Smlouvy o Evropské unii, jímž se stanoví postup, který umožňuje členskému státu vystoupit z Evropské unie.

Průběh jednání

Na mimořádném zasedání Evropské rady, které se konalo dne 29. dubna 2017, vedoucí představitelé ostatních 27 členských států přijali politické pokyny týkající se řádného vystoupení Spojeného království z EU. V nich byl vymezen rámec pro jednání a byly stanoveny obecné postoje a zásady EU. O čtyři dny později zaslala Komise Radě doporučení, aby se Spojeným královstvím zahájila jednání podle článku 50, včetně návrhu směrnic pro jednání.

Dne 22. května přijala Rada rozhodnutí, kterým schválila zahájení jednání se Spojeným královstvím a oficiálně jmenovala Komisi vyjednavačem za EU. Rovněž přijala první soubor směrnic pro jednání. Ty stanovily jasnou strukturu a jednotný přístup EU k jednáním.

Evropskou unii zastupuje Michel Barnier, který byl Evropskou komisí jmenován jako hlavní vyjednavač. Pracovní skupina Evropské komise pod vedením Michela Barniera koordinuje činnost při přípravě řešení všech strategických, operativních, právních a finančních otázek týkajících se jednání. Komise po celou dobu jednání podává zprávy Radě a rovněž podrobně a pravidelně informuje Evropský parlament.

První fáze jednání

První fáze rozhovorů byla zahájena dne 19. června 2017. Jejím cílem bylo poskytnout co nejsrozumitelnější informace a zajistit co největší právní jistotu a vyřešit vyvázání Spojeného království z EU.

Během roku 2017 se uskutečnilo šest kol jednání zaměřených na tři prioritní oblasti: ochrana práv občanů, rámec pro řešení jedinečné situace v Irsku a Severním Irsku a finanční vypořádání, které má zajistit, aby EU i Spojené království dodržely finanční závazky přijaté před vystoupením. Kromě toho zahrnovala jednání i další otázky související s rozlukou.

Dne 8. prosince 2017 Evropská komise doporučila Evropské radě, aby přijala závěr, že v první fázi jednání se Spojeným královstvím podle článku 50 bylo dosaženo dostatečného pokroku. Posouzení Komise vycházelo ze společné zprávy, na níž se dohodli vyjednavači Komise a vláda Spojeného království. Spojené království se ve zprávě zavázalo uhradit všechny své závazky ze stávajícího víceletého finančního rámce (VFR) a předchozích finančních výhledů, jako by stále bylo členským státem, včetně svého podílu na závazcích a podmíněných závazcích Unie.

Dne 15. prosince Evropská rada potvrdila, že bylo dosaženo dostatečného pokroku, a vedoucí představitelé přijali pokyny k postupu do druhé fáze jednání, kde se budou řešit možná přechodná ujednání a budoucí vztah mezi EU a Spojeným královstvím.

Další fáze jednání

Dne 20. prosince 2017 Evropská komise zaslala Radě doporučení, aby zahájila debatu o další fázi jednání, včetně návrhu směrnic pro jednání. Ty doplní směrnice pro jednání z května 2017 a stanoví další podrobnosti ohledně možných přechodných ujednání.

Doporučení rovněž připomíná, že výsledky první fáze jednání popsané ve sdělení Komise a společné zprávě je potřeba převést do právních ustanovení. V souladu s pokyny Evropské rady ze dne 15. prosince byly dne 29. ledna 2018 přijaty další směrnice pro jednání o přechodných ujednáních.

Dne 19. března 2018 Komise zveřejnila návrh dohody o vystoupení, v němž nastínila pokrok, jehož bylo dosaženo v dalším kole jednání se Spojeným královstvím, které se konalo ve dnech 16.–19. března 2018. V části dohody o vystoupení věnované finančnímu vyrovnání převedly EU a Spojené království výsledky první fáze jednání (představené ve společné zprávě) do právního textu.

Po zveřejnění návrhu dohody o vystoupení vydala Evropská rada dne 23. března 2018 další pokyny za účelem zahájení jednání o celkovém pojetí rámce budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím. Jednání by měla být dokončena nejpozději na podzim roku 2018 tak, aby Rada měla před 29. březnem 2019 dostatek času uzavřít po obdržení souhlasu Evropského parlamentu dohodu o vystoupení a aby ji Spojené království v souladu s vlastními postupy schválilo.

Finanční vyrovnání a účetní závěrka EU za rok 2017

Pokud jde o finanční vyrovnání, bylo ve společné zprávě uvedeno a dne 19. března zveřejněním návrhu dohody o vystoupení potvrzeno, že Spojené království uhradí veškeré své závazky ze stávajícího VFR a předchozích finančních výhledů, jako by stále bylo členským státem. Konkrétně pak návrh dohody o vystoupení stanoví, že Spojené království odpovídá Unii zejména za svou část:

rozpočtových závazků v rámci rozpočtu Unie a rozpočtů decentralizovaných agentur Unie, jež budou k 31. prosinci 2020 nevypořádané – viz článek 133 dohody o vystoupení,

financování závazků Unie vzniklých do 31. prosince 2020 včetně, s určitými výjimkami – viz článek 135,

podmíněných finančních závazků Unie vyplývajících z finančních operací dohodnutých/schválených před datem vystoupení – viz článek 136,

plateb nezbytných k úhradě podmíněných závazků Unie, jež nabydou splatnosti v souvislosti s právními spory týkajícími se finančních zájmů Unie (za předpokladu, že události tvořící skutkovou podstatu těchto sporů nastaly nejpozději 31. prosince 2020) – viz článek 140.

Uvedené skutečnosti představují nejaktuálnější informace, jež byly k datu vypracování této závěrky k dispozici. Vzhledem k popsané současné situaci nemá proces vystoupení na konsolidovanou účetní závěrku EU ke dni 31. prosince 2017 žádný vliv.

Rovněž je třeba uvést, že dne 2. května 2018 předložila Komise návrh příštího VFR na období počínající rokem 2021, který vychází z předpokladu, že Spojené království již nebude členským státem.

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY A PŘÍLOHY (1)

OBSAH

ROZVAHA 13
VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI 14
VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ 15
VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV 16
PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM 17

1.

VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY 17

2.

PŘÍLOHA K ROZVAZE 29

3.

PŘÍLOHA K VÝKAZU O FINANČNÍ VÝKONNOSTI 58

4.

PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY 66

5.

ROZPOČTOVÉ A PRÁVNÍ ZÁVAZKY 70

6.

ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK 74

7.

ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O SPŘÍZNĚNÝCH STRANÁCH 86

8.

UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI 88

9.

ROZSAH KONSOLIDACE 88

ROZVAHA

v milionech EUR

 

Bod

31. 12. 2017

31. 12. 2016

DLOUHODOBÝ MAJETEK

 

 

 

Dlouhodobý nehmotný majetek

2.1

405

381

Budovy, stroje a zařízení

2.2

10 745

10 068

Investice vykazované ekvivalenční metodou

2.3

581

528

Finanční aktiva

2.4

59 980

62 247

Předběžné financování

2.5

25 022

21 901

Pohledávky ze směnných a částky k inkasu z nesměnných transakcí

2.6

611

717

 

 

97 344

95 842

KRÁTKODOBÝ MAJETEK

 

 

 

Finanční aktiva

2.4

8 655

3 673

Předběžné financování

2.5

24 005

23 569

Pohledávky ze směnných a částky k inkasu z nesměnných transakcí

2.6

11 755

10 905

Zásoby

2.7

295

165

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

2.8

24 111

28 585

 

 

68 821

66 897

AKTIVA CELKEM

 

166 165

162 739

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

 

 

 

Důchody a jiné zaměstnanecké požitky

2.9

(73 122 )

(67 231 )

Rezervy

2.10

(2 880 )

(1 936 )

Finanční závazky

2.11

(50 063 )

(55 067 )

 

 

(126 065 )

(124 234 )

KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY

 

 

 

Rezervy

2.10

(659)

(675)

Finanční závazky

2.11

(6 850 )

(2 284 )

Závazky

2.12

(39 048 )

(40 005 )

Výdaje a výnosy příštích období

2.13

(63 902 )

(67 580 )

 

 

(110 459 )

(110 544 )

PASIVA CELKEM

 

(236 524 )

(234 778 )

ČISTÁ AKTIVA

 

(70 359 )

(72 040 )

Rezervní fondy

2.14

4 876

4 841

Částky k vyžádání od členských států  (2)

2.15

(75 234 )

(76 881 )

ČISTÁ AKTIVA

 

(70 359 )

(72 040 )

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

v milionech EUR

 

Bod

2017

2016

VÝNOSY

 

 

 

Výnosy z nesměnných operací

 

 

 

Zdroje z HND

3.1

78 620

95 578

Tradiční vlastní zdroje

3.2

20 520

20 439

Zdroje z DPH

3.3

16 947

15 859

Pokuty

3.4

4 664

3 858

Inkaso nákladů

3.5

1 879

1 947

Ostatní

3.6

10 376

5 740

 

 

133 006

143 422

 

 

 

 

Výnosy ze směnných operací

 

 

 

Výnosy z finančních činností

3.7

1 845

1 769

Ostatní

3.8

1 332

998

 

 

3 177

2 767

Výnosy celkem

 

136 183

146 189

NÁKLADY

 

 

 

Vynaložené členskými státy

3.9

 

 

Evropský zemědělský záruční fond

 

(44 289 )

(44 152 )

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a další nástroje pro rozvoj venkova

 

(11 359 )

(12 604 )

Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti

 

(17 650 )

(35 045 )

Evropský sociální fond

 

(7 353 )

(9 366 )

Ostatní

 

(1 253 )

(1 606 )

Vynaložené Komisí, výkonnými agenturami a svěřenskými fondy

3.10

(15 738 )

(15 610 )

Vynaložené jinými agenturami a institucemi EU

3.11

(2 667 )

(2 547 )

Vynaložené třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi

3.11

(4 115 )

(3 258 )

Vynaložené jinými subjekty

3.11

(1 478 )

(2 035 )

Náklady na zaměstnance a důchody

3.12

(10 002 )

(9 776 )

Změny pojistněmatematických předpokladů u zaměstnaneckých výhod

3.13

(3 544 )

(1 068 )

Finanční náklady

3.14

(1 896 )

(1 904 )

Ostatní náklady

3.15

(6 756 )

(5 486 )

Náklady celkem

 

(128 101 )

(144 456 )

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNÝ ROK

 

8 082

1 733

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

v milionech EUR

 

2017

2016

Výsledek hospodaření za běžný rok

8 082

1 733

Provozní činnosti

 

 

Odpisy dl. nehmotného majetku

99

88

Odpisy dl. hmotného majetku

888

575

(Zvýšení)/snížení úvěrů

497

1 774

(Zvýšení)/snížení předběžného financování

(3 557 )

(314)

(Zvýšení)/snížení pohledávek ze směnných a částek k inkasu z nesměnných transakcí

(745)

(1 297 )

(Zvýšení)/snížení zásob

(130)

(26)

(Zvýšení)/snížení závazků z titulu důchodů a dalších zaměstnaneckých požitků

5 891

3 417

Zvýšení/(snížení) rezerv

928

581

Zvýšení/(snížení) finančních závazků

(438)

(2 351 )

Zvýšení/(snížení) závazků

(957)

7 813

Zvýšení/(snížení) výdajů a výnosů příštích období

(3 678 )

(821)

Přebytek rozpočtu za předchozí období vedený jako nepeněžní příjem

(6 405 )

(1 349 )

Jiné nepeněžní pohyby

3

18

Investiční činnosti

 

 

(Zvýšení)/snížení dl. nehmotného majetku a budov, strojů a zařízení

(1 687 )

(2 073 )

(Zvýšení)/snížení investic účtovaných ekvivalenční metodou

(53)

(31)

(Zvýšení)/snížení realizovatelných finančních aktiv

(3 190 )

(822)

(Zvýšení)/snížení finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

(22)

(0)

ČISTÉ PENĚŽNÍ TOKY

(4 474 )

6 914

Čisté zvýšení/(snížení) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

(4 474 )

6 914

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na počátku roku

28 585

21 671

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci roku

24 111

28 585

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

v milionech EUR

 

Částky k vyžádání od členských států Výsledek hospodaření minulých let: zisk/(ztráta)

Ostatní rezervní fondy

Fond z přecenění na reálnou hodnotu

Čistá aktiva

ZŮSTATEK K 31. 12. 2015

(77 124 )

4 390

292

(72 442 )

Změna rezervního fondu Záručního fondu

(82)

82

Změny reálné hodnoty

33

33

Ostatní

(59)

44

(15)

Výsledek plnění rozpočtu za rok 2015 připsaný členským státům

(1 349 )

(1 349 )

Výsledek hospodaření za běžný rok

1 733

1 733

ZŮSTATEK K 31. 12. 2016

(76 881 )

4 516

325

(72 040 )

Změna rezervního fondu Záručního fondu

(20)

20

Změny reálné hodnoty

(2)

(2)

Ostatní

(11)

62

(46)

5

Výsledek plnění rozpočtu za rok 2016 připsaný členským státům

(6 405 )

(6 405 )

Výsledek hospodaření za běžný rok

8 082

8 082

ZŮSTATEK K 31. 12. 2017

(75 234 )

4 598

278

(70 359 )

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

1.   VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

1.1.   PRÁVNÍ ZÁKLAD A ÚČETNÍ PRAVIDLA

Účetnictví EU je vedeno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26. října 2012, s. 1) (dále jen „finanční nařízení“), a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k uvedenému finančnímu nařízení (Úř. věst. L 362, 31. prosince 2012, s. 1).

V souladu s článkem 143 finančního nařízení sestavuje EU své finanční výkazy podle pravidel akruálního účetnictví, která vycházejí z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS). Tato účetní pravidla, jež přijímá účetní Komise, musí používat všechny orgány a subjekty EU zahrnované do konsolidace. Smyslem je zajistit jednotnost při vedení účetnictví, oceňování a předkládání účetních závěrek a sjednotit postup sestavování finančních výkazů a konsolidace.

Aplikace nových a pozměněných účetních pravidel Evropské unie

Změny účetních pravidel Evropské unie v účinnosti pro roční období počínající 1. ledna 2017 nebo později

Účetní Komise přijal tyto změny:

Změny účetního pravidla EU č. 1 „Finanční výkazy“,

Změny účetního pravidla EU č. 14 „Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby“.

Změny vycházejí z nedávné úpravy standardů IPSAS 1 „Předkládání účetní závěrky“ a IPSAS 3 „Účetní pravidla, změny účetních odhadů a chyby“, jejímž účelem bylo zajistit konzistentnost mezi jednotlivými standardy IPSAS. Příslušná účetní pravidla EU byla proto aktualizována, přičemž hlavní změny se týkají popisu kvalitativní povahy účetního výkaznictví a aktualizované hierarchie zdrojů pro výběr a aplikaci účetních zásad.

Přijetí změn nemá žádný dopad na účetní závěrku EU za rok 2017.

Nová a revidovaná účetní pravidla Evropské unie, jež k 31. prosinci 2017 dosud nebyla v účinnosti

Následující účetní pravidla EU, jež účetní Komise přijal, jež však zatím nejsou v účinnosti, EU neuplatnila:

Revize účetního pravidla EU č. 12 „Zaměstnanecké požitky“ (v účinnosti pro roční období počínající 1. ledna 2018 nebo později): Pravidlo bylo revidováno v souladu se standardem IPSAS 39 „Zaměstnanecké požitky“. Hlavní změnou je, že veškeré zisky nebo ztráty plynoucí ze změn pojistněmatematických předpokladů se vykazují přímo v čistých aktivech, na rozdíl od dosavadního pravidla, podle něhož se vykazovaly do zisku nebo ztráty.

Dopad a praktické důsledky uplatňování tohoto revidovaného účetního pravidla Evropské unie v současnosti EU analyzuje. Významný dopad na konsolidovanou účetní závěrku se nicméně neočekává, kromě vykázání pojistněmatematických předpokladů v čistých aktivech místo výkazu finanční výkonnosti.

Nové účetní pravidlo EU č. 20 „Kombinace ve veřejném sektoru“ (v účinnosti pro roční období počínající 1. ledna 2019 nebo později): Toto pravidlo vychází ze standardu IPSAS 40 „Kombinace ve veřejném sektoru“ a zavádí klasifikaci kombinací subjektů veřejného sektoru rozdělených na dva různé typy, v závislosti na tom, zda se transakce uskutečňuje pod společnou kontrolou, či nikoli: i) fúze, při níž transakce probíhá na základě čisté hodnoty subjektu spojovaného s EU, ii) akvizice, při níž transakce probíhá na základě reálné hodnoty subjektu nabývaného EU k datu akvizice. S každým typem se pojí jiné požadavky a jiná míra zveřejnění údajů, jejichž smyslem je umožnit uživatelům účetní závěrky EU lepší porozumění jejich dopadu.

Dopad na účetní závěrku EU v prvním roce uplatňování bude záviset na tom, zda se EU v daném období stane účastníkem kombinace ve veřejném sektoru.

1.2.   ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem finančních výkazů je poskytovat informace o finanční situaci, výkonnosti a peněžních tocích účetní jednotky, které jsou užitečné pro široký okruh uživatelů. V případě účetních jednotek veřejného sektoru, mezi něž EU patří, musí finanční výkazy podávat zejména informace, jichž lze využít v rozhodovacím procesu a jimiž lze prokázat odpovědné nakládání účetní jednotky se svěřenými zdroji. Právě v tomto duchu byl vypracován tento dokument.

Všeobecná kritéria (účetní zásady), která je třeba při sestavování finančních výkazů respektovat, jsou obsažena v účetním pravidle EU č. 1 „Finanční výkazy“. Tato kritéria jsou totožná se standardem IPSAS 1: věrné zobrazení, účetnictví na akruální bázi, předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, bilanční kontinuita, významnost, agregace, kompenzace a srovnatelnost informací. Kvalitativními znaky účetního výkaznictví jsou relevance, věrný a poctivý obraz (spolehlivost), srozumitelnost, včasnost, srovnatelnost a ověřitelnost.

1.3.   KONSOLIDACE

Rozsah konsolidace

Konsolidované finanční výkazy EU zahrnují všechny významné ovládané účetní jednotky (tj. orgány EU (včetně Komise) a agentury EU), přidružené účetní jednotky a společné podniky. Úplný seznam účetních jednotek zahrnutých do konsolidace uvádí bod 9 finančních výkazů. Tento seznam nyní obsahuje 52 ovládaných a 1 přidruženou účetní jednotku. Účetní jednotky, které by měly být zahrnuty do konsolidačního celku, avšak jsou z hlediska konsolidovaných finančních výkazů EU jako celku nevýznamné, nemusejí být do konsolidace zahrnovány ani účtovány pomocí metody ekvivalence, pokud by to bylo pro EU nadměrně časově či finančně náročné. Tyto účetní jednotky jsou označovány jako „Nevýznamné účetní jednotky“ a jsou samostatně uvedeny v bodě 9 přílohy. V roce 2017 bylo do kategorie nevýznamných účetních jednotek zařazeno 7 účetních jednotek.

Ovládané účetní jednotky

Rozhodnutí zahrnout určitou účetní jednotku do konsolidace vychází z pojetí ovládání. Ovládanými účetními jednotkami se rozumí všechny účetní jednotky, v jejichž případě plyne EU z její účasti prospěch anebo má na takový prospěch právo a v jejichž případě je EU schopná ovlivňovat povahu a výši tohoto prospěchu, a to prostřednictvím své pravomoci v těchto jednotkách. Tato pravomoc musí být vykonatelná v krátkém čase a musí se týkat relevantních činností účetní jednotky. Ovládané účetní jednotky jsou plně zahrnuty do konsolidace. Konsolidace se provádí za období od počátku vztahu mezi ovládající a ovládanou účetní jednotkou do zániku tohoto vztahu.

Mezi nejobvyklejší ukazatele ovládání v rámci EU patří: zřízení účetní jednotky zakládacími smlouvami anebo sekundárním právem, financování této jednotky z rozpočtu EU, existence hlasovacích práv v řídících orgánech, audit ze strany Účetního dvora a absolutorium udělované Evropským parlamentem. Každá účetní jednotka je předmětem individuálního posouzení, při němž se zjišťuje, zda k ovládání stačí jedno, nebo všechna výše vyjmenovaná kritéria.

Podle tohoto přístupu jsou orgány (vyjma Evropské centrální banky) a agentury EU (vyjma agentur z bývalého druhého pilíře) považovány za účetní jednotky pod výlučnou kontrolou EU, a jsou tudíž zahrnuty do konsolidace. Za ovládanou účetní jednotku je dále považováno Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) v likvidaci.

Při konsolidaci byly v rámci vztahů mezi účetními jednotkami, které EU ovládá, vyloučeny všechny „významné transakce a zůstatky“, zatímco nerealizované zisky a ztráty z těchto transakcí vyloučeny nebyly, neboť nejsou významné.

Společná ujednání

Společným ujednáním se rozumí dohoda, která zakládá spoluovládání ze strany EU a nejméně jedné další strany. Spoluovládáním se rozumí případ, kdy je ovládání určitého ujednání (ekonomické aktivity) na základě smluvní dohody sdíleno, s tím, že o takové sdílení se jedná pouze v případě, kdy rozhodnutí o relevantních aktivitách vyžadují jednomyslný souhlas spoluovládajících stran. Společnými ujednáními mohou být buď společné operace, nebo společné podnikání. O společné podnikání se jedná v případě, je-li společné ujednání strukturováno prostřednictvím samostatné jednotky a mají-li strany tohoto ujednání práva na jeho čistá aktiva. Účasti ve společném podnikání se vykazují pomocí ekvivalenční metody (viz bod 1.5.4). O společné operace se jedná v případě, mají-li strany práva na aktiva a povinnosti plynoucí ze závazků, jež se k ujednání váží. Ve spojitosti se svými účastmi ve společných operacích EU ve finančních výkazech vykazuje: svá aktiva a pasiva, výnosy a náklady, jakož i svůj podíl na aktivech, pasivech, výnosech a nákladech, které má anebo které jí vznikly společně s jinými subjekty.

Přidružené účetní jednotky

Přidružené jsou všechny účetní jednotky, v nichž má EU přímý či nepřímý podstatný vliv, jež ale neovládá. Podstatný vliv se předpokládá tehdy, drží-li EU přímo či nepřímo nejméně 20 % hlasovacích práv. Účasti v přidružených účetních jednotkách se vykazují pomocí ekvivalenční metody (viz bod 1.5.4).

Nekonsolidované účetní jednotky, jejichž prostředky spravuje Komise

Prostředky Společného systému zdravotního pojištění pro zaměstnance EU, Evropského rozvojového fondu a účastnického záručního fondu spravuje jejich jménem Komise. Avšak jelikož tyto jednotky nejsou ze strany EU ovládány, nejsou do jejích konsolidovaných finančních výkazů zahrnovány.

1.4.   ZÁKLAD PRO SESTAVOVÁNÍ FINANČNÍCH VÝKAZŮ

Finanční výkazy jsou předkládány každoročně. Účetní období začíná dne 1. ledna a končí dne 31. prosince.

1.4.1.    Měna a základ pro přepočet

Funkční a vykazovací měna

Není-li uvedeno jinak, jsou údaje ve finančních výkazech uváděny v milionech EUR, přičemž euro je pro EU měnou funkční i vykazovací.

Transakce a zůstatky

Transakce v cizích měnách se převádějí na eura na základě směnných kurzů platných k datu uskutečnění těchto transakcí. Kurzové zisky a ztráty z vypořádání cizoměnových transakcí a z přepočtu peněžních aktiv a závazků v cizí měně kurzem ke konci účetního období jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti. Rozdíly z přepočtu nepeněžních finančních nástrojů klasifikovaných jako realizovatelná finanční aktiva se zachycují ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

Na budovy, stroje a zařízení a na dlouhodobý nehmotný majetek, které jsou vykazovány ve stálé hodnotě v eurech vypočtené pomocí sazby platné v den pořízení, se používají odlišné metody přepočtu.

Zůstatky cizoměnových peněžních aktiv a závazků ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů Evropské centrální banky (ECB) platných k 31. prosinci.

Směnné kurzy vůči euru

Měna

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Měna

31. 12. 2017

31. 12. 2016

BGN

1,9558

1,9558

PLN

4,177

4,4103

CZK

25,5350

27,0210

RON

4,6585

4,5390

DKK

7,4449

7,4344

SEK

9,8438

9,5525

GBP

0,8872

0,8562

CHF

1,1702

1,0739

HRK

7,4400

7,5597

JPY

135,01

123,4000

HUF

310,3300

309,8300

USD

1,1993

1,0541

1.4.2.    Používání odhadů

V souladu s mezinárodními standardy IPSAS a obecně přijatými účetními zásadami zahrnují finanční výkazy nezbytně také částky založené na předpokladech a odhadech, které provedli vedoucí pracovníci na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné: výše závazků z titulu zaměstnaneckých požitků, výše rezerv, výše finančních rizik vyplývajících ze zásob a pohledávek, výše příjmů a výdajů příštích období, objem podmíněných aktiv a závazků, rozsah snížení hodnoty dlouhodobého nehmotného majetku a budov, strojů a zařízení a částky uvedené v přílohách ohledně finančních nástrojů. Skutečná hodnota těchto položek se může od těchto odhadů lišit. Změny odhadů se zaznamenávají v období, v němž jsou zjištěny.

1.5.   ROZVAHA

1.5.1.    Dlouhodobý nehmotný majetek

Nabyté licence na programové vybavení se vykazují v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Tato aktiva se odepisují lineárně po dobu jejich odhadované životnosti (3–11 let). Doba předpokládané životnosti dlouhodobého nehmotného majetku závisí na jeho specifické ekonomické životnosti nebo právní životnosti určené smlouvou. Interně vytvořený nehmotný majetek je aktivován, jestliže jsou splněna příslušná kritéria účetních zásad EU a výdaje se vztahují výhradně k vývojové fázi aktiv. Aktivovat lze všechny přímo přiřaditelné náklady nutné k tvorbě, produkci a přípravě majetku k tomu, aby mohl fungovat způsobem, který zamýšleli vedoucí pracovníci. Náklady spojené s výzkumem, neaktivovatelné náklady na rozvoj a náklady na údržbu se účtují jako náklady v době jejich vynaložení.

1.5.2.    Budovy, stroje a zařízení

Všechny budovy, stroje a zařízení se vykazují v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Cena zahrnuje výdaje přímo související s pořízením, výstavbou nebo převodem daného majetku.

Dodatečné náklady jsou aktivovány do účetní hodnoty daného majetku, případně jsou aktivovány a vykazovány jako samostatný majetek, pouze je-li pravděpodobné, že budoucí ekonomický prospěch či potenciální přínos z této věci poplyne EU a že lze spolehlivě zjistit výši těchto nákladů. Náklady na opravy a údržbu jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti za účetní období, v němž vznikly.

Pozemky a umělecká díla se neodepisují, jelikož se u nich předpokládá neomezená doba životnosti. Nedokončený majetek se neodepisuje, jelikož tato aktiva dosud nejsou k dispozici k využití. Odpisy ostatního majetku jsou prováděny lineární metodou. Vyjadřují rozdíl mezi pořizovací cenou a zůstatkovou hodnotou, který je po dobu očekávané životnosti zachycován takto:

Druh majetku

Sazba lineárního odpisu

Budovy

4 % až 10 %

Vesmírná zařízení

8 % až 25 %

Stroje a zařízení

10 % až 25 %

Nábytek a vozidla

10 % až 25 %

Počítačový hardware

25 % až 33 %

Ostatní

10 % až 33 %

Zisky a ztráty z vyřazení majetku se určují porovnáním výnosů snížených o náklady na prodej s účetní hodnotou vyřazeného majetku a vykazují se ve výkazu o finanční výkonnosti.

Leasing

Nájem hmotného majetku, při němž EU nese v podstatě všechna rizika a výhody vyplývající z vlastnictví, je klasifikován jako finanční leasing. Majetek najatý formou finančního leasingu je aktivován na počátku nájemního vztahu v reálné hodnotě majetku, nebo v současné hodnotě minimálních leasingových splátek, podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Úroková složka splátky finančního leasingu se vykazuje jako náklad, který je do období nájmu alokován tak, aby ve vztahu ke zbývajícímu závazku odpovídal konstantní periodické úrokové míře. Závazky z nájemního vztahu snížené o finanční náklady se vykazují ve finančních závazcích (dlouhodobých a krátkodobých). Úroková složka finančních nákladů je zachycena ve výkazu o finanční výkonnosti a do období pronájmu je alokována tak, aby u zbývajícího zůstatku za každé období odpovídala konstantní periodické úrokové míře. Majetek držený na základě finančního leasingu se odepisuje po dobu jeho životnosti, nebo po dobu trvání leasingového vztahu, podle toho, které z těchto období je kratší.

Leasingové vztahy, při nichž si pronajímatel ponechává značnou část rizik a výhod vyplývajících z vlastnictví, se klasifikují jako operativní leasing. Splátky operativního leasingu jsou po dobu trvání leasingu zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti jako náklad, a to v konstantní výši.

1.5.3.    Snížení hodnoty nefinančního majetku

Majetek s neomezenou životností není odepisován a každoročně je u něho prováděn test snížení hodnoty. U odpisovaného majetku je prováděn test snížení hodnoty, kdykoli události nebo změna podmínek signalizují, že účetní hodnotu zřejmě nebude možno realizovat. Ztráta ze snížení hodnoty se účtuje ve výši, o kterou účetní hodnota majetku převyšuje jeho realizovatelnou hodnotu. Realizovatelná hodnota se rovná reálné hodnotě majetku snížené o náklady na prodej, nebo užitné hodnotě, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší.

Nejméně jednou ročně se posuzuje zůstatková hodnota a životnost dlouhodobého nehmotného majetku, budov, strojů a zařízení, a případně jsou tvořeny opravné položky. Je-li účetní hodnota majetku vyšší než jeho odhadovaná realizovatelná hodnota, je k účetní hodnotě neprodleně vytvořena opravná položka ve výši rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou. Pokud pominou důvody pro snížení hodnoty účtované v předchozích letech, opravná položka z titulu snížení hodnoty se zruší.

1.5.4.    Investice vykazované ekvivalenční metodou

Účasti v přidružených účetních jednotkách a společných podnicích

Investice účtované pomocí ekvivalenční metody jsou prvotně zachycovány v pořizovací ceně. Účast EU na těchto investicích je zachycena ve výkazu o finanční výkonnosti a její podíl na změnách ve stavu rezervních fondů je vykazován ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu v čistých aktivech. Účetní hodnota investice zachycená ve finančních výkazech k rozvahovému dni je dána součtem pořizovací ceny a všech změn (další příspěvky, podíl na hospodářském výsledku a změnách v rezervních fondech, snížení hodnoty a dividendy). Výplata zisku z investice snižuje její účetní hodnotu.

Je-li podíl EU na ztrátách z investice zaúčtované ekvivalenční metodou nejméně roven její účasti na této investici, EU přestane účtovat o svém podílu na dalších ztrátách („nevykazované ztráty“). Poté, co je účast EU snížena na nulu, jsou na další ztráty tvořeny rezervy a je vykázán závazek, a to do výše, v níž EU vznikl právní nebo mimosmluvní závazek nebo v níž EU provedla jménem jednotky úhrady.

Pokud okolnosti signalizují snížení hodnoty, je v případě potřeby vytvořena opravná položka k zachycení nižší realizovatelné hodnoty. Tato realizovatelná hodnota se určí postupem popsaným v bodě 1.5.3. Pokud důvody pro snížení hodnoty následně pominou, ztráta ze snížení se zruší a vykáže se znovu účetní hodnota, která by byla vykazována, kdyby se o ztrátě ze snížení hodnoty neúčtovalo.

V případech, kdy EU drží nejméně 20 % podíl v investičním kapitálovém fondu, neusiluje o uplatnění podstatného vlivu. S těmito fondy se tedy zachází jako s finančními nástroji a klasifikovány jsou jako realizovatelná finanční aktiva.

Přidružené účetní jednotky a společné podniky zařazené mezi nevýznamné účetní jednotky nejsou účtovány ekvivalenční metodou. Příspěvky EU poskytované těmto subjektům se účtují jako náklad období.

1.5.5.    Finanční aktiva

Klasifikace

EU člení svůj finanční majetek na tyto kategorie: finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty; poskytnuté úvěry a pohledávky; investice držené do splatnosti; realizovatelná finanční aktiva. Klasifikace finančních nástrojů se určí v okamžiku jejich prvotního zachycení a poté se posuzuje ke každému rozvahovému dni.

i)   Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

Do této kategorie je finanční aktivum zařazeno, jestliže je pořízeno v zásadě za účelem prodeje v krátké době. Do této kategorie jsou řazeny rovněž deriváty. Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců od rozvahového dne.

ii)   Úvěry a pohledávky

Úvěry a pohledávky jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami, která nejsou kotována na aktivním trhu. Vznikají, jestliže EU poskytuje peníze, zboží nebo služby přímo dlužníkovi bez úmyslu s touto pohledávkou obchodovat nebo v případě, že EU vstupuje do práv původního věřitele poté, co provedla platbu v rámci smlouvy o záruce. Platby, jež jsou splatné do 12 měsíců od rozvahového dne, jsou klasifikovány jako krátkodobá aktiva. Platby, jejichž splatnost je delší než 12 měsíců od rozvahového dne, jsou klasifikovány jako dlouhodobá aktiva. Úvěry a pohledávky zahrnují termínované vklady s původní dobou splatnosti delší než tři měsíce.

iii)   Investice držené do splatnosti

Investice držené do splatnosti jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami a s pevně určenou splatností, u nichž má EU úmysl a schopnost držet je do splatnosti. V průběhu tohoto rozpočtového roku nedržela EU v této kategorii žádné investice.

iv)   Realizovatelná finanční aktiva

Realizovatelná finanční aktiva jsou nederiváty, které jsou zařazeny do této kategorie nebo nejsou zařazeny do žádné jiné kategorie. Tato aktiva jsou vedena jako krátkodobý nebo dlouhodobý majetek v závislosti na době, po niž je bude EU na základě svého očekávání držet. Jako realizovatelná finanční aktiva jsou rovněž klasifikovány investice do účetních jednotek, které nejsou zahrnuty do konsolidačního celku ani vykazovány ekvivalenční metodou, a kvazikapitálové investice (např. operace rizikového kapitálu).

Prvotní vykázání a ocenění

Nákup a prodej finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, finančních aktiv držených do splatnosti a realizovatelných finančních aktiv se vykazuje ke dni obchodu, tj. ke dni, k němuž se EU zaváže dané aktivum koupit nebo prodat. Peněžní ekvivalenty a úvěry se vykazují ke dni, kdy je dlužníkům převedena hotovost. Finanční nástroje jsou prvotně vykazovány v reálné hodnotě. V případě finančního aktiva, které není vykazováno v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, jsou do reálné hodnoty při prvotním zachycení zahrnuty transakční náklady. Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty jsou prvotně vykazována v reálné hodnotě s tím, že související transakční náklady jsou vykázány ve výkazu o finanční výkonnosti.

Reálná hodnota finančního aktiva v okamžiku prvotního vykázání se obvykle rovná transakční ceně (tj. reálné hodnotě obdrženého protiplnění), ledaže je reálná hodnota tohoto nástroje doložena porovnáním s jinými pozorovatelnými běžnými tržními transakcemi s týmž nástrojem nebo ledaže je založena na metodě ocenění, která jako proměnné používá pouze údaje z pozorovatelných trhů (např. v případě některých derivátových smluv). Při poskytnutí dlouhodobého bezúročného úvěru nebo úvěru, jehož úroková sazba nedosahuje tržní výše, lze však reálnou hodnotu odhadnout jako současnou hodnotu všech budoucích peněžních toků z úvěru, které jsou diskontovány pomocí tržní úrokové sazby platné pro podobné nástroje s podobným úvěrovým ratingem.

Poskytnuté úvěry jsou oceňovány v nominální výši, která je považována za jejich reálnou hodnotu. Důvod je tento:

„Tržní prostředí“ úvěrových operací EU je velmi specifické a odlišuje se od kapitálových trhů, na nichž jsou emitovány podnikové či státní dluhopisy. Jelikož poskytovatelé úvěrů na těchto trzích mají možnost vybírat si mezi alternativními investicemi, tato možnost alternativních příležitostí se promítá do tržních cen. EU však tuto možnost alternativních investic nemá, protože nesmí investovat peníze na kapitálových trzích; EU si pouze půjčuje prostředky za účelem jejich dalšího poskytnutí za stejnou úrokovou sazbu. To znamená, že EU nemá alternativní možnost poskytovat z vypůjčených prostředků úvěry nebo tyto prostředky investovat. Nemá tedy smysl uvažovat oportunitní náklady, a není tedy dán základ pro srovnání s tržními sazbami. Úvěrové operace EU jsou vlastně trhem samy o sobě. Jelikož nelze pracovat s oportunitními náklady, neodráží tržní cena objektivně podstatu úvěrových transakcí EU. Není proto vhodné určovat reálnou hodnotu úvěrů EU srovnáváním s podnikovými nebo státními dluhopisy.

Jelikož neexistuje aktivní trh ani podobné transakce, s nimiž by bylo možné srovnávat, měla by EU pro reálné ocenění svých úvěrových operací z EFSM, BOP apod. použít účtovanou úrokovou sazbu.

Navíc jsou u těchto výpůjčních a úvěrových operací vlivem jejich vzájemného (back-to-back) charakteru dány kompenzační účinky. Efektivní úroková sazba poskytnutého úvěru se tedy rovná efektivní úrokové sazbě související výpůjční operace. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

Finanční nástroje se odúčtují, jakmile zaniknou práva na příjem peněžních toků z investic nebo jakmile EU převede na jiný subjekt v podstatě všechna rizika a všechny výhody vyplývající z vlastnictví.

Následné ocenění

a)

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty se následně vykazují v reálné hodnotě. Zisky a ztráty, jež plynou ze změny reálné hodnoty finančních aktiv kategorie „finanční nástroje v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty“, se vykazují ve výkazu o finanční výkonnosti za období, ve kterém vznikly.

b)

Úvěry a pohledávky jsou vykazovány v naběhlé hodnotě určené pomocí metody efektivní úrokové sazby. V případě úvěrů, jež jsou poskytovány z vypůjčených prostředků, se na tyto úvěry i výpůjčky používá tatáž efektivní úroková sazba, neboť tyto úvěry mají charakter operací typu back-to-back a svými podmínkami ani objemem se vzájemně významně neliší. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

c)

Aktiva držená do splatnosti jsou vykazována v naběhlé hodnotě určené pomocí metody efektivní úrokové sazby. EU v současnosti nemá investice držené do splatnosti.

d)

Realizovatelná finanční aktiva jsou následně vykazována v reálné hodnotě. Zisky a ztráty plynoucí ze změn reálné hodnoty realizovatelných finančních aktiv jsou vykazovány ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu, s výjimkou rozdílů z přepočtu peněžního majetku, které jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti. Je-li takové aktivum odúčtováno nebo sníží-li se jeho hodnota, jsou kumulované úpravy reálné hodnoty zaúčtované dříve do fondu z přecenění na reálnou hodnotu zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti. Úroky z realizovatelných finančních aktiv vypočítané pomocí metody efektivní úrokové sazby jsou zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti. Dividendy z realizovatelných kapitálových nástrojů se zaúčtují v okamžiku, kdy EU vznikne nárok na jejich výplatu.

Reálná hodnota investic kotovaných na aktivních trzích vychází z aktuálních nabídkových cen. V případě, že trh určitého finančního aktiva není aktivní (a v případě nekotovaných cenných papírů a OTC derivátů), EU stanoví reálnou hodnotu za pomoci metod ocenění. Mezi tyto metody patří použití transakcí z nedávné doby provedených za obvyklých tržních podmínek, srovnání s jinými, v podstatě stejnými nástroji, analýza diskontovaných peněžních toků, modely oceňování opcí a další metody ocenění, které běžně používají účastníci trhu.

Investice do fondů rizikového kapitálu, které jsou klasifikovány jako realizovatelná finanční aktiva a nemají tržní cenu kotovanou na aktivním trhu, jsou oceňovány přiřaditelnou hodnotou čistých aktiv, která je pokládána za ekvivalent jejich reálné hodnoty.

V případech, kdy reálnou hodnotu investic do kapitálových nástrojů, které nemají tržní cenu kotovanou na aktivním trhu, nelze spolehlivě zjistit, ocení se tyto investice ve výši pořizovací ceny snížené o ztráty ze snížení hodnoty.

Snížení hodnoty finančního majetku

Ke každému rozvahovému dni EU posuzuje, zda existují objektivní známky snížení hodnoty finančního aktiva. Hodnota finančního aktiva je snížena a z tohoto snížení hodnoty vznikají ztráty pouze v případě, že existují objektivní známky snížení hodnoty v důsledku nejméně jedné události, k níž došlo po prvotním vykázání tohoto aktiva, a taková událost (či události) generující ztrátu má dopad na odhadované budoucí peněžní toky z finančního aktiva, který lze spolehlivě odhadnout.

a)   Majetek vykazovaný v naběhlé hodnotě

Existují-li objektivní známky vzniku ztráty v důsledku snížení hodnoty u úvěrů, pohledávek nebo investic držených do splatnosti, které jsou vykazovány v naběhlé hodnotě, pak se výše ztráty rovná rozdílu mezi účetní hodnotou daného aktiva a současnou hodnotou odhadovaných budoucích peněžních toků (s vyloučením budoucích úvěrových ztrát, k nimž nedošlo), které jsou diskontovány původní efektivní úrokovou sazbou tohoto finančního aktiva. Účetní hodnota aktiva se sníží a výše ztráty se zachytí ve výkazu o finanční výkonnosti. Mají-li úvěr nebo investice držená do splatnosti variabilní úrokovou sazbu, pak je diskontní sazbou pro účely ocenění ztráty ze snížení hodnoty aktuální efektivní úroková sazba podle smlouvy. Při výpočtu současné hodnoty odhadovaných budoucích peněžních toků zajištěného finančního aktiva jsou zohledňovány peněžní toky, které mohou plynout z realizace kolaterálu, snížené o náklady vynaložené na získání a prodej kolaterálu, ať již je jeho realizace pravděpodobná, či nikoli. Pokud se v následujícím období ztráta ze snížení hodnoty sníží a tento pokles lze dát objektivně do souvislosti s událostí, k níž došlo po zaúčtování snížení hodnoty, předchozí zaúčtovaná ztráta ze snížení hodnoty se zruší a tato transakce se zachytí ve výkazu o finanční výkonnosti.

b)   Majetek vykazovaný v reálné hodnotě

V případě kapitálových investic, které jsou zařazeny jako realizovatelná finanční aktiva, se při určování toho, zda došlo ke snížení hodnoty těchto cenných papírů, bere ohled na významný nebo trvalý (dlouhotrvající) pokles reálné hodnoty těchto cenných papírů pod jejich pořizovací cenu. Pokud takové známky existují v případě realizovatelného finančního aktiva, pak se kumulovaná ztráta (rovnající se rozdílu mezi pořizovací cenou a aktuální reálnou hodnotou sníženou o ztráty ze snížení hodnoty daného finančního aktiva, která již byla v minulosti vykázána ve výkazu o finanční výkonnosti) odúčtuje z rezervního fondu a vykáže ve výkazu o finanční výkonnosti. Ztráty ze snížení hodnoty zachycené ve výkazu o finanční výkonnosti u kapitálových nástrojů se neruší s následným zachycením v uvedeném výkazu. Pokud v následujícím období vzroste reálná hodnota dluhového nástroje, který je zařazen jako realizovatelné finanční aktivum, a pokud lze dát tento nárůst objektivně do souvislosti s událostí, k níž došlo po zaúčtování snížení hodnoty, ztráta ze snížení hodnoty se zruší a tento případ se zachytí ve výkazu o finanční výkonnosti.

1.5.6.    Zásoby

Zásoby se vykazují v pořizovací ceně, nebo v čisté realizovatelné hodnotě, podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Pořizovací cena je určována metodou first-in, first-out (FIFO). Pořizovací cena výrobků a nedokončené výroby zahrnuje suroviny, přímé mzdové náklady, ostatní přímé náklady a související výrobní režii (na základě běžné provozní kapacity). Čistá realizovatelná hodnota se rovná odhadované prodejní ceně v rámci běžného podnikání snížené o náklady na kompletaci a prodej. Pokud jsou zásoby určeny k distribuci zdarma nebo jen za nominální poplatek, oceňují se pořizovací nebo reprodukční pořizovací cenou podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Reprodukční pořizovací cena se rovná nákladům, které by EU vynaložila na pořízení majetku k datu vykázání.

1.5.7.    Předběžné financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Během období vymezeného v konkrétní smlouvě, rozhodnutí, dohodě nebo základním právním aktu může být rozdělena na několik splátek. Počáteční hotovost nebo záloha se ve lhůtě vymezené v dohodě buď použije k tomu účelu, k němuž byla poskytnuta, nebo se vrátí. Pokud příjemci nevznikly způsobilé výdaje, je povinen zálohu předběžného financování vrátit EU. Výši předběžného financování lze (úplně nebo částečně) snížit poté, co je schválena výše způsobilých nákladů (které se vykazují jako náklady).

Předběžné financování je k následným rozvahovým dnům oceňováno počáteční hodnotou vykázanou v rozvaze sníženou o způsobilé náklady (případně včetně odhadovaných částek) vzniklých během daného období.

Úroky z předběžného financování se zaúčtovávají tak, jak nabíhají v souladu s ustanoveními příslušné dohody. Na konci roku se na základě nejspolehlivějších informací odhadnou příjmy příštích období plynoucí z naběhlých úroků a tento odhad se vykáže v rozvaze.

Jestliže EU proplácí částky, které členské státy vyplatily na zálohách příjemcům (včetně „Finančních nástrojů v rámci sdíleného řízení“), plynou z těchto transakcí „Ostatní zálohy členským státům“. Tyto ostatní zálohy jsou vykazovány jako aktiva v položce Předběžné financování. Ostatní zálohy členským státům jsou následně oceňovány počáteční hodnotou vykázanou v rozvaze sníženou o nejlepší odhad způsobilých nákladů vzniklých konečným příjemcům, který se vypočte na základě přiměřených a podložených předpokladů.

Jako předběžné financování jsou klasifikovány i příspěvky EU do svěřenských fondů Evropského rozvojového fondu nebo jiných nekonsolidovaných účetních jednotek. Účelem těchto příspěvků je totiž poskytnout svěřenskému fondu peněžní prostředky s cílem umožnit mu financování konkrétních opatření definovaných v rámci jeho cílů. Příspěvky EU do těchto fondů se oceňují počáteční hodnotou sníženou o způsobilé náklady (případně včetně odhadovaných částek), které fondu vznikly ve sledovaném období a jsou přiřazeny k příspěvku EU v souladu s příslušnou dohodou.

1.5.8.    Pohledávky ze směnných a částky k inkasu z nesměnných transakcí

Jelikož účetní pravidla EU vyžadují za účelem sestavení účetní závěrky oddělené vykazování směnných a nesměnných transakcí, jsou pohledávky definovány jako plynoucí ze směnných transakcí a částky k inkasu jsou definovány jako plynoucí z nesměnných transakcí. Jedná se o případy, kdy EU získá plnění od jiného subjektu, aniž by výměnou přímo poskytla přibližně stejné protiplnění (jedná se například o částky vlastních zdrojů k inkasu od členských států).

Pohledávky ze směnných transakcí splňují definici finančních nástrojů, a jsou tedy klasifikovány jako úvěry a pohledávky a podle toho jsou i oceňovány (viz bod 1.5.5 výše). V bodě přílohy věnovaném finančním nástrojům jsou uvedeny informace o pohledávkách ze směnných transakcí, které obsahují příjmy a náklady příštích období ze směnných transakcí, neboť nejsou významné.

Částky k inkasu z nesměnných transakcí jsou vykazovány v původní výši (upravené o úroky a penále) po odečtení opravné položky zohledňující snížení hodnoty. Opravná položka k částkám k inkasu z nesměnných transakcí se vytvoří, existují-li objektivní známky toho, že EU nebude moci inkasovat všechny splatné částky podle původních podmínek částek k inkasu z nesměnných transakcí. Výše opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou aktiva. Opravná položka se vykazuje ve výkazu finanční výkonnosti. Obecná opravná položka se vytváří též na základě zkušeností z minulosti k nevypořádaným inkasním příkazům, k nimž dosud nebyla vytvořena zvláštní opravná položka. Viz bod 1.5.14 k nakládání s příjmy příštích období na konci roku. Částky vykázané a zaznamenané jako částky k inkasu z nesměnných transakcí nejsou finančními nástroji, neboť neplynou ze smlouvy, která by zakládala finanční závazek nebo vedla ke vzniku kapitálového nástroje. Nicméně ve vhodných případech jsou v příloze k finančním výkazům částky k inkasu z nesměnných transakcí vykazovány společně s pohledávkami ze směnných transakcí.

1.5.9.    Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jsou finančními nástroji. Zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady či vklady s krátkou výpovědní lhůtou u bank a ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností do tří měsíců.

1.5.10.    Důchody a jiné zaměstnanecké požitky

Důchodové závazky

EU pro své zaměstnance zajišťuje dávkově definované penzijní plány. Zaměstnanci sice odvádějí ze svých platů třetinu očekávaných nákladů na tyto dávky, avšak na krytí tohoto závazku nejsou vyčleněny žádné prostředky. Závazek z těchto dávkově definovaných penzijních plánů, který je vykazován v rozvaze, se rovná současné hodnotě závazků z definovaných požitků k rozvahovému dni po odečtení reálné hodnoty aktiv plánu. Hodnotu závazků z definovaných požitků vypočítávají pojistní matematici přírůstkovou metodou (projected unit credit method). Jeho současná hodnota se určí tím způsobem, že jsou odhadované budoucí odlivy peněžních prostředků diskontovány pomocí úrokové sazby státních dluhopisů, jejichž splatnost se blíží splatnosti příslušného penzijního závazku a jež jsou vydány v měně, v níž budou dávky vypláceny.

Pojistněmatematické zisky a ztráty vyplývající z empirických korekcí a změn pojistněmatematických předpokladů jsou okamžitě zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti. Náklady na služební poměry minulých období jsou neprodleně zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti, pokud změny penzijního plánu nejsou podmíněny tím, že zaměstnanci zůstanou v pracovním poměru po určenou dobu (rozhodné období). V tom případě se náklady na služební poměry minulých období odepisují lineárně po celé rozhodné období.

Zdravotní dávky po odchodu do důchodu

EU poskytuje svým zaměstnancům zdravotní dávky formou úhrady nákladů na zdravotní péči. Pro běžnou správu těchto dávek byl vytvořen zvláštní fond. Tento systém využívají zaměstnanci, důchodci, vdovy a vdovci a jejich příbuzní. Dávky poskytované osobám, které nejsou v pracovním poměru (důchodci, sirotci atd.), jsou klasifikovány jako „zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru“. Vzhledem k povaze těchto dávek je nutné provádět pojistněmatematické výpočty. Příslušný závazek v rozvaze se stanoví na obdobném základě jako v případě penzijních závazků (viz výše).

1.5.11.    Rezervy

Rezervy jsou vykazovány v okamžiku, kdy má EU aktuální právní nebo mimosmluvní závazek vůči třetím stranám v důsledku minulých událostí, kdy je spíše pravděpodobné než nepravděpodobné, že si splnění tohoto závazku vyžádá odliv zdrojů, a kdy lze příslušnou částku spolehlivě odhadnout. Rezervy ke krytí budoucích provozních ztrát se netvoří. Výše rezervy se rovná nejlepšímu odhadu předpokládaných nákladů nutných ke splnění aktuálního závazku k datu vykázání. Pokud se rezerva týká velkého počtu položek, závazek se odhadne tím způsobem, že se provede vážení všech možných výsledků jejich přiřazenou pravděpodobností (tzv. „metoda předpokládané hodnoty“).

1.5.12.    Finanční závazky

Finanční závazky jsou klasifikovány jako finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, jako finanční závazky vykazované v naběhlé hodnotě nebo jako závazky z finančních záruk.

Mezi výpůjčky jsou řazeny výpůjčky od úvěrových institucí a závazky z dluhových cenných papírů. Prvotně jsou zachycovány v reálné hodnotě, která odpovídá výnosům z jejich vydání (reálná hodnota obdrženého protiplnění) po odečtení vzniklých transakčních nákladů. Následně se účtují v naběhlé hodnotě pomocí metody efektivní úrokové sazby. Případný rozdíl mezi výnosy sníženými o transakční náklady a odkupní hodnotou se zachycuje ve výkazu o finanční výkonnosti po dobu trvání výpůjčního vztahu za pomoci metody efektivní úrokové sazby. V případě úvěrů, jež jsou poskytnuty z vypůjčených prostředků, nelze na tyto výpůjčky a úvěry použít metodu efektivní úrokové sazby, a to s ohledem na princip významnosti. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

Mezi finanční závazky, jež jsou vykazovány v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, jsou řazeny deriváty, jejichž reálná hodnota je záporná. Účetně jsou zpracovávány stejně jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, viz bod 1.5.5.

Závazky z finančních záruk jsou prvotně vykazovány v reálné hodnotě, přičemž představují obdrženou prémii. Následně jsou závazky z finančních záruk oceněny ve výši očekávaných nákladů nutných k jejich splnění nebo prvotně vykázané částky snížené případně o oprávky, podle toho, co je vyšší. Závazky z finančních záruk vykazuje EU v okamžiku, kdy obdrží protiplnění za poskytnutí záruky, tedy v tržní hodnotě, nebo v okamžiku, kdy lze spolehlivě stanovit reálnou hodnotu záruky. Pokud neexistuje aktivní trh s přímo srovnatelnými smlouvami o záruce, vykáže EU danou záruku jako podmíněný závazek (viz bod 1.7.2), nebo je-li pravděpodobnější, že si splnění závazku vyžádá odliv zdrojů, vykáže EU rezervu (viz bod 1.5.11).

Finanční závazky jsou klasifikovány jako dlouhodobé, s výjimkou finančních závazků se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne.

Svěřenské fondy EU, které jsou považovány za součást provozních činností Komise, jsou zachyceny v účetnictví Komise a jsou následně konsolidovány v roční účetní závěrce EU. Příspěvky do svěřenských fondů EU od jiných dárců tudíž splňují kritéria podmíněných výnosů z nesměnných transakcí. Dokud nejsou splněny podmínky vázané na tyto převedené příspěvky, tj. dokud fondu nevzniknou způsobilé náklady, jsou tyto příspěvky vykazovány jako finanční závazky. Svěřenský fond je povinen financovat konkrétní projekty a při likvidaci vrátit zbývající finanční prostředky. K rozvahovému dni se zbývající závazky z příspěvků oceňují ve výši obdržených příspěvků snížené o náklady fondu, případně s použitím odhadů. Pro účely vykazování jsou čisté náklady rozvrhovány do příspěvků od jiných dárců v poměru podle čistých příspěvků uhrazených ke dni 31. prosince. Toto rozvržení je pouze orientační. Při likvidaci svěřenského fondu rozhodne o skutečném rozdělení zbývajících zdrojů rada fondu.

1.5.13.    Závazky

Významná část závazků EU představuje neuhrazené žádosti příjemců grantů a dalších finančních prostředků EU o proplacení nákladů (nesměnné transakce). Jako splatné závazky jsou zachyceny po obdržení žádosti o proplacení nákladů, a to ve výši požadované k proplacení. Poté, co jsou ověřeny a schváleny jako způsobilé, se tyto závazky oceňují v jejich schválené a způsobilé výši.

Závazky z pořízení zboží a služeb se zaúčtovávají po obdržení faktury v původní výši; odpovídající náklady se zaúčtují po dodání zboží či služeb a jejich schválení EU.

1.5.14.    Náklady, výnosy, příjmy a výdaje příštích období

Transakce a účetní případy se zachycují ve finančních výkazech za období, s nímž souvisejí. Není-li ke konci roku dosud vystavena faktura, ale EU již poskytla službu nebo dodala zboží nebo existuje-li smluvní ujednání (např. odkazující na smlouvu), je ve finančních výkazech zachycen příjem příštích období. Pokud byla před koncem roku vystavena faktura, avšak služby ještě nebyly poskytnuty nebo zboží zatím nebylo dodáno, zaúčtuje se výnos příštích období, který se v období následujícím přeúčtuje do výnosů období běžného.

Rovněž náklady se účtují do období, k němuž se vztahují. Na konci účetního období se na základě odhadované výše závazku k převodu za dané období vykazují výdaje příštích období. Výdaje příštích období jsou počítány v souladu s podrobnými provozními a praktickými pokyny Komise, jejichž cílem je zajistit, aby finanční výkazy podávaly věrný a poctivý obraz hospodářské situace a dalších jevů, jež mají zachycovat. Analogicky platí, že byla-li uskutečněna platba předem za služby či zboží, jež dosud nebylo dodáno, bude tento výdaj časově rozlišen a v následujícím účetním období zachycen jako náklad běžného období.

1.6.   VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

1.6.1.    Výnosy

VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

Převážná většina výnosů EU plyne z nesměnných transakcí:

Zdroj z HND a zdroj z DPH

Výnosy se zaúčtují do období, v němž Komise odešle členským státům výzvu s žádostí o jejich příspěvky. Jsou oceňovány v „požadované výši“ (tj. ve výši uvedené ve výzvě). Jelikož zdroje plynoucí z DPH a HND vycházejí z odhadů údajů za daný rozpočtový rok, je možné je měnit až do okamžiku, kdy členské státy zveřejní konečné údaje. Vliv změny odhadu se zohlední při určování čistého zisku nebo ztráty za období, v němž ke změně došlo.

Tradiční vlastní zdroje

Částky k inkasu z nesměnných transakcí a související výnosy se zaúčtovávají v okamžiku, kdy jsou od členských států doručeny příslušné měsíční výkazy „A“ (včetně vybraných cel a dlužných částek, na něž je poskytnuta jistota a jež nejsou zpochybněny). K datu vykázání se provádí odhad příjmů, které členské státy za dané období vybraly, avšak dosud Komisi neuhradily; tyto příjmy jsou zaúčtovány jako příjmy příštích období. Doručené čtvrtletní výkazy „B“ členských států (včetně odvodů, jež nebyly vybrány a na něž nebyla poskytnuta jistota, a včetně částek, na něž byla poskytnuta jistota, ale které dlužníci zpochybnili) se zaúčtují jako výnosy snížené o náklady na výběr, na něž mají členské státy nárok. Dále se zaúčtuje snížení hodnoty ve výši odhadované nevybrané částky.

Pokuty

Výnosy z pokut se zaúčtovávají v okamžiku, kdy EU přijme rozhodnutí o uložení pokuty a kdy je toto rozhodnutí oficiálně oznámeno adresátovi. V případě pochybností o platební schopnosti podniku je k pohledávce vytvořena opravná položka. Po rozhodnutí o udělení pokuty mohou dlužníci ve lhůtě dvou měsíců od data oznámení:

a)

buď rozhodnutí přijmout, v kterémžto případě musejí pokutu uhradit ve stanovené lhůtě, čímž ji EU inkasuje s konečnou platností,

b)

nebo rozhodnutí odmítnout a podat opravný prostředek podle práva EU.

Avšak i když dlužníci opravný prostředek podají, musejí pokutu ve lhůtě tří měsíců uhradit, neboť opravný prostředek nemá odkladný účinek (článek 278 Smlouvy o EU), anebo – za jistých okolností a s výhradou souhlasu účetního Komise – může dlužník místo úhrady předložit bankovní záruku ve výši dlužné částky.

Jestliže podnik podá proti rozhodnutí opravný prostředek a pokutu prozatímně zaplatí, vykáže se tato částka jako podmíněný závazek. Jelikož však opravný prostředek pokutovaného subjektu proti rozhodnutí EU nemá odkladný účinek, použijí se přijaté peníze k vyrovnání částky k inkasu. Je-li namísto úhrady pokuty poskytnuta záruka, je pokuta nadále vykazována jako částka k inkasu. Pokud se zdá pravděpodobné, že by Tribunál nemusel vydat rozhodnutí ve prospěch EU, vytvoří se ke krytí tohoto rizika rezerva. Jestliže byla namísto úhrady poskytnuta záruka, je k neuhrazené částce k inkasu vytvořena opravná položka v potřebné výši. Kumulované úroky, které Komisi naběhnou z bankovních účtů, na které byly uloženy došlé platby, se zaúčtovávají jako výnosy a o stejnou částku se zvýší podmíněné závazky.

Od roku 2010 Komise spravuje všechny prozatímně inkasované pokuty ve fondu zřízeném pro tento účel (BUFI). Prostředky tohoto fondu investuje do finančních nástrojů.

VÝNOSY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

Výnosy z prodeje zboží a služeb se zaúčtovávají v okamžiku, kdy podstatná rizika a výhody plynoucí z vlastnictví zboží přejdou na kupujícího. Výnosy spojené s transakcí, jejíž součástí je poskytnutí služeb, se zaúčtují s ohledem na stupeň dokončení transakce k datu vykázání.

Výnosový a nákladový úrok

Výnosový a nákladový úrok je zachycován ve výkazu o finanční výkonnosti pomocí metody efektivní úrokové sazby. Jde o způsob výpočtu naběhlé hodnoty finančního aktiva nebo závazku a rozložení výnosového a nákladového úroku do příslušného období. Při výpočtu efektivní úrokové sazby EU odhaduje peněžní toky, přičemž přihlíží ke všem smluvním podmínkám finančního nástroje (například možnosti předčasného splacení), nikoli však k budoucím úvěrovým ztrátám. Do výpočtu jsou zahrnuty veškeré poplatky a další protiplnění, které si zaplatí smluvní strany a které jsou nedílnou součástí efektivní úrokové sazby, dále transakční náklady a všechny ostatní prémie nebo slevy.

Po vytvoření opravné položky k finančnímu aktivu nebo skupině podobných finančních aktiv v důsledku ztráty ze snížení hodnoty se zaúčtuje výnosový úrok; tento úrok se vypočte pomocí úrokové sazby používané k diskontování budoucích peněžních toků za účelem ocenění ztráty ze snížení hodnoty.

Výnosy z dividend

Výnosy z dividend a podobné výplaty zisku se zaúčtovávají v okamžiku, kdy vzniká nárok na jejich úhradu.

1.6.2.    Náklady

Náklady na nesměnné transakce představují většinu nákladů EU. Souvisejí s převody na příjemce a tvoří je tři typy: nárokové částky, převody na základě dohod a granty, příspěvky a dary závislé na volném uvážení.

Převody se zaúčtovávají jako náklady období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen předpisem (finančním nařízením, služebním řádem či jiným právním předpisem) nebo pokud byla podepsána smlouva, která převod povoluje, pokud příjemce splnil kritéria způsobilosti, byla-li stanovena, a pokud lze přiměřeným způsobem odhadnout danou částku.

Došlá žádost o platbu nebo proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro vykázání, se zaúčtuje jako náklad ve způsobilé výši. Vzniklé způsobilé náklady, které jsou ke konci účetního období závazkem vůči příjemcům, které však příjemci dosud nevykázali, se odhadnou a zaúčtují jako výdaje příštích období.

Náklady plynoucí ze směnných transakcí, jež jsou vynaloženy na pořízení zboží a služeb, se zachycují po dodání a jejich akceptaci ze strany EU. Oceňují se v původní fakturované ceně. Náklady na služby, jež byly dodány během období, ale za něž dosud nebyla obdržena nebo schválena faktura, se odhadnou a vykáží ve výkazu o finanční výkonnosti.

1.7.   PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

1.7.1.    Podmíněná aktiva

Podmíněné aktivum je možné aktivum, které vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, nebo nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou EU. Podmíněné aktivum je vykázáno, je-li pravděpodobný příliv ekonomických užitků nebo potenciálního přínosu.

1.7.2.    Podmíněné závazky

Podmíněný závazek je možný závazek, který vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, nebo nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou EU, anebo se jedná o současný závazek, který vyplývá z minulých událostí, ale nebyl vykázán, neboť: není pravděpodobné, že k jeho splnění bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo potenciální přínos, anebo za vzácných okolností, kdy výši závazku nelze dostatečně spolehlivě stanovit.

1.8.   VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

Údaje o peněžních tocích umožňují posoudit schopnost EU generovat peněžní prostředky a ekvivalenty a její potřebu těchto peněžních toků využívat.

Výkaz peněžních toků se sestavuje nepřímou metodou. Znamená to, že hospodářský výsledek za rozpočtový rok se upraví o účinky nepeněžních transakcí, o případné časové rozlišení příchozích a odchozích peněžních toků v provozní oblasti, které jsou přiřazeny minulému či budoucímu období, a dále o příchozí a odchozí peněžní toky v rámci investiční činnosti.

Peněžní toky z cizoměnových transakcí se účtují v měně, kterou EU používá jako vykazovací (euro), a to po přepočtu na euro pomocí příslušných směnných kurzů platných v den, kdy dochází k peněžnímu toku.

Výkaz peněžních toků uvádí peněžní toky za dané období v členění na provozní a investiční činnosti (finanční činnosti EU nevykonává).

Provozními činnostmi EU jsou činnosti neinvestiční povahy. Patří k nim většina realizovaných činností. Úvěry poskytnuté příjemcům (a případné s nimi související výpůjčky) nelze považovat za investiční (ani finanční) činnost, jelikož jsou součástí obecných cílů, tedy každodenní činnosti EU.

Investičními činnostmi se rozumí pořizování a vyřazování dlouhodobého nehmotného majetku, budov, strojů a zařízení, jakož i ostatních investic, jež nejsou zahrnuty mezi peněžní ekvivalenty. Mezi investičními činnostmi nejsou vykazovány úvěry poskytnuté příjemcům. Cílem je vykazovat faktické investice EU.

2.   PŘÍLOHA K ROZVAZE

AKTIVA

2.1.   DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK

v milionech EUR

Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2016

820

Přírůstky

105

Úbytky

(1)

Převody mezi kategoriemi majetku

4

Ostatní změny

12

Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2017

940

Oprávky k 31. 12. 2016

(439)

Odpisy za daný rok

(96)

Zrušené odpisy

(3)

Úbytky

4

Převody mezi kategoriemi majetku

(2)

Ostatní změny

0

Oprávky k 31. 12. 2017

(535)

Účetní hodnota netto k 31. 12. 2017

405

Účetní hodnota netto k 31. 12. 2016

381

Výše uvedené údaje se týkají především programového vybavení počítačů.

2.2.   BUDOVY, STROJE A ZAŘÍZENÍ

Mezi vesmírná zařízení je řazen provozovaný dlouhodobý majetek sloužící oběma vesmírným programům EU, jimiž jsou globální družicové navigační systémy (GNSS), tj. Galileo a EGNOS, a dále Evropský program monitorování Země (Copernicus), přičemž majetek patřící k vesmírným systémům, který zatím není v provozu, je řazen mezi nedokončený majetek.

V rámci programu Galileo byly v roce 2017 uvedeny do provozu čtyři nové družice, čímž počet provozovaných družic v jeho konstelaci vzrostl na 18. Čistá účetní hodnota provozovaného dlouhodobého majetku systému Galileo dosahovala k 31. prosinci 2017 výše 2 276 milionů EUR (v roce 2016 to bylo 2 146 milionů EUR). Jako nedokončený majetek v celkové hodnotě 1 026 milionů EUR (2016: 756 milionů EUR) jsou nadále vedeny čtyři družice vypuštěné v prosinci 2017, jejichž testování na oběžné dráze nebylo k rozvahovému dni dosud ukončeno. Vývoj systému Galileo bude pokračovat, dokud systém nedosáhne plné provozní kapacity. Po dokončení bude v konstelaci systému v provozu 24 satelitů a dalších šest satelitů bude náhradních.

V programu Copernicus byla v roce 2017 vedle čtyř již provozovaných družic uvedena do provozu nová družice Sentinel 2B, čímž celková čistá účetní hodnota provozovaného dlouhodobého majetku programu Copernicus vzrostla na 1 140 milionů EUR (2016: 1 073 milionů EUR). Dalších 1 443 milionů EUR je ve spojitosti s družicemi Copernicus vykázáno jako nedokončený majetek (2016: 1 133 milionů EUR).

Mezi vesmírnými zařízeními je veden rovněž dlouhodobý majetek související s pozemní infrastrukturou, kterou používá evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS), v hodnotě 67 milionů EUR (2016: 83 milionů EUR). Nedokončený majetek systému EGNOS činí 52 milionů EUR (2016: 21 milionů EUR).

Majetek související s vesmírnými programy EU je budován s pomocí Evropské kosmické agentury (ESA).

Budovy, stroje a zařízení

v milionech EUR

 

Pozemky a budovy

Vesmírná zařízení

Stroje a zařízení

Nábytek a vozový park

Technické vybavení počítačů

Ostatní

Finanční leasing

Nedokončený majetek

Celkem

Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2016

5 297

3 603

583

269

658

298

2 783

2 292

15 783

Přírůstky

84

0

27

14

62

17

9

1 417

1 630

Úbytky

(24)

(1)

(17)

(19)

(49)

(8)

(0)

(119)

Převody mezi kategoriemi majetku

98

641

2

1

1

1

(5)

(743)

(5)

Ostatní změny

1

21

1

1

3

2

(44)

(14)

Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2017

5 456

4 264

597

266

675

309

2 787

2 920

17 273

Oprávky k 31. 12. 2016

(2 865 )

(301)

(474)

(186)

(535)

(203)

(1 150 )

 

(5 715 )

Tvorba odpisů za rok

(182)

(480)

(44)

(20)

(64)

(30)

(97)

 

(917)

Zrušení odpisů

9

2

18

1

 

29

Úbytky

13

1

8

16

32

7

 

78

Převody mezi kategoriemi majetku

0

0

(0)

(0)

(1)

(0)

3

 

2

Ostatní změny

(1)

(1)

(1)

(1)

(2)

(0)

 

(6)

Oprávky k 31. 12. 2017

(3 035 )

(780)

(502)

(188)

(553)

(226)

(1 244 )

 

(6 528 )

ÚČETNÍ HODNOTA NETTO K 31. 12. 2017

2 422

3 484

95

78

122

83

1 543

2 920

10 745

ÚČETNÍ HODNOTA NETTO K 31. 12. 2016

2 432

3 302

109

83

122

95

1 633

2 292

10 068

2.3.   INVESTICE VYKAZOVANÉ EKVIVALENČNÍ METODOU

Účast EU, zastupované Komisí, v Evropském investičním fondu (EIF) je vykazována jako účast v přidružené účetní jednotce pomocí ekvivalenční metody. EIF je finanční institucí EU, která se specializuje na poskytování rizikového kapitálu a záruk malým a středním podnikům. EIF sídlí v Lucemburku a působí jako partnerství veřejného a soukromého sektoru, jehož členy jsou Evropská investiční banka (EIB), EU a skupina finančních institucí. K 31. prosinci 2017 držela EU v EIF vlastnickou účast ve výši 29,7 % (2016: 28,1 %) a 29,7 % hlasovacích práv (2016: 28,1 %). V souladu se svými stanovami musí EIF převádět nejméně 20 % ze svého čistého ročního zisku do povinného rezervního fondu, dokud celková výše tohoto fondu nedosáhne 10 % upsaného základního kapitálu. Tento rezervní fond není určen k vyplacení.

v milionech EUR

 

Evropský investiční fond

Účasti k 31. 12. 2016

528

Příspěvky

44

Obdržené dividendy

(7)

Podíl na čistém zisku

21

Podíl na čistých aktivech

(6)

Účasti k 31. 12. 2017

581

EU lze na základě procentuálního podílu její kapitálové účasti přiřadit tyto účetní hodnoty:

v milionech EUR

 

31. 12. 2017

31. 12. 2016

 

EIF celkem

EIF celkem

Aktiva

2 488

2 301

Pasiva

(532)

(423)

Výnosy

263

240

Náklady

(153)

(118)

Zisk/(ztráta)

110

122

Sesouhlasení výše uvedených souhrnných finančních údajů a účetní hodnoty drženého podílu v EIF je následující:

v milionech EUR

 

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Čistá aktiva přidružené účetní jednotky

1 956

1 878

Vlastnická účast EK v EIF

29.7 %

28.1 %

Účetní hodnota

581

528

K 31. prosinci 2017 EU, zastoupená Komisí, splatila 20 % svých upsaných akcií v základním kapitálu EIF a nesplacená (zatím nevyžádaná) částka činí:

v milionech EUR

 

Celkový kapitál EIF

Upsaný kapitál EU

Základní kapitál celkem

4 500

1 337

Splaceno

(900)

(267)

Nevyžádáno

3 600

1 070

2.4.   FINANČNÍ MAJETEK

v milionech EUR

 

Bod

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Dlouhodobý finanční majetek

 

 

 

Realizovatelná finanční aktiva

2.4.1

11 758

9 131

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

2.4.2

16

Úvěry

2.4.3

48 205

53 116

 

 

59 980

62 247

Krátkodobý finanční majetek

 

 

 

Realizovatelná finanční aktiva

2.4.1

1 873

1 311

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

2.4.2

6

0

Úvěry

2.4.3

6 776

2 361

 

 

8 655

3 673

Celkem

 

68 635

65 920

2.4.1.    Realizovatelná finanční aktiva

v milionech EUR

 

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Investice z fondu BUFI

2 158

2 013

ESUO v likvidaci

1 658

1 685

Evropská banka pro obnovu a rozvoj

188

188

 

4 004

3 886

Záruční fondy pro účely rozpočtových záruk:

 

 

Záruční fond EFSI

3 414

948

Záruční fond pro vnější vztahy

2 199

2 069

 

5 613

3 017

Finanční nástroje financované z rozpočtu EU:

 

 

Horizont 2020

1 730

1 213

Finanční nástroj pro sdílení rizik

665

719

Nástroj ETF Start up

483

476

Nástroj pro propojení Evropy

482

483

Evropský fond pro jihovýchodní Evropu

119

118

Operace rizikového kapitálu

113

132

Ostatní

422

398

 

4 014

3 539

Celkem

13 632

10 442

Dlouhodobá

11 758

9 131

Krátkodobá

1 873

1 311

Z celkové částky ve výši 13 632 milionů EUR drží EU realizovatelná finanční aktiva ve formě dluhových cenných papírů (např. dluhopisů) ve výši 12 048 milionů EUR, kapitálových nástrojů ve výši 1 333 milionů EUR a investic do fondu peněžního trhu EIB pod názvem Unitary Fund ve výši 251 milionů EUR. Dluhové cenné papíry a podílové jednotky fondu EIB Unitary Fund se používají především na dočasné investování částek určených na záruku EU a nástroje pro sdílení rizik, dokud nejsou použity na krytí čerpaných záruk.

Investice z fondu BUFI

Pokuty prozatímně vybrané v soutěžních případech jsou převáděny do speciálně vytvořeného fondu (fondu BUFI). Komise je následně investuje do dluhových nástrojů zařazených jako realizovatelná finanční aktiva.

ESUO v likvidaci

Pokud jde o prostředky Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) v likvidaci, jedná se u všech těchto realizovatelných finančních aktiv o dluhové cenné papíry denominované v eurech a kotované na aktivních trzích.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj

V Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD) drží EU finanční investici do základního kapitálu, kterou k 31. prosinci 2017 představovalo 90 044 akcií (2016: 90 044 akcií), odpovídající 3 % celkového upsaného základního kapitálu. Upsaný podíl EU na základním kapitálu EBRD činí celkem 900 milionů EUR, z nichž 713 milionů EUR je zatím nesplaceno. Z dohody o založení EBRD vyplývají pro akcionáře určitá smluvní omezení, například nepřevoditelnost akcií a umoření ve výši maximálně původní kupní ceny.

Investice do EBRD oceňuje EU reálnou hodnotou. Původní kupní cena se považuje za nejlepší odhad jejich reálné hodnoty, zejména z důvodu smluvních omezení uvedených výše. Ačkoliv akcie EBRD nejsou kotované na burze, nedávné transakce spojené s jejím vlastním kapitálem (kapitálové emise v nominální hodnotě) ukazují, že cena představuje v této situaci nejlepší odhad reálné hodnoty.

ZÁRUČNÍ FONDY PRO ÚČELY ROZPOČTOVÝCH ZÁRUK

Záruční fond EFSI

Podle nařízení o EFSI byl Záruční fond EFSI zřízen proto, aby vytvářel rezervu likvidity na případné ztráty, které by EIB vznikly v souvislosti s jejími finančními a investičními operacemi, jež splňují podmínky ke krytí zárukou EU ve prospěch EFSI v rámci dohody o EFSI (viz bod 4.1.1). Záruční fond EFSI je financován příspěvky z rozpočtu EU. Převáděny jsou do něj rovněž výnosy z investovaných zdrojů záručního fondu, dále výnosy plynoucí EU jakožto protiplnění za uvedenou záruku podle dohody o EFSI, jakož i částky, jež EIB v souvislosti s předchozími případy uplatnění této záruky vymůže od dlužníků v selhání. Fond spravuje Komise, která je pověřena investovat jeho aktiva na finančních trzích v souladu se zásadou řádného finančního řízení a při dodržení náležitých pravidel obezřetnosti. Záruční fond EFSI zahájil svou činnost v dubnu 2016. Podle nařízení o EFSI ve znění z prosince 2017 (nařízení (EU) 2017/2396) budou do fondu postupně převáděny prostředky, jež nakonec dosáhnou 9,1 miliardy EUR, tj. 35 % z celkové záruky EU ve prospěch EFSI.

Záruční fond pro vnější vztahy

Předmětem krytí Záručního fondu pro vnější vztahy jsou úvěry, za něž je poskytnuta záruka z rozpočtu EU. Jedná se zejména o úvěrové operace EIB prováděné mimo území EU, které jsou financovány z vlastních zdrojů EIB, dále o úvěry poskytnuté v rámci makrofinanční pomoci (MFA) a úvěry poskytnuté Euratomem mimo území EU – viz bod 4.1.1. Jedná se o dlouhodobý nástroj (dlouhodobá část: 2 078 milionů EUR) spravovaný EIB a určený ke krytí úvěrů v selhání, na něž poskytla záruku EU. Fond je financován z rozpočtu EU, z úrokových výnosů investic realizovaných z aktiv fondu a z částek vymožených od dlužníků v selhání, kvůli nimž musel fond aktivovat své záruky. Výše fondu by měla být udržována na cílové částce 9 % ze zajištěných úvěrů, které jsou na konci roku nesplaceny. Záporný rozdíl mezi touto cílovou výší a hodnotou aktiv fondu ke konci roku je kryt z rozpočtu EU v roce n+2, a naopak případný kladný rozdíl je do rozpočtu EU uhrazen.

FINANČNÍ NÁSTROJE FINANCOVANÉ Z ROZPOČTU EU

Přehled veškerých finančních nástrojů financovaných z rozpočtu je uveden v dokumentu „Finanční výkazy – diskuse a analýza“.

Horizont 2020

Podle nařízení EU, kterým se zavádí program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), byly vytvořeny nové finanční nástroje s cílem zlepšit přístup k financování pro subjekty působící v oblasti výzkumu a inovací (R&I). Jedná se o tyto nástroje: i) služba v oblasti půjček a záruk pro výzkum a inovace InnovFin, v jejímž rámci Komise sdílí finanční riziko spojené s portfoliem nových finančních operací, do nichž vstupuje EIB, ii) záruka pro MSP InnovFin, včetně nástroje pro neomezené záruky iniciativy na podporu malých a středních podniků (SIUGI) – jedná se o záruční nástroje, jež spravuje EIF a jež poskytují záruky a protizáruky finančním zprostředkovatelům za nová úvěrová portfolia (v rámci SIUGI Komise sdílí finanční riziko plynoucí z poskytnuté záruky s členskými státy, EIF a EIB), a iii) kapitálový nástroj pro výzkum a inovace InnovFin, jenž realizuje investice do fondů rizikového kapitálu a jejž spravuje EIF.

Finanční nástroj pro sdílení rizik

Finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF) spravuje EIB s tím, že investiční portfolio Komise slouží k tvorbě rezerv na finanční riziko plynoucí z úvěrů a záruk, které EIB poskytuje na způsobilé výzkumné projekty. Ve VFR na období 2007–2013 byly na RSFF vyčleněny z rozpočtu EU prostředky do výše 1 miliardy EUR. Ve VFR na období 2014–2020 se s novými rozpočtovými příspěvky na RSFF nepočítá. Celkové riziko EU je omezeno výší jejího příspěvku na tento nástroj.

Nástroj ETF Start up

Jedná se o kapitálové nástroje, které byly financovány z programu Růst a zaměstnanost, programu MAP, programu pro konkurenceschopnost a inovace a pilotního projektu Transfer technologií. Tyto nástroje, jež spravuje EIF, podporují zakládání a financování startupů z řad malých a středních podniků. Za tímto účelem jsou uskutečňovány investice do vhodných specializovaných fondů rizikového kapitálu.

Nástroj pro propojení Evropy

Podle nařízení (EU) č. 1316/2013 byl dluhový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF) zřízen s cílem rozšířit přístup k financování infrastrukturním projektům v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky. Na základě dohody s EU jej spravuje EIB. Dluhový finanční nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy je pokračováním nástroje pro úvěrové záruky za projekty TEN-T (LGTT) a pilotní fáze iniciativy projektových dluhopisů (PBI). LGTT a portfolio PBI byly s účinkem k 1. lednu 2016 sloučeny do finančního Nástroje pro propojení Evropy. Uvedený nástroj umožňuje sdílet rizika dluhového financování v podobě prioritního a podřízeného dluhu či záruk a podporovat projektové dluhopisy.

2.4.2.    Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

v milionech EUR

Druh derivátu

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Pomyslná hodnota

Reálná hodnota

Pomyslná hodnota

Reálná hodnota

Měnový forward

634

6

50

0

Záruka EFSI za kapitálové portfolio

258

16

Celkem

892

23

50

0

Dlouhodobá

258

16

Krátkodobá

634

6

50

0

EU uzavírá kontrakty na měnový forward za účelem zajištění kurzového rizika, jež plyne z dluhových cenných papírů denominovaných v USD, které drží Záruční fond EFSI. Na základě těchto kontraktů EU dodá v den splatnosti smluvně dohodnutou pomyslnou cizoměnovou částku (část k vyplacení), uvedenou v tabulce výše, a obdrží odpovídající pomyslnou částku v EUR (část k inkasu). Tyto derivátové kontrakty jsou k rozvahovému dni oceněny reálnou hodnotou a vykázány v této hodnotě buď jako finanční aktiva, nebo finanční závazky. Podle toho, zda je jejich reálná hodnota kladná, či záporná, jsou vykázány do zisku, nebo ztráty. Ke dni 31. prosince 2017 byl aktivní jen jeden měnový forward, přičemž související kladná změna reálné hodnoty dosáhla 6 milionů EUR (úroveň 2 v hierarchii reálných hodnot), a byl vykázán jako finanční aktivum v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty.

Záruka EU v rámci EFSI poskytnutá skupině EIB ve vztahu k portfoliím kapitálových investic je klasifikována jako derivátový finanční nástroj a účtuje se jako finanční aktivum nebo finanční závazek v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty (úroveň 3 v hierarchii reálných hodnot), viz bod 4.1.1. Hodnota podkladových kapitálových investic provedených EIB a EIF k 31. prosinci 2017 dosáhla 258 milionů EUR a reálná hodnota záruky EU v rámci EFSI za kapitálová portfolia EFSI dosáhla celkem 16 milionů EUR.

Hierarchie zjišťování reálné hodnoty finančních aktiv oceněných reálnou hodnotou

v milionech EUR

 

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Úroveň 1: Kotované ceny na aktivních trzích

11 983

8 910

Úroveň 2: Pozorováním zjistitelné vstupní údaje s výjimkou kotovaných cen

510

231

Úroveň 3: Metody ocenění se vstupy, které nejsou založeny na pozorovatelných tržních údajích

1 161

1 302

Celkem

13 654

10 442

Během sledovaného období nedocházelo k převodům mezi úrovní 1 a 2.

Sesouhlasení finančních aktiv oceňovaných s použitím vstupů, které nejsou založeny na zjistitelných tržních údajích (úroveň 3)

v milionech EUR

Počáteční zůstatek k 31. 12. 2016

1 302

Nákup a prodej

39

Zisky nebo ztráty za dané období v podobě finančních výnosů nebo finančních nákladů

(21)

Zisky nebo ztráty vykázané v čistých aktivech

30

Převody do úrovně 3

Převody z úrovně 3

(188)

Ostatní

Konečný zůstatek k 31. 12. 2017

1 161

2.4.3.    Úvěry

v milionech EUR

 

Bod

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Úvěry na finanční pomoc

2.4.3.1

54 844

55 134

Ostatní úvěry

2.4.3.2

137

343

Celkem

 

54 981

55 477

Dlouhodobé

 

48 205

53 116

Krátkodobé

 

6 776

2 361

2.4.3.1.   Úvěry na finanční pomoc

v milionech EUR

 

EFSM

Podpora platební bilance

Makrofinanční pomoc

Euratom

ESUO v likvidaci

Celkem

Celkem k 31. 12. 2016

47 456

4 272

2 964

252

191

55 134

Nové úvěry

1 013

50

1 063

Splátky

(1 150 )

(58)

(51)

(76)

(1 335 )

Kurzové rozdíly

(1)

(7)

(8)

Změny účetní hodnoty

0

(8)

5

0

(8)

(11)

Snížení hodnoty

Celkem k 31. 12. 2017

47 456

3 114

3 924

250

100

54 844

Dlouhodobé

42 300

1 700

3 846

203

96

48 144

Krátkodobé

5 156

1 414

78

47

5

6 700

Nominální hodnota úvěrů určených na finanční pomoc, včetně úvěrů ESUO v likvidaci, činila k 31. prosinci 2017 celkem 54 093 milionů EUR (2016: 54 373 milionů EUR). Změny účetní hodnoty odpovídají změně naběhlých úroků.

Evropský mechanismus finanční stability (EFSM) umožňuje poskytnout finanční pomoc členskému státu, u něhož v důsledku mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, nastanou obtíže nebo který je z téhož důvodu závažnými obtížemi vážně ohrožen. Tato pomoc může mít podobu úvěru nebo úvěrové linky. Podle závěrů Rady ECOFIN ze dne 9. května 2010 je celkový strop mechanismu omezen na 60 miliard EUR, avšak limit podle právních předpisů omezuje nesplacenou výši úvěrů či úvěrových linek rozpětím, které je k dispozici v rámci stropu vlastních zdrojů. Za výpůjčky související s úvěry, jež EFSM vyplácí, poskytuje záruku rozpočet EU. Nepředpokládá se, že se EFSM bude podílet na nových finančních programech nebo uzavírat nové smlouvy o úvěrových facilitách.

Systém podpory platební bilance, který je finančním nástrojem určeným k uskutečňování politik, poskytuje střednědobou finanční pomoc členským státům EU, jež nepřijaly euro. Umožňuje poskytovat úvěry členským státům, které se potýkají s obtížemi v oblasti své platební bilance či pohybu kapitálu nebo jim takové obtíže vážně hrozí. Maximální nesplacená výše úvěrů poskytnutých v rámci tohoto nástroje je omezena na 50 miliard EUR. Za výpůjčky související s tímto druhem úvěrů poskytuje záruku rozpočet EU.

Makrofinanční pomoc je politický finanční nástroj účelově nevázané všeobecné podpory platební bilance a případně rozpočtů partnerských zemí, jež jsou v současné době zapojeny do programu MMF. Má podobu střednědobých či dlouhodobých úvěrů anebo příspěvků, případně tyto nástroje vhodně kombinuje a obecně doplňuje financování poskytované v souvislosti s ozdravným a reformním programem, který podporuje MMF. Za tyto úvěry poskytuje záruky Záruční fond pro vnější vztahy. V roce 2017 byly v rámci makrofinanční pomoci vyplaceny nové úvěry v celkové hodnotě 1 013 milionů EUR, z toho 600 milionů EUR bylo poskytnuto Ukrajině, 300 milionů EUR Tunisku, 100 milionů EUR Jordánsku a 13 milionů EUR Gruzii. K 31. prosinci 2017 byly na základě dohody o úvěrové facilitě v rámci makrofinanční pomoci poskytnuty další prostředky ve výši 460 milionů EUR, a to Tunisku (300 milionů EUR), Jordánsku (100 milionů EUR) a Moldavsku (60 milionů EUR); tyto prostředky však dosud nebyly vyplaceny, viz bod 4.1.2. Zbývajících 600 milionů EUR, jež byly na základě dohody o úvěrové facilitě v rámci makrofinanční pomoci k dispozici pro Ukrajinu, si Ukrajina ve lhůtě, po niž byla pomoc dostupná a jež uplynula v lednu 2018, nevyžádala.

Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom, zastupovaný Komisí) půjčuje peníze členským i nečlenským státům a jejich subjektům na financování projektů souvisejících s energetickými zařízeními. K 31. prosinci 2017 byly přislíbeny úvěry ve výši 250 milionů EUR na projekty na Ukrajině; tyto prostředky však dosud nebyly vyplaceny, viz bod 4.1.2. K těmto úvěrům byly získány záruky od třetích stran ve výši 250 milionů EUR (2016: 252 milionů EUR).

Úvěry ESUO v likvidaci nejsou úvěry určené na finanční pomoc, ale směnky, jejichž účelem je udržet peněžní toky v souladu s výpůjčkami. Podobně jako úvěry na finanční pomoc však byly poskytnuty z vypůjčených prostředků v souladu s články 54 a 56 Smlouvy o ESUO na projektové financování.

Efektivní úrokové sazby u úvěrů (vyjádřené intervalem úrokových sazeb)

 

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Makrofinanční pomoc

0 % — 4,54  %

0 % — 4,54  %

Euratom

0,08  % — 5,76  %

0 % — 5,76  %

Podpora platební bilance

2,88  % — 3,38  %

2,37  % — 3,37  %

Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM)

0,62  % — 3,75  %

0,62  % — 3,75  %

ESUO v likvidaci

5,23  % — 5,81  %

5,23  % — 5,81  %

2.4.3.2.   Ostatní úvěry

v milionech EUR

 

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Úvěry se zvláštními podmínkami

78

93

Úvěry z ESUO v likvidaci určené na bydlení

4

5

Termínované vklady od 3 do 12 měsíců

55

245

Celkem

137

343

Dlouhodobé

61

77

Krátkodobé

76

266

Nominální hodnota ostatních úvěrů činila k 31. prosinci 2017 celkem 561 milionů EUR (2016: 673 milionů EUR).

Úvěry se zvláštními podmínkami jsou poskytovány v rámci spolupráce s nečlenskými státy za zvýhodněnou úrokovou sazbu.

Snížení hodnoty u ostatních úvěrů

v milionech EUR

 

31. 12. 2016

Přírůstky

Reverzace

Odpisy

Ostatní

31. 12. 2017

Úvěry se zvláštními podmínkami

7

0

8

Postoupené úvěry

332

100

(0)

432

Celkem

339

101

(0)

440

Postoupenými úvěry se rozumí úvěry v selhání, které poskytla EIB a které byly kryty zárukami z rozpočtu EU, v jejichž případě byla po uskutečnění platby ze Záručního fondu pro vnější vztahy veškerá práva postoupena EU. U těchto úvěrů došlo ke snížení hodnoty v plném rozsahu 432 milionů EUR (2016: 332 milionů EUR). Čerpání záruk v roce 2017 bylo částečně kryto finančními rezervami vytvořenými v předchozích letech. Na základě dohody mezi EU a EIB vymáhá EIB jménem EU neoprávněně vyplacené částky, aby dlužné prostředky získala zpět.

2.5.   PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

v milionech EUR

 

Bod

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Dlouhodobé předběžné financování

 

 

 

Předběžné financování

2.5.1

21 939

20 219

Ostatní zálohy členským státům

2.5.2

3 018

1 651

Příspěvky do svěřenských fondů

 

64

31

 

 

25 022

21 901

Krátkodobé předběžné financování

 

 

 

Předběžné financování

2.5.1

22 361

21 386

Ostatní zálohy členským státům

2.5.2

1 645

2 183

 

 

24 005

23 569

Celkem

 

49 027

45 470

Objem předběžného financování v jednotlivých programech musí dostačovat k tomu, aby se příjemcům zajistila nezbytná počáteční hotovost na zahájení projektu. Současně je však třeba ochránit finanční zájmy EU a zohledňovat omezení právní a praktické povahy i omezení z hlediska nákladové účinnosti. Všechny tyto aspekty Komise při své snaze o zlepšení kontroly předběžného financování řádně zohlednila.

2.5.1.    Předběžné financování

v milionech EUR

 

Hrubá částka

Zúčtováno (při uzávěrce)

Čistá částka k 31. 12. 2017

Hrubá částka

Zúčtováno (při uzávěrce)

Čistá částka k 31. 12. 2016

Sdílené řízení

 

 

 

 

 

 

EZFRV a další nástroje rozvoje venkova

3 735

3 735

3 955

3 955

EFRR a FS

20 561

(5 678 )

14 883

19 858

(4 727 )

15 131

ESF

6 792

(1 182 )

5 610

6 477

(617)

5 860

Ostatní

5 037

(2 267 )

2 770

4 219

(2 393 )

1 826

 

36 125

(9 127 )

26 998

34 509

(7 737 )

26 772

Přímé řízení

 

 

 

 

 

 

Prováděné:

 

 

 

 

 

 

Komisí

12 165

(8 331 )

3 834

12 424

(8 843 )

3 581

výkonnými agenturami EU

13 843

(8 749 )

5 094

13 136

(8 348 )

4 788

svěřenskými fondy

440

(212)

228

142

(82)

60

 

26 447

(17 292 )

9 155

25 701

(17 273 )

8 429

Nepřímé řízení

 

 

 

 

 

 

Prováděné:

 

 

 

 

 

 

ostatními agenturami a subjekty EU

723

(148)

575

616

(157)

459

třetími zeměmi

1 586

(956)

630

1 861

(1 135 )

726

mezinárodními organizacemi

9 000

(5 879 )

3 121

7 230

(4 432 )

2 797

ostatními subjekty

7 753

(3 933 )

3 820

6 498

(4 077 )

2 422

 

19 062

(10 916 )

8 146

16 206

(9 801 )

6 404

Celkem

81 635

(37 335 )

44 300

76 416

(34 811 )

41 605

Dlouhodobé

21 939

21 939

20 219

20 219

Krátkodobé

59 696

(37 335 )

22 361

56 197

(34 811 )

21 386

Jako předběžné financování se označují vyplacené peníze, tedy čerpání prostředků na platby. Jak je vysvětleno v bodě 1.5.7, jedná se o zálohy, jež dosud nebyly vykázány jako náklad. Ačkoliv se tedy předběžným financováním snižují zbývající závazky (viz bod 5.1), jedná se o náklady, jež mají být teprve vykázány ve výkazu o finanční výkonnosti.

Faktory, jež výrazně ovlivňují výši částek vykázaných v rozvaze, jsou uzávěrka programového období 2007–2013 a postupné zavádění programů na období 2014–2020. Předběžné financování starých programů se s tím, jak jsou v rámci ukončování programů schvalovány náklady, snižuje, a naopak další předběžné financování je vypláceno na nové programové období.

Pokud jde o sdílené řízení, uvedený přechod do nového programového období je rovněž vysvětlením změněného poměru krátkodobých a dlouhodobých zůstatků. Co se týče programového období 2014–2020, původně vyplacené předběžné financování je vykázáno jako dlouhodobé, zatímco roční předběžné financování jako krátkodobé.

Nárůst o 0,9 miliardy EUR v položce Ostatní sdíleného řízení se týká Fondu solidarity Evropské unie (FSEU), zejména podpory na rekonstrukci po zemětřeseních v italských regionech Abruzzo, Lazio, Marche a Umbria.

U přímého řízení se částky předběžného financování týkají zejména programu Horizont 2020 a Nástroje pro propojení Evropy.

Předběžné financování v rámci nepřímého řízení pokrývá zejména programy vnitřních politik, jako jsou Erasmus, Galileo a EGNOS, ale rovněž nástroje související s vnějšími vztahy, jako jsou evropský nástroj sousedství (ENI), finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) a humanitární pomoc.

Jistoty získané za předběžné financování

Po příjemcích, kteří nejsou členskými státy, požaduje Komise v některých případech při výplatě záloh (předběžného financování) poskytnutí jistoty. U jistot tohoto druhu se vykazují dvě hodnoty: „nominální“ a „průběžná“. U „nominální“ hodnoty se rozhodná událost váže k existenci jistoty. U „průběžné“ hodnoty je rozhodnou událostí výplata předběžného financování nebo následné zúčtování. „Nominální“ hodnota získaných jistot za předběžné financování k 31. prosinci 2017 činila 620 milionů EUR, zatímco jejich „průběžná“ hodnota činila 462 milionů EUR (2016: 683 milionů EUR, resp. 496 milionů EUR).

Účinné krytí určité části předběžného financování, která je vyplácena v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP) a v rámci programu Horizont 2020, zajišťuje Účastnický záruční fond (Participants Guarantee Fund, PGF). PGF je nástrojem vzájemného zajištění, jenž byl zřízen ke krytí rizika, že by příjemci při provádění nepřímých akcí v rámci 7. RP a programu Horizont 2020 neuhradili dlužné částky. Všichni účastníci nepřímých akcí, kteří pobírají od EU grant, přispívají do kapitálu PGF 5 % z celkové obdržené částky.

K 31. prosinci 2017 dosahovalo předběžné financování kryté PGF celkem 1,9 miliardy EUR (2016: 1,8 miliardy EUR). EU (zastoupená Komisí) plní roli pověřeného zástupce účastníků PGF, avšak vlastníkem fondu jsou účastníci.

Na konci roku měl PGF celková aktiva ve výši 1 997 milionů EUR (2016: 1 951 milionů EUR). Mezi aktiva PGF patří i finanční aktiva, která spravuje Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti v rámci Komise. Jelikož je tento fond samostatnou účetní jednotkou, nejsou jeho aktiva předmětem konsolidace v této účetní závěrce EU.

2.5.2.    Ostatní zálohy členským státům

v milionech EUR

 

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Zálohy členským státům na finanční nástroje v rámci sdíleného řízení

2 768

2 534

Režimy podpory

1 895

1 300

Celkem

4 663

3 834

Dlouhodobé

3 018

1 651

Krátkodobé

1 645

2 183

Zálohy členským státům na finanční nástroje v rámci sdíleného řízení

V rámci programů evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) lze z rozpočtu EU provádět ve prospěch členských států zálohové platby, které jim umožňují přispívat na finanční nástroje (tj. úvěry, kapitálové investice nebo záruky). Tyto finanční nástroje jsou vytvořeny a spravovány členskými státy, nikoliv Komisí. Prostředky, které nejsou do konce roku na tyto nástroje využity, jsou však vlastnictvím EU (stejně jako veškeré předběžné financování), a v rozvaze EU jsou tedy vykázány jako aktiva.

Období 2014–2020:

V rámci politiky soudržnosti přispěly členské státy částkou ve výši 3 714 milionů EUR. Odhaduje se, že k 31. prosinci 2017 z ní zbývalo vyčerpat ještě 2 760 milionů EUR. Jedná se mj. o příspěvek členských států na iniciativu na podporu malých a středních podniků, tedy nástroj, který má podnítit vyšší objem bankovního úvěrování této kategorie podniků (zaplaceno bylo 966 milionů EUR, z nichž se odhaduje, že dosud nečerpáno zůstává 315 milionů EUR).

V oblasti rozvoje venkova zůstalo ke konci roku nevyužito 8 milionů EUR.

Období 2007–2013:

Veškeré částky týkající se politiky soudržnosti se považují za vyčerpané nebo přerozdělené na jiná opatření, v rozvaze tedy k 31. prosinci 2017 nezůstávají žádná aktiva. Je nutné poznamenat, že skutečné čerpání v rámci jednotlivých nástrojů bude předmětem přezkumu během uzavírání programů.

Režimy podpory

Obdobně jsou v rozvaze EU jako majetek vykazovány i zálohy, jež zaplatí členské státy na různé režimy podpory (státní podpora, tržní opatření EZZF či investiční opatření EZFRV), které nebyly ke konci roku využity. Komise hodnotu těchto záloh odhadla na základě údajů, které poskytly členské státy. Výsledné částky jsou uvedeny v rámci výše uvedené podpoložky režimů podpory.

Období 2014–2020:

Nevyčerpané prostředky ke konci roku byly odhadnuty na 680 milionů EUR u politiky soudržnosti a 904 milionů EUR u zemědělské politiky.

Období 2007–2013:

Odhaduje se, že ke konci roku 2017 zůstalo ze záloh vyplacených v rámci zemědělské politiky nevyčerpáno 311 milionů EUR (2016: 461 milionů EUR).

2.6.   POHLEDÁVKY ZE SMĚNNÝCH A ČÁSTKY K INKASU Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

v milionech EUR

 

Bod

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Dlouhodobá

 

 

 

Částky k inkasu z nesměnných transakcí

2.6.1

594

700

Pohledávky ze směnných transakcí

2.6.2

17

16

 

 

611

717

Krátkodobá

 

 

 

Částky k inkasu z nesměnných transakcí

2.6.1

11 065

10 347

Pohledávky ze směnných transakcí

2.6.2

689

558

 

 

11 755

10 905

Celkem

 

12 366

11 621

2.6.1.    Částky k inkasu z nesměnných transakcí

v milionech EUR

 

Bod

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Dlouhodobá

 

 

 

Členské státy

2.6.1.1

594

700

 

 

594

700

Krátkodobá

 

 

 

Členské státy

2.6.1.1

6 190

8 162

Pokuty za porušení hospodářské soutěže

2.6.1.2

4 225

1 808

Příjmy a náklady příštích období

2.6.1.3

570

329

Ostatní částky k inkasu

 

81

47

 

 

11 065

10 347

Celkem

 

11 659

11 047

2.6.1.1.   Částky k inkasu od členských států

v milionech EUR

 

31. 12. 2017

31. 12. 2016

TVZ zapsané na účtu A

3 113

3 261

TVZ zapsané na zvláštním účtu

1 617

1 437

Pohledávka z titulu vlastních zdrojů

46

1 764

Snížení hodnoty

(997)

(753)

Ostatní

56

36

Částky vlastních zdrojů k inkasu

3 836

5 745

Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)

2 280

2 606

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)

955

924

Přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova (TRDI)

16

30

Zvláštní přístupový program pro zemědělství a rozvoj venkova (SAPARD)

136

167

Snížení hodnoty

(804)

(999)

Částky k inkasu – EZZF a rozvoj venkova

2 583

2 729

Očekávané inkaso předběžného financování

182

293

DPH: zaplacená částka a nárok na vrácení

64

41

Ostatní částky k inkasu vůči členským státům

120

55

Celkem

6 784

8 863

Dlouhodobé

594

700

Krátkodobé

6 190

8 162

Dlouhodobé pohledávky za členskými státy se týkají nerealizovaných rozhodnutí o schválení souladu v případě Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), která mají být provedena na základě ročních splátek a/nebo odkladů platby. Ostatní částky k inkasu zahrnují také částky pocházející z pokut uložených členským státům za porušení práva Unie (24 milionů EUR).

Částky vlastních zdrojů k inkasu

Tradiční vlastní zdroje (TVZ) tvoří cla a dávky z cukru a vybírají je členské státy jménem Komise. Členské státy TZV stanoví a stanovenou výši nároku na ně sdělí Komisi prostřednictvím měsíčních výkazů o „účtech A“. Stanovené nároky, jež nejsou na „účtu A“ uvedeny z toho důvodu, že členské státy příslušné částky nevybraly a že za ně nebyla poskytnuta jistota (anebo že za ně jistota poskytnuta byla, avšak jsou předmětem sporu), jsou uvedeny na „zvláštním účtu“. Tyto nároky podléhají snížení hodnoty na základě informací poskytovaných každoročně členskými státy.

Dne 31. prosince 2016 byly schváleny úpravy vlastních zdrojů v souvislosti s novými ustanoveními, jež obsahovalo rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů z roku 2014, jež se vztahovaly na roky 2014, 2015 a 2016 a jejichž splatnost nastala 1. ledna 2017. Zbývající částky souvisí s opravným rozpočtem č. 6/2017, který byl přijat dne 30. listopadu 2017. Částky měly být inkasovány první pracovní den ledna 2018.

Dne 8. března 2018 zaslala Evropská komise výzvu Spojenému království (Porušení Smlouvy č. 2018/2008), protože Spojené království odmítá poskytnout clo do rozpočtu EU, jak vyžaduje právo EU. Úřad OLAF ve své zprávě za rok 2017 uvedl, že se dovozci ve Spojeném království vyhnuli zaplacení značných částek cel tím, že použili fiktivní a falešné faktury a nesprávně určili celní hodnoty při dovozu. Podle výpočtů Komise vznikly v důsledku porušení práva Unie Spojeným královstvím v období od listopadu 2011 do prosince 2017 rozpočtu EU ztráty ve výši 2,2 miliardy EUR (netto, tj. po odečtení nákladů na výběr, jež si ponechává Spojené království, od celkové hrubé částky 2,7 miliardy EUR). K uvedené částce se rovněž připočte úrok z prodlení. Dané částky nejsou v této závěrce za rok 2017 zahrnuty, neboť budou zaúčtovány až poté, co budou splněna kritéria pro vykázání v souladu s účetními pravidly EU.

Částky k inkasu – EZZF a rozvoj venkova

V této položce jsou vykázány především pohledávky za členskými státy k 31. prosinci 2017 ve výši, kterou tyto státy vykázaly a certifikovaly k 15. říjnu 2017. U pohledávek vzniklých v době od jejich vykázání do 31. prosince 2017 byl proveden odhad. Komise odhaduje i výši opravných položek k pohledávkám za příjemci, jejichž inkaso je nepravděpodobné. Vytvoření opravné položky však neznamená, že by se Komise vzdávala práva vymáhat tyto částky v budoucnu. V opravné položce je zahrnuta srážka ve výši 20 %, jež odpovídá částce, kterou si členské státy mohou ponechat na pokrytí správních nákladů.

2.6.1.2.   Částky k inkasu – pokuty za porušení hospodářské soutěže

v milionech EUR

 

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Částky k inkasu – pokuty (brutto)

7 679

6 510

minus inkasované částky

(3 282 )

(4 524 )

minus opravné položky

(172)

(178)

Celkem

4 225

1 808

Dlouhodobé

Krátkodobé

4 225

1 808

Částky k inkasu ve výši 4 225 milionů EUR se týkají pokut za porušení hospodářské soutěže, které nebyly ke konci roku vyinkasovány (4 397 milionů EUR) minus opravné položky (172 milionů EUR). Inkasované částky souvisí zejména s peněžními příjmy od společností, které však podaly opravný prostředek nebo stále ještě mohou opravný prostředek proti rozhodnutí o uložení pokuty u soudních orgánů EU podat. Pro případ vrácení těchto částek dotčeným společnostem je vykázán podmíněný závazek (viz bod 4.1.4).

Společnosti, jimž byla uložena pokuta a jež podaly nebo plánují podat opravný prostředek, mohou uhradit prozatímní platbu nebo Komisi předložit bankovní záruku.

Je třeba poznamenat, že 942 milionů EUR pokut, jež nebyly ke konci roku inkasovány, bylo splatných po 31. prosinci 2017. K některým z pokut, jež nebyly ke konci roku inkasovány, přijala Komise záruky v celkové výši 3 124 milionů EUR (2016: 1 012 milionů EUR). Po 31. prosinci 2017 přijala Komise další záruky ve výši 880 milionů EUR.

Výši opravných položek stanovila Komise na základě posouzení jednotlivých pokut, jež nebyly ke konci roku inkasovány nebo kryty zárukou a u nichž Komise očekává, že nebudou uhrazeny.

Zvýšený objem částek k inkasu představovaných pokutami za porušení hospodářské soutěže je dán zejména jednou vysokou pokutou (2 424 milionů EUR), za niž dotčené společnosti předložily bankovní záruky (jež Komise přijala), což znamená, že pokuta nebude inkasována, dokud soud pravomocně nerozhodne.

2.6.1.3.   Příjmy a náklady příštích období

v milionech EUR

 

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Finanční opravy

1

9

Ostatní příjmy příštích období

327

64

Náklady příštích období týkající se nesměnných transakcí

241

256

Celkem

570

329

Dlouhodobé

Krátkodobé

570

329

Ostatní příjmy příštích období zahrnují 271 milionů EUR, u nichž Komise předpokládá, že je získá zpět od členských států v rámci soudržnosti. Inkaso bude provedeno v návaznosti na kontrolu a schválení účetních závěrek předložených členskými státy dne 15. února 2018. Schvalování účetních závěrek členských států bylo v oblasti soudržnosti poprvé zavedeno pro programové období 2014–2020.

2.6.2.    Pohledávky ze směnných transakcí

v milionech EUR

 

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Dlouhodobé

 

 

Ostatní pohledávky

17

16

 

17

16

Krátkodobé

 

 

Zákazníci

241

246

Snížení hodnoty pohledávek za zákazníky

(141)

(128)

Náklady příštích období týkající se nesměnných transakcí

259

250

Ostatní

331

191

 

689

558

Celkem

707

574

Výše uvedené opravné položky k pohledávkám za zákazníky zahrnují individuální opravné položky ve výši 68 milionů EUR.

2.7.   ZÁSOBY

v milionech EUR

 

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Vědecký materiál

45

54

Ostatní

250

111

Celkem

295

165

2.8.   PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY

v milionech EUR

 

Bod

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Účty u ministerstev financí a centrálních bank

 

20 078

24 566

Běžné účty

 

152

127

Zálohové účty

 

5

5

Převody (peníze na cestě)

 

0

Bankovní účty pro plnění rozpočtu

2.8.1

20 236

24 698

Peněžní prostředky vázané ve finančních nástrojích

2.8.2

1 608

1 390

Peněžní prostředky týkající se pokut

2.8.3

1 234

1 325

Peněžní prostředky týkající se ostatních orgánů, agentur a subjektů

 

999

1 006

Peněžní prostředky týkající se svěřenských fondů

 

34

167

Celkem

 

24 111

28 585

2.8.1.    Bankovní účty pro plnění rozpočtu a jiné termínované vklady

V této položce jsou vykázány finanční prostředky, které má Komise na svých bankovních účtech v jednotlivých členských státech a státech ESVO (u ministerstva financí nebo centrální banky), na běžných účtech u obchodních bank, na zálohových účtech a ve formě pokladní hotovosti. Pokladní zůstatek na konci roku 2017 je tvořen těmito hlavními složkami:

Pokud jde o vlastní zdroje, pokladní zůstatek ke konci roku zahrnuje 8,9 miliardy EUR netto, jež mají být vráceny členským státům počátkem roku 2018 v důsledku opravného rozpočtu přijatého koncem roku 2017.

S konečnou platností byly koncem roku 2017 inkasovány další pokuty v objemu 0,5 miliardy EUR, jež Komise uložila za porušení pravidel hospodářské soutěže a jež jsou také součástí pokladního zůstatku ke konci roku.

Pokladní zůstatek zahrnuje i účelově vázané příjmy a prostředky na platby ve výši 8,4 miliardy EUR.

2.8.2.    Peněžní prostředky vázané ve finančních nástrojích

V této položce jsou vykázány převážně peněžní ekvivalenty, které spravují fiduciární správci jménem Komise. Děje se tak za účelem realizace určitých programů v rámci finančních nástrojů, jež jsou financovány z rozpočtu EU (viz bod 2.4.1). Peněžní prostředky vázané ve finančních nástrojích lze používat pouze v rámci příslušného programu.

2.8.3.    Peněžní prostředky týkající se pokut

Jedná se o částky získané v souvislosti s pokutami, které Komise vyměřila v dosud neukončených řízeních. Tyto částky jsou vedeny na zvláštních vkladových účtech, které se nepoužívají pro žádné jiné účely. Pokud je podán opravný prostředek nebo pokud není známo, zda druhá strana opravný prostředek podá, vykazuje se daná částka jako podmíněný závazek (viz bod 4.1.4).

Od roku 2010 spravuje Komise všechny prozatímně inkasované pokuty ve fondu BUFI, jehož prostředky investuje do finančních nástrojů klasifikovaných jako realizovatelná finanční aktiva (viz bod 2.4.1).

ZÁVAZKY

2.9.   DŮCHODY A DALŠÍ ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY

Čisté závazky v rámci systému zaměstnaneckých požitků

v milionech EUR

 

Důchodový systém evropských úředníků

Ostatní důchodové systémy

Společný systém zdravotního pojištění

31. 12. 2017 celkem

31. 12. 2016 celkem

Závazky z definovaných požitků

63 951

1 854

7 756

73 560

67 664

Aktiva plánu

Nepoužívá se

(137)

(301)

(438)

(432)

Čisté závazky

63 951

1 717

7 455

73 122

67 231

Nárůst celkových závazků z titulu zaměstnaneckých požitků je dán zejména navýšením čistého závazku důchodového systému evropských úředníků. Tento nárůst je dán zejména: tím, že nové nároky, jež členové systému získali, překročily výši dávek, jež jsou z tohoto systému vypláceny; aktualizací pojistněmatematických předpokladů; přezkumem kvality dat, částečně vyrovnaným zvýšením diskontní sazby.

2.9.1.    Důchodový systém evropských úředníků

Tento závazek z definovaných požitků odpovídá současné hodnotě předpokládaných budoucích výplat, jež EU musí provést za účelem splnění důchodových závazků, jež plynou ze služebních poměrů v běžném a předchozím období. Tento systém je průběžný a všechny platby, které je třeba každoročně ze systému provádět, jsou tudíž každý rok zahrnovány do rozpočtu EU.

V souladu s článkem 83 služebního řádu dávky důchodového systému zaměstnanců představují výdaj z rozpočtu EU. U tohoto systému se nejedná o systém fondový, nýbrž za vyplácení dávek z něj společně ručí členské státy. Aktivním členům systému je ze základního platu strháván povinný důchodový příspěvek, jenž aktuálně činí 9,8 %. Tyto příspěvky se považují za příjmy rozpočtu na daný rok a obecně pomáhají financovat výdaje EU (viz také bod 3.6).

Závazky z důchodového systému byly oceněny na základě počtu zaměstnanců a zaměstnanců v důchodu k 31. prosinci 2017 a v souladu s ustanoveními služebního řádu platnými k uvedenému datu. Toto ocenění bylo provedeno v souladu s metodikou IPSAS 25 (a tudíž i v souladu s účetním pravidlem EU č. 12). Jak bylo uvedeno již v účetní závěrce za rok 2016, příslušné útvary Komise během roku 2017 pokračovaly ve zdokonalování způsobů sběru dat a tedy i zlepšování kvality podkladových dat. Bylo dosaženo zlepšení, jež se promítlo do celkové výše závazků z titulu zaměstnaneckých požitků. V této práci se pokračuje.

V roce 2018 začne platit aktualizované účetní pravidlo EU č. 12, které vychází z IPSAS 39. Dopad případných změn se tedy odrazí v účetní závěrce za rok 2018.

2.9.2.    Ostatní důchodové systémy

Tento závazek plyne z penzijních nároků stávajících a bývalých členů Komise, Soudního dvora (a Tribunálu), Účetního dvora, generálních tajemníků Rady, evropského veřejného ochránce práv, evropského inspektora ochrany údajů a Soudu Evropské unie pro veřejnou službu. Patří sem též závazky z důchodů poslanců Evropského parlamentu.

2.9.3.    Společný systém zdravotního pojištění

Kromě výše uvedených důchodových systémů se oceňují odhadované závazky, která má EU vůči Společnému systému zdravotního pojištění. Tyto závazky plynou z nákladů na zdravotní péči, jež musí být hrazeny zaměstnancům po ukončení služebního poměru (po odečtení jejich příspěvků). Výpočet tohoto závazku podle účetního pravidla EU č. 12 zohledňuje celou dobu aktivní služby. Aktualizace účetního pravidla EU č. 12, platná od roku 2018, odrazí IPSAS 39 a může vést k přezkumu této metodiky.

Změna současné hodnoty závazků z definovaných požitků pro zaměstnance

Současná hodnota závazků z definovaných požitků se určí diskontováním očekávaných budoucích výplat nezbytných ke splnění závazků, jež plynou ze služebního poměru zaměstnanců v běžném a předchozím období. Aktiva plánu se při tomto výpočtu neodečítají.

Analýza změn závazků z definovaných požitků v běžném roce je uvedena níže:

v milionech EUR

 

Důchodový systém evropských úředníků

Ostatní důchodové systémy

Společný systém zdravotního pojištění

Celkem

Současná hodnota k 31.12.2016

58 746

1 882

7 036

67 664

Náklady na služební poměry v běžném období

2 637

87

266

2 990

Úrokové náklady

1 148

29

134

1 311

Čisté pojistněmatematické (zisky) a ztráty

3 616

(86)

394

3 924

Příspěvky členů

21

21

Vyplacené dávky

(1 417 )

(61)

(94)

(1 572 )

Zvýšení/(snížení) závazků z důvodu zdanění důchodů

(778)

1

(777)

Současná hodnota k 31. 12. 2017

63 951

1 854

7 756

73 560

Náklady na služební poměry v běžném období představují zvýšení současné hodnoty závazků z definovaných požitků, jež plynou ze služebního poměru stávajících členů v běžném období.

Úrokové náklady vyjadřují nárůst současné hodnoty závazků z definovaných požitků za sledované období, který je dán tím, že se o jedno období přiblížil termín vyplacení těchto požitků.

Čisté pojistněmatematické zisky a ztráty zahrnují:

empiricky podložené korekce (vyplývající z rozdílu mezi předchozími pojistněmatematickými předpoklady na rok 2017 a skutečností v uvedeném roce) a

dopady změn pojistněmatematických předpokladů, buď finančních (např. projekce růstu platů), či demografických (např. míra úmrtnosti). Tyto předpoklady jsou pravidelně aktualizovány, tak aby odrážely změny relevantních podmínek.

Požitky (např. důchody nebo proplácení výdajů na lékařskou péči) jsou vypláceny během roku v souladu s pravidly systému. O vyplacené požitky se snižují závazky z definovaných požitků, neboť již nebudou muset být vypláceny v budoucnu.

Pojistněmatematické předpoklady – zaměstnanecké požitky

Základní pojistněmatematické předpoklady používané při oceňování dvou hlavních systémů zaměstnaneckých požitků EU jsou uvedeny níže:

 

Důchodový systém evropských úředníků

Společný systém zdravotního pojištění

2017

 

 

Nominální diskontní sazba

1,9  %

2,0  %

Předpokládaná míra inflace

1,5  %

1,6  %

Reálná diskontní sazba

0,4  %

0,4  %

Očekávaná míra nárůstu platů

1,8  %

1,7  %

Trend vývoje nákladů na zdravotní péči

Nepoužívá se

3,0  %

Věk odchodu do důchodu

63/64/66

63/64/66

2016

 

 

Nominální diskontní sazba

1,7  %

1,9  %

Předpokládaná míra inflace

1,4  %

1,5  %

Reálná diskontní sazba

0,3  %

0,4  %

Očekávaná míra nárůstu platů

1,2  %

1,1  %

Trend vývoje nákladů na zdravotní péči

Nepoužívá se

3,0  %

Věk odchodu do důchodu

63/64/66

63/64/66

Míra úmrtnosti vychází z Úmrtnostní tabulky úředníků EU (EU Civil Servants Life Table, EULT 2018) (2016: z Úmrtnostní tabulky státních úředníků – International Civil Servants Life Table, ICSLT, 2013).

Nominální diskontní sazba je stanovena jako hodnota výnosu dluhopisu s nulovým kupónem denominovaným v eurech (se splatností 20 let od prosince 2017 v případě Důchodového systému evropských úředníků (PSEO) a 25 let v případě Společného systému zdravotního pojištění). Jako míra inflace byla použita očekávaná míra inflace během odpovídajícího období. Musí empiricky vycházet z předpokládaných hodnot vyjádřených indexovanými dluhopisy na evropských finančních trzích. Reálná diskontní sazba se vypočítá z nominální diskontní sazby a očekávané dlouhodobé míry inflace.

Změny v současné hodnotě aktiv plánu

v milionech EUR

 

Ostatní důchodové systémy

Společný systém zdravotního pojištění

Celkem

Současná hodnota k 31. 12. 2016

139

293

432

Čisté změny v aktivech plánu

(2)

8

6

Současná hodnota k 31. 12. 2017

137

301

438

Pětiletý trend

v milionech EUR

 

2013

2014

2015

2016

2017

Závazky z titulu zaměstnaneckých požitků

46 818

58 616

63 814

67 231

73 122

Významné zvýšení závazků z titulu zaměstnaneckých požitků v průběhu pěti let lze z velké míry vysvětlit snížením reálné diskontní sazby sloužící k diskontování budoucích peněžních toků. Toto snížení souvisí s vnějšími ekonomickými podmínkami, zejména s poklesem úrokových sazeb. Pokud jde například o hlavní systém PSEO, reálná diskontní sazba klesla z 1,8 % na konci roku 2013 na 0,4 % na konci roku 2017.

Částky vykazované ve výkazu o finanční výkonnosti

v milionech EUR

 

Důchodový systém evropských úředníků

Ostatní důchodové systémy

Společný systém zdravotního pojištění

Celkem

2017

 

 

 

 

Náklady na služební poměry v běžném období

2 360

89

266

2 715

Úrokové náklady

1 027

29

134

1 190

Náklady na služební poměry minulých období

Změny v aktivech plánu

(15)

(81)

(96)

Náklady na zaměstnance a důchody

3 387

103

318

3 808

Pojistněmatematické zisky a ztráty

3 236

(86)

394

3 544

Vykázáno celkem

6 623

17

712

7 353

Citlivost Společného systému zdravotního pojištění

Změna předpokládaného trendu vývoje nákladů na zdravotní péči o jeden procentní bod by měla tyto účinky:

v milionech EUR

 

Zvýšení o jeden procentní bod

Snížení o jeden procentní bod

Agregovaná suma nákladů na služební poměry běžného období a složek úrokových nákladů u čistých periodických nákladů na zdravotní péči čerpanou po ukončení pracovního poměru

166

(141)

Kumulované závazky z požitků po ukončení pracovního poměru u nákladů na zdravotní péči

2 538

(1 867 )

2.10.   REZERVY

v milionech EUR

 

Stav k 31. 12. 2016

Dodatečné rezervy

Nečerpané a zrušené částky

Čerpané částky

Převody mezi kategoriemi

Změna v odhadu

Stav k 31. 12. 2017

Soudní spory

 

 

 

 

 

 

 

Zemědělství

149

49

(26)

(122)

49

Soudržnost

217

2

(198)

20

Ostatní

102

21

(3)

(2)

3

120

Demontáž jaderných zařízení

1 113

(32)

853

1 934

Finanční rezervy

880

378

(46)

(94)

(3)

1 115

Pokuty

23

7

(4)

27

Ostatní

127

191

(39)

(8)

1

272

Celkem

2 611

648

(118)

(456)

853

3 538

Dlouhodobé

1 936

440

(30)

(128)

(194)

856

2 880

Krátkodobé

675

208

(88)

(328)

194

(3)

659

Rezervy představují částky, jež plynou z minulých událostí a v budoucnu budou muset být pravděpodobně z rozpočtu EU uhrazeny.

Soudní spory

V této položce jsou odhadnuty částky, jež pravděpodobně budou muset být uhrazeny po konci roku, a to v souvislosti s několika probíhajícími soudními řízeními.

Demontáž jaderných zařízení

V roce 2017 byl základ pro tvorbu této rezervy aktualizován na základě „strategie JRC o programu vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady“ (D&WMP) aktualizované v roce 2017. Přezkum strategie spolu s přezkumem rozpočtu a personálních potřeb byl proveden s pomocí odborné skupiny pro program D&WM. Navazuje na připomínky vznesené v rámci přezkumu programu D&WM, jejž provedli externí odborníci v roce 2012, a doporučení interního auditu JRC o vyřazování jaderných zařízení z provozu z roku 2015. Představuje nejlepší dostupný odhad rozpočtu a personálu potřebného k dokončení vyřazení jaderných zařízení v areálech JRC v Ispře, Geelu, Karlsruhe a Pettenu z provozu.

V souladu s účetními pravidly EU je rezerva indexována mírou inflace a poté diskontována na čistou současnou hodnotu (s použitím křivky swapu, jehož předmětem jsou úrokové platby v EUR). Tímto způsobem byla k 31. prosinci 2017 vypočtena rezerva v objemu 1 934 milionů EUR. Předpokládá se, že v roce 2018 bude z rezervy čerpáno 30 milionů EUR a v následujících letech 1 904 milionů EUR. Nárůst o 821 milionů EUR oproti 31. prosinci 2016 je dán zejména prodloužením časového rámce (nyní 40 let, dříve kolem 20 let).

Je třeba poznamenat, že vzhledem k značné nejistotě, která je dlouhodobým plánováním vyřazování jaderných zařízení z provozu spojena, by tento odhad mohl být v budoucnu výrazně vyšší. Nejistota pramení především z konečného stavu areálu, v němž dojde k vyřazení, jaderného materiálu, aspektů nakládání s odpadem a jeho ukládáním, nedefinovaných nebo neúplně definovaných vnitrostátních regulačních rámců, složitých a časově náročných licenčních řízení a budoucího vývoje relevantního trhu.

Finanční rezervy

Finanční rezervy jsou tvořeny hlavně ke krytí odhadovaných ztrát, které vzniknou ze záruk v různých finančních nástrojích v případech, kdy jsou pověřené subjekty oprávněny poskytovat záruky vlastním jménem, avšak na účet a riziko EU. Finanční riziko, jež EU v souvislosti s těmito zárukami nese, je limitováno a k finančním aktivům jsou postupně vytvářeny rezervy na krytí čerpání záruk v budoucnu. Položka zahrnuje i rezervy na nesplacené úvěry Sýrii poskytnuté EIB v rámci jejího vnějšího úvěrového mandátu, a tedy kryté zárukami EU ze Záručního fondu pro vnější vztahy. Dlouhodobé finanční rezervy jsou diskontovány na svou čistou současnou hodnotu.

Nárůst finančních rezerv souvisí se zvýšeným objemem zajištěných operací v rámci finančních nástrojů programů Horizont 2020 a COSME.

2.11.   FINANČNÍ ZÁVAZKY

v milionech EUR

 

Bod

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Dlouhodobé finanční závazky

 

 

 

Finanční závazky v naběhlé hodnotě

2.11.1

50 061

55 067

Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

2.11.2

2

 

 

50 063

55 067

Krátkodobé finanční závazky

 

 

 

Finanční závazky v naběhlé hodnotě

2.11.1

6 850

2 283

Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

2.11.2

1

 

 

6 850

2 284

Celkem

 

56 913

57 351

2.11.1.    Finanční závazky v naběhlé hodnotě

v milionech EUR

 

Bod

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Výpůjčky za účelem finanční pomoci

2.11.1.1

54 841

55 128

Ostatní finanční závazky

2.11.1.2

2 070

2 222

Celkem

 

56 911

57 350

Dlouhodobé

 

50 061

55 067

Krátkodobé

 

6 850

2 283

2.11.1.1.   Výpůjčky za účelem finanční pomoci

v milionech EUR

 

EFSM

Podpora platební bilance

Makrofinanční pomoc

Euratom

ESUO v likvidaci

Celkem

Celkem k 31. 12. 2016

47 456

4 272

2 964

252

184

55 128

Nové výpůjčky

1 013

50

1 063

Splátky

(1 150 )

(58)

(52)

(76)

(1 336 )

Kurzové rozdíly

(1)

(7)

(8)

Změny účetní hodnoty

0

(8)

5

(4)

(7)

Celkem k 31. 12. 2017

47 456

3 114

3 924

250

97

54 841

Dlouhodobé

42 300

1 700

3 846

203

93

48 141

Krátkodobé

5 156

1 414

78

47

5

6 700

Mezi výpůjčkami jsou vedeny především závazky z dluhových cenných papírů ve výši 54 674 milionů EUR (2016: 54 951 milionů EUR). Změny účetní hodnoty odpovídají změně naběhlých úroků.

Kromě ESUO v likvidaci poskytuje záruku za splacení výše uvedených výpůjček v konečném důsledku rozpočet EU (viz bod 4.1.2), a tedy i každý členský stát.

Efektivní úrokové sazby výpůjček (vyjádřené intervalem úrokových sazeb)

 

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Makrofinanční pomoc

0 % — 4,54  %

0 % — 4,54  %

Euratom

0 % — 5,68  %

0 % — 5,68  %

Podpora platební bilance

2,88  % — 3,38  %

2,37  % — 3,37  %

Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM)

0,62  % — 3,75  %

0,62  % — 3,75  %

ESUO v likvidaci

6,91  % — 8,97  %

6,92  % — 9,78  %

2.11.1.2.   Ostatní finanční závazky

v milionech EUR

 

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Dlouhodobé

 

 

Závazky z finančního leasingu

1 456

1 545

Splátky za budovy

305

329

Ostatní

159

160

 

1 920

2 034

Krátkodobé

 

 

Závazky z finančního leasingu

89

84

Splátky za budovy

24

22

Pokuty, jež mají být vráceny

13

25

Ostatní

24

58

 

150

189

Celkem

2 070

2 222

Závazky z finančního leasingu

v milionech EUR

Popis

Budoucí splátky

< 1 rok

1–5 let

> 5 let

Závazky celkem

Pozemky a budovy

85

424

1 023

1 532

Jiný hmotný majetek

4

9

13

Celkem k 31. 12. 2017

89

433

1 023

1 545

Úroková složka

69

249

247

565

Celkem budoucí minimální leasingové splátky k 31. 12. 2017

158

682

1 271

2 111

Celkem budoucí minimální leasingové splátky k 31. 12. 2016

156

678

1 439

2 274

Výše uvedené položky připadající na leasing a budovy bude nutno financovat z budoucích rozpočtů.

2.11.2.    Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

v milionech EUR

Druh derivátu

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Pomyslná hodnota

Reálná hodnota

Pomyslná hodnota

Reálná hodnota

Měnový forward

101

1

Opce na FX forward (prodejní rozpětí)

9

2

Celkem

9

2

101

1

Dlouhodobé

9

2

Krátkodobé

101

1

K 31. prosinci 2017 drží EU derivátový finanční nástroj (měnovou opci – typu prodejní rozpětí) na krytí devalvace cizí měny (UHA) ve vztahu k úvěrům poskytnutým finančními institucemi malým a středním podnikům na Ukrajině s cílem zlepšit přístup k financování a atraktivitu úvěrových podmínek na Ukrajině. Na základě smluvních podmínek nabízí EU svým partnerům u každého způsobilého úvěru opci na příspěvek EU v maximální výši 30 % v případě devalvace kurzu UHA/EUR.

Ke dni 31. prosince 2017 jsou všechny finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty zařazeny v rámci hierarchie zjišťování reálné hodnoty do úrovně 2 (ocenění na základě pozorovatelných údajů, které nejsou kotovanými cenami).

2.11.3.    Závazky z finančních záruk

Záruka EFSI vyplacená EIB za dluhové portfolio v rámci specializovaného nástroje EFSI pro infrastrukturu a inovace (IIW) je klasifikována jako závazek z finančních záruk. K 31. prosinci 2017 dosahoval uvedený závazek ze záruky EFSI 0 EUR, neboť výnosy, jež mají ze záruky plynout, jsou vyšší než očekávané ztráty (viz bod 4.1.1).

2.12.   ZÁVAZKY

v milionech EUR

 

Brutto

Úpravy

Netto k 31. 12. 2017

Brutto

Úpravy

Netto k 31. 12. 2016

Žádosti o proplacení nákladů a faktury obdržené od:

 

 

 

 

 

 

členských států:

 

 

 

 

 

 

EZFRV a další nástroje rozvoje venkova

481

481

500

(34)

467

EFRR a FS

12 602

(883)

11 719

10 663

(793)

9 871

ESF

4 183

(264)

3 919

4 145

(95)

4 050

Ostatní

746

(280)

466

793

(47)

747

soukromých a veřejných subjektů

1 563

(144)

1 419

1 677

(169)

1 507

Obdržené žádosti o proplacení nákladů a faktury celkem

19 574

(1 571 )

18 004

17 779

(1 138 )

16 641

EZZF

11 534

Nepoužívá se

11 534

12 193

Nepoužívá se

12 193

Závazky z vlastních zdrojů

8 836

Nepoužívá se

8 836

10 441

Nepoužívá se

10 441

Ostatní závazky

341

Nepoužívá se

341

364

Nepoužívá se

364

Ostatní

333

Nepoužívá se

333

364

Nepoužívá se

364

Celkem

40 618

(1 571 )

39 048

41 142

(1 138 )

40 005

Závazky zahrnují obdržené faktury a žádosti o proplacení nákladů, které ke konci roku nebyly zaplaceny. Jsou prvotně vykazovány v okamžiku přijetí faktury/žádosti ve výši požadované částky. Následně jsou závazky upraveny tak, aby odrážely pouze částky, jež byly na základě přezkumu nákladů schváleny, a částky, u nichž se předpokládá, že budou po závěrce účetnictví způsobilé. Částky, u nichž se předpokládá, že budou nezpůsobilé, jsou uvedeny ve sloupci „Úpravy“, přičemž největší částky se týkají strukturálních opatření.

Nařízení o společných ustanoveních, které se vztahuje na strukturální fondy (EFRR a ESF), Fond soudržnosti a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), v případě programového období 2014–2020 předpokládá, že rozpočet EU bude chráněn systematickým zadržováním 10 % z každé provedené průběžné platby. Poté, co skončí účetní období podle tohoto nařízení (1. července – 30. června), proběhne do února kompletní cyklus kontrol, do něhož patří řídicí kontroly prováděné řídicími orgány a audity prováděné auditními orgány. Komise přezkoumá dokumenty sloužící získání jistoty a účetní závěrky, jež jí předloží příslušné orgány z členských států. Teprve poté, co je tento přezkum finalizován a co jsou účetní závěrky schváleny, je vyplacen/inkasován konečný zůstatek. Částka zadržená v souladu s tímto ustanovením dosahovala ke konci roku 2017 celkem 3,1 miliardy EUR. Část z toho (0,6 miliardy EUR) se na základě informací v účetních závěrkách členských států odhaduje na nezpůsobilou, a je proto zahrnuta do sloupce „Úpravy“.

Poslední složku úprav závazků tvoří částka ostatních záloh členským státům (viz bod 2.5.2) čekajících ke konci roku na vyplacení (0,3 miliardy EUR).

Pokud jde o politiku soudržnosti (EFRR, Fond soudržnosti, ESF), jsou částky nárokované za období 2007–2013 stále značně vysoké – 10 miliard EUR, neboť Komise kontroluje konečné žádosti o proplacení nákladů, jež členské státy předložily. Zároveň žádosti za období 2014–2020 spolu s pokračující realizací programů vzrostly na 5 miliard EUR.

Žádosti o předběžné financování

Kromě výše uvedených částek byly obdrženy žádosti o předběžné financování ve výši 0,5 miliardy EUR, které nebyly na konci roku dosud proplaceny. Podle účetních pravidel EU se o těchto částkách neúčtuje jako o závazcích.

Závazky z vlastních zdrojů

Závazky z vlastních zdrojů se týkají příspěvků členských států do rozpočtu EU, které mají být uhrazeny na konci roku po opravném rozpočtu č. 6/2017. Opravné rozpočty se plní podle čl. 10 odst. 3 nařízení č. 609/2014. Značný objem této položky k 31. prosinci 2017 je dán pozdním přijetím opravného rozpočtu č. 6/2017 dne 30. listopadu 2017. V souladu s tímto právním ustanovením byly výsledné částky vráceny členským státům první pracovní den v lednu 2018.

2.13.   VÝDAJE A VÝNOSY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ

v milionech EUR

 

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Výdaje příštích období

63 588

66 800

Výnosy příštích období

111

638

Ostatní

203

143

Celkem

63 902

67 580

Výdaje příštích období se člení následovně:

v milionech EUR

 

31. 12. 2017

31. 12. 2016

EZZF

33 303

33 033

EZFRV a další nástroje pro rozvoj venkova

17 464

17 024

ERDF a Fond soudržnosti

4 249

7 157

ESF

2 870

3 473

Ostatní

5 702

6 112

Celkem

63 588

66 800

Největší změna stavu byla zaznamenána u politiky soudržnosti: pokles o 2,9 miliardy EUR u EFRR a Fondu soudržnosti a 0,6 miliardy EUR u ESF. Je to dáno poklesem příjmů a výdajů příštích období za předchozí programové období 2007–2013, neboť se programy dostaly do fáze ukončování.

ČISTÁ AKTIVA

2.14.   REZERVNÍ FONDY

v milionech EUR

 

Bod

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Fond z přecenění na reálnou hodnotu

2.14.1

278

325

Rezervní fond na záruční fond

2.14.2

2 663

2 643

Ostatní rezervní fondy

2.14.3

1 935

1 873

Celkem

 

4 876

4 841

2.14.1.    Fond z přecenění na reálnou hodnotu

Podle účetních pravidel EU se rozdíl z přecenění realizovatelných finančních aktiv na reálnou hodnotu zachycuje ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

Změna fondu z přecenění na reálnou hodnotu během období

v milionech EUR

 

2017

2016

Zahrnuto do fondu z přecenění na reálnou hodnotu

(8)

34

Zachyceno ve výkazu o finanční výkonnosti

6

Celkem

(2)

34

2.14.2.    Rezervní fond na záruční fond

Tento rezervní fond byl vytvořen ke krytí záruky z rozpočtu EU, která pokrývá úvěrovou činnost EIB ve třetích zemích. Cílová výše rezervního fondu činí 9 % z neplacených zaručených částek, s tím, že v této výši je nutno držet aktiva v Záručním fondu pro vnější vztahy (viz bod 2.4.1).

2.14.3.    Ostatní rezervní fondy

Tato položka připadá zejména na rezervní fond na ESUO v likvidaci (1 515 milionů EUR), pokud jde o majetek Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, který byl vytvořen v souvislosti s ukončením činnosti ESUO.

2.15.   ČÁSTKY K VYŽÁDÁNÍ OD ČLENSKÝCH STÁTŮ

v milionech EUR

Částky k vyžádání od členských států k 31. 12. 2016

76 881

Vrácení přebytku rozpočtu za rok 2016 členským státům

6 405

Změna rezervního fondu Záručního fondu

20

Změny v ostatních rezervních fondech

11

Výsledek hospodaření za běžný rok

(8 082 )

Částky k vyžádání od členských států k 31. 12. 2017 celkem

75 234

Tato částka představuje část nákladů vzniklých EU do 31. prosince, kterou je třeba uhradit z budoucích rozpočtů. Podle pravidel akruálního účetnictví se řada nákladů zachycuje v roce n, přestože k jejich faktické úhradě může dojít až v roce n+1 (nebo později) z rozpočtu na rok n+1 (nebo na pozdější období). Vykázání těchto závazků v účetní závěrce a skutečnost, že odpovídající částky jsou financovány z budoucích rozpočtů, vede k tomu, že ke konci roku jsou závazky výrazně vyšší než majetek. Nejvýznamnější částky, které je třeba zdůraznit, připadají na EZZF a závazky ze zaměstnaneckých požitků.

Dále je třeba poznamenat, že výše uvedené nemá dopad na výsledek rozpočtového hospodaření. Rozpočtové příjmy by totiž měly být vždy nejméně rovny rozpočtovým výdajům, s tím, že případný přebytek příjmů se vrací členským státům.

3.   PŘÍLOHA K VÝKAZU O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

VÝNOSY

VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ: VLASTNÍ ZDROJE

3.1.   ZDROJE Z HND

Základní složkou provozních výnosů EU jsou výnosy z vlastních zdrojů. Ze tří kategorií vlastních zdrojů jsou nejvýznamnější zdroje z HND (hrubého národního důchodu) ve výši 78 620 milionů EUR v roce 2017 (2016: 95 578 milionů EUR). Na HND každého členského státu je uplatňována stejná procentní sazba. Příjmy z HND se používají k vyrovnání rozdílu mezi příjmy a výdaji rozpočtu, tedy k financování té části rozpočtu, která není pokryta příjmy ze žádných jiných zdrojů. Pokles příjmů z HND je dán zejména podstatným snížením prostředků na platby a relativně vysokým rozpočtovým přebytkem z předchozího rozpočtového roku (6 405 milionů EUR). Obojí zredukovalo požadovaný vyrovnávací příspěvek členských států z HND za rok 2017.

3.2.   TRADIČNÍ VLASTNÍ ZDROJE

v milionech EUR

 

2017

2016

Cla

20 475

20 301

Dávky z cukru

45

138

Celkem

20 520

20 439

K tradičním vlastním zdrojům patří dávky z cukru a cla. Členské státy si jako kompenzaci za náklady na výběr ponechávají 20 % tradičních vlastních zdrojů. Výše uvedené částky jsou uvedeny v čisté výši již po odečtení této srážky.

3.3.   ZDROJE Z DPH

Zdroj z DPH je odváděn ze základů DPH členských států, které jsou pro tento účel pomyslným způsobem harmonizovány podle pravidel EU. Příspěvky z DPH se vypočítají použitím jednotné sazby ve výši 0,30 % základu každého členského státu. Na období 2014–2020 rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom předpokládá v případě Německa, Nizozemska a Švédska sazbu nižší (0,15 %).

VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ: PŘEVODY

3.4.   POKUTY

Tyto výnosy ve výši 4 664 milionů EUR (2016: 3 858 milionů EUR) plynou z pokut, které uložila Komise společnostem za porušení pravidel hospodářské soutěže, a pokut uložených Komisí členským státům za porušení práva Unie. Výnosy z pokut zachycuje Komise poté, co přijme rozhodnutí, kterým se pokuta ukládá, a co je toto rozhodnutí oficiálně oznámeno jeho adresátovi. V roce 2017 tvořily pokuty zejména pokuty za porušení hospodářské soutěže (4 568 milionů EUR). Nejvyšší pokuty byly vyměřeny za porušení antimonopolních pravidel EU, konkrétně společnostem Alphabet Inc. a Google Inc. za zneužití dominantního postavení na trhu coby internetového vyhledávače (2 424 milionů EUR), společnosti Scania za účast v kartelu v odvětví výroby nákladních automobilů (881 milionů EUR) a jedenácti leteckým nákladním dopravcům za cenový kartel (776 milionů EUR).

3.5.   INKASO NÁKLADŮ

v milionech EUR

 

2017

2016

Sdílené řízení

1 775

1 876

Přímé řízení

81

56

Nepřímé řízení

23

15

Celkem

1 879

1 947

V této položce jsou zaznamenány především inkasní příkazy vystavené Komisí, které jsou hrazeny v hotovosti nebo započítány vůči následným platbám zachyceným v účetnictví Komise (tj. tyto příkazy jsou od těchto následných plateb odečteny). Tyto příkazy jsou vystavovány za účelem inkasovat zpět částky výdajů, které již byly ze souhrnného rozpočtu vyplaceny. Inkaso je prováděno na základě kontrol, auditů nebo analýz způsobilosti, které jsou tak důležitým aspektem plnění rozpočtu EU, neboť chrání rozpočet EU před vynakládáním výdajů v rozporu s právními předpisy. Tato opatření jsou o to důležitější, že z výsledků auditu Evropského účetního dvora vyplývá, že jsou platby z rozpočtu EU stiženy významnou mírou chybovosti (viz výroční zpráva Účetního dvora, včetně prohlášení o věrohodnosti, pokud jde o legalitu a správnost transakcí).

Do uvedené položky jsou zahrnuty i inkasní příkazy, které vystavily členské státy vůči příjemcům prostředků z EZZF. Zachyceny jsou v ní i změny odhadovaných příjmů příštích období, k nimž dochází mezi koncem předchozího a stávajícího roku.

Částky ve výše uvedené tabulce představují výnosy vzniklé vydáním inkasních příkazů. Tyto údaje tedy nemohou v plném rozsahu vyjádřit a ani nevyjadřují opatření přijatá za účelem ochrany rozpočtu EU. Zejména v oblasti politiky soudržnosti platí zvláštní mechanismy, jimiž jsou nezpůsobilé výdaje opravovány a jež většinou nevyžadují vystavování inkasních příkazů. V tabulce naopak nejsou zachyceny částky získané zpět započtením proti nákladům, částky získané zpět prostřednictvím odnětí a zpětně získané předběžné financování.

Největší část připadá na částky získané zpět v rámci sdíleného řízení:

Zemědělství: EZZF a rozvoj venkova

V rámci EZZF a EZFRV jsou v této položce mezi výnosy běžného období zaúčtovány finanční opravy běžného období a částky k vrácení, které členské státy vykázaly a v průběhu roku inkasovaly zpět, jakož i čistý nárůst nesplacených částek k inkasu vykázaných členskými státy ve spojitosti s podvody a nesrovnalostmi, jež mají být uhrazeny ke konci roku.

Politika soudržnosti

Největší položky týkající se politiky soudržnosti připadají na inkasní příkazy, které vystavila Komise na výdaje neoprávněně vynaložené v minulých letech, a odpočty z výdajů snížené o pokles příjmů příštích období ke konci roku.

3.6.   OSTATNÍ VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

v milionech EUR

 

2017

2016

Rozpočtové úpravy

5 806

1 956

Příspěvky třetích zemí

1 269

953

Daně a příspěvky zaměstnanců

1 218

1 189

Příspěvky členských států na vnější pomoc

988

732

Převod majetku

208

147

Úpravy rezerv

29

14

Zemědělské dávky

4

5

Ostatní

854

744

Celkem

10 376

5 740

V rozpočtových úpravách je vykázán rozpočtový přebytek z roku 2016 (6 405 milionů EUR). Ten se převádí do příštího roku a představuje výnos roku 2017.

Jako příspěvky třetích zemí jsou vykázány příspěvky zemí ESVO a kandidátských zemí.

Výnosy z daní a příspěvků zaměstnanců pocházejí primárně ze srážek z platů zaměstnanců a mají dvě hlavní složky: příspěvky zaměstnanců na důchodové zabezpečení a daň z příjmu.

U příspěvků členských států na vnější pomoc se jedná především o částky obdržené za účelem vytvoření nástroje pro uprchlíky v Turecku.

V položce Převod majetku je vykázán zejména výnos z převodu družic programu Copernicus (dříve program GMES) z Evropské kosmické agentury (ESA) na Komisi (viz bod 2.2). Tento převod je podle účetních pravidel EU transakcí, která nemá povahu směny a která se v budoucích obdobích uskuteční v případě zbývajících družic programu Copernicus, které jsou v současné době ve výstavbě.

Zemědělské dávky se týkají dávek z mléka, což je nástroj řízení trhu zaměřený na penalizaci producentů mléka, kteří překročí referenční výrobní objemy. Jelikož tyto dávky nemají souvislost s předchozími platbami hrazenými Komisí, jsou v praxi považovány za příjmy vázané na zvláštní účel.

Výše výnosů z nesměnných transakcí za rok 2017 zahrnuje částku 300 milionů EUR vyžádanou z ERF, která tvoří příspěvek do záručního fondu EFSD, jenž má být v roce 2018 zřízen na základě nařízení (EU) 2017/1601.

VÝNOSY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

3.7.   VÝNOSY Z FINANČNÍCH ČINNOSTÍ

v milionech EUR

 

2017

2016

Úrok:

 

 

Úvěry

1 379

1 446

Platby v prodlení

217

108

Ostatní

41

38

Prémie ze závazku z finančních záruk (EFSI)

61

16

Finanční výnosy z finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

57

0

Realizovaný zisk z realizovatelných finančních aktiv

38

35

Dividendy

23

13

Ostatní

28

112

Celkem

1 845

1 769

Úrokový výnos vykázaný v položce Úvěry se váže zejména k úvěrům finanční pomoci (viz bod 2.4.3).

Úrokový výnos z plateb v prodlení pochází zejména ze splatných a včas neuhrazených pokut a příspěvků z vlastních zdrojů.

3.8.   OSTATNÍ VÝNOSY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

v milionech EUR

 

2017

2016

Výnosy z poplatků za poskytnuté služby (agentury)

557

267

Kurzové zisky

281

331

Výnosy z poplatků a prémií souvisejících s finančními nástroji

51

48

Výnosy z budov, strojů a zařízení

43

17

Prodej zboží

42

46

Podíl na čistém výsledku EIF

21

2

Ostatní

338

288

Celkem

1 332

998

Výnosy z poplatků za poskytnuté služby zahrnuje zejména poplatky za registraci účtované Evropskou agenturou pro léčivé přípravky a poplatky za ochranné známky vybrané Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví.

NÁKLADY

3.9.   SDÍLENÉ ŘÍZENÍ

v milionech EUR

Vynaložené členskými státy

2017

2016

Evropský zemědělský záruční fond

44 289

44 152

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a další nástroje pro rozvoj venkova

11 359

12 604

Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti

17 650

35 045

Evropský sociální fond

7 353

9 366

Ostatní

1 253

1 606

Celkem

81 905

102 772

Důvodem snížení nákladů na oblast soudržnosti o 17,4 miliardy EUR je přechod z předchozího programového období 2007–2013 na stávající období 2014–2020. Jelikož realizace programů skončila a programy přešly do fáze ukončování, náklady vykázané za předchozí účetní období 2007–2013 výrazně klesly (28,6 miliardy EUR). Současně náklady vykázané za období 2014–2020 spolu s tím, jak pokračuje realizace programů, vzrostly, avšak pouze o 11,2 miliardy EUR.

Podpoložka „Ostatní“ připadá především na azyl a migraci (485 milionů EUR), Fond evropské pomoci nejchudším osobám (378 milionů EUR) a vnitřní bezpečnost (226 milionů EUR).

3.10.   PŘÍMÉ ŘÍZENÍ

v milionech EUR

 

2017

2016

Prováděné Komisí

8 831

9 254

Prováděné výkonnými agenturami EU

6 699

6 259

Prováděné svěřenskými fondy

208

97

Celkem

15 738

15 610

Tyto částky se povětšinou váží k provádění politiky v oblasti výzkumu (7,2 miliardy EUR), programů v oblasti sítí (1,3 miliardy EUR), nástrojů rozvojové spolupráce (1,3 miliardy EUR), evropské politiky sousedství (1,2 miliardy EUR) a humanitární pomoci (0,7 miliardy EUR).

3.11.   NEPŘÍMÉ ŘÍZENÍ

v milionech EUR

 

2017

2016

Prováděné jinými agenturami a institucemi EU

2 667

2 547

Prováděné třetími zeměmi

1 101

876

Prováděné mezinárodními organizacemi

3 014

2 382

Prováděné jinými subjekty

1 478

2 035

Celkem

8 260

7 840

Z nákladů na nepřímé řízení se částka 4,2 miliardy EUR týká vnější činnosti (zejména předvstupní pomoci, humanitární pomoci, mezinárodní spolupráce a politiky sousedství). Dalších 3,6 miliardy EUR bylo vynaloženo na zlepšování konkurenceschopnosti Evropy (v oblastech jako výzkum, družicové navigační systémy a vzdělávání).

3.12.   NÁKLADY NA ZAMĚSTNANCE A DŮCHODY

v milionech EUR

 

2017

2016

Náklady na zaměstnance

6 193

6 074

Náklady na důchody

3 808

3 702

Celkem

10 002

9 776

Náklady na důchody představují změny v důsledku pojistněmatematického přecenění závazků z titulu zaměstnaneckých požitků, které se neopírají o pojistněmatematické předpoklady. Nepředstavují proto skutečné platby důchodů za dané období, které jsou výrazně nižší.

3.13.   ZMĚNY POJISTNĚMATEMATICKÝCH PŘEDPOKLADŮ U ZAMĚSTNANECKÝCH POŽITKŮ

Čistá pojistněmatematická ztráta ve výši 3 544 milionů EUR vykázaná v této položce se váže k závazkům ze zaměstnaneckých požitků vykázaným v rozvaze (viz bod 2.9).

3.14.   FINANČNÍ NÁKLADY

v milionech EUR

 

2017

2016

Nákladový úrok:

 

 

Výpůjčky

1 373

1 440

Ostatní

22

57

Ztráty ze snížení hodnoty úvěrů a pohledávek

324

184

Finanční leasing

81

67

Ztráty ze snížení hodnoty realizovatelných finančních aktiv

39

40

Ztráta z finančních aktiv nebo závazků v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

12

1

Realizovaná ztráta z realizovatelných finančních aktiv

2

0

Ostatní

42

116

Celkem

1 896

1 904

Výše nákladového úroku z výpůjček odpovídá zejména výnosovému úroku z úvěrů na finanční pomoc (transakce back-to-back).

Ztráty ze snížení hodnoty úvěrů a pohledávek zahrnují 243 milionů EUR souvisejících s tradičními vlastními zdroji (viz bod 2.6.1.1).

3.15.   OSTATNÍ NÁKLADY

v milionech EUR

 

2017

2016

Správní náklady a náklady na IT

2 521

2 455

Náklady na budovy, stroje a zařízení

1 423

1 021

Úpravy rezerv

1 377

685

Kurzové ztráty

446

505

Náklady na operativní leasing

414

383

Snížení pokut Soudním dvorem

67

18

Ostatní

509

419

Celkem

6 756

5 486

Nárůst nákladů souvisejících s rezervami je dán zejména změnou odhadované výše rezerv na demontáž jaderných zařízení (viz bod 2.10).

Náklady na výzkum a vývoj jsou součástí správních nákladů a nákladů na IT a člení se takto:

v milionech EUR

 

2017

2016

Náklady na výzkum

376

344

Neaktivované náklady na vývoj

81

88

Celkem

456

431

3.16.   SEGMENTOVÝ VÝKAZ ČLENĚNÝ PODLE OKRUHŮ VFR

v milionech EUR

 

Inteligentní růst podporující začlenění

Udržitelný růst

Bezpečnost a občanství

Globální Evropa

Správa

Nepřiřazeno k žádnému okruhu VFR (9)

Celkem

Zdroje z HND

78 620

78 620

Tradiční vlastní zdroje

20 520

20 520

DPH

16 947

16 947

Pokuty

4 664

4 664

Inkaso nákladů

357

1 488

5

28

0

0

1 879

Ostatní

1 172

244

43

414

4 827

3 676

10 376

Výnosy z nesměnných operací

1 529

1 732

48

443

4 827

124 428

133 006

Výnosy z finančních činností

147

(4)

0

17

1

1 684

1 845

Ostatní

196

(12)

(6)

10

338

805

1 332

Výnosy ze směnných operací

343

(15)

(6)

27

338

2 489

3 177

Výnosy celkem

1 873

1 716

42

470

5 166

126 917

136 183

Náklady vynakládané členskými státy:

 

 

 

 

 

 

 

EZZF

(44 289 )

(44 289 )

EZFRV a další nástroje rozvoje venkova

(11 359 )

(11 359 )

EFRR a FS

(17 650 )

(17 650 )

ESF

(7 353 )

(7 353 )

Ostatní

(439)

74

(897)

9

0

(1 253 )

Vynakládané Komisí, výkonnými agenturami a svěřenskými fondy

(9 809 )

(525)

(1 080 )

(4 337 )

(12)

25

(15 738 )

Vynakládané jinými agenturami a institucemi EU

(2 530 )

(121)

(754)

(24)

762

(2 667 )

Vynakládané třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi

(434)

0

(177)

(3 504 )

(4 115 )

Vynakládané jinými subjekty

(819)

15

1

(675)

(0)

(1 478 )

Náklady na zaměstnance a důchody

(1 638 )

(360)

(426)

(615)

(5 977 )

(986)

(10 002 )

Změny pojistněmatematických předpokladů u zaměstnaneckých výhod

(3 544 )

(3 544 )

Finanční náklady

(88)

(16)

(0)

(18)

(106)

(1 668 )

(1 896 )

Ostatní náklady

(2 453 )

(88)

(196)

(113)

(3 386 )

(521)

(6 756 )

Náklady celkem

(43 213 )

(56 669 )

(3 528 )

(9 277 )

(13 025 )

(2 389 )

(128 101 )

Výsledek hospodaření za běžný rok

(41 341 )

(54 953 )

(3 486 )

(8 807 )

(7 859 )

124 528

8 082

Zobrazení výnosů a nákladů v členění podle okruhů VFR je založeno na odhadu, jelikož ne všechny závazky jsou spojeny s konkrétním okruhem VFR.

4.   PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

4.1.   PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

Podmíněnými závazky se rozumí možné budoucí platební závazky EU, jež mohou vyplynout z minulých událostí či vydaných právně závazných příslibů, jež však budou záviset na budoucích událostech, nad nimiž nemá EU úplnou kontrolu. Vznikají zejména z titulu poskytnutých finančních záruk (za úvěry a programy finanční pomoci) a právních rizik. Veškeré podmíněné závazky, s výjimkou závazků z pokut a záruk, které jsou kryty fondy (viz bod 2.4.1), by v případě splatnosti byly v budoucích letech financovány z rozpočtu EU (a tedy členskými státy).

4.1.1.    Rozpočtové záruky

v milionech EUR

 

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Strop

Schváleno

Vyplaceno

Strop

Schváleno

Vyplaceno

Záruky za vnější úvěrový mandát EIB

37 479

28 950

19 972

40 645

30 161

21 145

Záruka EFSI

16 000

13 473

10 128

16 000

11 245

4 392

Celkem

53 479

42 423

30 100

56 645

41 406

25 537

Výše uvedená tabulka uvádí rozsah expozice, jíž je rozpočet EU vystaven z důvodu možných budoucích plateb z titulu záruk, jež byly poskytnuty ve prospěch skupiny EIB. V kolonce Vyplaceno jsou uvedeny částky, které již byly poskytnuty konečným příjemcům. V kolonce Schváleno je vykázán součet těchto vyplacených prostředků spolu s objemem dohod s příjemci, které již byly podepsány, na základě nichž však dosud nic vyplaceno nebylo. Stropem se rozumí celková záruka, k jejímuž krytí je zavázán rozpočet EU, a tudíž členské státy.

Záruky za vnější úvěrový mandát EIB

Z rozpočtu EU jsou poskytnuty záruky za úvěry, jež schválí a poskytne EIB z vlastních zdrojů třetím zemím. K 31. prosinci 2017 činila výše nesplacených úvěrů krytých zárukou EU celkem 19 972 milionů EUR (2016: 21 145 milionů EUR). Z rozpočtu EU jsou poskytnuty záruky v objemu:

18 583 milionů EUR (2016: 19 481 milionů EUR) prostřednictvím Záručního fondu pro vnější vztahy (viz bod 2.4.1),

1 389 milionů EUR (2016: 1 664 milionů EUR) přímo za úvěry poskytnuté členským státům před přistoupením.

Nad rámec částky v objemu 19 972 milionů EUR, která je vykázána výše jako vyplacená, poskytla EU záruku ve výši dalších 258 milionů EUR za nesplacené úvěry Sýrii, na niž byla vytvořena rezerva.

V případě dohod podepsaných po roce 2007 (mandátů na období 2007–2013 a 2014–2020) je záruka EU za vnější úvěrový mandát EIB omezena na 65 % nesplacených zůstatků. V případě dohod z doby před rokem 2007 je záruka EU omezena na určitý procentní podíl ze stropů schválených úvěrových linek, tedy ve většině případů na 65 %, ale též na 70 %, 75 % či 100 %. Dokud není tohoto stropu dosaženo, kryje záruka EU celou částku v rámci stropu.

Do maximální expozice, které je EU k 31. prosinci 2017 vystavena, je však nutno započítat i úvěry povolené ke schválení, ale dosud neschválené (8 529 milionů EUR) a dále úvěry schválené, ale dosud nevyplacené (8 978 milionů EUR).

V březnu 2018 přijaly Evropský parlament a Rada rozhodnutí (EU) 2018/412, které umožňuje zvýšení stropu pro finanční operace EIB v rámci záruky EU. To se odrazí v aktualizované záruční dohodě s EIB, přičemž po úpravě vzroste maximální expozice EU o 3,4 miliardy EUR.

Záruka pro Evropský fond pro strategické investice (EFSI)

EFSI představuje iniciativu, která je zaměřena na zvýšení schopnosti skupiny EIB nést riziko, což umožňuje EIB rozšířit své investice v zemích EU. Cílem EFSI je podpořit v EU další investice a zlepšit přístup malých společností k financování. EFSI není samostatnou právnickou osobou ani investičním fondem v úzkém slova smyslu. Rezervní fond na rizika EFSI poskytuje EIB ochranu proti případným ztrátám z uskutečněných operací a je tvořen 5 miliardami EUR z vlastního kapitálu EIB a zárukou z rozpočtu EU do výše 16 miliard EUR („záruka EU v rámci EFSI“). Tato záruka je EIB poskytována na základě dohody mezi EU a EIB, dále jen „dohoda o EFSI“.

Částky týkající se podmíněných závazků EFSI, včetně stropu záruky, vykázané v této příloze vycházejí z dohody o EFSI platné k 31. prosinci 2017. Je však třeba poznamenat, že pozměněné nařízení o EFSI ve znění z prosince 2017 (nařízení (EU) 2017/2396) umožnilo navýšit záruku EU v rámci EFSI na 26 miliard EUR. Dohoda o EFSI byla odpovídajícím způsobem změněna v březnu 2018.

Operace EFSI jsou prováděny prostřednictvím dvou specializovaných nástrojů: specializovaného nástroje pro infrastrukturu a inovace (IIW), který uplatňuje EIB (záruka EU v rámci EFSI v objemu 13 miliard EUR), a specializovaného nástroje pro malé a střední podniky (SMEW), který uplatňuje EIF (záruka EU v rámci EFSI v objemu 3 miliardy EUR), přičemž oba nástroje mají dluhové a kapitálové portfolio. EIF jedná v rámci dohody s EIB na základě záruky EIB, na kterou se vztahuje protizáruka EU v rámci EFSI na základě dohody o EFSI.

Pro účely použití záruky EU v rámci EFSI je hospodaření s EFSI předmětem dohledu řídicí rady, která jedná na základě konsensu. Rada je tvořena čtyřmi členy, z nichž tři jmenuje Komise a jednoho EIB. Podle pozměněného nařízení o EFSI bude mít řídící rada EFSI pět členů, včetně jednoho člena bez hlasovacího práva jmenovaného Evropským parlamentem, přičemž rada rozhoduje na základě konsensu; není-li konsensus možný, pak jednomyslným rozhodnutím členů s hlasujícím právem. Řídící rada nepřijímá rozhodnutí o investicích.

EU a EIB plní v rámci EFSI rozdílné úlohy. EFSI je zřízen v rámci EIB, která financuje operace (dluhové a kapitálové investice) a k tomuto účelu si vypůjčuje potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích. Pokud jde o specializovaný nástroj IIW, EIB přijímá investiční rozhodnutí nezávisle a řídí operace v souladu se svými pravidly a postupy. Totéž platí pro operace specializovaného nástroje SMEW řízené EIF.

S cílem zajistit, aby investice uskutečněné v rámci EFSI byly i nadále zaměřeny na konkrétní cíl řešení selhání trhu, které investicím v EU brání, a aby plnily podmínky k tomu, být chráněny zárukou EU, byla zavedena zvláštní struktura řízení. Investiční výbor nezávislých odborníků prověřuje každý projekt, jejž EIB v rámci IIW navrhne, z hlediska jeho způsobilost pro krytí zárukou EU. Jakmile je potvrzena způsobilost operace k tomu, aby se na ni mohla vztahovat záruka EFSI, uplatní se na rozhodnutí o pokračování projektu a na řízení tohoto projektu pravidla běžného projektového cyklu a postupů EIB. U nástroje SMEW je úloha investičního výboru omezená na poradenství ohledně popisu produktů SMEW, jež schvaluje řídící rada EFSI a výkonný ředitel EFSI.

Úloha EU se týká poskytování záruky z rozpočtu EU za část potenciálních ztrát, které EIB mohou vzniknout v souvislosti s jejími investicemi do dluhových a kapitálových nástrojů. EU tudíž nezasahuje do výběru a řízení operací EFSI, neinvestuje finanční prostředky do operací EFSI a není přímou smluvní stranou příslušných nástrojů. Vzhledem k tomu, že nejsou splněna kritéria ovládání ani účetní požadavky účetních pravidel EU (a IPSAS) na konsolidaci, související zajištěná aktiva nejsou v konsolidované roční účetní závěrce EU vykázána.

Záruka EU poskytnutá skupině EIB v rámci EFSI se v souladu s účetními pravidly EU účtuje jako závazek z finanční záruky, pokud jde o dluhové portfolio IIW, jako finanční rezerva v případě dluhového portfolia SMEW a jako derivát (finanční aktivum nebo závazek v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty) ve vztahu k oběma kapitálovým portfoliím. Kromě toho je v této příloze vykázán podmíněný závazek vztahující se k poskytnuté záruce EFSI.

V rámci dluhového portfolia specializovaného nástroje EFSI IIW kryje záruka EU první ztráty portfolia finančních operací uskutečněných EIB, jimiž jsou převážně standardní úvěry a záruky. Záruka EU se uplatní tehdy, jestliže dlužník neprovede platbu v době splatnosti, nebo v případě restrukturalizace dluhu. Protiplnění za záruku EU je úměrné riziku, jež EU přijímá. Za účelem úhrady protiplnění si EIB a EU dělí výnosy z rizikových operací, jež EIB ze zajištěných operací docílí. Výnosy EU by měly v první řadě pokrývat ztráty plynoucí z operací, na něž se záruka vztahuje. Záruka EU je proto účtována jako závazek z finanční záruky a je při prvotním vykázání oceněna reálnou hodnotou, což je čistá současná hodnota pohledávek z odměn za záruku (výnosy EU). K následným rozvahovým dnům je závazek z finanční záruky oceněn ve výši očekávaných ztrát, nebo prvotně vykázané částky snížené případně o oprávky výnosů, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší. Závazek z finanční záruky se vykazuje očištěný od výnosů EU, které ještě nebyly obdrženy – k 31. prosinci 2017 vykazoval nulovou hodnotu, viz bod 2.11.3.

Pokud jde o kapitálové portfolio v rámci specializovaného nástroje EFSI IIW, které je tvořeno přímými kapitálovými a kvazikapitálovými účastmi nebo podřízenými úvěry, investuje EIB za rovných podmínek na vlastní riziko a rovněž na riziko EU. Záruka EU tedy pokrývá část kapitálových investic, za něž EU poskytla záruku, záporné úpravy hodnoty (nerealizované ztráty) ke každému rozvahovému dni, realizované ztráty z desinvestic a finanční náklady EIB. V případě, že se hodnota investice, na kterou se dříve vztahovala záporná úprava hodnoty, k následným datům vykázání zvýší, EIB uhradí ve prospěch EU rozdíl do výše původních nákladů investice. V případě desinvestic má EU rovněž nárok na zisk z investic převyšující původní náklady. Protiplnění za záruku EU má podobu výnosů EIB ze zajištěných operací, včetně úroků, dividend a realizovaných zisků. Zúčtování mezi EU a EIB probíhá každý rok a je očištěno od ztrát a výnosů.

V rámci dluhového portfolia specializovaného nástroje EFSI SMEW zajišťuje EU kapitálové investice do fondů rizikového kapitálu a soukromého kapitálu financované EIB a iniciované a spravované EIF. Záruka EU se poskytuje na základě portfolia, a to na tato dvě portfolia: dílčí nástroj 1 a dílčí nástroj 2. Záruka EFSI se uplatňuje ke krytí snížení hodnoty a realizovaných ztrát ze zajištěných investic a nákladů EIB na financování. EU má nárok na protiplnění za riziko, jež přijímá, ve formě dividend a realizovaných zisků ze zajištěných kapitálových operací. V rámci dílčího nástroje 2 investuje do téhož kapitálového portfolia částečně také program Horizont 2020 (investice Horizontu 2020 financovaná EU se v účetní závěrce EU účtuje jako realizovatelné finanční aktivum) a nese první ztráty, zatímco další ztráty jsou kryté zárukou EU a EIF.

Záruka EFSI na kapitálové portfolio EFSI je klasifikována jako derivátový finanční nástroj a účtuje se jako finanční aktivum nebo finanční závazek v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty. K 31. prosinci 2017 dosáhla reálná hodnota záruky EU v rámci EFSI za kapitálová portfolia EFSI částky 16 milionů EUR (viz bod 2.4.2).

Tento podmíněný závazek zahrnuje operace programů COSME, Horizont 2020, kulturní a kreativní odvětví a EaSI, tedy jejich částí, které jsou kryté zárukou EU v rámci EFSI, jež platí pro dluhové portfolio SMEW.

Pokud by došlo k čerpání této záruky, dělo by se tak z prostředků Záručního fondu EFSI (viz bod 2.4.1). Aktiva záručního fondu dosahovala na konci roku 2017 celkového objemu 3,5 miliardy EUR (2016: 1 miliardy EUR). Dalších 2,6 miliardy EUR (2016: 2,4 miliardy EUR) bylo přiděleno na závazky, ale nebylo dosud vyplaceno a je zahrnuto do RAL (viz bod 5.1).

4.1.2.    Záruky za finanční pomoc (výpůjční a úvěrové operace)

v milionech EUR

 

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Čerpané

Nečerpané

Celkem

Čerpané

Nečerpané

Celkem

EFSM

47 456

47 456

47 456

47 456

Podpora platební bilance

3 114

3 114

4 272

4 272

Makrofinanční pomoc

3 924

460

4 384

2 964

1 313

4 277

Euratom

250

250

500

252

300

552

Celkem

54 744

710

55 454

54 944

1 613

56 557

Rozpočet EU poskytuje záruky za výpůjční operace v rámci tzv. transakcí back-to-back, jež Komise provádí za účelem financování úvěrů členským i nečlenským státům. Tyto výpůjčky jsou v rozvaze EU již vykázány jako závazky (viz bod 2.11.1). Pokud by však u některého z úvěrů back-to-back, který byl z těchto výpůjček poskytnut, došlo k selhání, musel by rozpočet EU na základě článku 14 nařízení Rady č. 609/2014 uhradit částku v selhání v plné výši.

Za výpůjčky k financování úvěrů, jež poskytuje EFSM, poskytuje záruku pouze rozpočet EU.

Za výpůjčky k financování úvěrů na podporu platební bilance poskytuje záruku pouze rozpočet EU.

Za úvěry na makrofinanční pomoc poskytuje záruku v prvním sledu Záruční fond pro vnější vztahy (viz bod 2.4.1) a následně rozpočet EU.

Nesplacené úvěry Euratomu jsou v prvním sledu kryty zárukami třetích stran. Úvěry příjemcům z nečlenských zemí by kryl záruční fond, pokud by se na ně záruky třetích stran nevztahovaly.

Úvěry od ESUO v likvidaci jsou poskytovány z vypůjčených prostředků. Nejsou kryty zárukou z rozpočtu EU, nýbrž finančními aktivy ve fondu ESUO v likvidaci (viz bod 2.4.1).

4.1.3.    Záruky poskytnuté za finanční nástroje EU

v milionech EUR

 

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Horizont 2020

1 297

921

Finanční nástroj pro sdílení rizik

654

711

Nástroj pro propojení Evropy

490

465

Ostatní

32

3

Celkem

2 473

2 101

Jak je uvedeno v čl. 140 odst. 3 finančního nařízení, rozpočtové výdaje související s určitým finančním nástrojem a finanční závazky Unie v žádném případě nesmějí přesáhnout výši příslušného rozpočtového závazku přijatého k tomuto účelu, čímž je vyloučen vznik podmíněných závazků pro rozpočet. V praxi uvedené znamená, že tyto závazky mají svou obdobu na rozvahové straně aktiv nebo jsou kryty zbývajícími rozpočtovými závazky, které dosud nejsou zachyceny jako náklad. Vykázaná hodnota výše uvedených podmíněných závazků nezohledňuje finanční rezervy, jež byly na tyto nástroje vytvořeny (viz bod 2.10).

4.1.4.    Soudní spory

v milionech EUR

 

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Pokuty

3 242

1 834

Zemědělství

1 737

1 711

Soudržnost

3

3

Ostatní

481

600

Celkem

5 463

4 148

Pokuty

Vykázané údaje představují zejména pokuty, které Komise uložila za porušení pravidel hospodářské soutěže, které byly pokutovanými společnostmi prozatímně uhrazeny a proti nimž buď byl podán opravný prostředek, nebo u nichž není známo, zda k jeho podání dojde. Tento podmíněný závazek bude vykazován až do pravomocného rozhodnutí Soudního dvora, nebo do uplynutí lhůty k podání opravného prostředku. Úroky z prozatímních plateb jsou vykázány výsledkově a dále jako podmíněný závazek k vyjádření nejistoty o titulu Komise k těmto částkám.

Pokud by EU některý z těchto sporů, v nichž byly pokuty uloženy, prohrála, nebyl by rozpočet EU zatížen, neboť prostředky takto prozatímně uhrazených pokut jsou drženy buď na zvláštních bankovních účtech (viz bod 2.8), nebo ve fondu BUFI, jenž byl k tomuto účelu zřízen (viz bod 2.4.1). Tyto pokuty jsou jako příjmy rozpočtu zachycovány až v okamžiku, kdy je jejich výše konečná (článek 83 finančního nařízení).

Zemědělství

Tyto podmíněné závazky vůči členským státům plynou jednak z rozhodnutí o souladu výdajů z EZZF s předpisy, jednak z finančních oprav uložených v oblasti rozvoje venkova a předvstupní pomoci, jež jsou předmětem řízení u Soudního dvora. Určení konečného závazku a roku, v němž bude mít úspěšné odvolání za následek čerpání z rozpočtu, bude záviset na délce soudního řízení.

Soudržnost

Tyto podmíněné závazky vůči členským státům souvisejí s opatřeními v rámci politiky soudržnosti, u nichž se očekává ústní slyšení či rozsudek Soudního dvora.

Další soudní spory

Tato položka se týká žalob na EU o náhradu škody, dalších právních sporů a odhadovaných právních výloh. Je třeba upozornit, že v případě žaloby o náhradu škody podle článku 288 Smlouvy o ES musí žalobce prokázat, že orgán dostatečně závažným způsobem porušil právní předpis, který přiznává práva jednotlivcům, že žalobce utrpěl skutečnou újmu a že mezi protiprávním jednáním a újmou existuje přímá příčinná souvislost.

4.2.   PODMÍNĚNÁ AKTIVA

v milionech EUR

 

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Přijaté jistoty:

 

 

Jistoty za plnění

352

369

Jiné jistoty

22

28

Ostatní podmíněná aktiva

34

34

Celkem

409

431

Jistoty za plnění jsou požadovány k zajištění toho, aby příjemci finančních prostředků EU plnili své závazky, které jim vyplývají ze smluv s EU.

5.   ROZPOČTOVÉ A PRÁVNÍ ZÁVAZKY

V tomto bodě jsou uvedeny informace o rozpočtovém procesu a budoucích potřebách financování, a nikoli o závazcích ke dni 31. prosinci 2017.

VFR, jejž schvalují členské státy, vymezuje na období sedmi let programy a stanoví pro jednotlivé okruhy stropy prostředků na závazky a celkovou výši prostředků na platby, v jejichž rámci je EU oprávněna přijímat rozpočtové a právní závazky a v konečném důsledku provádět platby. Viz tabulka č. 1.1 přílohy ke zprávám o plnění rozpočtu. Stropy VFR přijala Rada (členské státy) a souhlas s nimi vyslovil Evropský parlament.

Článek 16 nařízení č. 1306/2013 o financování společné zemědělské politiky stanoví přímou vazbu mezi ročním stropem výdajů na EZZF a nařízením o víceletém finančním rámci. Evropský parlament a Rada rovněž přijaly příslušné základní právní akty, jimiž se výdaje na EZZF řídí a jež tyto výdaje stanoví za jednotlivé členské státy na celé období 2014–2020.

Právní závazky odpovídají schváleným programům, projektům a podepsaným dohodám či smlouvám, jež jsou tedy pro EU právně závazné. Právní závazek je úkon, kterým schvalující osoba zakládá nebo stanovuje (za EU) povinnost, ze které vyplývá zatížení rozpočtu (článek 85 finančního nařízení).

Rozpočtový závazek je v zásadě přijímán před založením závazku právního. V případě některých víceletých programů či projektů je tomu však naopak a příslušný rozpočtový závazek je přijímán po dobu několika let v ročních splátkách, pokud tak stanoví základní právní akt. Například v oblasti soudržnosti článek 76 nařízení o společných ustanoveních (nařízení (EU) č. 1303/2013) stanoví, že rozhodnutí Komise o přijetí programu je právním závazkem ve smyslu uvedeného nařízení, avšak rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých programů se v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 uskutečňují v ročních splátkách. Podobná ustanovení mohou být obsažena v dalších právních základech. Z tohoto důvodu se může stát, že se EU právně zaváže uhradit určitou sumu, avšak související rozpočtový závazek dosud není přijat (viz body 5.25.3 níže).

Pokud je rozpočtový závazek přijat, ale nenásleduje provedení platby, je takto nevyužitý závazek označován jako „zbývající závazek“ neboli „RAL“ („Reste à Liquider“). K těmto případům dochází u programů či projektů, jež mají nezřídka víceletý charakter, které jsou schváleny, ale nejsou dosud (v plném rozsahu) realizovány. Jedná se tak o platební závazky, jež mají být splněny v následujících letech. Jelikož se účetní závěrka vypracovává na akruální bázi, zatímco zprávy o plnění rozpočtu se vypracovávají na bázi peněžních toků, byla část celkové nezaplacené částky (RAL) již vykázána jako náklad a je v rozvaze vykázána jako závazek (viz body 2.122.13). Výpočet těchto nákladů vychází buď z došlých žádostí o proplacení nákladů/faktur, nebo v případech, kdy EU žádosti dosud neobdržela, z odhadu, jak pokročila realizace daného programu či projektu (viz bod 5.1 níže). Jsou-li po 31. prosinci 2017 provedeny v souvislosti s RAL platby, je související závazek odúčtován a v rozvaze se již nevykazuje. Část RAL, která dosud není vykázána jako náklad, není účtována mezi závazky, nýbrž je zveřejněna níže.

Níže jsou tedy zveřejněny částky k 31. prosinci 2017, jež se EU zavázala uhradit za účelem splnění smluvních ujednání, a jež jsou tedy určeny k financování z budoucích rozpočtů EU.

v milionech EUR

 

Bod

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Zbývající rozpočtové závazky dosud nevykázané jako náklad

5.1

221 391

189 881

Právní závazky stávajícího VRF čekající na provedení v rámci sdíleného řízení

5.2

211 688

276 351

Významné právní závazky v dalších oblastech

5.3

20 030

22 275

Celkem

 

453 109

488 507

5.1.   ZBÝVAJÍCÍ ROZPOČTOVÉ ZÁVAZKY DOSUD NEVYKÁZANÉ JAKO NÁKLAD

v milionech EUR

 

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Zbývající rozpočtové závazky dosud nevykázané jako náklad

221 391

189 881

V této položce jsou vykázány zbývající rozpočtové závazky (RAL) ve výši 267 258 milionů EUR (viz tabulka č. 4.4 přílohy ke zprávám o plnění rozpočtu) snížené o související částky, které jsou vykázány jako závazky v rozvaze a jako náklady ve výkazu o finanční výkonnosti. Zbývající rozpočtové závazky představují dosud nevyužité závazky, jež dosud nebyly zrušeny a/nebo v souvislosti s nimiž dosud neproběhla platba. Jak je vysvětleno výše, je tento druh závazků přirozeným důsledkem existence víceletých programů.

Je třeba poznamenat, že nevyplacené zálohy na předběžné financování činily k 31. prosinci 2017 celkem 49 miliard EUR (viz bod 2.5). Jedná se o rozpočtové závazky, jež byly uhrazeny, a tedy snížily objem RAL, avšak dokud nebudou splněny smluvní závazky, budou nadále považovány za částky náležející EU, a nikoli příjemcům. Jsou tedy stejně jako RAL uveřejněny výše a nejsou dosud zachyceny jako náklad.

5.2.   PRÁVNÍ ZÁVAZKY STÁVAJÍCÍHO VFR ČEKAJÍCÍ NA PROVEDENÍ V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ

v milionech EUR

Fondy

Finanční rámec na období 2014–2020 (A)

Přijaté právní závazky (B)

Rozpočtové závazky (C)

Zrušené závazky (D)

Rozpočtové prostředky disponibilní v rámci VRF (= A–C)

Rozdíl mezi právními a rozpočtovými závazky (=B–C+D)

Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti

262 058

262 058

140 302

121 756

121 756

Evropský sociální fond

91 991

91 991

51 813

40 178

40 178

Fond evropské pomoci nejchudším osobám

3 814

3 814

2 114

1 699

1 699

PODOKRUH 1B: FONDY POLITIKY SOUDRŽNOSTI

357 862

357 862

194 229

163 633

163 633

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

99 343

99 343

56 401

42 942

42 942

Evropský námořní a rybářský fond

5 749

5 749

3 210

2 539

2 539

OKRUH 2: PŘÍRODNÍ ZDROJE

105 093

105 093

59 611

45 482

45 482

Azylový a migrační fond

5 391

4 233

2 794

2 597

1 439

Fond pro vnitřní bezpečnost

2 812

2 635

1 500

1 311

1 134

OKRUH 3: BEZPEČNOST A OBČANSTVÍ

8 202

6 868

4 294

3 908

2 573

Celkem

471 157

469 822

258 134

213 023

211 688

Jedná se o právní závazky, jež se EU zavázala uhradit při přijetí operačních programů spadajících do režimu sdíleného řízení. Rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu představuje rozhodnutí o financování ve smyslu článku 84 finančního nařízení, a jakmile je oznámeno dotčenému členskému státu, je právním závazkem ve smyslu uvedeného nařízení.

Článek 76 nařízení o společných ustanoveních pro evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) stanoví:

„Rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých programů se v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 uskutečňují v ročních splátkách. Rozpočtové závazky týkající se výkonnostní rezervy v každém programu se přijmou odděleně od ostatních přídělů na program.“

Výše uvedená tabulka uvádí celkové prostředky ve VFR (sloupec A), právní závazky, na něž dosud nebyly vytvořeny rozpočtové závazky, a pro informaci i maximální výši závazků ve vztahu ke stropům, s nimiž víceletý finanční rámec v okruzích 1B, 2 a 3 na období 2014–2020 počítá. Tyto právní závazky tedy představují neuhrazené sumy, jež EU v rámci rozpočtu přislíbí a následně uhradí po 31. prosinci 2017. Ve sloupci B jsou uvedeny právní závazky, jež Komise přijala do konce roku. Sloupec C pak uvádí rozpočtové závazky, jež byly v souvislosti s těmito právními závazky do konce roku vytvořeny. K 31. prosinci 2017 nebylo žádné přidělení prostředků na závazky zrušeno (sloupec D).

5.3.   VÝZNAMNÉ PRÁVNÍ ZÁVAZKY V DALŠÍCH OBLASTECH

v milionech EUR

 

31. 12. 2017

31. 12. 2016

Nástroj pro propojení Evropy

12 676

13 799

Copernicus

1 841

2 393

ITER

1 496

1 891

Program Galileo

253

523

Dohody o rybolovu

133

247

Závazky z operativního leasingu

2 577

2 419

Ostatní smluvní závazky

1 054

1 003

Celkem

20 030

22 275

Uvedené částky připadají na dlouhodobé právní závazky, jež nebyly na konci roku dosud kryty pomocí prostředků na závazky. Tyto závazky budou do rozpočtu zapisovány a hrazeny v budoucích letech, a to v ročních splátkách.

Určité významné programy (viz níže) lze podle čl. 85 odst. 4 finančního nařízení financovat v ročních splátkách. EU je tak schopna přijímat právní závazky (podepisovat grantové dohody, dohody o svěření pravomocí a smlouvy na veřejné zakázky), které jdou nad rámec prostředků na závazky, jež jsou k dispozici v daném roce. Významná část celkového přídělu prostředků ze stávajícího VFR tak již může být přidělena na závazky. Uvedené se týká zejména těchto programů:

Nástroj pro propojení Evropy

Nástroj pro propojení Evropy poskytuje finanční pomoc transevropským sítím. Podporuje tak projekty společného zájmu v odvětví dopravní, telekomunikační a energetické infrastruktury. Právní závazky přijaté pro potřeby dopravní sekce tohoto nástroje pokrývají období 2014–2020, právní závazky pro potřeby jeho energetické sekce pak období do roku 2021. Právním základem těchto závazků je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20. prosince 2013), jehož článek 19 předpokládá využívání ročních splátek.

Copernicus

Názvem Copernicus je označován Evropský program monitorování Země, viz také bod 2.2. Závazky na něj jsou přijaty na období do roku 2020. Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014 (Úř. věst. L 122, 24. dubna 2014, s. 44) Komise podepsala dohody o svěření pravomocí s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), organizací EUMETSAT a Evropským střediskem pro střednědobé předpovědi počasí. Článek 8 nařízení č. 377/2014 povoluje používání ročních splátek.

ITER (Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor)

Související závazky jsou určeny na plnění budoucích potřeb financování zařízení ITER do roku 2021. Svůj příspěvek do organizace ITER International poskytuje EU (Euratom) prostřednictvím společného podniku „Fusion for Energy“, včetně příspěvků členských států a Švýcarska. Tyto závazky jsou přijímány na základě rozhodnutí Rady 2013/791/Euratom ze dne 13. prosince 2013, kterým se mění rozhodnutí 2007/198/Euratom o založení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy. Toto rozhodnutí povoluje používat roční splátky. Organizace ITER byla založena proto, aby bylo možno řídit a podnítit využívání zařízení reaktoru ITER, aby bylo podpořeno porozumění a akceptace energie z jaderné syntézy mezi veřejností a aby byly vyvíjeny další činnosti k dosažení jejího cíle. Členy této organizace jsou EU, Čína, Indie, Rusko, Jižní Korea, Japonsko a USA.

Program Galileo

Vykázané závazky jsou přiděleny na program Galileo, v jehož rámci je vyvíjen evropský globální navigační družicový systém (viz též bod 2.2). Závazky na něj jsou přijaty na období do roku 2020. Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 (Úř. věst. L 347, 20. prosince 2013) Komise podepsala dohodu o svěření pravomocí s agenturou ESA. Článek 9 uvedeného nařízení povoluje používání ročních splátek.

Dohody o rybolovu

Vykázané závazky vůči třetím zemím byly přijaty na období do roku 2020 v souvislosti s operacemi v rámci mezinárodních dohod o rybolovu. Tyto závazky jsou přijímány na základě rozhodnutí Rady pro jednotlivé třetí země (např. rozhodnutí Rady (EU) 1894/2015 ze dne 5. října 2015 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií a Kapverdskou republikou, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu, Úř. věst. L 277, 22. října 2015). Jedná se o specifické mezinárodní smlouvy, jež svým stranám ukládají práva a povinnosti na období několika let.

Závazky z operativního leasingu

Po zbývající dobu trvání příslušných leasingových smluv zbývají k úhradě tyto minimální částky:

v milionech EUR

 

Minimální leasingové splátky

 

< 1 rok

1 až 5 let

> 5 let

Celkem

Budovy

374

1 106

1 078

2 558

Materiál IT a další vybavení

7

13

0

21

Celkem

380

1 120

1 078

2 577

Ostatní smluvní závazky

V této položce jsou vykázány částky, které jsou přislíbeny k úhradě během doby účinnosti příslušných smluv. Nejvýznamnější částka připadá na veřejné zakázky Evropského parlamentu týkající se nemovitostí (175 milionů EUR).

6.   ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

Následující informace o řízení finančních rizik EU se týkají:

výpůjčních a úvěrových činností za účelem finanční pomoci, jež Komise provádí prostřednictvím: evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM), podpory platební bilance, makrofinanční pomoci, operací Euratomu a úvěrů z vypůjčených prostředků ESUO (v likvidaci),

pokladních operací prováděných Komisí při plnění rozpočtu EU, včetně přijímání pokut,

aktiv ve fondech držených pro potřeby rozpočtových záruk: Záručního fondu pro vnější vztahy a Záručního fondu EFSI a

finančních nástrojů financovaných z rozpočtu EU.

6.1.   DRUHY RIZIKA

Tržní riziko představuje riziko, že reálná hodnota finančního nástroje anebo jeho budoucí peněžní toky budou kolísat v důsledku měnících se tržních cen. Tržní riziko s sebou nese nejen potenciální ztrátu, ale i potenciální zisk. Zahrnuje měnové riziko, úrokové riziko a jiné cenové riziko (významnému jinému cenovému riziku EU vystavena není).

Měnovým rizikem se rozumí riziko, že operace EU nebo hodnota jejích investic budou ovlivněny změnami směnných kurzů. Toto riziko vyplývá ze změn kurzu jedné měny vůči druhé.

Úrokovým rizikem se rozumí možnost, že se hodnota cenného papíru, zvláště dluhopisu, sníží v důsledku nárůstu úrokových sazeb. Obecně platí, že vyšší úrokové sazby vedou k nižším cenám dluhopisů s fixní sazbou a naopak.

Úvěrové riziko znamená riziko ztráty způsobené nesplácením úvěru nebo jiné úvěrové linky (jistiny, úroků nebo obojího) ze strany dlužníka anebo jiným neplněním smluvních závazků. K případům selhání patří prodlení se splácením, restrukturalizace splátek a úpadek dlužníka.

Riziko likvidity představuje riziko, které vyplývá z obtížné prodejnosti aktiva, například v případě, že daný cenný papír nebo aktivum nebude možno na trhu dost rychle prodat, a tím předejít ztrátě nebo splnit určitý závazek.

6.2.   ZÁSADY ŘÍZENÍ RIZIK

Plnění rozpočtu EU stále více spoléhá na využívání finančních nástrojů v operačních programech. Tento základní přístup je na rozdíl od tradiční metody plnění rozpočtu prostřednictvím udělování grantů a dotací založen na tom, že za každé euro vynaložené z rozpočtu prostřednictvím finančních nástrojů obdrží konečný příjemce jako finanční podporu v důsledku pákového účinku více než 1 euro. Tímto způsobem využívání rozpočtu EU je dopad dostupných finančních prostředků maximalizován. Podrobnosti k dotčeným částkám viz bod 2.4.1.

Většina finančních nástrojů má společné to, že jejich uplatňování je na základě dohody mezi Komisí a danou finanční institucí přeneseno buď na skupinu EIB (včetně EIF), nebo na jiné finanční instituce. Dohody s těmito institucemi stanoví přísné podmínky a povinnosti pro zprostředkovatele, aby se zajistilo, že bude s prostředky EU řádně nakládáno a že o nich budou řádně poskytovány informace. Jakmile je na některý z těchto nástrojů vyčleněn finanční příspěvek, jsou tyto finanční prostředky převedeny na bankovní účet finanční instituce zřízený pro tento účel (tj. svěřenský účet). Prostředky na svěřenském účtu může daná finanční instituce používat v závislosti na daném nástroji na poskytování úvěrů, vydávání dluhových nástrojů, investování do kapitálových nástrojů či úhradu uplatnění záruk. Výnosy z finančních nástrojů musí být zpravidla vráceny zpět do rozpočtu EU.

Riziko těchto finančních nástrojů je omezeno stropem, jejž stanoví příslušné dohody a jenž odpovídá částce vyčleněné v rozpočtu na tento nástroj. Jelikož Komise nezřídka nese ztrátu jako první a jelikož nástroje jsou určeny na financování rizikovějších příjemců (kteří mají potíže získat financování od komerčních věřitelů), je pravděpodobné, že rozpočtu vzniknou určité ztráty.

Oceňování finančních nástrojů

Reálnou hodnotou nejsou oceňovány následující kategorie finančních aktiv a závazků: peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty, úvěry, pohledávky ze směnných transakcí, částky z inkasu z nesměnných transakcí, výpůjčky a jiné finanční závazky oceňované naběhlou hodnotou. Za přiměřenou aproximaci reálné hodnoty těchto finančních aktiv a závazků je pokládána jejich účetní hodnota.

Výpůjční a úvěrové činnosti za účelem finanční pomoci

Výpůjční a úvěrové operace, jakož i související řízení hotovosti, vykonává EU v souladu s příslušnými rozhodnutími Rady, nařízením Rady a Evropského parlamentu, a případně s interními pokyny. Příslušná operační oddělení se řídí vlastními písemnými manuály, které upravují postup v oblasti výpůjčních operací, úvěrů a řízení hotovosti. Obecně platí, že kolísání úrokových sazeb a směnných kurzů není ničím kompenzováno (zajišťováno), neboť úvěrové operace jsou obvykle financovány z výpůjček (back-to-back), v jejichž důsledku tudíž nevznikají otevřené úrokové ani měnové pozice. Uplatňování metody back-to-back je pravidelně kontrolováno.

Pokladní hotovost

Pravidla a zásady pro řízení pokladních operací Komise jsou stanoveny v nařízení Rady č. 609/2014 (ve znění nařízení Rady č. 804/2016) a ve finančním nařízení a jeho prováděcích pravidlech.

Z výše uvedených nařízení vyplývají následující hlavní zásady:

vlastní zdroje hradí členské státy na účty vedené za tímto účelem na jméno Komise u ministerstva financí nebo centrální banky členského státu. Komise může z výše uvedených účtů čerpat pouze za účelem pokrytí svých peněžních potřeb,

vlastní zdroje hradí členské státy ve svých vlastních národních měnách, kdežto platby Komise jsou většinou denominovány v EUR,

bankovní účty vedené na jméno Komise nesmí být přečerpány. Toto omezení neplatí pro účty vlastních zdrojů Komise v případě selhání úvěrů, které jsou sjednány či zaručeny podle nařízení a rozhodnutí Rady EU, a dále za určitých podmínek, kdy jsou požadavky na peněžní prostředky vyšší než aktiva na účtech,

prostředky na účtech vedených v jiných měnách, než je euro, se používají buď k platbám v těchto měnách, nebo se na eura pravidelně převádějí.

Kromě účtů vlastních zdrojů má Komise u centrálních i obchodních bank zřízeny další účty, jejichž prostřednictvím provádí platby a přijímá prostředky, které nejsou rozpočtovými příspěvky členských států.

Pokladní a platební operace jsou vysoce automatizovány a jsou prováděny za pomoci moderních informačních systémů. V zájmu bezpečnosti systémů a oddělení funkcí, jež vyžadují finanční nařízení, interní kontrolní standardy Komise a zásady auditu, se používají zvláštní postupy.

Správa pokladních a platebních operací Komise se řídí souborem písemně stanovených zásad a postupů, jejichž cílem je omezit operační a finanční riziko a zajistit odpovídající úroveň kontroly. Tyto zásady a postupy upravují různé druhy operací (např. provádění plateb a správu hotovosti, prognózy peněžních toků, kontinuitu činnosti atd.). Dodržování těchto zásad a postupů je pravidelně kontrolováno. O řízení rizik a osvědčených postupech se navíc vzájemně informují Generální ředitelství pro rozpočet a Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti.

Pokuty

Prozatímně vybrané pokuty: vklady

Částky obdržené před rokem 2010 zůstávají na bankovních účtech u bank speciálně vybraných pro účely ukládání tohoto druhu pokut. Výběr bank probíhá v souladu s postupy zadávacího řízení stanovenými ve finančním nařízení. Umístění finančních prostředků u konkrétních bank se zakládá na interních zásadách řízení rizik, které stanoví ratingové požadavky a výši finančních prostředků, které by mohly být uloženy v poměru vůči vlastnímu kapitálu protistrany. Jsou identifikována a vyhodnocována finanční a operační rizika a pravidelně se prověřuje dodržování interních zásad a postupů.

Prozatímně vybrané pokuty: portfolio BUFI

Od roku 2010 jsou uložené a prozatímně vybrané pokuty investovány do speciálně vytvořeného portfolia BUFI. Jeho hlavním cílem je snížit rizika spojená s finančními trhy a zacházet rovným způsobem se všemi pokutovanými subjekty, jimž je za tímto účelem nabídnut zaručený výnos vypočtený týmž způsobem. Tyto prozatímně vybrané pokuty spravuje Komise v souladu s interními zásadami správy aktiv. Příslušná operační oddělení se řídí vlastními procesními manuály, které upravují mj. řízení pokladní hotovosti. Jsou identifikována a vyhodnocována finanční a operační rizika a pravidelně se prověřuje dodržování interních zásad a postupů.

Cílem správy aktiv je investovat pokuty prozatímně uhrazené Komisi tak, aby:

tyto prostředky byly v případě potřeby snadno dostupné a

za běžných okolností byl pokud možno dosahován takový výnos, jehož průměrná výše bude v souladu s výnosem z referenční hodnoty BUFI minus vzniklé náklady, a současně aby byla zachována nominální výše pokut.

Investice jsou v zásadě omezeny na tyto kategorie: na termínované vklady u centrálních bank členských států, u agentur vydávajících státní dluhopisy a u státních nebo státem zaručených bank nebo u nadnárodních institucí a dále na dluhopisy, směnky a vkladové certifikáty vydávané státními nebo nadnárodními institucemi.

Finanční záruky

Komise drží značný objem záruk vydaných finančními institucemi v souvislosti s pokutami, které Komise ukládá společnostem, jež porušují pravidla hospodářské soutěže v EU (viz bod 2.6.1.2). Tyto záruky poskytují pokutované společnosti jako alternativu úhrady prozatímních plateb. Záruky jsou spravovány v souladu s interními zásadami řízení rizik. Jsou identifikována a vyhodnocována finanční a operační rizika a pravidelně se prověřuje dodržování interních zásad a postupů.

Záruční fond pro vnější vztahy

Pravidla a zásady správy aktiv záručního fondu jsou stanoveny v úmluvě mezi Komisí a EIB ze dne 25. listopadu 1994 a v následných novelách této úmluvy ze dne 17. a 23. září 1996, 8. května 2002, 25. února 2008 a 9. listopadu 2010. Záruční fond pracuje jen s měnou euro. Investuje výlučně jen v této měně, aby zamezil jakémukoli měnovému riziku. Správa aktiv se zakládá na tradičních pravidlech obezřetnosti, která jsou u finančních operací obvyklá. Zvláštní pozornost je nutno věnovat snižování rizik a zajištění toho, aby spravovaná aktiva bylo možno prodat nebo převést bez významnějšího prodlení při zohlednění pokrývaných závazků.

Záruční fond EFSI

Záruční fond EFSI byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 (ve znění nařízení (EU) 2017/2396 ze dne 13. prosince 2017). Pravidla a zásady, podle nichž jsou spravována aktiva tohoto fondu, jsou stanoveny v rozhodnutí Komise C(2016) 165 ze dne 21. ledna 2016. Obhospodařovaná aktiva musí zajišťovat dostatečnou likvidnost pro potřeby potenciálního uplatnění záruk a současně přispívat k optimalizaci výnosu a míry rizika, která je slučitelná se zachováním vysoké míry bezpečnosti a stability.

6.3.   MĚNOVÉ RIZIKO

Expozice EU vůči měnovému riziku z finančních nástrojů na konci roku – čistá pozice

v milionech EUR

 

31. 12. 2017

USD

GBP

DKK

SEK

EUR

Ostatní

Celkem

Finanční aktiva

 

 

 

 

 

 

 

Realizovatelná finanční aktiva

680

57

17

56

12 806

16

13 632

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

(632)

655

23

Úvěry  (10)

6

0

123

7

137

Pohledávky a částky k inkasu

15

549

63

86

11 591

62

12 366

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

49

3 180

27

693

18 468

1 694

24 111

 

118

3 787

107

835

43 642

1 779

50 268

Finanční závazky

 

 

 

 

 

 

 

Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

(2)

(2)

Závazky

(4)

(2)

(0)

(1)

(39 029 )

(12)

(39 048 )

 

(4)

(2)

(0)

(1)

(39 029 )

(14)

(39 050 )

Celkem

114

3 785

107

834

4 613

1 765

11 218


v milionech EUR

 

31. 12. 2016

USD

GBP

DKK

SEK

EUR

Ostatní

Celkem

Finanční aktiva

 

 

 

 

 

 

 

Realizovatelná finanční aktiva

228

58

14

42

10 080

21

10 442

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

(49)

50

0

Úvěry  (10)

4

0

329

10

343

Pohledávky a částky k inkasu

1

593

51

81

10 888

8

11 622

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

39

2 394

428

1 220

22 387

2 117

28 585

 

222

3 045

493

1 342

43 734

2 156

50 993

Finanční závazky

 

 

 

 

 

 

 

Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

(100)

100

(1)

Závazky

(1)

(5)

(0)

(0)

(39 983 )

(16)

(40 005 )

 

(101)

(5)

(0)

(0)

(39 883 )

(16)

(40 005 )

Celkem

121

3 040

493

1 342

3 851

2 140

10 987

Pokud by euro oproti ostatním měnám posílilo o 10 %, mělo by to následující dopad:

v milionech EUR

 

Hospodářský výsledek

USD

GBP

DKK

SEK

2017

(5)

(339)

(8)

(71)

2016

(4)

(272)

(43)

(118)


v milionech EUR

 

Čistá aktiva

USD

GBP

DKK

SEK

31. 12. 2017

(5)

(5)

(2)

(5)

31. 12. 2016

(7)

(5)

(1)

(4)

Pokud by euro oproti těmto měnám o 10 % oslabilo, mělo by to následující dopad:

v milionech EUR

 

Hospodářský výsledek

USD

GBP

DKK

SEK

2017

6

414

10

87

2016

5

332

53

145


v milionech EUR

 

Čistá aktiva

USD

GBP

DKK

SEK

31. 12. 2017

7

6

2

6

31. 12. 2016

9

6

2

5

Výpůjční a úvěrové činnosti za účelem finanční pomoci

Většina finančních aktiv a pasiv je denominována v eurech, takže v těchto případech není EU vystavena měnovému riziku. Z finančního nástroje Euratom však EU poskytuje úvěry v USD, které jsou financovány výpůjčkami v USD ve stejné výši (operace „back-to-back“). Pokud jde o Euratom, k rozvahovému dni nebyla EU měnovému riziku vystavena.

Pokladní hotovost

Vlastní zdroje hrazené členskými státy v jiných měnách než v EUR jsou vedeny na účtech vlastních zdrojů v souladu s nařízením Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 (ve znění nařízení Rady (EU, Euratom 2016/804). Na EUR se převádějí, jsou-li zapotřebí pro platby. Výše zmíněné nařízení upravuje postupy pro správu těchto prostředků. V omezeném počtu případů se tyto prostředky používají přímo na platby v téže měně.

Komise má u obchodních bank zřízenu řadu účtů v měnách zemí EU, jež nepoužívají EUR, a dále účty v USD a CHF, a to za účelem provádění plateb v těchto měnách. Tyto účty jsou doplňovány v závislosti na výši plateb, jež se mají uskutečnit, a v důsledku toho nevzniká z jejich zůstatků expozice vůči měnovému riziku.

Jsou-li na účty připsány jiné příjmy (než vlastní zdroje) v ostatních měnách než v eurech, jsou buď převedeny na účty Komise vedené v téže měně, pokud jsou potřeba na provádění plateb, nebo jsou konvertovány na eura a převedeny na účty vedené v EUR. Na zálohové účty vedené v jiných měnách než v EUR se prostředky doplňují v závislosti na odhadovaných krátkodobých platebních potřebách v dané zemi a v dané měně. Zůstatky na těchto účtech jsou udržovány do výše příslušných limitů.

Pokuty

Prozatímně vybrané pokuty (vklady a portfolio BUFI) a bankovní záruky

Jelikož všechny pokuty jsou ukládány a hrazeny v EUR, měnové riziko nevzniká.

Záruční fond pro vnější vztahy

Finanční aktiva záručního fondu jsou denominována v EUR, takže měnové riziko nevzniká. Úvěry postoupené na EU na základě čerpání záručního fondu v důsledku selhání příjemce úvěru jsou vedeny ve své původní měně, a tudíž vystavují EU měnovému riziku. Vzhledem k nejistotě o okamžiku splacení úvěru nejsou prováděna žádná opatření na kompenzaci kolísání směnných kurzů (zajištění).

Záruční fond EFSI

Záruční fond EFSI aktuálně používá EUR i USD. V prosinci 2016 byly uskutečněny první investice do pevně úročených dluhových cenných papírů (US Treasuries) denominovaných v USD s cílem zvýšit výnosy a prostřednictvím expozice vůči trhu USA diverzifikovat tržní riziko. Měnové riziko je řízeno uzavíráním derivátových kontraktů (měnových forwardů), jimiž je zajišťována tržní hodnota portfolia investic denominovaných v USD. Limit maximální nezajištěné měnové expozice je stanoven na 1 % z celkové hodnoty portfolia při dodržení referenční hodnoty a ročních strategických alokací. Pokud by tedy tržní hodnota investic denominovaných v USD rostla či klesala nad či pod tento 1 % limit, byl by dán pokyn ke kompenzačnímu obchodu (uzavření nového forwardu téhož, nebo opačného směru), který by zajišťovanou pozici odpovídajícím způsobem upravil či vyrovnal opačnou hodnotou. Úpravu zajišťované pozice může vyvolat i pohyb směnného kurzu EUR/USD.

6.4.   ÚROKOVÉ RIZIKO

V následující tabulce je uvedena citlivost realizovatelných finančních aktiv na úrokovou sazbu za předpokladu změny úrokových sazeb o +/–100 bazických bodů (1 %).

v milionech EUR

 

Zvýšení (+) / pokles (–) v bazických bodech

Vliv na čistá aktiva

31. 12. 2017: Realizovatelná finanční aktiva

+100

(359)

-100

382

31. 12. 2016: Realizovatelná finanční aktiva

+100

(291)

-100

313

Výpůjční a úvěrové činnosti za účelem finanční pomoci

Z povahy výpůjčních a úvěrových činností vznikají EU úročená aktiva a pasiva významného objemu. Úrokové riziko z výpůjčních operací je však kompenzováno úvěry s rovnocennými podmínkami (tzv. back-to-back).

Pokladní hotovost

Pokladna Komise si nepůjčuje peníze, a není tak vystavena úrokovému riziku. Ze zůstatků na bankovních účtech jsou však vypočítávány úroky. Komise proto zavedla opatření k tomu, aby se do úroků připisovaných na jejích bankovních účtech pravidelně promítaly tržní úrokové sazby a jejich případné výkyvy.

Účty vedené u ministerstev financí členských států, na něž jsou hrazeny vlastní zdroje, nejsou úročeny ani zpoplatněny. Účty u národních centrálních bank úročeny být mohou, a to sazbami, jež tyto jednotlivé instituce používají. Vzhledem k tomu, že úročení těchto účtů může být v současné době v některých případech záporné, jsou zavedeny postupy pro správu hotovosti za účelem minimalizace zůstatků na těchto účtech.

Účty pro účely vlastních zdrojů jsou navíc před dopadem záporných úroků chráněny v souladu s nařízením Rady č. 609/2014 ve znění nařízení Rady č. 804/2016.

Jednodenní zůstatky na účtech u obchodních bank jsou zhodnocovány každodenně. Tyto úroky vycházejí z variabilních tržních sazeb, na které se uplatňuje smluvní marže (kladná nebo záporná). Sazby používané obchodními bankami mají obvykle smluvně stanovenou spodní hranici na úrovni nula. V důsledku toho nevzniká riziko, že by Komisi plynul úrok nižší než tržní.

Pokuty

Prozatímně vybrané pokuty (vklady, portfolio BUFI) a bankovní záruky

Prozatímně vybrané pokuty jsou investovány do portfolia nástrojů peněžního trhu a do dlouhodobých dluhopisů s průměrnou durací 2,6 roku.

Záruční fond pro vnější vztahy

Rozpočtové prostředky vyčleněné na záruční fond jsou investovány do portfolia nástrojů peněžního trhu a do dlouhodobých dluhopisů. Celková průměrná durace tohoto portfolia činí 2,93 roku.

Záruční fond EFSI

Rozpočtové prostředky vyčleněné na Záruční fond EFSI jsou investovány do portfolia nástrojů peněžního trhu a do dlouhodobých dluhopisů. Celková průměrná durace tohoto portfolia činí 3,5 roku.

6.5.   ÚVĚROVÉ RIZIKO

Úvěrové riziko, jemuž je EU na konci sledovaného období vystavena, je vyjádřeno účetní hodnotou finančních nástrojů uvedených v bodě 2.

Analýza stáří neznehodnocených finančních aktiv

v milionech EUR

 

Celkem

Ani po splatnosti, ani se sníženou hodnotou

Po splatnosti, ale bez snížení hodnoty

< 1 rok

1–5 let

> 5 let

Úvěry

54 981

54 980

0

Pohledávky a částky k inkasu

12 366

8 905

2 894

359

208

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

23

23

Celkem k 31. 12. 2017

67 369

63 908

2 894

359

208

Úvěry

55 477

55 476

1

Pohledávky a částky k inkasu

11 622

10 310

130

909

273

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

0

0

Celkem k 31. 12. 2016

67 099

65 786

131

909

273

Pohledávky a částky k inkasu se splatností od jednoho do pěti let zahrnují částky k inkasu, jež plynou z pokut ve výši 278 milionů EUR (2016: 870 milionů EUR) uložených v oblasti hospodářské soutěže. Tyto pokuty jsou do značné míry kryty bankovními zárukami, takže Komise je vystavena nízkému úvěrovému riziku. Tyto záruky poskytují pokutované společnosti jako alternativu úhrady prozatímních plateb.

Úvěrová kvalita finančních aktiv, která nejsou ani po splatnosti, ani nemají sníženou hodnotu

v milionech EUR

 

31. 12. 2017

Realizovatelná (11)

Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty (12)

Úvěry a pohledávky (13)

Peníze

Celkem

Protistrany s externím úvěrovým ratingem

 

 

 

 

 

Prvotřídní a vysoká kvalita

8 068

16

3 132

19 261

30 477

Vyšší střední kvalita

1 794

23 879

3 977

29 650

Nižší střední kvalita

2 186

28 041

463

30 691

Neinvestiční stupeň

4 087

389

4 476

 

12 048

16

59 139

24 090

95 293

Protistrany bez externího úvěrového ratingu

 

 

 

 

 

Skupina 1

6

4 745

21

4 772

Skupina 2

1

1

 

6

4 746

21

4 773

Celkem

12 048

23

63 885

24 111

100 067


v milionech EUR

 

31. 12. 2016

 

Realizovatelná (11)

Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty (12)

Úvěry a pohledávky (13)

Peníze

Celkem

Protistrany s externím úvěrovým ratingem

 

 

 

 

 

Prvotřídní a vysoká kvalita

6 451

3 386

21 990

31 828

Vyšší střední kvalita

1 412

23 826

5 325

30 563

Nižší střední kvalita

1 056

4 532

492

6 081

Neinvestiční stupeň

27 724

744

28 468

 

8 920

59 469

28 552

96 941

Protistrany bez externího úvěrového ratingu

 

 

 

 

 

Skupina 1

0

6 238

33

6 272

Skupina 2

79

79

 

0

6 317

33

6 351

Celkem

8 920

0

65 786

28 585

103 292

Ve výše uvedené tabulce nejsou uvedena realizovatelná finanční aktiva ve formě kapitálových nástrojů bez externího úvěrového ratingu. Čtyři výše uvedené kategorie rizik jsou v zásadě založeny na ratingových kategoriích ratingových agentur a odpovídá jim:

prvotřídní a vysoká kvalita: Moody P-1, Aaa – Aa3, S&P A-1+, A-1, AAA – AA-, Fitch F1+, F1, AAA – AA- a ekvivalentní stupně,

vyšší střední kvalita: Moody P-2, A1 – A3, S&P A-2, A+ – A-, Fitch F2, A+ – A- a ekvivalentní stupně,

nižší střední kvalita: Moody P-3, Baa1 – Baa3, S&P A-3, BBB+ – BBB-, Fitch F-3, BBBB+ – BBB- a ekvivalentní stupně,

neinvestiční stupeň: Moody not prime, Ba1 – C, S&P B, C, BB+ – D, Fitch B, C, BB+ – D a ekvivalentní stupně.

EU používá tyto ratingové kategorie agentur zejména k posouzení finančních nástrojů a obchodních bank. Na základě vlastních analýz jednotlivých případů však může ponechat částky v jedné z výše uvedených kategorií i tehdy, pokud jedna nebo více výše uvedených ratingových agentur sníží odpovídající protistraně hodnocení. Pokud jde o protistrany bez ratingu, do skupiny 1 jsou řazeni dlužníci, u nichž v minulosti nedošlo k selhání, do skupiny 2 pak dlužníci s historií selhání.

Částky vykázané výše v položce Úvěry a pohledávky v kategorii Neinvestiční stupeň připadají především na úvěry v rámci finanční podpory, jež poskytuje Komise členským státům s finančními obtížemi, a dále na částky, jež mají být inkasovány od některých členských států na základě nařízení o vlastních zdrojích či na jiném právním základě. Jako peněžní prostředky jsou vykázány bankovní účty s vlastními zdroji, jež jsou vedeny u ministerstev financí a centrálních bank členských států za účelem ukládání příspěvků na vlastní zdroje v souladu s uvedeným nařízením. Komise může využívat tyto účty výhradně k pokrytí hotovostních požadavků vyplývajících z plnění rozpočtu.

Výpůjční a úvěrové činnosti za účelem finanční pomoci

Expozice vůči úvěrovému riziku je ošetřena především státními zárukami (v případě Euratomu), poté prostřednictvím Záručního fondu pro vnější vztahy (makrofinanční pomoc a Euratom), následně možností čerpat nezbytné prostředky z účtů Komise vedených pro vlastní zdroje ve členských státech a nakonec prostřednictvím rozpočtu EU.

Předpisy o vlastních zdrojích je strop pro platby vlastních zdrojů stanoven na 1,20 % HND členských států. Ve skutečnosti však bylo k pokrytí prostředků na platby použito v roce 2017 jen 0,76 %. Znamená to, že k 31. prosinci 2017 byla k pokrytí těchto záruk k dispozici marže 0,44 %. Za tímto účelem je EU oprávněna vyzvat všechny členské státy, aby zajistily splnění právního závazku EU vůči jejím věřitelům.

Pokladní hotovost

Většina hotovostních zdrojů Komise je v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 804/2016 (ve znění nařízení Rady (EU, Euratom 2016/804) o vlastních zdrojích vedena na účtech vlastních zdrojů, jež členské státy zřídily za účelem úhrady svých příspěvků. Všechny tyto účty jsou vedeny u ministerstev financí či centrálních bank členských států. Tyto instituce představují pro Komisi nejnižší úvěrové riziko (nebo riziko protistrany), jelikož expozice vzniká vůči členským státům. Pokud jde o tu část hotovostních zdrojů Komise, která je uložena u obchodních bank za účelem provádění plateb, jsou tyto účty doplňovány podle pravidel just in time, o což se automaticky stará systém řízení pokladní hotovosti. Na každém účtu jsou peněžní prostředky ponechávány v minimálním objemu, který zohledňuje průměrnou denní výši odchozích plateb z daného účtu. V důsledku toho zůstávají jednodenní vklady na těchto účtech trvale nízké (celkově v průměru pod 80 milionů EUR a jsou rozloženy na více než 21 účtech). Expozice Komise vůči riziku je tudíž omezená. Na tyto částky je třeba pohlížet se zřetelem k celkovým denním hotovostním zůstatkům, jež v roce 2017 kolísaly mezi 4 miliardami EUR a 40 miliardami EUR, a se zřetelem k celkovému objemu odchozích plateb z účtů Komise v roce 2017, jenž převýšil částku 134 miliard EUR.

Navíc jsou v zájmu další minimalizace rizika protistrany, jemuž je Komise vystavena, uplatňovány zvláštní zásady pro výběr obchodních bank:

Všechny obchodní banky jsou vybírány ve výběrových řízeních. Pro účast v nich je požadován minimální krátkodobý úvěrový rating P-1 agentury Moody nebo rating ekvivalentní. Za zvláštních a řádně odůvodněných okolností může být akceptován rating nižší.

Úvěrové ratingy obchodních bank, u nichž má Komise účty, jsou denně monitorovány.

V delegacích mimo EU jsou zálohové účty vedeny u místních bank vybraných prostřednictvím zjednodušeného výběrového řízení. Ratingové požadavky závisí na místní situaci a mohou se v jednotlivých zemích výrazně lišit. V zájmu omezení expozice jsou zůstatky na těchto účtech udržovány v nejnižším možném objemu (se zohledněním operativních potřeb), jsou pravidelně doplňovány a používané stropy se každoročně přezkoumávají.

Pokuty

Prozatímně vybrané pokuty: vklady

Banky, u nichž jsou uloženy pokuty prozatímně vybrané před rokem 2010, jsou vybrány ve výběrovém řízení v souladu se zásadami řízení rizik. Tyto zásady vymezují ratingové požadavky a výši finančních prostředků, které by mohly být u protistrany uloženy v poměru vůči jejímu vlastnímu kapitálu.

U obchodních bank, jež byly pro potřeby ukládání prozatímně vybraných pokut speciálně vybrány, se jako obecné pravidlo požaduje minimální dlouhodobý rating A (S&P nebo rating ekvivalentní) a minimální krátkodobý rating A-1 (S&P nebo rating ekvivalentní). V případě, že se rating bank v této skupině sníží, uplatní se zvláštní opatření. Navíc je výše prostředků uložených v dané bance omezena na určitý procentní podíl jejího kapitálu, který se mění v závislosti na jejím ratingu. Výpočet těchto limitů rovněž zohledňuje výši neuplatněných záruk, jež Komisi daná instituce poskytla. Pravidelně se kontroluje, zda neuhrazené vklady splňují platné požadavky Komise.

Prozatímně vybrané pokuty: portfolio BUFI

U prostředků, jež plynou z pokut prozatímně vybraných od roku 2010 a jež jsou ukládány do státních dluhopisů, podstupuje Komise úvěrové riziko. Tato expozice je nejvíce koncentrována v případě Francie, na niž připadá 26 % z portfolia. Na pět zemí, vůči nimž je expozice nejvyšší (Francie, Itálie, Španělsko, Německo a Belgie), připadá z investičního portfolia společně 72 %. Vážený průměrný úvěrový rating tohoto portfolia odpovídá stupni A- (S&P nebo rating ekvivalentní).

Finanční záruky

Zásady řízení rizik, jež jsou uplatňovány na akceptaci takovýchto záruk, zajišťují Komisi vysokou úvěrovou kvalitu. Skutečnost, zda neuplatněné záruky splňují platné požadavky těchto zásad, je pravidelně kontrolována.

Záruční fond pro vnější vztahy

Dohodnuté zásady obhospodařování či strategie investování, jejichž předmětem jsou aktiva držená v portfoliu pokladny, stanoví určité limity a omezení, jimiž je redukována expozice tohoto portfolia vůči úvěrovému riziku. Součástí těchto limitů a omezení jsou kritéria způsobilosti, absolutní úvěrové limity v nominálním vyjádření platné pro jednotlivé kategorie emitentů, relativní limity koncentrace platné pro jednotlivé kategorie emitentů a limity koncentrace platné pro jednotlivé emise. Všechny investice jsou zařazeny nejméně do investičního stupně.

Záruční fond EFSI

Zásady správy aktiv, zásady řízení rizik a strategie investování stanoví určité limity a omezení, jimiž je redukována expozice portfolia vůči úvěrovému riziku. Toto portfolio je zpravidla omezeno na položky investičního stupně. Vážený průměrný úvěrový rating tohoto portfolia odpovídá stupni A- (S&P nebo rating ekvivalentní).

Vzhledem k tomu, že jedinou protistranou všech otevřených měnových forwardů byla k 31. prosinci 2017 Banka pro mezinárodní platby (BIS), nejsou k uvedenému datu zavedena žádná úvěrová posílení, např. kolaterál, nettingové dohody či záruky. V případě měnových derivátů, jež mají na konci sledovaného období kladnou reálnou hodnotu, je maximální expozice vůči úvěrovému riziku rovna účetní hodnotě v rozvaze.

6.6.   RIZIKO LIKVIDITY

Analýza finančních závazků podle zbytkové smluvní splatnosti

v milionech EUR

 

< 1 rok

1–5 let

> 5 let

Celkem

Výpůjčky

(6 700 )

(14 862 )